Druhá strana (44 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(22:58) Morigan: "Bohové ji přijali a bohové se nemýlí," řekne Ari a kněžka souhlasně kývne.
(22:59) Margare-tka -> Morigan: To souhlasně kývnu, já jako čekala jsem, že nám neřekne nic dobrého, ale ta duše mě plně rozhodila....
(23:01) Morigan: "Co když jí tu duši někdo...vzal?" řekne Ari zamyšleně.
(23:02) Margare-tka -> Morigan: "Kdo by ji bral duši?" vzpamatuji se
(23:02) Morigan: "Nikdo tě nenapadá?" ušklíbne se.
(23:06) Margare-tka -> Morigan: "Ale ona začala být vzteklá už před tím rokem, kolem nájezdů a to se ji nic nestalo. Vím, že myslíš Anabellu...ale byla tu a nic vážného se na ni neshledalo, ne?"
(23:06) Margare-tka -> Morigan: Kouknu se po nich, jako s těma bylinkama se mi zrovna dobře nepřemýšlí.
(23:09) Morigan: "Možná jsme jen nedostatečně pátrali!"
(23:13) Margare-tka -> Morigan: No skvělý a Anabella to všechno vybleje a mě trefí.

(21:43) Morigan -> Ketryn: Jeden z nich tě popadne za paži. "Tvoje žena jde s námi, ty zůstáváš!" řekne.
(21:45) Ketryn -> Morigan: No bezva... :-/ Nevzmůžu se na žádný odpor, stejně je to k ničemu.
(21:45) Morigan -> Ketryn: "To nedovolím!" brání tě Olle. "Kam jí chcete odvést??"
(21:49) Ketryn -> Morigan: "Nech to, prosím!" bojím se, aby ho zas nezmlátili. Jdu dobrovolně. Prát se s nimi fakt nemůžeme.
(21:51) Morigan -> Ketryn: Stejně pár ran dostal, protože byl nefalšovaně zděšený a bránil tě. Nemuseli se moc snažit. Ale tobě docela pomůže, že jdeš dobrovolně, nikdo s tebou moc hrubě nezachází.
(21:52) Ketryn -> Morigan: Ach ne :-/ Vážně mi to trhá srdce.
(21:53) Ketryn -> Morigan: No jdu, co taky můžu dělat jiného :-( Proti nim nemám šanci.
(21:54) Morigan -> Ketryn: Je ještě tma, musí být noc a nebo velmi brzy ráno.
(21:55) Ketryn -> Morigan: Přemýšlím, co to má znamenat... Jestli budou chtít ukázat cestu, tak ve tmě to nedám ani kdybych se snažila sebevíc.
(21:57) Morigan -> Ketryn: Když se dostaneš někam, kde jsou okna, pochopíš, že už spíš bude ráno někdy před rozedněním.
(21:57) Ketryn -> Morigan: To bych asi netrefila ani z města :-D
(21:59) Ketryn -> Morigan: Začínám mít tušení, že to bude opravdu další průser...

(18:06) Morigan -> Margare-tka: "Možná už bych tam šel," řekne ti. "Můžu tam dojít sám, pokud chceš spát."
(18:08) Margare-tka -> Morigan: "Ne ne, jdu taky." vstávám, to mě probere.
(18:08) Margare-tka -> Morigan: "Spali jsme nějak dlouho?"
(18:08) Margare-tka -> Morigan: Ptám se ho když se oblékám.
(18:09) Morigan -> Margare-tka: (Je ještě šero.)
(18:14) Morigan -> Margare-tka: "Ne, nemyslím si. Ale nějakou chvilku potrvá, než tam dojdeme."
(18:15) Margare-tka -> Morigan: "To máš pravdu." Asi umírám hlady, jak jsem tak rychle vstala. Ale to vydržím. "Už jsi jedl:"
(18:15) Morigan -> Margare-tka: "Ne, jenom jsem se oblékl."
(18:20) Morigan -> Margare-tka: Čeká na tebe.
(18:22) Margare-tka -> Morigan: Tak se obléknu a upravím a jdeme. "Najíme se až se vrátím, ne?"
(18:24) Morigan -> Margare-tka: "Třeba," pokrčí rameny. Ono se tam ráno na tom jídle obvykle nelpí, ale ty to máš se Sárou jinak.
(18:25) Margare-tka -> Morigan: "Tak jo." Sára si mě vycvičila.
(18:28) Morigan -> Margare-tka: Jdete ranním šerem a ještě skoro spícím městem ke kněžčině domu na kopci na okraji města.
(18:28) Margare-tka -> Morigan: Jsem z toho napjatá, ale zároveň se těším a určitě to bude dobré. Doufám.
(18:32) Morigan -> Margare-tka: Ari zaklepe a čeká, dokud se někdo uvnitř neozve. Počkáte si pěkně dlouho.
(18:33) Margare-tka -> Morigan: to měcznervozňuje, tak se nezvórně na něj párkrát kouknu a čekáme. a zevnitř nic neslyšíme?
(18:34) Morigan -> Margare-tka: Ne, skoro nic.
(18:37) Margare-tka -> Morigan: Tak se tam k Primu přitisknu, jelikož mi je asi trochu zima a aspoň mě to trochu uklidní.
(18:42) Morigan -> Margare-tka: Pak se konečně dveře pomalu otevřou.
(18:42) Margare-tka -> Morigan: Jsem plná očekávání.
(18:44) Morigan -> Margare-tka: Jenom odstoupí a pokyne vám, abyste vstoupili dovnitř. Je tam rozsvíceno několik svíček, takže tam celkem dobře vidíte a vzduch je těžký a plný kouře a ostré bylinné vůně.
(18:45) Margare-tka -> Morigan: Tam vejdeme a myslím, že to napětí co všechno zjistila nezvládnu a ak se tváří? A ta vůně do toho musí být odzbrojující.
(18:46) Morigan -> Margare-tka: Není možné, abys rozeznala podle její tváře cokoli, co si myslí.
(18:46) Morigan -> Margare-tka: Sára leží se zavřenýma očima stočená na boku na lavici mezi kožešinami.
(18:47) Margare-tka -> Morigan: No stejně asi na to nemám kapacitu, tak se rozhlížím po Sáře.
(18:47) Margare-tka -> Morigan: To mě uklidní, že i vidím takhle v klidu.
(18:48) Morigan -> Margare-tka: Ari se na ni taky chvíli dívá a pak se někam posadí.
(18:48) Margare-tka -> Morigan: Tak se posadím k němu, ačkoliv mám chuť jít k ní.
(18:57) Margare-tka -> Morigan: Tak se na ni s láskou koukám. jsem asi strašná, ale usoudila jsem, že jsem na ni moc fixovaní, ale to asi bude tím vším okolo. Normálně jsem na své děti tolik fixovaná nebyla, ale většinou jsem je musela pustit, tak možná proto.
(19:17) Margare-tka -> Morigan: Čekám jak a kdo začne, asi ona.
(19:22) Morigan -> Margare-tka: Začne Ari. "Promluvili bohové?" zeptá se.
(19:23) Morigan -> Margare-tka: "Ano i ne," řekne kněžka.
(19:24) Margare-tka -> Morigan: Tak to na ni koukám a pozorně poslouchám, opravdu jsem zvědavá co bohové říkali, přece jenom tak nějak věřím, že by to pomoct mohlo i když se bojím, že by to mohlo prasknout.
(19:29) Morigan -> Margare-tka: "Co to znamená?"
(19:29) Morigan -> Margare-tka: "Že si nejsem jistá, jestli jsem správně rozuměla."
(19:29) Morigan -> Margare-tka: "Je s její duší všechno v pořádku?"
(19:30) Morigan -> Margare-tka: "Ne, to si nemyslím," řekne po krátké odmlce. Ari se prudce nadechne, ale snaží se zachovat klid.
(19:32) Margare-tka -> Morigan: Ale poslouchám a ještě ta vůně.
(19:38) Morigan -> Margare-tka: "Byly to dost rozporuplné zprávy... obrazy..." řekne kněžka.
(19:38) Morigan -> Margare-tka: "Možná proto, že je opravdu ještě malá," zkouší to Ari.
(19:38) Morigan -> Margare-tka: "Možná."
(19:40) Margare-tka -> Morigan: "A co tedy ty rozporuplné zprávy přináší?" zeptám se. Jsem tam z toho opravdu nervní.
(19:54) Morigan -> Margare-tka: "Bylo to... je to zvláštní. Neobvyklé," pokračuje kněžka, její oči i přes bílou a černou barvu kolem nich vypadají rozšířené.
(19:54) Morigan -> Margare-tka: "Bohové jsou... znepokojení?" zeptá se Ari.
(19:55) Morigan -> Margare-tka: "Ne. Jsou... lhostejní."
(19:56) Margare-tka -> Morigan: No to je super....Tohle Ari nezvládne, moc mu na to záleží.
(19:57) Morigan -> Margare-tka: "To není možné! Proč by byli... lhostejní? Jak lhostejní!" zní, jako by se s tím nikdy nesetkal.
(19:58) Margare-tka -> Morigan: Poslouchám.
(20:07) Morigan -> Margare-tka: "Nedokážu to popsat lépe," řekne kněžka a dívá se do plamene nejbližší svíčky. Začne ti být z toho dýmu a ostré vůně špatně.
(20:07) Morigan -> Margare-tka: "Jako by... neměla žádnou duši."
(20:08) Margare-tka -> Morigan: Tak se to snažím rozdýchat, aby mi nebylo. ale z těch zpráv mi dobře není i tak.
(20:12) Margare-tka -> Morigan: "To není možné." vypravím ze sebe při lehkém prodýchávání toho, že je mi špatně. Ale zní to opravdu starostlivě...
(20:16) Morigan -> Margare-tka: "Ale každý člověk má přece duši!" namítne Ari nevěřícně.
(20:16) Morigan -> Margare-tka: "Já vím."
(20:29) Morigan -> Margare-tka: "Nerozumím tomu," řekne Ari.
(20:57) Morigan -> Margare-tka: "Musí pro to přece existovat nějaké vysvětlení!" namítne Ari nervózně.
(21:07) Margare-tka -> Morigan: Taky jsem z toho nervozní.

(20:40) Morigan -> Ketryn: "Trefíš do jejich tábora?"
(20:42) Ketryn -> Morigan: "Můžu ti to ukázat na mapě."
(20:45) Ketryn -> Morigan: Za tohle budou jednou pykat... Uklidňuji se jen tím, že Rolf je sám pěkná krize a že nabízel jarlovi likvidaci Ragnara.
(20:48) Morigan -> Ketryn: "Ne, dovedeš nás tam."
(20:50) Ketryn -> Morigan: "Nepamatuji si cestu. Byla jsem vyčerpaná a na pokraji bezvědomí, nedávala jsem pozor, kudy jedeme. Viděla jsem to jen na mapě."
(20:50) Ketryn -> Morigan: Jako fakt se mi tam nechce jet, to bych za to mohla pykat opravdu brzy.
(20:50) Morigan -> Ketryn: "To je tedy ale dost zvláštní," ušklíbne se jarl.
(20:51) Ketryn -> Morigan: Asi snad začnu doufat, že se přestěhovali.
(20:51) Ketryn -> Morigan: No zní to divně, ale nevím, jak se z toho vykroutit.
(20:54) Ketryn -> Morigan: "Viděli jsme mapu, kde jsme byli a kudy se jede do Birky, nic víc nevím."
(20:56) Morigan -> Ketryn: "A to sis opravdu myslela, že by tahle informace měla nějakou velkou cenu??" oboří se na tebe.
(21:02) Ketryn -> Morigan: "Tebe snad nezajímá, že ti kousek od baráku táboří cizí jarl? Jinou informaci než tohle nemáme?"
(21:06) Morigan -> Ketryn: "Odveďte je zpátky," přikáže.
(21:07) Ketryn -> Morigan: To mě překvapí.
(21:09) Ketryn -> Morigan: Raději už asi mlčím a nechám se odvést.
(21:17) Morigan -> Ketryn: Strčí vás zase tam, kde jste byli předtím.
(21:19) Ketryn: Bojím se, že to tímhle neskončilo a co bude následovat. Skrčím se někam do rohu a mlčím. Jen s obavami pozoruji Olleho, jestli se mu tu ránu do boku podařilo trochu rozdýchat.
(21:19) Ketryn -> Morigan: Bojím se, že to tímhle neskončilo a co bude následovat. Skrčím se někam do rohu a mlčím. Jen s obavami pozoruji Olleho, jestli se mu tu ránu do boku podařilo trochu rozdýchat.
(21:23) Morigan -> Ketryn: Postupně ano.
(21:32) Ketryn -> Morigan: (Jo, podvečer, už jsem to našla.)
(21:33) Morigan -> Ketryn: Tak pak už za vámi nikdo nepřijde.
(21:35) Ketryn -> Morigan: Lehnu si pak k Ollemu a snažím se aspoň trochu prospat.
(21:35) Ketryn -> Morigan: Začínám se cítit opravdu hodně zlomeně.
(21:39) Morigan -> Ketryn: Z bezesného spánku tě vytrhne hluk, je tma a jsi úplně dezorientovaná, co se děje. Až po chvilce ti dojde, že někdo vtrhnul dovnitř i s malou loučí, aby na vás vůbec viděl.
(21:41) Ketryn -> Morigan: To se fakt hodně leknu! První myšlenka je, že nás jdou už opravdu zabít... Snažím se vstát.

(19:39) Morigan -> Ketryn: "To, jestli můžeš vidět dítě by nejspíš šlo domluvit," zamyslí se jarl.
(19:41) Ketryn -> Morigan: Aspoň malý úspěch. Sice mi to bude prakticky k ničemu, ale po těch snech ji potřebuji vidět, než z toho zešílím.
(19:41) Ketryn -> Morigan: "A přestanete ho bít..."
(19:43) Morigan -> Ketryn: "No to uvidíme."
(19:46) Ketryn -> Morigan: "Ne, slibte mi, že přestanete. Ta informace má větší cenu, než jen to, že budu moct na chvíli vidět své dítě!" Tedy aspoň doufám. Riskuji, ale celé jsem to začala proto, aby ho nechali být, tak se teď nemůžu jen tak vzdát.
(19:51) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že to posoudím já!" zvýší na tebe hlas.
(19:53) Ketryn -> Morigan: Mlčím, ale je mi jasné, že budu muset s pravdou ven i bez slibu...
(19:55) Ketryn -> Morigan: Ale nechci to vzdát hned...
(19:55) Morigan -> Ketryn: "Tak mluv!"
(20:00) Ketryn -> Morigan: Ještě nějakou dobu mlčím a rozhoduji se. Když nic neřeknu, tak ho budou bít určitě, když ano, tak mám aspoň malinkou naději, že ho nechají.
(20:01) Ketryn -> Morigan: "Cestou do Birky jsme narazili na jarla Jižního klanu tábořícího s jednotkou ve vašich lesích," řeknu tedy nakonec a doufám, že to k něčemu bude. A že jsem tím nezpůsobila nějaký další mega průser.
(20:05) Morigan -> Ketryn: To je docela překvapivé a nečekané sdělení.
(20:06) Morigan -> Ketryn: Soustředěně tě pozoruje a čeká na pokračování.
(20:07) Ketryn -> Morigan: "Tak jakou cenu ta informace má?"
(20:07) Morigan -> Ketryn: "To je všechno?"
(20:08) Ketryn -> Morigan: "Ne, jakou cenu má místo, kde jsme na ně narazili?"
(20:09) Morigan -> Ketryn: "Co tu dělali?"
(20:10) Ketryn -> Morigan: "Přestanete s tím bitím?"
(20:11) Morigan -> Ketryn: Uhodí tebe. O mnoho méně a není to ani pěstí, jen dlaní, ale i tak to pěkně bolelo, hlavně proto, že ses lekla.
(20:11) Morigan -> Ketryn: "Katryn!" vykřikne Olle, ale je hned umravněn, nemá šanci se k tobě vrhnout.
(20:13) Ketryn -> Morigan: No, tak to se leknu. Takhle si tedy přestat s bitím nepředstavuji.
(20:16) Ketryn -> Morigan: "Chceš po nás informace a když ti něco řeknu, tak se to ještě zhorší! Jaký má smysl něco říkat, když z nás stejně vymlátíte duši nezávisle na tom, jestli vůbec něco víme."
(20:19) Morigan -> Ketryn: "To je pravda," ušklíbne se. "Když mi řekneš, co tady dělají, uvidíš možná dítě. Když mi ukážeš jejich tábor, zvážím to bití."
(20:28) Ketryn -> Morigan: "Jejich jarl chce mít asi přehled o situaci mezi našimi klany, tak se přijel podívat osobně."
(20:28) Morigan -> Ketryn: "Poznal vás?"
(20:35) Ketryn -> Morigan: "Zajal nás, ale nakonec se nám ho podařilo přesvědčit, proč tu jsme a že pro něj nemáme žádnou cenu."
(20:37) Morigan -> Ketryn: "Kolik tam měl mužů?"
(20:37) Ketryn -> Morigan: (Mám nějak odhad, kolik jich tak zhruba mohlo být?
(20:38) Morigan -> Ketryn: (Co jsi viděla tak maximálně patnáct.)
(20:39) Ketryn -> Morigan: "Moc ne, tak kolem patnácti. Co jsem tedy viděla."

(14:52) Morigan -> Ketryn: Tebe posadí někam ke stěně na lavici, jeho si posadí na stoličku, která už tam je připravená.
(14:54) Ketryn -> Morigan: Morigan, já to nedám!
(14:55) Ketryn -> Morigan: Koušu se do rtu, ale stejně budu muset něco říct, protože se na to nezvládnu dívat :-/
(14:57) Ketryn -> Morigan: No zatím si hraju na statečnou, ale sama sobě moc nevěřím :-(
(15:03) Morigan -> Ketryn: "Tak jen pro začátek, abychom se rozehřáli," prohlásí Argus a praští ho do pravého boku. Není to žádná velká rána, ale nejspíš už od minula vytipoval, že tam je Olleho zranění, takže ho to málem shodí z té stoličky. Druhý muž ho chytí za ramena a vrátí zpátky, i když Olle sotva popadá dech.
(15:05) Ketryn -> Morigan: Jak mám sakra tohle zvládnout??! :-(
(15:05) Ketryn -> Morigan: "Prosím, dost! Nic nevíme!" vykřiknu zoufale a bez přemýšlení tam vběhnu. "U vás snad běžný lidi vědí něco konkrétního o jarlových plánech?!"
(15:07) Morigan -> Ketryn: Nenechají tě tam vběhnout, prakticky tě hned chytí.
(15:08) Morigan -> Ketryn: "Problém je, holčičko," řekne ti Argus. "Že nejste úplně obyčejný lidi."
(15:09) Ketryn -> Morigan: "A na to jste sakra přišli jak?!"
(15:11) Ketryn -> Morigan: Trochu se s nimi zoufale peru, aby mě pustili, ale nemám moc síly.
(15:17) Morigan -> Ketryn: "A čím víc budete lhát, tím víc to bude bolet," dodá a praští Olleho podruhé, tentokrát do obličeje.
(15:18) Ketryn -> Morigan: Moje zoufalství už nezná hranic.
(15:20) Ketryn -> Morigan: Já to prostě nezvládnu...:-/
(15:32) Ketryn -> Morigan: "Dost!" vykřiknu znovu. "O plánech našeho jarla nic nevím, odjížděli jsme v době, kdy žádné nové rozkazy ještě nebyly! Ale mám jinou informaci, která by vašeho jarla mohla zajímat."
(15:34) Ketryn -> Morigan: Možná to bude mít další katastrofální následky, ale já to bytí prostě nezvládám...:-/
(15:52) Morigan -> Ketryn: Všichni se obrátí k tobě, až na Olleho.
(15:55) Morigan -> Ketryn: "Jakou jinou informaci?"
(15:55) Ketryn -> Morigan: "Chci mluvit s jarlem... A slib, že už ho nebudete bít," vypravím ze sebe, i když si asi stejně nemůžu nic diktovat. Jestli se z něj budou ale dál snažit vytlouct informace, tak ten můj zásah bude k ničemu.
(15:57) Morigan -> Ketryn: "Tak asi pošleme pro jarla," pousměje se Argus a někoho vyšle.
(16:00) Ketryn -> Morigan: Jsem z toho zničená. Ani nevím, jestli to k něčemu bude. Ale tohle už na mě bylo opravdu moc, musela jsem něco udělat...
(16:02) Morigan -> Ketryn: Jarl se dostaví za chviličku.
(16:03) Ketryn -> Morigan: (Teď už asi nemůžu couvnout :-D)
(16:06) Ketryn -> Morigan: "Nevím nic o plánech našeho jarla, odjížděli jsme v době, kdy ještě žádné nové rozkazy nebyly," zopakuji mu. "Mám ale jinou informaci, která by tě mohla dost zajímat. Chci ale slib, že už ho nebudete bít, a aspoň vidět svou dceru..." vypravím ze sebe. Musela jsem to aspoň zkusit.

(13:53) Ketryn -> Morigan: Jako jsou chvíle, kdy si vážně říkám, že už to dál nezvládnu a sesypu se... a po takovýhle snech obzvlášť. Úplně se bojím znovu usnout.
(13:54) Morigan -> Ketryn: Už neusneš pořádně, i když trochu dřímáš. S jídlem k vám přijdou někdy kolem poledne, podle tvého odhadu, ale může být i jiný čas.
(13:56) Ketryn -> Morigan: Tak se zas najíme a napijeme. Myslím, že dneska jsem opravdu zamlklá a nevzpomenu si ani na žádné historky.
(14:11) Morigan -> Ketryn: Jsi z toho hodně zdrcená a Olle to vidí.
(14:15) Ketryn -> Morigan: Opravdu se snažím držet a nevzdávat to, ale na nějaké mluvení nemám sílu. Tak tam jen sedím se skrčenýma nohama, opírám se o zeď a koukám do prázdna.
(14:18) Ketryn -> Morigan: Včera jsem se ještě pokoušela o nějaký optimismus a rozptýlení, ale dneska takovéhle věci nějak nedávám.
(14:19) Ketryn -> Morigan: I když bych kvůli Ollemu chtěla, takhle nebudu zrovna moc povzbudivý společník. Snad se během den nějak seberu.
(14:20) Morigan -> Ketryn: On to od tebe ani neočekává.
(14:21) Morigan -> Ketryn: V podvečer, když už nikoho neočekáváte, tak se znovu objeví jarlovi muži. Donesou jen trochu vody. Je tam s nimi i Argus, kterého si už pamatuješ. "Stále máte pocit, že nemáte jarlovi co nabídnout?" zeptá se.
(14:24) Ketryn -> Morigan: Hm, asi bude hladovka. Když je vidím, tak se mi zkroutí žaludek.
(14:26) Ketryn -> Morigan: "Nemáme," řeknu nešťastně a ani to nemusím předstírat.
(14:27) Morigan -> Ketryn: "Tak pojď," pokyne Ollemu, aby se zvedl. "Asi se zeptáme ještě jednou."
(14:27) Ketryn -> Morigan: "Ne!" vykřiknu automaticky.
(14:27) Ketryn -> Morigan: "Od té doby, co se muži vrátili z pohraničí se nic nedělo a žádné další rozkazy nepřišly. Obyčejní lidé nic nevědí a jen se čeká, co jarl rozhodne. Tak co si sakra máme vymýšlet, abyste byli spokojení?!"
(14:29) Ketryn -> Morigan: Rychle jsem se postavila. Sakra, nemůžou ho odvést znovu :-/!
(14:31) Morigan -> Ketryn: "Vezměte jí sebou taky," rozhodne Argus.
(14:32) Ketryn -> Morigan: (No to jsem tomu pomohla :-DD)
(14:32) Ketryn -> Morigan: Kdybych aspoň věděla, na čem jste se s tím Rolfem domluvili :-/ V hlavě mi šrotuje, co mám dělat.
(14:34) Ketryn -> Morigan: No nebráním se, jen zoufale přemýšlím.
(14:37) Ketryn -> Morigan: Tohle je vážně špatné :-/
(14:48) Morigan -> Ketryn: Tak vás vedou spolu, tentokrát ale ne do jarlovy pracovny, ale někam jinam, do jiné místnosti.
(14:50) Ketryn -> Morigan: Jsem bílá jako stěna. Na Olleho se snad ani raději nedívám.

(12:26) Ketryn -> Morigan: "Takže vlastně žádnou zkušenost, jak se doopravdy dostat z vězení, dát k dobru nemůžu."
(12:29) Morigan -> Ketryn: "To je škoda," konstatuje.
(12:32) Ketryn -> Morigan: "A co ty, nemáš nějaké zážitky, jak utéct ze zajetí?"
(12:33) Morigan -> Ketryn: "Pokud vím, nikdy mě nikdo nikam nezavřel. Tedy když nepočítám otce, když jsem byl dítě."
(12:35) Ketryn -> Morigan: "To jsi tak zlobil, že tě otec musel zavírat?" pobaví mě.
(12:37) Morigan -> Ketryn: "Tak nejspíš měl otec ten dojem."
(12:38) Ketryn -> Morigan: To už se musím opravdu zasmát :-)
(12:41) Ketryn -> Morigan: Kort když si představím malého zlobivého Olleho, jak je někde zavřený ve chlívku.
(12:42) Morigan -> Ketryn: "Breda mě vždycky pustila tajně ven, ale já tam stejně zůstal."
(12:47) Ketryn -> Morigan: "Proč jsi tam zůstával?" ptám se pobaveně. "A kde vlastně, v nějakém chlívku?"
(12:49) Morigan -> Ketryn: "Jo, to taky, nebo ve sklepě. No protože to byl otec a když mě potrestal, tak jsem ten trest musel přijmout."
(12:51) Ketryn -> Morigan: "Koukám, že jsi byl zároveň zodpovědné malé dítě," usměju se.
(12:55) Ketryn -> Morigan: "Ale na tuhle zkušenost teď raději zapomeň," uvědomím si ze smíchem. "Teď by nebylo dobré tu zůstávat jen proto, že nás jarl potrestal."
(12:55) Morigan -> Ketryn: "Neřekl bych, že nás potrestal, řekl bych, že jsme měli pořádnou smůlu."
(12:57) Ketryn -> Morigan: "Jo, to měli. A parádní. Kdbychom nenarazili na ty blbouny z Jižního klanu, tak jsme se do Birky vůbec nemuseli dostat."
(13:01) Ketryn -> Morigan: "Horší je, že tohle může mít opravdu nedobré následky pro klan..." přejde mě i ta trocha úsměvu.
(13:03) Ketryn -> Morigan: "Pro ty, které sem jarl pošle, aby dobývali Birku..."
(13:06) Ketryn -> Morigan: "Jenže tomu už asi nemáme jak zabránit," vzdychnu.
(13:08) Morigan -> Ketryn: "Ne dokud jsme tady," souhlasí.
(13:10) Ketryn -> Morigan: "Kdyby tě ještě vyslýchali podobným způsobem a bylo to zlé, tak jim řekni o tom Rolfovi, jo?"
(13:13) Morigan -> Ketryn: "Říkal jsem, že tohle nechám na tobě..."
(13:17) Ketryn -> Morigan: "Kdyby si tě odvedli, tak si to tady můžu povídat leda tak do zdi," zamračím se a nějak nevím, z čeho být zoufalá dřív.
(13:18) Ketryn -> Morigan: Dál už ale nenaléhám, protože to nemá smysl.
(13:22) Morigan -> Ketryn: Nechají vás tam celý zbytek dne až do večera, odhaduješ, že dneska asi už nepřijdou.
(13:22) Ketryn -> Morigan: Hm, tak jídlo třikrát denně asi nebude :-D
(13:23) Ketryn -> Morigan: Tak se tam pak nějak stulíme k sobě a asi půjdeme spát. Myslím na to, co je asi s vámi...:-(
(13:24) Morigan -> Ketryn: (A ještě svačiny bys chtěla, ne? :-D)
(13:25) Ketryn -> Morigan: (Tak tak náročná nebudu :-D)
(13:31) Morigan -> Ketryn: Usínáš v Olleho objetí a cítíš, jak se mu těžce dýchá, i když spí.
(13:34) Ketryn -> Morigan: To mi ve spánku částečně brání, opravdu mám o něho starost :-( Už před tím měl asi polámaná žebra a kdo ví, co mu vše přibilo po tom bití...
(13:36) Morigan -> Ketryn: Pak usneš, ale k ránu se ti zdají příšerné sny, ve kterých je Yda mrtvá.
(13:37) Ketryn -> Morigan: No tak to je výborné :-/ To nevím, jestli se neprobudím s křikem a infarktovým stavem.
(13:38) Morigan -> Ketryn: k6
(13:38) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(13:40) Morigan -> Ketryn: Tak napůl. Asi jsi vykřikla a probrala se rychle.
(13:40) Morigan -> Ketryn: "Co se děje??" probudilo to samozřejmě i Olleho.
(13:44) Ketryn -> Morigan: "Promiň...nic... se neděje," vykoktám roztřeseně a posadím se, abych se trochu uklidnila. "Jen zlý sen..." Snažím se zoufalstvím nerozbrečet.
(13:44) Morigan -> Ketryn: Obejme tě, aby tě utěšil.
(13:48) Ketryn -> Morigan: Taky ho obejmu a snaží se přestat třást.
(13:49) Ketryn -> Morigan: Pak si k němu zas opatrně lehnu. Nechci, aby byl kvůli mně zbytečně vzhůru.

(10:03) Morigan -> Ketryn: Nechá tě přemýšlet.
(10:06) Ketryn -> Morigan: No stejně počkám, jestli po nás budou znovu něco chtít. A pak se rozhodnu.
(10:11) Morigan -> Ketryn: Když přinesou jídlo někdy pozdě odpoledne, spíš k večeru, sdělí vám jeden z mužů: "Pokud máte ještě něco na srdci, jarl vás rád vyslechne."
(10:24) Ketryn -> Morigan: "Stejně mi za tuhle informaci Ydu nejspíš nedá, viď?" zeptám se po nějaké době (ještě než přijdou s tím jídlem).
(10:25) Morigan -> Ketryn: "Říkal jsem ti, že si to nemyslím."
(10:29) Ketryn -> Morigan: "Zatím si to necháme, kdyby šlo do tuhého," rozhodnu se nakonec a doufám, že dělám dobře
(10:29) Ketryn -> Morigan: "Nemáme," odpovím tomu muži, ale zas se všechno ve mě svírá.
(10:32) Morigan -> Ketryn: Muž nijak nenaléhá, nechá vám tam jídlo a vodu a zase odejde.
(10:33) Ketryn -> Morigan: Tak se mlčky najím. A stále o tom přemýšlím.
(10:45) Morigan -> Ketryn: Olle se taky nají a napije, když už nic jiného, hlady vás netrápí.
(10:50) Morigan -> Ketryn: Většinu času odpočíváte a pospáváte, nic jiného ani dělat nemůžete a navíc vaše těla to doopravdy potřebují, stejně jako jídlo.
(11:00) Ketryn -> Morigan: Tak se aspoň najíme, jediná pozitivní věc :-D
(11:06) Ketryn -> Morigan: "Jednou mě takhle zavřeli za krádež, kterou jsem ani nespáchala," vzpomenu si na jiný pobyt ve vězení, protože už nedokážu snést to to ticho. "Naproti v cele byl kluk ze zlodějské bandy. Docela jsme se spřátelili a hráli kopanou s krysama," té absurdní vzpomínce se musím usmát. "Šli jsme pak společně na pranýř. Tam ho šla ale osvobodit jeho banda a vzali mě s sebou. Takže jsem se k nim pak přidala. Bylo to docela paradoxní, že jsem se kvůli krádeži, kterou jsem neudělala, dostala nakonec opravdu za hranici zákona."
(11:07) Morigan -> Ketryn: (Á, přichází na řadu zločinecké historky :-D )
(11:07) Morigan -> Ketryn: Přivine si tě k sobě a historka ho pobaví.
(11:08) Ketryn -> Morigan: "Pověz mi něco o Wotanu? Narodil jsi se tam, máš tam nějakou rodinu?" pobídnu ho, abychom přišli na jiné myšlenky.
(11:11) Morigan -> Ketryn: "Narodil. Mám dvě sestry, Rijnu a Bredu. Rijna je provdaná a čeká už třetí dítě, je o něco starší, než já. Breda žije se mnou a s otcem, matka umřela při jejím porodu," odpoví ti.
(11:21) Ketryn -> Morigan: "Nějak se z tohohle průseru dostaneme a vrátíš se k nim," hlesnu aspoň trochu pozitivním tónem a políbím ho na spánek. "Přežily jsme s Morigan obvinění z vlastizrady v Akarii, tak tohle nás nemůže zničit."
(11:27) Morigan -> Ketryn: "Další historka?" řekne.
(11:32) Ketryn -> Morigan: "Asi ti to nedošlo, viď?" usměju se. "Ale Morigan byla ta královna, do které se James zamiloval. A já její dvorní dáma." V téhle situaci už je asi jedno, co řeknu, a povídání nás může aspoň trochu rozptýlit.
(11:34) Morigan -> Ketryn: Tak to ho opravdu rozptýlí. "Cože?" řekne nevěřícně. "To si děláš legraci, ne?"
(11:41) Ketryn -> Morigan: "Ne, nedělám," zakroutím hlavou a musím se jeho údivu usmát.
(11:46) Morigan -> Ketryn: "To nějak James zapomněl ve svém vyprávění zmínit," zakroutí hlavou.
(11:46) Ketryn -> Morigan: "Nežily jsme v Akarii moc dlouho, ale Morigan byla opravdu královna. Jen se to pak všechno nějak zvrtlo..."
(11:47) Ketryn -> Morigan: "Tak nebylo to důležité," usměju se.
(11:48) Ketryn -> Morigan: "James byl opravdu vzbouřenec, ale tajně se kvůli Morigan pohyboval v blízkosti dvora. Já jsem byla vdaná, ale bylo to špatné a v tu dobu jsem se začala scházet s Patrickem. Vídali jsme se všichni čtyři na tajných schůzkách a mysleli jsme si, kdo ví jak nejsme chytří. Jenže to nakonec vše prasklo, asi v tom měl částečně prsty můj manžel, a měli jsme jít před soud za vlastizradu, tedy hlavně kluci a Morigan. Takže jsme nakonec museli všichni utéct."
(11:49) Morigan -> Ketryn: "Nežily jste tam dlouho, ale stala se královnou?" zaujme ho. "To je rychlý mocenský postup," baví se.
(11:53) Ketryn -> Morigan: "Zrovna tohle je trochu komplikované," nechce se mi zacházet do detailů, jak s tebou jako královnou vlastně bylo. "V Akarii byla občanská válka a dva bratři bojovali o trůn. A to, že byla Morigan Rowanova žena mu pomohlo získat a udržet trůn. Všechno šlo tak nějak rychle."

(08:42) Morigan -> Ketryn: Venku je slyšet normální, běžný ruch města, ale vy dva jste zticha.
(08:49) Ketryn -> Morigan: "Něco mě napadlo," řeknu po nějaké době zoufalého přemýšlení.
(08:51) Morigan -> Ketryn: Zvedne hlavu.
(08:53) Ketryn -> Morigan: "Mohli bychom mu říct o jarlu Rolfovi. Tedy museli bychom vyjednávat, jestli by pro nás takovýhle druh informace něco znamenal. A taky je otázka, jestli se jeho slovu dá věřit. Ale nic jiného mu dát nemůžeme."
(08:54) Ketryn -> Morigan: "Rolf je krysa, které se stejně nedá věřit. Zradil vlastního jarla, když byl po nájezdech a s naším chtěl uzavřít dohodu a nabízel mu za to likvidaci Ragnara. A stejně tak vedl útok Jižního klanu na Harm, který si náš úžasný jarl objednal. Nevím tedy, na čem se s ním Morigan dohodla, ale my mu nic neslíbili..."
(08:58) Morigan -> Ketryn: Olle to chvíli zvažuje. "Co mu slíbila, to opravdu nevíme," souhlasí. "Můžeme to zkusit, ale obávám se, že tím nepřebijeme ten střelný prach. Tedy předpokládám, že o to tu jde, to je to, co jim řekl. Možná jim nabídl svoje služby, protože s tím sám umí, netuším."
(09:01) Ketryn -> Morigan: "To nepřebijeme," souhlasím. "Ale je to informace, kterou nemá, třeba ji bude ochotný vyměnit za to, že nám vrátí Ydu a pustí nás. Patricka a jeho služby ať si tedy nechá."
(09:03) Morigan -> Ketryn: Podívá se na tebe soucitně. "Takhle to asi nebude fungovat, víš."
(09:06) Ketryn -> Morigan: "Tak co budeme dělat?" řeknu zoufale. "Napadá tě něco jiného? Co když v těch výsleších bude pokračovat? Co když se tě rozhodne... mučit..." zlomí se mi hlas. "Nebo co když se na to rozhodne jít jednodušeji a udělá něco mě, aby ty jsi promluvil, zvládneš i tak mlčet?"
(09:12) Morigan -> Ketryn: "To se všechno může stát," hlesne.
(09:16) Ketryn -> Morigan: "Tak... třeba když mu dáme tohle, tak mu to bude stačit. Nebo nezkusíme nic a budeme jen čekat a doufat, že naše smrt bude rychlá?"
(09:17) Morigan -> Ketryn: "Můžeme mu tohle dát. Rolf nám sice pomohl, ale já mu žádnou věrnost neslíbil a jsme v situaci, kdy si nemůžeme moc vybírat. Můžeme. Ale nečekej za to, že ti dá Ydu a pustí tě na svobodu."
(09:20) Ketryn -> Morigan: "Já vím... ale třeba mě ji nechá aspoň vidět," hlesnu. Už mi to nedokáže myslet moc racionálně. "Anebo si to můžeme nechat, až půjde opravdu do tuhého."
(09:21) Morigan -> Ketryn: "On nás na svobodu pustit nemůže, protože my víme, že on ví o střelném prachu a řekli bychom to. To nebude riskovat."
(09:24) Ketryn -> Morigan: "Jo, to mě taky napadlo. Můžeme hrát leda tak o čas..."
(09:25) Ketryn -> Morigan: "T))o by bylo stejné, i kdybychom mu řekli vše, co víme."
(09:28) Morigan -> Ketryn: "Možná by ani to, co víme, nestačilo, nevím," zakroutí hlavou. "Kdybychom ho v jarlových očích "přebili" a splnil slovo, asi by ho přestal chránit - nebo co mu slíbil - a vrátil ti Ydu. Teď by nás ale domů stejně nepustil."
(09:31) Ketryn -> Morigan: "No právě... Ale stejně to nemůžeme udělat, tak je to i tak jedno," pokrčím odevzdaně rameny.
(09:36) Morigan -> Ketryn: "Jsi si jistá, že mu chce prozradit jarla Rolfa? A co přesně?"
(09:39) Morigan -> Ketryn: *chceš
(09:42) Ketryn -> Morigan: "Nevím! Nejsem si jistá vůbec ničím... Ale je to to jediné, co máme. Kdyby mi za to dal Ydu, tak bych mu řekla, že má pár hodin od Birky v lese schovaného jarla Jižního klanu s jednotkou. A ukázala na mapě..."
(09:44) Ketryn -> Morigan: "Prostě se jen snažím něco vymyslet, i když nic smysluplného vymyslet nejde. Další fáze je, že už to prostě vzdám a bude mi vše jedno."
(09:46) Morigan -> Ketryn: "Tohle nemůžu rozhodnout já. Rolf není má zodpovědnost, ani tvá, pokud to chceš prozradit, podpořím tě."
(09:56) Ketryn -> Morigan: "Nevím... váhám kvůli tomu, že netuším, na čem se s Morigan dohodli a co mu slíbila," přiznám. "Musím si to ještě rozmyslet. Taky záleží, jestli nás bude ještě vyslýchat nebo ne."
(09:57) Ketryn -> Morigan: Skrčím si kolena a opřu se o zeď. Teď babo raď...

(20:43) Margare-tka -> Morigan: Pokud už nic neříká, tak moc debatu nerozvíjím.
(20:44) Morigan -> Margare-tka: "Potřebuje pomoct a kdo jiný by to měl udělat, než bohové? A bohové mluví většinu času skrz kněží," řekne.
(20:53) Margare-tka -> Morigan: "Já vím. Proto jsem s tím taky souhlasila."
(21:10) Morigan -> Margare-tka: "Myslím, že je to to nejlepší, co pro ni můžeš udělat."
(21:13) Margare-tka -> Morigan: "Hm." no doufejme, fakt se modlím, aby to bylo pro ni prospěšné.
(21:42) Morigan -> Margare-tka: Tynna se tě pak snaží rozptýlit a dělá ti společnost.
(21:42) Morigan -> Margare-tka: Tedy dokud tam chceš být.
(21:48) Margare-tka -> Morigan: Tak samozřejmě se s ní bavím. Po nějaké době si pak si půjdu lehnout ne samozřejmě hned. To bude noc. A Ari tam někde je? A nebo ne?
(21:49) Morigan -> Margare-tka: Ne, nebyl tam.
(21:51) Margare-tka -> Morigan: Řeší něco konkrétního?
(21:52) Morigan -> Margare-tka: Ani ne, spíš vypráví historky s dětmi a snaží se tě rozptýlit. Rozhodně nic vážného.
(22:12) Margare-tka -> Morigan: Tak se s ní bavím a vyprávím ji když tak o dětech v Lúúderu. Asi se díky tomu znímin i o Evarianovi. Jaký je, třeba mi něco řekne o jejím manželovi.
(22:18) Morigan -> Margare-tka: Jmenoval se Einar a rozhodně byl jiný, než Evarian, protože to byl varjag :-)
(22:24) Margare-tka -> Morigan: Tak to je jasný. "Elundi jsou úplně jiní." řeknu jí. "Když to vezmu zpětně tak jsem asi nic romantičtějšího než Evarianovo dvoření nezažila." opravdu se díky těm vzpomínkám od srdce usměju.
(22:24) Margare-tka -> Morigan: "Ale všechno má něco do sebe."
(22:27) Morigan -> Margare-tka: Jestli jí vyprávíš nějaké detaily, tak je na to opravdu zvědavá a připadá jí to úsměvné, ale v tom dobrém slova smyslu. Nejspíš si neumí tady něco takového představit.
(22:32) Margare-tka -> Morigan: Tak ji něco řeknu. "Evarian mi psal básničky a vždy je tajne v noci donesl na můj noční stolek, dlouho jsem nevěděla kdo to je a pořád jsem toho může hledala. Podepisoval se jen E."
(22:37) Margare-tka -> Morigan: "O tebe se manžel nijak nesnažil?" zeptám se jí.
(22:38) Morigan -> Margare-tka: "No, takovéhle "snahy" se tady neprovádí," řekne.
(22:41) Margare-tka -> Morigan: "Tak to je mi jasné, ale nějaký přece. Ari se docela snažil i když jinak, ale ano." uvědomím si, že to na sever asi fakt snažení bylo.... ne jako ty a Ragnar.
(22:59) Margare-tka -> Morigan: No tak asi něco probereme a pak jsi jdu lehnout, pokud už je pozdě.
(23:05) Morigan: (Mě se Ragnar snažil spíš dostat do hrobu :-D Ale asi to byla jeho forma dvoření.)
(23:05) Morigan: Jo, to už asi později bude.
(23:06) Margare-tka -> Morigan: No spíš do postele hned od začátku:-D Ari se docela dlouho držel. A snažil se. A dostávala jsem od něj spoustu věcí.
(23:07) Margare-tka -> Morigan: Tak se s ní rozloučím a jdu do ložnice. aspoň se v klidu umyju. Jako být v ložnici mi nepomáhá, to si vzpomenu na Sáru a modlím se aby to probíhalo v pořádku.
(23:12) Morigan: Ari potom přijde, ale až hodně pozdě, když už ležíš (ale nespíš)
(23:15) Margare-tka -> Morigan: No asi tam sedím v posteli a koukám do prázdna a u toho se modlím. Takže mě tak trochu překvapí. nečekala jsem ho.
(23:19) Morigan: Taky se asi podiví, že jsi vzhůru, ale nic neřekne a jde si lehnout.
(23:21) Margare-tka -> Morigan: "Co jsi dělal, že jdeš tak pozdě?"
(23:24) Morigan: "Byl jsem u Tynny," odpoví.
(23:28) Margare-tka -> Morigan: "Tak to jo." on ví čím mě odbourat.
(23:35) Morigan: "Zkus spát," řekne ti měkce. "Snad zítra budeme něco vědět."
(23:40) Margare-tka -> Morigan: "Nevím jestli usnu."
(23:41) Morigan: "Nerozumím, čeho se bojíš tolik," nakrčí zamyšleně čelo.
(23:42) Margare-tka -> Morigan: Ale pokusím se. Samozřejmě. "Nebojím se, jen jsem prostě nervozní."
(23:43) Margare-tka -> Morigan: No ten ať už raději moc nemyslí. Stejně mu řekla Tynna ať jde sem, jinak by tam zůstal. Nedělám si iluze..
(23:51) Margare-tka -> Morigan: "Ale samozřejmě se pokusím usnout." řeknu mu.
(23:51) Morigan: Přitiskne tě k sobě a zkusí taky usnout.
(23:57) Margare-tka -> Morigan: Tak se o to pokusím i když chvilku jsem v takové křeči. (Nějak tu Tynnu čím dál tím víc nedávám.) Pak samozřejmě toho objetí využiju a pokusím se spát. A myslím na to aby to bylo dobré. Můžu si hodit?
(23:58) Morigan: Jo.
(00:00) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(00:01) Margare-tka -> Morigan: Týý jo.Tak to jsem nečekala, asi jsem se tím už vyčerpala.
(00:10) Morigan: Ráno vůbec nechceš vstávat ani nic vnímat.
(00:13) Margare-tka -> Morigan: Nedivím se, tělo si asi o to už řeklo. Tak ležím dokud nevstává Ari. Stejně si pro ni půjdeme společně. On ještě spí?
(00:14) Morigan: To ne, on už je oblečený.
(00:17) Margare-tka -> Morigan: Tak to mě probere. "Kdy si pro ni máme jít?"

(22:36) Morigan -> Ketryn: "Měli jsme zkusit utéct, bylo by to lepší," sesune se unaveně na zem podél zdi.
(22:39) Ketryn -> Morigan: No já se to pokoušela otevřít, pomyslím si. "Měli jsme tam málo času. A teď už je pozdě litovat..."

(21:37) Ketryn -> Morigan: To se zatvářím hodně překvapeně a chvíli mi trvá, než zareaguji.
(21:37) Morigan -> Ketryn: Olle se namáhavě posadí na lavici, na kterou ukázal.
(21:38) Ketryn -> Morigan: Nakonec se opatrně posadím.
(21:41) Morigan -> Ketryn: "Argusi, podej jim prosím trochu medoviny," požádá. Argus nehne brvou a poslechne, vezme dva poháry, co stojí na stole a ze džbánku do nich něco málo nalije. Pak vám je podá.
(21:42) Morigan -> Ketryn: "Včera jste mě nechali svázaného zbít a dneska tahle fraška?" ušklíbne se Olle rozbitými rty.
(21:43) Morigan -> Ketryn: "Jsem Goran Hawardsson, jarl Severního klanu," řekne.
(21:44) Ketryn -> Morigan: Taky to absolutně nechápu. Ale asi bychom měli vážit slova. Pohárek si automaticky vezmu, ale nenapiju se. Při představě toho včerejšího bytí se mi zas udělá špatně.
(21:46) Ketryn -> Morigan: Hm, další do sbírky známých jarlů :-/
(21:47) Morigan -> Ketryn: "Proč nás tu držíš?" zeptá se Olle.
(21:48) Morigan -> Ketryn: "Protože vás nemůžu pustit zpátky. Buď vás tu budu držet, nebo vás musím zabít."
(21:48) Ketryn -> Morigan: Super :-D
(21:48) Ketryn -> Morigan: Asi raději mlčím.
(21:49) Morigan -> Ketryn: "Ještě je tu jedna možnost a já vám jí chci nabídnout. Že mi dáte víc, než on."
(21:52) Ketryn -> Morigan: No, čím dál tím lepší.
(21:53) Morigan -> Ketryn: "Víc?" zopakuje Olle. "Kdybych něco věděl, už jste to ze mě vymlátili."
(21:53) Morigan -> Ketryn: "To si rozhodně nemyslím," prohlásí jarl přesvědčeně.
(21:54) Morigan -> Ketryn: "Takže rodinné drama," pronese pak zamyšleně.
(21:54) Ketryn -> Morigan: "Nemáme ti co dát, nejsme tu z politických důvodů, chtěli jsme prostě jen zachránit naše dítě. A on je je jen lhář, který vaří z vody a snaží si zachránit zadek!"
(21:59) Morigan -> Ketryn: "Úplně stejně můžete lhát i vy," řekne poklidně.
(22:01) Ketryn -> Morigan: "Hm, to samozřejmě můžeme," ušklíbnu se. "Ale je to celé tak absurdní, že si to snad ani vymyslet nejde."
(22:02) Morigan -> Ketryn: "To mě vlastně nezajímá," odtuší. "Zajímá mě, jestli mi můžete dát zajímavější informace, než on, nebo mi poskytnout služby lepší, než on."
(22:04) Morigan -> Ketryn: "Protože pak jsem ochoten, jak bych to řekl, změnit strany."
(22:06) Ketryn -> Morigan: "Netušíme ani, co vám ten šmejd nakecal! Tak jak můžeme mít zajímavější informace? Nepatříme zrovna mezi důvěrníky našeho jarla."
(22:06) Morigan -> Ketryn: "Zkuste to," pobídne vás jarl a založí si ruce.
(22:09) Ketryn -> Morigan: Jako našeho jarla bych kvůli Ydě zradila všemi deseti, jenže to není bohužel jen o něm... Bouří se to ve mně, ale nemůžu to udělat. "Nic zajímavého nevíme," řeknu a neubráním se nešťastnému tónu.
(22:10) Morigan -> Ketryn: "Takže buď opravdu nic nevíte, a to je tedy smůla, nebo víte a ta malá vám za to nestojí. A to je tedy smutné," konstatuje.
(22:12) Ketryn -> Morigan: Musím si skousnout rty, aby mlčela a nerozbrečela se. Automaticky vezmu Olleho za ruku.
(22:12) Morigan -> Ketryn: On to taky dost prožívá.
(22:13) Morigan -> Ketryn: "Třeba se ještě poradíte a dojdete k jinému závěru. Čas na to zatím máte. Mrzí mě, že máte mnohem horší podmínky, než můj druhý návštěvník, ale to už jsou holt pravidla," rozhodí ruce. "Tu medovinu si můžete vzít sebou."
(22:15) Ketryn -> Morigan: Kdyby v tom nehráli úlohu naši, tak bych kvůli Ydě vážně zradila. I takhle se musím dost držet a jsem psychicky úplně zničená.
(22:15) Ketryn -> Morigan: "Máte děti?" zeptám se slzami v očích.
(22:16) Morigan -> Ketryn: "Osm, o kterých vím," nerozhodí ho tvoje otázka.
(22:19) Ketryn -> Morigan: "Tak jim přeju, aby se jim nikdy nic takového nestalo... Pro svou dceru bych zemřela, ale bohužel nemám žádné užitečné informace, kterými bych tohle mohla změnit," vypravím ze sebe a pak už mlčím a nechám se odvést.
(22:21) Morigan -> Ketryn: Olle mlčí celou dobu, i ve vaší cele a pak vypije tu svou medovinu a vší silou praští pohárkem o zeď.
(22:24) Ketryn -> Morigan: Sednu si do rohu cely a položím si hlavu na kolena a snažím se nějak vzpamatovat, což mi přijde nemožné. Medovinu jsem si taky vzala a zatím vypila půlku. Když takhle Olle praští tím pohárkem, tak se celkem leknu.
(22:28) Ketryn -> Morigan: "Kdyby šlo jen o jarla, tak bych kvůli Ydě zradila..." přiznám po chvíli potichu. "Myslela jsem si, že pro ni udělám vše...ale..." nedokážu to dokončit. "Co jsem to za matku..." hlesnu si pro sebe.
(22:28) Morigan -> Ketryn: Olle zuří celou tou strašnou bezmocí.
(22:29) Ketryn -> Morigan: Já se cítím zničeně a naprosto beznadějně.
(22:30) Morigan -> Ketryn: "Takže tu prostě zůstaneme zavření, dokud... dokud co?" mluví spíš sám k sobě, než k tobě.
(22:31) Ketryn -> Morigan: "Dokud se nás nerozhodne zabít nebo dokud se nestane zázrak," ušklíbnu se. "Nebo dokud nás nezlomí."

(20:52) Morigan -> Ketryn: Když se probudíš, je hluboká noc a úplná tma a venku ticho.
(20:53) Ketryn -> Morigan: Olle spí?
(20:54) Ketryn -> Morigan: Uvědomím si, co se vše stalo a dopadne to na mě veškerou svou silou.
(20:55) Morigan -> Ketryn: Asi spí, nehýbe se a jen oddechuje.
(20:55) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím moc nehýbat, abych ho nevzbudila.
(20:59) Ketryn -> Morigan: A snažím se pak ještě spát, i když s tou krizí v hlavě a prázdným žaludkem to asi nebude hned tak.
(21:04) Morigan -> Ketryn: K6
(21:04) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(21:04) Ketryn -> Morigan: Hm :-/
(21:06) Ketryn -> Morigan: Tak jen tak nepřítomně koukám a pokouším se nehroutit.
(21:06) Morigan -> Ketryn: Bdíš tam několik nekonečně dlouhých hodin, než se začne rozednívat, pak odpadneš a vzbudí tě až když vám nesou jídlo a pití.
(21:07) Ketryn -> Morigan: No, už bylo načase.
(21:09) Ketryn -> Morigan: Donesu to Ollemu. Zvládne se napít a najíst sám? Když tak mu pomůžu.
(21:09) Morigan -> Ketryn: Hlad a žízeň máte doopravdy velkou, takže se soustředíte jenom na to.
(21:09) Morigan -> Ketryn: Asi je schopný zvládnout to sám.
(21:10) Ketryn -> Morigan: Tak mu to jen podám a pomůžu mu se posadit.
(21:11) Ketryn -> Morigan: A sama se pak najím a napiju.¨
(21:19) Morigan -> Ketryn: Jídla bylo docela dost, rozhodně víc, než jak jsme jedli za poslední dobu.
(21:20) Ketryn -> Morigan: To je dobrý paradox :-D
(21:20) Morigan -> Ketryn: "Řekl jsem, že jsi moje žena a že Yda je naše," řekne pak Olle po dlouhém mlčení. "Zdálo se mi to nejjednodušší."
(21:21) Ketryn -> Morigan: Nějak si to rozdělíme a předpokládám, že to sníme vše.
(21:22) Ketryn -> Morigan: "Aha, dobře," přikývnu. "A ještě něco bych měla vědět?"
(21:23) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že ne," usoudí. "Asi se nezmiňuj o Ragnarovi a o Harmu."
(21:24) Ketryn -> Morigan: "Takže jsme odkud, z Wotanu?"
(21:24) Morigan -> Ketryn: Přikývne.
(21:26) Ketryn -> Morigan: Přemýšlím, jestli se ještě na něco zeptat. Ale pevně doufám, že se mě na nic ptát nebudou.
(21:26) Morigan -> Ketryn: Nějakou dobu po jídle se nic neděje a pak zase vrznou otevírané mříže a pak dveře.
(21:27) Ketryn -> Morigan: Vše se ve mně sevře.
(21:27) Morigan -> Ketryn: "Jarl chce mluvit s vámi oběma," řekne vám ten muž. Je to ten, se kterým jsi sem vlastně přišla.
(21:28) Ketryn -> Morigan: Bezva, dvojitý výslech? Pomyslím si. Vstanu a pomůžu Ollemu na nohy.
(21:29) Morigan -> Ketryn: Ruce vám nesvážou, jen vás vedou zase někam jinam, než kde už jste předtím byli. Místnost je hezky vybavená, takže to bude nějaký jarlův pokoj.
(21:30) Ketryn -> Morigan: Zase se snažím nenápadně rozhlížet, kudy nás vedou, ale asi je to stejně zbytečné.
(21:31) Ketryn -> Morigan: Pokouším se sama sebe uklidnit, že přímo v jarlově pokoji by nás mučit nemuseli...

(19:57) Morigan -> Ketryn: Dlouhou dobu vůbec nic neříká.
(20:02) Ketryn -> Morigan: To se nedivím, předpokládám, že je tak napůl mimo. Sedím u něho, držím ho za ruku a jen občas něco konejšivého šeptám. Napadne mě, jestli jim něco řekl, ale sama a teď se na to neptám.
(20:02) Morigan -> Ketryn: "Pevně doufám, že tebe vyslýchat nebudou."
(20:04) Ketryn -> Morigan: "No, snad si myslí, že já nic moc nevím..." Můžu v to jen doufat.
(20:04) Morigan -> Ketryn: "Nejspíš ano," hlesne.
(20:05) Ketryn -> Morigan: "Na co se ptali? Na plány našeho jarla?" odvážím se zeptat, když začal mluvit. Ale když by to pro něj bylo namáhavé, tak ho vyslýchat nebudu.
(20:12) Morigan -> Ketryn: "Jo..."
(20:13) Ketryn: "I na střelný prach?"
(20:13) Ketryn -> Morigan: "I na střelný prach?"
(20:13) Morigan -> Ketryn: "Ano.."
(20:15) Ketryn -> Morigan: "Takže jim to Patrick opravdu všechno vyzvonil," vypravím ze sebe nešťastně.
(20:16) Morigan -> Ketryn: "Jo, asi musel."
(20:16) Ketryn -> Morigan: "A... řekl jsi jim něco..." zeptám se nakonec. Jestli ne, tak možná přeci jen přijdu na řadu já.
(20:16) Morigan -> Ketryn: "Ne. Dokud mě budou jenom bít, je to ještě dobré."
(20:20) Ketryn -> Morigan: Při té představě se mi dělá vážně zle. "Je mi to hrozně moc líto..." hlesnu a stisknu mu ruku. Musím dost bojovat se slzami.
(20:20) Morigan -> Ketryn: "Za to nemůžeš, je to jen shoda okolností."
(20:24) Ketryn -> Morigan: "No, neměla jsem tě do toho tahat," řeknu upřímně. "To jsi netušil, co to vše znamená zaplést se se mnou," pousměju se hořce.
(20:26) Morigan -> Ketryn: "Možná bohové prostě nechtějí, aby to tu všechno zničil střelný prach. A tohle je jediná možnost."
(20:27) Ketryn -> Morigan: "Tak to je opravdu drsné. Ale možná to tak je, protože střelný prach se tu neměl nikdy objevit..."
(20:30) Ketryn -> Morigan: Sednu si tak, aby si mohl položit hlavu ke mně do klína. "Možná by ses měl pokusit trochu vyspat," navrhnu, i když nevím, jestli se mu to s bolestí může podařit.
(20:30) Morigan -> Ketryn: "Ne, to neměl," souhlasí s tebou.
(20:32) Ketryn -> Morigan: "Ale stačilo by zabít našeho jarla, nemuseli se to dělat takhle složitě," přijde mi to trochu krizově vtipné.
(20:33) Ketryn -> Morigan: *nemuselo
(20:35) Morigan -> Ketryn: "Bohové mají svoje způsoby," hlesne a potom už mlčí, možná usnul.
(20:36) Ketryn -> Morigan: No to mají. A já trubec jim nedokázala rozumět... Taky už mlčím a nechám ho spát/odpočívat.
(20:40) Morigan -> Ketryn: k6
(20:41) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:42) Morigan -> Ketryn: Usneš taky.
(20:43) Ketryn -> Morigan: No, asi není divu, bylo toho už opravdu hodně... Bojím se, aby nezajali i vás.

(19:04) Morigan -> Ketryn: "To je asi smůla," řekne neutrálně.
(19:06) Ketryn -> Morigan: Bych se vztekla.
(19:07) Morigan -> Ketryn: "Jste tu jen vy dva? Jen vy dva jste ho pronásledovali?"
(19:08) Ketryn -> Morigan: "Takže mi mou dceru nevrátíte? A necháte nás tu zavřené? Nebo co chcete?"
(19:12) Morigan -> Ketryn: "Jo, jen my dva," odpoví Olle.
(19:12) Morigan -> Ketryn: "Celkem neuvěřitelné, nezdá se vám?"
(19:14) Ketryn -> Morigan: "Zdá! Hlavně to, že nám odmítáte dát naše dítě! Bylo nás víc, ale pak jsme si museli sehnat koně, tak jsme pokračovali jen dva. Stačí?"
(19:17) Morigan -> Ketryn: "No on tvrdí, že je to jeho dítě. Oboje slova pro nás mají stejnou váhu," řekne.
(19:21) Ketryn -> Morigan: "Sakra, jak by to mohlo být jeho dítě?! Objevil se na ostrově před pár týdny, vždyť ani neumí varjagsky!!" ujedou mi nervy. "Tak mě k ní pusťte, pozná, že jsem její máma. Prosím."
(19:22) Morigan -> Ketryn: "Projdeme se," řekne místo toho. "Máme vás svázat, nebo nebudete dělat potíže?" zeptá se.
(19:23) Ketryn -> Morigan: "Nebudeme..." Podívám se na Olleho.
(19:24) Morigan -> Ketryn: Tak tedy jen zakroutí hlavou, jakože nebude.
(19:25) Ketryn -> Morigan: "Řekněte mi aspoň, jestli je Yda v pořádku...?"
(19:25) Morigan -> Ketryn: Jdou s vámi tři muži, vyjdete z místnosti a jdete chodbou dál do domu.
(19:26) Morigan -> Ketryn: "Nezkoumal jsem to, ale určitě je minimálně naživu."
(19:26) Ketryn -> Morigan: No, to mě vyloženě uklidní :-/
(19:26) Ketryn -> Morigan: Cestou se snažím nenápadně rozhlížet.
(19:28) Ketryn -> Morigan: Jestli nás vedou do vězení, tak už se odtamtud asi opravdu nedostaneme. Ale kdybychom se nechali svázat, tak by nám to stejně nepomohlo.
(19:33) Morigan -> Ketryn: Jo, to vás vedou.
(19:35) Ketryn -> Morigan: Tak to je výborné. Jenže v tomhle stavu stejně nemáme šanci jim utéct. Myslím, že už se blíží ta chvíle, kdy to začnu vzdávat...
(19:37) Ketryn -> Morigan: "Kdyby pro vás naše slova měla stejnou váhu, tak mě k mému dítěti aspoň pustíte!" rozčílím se naposledy, i když je to zbytečné
(19:37) Morigan -> Ketryn: Je to snížená místnost, kde jsou místo oken jen otvory u stropu, takže tam nějaké světlo je. K tvému překvapení tam ale strčí jen tebe a Olleho si zase odvedou.
(19:38) Ketryn -> Morigan: Cože? Tak to se zděsím. Jenže to je tak jediné, co asi můžu :-/ "Kam ho vedete?"
(19:39) Morigan -> Ketryn: "Popovídat si."
(19:40) Ketryn -> Morigan: Tak to zblednu ještě víc.
(19:41) Ketryn -> Morigan: Do čeho jsem ho to dostala :-/
(19:41) Ketryn -> Morigan: Už jsem ve stavu, kdy bych byla opravdu ochotná Patricka za tohle všechno zabít...
(19:46) Morigan -> Ketryn: Když ho vrátí, je zbitý do krve.
(19:52) Ketryn -> Morigan: "Proboha, Olle..." hlesnu a snažím se ho tam nějak položit, jenže když nic nemáme :-/ Nenechali nám tam aspoň nějakou vodu? "Moc se omlouvám... za všechno..." šeptám a po tvářích mi tečou slzy.
(19:53) Morigan -> Ketryn: Ne, zatím tam nemáte nic.
(19:55) Ketryn -> Morigan: Sedím u něho a pokusím se mu košilí opatrně aspoň trochu utřít krev v obličeji, aby mu když tak netekla do očí nebo pusy nebo tak. Jenže nic víc v tuhle chvíli bez ničeho nezmůžu. Trhá mi to srdce a vyčítám si, že jsem ho do toho zatáhla. A nemůžu si odpustit, že jsem nedokázala správně pochopit slova bohů...

(18:02) Morigan -> Ketryn: Drží pevně všechny stejně. Aby se nějak vypáčilo, musela bys vyvinout velký tlak, nebo opakovanou velkou ránu, aby se rozštíplo.
(18:04) Ketryn -> Morigan: Tak se o to nějak pokouším tlakem a páčením pomocí nože, ale obávám se, že na to asi nebudu mít moc síly :-/
(18:04) Ketryn -> Morigan: dost síly
(18:05) Morigan -> Ketryn: To ne, nůž je malá páka.
(18:05) Ketryn -> Morigan: "Debilní okenice!" nadávám u toho. A jdu se podívat, jestli bych tam nenašla nějaké vhodnější "páčidlo".
(18:06) Morigan -> Ketryn: K6
(18:06) Ketryn -> Morigan: Nebo nejde to tam tím nožem nějak vydlabat?
(18:06) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(18:08) Morigan -> Ketryn: Můžeš do toho prkýnka opakovaně bodat, třeba to časem k něčemu bude. Ale nemáš nějak moc velký nůž.
(18:11) Ketryn -> Morigan: No nejdřív zkusím najít něco lepšího na to páčení. Pokud tam nic nebude nebo to nepůjde, tak to nakonec budu zkoušet tím nožem.
(18:15) Morigan -> Ketryn: Jediné, co není dřevěné jsou obruče na tom sudu.
(18:17) Ketryn -> Morigan: Hm, tak to si jako páčidlo představit nedokážu. Tak to zkouším nějak postupně poškodit tím nožem, pokud se toho nechce ujmout Olle, stejně nemám nic jiného na práci.
(18:19) Morigan -> Ketryn: Olle se stále nerozhodl, co je nejlepší udělat.
(18:19) Morigan -> Ketryn: K6
(18:20) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(18:21) Morigan -> Ketryn: Moc se ti to nedaří, je to tvrdé dřevo.
(18:22) Ketryn -> Morigan: Hm :-/ Tak to zkouším, dokud mám nějakou sílu, a pak to asi budu muset vzdát...
(18:22) Morigan -> Ketryn: Za dveřmi se ozve hluk a někdo odsunuje závoru.
(18:23) Ketryn -> Morigan: Tak toho honem nechám a zastrčím si ten nůž. A posadím se na zem.
(18:24) Morigan -> Ketryn: Olle se naopak pokouší postavit.
(18:25) Ketryn -> Morigan: Aha, to je jak když tam nacvičujeme nějaké představení :-D)
(18:26) Ketryn -> Morigan: Tak zas vstanu a pokusím se mu pomoct.
(18:27) Morigan -> Ketryn: "Jste ze Západního klanu?" vyštěkne otázku ten, co vejde, skoro mu ani nevidíte do obličeje.
(18:28) Ketryn -> Morigan: Nevím, co odpovědět, tak doufám, že něco řekne Olle.
(18:29) Morigan -> Ketryn: "Podle čeho usuzujete takovou věc? Každého, kdo sem zavítá zbijete a zavřete?" odsekne Olle.
(18:30) Ketryn -> Morigan: Doufám, že za to nedostane další ránu :-/
(18:33) Morigan -> Ketryn: "Neměl ses tolik bránit."
(18:43) Ketryn -> Morigan: "Proč jste nás zavřeli? Nic jsme neprovedli, jen tudy projíždíme," pokusím se.
(18:45) Morigan -> Ketryn: "A kampak máte namířeno?" naváže na tvou větu.
(18:48) Ketryn -> Morigan: ¨"Víte, proč jsme tady. Hledáme toho parchanta, co mi unesl dítě." Nenapadá mě, co bychom si vymysleli jiného, když už jsem to jednou prozradila.
(18:51) Morigan -> Ketryn: "Toho ale nenajdete."
(18:51) Ketryn -> Morigan: "Proč?"
(18:54) Morigan -> Ketryn: "Protože si to nepřeje jarl."
(18:56) Ketryn -> Morigan: No super, černá můra se potvrdila. "Takže jarl chrání hajzly a lháře, kteří unášejí cizí malé děti??"
(18:57) Morigan -> Ketryn: Spíš tušíš, než vidíš, že se usmál. "Jarl chrání hlavně svoje lidi, řekl bych."
(18:58) Ketryn -> Morigan: "Prosím, vraťte mi mou dceru a jeho si klidně nechte!"
(18:58) Ketryn -> Morigan: Tak už asi nemusíme být na pochybách...
(18:59) Morigan -> Ketryn: "O to tu vůbec nejde."
(19:00) Ketryn -> Morigan: "Tak o co jde?"
(19:01) Ketryn -> Morigan: "Jsme tu jen kvůli tomu dítěti."

(16:26) Margare-tka -> Morigan: "Jak to bude probíhat?" zeptám se jí.
(16:28) Morigan -> Margare-tka: "Na to se nepřísluší ptát," vezme tě Ari za ramena a donutí tě se zase narovnat. "Děkujeme," řekne znovu kněžce a obrátí se i s tebou na odchod.
(16:33) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem ji ještě dala pusu a šla jsem. Už se tedy na nic neptám a mlčím.
(16:34) Margare-tka -> Morigan: Má z toho co bude fakt strach, doufám že pokud to tak mělo být, tak to opravdu pomůže a situaci naši to ještě víc nezhorší.
(16:46) Margare-tka -> Morigan: Modlím se aby to dopadlo dobře. To je asi jediný co můžu.
(16:50) Morigan -> Margare-tka: To je pravda.
(16:50) Morigan -> Margare-tka: Dojdete mlčky zase zpátky domů, už padá tma.
(16:55) Margare-tka -> Morigan: Už bylo po večeři, tak si asi něco málo naleju a sedím pokud tam někdo je.
(17:13) Morigan -> Margare-tka: Určitě tam někdo je a napít se můžeš kolik chceš.
(17:13) Morigan -> Margare-tka: Přisedne si k tobě Tynna. "Jsi v pořádku?" zeptá se účastně.
(17:28) Margare-tka -> Morigan: "Jo jsem, jen se obávám aby to Sára zvládla. Nikdy nebyla nikde sama." řeknu ji
(17:29) Morigan -> Margare-tka: "Není tam přece sama."
(17:33) Margare-tka -> Morigan: "To ne, ale nezná ji."
(17:48) Margare-tka -> Morigan: "Ale vypadala, že bude v pohodě." řeknu ještě.

(16:02) Morigan -> Ketryn: "...ne."
(16:02) Ketryn -> Morigan: "Omlouvám se..." hlesnu.
(16:03) Ketryn -> Morigan: "Vypadá to ale, že s Patrickem opravdu mluvil. Tak kdo ví, co mu navykládal," snažím se trochu uvažovat.
(16:04) Ketryn -> Morigan: "Nejsme ale ve vězení."
(16:17) Morigan -> Ketryn: "Na tom asi úplně nezáleží," pronese.
(16:56) Ketryn -> Morigan: "Buď nás zavřeli jen tak, protože jsme jim byli podezřelí, nebo tu Patrick stále je a něco si tu domluvila, což je dost špatná varianta," přemýšlím, když tam u něho sedím.
(17:02) Morigan -> Ketryn: "To je hodně špatná varianta. Věděl toho hodně?"
(17:05) Ketryn -> Morigan: "No, bohužel dost..." vzdychnu. "Ví, že chce jarl zaútočit na Birku pomocí střelného prachu a to nejlépe ještě letos. A je se zacházením se střelným prachem dost zkušený... Aspoň že neví, že jsou tu teď naši na výzvědách."
(17:06) Morigan -> Ketryn: "To je ale opravdu pěkně v háji!"
(17:11) Ketryn -> Morigan: "No já vím! Napadlo mě to už před tím, ale doufala jsem, že ho chytneme před Birkou..."
(17:12) Ketryn -> Morigan: Raděje vstanu a s nožem v ruce jdu zkoumat ty okenice.
(17:12) Morigan -> Ketryn: "Co teď budeme dělat?" řekne jen tak řečnicky a celkem zničeně.
(17:14) Ketryn -> Morigan: "Zkusíme se odsud dostat," řeknu už od okna, protože nic jiného mě vážně nenapadá. Nejdřív je ohmatám, jestli se někde trochu hýbou nebo nejsou v některých místech v horším stavu a tak.
(17:16) Morigan -> Ketryn: "Aha. Takže to vzdáváme?"
(17:19) Ketryn -> Morigan: "Co vzdáváme? Myslela jsem dostat se z téhle místnosti."
(17:19) Morigan -> Ketryn: "Jo, nejspíš se odsud dokážeme dostat a pak můžeme leda tak utéct z Birky. Ydu tady asi budeš muset nechat."
(17:22) Ketryn -> Morigan: "Cože? No to ne! Budeme muset něco vymyslet, hledání Ydy prostě nevzdám!"
(17:23) Ketryn -> Morigan: řeknu procítěně a trochu se mi rozklepe hlas.
(17:23) Morigan -> Ketryn: "Já jen, že když utečeme, tak se sem už jen tak vrátit nemůžeme," řekne opatrně.
(17:26) Ketryn -> Morigan: Přestanu ohmatávat okenice a otočím. "A druhá varianta je, že bychom se nepokusili utéct a počkali, až se něco dozvíme?"
(17:26) Morigan -> Ketryn: "Vlastně budeme muset hodně rychle odtud."
(17:27) Morigan -> Ketryn: "Já nevím, já jen říkám, jak to je. Když utečeme, tak musíme doopravdy utéct."
(17:27) Morigan -> Ketryn: "Když neutečeme, může to dost možná... nevím, zavařit celému klanu."
(17:31) Ketryn -> Morigan: "Tak uteč jenom ty, nebo já nevím!" padá z toho na mě krize. "Ale já tu Ydu prostě nemůžu dobrovolně nechat. Už jsem takhle přišla o jedno dítě a znovu to nezvládnu." Je mi do breku.
(17:32) Ketryn -> Morigan: "Ale o Jamesovi s Morigan nevědí," snažím se zapojit mozek.
(17:33) Morigan -> Ketryn: "Pokud se o nich taky nedozví, tak to bude ještě dobré," usoudí Olle a s námahou se posadí.
(17:35) Ketryn -> Morigan: "Tak když bychom se dostali teď z jarlova domu, varovali je a pak zmizeli, tak by s tím šlo třeba ještě něco dělat..." Je to přitažené za vlasy, ale nic jiného mě vážně nenapadá.
(17:36) Morigan -> Ketryn: "A co? To bychom se sem museli vrátit s armádou a zaútočit na jarlův dům... a to je fakt nesmysl."
(17:38) Ketryn -> Morigan: "Já nevím!" rozhodím nešťastně ruce. "James je zloděj a Morigan má magii, třeba by to nějak šlo
(17:39) Ketryn -> Morigan: "Nechtěj tady teď po mně, abych se vzdala svého dítěte!" Emoce se mnou dost lomcují a myšlenku, že bychom to vzdali prostě nezvládám.

(14:51) Morigan -> Ketryn: Když zatlačíš, nestačí to, na vyháknutí nemáš dost síly (nevíš, jakým způsobem je to tam zaháknuté nebo upevněné, tak ani nevíš, jestli je to možné odtud a takhle vyháknout) a jestli to jde vyrazit to nevíš.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:53) Margare-tka: //Ahoj u jsem tu.Jolča byla fakt úplný zlatíčko mazlila se a jedla. //
(14:57) Ketryn -> Morigan: Tak jdu prozkoumat tu místnost, jestli tam něco je nebo je tam úplné prázdno?
(15:02) Morigan -> Ketryn: Není tam prázdno, nějaké věci se tam válí a uprostřed místnosti je trám.
(15:04) Ketryn -> Morigan: Tak zkusím najít něco, co unesu a čím bych se mohla pokusit vyrazit ty okenice. Není tam třeba židle? A ten trám je jako celý velký?
(15:07) Morigan -> Ketryn: Ten trám je jako ze stropu až na zem. Nahmatala jsi nějakou stoličku, pak nějaký prázdný sud.
(15:09) Ketryn -> Morigan: Jo takhle. Tak zkusím vzít nejdřív tu stoličku a pokusím se s ní vyrazit tu okenice, u které se vytipuji nějaké nejslabší místo.
(15:17) Morigan -> Ketryn: Když do toho praštíš poprvé (a musíš si přiznat, že to byla slabá rána, protože s naraženým loktem prostě sílu nemáš), tak se zase otevřou dveře.
(15:18) Morigan -> Ketryn: A někdo dovnitř hrubě vstrčí Olleho.
(15:19) Ketryn -> Morigan: Sakra... Tak upustím stoličku a s leknutím se otočím.
(15:22) Ketryn -> Morigan: A zase hned zavřou? No, tak už jsme v průseru oba. To se o nás asi jen tak nedozvíte... Povyšuji krizi na další level. Je Olle v pořádku??
(15:28) Morigan -> Ketryn: To moc nevíš.
(15:29) Morigan -> Ketryn: (Zavřou, ale jestli je v pořádku, to nevíš.)
(15:33) Ketryn -> Morigan: Tak jdu hned k němu a zjišťuji, jak na tom je. "Jsi v pořádku?" vypravím ze sebe.
(15:35) Morigan -> Ketryn: Nic neřekne a zůstane klečet na zemi.
(15:37) Ketryn -> Morigan: "Olle?" začíná mě děsit. Přikleknu si k němu.
(15:38) Ketryn: No zariskovala jsem, což vyústilo v zajetí.
(15:42) Morigan -> Ketryn: Dýchá trochu přerývaně a i v tom šeru (už ses trochu rozkoukala) vidíš, že má u nosu a úst krev.
(15:44) Ketryn -> Morigan: No čím dál tím lepší :-/ Dobře, tak teprve teď upadám do krize. Přemýšlím, co dělat, ale takhle po tmě a bez ničeho mu asi těžko pomůžu.
(15:44) Ketryn -> Morigan: Není tam něco, na co by si mohl lehnout? A nějaká látka na utření té krve?
(15:46) Morigan -> Ketryn: Nějaké kusy staré pytloviny tam jsou. To on si to utře do rukávu, když se vzpamatuje. "Co to má sakra znamenat??" prohlásí pak.
(15:47) Ketryn -> Morigan: Jaké bylo počasí, mám na sobě plášť?
(15:48) Ketryn -> Morigan: "Nevím... pěkný průser..."
(15:50) Morigan -> Ketryn: To asi nemáš, nepršelo.
(15:51) Margare-tka: Cože? Ty jsi zajatá severním klanem? No mě trefí.
(15:51) Ketryn -> Morigan: "Asi by sis měl na chvíli lehnout..." navrhnu nejistě. "Je tu okenice, ale nepovedlo se mi ji otevřít ani vyrazit. Ale nevzali mi nůž," informuji ho, protože netuším, co říkat.
(15:52) Ketryn -> Morigan: Naskládám tam ty kusy pytloviny.
(15:55) Margare-tka: Ještě, že tohle nevím. A až se to dozví Siegfried, tak ho trefí taky.
(15:56) Morigan -> Ketryn: Nelehne si úplně, jen podklesne na všechny čtyři a pak si tak nějak pololehne na bok.
(15:58) Ketryn -> Morigan: Sednu si tam vedle něho a vážně nevím, co dělat :-/