Druhá strana (47 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(13:50) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(13:49) Morigan -> Ketryn: K6
(13:26) Ketryn -> Morigan: Tak jdeme hned hledat.
(13:24) Morigan -> Ketryn: "Tak to tu prohledejte, já to zkusím znova," kývnu.
(13:23) Ketryn -> Morigan: "Nebo jsou někde tady?!" napadne mě o dost lepší varianta, když jsem kousíček od zhroucení.
(13:19) Ketryn -> Morigan: "Morigan, že je v pořádku!" přepadá mě panika! Tím v pořádku myslím naživu, ale to nedokážu říct.
(13:18) Morigan -> Ketryn: "No to teda vůbec nevím!" řeknu.
(13:10) Ketryn -> Morigan: "Co to znamená?"
(13:09) Morigan -> Ketryn: Pokusím se říznout do rány a nakapat na mapu, na kterou pak koukám. Cestička se tentokrát nevytvoří, kapky krve se jen párkrát otočí na místě, označující pobřeží a nejspíš i místo, kde zrovna teď jsme.

(11:26) Morigan -> Ketryn: Vyrazíme dál, chlapi se vystřídají u vesel. Celou dobu, co plujeme v zálivu, tak je to s vlnami dobré, pak je to zase v háji.
(11:28) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-/ A blížíme už se nějak k tomu teoretickému bodu?
(11:28) Morigan -> Ketryn: Musím používat magii, jinak by se oba strašně vyčerpávali a stejně bychom postupovali pomaleji. Loďka je malá, stačí trošku usměrnit vlny a proudy.
(11:29) Morigan -> Ketryn: Později ano, ale je to opravdu jen hrubé označení, takže bych se na ten konkrétní bod moc nespoléhala a není možnost, podle čeho to poznat. Ale když si myslíme, že bychom se měli blížit, tak se snažíme jet u břehu jak je to jen možné a jsme ostražití.
(11:31) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím koukat, co to jde.
(11:31) Ketryn -> Morigan: A modlím se.
(11:34) Morigan -> Ketryn: K6
(11:35) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(11:52) Morigan -> Ketryn: Všimneš si něčeho zvláštního u břehu, ale nejsi si jistá, co to je.
(11:55) Ketryn -> Morigan: "Tamhle něco je!" ukážu vám rychle.
(11:56) Morigan -> Ketryn: Všichni se tam podíváme. "Nejspíš je to jen keř," řekne Olle pochybovačně.
(11:56) Ketryn -> Morigan: "Je to divný," nehodlám se vzdát.
(12:01) Morigan -> Ketryn: No tak tam nakonec zamíříme.
(12:02) Ketryn -> Morigan: Kéž by to nebyl jen planý poplach.
(12:08) Morigan -> Ketryn: Při úplně bližším pohledu to není jen křoví, i když to tak vypadalo, ale mohla by to být i ta loď. Není ale moc kde přistát, takže nám to chvilku trvá.
(12:09) Ketryn -> Morigan: Čumím na to a snažím se to nějak identifikovat.
(12:09) Ketryn -> Morigan: A jsem nervní.
(12:30) Morigan -> Ketryn: Nakonec musíme nějak přistát a dostat se na břeh, jinak se na to nepodíváme.
(12:32) Ketryn -> Morigan: Zaráží mě, že by si na přistání vybral takovéhle komplikované místo. Ale zároveň doufám, že najdeme nějakou stopu.
(12:33) Ketryn -> Morigan: Snad to přistání nějak vymyslíme.
(12:38) Morigan -> Ketryn: Nakonec se napůl mokří vyškrábeme na břeh a zjistíme, že v tom křoví je skutečně ukrytá rybářská loď a je poškozená.
(12:44) Ketryn -> Morigan: "No..." Že je poškozená mě zrovna moc neuklidňuje. "Teď je otázka, jestli je to ta jeho loď. Ale když je takhle ukrytá."
(12:46) Ketryn -> Morigan: "Takže, jestli je to ta jeho, tak musel jít dál pěšky..." Žaludek se mi strachem o Ydu svírá čím víc.
(12:51) Morigan -> Ketryn: "Budeme se muset podívat..." řeknu.
(12:52) Ketryn -> Morigan: Snažím se tam opatrně dívat, ale nemám s tím zrovna moc zkušeností.
(12:58) Morigan -> Ketryn: "Kolikrát ještě!" pronese James naštvaně, ale neadresně.
(13:00) Ketryn -> Morigan: No, tohle zoufalství s ním sdílím. Už zas tu budeme muset nechat člun, za který jsou v zástavě koně, za které zase naši lidi... Fakt už je to hodně zoufalé.
(13:01) Morigan -> Ketryn: Radši na to nic neřeknu a vyžádám si od Olleho zase tu mapu.
(13:03) Ketryn -> Morigan: To už asi za chvíli dostane James záchvat. Jenže je to opravdu jediné, co máme :-(

(20:42) Morigan -> Margare-tka: (Takhle daleko?? :-DD) "Nelze ale říct, kdy se zvládnou vrátit a s čím. Já tedy doufám v úspěch."
(21:01) Margare-tka -> Morigan: "Budete úspěšní, určitě." usměju se na něj.
(21:09) Morigan -> Margare-tka: Dál už svou strategii sám od sebe nerozebírá, pokud se na něco neptáš. Ale jinak vypadá v celkem sdílné náladě.
(21:16) Margare-tka -> Morigan: "Budete používat střelný prach?" zeptám se ho.
(21:16) Morigan -> Margare-tka: "Je to můj plán," přikývne.
(21:19) Margare-tka -> Morigan: "Chceš ho použít ve městě?"
(21:19) Margare-tka -> Morigan: "Nebo mimo?"
(21:24) Margare-tka -> Morigan: To, že je to jeho plán mě tak trochu ještě víc vyděsí.
(21:31) Morigan -> Margare-tka: "Jistě, že ve městě, proč bych ho používal mimo?"
(21:31) Margare-tka -> Morigan: "Ale to bude strašný masakr." zděsím se.
(21:32) Morigan -> Margare-tka: "Varoval jsem ho," zvedne obočí.
(21:39) Margare-tka -> Morigan: To se kouknu dost zoufale. "No to jo, ale aby to nebylo příliš."
(21:40) Morigan -> Margare-tka: "Příliš co?"
(21:43) Margare-tka -> Morigan: "Příliš nebezpečný a riskantní. Ještě se to takhle nezkoušelo, ne?."
(21:44) Morigan -> Margare-tka: "To se tak s novými věcmi stává. Někdo musí být první."
(21:51) Margare-tka -> Morigan: "Já vím." při té představě je mi zle.
(22:04) Morigan -> Margare-tka: "Doufám, že Ragnar odvede dobrou práci. Dost to potřebuje, jelikož proti mé vůli poslal svou ženu zpátky domů!"
(22:05) Margare-tka -> Morigan: "Cože? Morign už tu není?"
(22:06) Morigan -> Margare-tka: "Ne, není," ušklíbne se a je vidět, že se mu to nelíbí. "Přesto, že jsem dal jí osobně výslovný rozkaz, aby tu zatím zůstala."
(22:13) Margare-tka -> Morigan: No na to už moc nic neříkám. Co na to říct. "Tak nemyslím si, že to udělala schválně." dodám ještě.
(22:16) Morigan -> Margare-tka: "I kdyby ne, Ragnar ano," je si Ari jistý.
(22:18) Margare-tka -> Morigan: "Možná to beru moc klidně, ale myslím, že teď mají dost starostí sami se sebou." nedivím se, že jsi jela domů, jen mě překvapuje, že jsi nic neřekla.
(22:20) Morigan -> Margare-tka: "To přece nic nemění na tom, že jsem ji tu potřeboval a Ragnar schválně jednal proti tomu rozkazu. Je mi to naprosto jasné. Jestli si ale myslí, že jí někam ukryje, tak to ať na mě nezkouší."
(22:25) Margare-tka -> Morigan: "Předpokládám, že se teď nikam ukrývat nebude, když je tu Anabella a James a ostatní."
(22:29) Morigan -> Margare-tka: "Dost bych jí to radil a Ragnarovi taky," poznamená.
(22:31) Margare-tka -> Morigan: "No koukám, že se problémy v poslední době množí."
(22:36) Morigan -> Margare-tka: "Co tím myslíš?"
(22:40) Margare-tka -> Morigan: Tím mě zaskočil. "Tak ten James, Anabella a vůbec ty lidi z té lodi."
(22:47) Morigan -> Margare-tka: "To ale nejsou naše problémy, ne?"
(22:57) Margare-tka -> Morigan: "No to ne, ale do klidu do všeobecně moc nepřidává."
(22:58) Morigan -> Margare-tka: "Ragnar holt nemůže mít všechno tak, jak by chtěl. Třeba už přestal mít pocit, že je u bohů tolik oblíbený."
(23:00) Margare-tka -> Morigan: Bohové, on si tohle fakt neodpustí. "Možná." řeknu jen.

(20:50) Morigan -> Ketryn: "To ano, musíme tedy koukat po pobřeží. Jenomže než do toho místa doplujeme, tak už může být zase na vodě," upozorním, i když nechci být pesimistka.
(20:52) Ketryn -> Morigan: "Já vím," přikývnu. "Ale třeba kvůli těm vlnám chvíli počká... Anebo, kdyby se rozhodl jít pěšky, tak asi odtud..." snažím se zapojovat mozek.
(20:53) Morigan -> Ketryn: "Můžeme to zkusit odhadnout," řekne James. "A pak hledat stopy na pobřeží." Sám ale slyší, jak beznadějně to zní.
(20:54) Morigan -> Ketryn: "To kouzlo potřebujeme a ty to víš," poznamenám.
(20:56) Ketryn -> Morigan: Raději zas mlčím. Chápu, že se mu to nelíbí, mně taky ne :-( Ale je fakt, že je to to jediné, co máme...
(21:00) Morigan -> Ketryn: Nasedneme všichni do loďky a vyrazíme. Boj s vlnami se ukáže jako vcelku vyčerpávající záležitost. Když se dostaneme do zálivů, je to mnohem lepší, ale máme tak celkově delší a náročnější cestu.
(21:01) Ketryn -> Morigan: Ne, to vůbec není deprimující a naprosto zničující :-D
(21:07) Morigan -> Ketryn: Pokudím se zmírnit vlny a vodní proudy magií.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Pomůže to dost a docela hned.
(21:07) Ketryn -> Morigan: Snažím se aspoň nějak hlídat tu mapu a pobřeží.
(21:08) Ketryn -> Morigan: Dívám se po tobě starostlivě, jestli tě to moc nevyčerpalo.
(21:08) Morigan -> Ketryn: Ono si to potom vybere daň, to je jasné...
(21:09) Morigan -> Ketryn: Míjíme pak nějakou další rybářskou vesnici, ve chvíli, kdy začne být zase normální terén na pobřeží kromě zarostlých kopců a skal.
(21:11) Ketryn -> Morigan: A to je ještě před tím naším pomyslným bodem? Stavět tam raději nebudeme?
(21:12) Ketryn -> Morigan: I když, možná bychom to kvůli tomu jídlu měli zkusit...
(21:14) Morigan -> Ketryn: Jo, to je před. Můžeme se dohodnout, jestli tam nějak budeme stavět, nebo ne.
(21:17) Ketryn -> Morigan: Zkontroluji, kolik máme jídla. "Neměli bychom tam přeci jen zastavit a zkusit se poptat na nějaké jídlo?" nadhodím, ale nevím, co je lepší. "Jídlo potřebujeme, ale zas je to riskantní a zdrží nás to..."
(21:31) Morigan -> Ketryn: "Asi bychom měli, kdoví, kdy narazíme na další vesnici a případné obstarávání jídla v lese by nás pak zdrželo ještě víc," řeknu. "Jamie, běž s Katryn a zkustě něco vyžebrat."
(21:35) Ketryn -> Morigan: Překvapí mě, že se mnou posíláš Jamese, ale nic neříkám. "Vypadáme fakt strašně, tak by se nad námi snad mohli slitovat..." Tak pak jdeme, když zastavíme, a dívám se po lidech, koho bychom se mohli zeptat. Ideální by byla zas nějaká mladá holka.
(21:37) Morigan -> Ketryn: Jamesovi se moc nechce, vidí v tom nějaký podraz. "Ani nejsem varjag, nebudu zbytečně podezřelý?"
(21:38) Ketryn -> Morigan: Do toho vám raději nezasahuji
(21:39) Morigan -> Ketryn: "To asi jo, raději půjdu já," usoudí Olle.
(21:41) Ketryn -> Morigan: Začínám z toho být trochu zmatená a dívám se po tobě.
(21:44) Ketryn -> Morigan: Ale už je mi to vše tak nějak jedno a jen počkám, kdo se mnou půjde.
(21:56) Morigan -> Ketryn: Nakonec Olle, kterého probodnu pohledem, i když mi to určitě nepřekazil schválně.
(21:57) Ketryn -> Morigan: No jo, ten tě tak nezná :-D
(21:58) Morigan -> Ketryn: k6
(21:58) Ketryn -> Morigan: Tak jdeme, snad se nám povede narazit na někoho ochotného a soucitného.
(21:58) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:58) Ketryn -> Morigan: Půjdeme spolu nebo se rozdělíme?
(21:58) Morigan -> Ketryn: Jdete spolu.
(22:03) Ketryn -> Morigan: Snažím se tam nějak zorientovat.
(22:10) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě nějakou pozornost hned vzbudíte už u začátku vesnice. Zjistíš, že jsi velice ráda, že jste se nerozdělili, a že mluví Olle.
(22:11) Ketryn -> Morigan: Tak ho nechám mluvit.
(22:13) Morigan -> Ketryn: Zeptá se i na Patricka, kdyby náhodou, ale zatím ho nikdo neviděl.
(22:14) Ketryn -> Morigan: Hm:-( A jak se k nám chovají, budou ochotni nám něco dát?
(22:21) Morigan -> Ketryn: Trochu obezřetně, ale ne tak, že by měli dojem, že je ohrožujete, to ne. Nic moc se jim rozdávat nechce, ale nakonec donesete pár starých placek, kousek sýra a nějakou rybu.
(22:23) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň něco.

(19:22) Morigan -> Ketryn: k6
(19:23) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(19:35) Morigan -> Ketryn: Ráno se nevzbudíš sama, musí tě budit Olle, už je světlo.
(19:41) Morigan -> Ketryn: "Měli bychom vyrazit," mluví na tebe jemně.
(19:41) Morigan -> Ketryn: Jsi už totálně vyčerpaná a rozlámaná, ale zima ti v noci nejspíš nebyla.
(19:46) Morigan -> Ketryn: Dnes máme ovšem jiný problém, který se nám až na vyjímky vyhýbal - vlny.
(19:50) Ketryn -> Morigan: To se leknu, že jsem spala tak dlouho! "Už je světlo!" konstatuji nepříjemný fakt a začnu vstávat, co nejrychleji zvládnu.
(19:52) Ketryn -> Morigan: Vlny se mi vůbec nelíbí :-/! Kvůli nám, ale momentálně mám zas větší strach o Ydu. Zvládneme v nich plout? "Co když se kvůli těm vlnám rozhodne jít zas pěšky?" snažím se nějak uvažovat.
(19:53) Morigan -> Ketryn: "Určitě na noc přistál, mohl se rozhodnout pokračovat pěšky," souhlasí Olle.
(19:58) Ketryn -> Morigan: Podívám se rozpačitě po tobě.
(19:58) Morigan -> Ketryn: "Tak mi dejte tu mapu," řeknu.
(20:00) Ketryn -> Morigan: Tu má Olle.
(20:02) Morigan -> Ketryn: "Lily," hlesne James.
(20:02) Morigan -> Ketryn: "A co mám dělat? Máš nějaký lepší nápad??"
(20:04) Ketryn -> Morigan: To už začínáte mít nacvičené takové číslo.
(20:05) Morigan -> Ketryn: "Samozřejmě že nemám lepší nápad," řekne zamračeně a poraženecky. Kolem očí už má temné kruhy, vypadáme tak všichni.
(20:07) Ketryn -> Morigan: No, musíme už být pěkně použití...¨:-/
(20:29) Morigan -> Ketryn: To tedy jsme. A k našim psychickým poruchám jsem si přidala ještě sebepoškozování :-D
(20:31) Ketryn -> Morigan: :-DD Je to prostě v prdeli :-D To, že se musíš řezat, mě dost ničí.
(20:33) Morigan -> Ketryn: Zůstanu v lodi, jen jsem si odskočila předtím na břeh, mapu opět rozložím na podlaze a odvážu si ten zakrvácený kus košile z předloktí, abych se mohla říznout znova.
(20:33) Morigan -> Ketryn: (No, naučil mě to Derek :-D O tomhle kouzlu jsme Nialovi nevyprávěli...)
(20:34) Ketryn -> Morigan: (To si myslím... Nepřijde mi to jako zrovna normální přírodní kouzlo.)
(20:38) Ketryn -> Morigan: Zase zatajuji dech.
(20:39) Morigan -> Ketryn: (To taky není...)
(20:41) Morigan -> Ketryn: Funguje to stejně, jako minule, nejdřív na mapu nesouvisle nakape krev, řeknu místo zaklínadla jen jedno slovo, jako minule, během pár vteřin se vytvoří lesklá, pohyblivá cestička. Všichni na mapu zíráme (mezitím s námi trochu lomcují ty vlny). Nejdřív pravděpodobně ukáže místo, kde jsme my a pak se plazí jako malý červený had po části mapy vyznačující vodu u pobřeží, aby skončila v jednom jediném místě na břehu a zase zmizela, jako by žádná krev na mapě nikdy nebyla.
(20:43) Ketryn -> Morigan: "Měli bychom si označit, kde to zmizelo," napadne mě
(20:46) Morigan -> Ketryn: "Určitě," souhlasím a otřu si zbytek krve do té látky, která už je nasáklá zaschlou krví z minula. "Ale je to dost hrubá mapa, nevím, nakolik nám to pomůže."
(20:48) Ketryn -> Morigan: Tak najdu nějaký klacík nebo ostrý kamen, kterým to tam vyznačíme. "Třeba aspoň trochu jo, vypadá to, že tam musel zastavit."

(17:07) Morigan -> Ketryn: "Na noc asi budeme muset zastavit, ne?" poznamená James.
(17:10) Ketryn -> Morigan: "No asi nám nic jiného nezbyde..." vzdychnu.
(17:11) Morigan -> Ketryn: "On přece taky musí zastavit," míní Olle.
(17:12) Ketryn -> Morigan: "Jenže on má stále ten náskok."
(17:21) Ketryn -> Morigan: "Zastavit budeme muset, jen by to chtělo jet o něco dýl, než on...!
(17:21) Ketryn -> Morigan: (Tam neměl být vykřičník ale uvozovky :-D)
(17:26) Morigan -> Ketryn: "Můžu asi svítit," trhnu rameny. "Abychom aspoň viděli, kde je břeh."
(17:30) Ketryn -> Morigan: Já nic nenamítám, ale nevesluji ani nečaruji, tak do toho nemám moc co mluvit. "To je na vás..."
(17:45) Morigan -> Ketryn: "Já nevím, Lily, stejně pojedeme pomalu," nesouhlasí James.
(17:47) Ketryn -> Morigan: To jsem čekala, že přijde. Přemýšlím, jak moc tě světelná koule vyčerpává.
(17:50) Morigan -> Ketryn: Možná měl s námi jet místo něj Walter, tomu by to bylo jedno. :-D
(17:51) Ketryn -> Morigan: To jo :-D Ale to mu chudákovi neříkej, že jsi ho měla raději nechat doma :-D
(18:04) Morigan -> Ketryn: To ne, já vím, že to myslí z lásky. Ale i tak mě to štve :-D
(18:11) Ketryn -> Morigan: Ale už bys na to měla být od chlapů zvyklá :-D
(18:17) Morigan -> Ketryn: Tak nějakou kouli vyčaruju, pošlu jí blízko ke břehu, aby ho nějak kopírovala plujeme v tichém soumraku dál.
(18:20) Ketryn -> Morigan: Kéž by on už zastavil a podařilo se nám ten náskok trochu stáhnout :-( Mlčím, nemám už na mluvení sílu.
(18:22) Morigan -> Ketryn: Koule funguje do doby, než v lodi usnu a koule si pak zmizí kam chce a pomalu zhasne.
(18:23) Ketryn -> Morigan: Tak to už opravdu budeme muset ke břehu a zastavit.
(18:25) Morigan -> Ketryn: James je zrovna u vesel, tak zamíří tam, kde si naposledy pamatoval břeh.
(18:29) Morigan -> Ketryn: "Nechám jí spát v lodi, zůstanu s ní," řekne James polohlasem. "Najdete si místo na břehu?"
(18:32) Ketryn -> Morigan: "Jo, najdeme," přikývnu potichu. Takhle to bude nejlepší, je zbytečné tě budit a v lodi bychom se všichni nevyspali. Až budeme na břehu, tak si vezmu věci a snažím se co nejopatrněji a nejtišeji vystoupit.
(18:32) Morigan -> Ketryn: Zjistíš, že vystoupit není tak jednoduché, protože nejde přirazit až ke břehu.
(18:35) Ketryn -> Morigan: Hm, to bude ještě sranda. Tak si asi zuju boty a vyhrnu kalhoty, abych nebyla úplně mokrá. A věci si asi nějak podáme. Taky budeme muset ten člun někam přivázat, abyste nám neodpluli.
(18:36) Morigan -> Ketryn: Když to tam začneš vymýšlet, Olle seskočí do vody (sahá mu někam do půli stehen). "Přenesu tě," řekne polohlasem.
(18:40) Ketryn -> Morigan: (Ježiš, teď jsem se lekla, že do půlky pasu :-D) Ale do půli stehen je taky dost, to bych si kalhoty vážně nevyhrnula :-D Tak neprotestuji a nechám se přenést.
(18:40) Ketryn -> Morigan: "Díky..." zašeptám.
(18:47) Ketryn -> Morigan: Jsem za to ráda..
(19:02) Ketryn -> Morigan: (Doufám, že si budeme na břehu trocuh kam lehnout. Jsem si teď vzpomněla na náš puťák :-D)
(19:13) Morigan -> Ketryn: No, beztak vůbec nic nevidíš, Olle se snaží i tak nějaké místo najít, stejně tak jako něco, kam přiváže loď, nebo v noci odplaveme.
(19:15) Morigan -> Ketryn: Nakonec se mu to asi podaří, spíš jen čekáš, až to zařídí. Pak se nacpete na nějaké místečko mezi skalkou a kmenem stromu, kde si dáte deku a plášť a přitisknete se k sobě. Spíš opět v podstatě okamžitě.
(19:15) Ketryn -> Morigan: Snažím se mu v tom hledání místa trochu pomoct a nějak nám to tam uzpůsobit, abychom si mohli lehnout.
(19:17) Ketryn -> Morigan: Když jsem takhle v jeho obětí, tak asi opravdu nemám problém hned usnout.

(14:29) Morigan -> Ketryn: "To jde takhle z vody opravdu těžko poznat," řekne Olle. "Pravděpodobně jsme už za hranicí."
(14:30) Ketryn -> Morigan: "Už? No to je bezva..."
(14:47) Morigan -> Ketryn: "Měli bychom asi začít trochu plánovat, co budeme dělat na nepřátelském území," řeknu s povzdechem. V duchu mám absolutně nelogickou větu "Ragnar mě zabije".
(14:52) Ketryn -> Morigan: (No :-D Ragnar nás zabije asi všechny :-D A aby se k němu tentokrát nepřidal i Sigfried.)
(14:54) Ketryn -> Morigan: "A co můžeme dělat? Být nenápadní a skrývat, že jsme ze Západního klanu... A doufat, že ho chytíme dřív, než se stane nějaký průšvih..."
(14:54) Ketryn -> Morigan: "Otázka je, odkud když tak jsme...?"
(15:04) Ketryn -> Morigan: (Když tě Ragnar poslal domů, tak asi nečekal, že se vydáme do Severního klanu :-D Momentálně se mu dost splnilo přání, že chce mít všechny jižany pryč z očí :-D)
(15:08) Morigan -> Ketryn: (Jo, v tomhle ohledu jsem mu přání splnila dokonale...)
(15:15) Ketryn -> Morigan: (Vyjímečně jsi udělala, co řekl :-D?)
(15:18) Morigan -> Ketryn: "Možná bude lepší, když řekneme, že z Jižního klanu," uvažuje Olle.
(15:19) Ketryn -> Morigan: "Mají lepší vztahy?"
(15:20) Ketryn -> Morigan: "Tedy lepší momentálně asi určitě," ušklíbnu se.
(15:22) Ketryn -> Morigan: "Víš něco o Jižním klanu? Odkud bychom když tak mohli být...?"
(15:23) Morigan -> Ketryn: "Tak nějak," souhlasí Olle. "Lepší vztahy než válečný stav."
(15:32) Ketryn -> Morigan: "Jak se jmenuje hlavní město Jižního klanu?"
(15:33) Morigan -> Ketryn: "Hedeby," odpoví Olle.
(15:35) Ketryn -> Morigan: "A jinak když tak řekneme pravdu, že honíme muže s uneseným dítětem?" podívám se po vás.
(15:41) Morigan -> Ketryn: "Asi bych to udělal," pokrčí rameny James. "Co jiného?"
(15:42) Ketryn -> Morigan: "No mě nic jiného nenapadá..."
(15:51) Morigan -> Ketryn: "Mě už asi taky ne," řeknu.
(15:55) Ketryn -> Morigan: Tak to takhle asi bude muset stačit.
(15:56) Ketryn -> Morigan: Jak jsme na tom s jídlem?
(16:05) Morigan -> Ketryn: Budeme muset zítra už asi něco sehnat, záleží, jak se s jídlem uskrovníme.
(16:08) Ketryn -> Morigan: No, jsem zvědavá, jestli nám lidi z cizího klanu budou ochotni něco dát... A na nějaký lov nemáme zrovna vybavení.
(16:16) Morigan -> Ketryn: Musíme se snažit chovat fakt nenápadně... tedy v rámci možností, že někoho pronásledujeme.
(16:17) Ketryn -> Morigan: No, to ano...
(16:18) Ketryn -> Morigan: Jako to, že jsme v Severním klanu, posunulo celou tuhle šílenou krizi na další úroveň.
(16:19) Morigan -> Ketryn: To každopádně. To by mě ani nenapadlo... hlavně ta krize, že nejdřív jsme lidi vyměnili za koně, pak koně za člun... :-D
(16:19) Morigan -> Ketryn: Nehledě na můj meč.
(16:20) Ketryn -> Morigan: No ty výměny... To je fakt jak z nějaké pohádky :-D Jako to, že nemáš svůj meč, mě vážně štve! Chudáci Jorgen, Giselher, Brigg a Walter, ty jsou tam teď krapet uvěznění.

(12:24) Morigan -> Ketryn: Plujeme zhruba tak dvě hodiny, James vystřídá Olleho u vesel a stále nevidíme nic zvláštního.
(12:25) Ketryn -> Morigan: No můžeme jen doufat, že se nezdržoval s dalšími manévry :-/
(12:43) Morigan -> Ketryn: Je to pitomý, že takhle nemůžeme sledovat žádné stopy, že prostě jen doufáme, že máme správný směr.
(12:45) Ketryn -> Morigan: To mě uvádí do další krize, že můžeme jen doufat...
(13:07) Morigan -> Ketryn: "Jestli někde zastavil a my si toho nevšimli, tak je to dost špatný," vzdychne Olle.
(13:10) Ketryn -> Morigan: To mi nemusí říkat :-( Hodím po něm pohledem, ale nemám sílu cokoli říct...
(13:15) Morigan -> Ketryn: "Tak sem dejte tu mapu," řeknu.
(13:16) Ketryn -> Morigan: Leknu se, že se jdeš znovu řezat.
(13:19) Morigan -> Ketryn: "Lily nebudeš to kouzlo dělat znova!" prohlásí James.
(13:20) Ketryn -> Morigan: Dívám se po vás. Na jednu stranu taky nechci, abys to dělala, ale na druhou chci zoufale nějaké informace...Tak do toho raději nezasahuji.
(13:28) Morigan -> Ketryn: "To mi jako teď budeš říkat, co mám nebo nemám dělat??" podívám se na něj ostřeji. Málem mi ujelo "to si hraješ na Ragnara".
(13:28) Ketryn -> Morigan: (:-D to by asi moc nepomohlo :-D)
(13:30) Ketryn -> Morigan: Podívám se z tebe na Jamese, nervy nám pracují opravdu všem.
(13:32) Ketryn -> Morigan: Je fakt, že Jamese ti nikdy moc neříkal, co máš dělat.
(13:43) Morigan -> Ketryn: "Nebudu to dělat znova," řeknu. "To kouzlo svým způsobem pořád běží. Jen ho musím přiživit."
(13:44) Ketryn -> Morigan: To mi přijde jako o dost lepší varianta.
(13:46) Ketryn -> Morigan: "Budeš chtít znovu tu košilku?"
(13:49) Morigan -> Ketryn: "Přiživit? A čím to budeš asi přiživovat?" ušklíbne se James přísně.
(13:50) Ketryn -> Morigan: Neříkej, že se budeš muset znovu říznout
(13:53) Ketryn -> Morigan: No, tohle nechám na tobě... Ale chápu, že se to Jamesovi nelíbí.
(13:56) Morigan -> Ketryn: "Nech toho," řeknu mu a vyhrnu si rukáv. Tentokrát nepotřebuju nic, ani košilku, ani druhou dlaň ve vodě, prostě jen trochu znovu říznu do té rány, která je ještě v podstatě čerstvá, aby se krev dostala na mapu.
(13:59) Ketryn -> Morigan: Zatajím dech. Nelíbí se mi, že kvůli tomu musíš dělat takováhle kouzla...
(14:00) Morigan -> Ketryn: Chvíli na mapu kape, ale během pár vteřin zase vytvoří onu červenou lesklou cestičku, která ukazuje, kudy pluli a kde zřejmě jsou. Jednoznačně je to na vodě a plujeme správně.
(14:03) Ketryn -> Morigan: To se mi aspoň částečně uleví. Musím uznat, že to je opravdu hodně užitečné kouzlo! A nepodařilo se nám (tedy Jamesovi s Ollem) trochu zkrátit tu vzdálenost mezi námi?
(14:04) Morigan -> Ketryn: Na mapě to tak nevypadá, ale logické by to být mělo. Na té mapě je to vždy jen chvilku a navíc je jen překreslená, takže to moc poznat nejde.
(14:06) Ketryn -> Morigan: Tak hlavně že víme, že plují dál po vodě.
(14:17) Ketryn -> Morigan: Pozoruji tě ale s obavami, jestli tě to nějak moc nevyčerpalo?
(14:18) Morigan -> Ketryn: To víme určitě, že plují po vodě, takže se trochu najíme a stále pokračujeme v cestě.
(14:24) Ketryn -> Morigan: "Jak je to ještě daleko k hranici?" napadne mě.

(09:51) Ketryn -> Morigan: Morigan: “Katryn, Paddy není břídil, co se týká toho, jak se pohybovat, aby tě nechytili,” poznamená James. “Žili jsme v tom dlouho.”
(09:52) Ketryn -> Morigan: Katryn: "Já vím..." hlesnu. "Ale myslela jsem si... doufala jsem... že jedná v nějakém afektu, že mu prostě trochu přeskočilo a utekl. Ale tohle? To je sakra promyšlené, chladnokrevné a bezcitné!" "Patrick, jakého jsme znali, už prostě neexistuje!"
(09:55) Morigan -> Ketryn: "Myslíš jaký? Jak jsi ho znala v Baladě? Nebo ještě předtím, v Akarii? Ne, to opravdu není ten stejný Patrick, už hodně dávno ne!" řekne James ostře.
(10:01) Ketryn -> Morigan: "To je mi jasné!" odpovím mu stejně ostře. "Stalo se tolik věcí, že nás to všechny hodně změnilo! Jenže on už není ani takový, jakého ho znáš ty! Nebo mi snad chceš říct, že takovýhle byl teď?! Krutý, bezcitný a unášel a ohrožoval na životě malé děti?!" Ujeli mi nervy...
(10:13) Morigan -> Ketryn: "Pro cit v našem životě už pěkně dlouho nebylo místo!"
(10:21) Ketryn -> Morigan: "Takže je to všechno naše vina?! Jenom proto, že jsme se tu nezhroutily a naučily se žít dál? Vím, že jsem mu ublížila, že pro mě obětoval všechno a já ho zradila, a nikdy si to neodpustím! Ale tohle? To je milionkrát horší a neexistuje pro to žádná omluva, ať jste to měli sebesložitější!"
(10:27) Morigan -> Ketryn: "Já jsem vůbec neřekl, že viním tebe, ani jsem to tak nemyslel, ale sama zřejmě víš..." řekne. "Je to daleko víc má vina, kdybych ho už dávno nechal být, měl by někde klidný, lepší život! Ale takhle se nikdy nerozhodoval sám, vždycky šel tam, kam já a nikdy to nebylo dobře!"
(10:28) Morigan -> Ketryn: "Nechte toho, nebo vystoupím z lodi!" prohlásím smrtelně vážně, ačkoliv je to nesmysl.
(10:30) Ketryn -> Morigan: To zůstanu na Jamese překvapeně koukat. Nějak mě nenapadlo, že nad tím přemýšlí takhle... Takže mi tím vzal řeč.
(10:32) Morigan -> Ketryn: "Jamie!" obrátím se na něj. "Jestli šel tam, kam ty, tak proto, že tě má rád jako vlastního bratra! To je jako kdybych já tvrdila, že kdybych nechala Kat i Marg být, tak by někde měly klidný a mnohem lepší život. A když to tak říkám nahlas, to by tedy zcela určitě měly! Jenže to nemá cenu takhle říkat!"
(10:33) Ketryn -> Morigan: (Tak teď jsi mě hodně krizově pobavila :-D)
(10:34) Morigan -> Ketryn: (No vždyť je to pravda :-D )
(10:35) Ketryn -> Morigan: "Morigan má pravdu..." hlesnu. "I když následoval tebe, tak to bylo jeho rozhodnutí, protože to tak chtěl..."
(10:45) Ketryn -> Morigan: Mrzí mě, že mi ujely nervy, nemá cenu se takhle dohadovat... :-(
(10:56) Morigan -> Ketryn: Dlouho mlčíme. "Myslím, že jí neublíží," řekne pak James do toho ticha. "Nejhorší, co se může stát je, že ji odveze někam, kde je nenajdeme."
(11:00) Ketryn -> Morigan: "Hm..." vzdychnu. "Kdyby ji chtěl něco udělat, tak už by to asi udělal dávno," musím souhlasit. "Ale už tímhle jí ubližuje. Slyšeli jste toho muže, Yda nevypadala dobře..."
(11:07) Ketryn -> Morigan: Na to, že je nenajdeme, se bojím jen pomyslet...
(11:19) Ketryn -> Morigan: "Omlouvám se," podívám se na Jamese. "Vím, že je to pro tebe taky hodně těžké. Asi nějakým způsobem dokážu pochopit, proč to udělal mně, ale opravdu nechápu, jak to mohl udělat tobě..."
(11:44) Morigan -> Ketryn: "Tohle přece není o mě," hlesne James a zadívá se na vodu.
(11:50) Ketryn -> Morigan: Po tom všem, co spolu prožili, ho prostě jen tak najednou opustil, čemuž vážně nerozumím... Ale nahlas už to asi raději nerozebírám.
(11:51) Morigan -> Ketryn: No to jsem docela ráda, vysílám k tobě pohledy, abys to radši už nechala.
(11:52) Ketryn -> Morigan: Jo, už jsem to nechala být a raději mlčím.
(12:06) Morigan -> Ketryn: Pokračujeme nějaký čas mlčky, pobřeží máme pořád na dohled, abychom v případě něčeho neobvyklého mohli ke břehu zamířit.
(12:07) Ketryn -> Morigan: Snažím se koukat, kdybych náhodou něco zahlédla. Hodně se obávám, že něco přehldneme.

(12:05) Morigan -> Ketryn: "To jo, ale kam...?" řekne Olle.
(12:08) Ketryn -> Morigan: "Nevím... Na jednu nebo na druhou stranu. Stejně bude muset jet víceméně podél pobřeží, ne?"
(12:18) Morigan -> Ketryn: "To ano, ale jsou to jaksi dvě úplně opačné strany a když vybereme špatně, jsme nahraní. To tím Olle myslí," poznamenám unaveně.
(12:20) Ketryn -> Morigan: "Tak... budeme moct vyrazit, až si trochu odpočineš a dokážeš to poznat magicky. Jako když jsme vyráželi z Harmu."
(12:23) Ketryn -> Morigan: "Taky se můžeme ještě poptat, jestli ho neviděl někdo odjíždět, na kterou stranu jel." Snažím se nějak uvažovat, ale moc mi to s tím zoufalstvím nejde. V hlavě mi zní neustále to, že je na tom Yda bídně :-/
(12:24) Morigan -> Ketryn: "Poptat bychom se měli určitě," souhlasí James.
(12:27) Ketryn -> Morigan: "Tak jdeme..." Otočím se a chystám se jít ptát, jestli někdo dneska dopoledne neviděl odjíždět cizího muže s dítětem na člunu, který tu vyměnil za koně.
(12:27) Morigan -> Ketryn: k6
(12:27) Morigan -> Ketryn: Jdeme po dvojicích, zase tak velká ta vesnice není.
(12:32) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(12:33) Ketryn -> Morigan: Kostka mě chce opravdu zničit... :-/
(12:43) Morigan -> Ketryn: Nikdo si ničeho nevšiml.
(12:48) Ketryn -> Morigan: Ani vy jste nic nezjistili? Takže už nám zbývá jen tvá magie :-(
(12:52) Morigan -> Ketryn: Ne, my jsme taky nic nezjistili.
(12:56) Ketryn -> Morigan: "Tak... si trochu odpočineme a zkusíš to pak magicky?" zeptám se zoufale. "Jak může být tak bezcitný?? Vždyť je to nevinné malé dítě! Jak může dopustit, že je v takovémhle zuboženém stavu? Jestli se jí něco stane, tak ho zabiju sama," rozčílím se krizově.
(12:58) Morigan -> Ketryn: Nikdo z nás ti to vůbec nevymlouvá.
(13:14) Ketryn -> Morigan: "Zkusíš to pak magicky, až si odpočineš?" zeptám se zničeně. "A budeme muset sehnat člun..." Měnit cizí koně za člun je krize, jenže co můžeme dělat jiného?
(13:23) Morigan -> Ketryn: "No zkusím," řeknu. (To mi teda ty kostičky budou muset opravdu přát...)
(13:27) Ketryn -> Morigan: "Děkuju..."
(13:30) Ketryn -> Morigan: "Myslíte, že nám půjčí nějaký člun, když jim tu necháme na zástavu čtyři koně?"
(13:34) Morigan -> Ketryn: "Je to rybářská osada, musí mít spoustu člunů," soudím.
(13:36) Ketryn -> Morigan: (Jen by mě zajímalo, jak to pak někdy budeme vše vracet :-D Tedy tady. Tam mám takový strach, že je mi to ukradené.)
(13:37) Ketryn -> Morigan: "Neznáš tu náhodou ještě někoho?" napadne mě se zeptat Olleho. Ale už jsme dost daleko.
(13:46) Morigan -> Ketryn: (Je to jak v pohádce. "Jak dědeček měnil, až vyměnil" :-D )
(13:47) Ketryn -> Morigan: (Hm :-D)
(13:48) Morigan -> Ketryn: "Ne, myslím, že ne," odpoví Olle. Po vesnici se stejně brzy rozkřikne, že tu někoho hledáme a pozornosti samozřejmě neujdeme, ale snažíme se si odpočinout a najíst se. Vy si vezměte na starost čluny, já se jdu zkusit soustředit.
(13:48) Morigan -> Ketryn: "Zjistěte, jestli tu někdo nemá mapu," napadne mě.
(13:50) Ketryn -> Morigan: Tak se jdeme zkusit po vesnici poptat, jestli by neměl někdo na půjčení člun, že bychom tu na chvíli nechali jako zástavu naše koně. Chtělo by to nějaký pořádný, když už bychom tu nechávali čtyři koně.
(13:51) Ketryn -> Morigan: "Jo, to je dobrý nápad," přikývnu. Tak se budeme ptát rovnou i po mapě.
(13:51) Morigan -> Ketryn: "Kdo tady vlastní nejvíc rybářských lodí?" ptá se Olle hned prvního člověka, na kterého narazíte.
(13:54) Ketryn -> Morigan: (Chci motorový člun z Druhé strany...)
(14:00) Morigan -> Ketryn: (To bychom ho asi dohnali :-D )
(14:01) Ketryn -> Morigan: (To by možná ani nevadilo, kdybychom netrefili tu stranu :-D)

(10:55) Ketryn -> Morigan: Mlčky vás pozoruji, ta naše situace začíná fakt krizovější a krizovější :-/
(11:06) Morigan -> Ketryn: Hned jak se James vrátí, pokračujeme v cestě, která by podle Olleho měla vést do vesnice jménem Tillva, je dost pravděpodobné, že dojel až tam, nebo musel jet nějak těsně kolem ní.
(11:08) Morigan -> Ketryn: Olle už víc minulou situaci nekomentoval, ale mnohem víc se dívá po mě a po Jamesovi.
(11:09) Morigan -> Ketryn: Trvá nám to další necelé dvě hodiny, než dojedeme do Tillvy. Je to rybářská vesnice u pobřeží a je rozhodně větší, než Harm i než Wotan.
(11:13) Ketryn -> Morigan: No, jestli vás teď začne pozorovat, tak si určitě všimne dalších věcí, jak se k sobě chováte. Ale tak jemu to může být jedno a myslím, že to dál nějak rozhlašovat nebude.
(11:14) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, když tam dojedeme. Pevně doufám, že tudy jel a že ho viděli!
(11:14) Ketryn -> Morigan: //Tak až budou, tak řekni, těším se :-)//
(11:19) Morigan -> Ketryn: Jemu to asi jedno je, spíš je zvědavý.
(11:20) Morigan -> Ketryn: Neztrácíme čas, někde přivážeme koně a jdeme se vyptávat, jestli ho někdo náhodou neviděl a jestli se neobjevil ve vesnici.
(11:31) Ketryn -> Morigan: Jsem zas maximálně nervní a doufám, že se někdo bude něco vědět.
(11:32) Ketryn -> Morigan: Jdeme hromadně nebo se rozdělíme?
(11:32) Morigan -> Ketryn: K6
(11:33) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(11:34) Morigan -> Ketryn: Rozdělíme se, abychom se po vesnici pohybovali efektivněji.
(11:35) Morigan -> Ketryn: Na někoho, kdo něco ví, narazím já, což poznáte podle toho, že zpátky ke koním přitáhnu nevysokého staršího muže. Ne starého, ale staršího ano.
(11:37) Ketryn -> Morigan: Tak jsem se ptala každého, koho jsem potkala, jestli tu neviděl projíždět muže na koni s malou holčičkou.
(11:38) Ketryn -> Morigan: "Něco jsi zjistila??" ptám se hned, jak si to uvědomím.
(11:39) Morigan -> Ketryn: "Zcela určitě tu byl. Dokonce udělal obchod," ušklíbnu se.
(11:39) Ketryn -> Morigan: "Obchod?" nechápu.
(11:40) Ketryn -> Morigan: Pocítím ale aspoň malinkatou úlevu, že jedeme po správné stopě.
(11:42) Morigan -> Ketryn: Pobídnu pohledem muže, aby mluvil. Prohlíží si nás, jako by se pokoušel si ujasnit, co si má vlastně myslet. "Muž kterého popisujete tu nejspíš byl. Měl sebou malé dítě, na tváři měl jizvu," přikývne pomalu. "Chtěl vyměnit koně za rybářský člun."
(11:44) Ketryn -> Morigan: "Cože?" vypadám, že už opravdu zkolabuji. "A ty jsi to s ním vyměnil? Kdy?"
(11:44) Morigan -> Ketryn: Podle toho, jak se tvářím já, tak to vyměnil.
(11:46) Ketryn -> Morigan: "Jak je to dlouho?"
(11:47) Morigan -> Ketryn: "Ráno... dopoledne.. nevím, určitě to bylo před obědem," zamyslí se. "Nejdřív jsem nechtěl, ale pravda je, že ten kůň měl rozhodně větší cenu, obzvlášť teď, kdy spousta koní padne v boji. Dobrý nový člun má také svou cenu, ale ten, co jsem mu vyměnil, byl už starý. Rozhodně jsem na tom vydělal já," pokývá hlavou. "Ale nevadilo mu to. Říkal, že se potřebují dostat bezpečně na jih a s dítětem se ve člunu bude cestovat líp, než na koni," rozpovídá se.
(11:48) Ketryn -> Morigan: "Co budeme dělat?" otočím se na vás. "Taky si budeme muset sehnat člun...!" Jak mi ho budeme pronásledovat, to by mě vážně zajímalo.
(11:49) Ketryn -> Morigan: "Na jih?" uvědomím si.
(11:50) Ketryn -> Morigan: "Co to je sakra za manévry?" Jsem z toho nešťastná.
(11:50) Morigan -> Ketryn: Ten jih zaujme nás všechny. "Určitě říkal na jih?"
(11:51) Ketryn -> Morigan: Čluny máme ve Wotanu a tady máme cizí koně, které musíme vrátit a potřebujeme člun. To už je vážně neskutečné.
(11:53) Morigan -> Ketryn: "Jo, říkal. Proč by taky jel na sever?" podívá se na nás podezřívavě. "Odtud na sever už by se dostal jenom na území Severního klanu a to v téhle době není nejlepší nápad. Říkal, že se chce vrátit zpátky domů. Víte, říkal jsem mu, že ani po vodě to nebude jednoduché, že si musí dát pozor na proudy, ale říkal, že to s vodou umí. Tak jsme si plácli. Navíc ta malá vypadala opravdu bídně, ve člunu to přece jenom budou mít pohodlnější."
(11:56) Ketryn -> Morigan: "Domů? Kam domů?" už snad zmatenější být nemůžu. "Bídně?!" vyděsí mě ještě víc. "Je nemocná??" Zblednu už maximálně. Mám o ni vážně strach. Déšť, takovéhle šílené cestování, nemůžu se moc divit :-/ Ten parchant!
(11:58) Morigan -> Ketryn: Podívá se na tebe zamračeně. "Nevím, na to jsem se ho nevyptával!" odsekne.
(11:59) Ketryn -> Morigan: Snažím se nepodléhat panice, ale už je toho vážně moc :-/
(12:02) Ketryn -> Morigan: "Co teď? Musíme zas po vodě..." hlesnu zoufale.

(10:54) Morigan -> Ketryn: Všichni se shodneme na tom, že budeme pokračovat a vracet se nebudeme. Zhruba do času oběda z cesty nelze uhnout, tedy pokud by mu nehráblo úplně a nepustil se do lesa mimo cestu, pak si děláme krátkou přestávku.
(11:03) Ketryn -> Morigan: "Zkusíš to ještě jednou?" zeptám se tě, když se do sebe snažím vpravit nějaké jídlo.
(11:03) Morigan -> Ketryn: "Zkusím," kývnu.
(11:04) Ketryn -> Morigan: "Díky."
(11:05) Morigan -> Ketryn: "Lily, jsi bledá jako smrt," řekne James starostlivě. "Nic mi není, to je jen průvodní úkaz," řeknu. "Jo já vím, nic ti není a pak se skácíš v bezvědomí z koně." Probodnu ho pohledem. "Já se z koně nekácím," upozorním ho.
(11:06) Ketryn -> Morigan: (Jo, od toho jsem tu expert já :-D) Ale musím uznat, že má pravdu, ty se vyčerpat nesmíš :-(
(11:07) Morigan -> Ketryn: (Všichni přece ví, že tyhle věty nesnáším! :-D )
(11:10) Ketryn -> Morigan: Když on už má s tebou a vyčerpáním z magie docela zkušenosti.
(11:10) Morigan -> Ketryn: No já vím, jeho moc neošálím.
(11:11) Morigan -> Ketryn: "Jamie, je to jen malé kouzlo!" nakloním se k němu se vzdorným výrazem. "Může dojít na větší. A i tak je budu dělat!"
(11:12) Morigan -> Ketryn: "Miluju tě, Lily," prohlásí upřímně a pak se zvedne, aby si bez dalších slov odskočil do lesa. "Aha," pronese Olle. "Výprava plná překvapení." "Ty mlč," řeknu mu.
(11:14) Ketryn -> Morigan: No my jsme tedy parta...
(11:15) Ketryn -> Morigan: Říkala jsem si, kdy se to na vás provalí.
(11:15) Morigan -> Ketryn: No takhle blbě zrovna...
(11:16) Ketryn -> Morigan: No takhle to bylo takové jednoznačné.

(08:43) Ketryn -> Morigan: Tak vstávám a jdu nám vyndat nějaké jídlo, abychom mohli co nejdřív vyrazit. Asi úplně mlčím a náladu a naději mám na bodu mrazu.
(08:49) Morigan -> Ketryn: Ráno naštěstí neprší, ale to neznamená, že během dne zase nezačne.
(09:06) Ketryn -> Morigan: No to doufám, že nezačne. Jako už by nám trochu mohlo začít přát štěstí :-(
(09:26) Morigan -> Ketryn: Vydáme se na cestu co nejdřív to jde. Netrvá to ani dvě hodiny a narazíme na výrazné rozcestí.
(09:32) Morigan -> Ketryn: "Kam ty cesty vedou?" obrátím se na Olleho. "Alespoň zhruba." Je mi jasné, že tady už se taky nemusí vyznat tak dobře.
(09:35) Ketryn -> Morigan: Nesnáším rozcestí...
(09:36) Morigan -> Ketryn: "Tahle nejspíš zase nějak k moři," ukáže doprava. "Tahle víc na sever, ale mám dojem, že žádná "naše" vesnice už tam není."
(09:37) Ketryn -> Morigan: Tak to se snad teoreticky vydal tou na sever. Budeš to zkoušet magicky?
(09:38) Morigan -> Ketryn: (To se mě ptáš telepaticky? Ty jsi jak Margaret :-D )
(09:39) Ketryn -> Morigan: Neptám se telepaticky, ale dívám se, co děláš?
(09:40) Morigan -> Ketryn: Nic zatím zkoumáme stopy a mluvíme o tom. Sice neslyšíš, co přesně říkáme, ale úplně jasno v tom asi nemáme.
(09:46) Morigan -> Ketryn: Nakonec to jdu zkusit na tu severnější cestu.
(09:48) Ketryn -> Morigan: Tak čekám a napjatě tě pozoruji, jestli něco poznáš.
(09:49) Morigan -> Ketryn: Nepoznám vůbec nic, ale spíš proto, že se mi kouzlo nepovedlo.
(09:50) Ketryn -> Morigan: Ach ne :-/
(09:51) Ketryn -> Morigan: "Co teď?"
(10:01) Morigan -> Ketryn: "Můžu to zkusit ještě na té druhé," trhnu rameny.
(10:06) Ketryn -> Morigan: "Můžeš... třeba zas udělal nějaké další překvapivé rozhodnutí," zamračím se.
(10:07) Morigan -> Ketryn: Jdu na tu druhou a zkusím to znovu.
(10:08) Morigan -> Ketryn: Tam se mi kouzlo povede a dokonce nám prozradí překvapivou zkušenost, že se vydal tou méně očekávanou cestou.
(10:09) Ketryn -> Morigan: "Nerozumím už vůbec ničemu..." zakroutím hlavou. "Buď se spletl nebo nás chce zmást?"
(10:16) Morigan -> Ketryn: "Jsi si jistá?" zeptá se James. Taky se mu to moc nezdá.
(10:16) Morigan -> Ketryn: "Ano, jsem."
(10:16) Morigan -> Ketryn: "No tak jedeme tudy," vzdychne.
(10:18) Ketryn -> Morigan: "Možná bychom se pak o kus dál měli ujistit, jestli to tak opravdu je, kdyby se náhodou vrátil..." napadne mě.
(10:27) Morigan -> Ketryn: "To můžeme, tedy pokud mi to bude fungovat," zamračím se. "Tady má občas země svůj vlastní názor."
(10:29) Ketryn -> Morigan: "No..." vzdychnu. Nasednu zpátky na koně, abychom mohli jet.
(10:32) Morigan -> Ketryn: Jedeme tedy zhruba další hodinu, kdy to jdu zkusit znova. Stopy na cestě ale jsou, všechno odpovídá tomu, že by tudy skutečně mohl jet.
(10:34) Ketryn -> Morigan: Doufám, že nám to budeš moct potvrdit. Fakt už nevím, co si myslet.
(10:41) Morigan -> Ketryn: A zrovna se mi to kouzlo vůbec nepovede. "To snad není možný!" začínám být fakt naštvaná.
(10:43) Ketryn -> Morigan: Raději nic neříkám, vím, že za to nemůžeš a že děláš, co jde. Ale jsem z toho už dost frustrovaná :-( Asi nám nezbyde než pokračovat a doufat...
(10:44) Ketryn -> Morigan: A modlit se.

(20:40) Ketryn -> Morigan: Tedy ne umřít, vstát.
(20:51) Morigan -> Ketryn: Olle ti pomůže. "Myslím, že bychom měli zastavit."
(20:52) Ketryn -> Morigan: To je zoufalé, ale bohužel v tomhle stavu nemůžu protestovat.
(20:54) Ketryn -> Morigan: Tak si odpočineme a vyrazíme hned za svítání.
(21:05) Morigan -> Ketryn: Pořád je naše oblečení mokré, James vysloví názor, že bychom měli rozdělat oheň.
(21:06) Ketryn -> Morigan: To bychom určitě měli, souhlasím.
(21:08) Morigan -> Ketryn: Já taky souhlasím, jinak to můžeme ošklivě odnést, když se k tomu připojí ta naše únava.
(21:09) Ketryn -> Morigan: No, měli bychom se pokusit aspoň trochu usušit a ohřát.
(21:12) Morigan -> Ketryn: To se taky pokusíme udělat a rozdělíme si práci. Ty máš jedinou práci sedět. Olle se pokusí postarat o koně, já jdu rozdělat oheň, protože je všechno mokré, potřebuju k tomu magii a James jde sbírat nějaké dřevo.
(21:12) Ketryn -> Morigan: Štve mě, že nemůžu pomoct :-/
(21:19) Morigan -> Ketryn: Pracujeme mlčky, v té tmě to není tak jednoduché.
(21:19) Morigan -> Ketryn: (Ty kostičky mě teď milujou, alespoň co se týká magie :-D )
(21:20) Ketryn -> Morigan: Tak se aspoň snažím najíst.
(21:20) Ketryn -> Morigan: (To je dobře :-) Mě zrovna v lásce nemají :-D)
(21:23) Morigan -> Ketryn: Oheň rozdělám jedním zaklínadlem, žádné větší potíže mi to nečiní, takže brzy máme celkem dost světla.
(21:24) Ketryn -> Morigan: Aspoň něco pozitivního. Snažím se sušit a zahřát.
(21:25) Morigan -> Ketryn: "Jamie, naházej tam to dřevo, to je jedno, že je mokré," řeknu Jamesovi. Když mě poslechne, ještě to magií podpořím, aby to nezhaslo. Oheň má velmi povzbudivé účinky na nás všechny.
(21:27) Morigan -> Ketryn: Olle se o tebe mlčky příkladně stará.
(21:30) Ketryn -> Morigan: Pokusím se bránit, že to není nutné, ale v tomhle unaveném stavu je to dost chabé. (Ten má se mnou vážně štěstí, buď jsem naprosto na mol nebo vyčerpaná :-D)
(21:31) Morigan -> Ketryn: (To je taky fakt :-D )
(21:42) Ketryn -> Morigan: Asi začnu usínat.
(21:43) Morigan -> Ketryn: To začneš opravdu docela brzy.
(21:44) Ketryn -> Morigan: Nějak se tam asi stulím u ohně, nemá cenu se tomu bránit.
(21:45) Morigan -> Ketryn: (Na to tě ani nenechám házet.)
(21:45) Morigan -> Ketryn: Všichni jsme vzhůru za svítání, ale vstát a pokračovat v cestě je čím dál těžší.
(21:47) Ketryn -> Morigan: No nic jiného nám nezbývá.

(19:30) Morigan -> Ketryn: "Vesnicí projel, ale nezastavoval se a jen pozdravil a pokračoval v cestě," informuje nás Olle.
(19:32) Ketryn -> Morigan: "A kdy tak?"
(19:37) Morigan -> Ketryn: "Má minimálně půl dne náskok, ne-li víc," řekne Olle soucitně.
(19:37) Morigan -> Ketryn: "Do prdele!" řeknu já.
(19:38) Ketryn -> Morigan: "Jestli nepřidáme, tak to nemůžeme stihnout," vypravím ze sebe zoufale.
(19:39) Morigan -> Ketryn: "Musel jet i v noci," říkám si a kroutím hlavou.
(19:39) Ketryn -> Morigan: "Nemůže jet ale furt!"
(19:40) Ketryn -> Morigan: "Tak teď pojedeme v noci my..."
(19:43) Morigan -> Ketryn: "Určitě nejel furt, ale celkově měl před námi náskok," vzdychnu.
(19:45) Ketryn -> Morigan: "Tak musíme jet, musíme ten náskok stáhnout."
(19:52) Morigan -> Ketryn: "O to se přece snažíme celou dobu!" řekne James.
(19:53) Ketryn -> Morigan: "Tak se budeme muset snažit víc." Vím, že nemluvím zrovna racionálně, ale zas na mě padá panika.
(19:58) Morigan -> Ketryn: "No tak jedeme," řekne raději Olle. Něco málo k jídlu a pití jsme vyprosili, to je tu celkem běžná věc něco nabídnout.
(19:59) Ketryn -> Morigan: Rychle do sebe něco vpravím a nasednu na koně.
(20:03) Morigan -> Ketryn: "Jestli ale pojedeme v noci, tak to bude krokem," řeknu.
(20:07) Ketryn -> Morigan: "Lepší než nic... Aspoň část noci."¨
(20:09) Ketryn -> Morigan: "Chvíli se stejně budeme muset vyspat," připustím neochotně. "Tak pojedeme, dokud to půjde."
(20:20) Morigan -> Ketryn: Zatím tedy jedeme dál.
(20:22) Ketryn -> Morigan: To nemůže na chvíli zpomalit :-(, vždyť i pro něj to tempo musí být náročné.
(20:22) Morigan -> Ketryn: K6
(20:22) Morigan -> Ketryn: Nezapomínej, že taky vydrží dost :-/
(20:23) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(20:27) Morigan -> Ketryn: Jedeme skoro do setmění, pak vyčaruji světelnou kouli (pevně doufám, že náhodou někoho nepotkáme a nevyděsím ho tím k smrti), ale při jízdě na koni je to daleko horší osvětlení, než když jsme šli pěšky, potřebovali bychom každý svou vlastní kouli. Ale stále lepší, než nic.
(20:28) Ketryn -> Morigan: No chtělo by to jet aspoň nejmíň do půlnoci :-(
(20:33) Morigan -> Ketryn: Pokusíme se o to, dokud ti nevypoví tělo, ruce, které drží otěže a vlastně všechno a svezeš se ze sedla na blátivou zem, aniž proti tomu můžeš cokoli udělat.
(20:34) Ketryn -> Morigan: Cože?
(20:34) Ketryn -> Morigan: No bezva. Tak se snažím sebrat.
(20:36) Morigan -> Ketryn: To se všichni vyděsíme. "Katryn!" seskočím hned ze sedla. Moje leknutí způsobí že se světelná koule vydá pomalu kamsi do lesa. Praštila ses do lokte a narazila sis bok, ale jinak ti bahnitá země nezpůsobila nic vážnějšího. Máš ale pocit, že už se nikdy nezvedneš.
(20:38) Ketryn -> Morigan: Umřu v blátě :-D
(20:38) Ketryn -> Morigan: No snažím se.

(18:12) Morigan -> Ketryn: Podaří. Déšť viditelně zeslábne až ke slabounkému mrholení a pak se zdá, že zmizí docela. "Nevím ale, jak dlouho to vydrží," řeknu. Olle se nemůže ovládnout, aby nezůstal na tu oblohu zírat i ve chvíli, kdy my ostatní už zase sedíme v sedlech.
(18:15) Ketryn -> Morigan: "To se ti tedy povedlo," řeknu uznale. "Olle?" pokusím se ho trochu popohnat. Ale naprosto chápu jeho úžas, když magii vlastně prakticky nezná.
(18:16) Morigan -> Ketryn: Tak toho samozřejmě nechá a nasedne.
(18:23) Ketryn -> Morigan: "Morigan je přírodní čarodějka, takže se kromě jiného svým způsobem dokáže spojit se zemí, s přírodou i se zvířaty," pokusím se mu zjednodušeně vysvětlit, i když mu to k pochopení asi stejně moc nepomůže.
(18:27) Morigan -> Ketryn: "Za chvíli by byla ta cesta hodně špatně sjízdná a mohl by se nám zranit kůň," řeknu.
(18:29) Ketryn -> Morigan: Jo, to je pravda.
(19:01) Morigan -> Ketryn: I tak cesta klouže a je plná bláta.
(19:01) Morigan -> Ketryn: O stopách si nějakou dobu můžeme nechat jen zdát, naštěstí není moc možností, jak by na koni uhnul z cesty a tak nás to v podvečer dovede do další vesnice.
(19:02) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím dávat pozor na cestu, aby kůň neuklouzl.
(19:03) Ketryn -> Morigan: Doufám, že bychom se tam mohli něco dozvědět.
(19:08) Ketryn -> Morigan: Už by na nás snad nemuseli být tak nastartovaní, když už nás není tolik.
(19:18) Morigan -> Ketryn: Je to tak, ubývá nás. Ale nejspíš tu stejně nocovat nebudeme, ještě nějakou hodinku můžeme klidně jet, není tak pozdě.
(19:20) Ketryn -> Morigan: To rozhodně musíme využít, máme málo času, tak musíme jet dokud to jde. Fakt by se hodilo vědět, jestli ho tu někdo neviděl a případně kdy :-(
(19:20) Morigan -> Ketryn: To se samozřejmě zeptáme, případně vyprosíme nějaké jídlo a pití.
(19:21) Morigan -> Ketryn: A taky dáme koním i nám trochu odpočinout.
(19:23) Ketryn -> Morigan: Ten déšť nám na silách asi moc nepřidal :-/
(19:24) Morigan -> Ketryn: No vůbec, promočení tedy jsme. Začíná ti být zima.
(19:26) Ketryn -> Morigan: Super... ale s tím nic nenadělám, maximálně tak můžu zmodrat :-/
(19:26) Morigan -> Ketryn: Nechám Olleho, aby se poptal, jestli ho někdo neviděl.
(19:27) Ketryn -> Morigan: Naštěstí jsem stále tak napůl mimo, tak tu zimu nevnímám tak, jako obvykle.
(19:27) Ketryn -> Morigan: To bude asi nejlepší.

(16:04) Ketryn -> Morigan: "Měli bychom jet..." Nasednu na koně.
(16:05) Morigan -> Ketryn: "Já ho přece neomlouvám!" odsekne nešťastně. "Jak tohle můžu omluvit? Ale je jako můj bratr, Bůh mi odpusť víc, než Walter. Dělám všechno proto, abychom ho našli, ale pořád tomu všemu prostě nevěřím, i když se snažím ze všech sil. Prostě tomu nemůžu věřit."
(16:08) Ketryn -> Morigan: "Já vím..." hlesnu a je mi ho vážně líto :-(
(16:09) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě nasedneme na koně a jedeme dál, hned jak uznáme, že si koně aspoň trochu odpočinuli. (Jsem jako Derek :-D )
(16:09) Ketryn -> Morigan: (No teď je to potřeba :-D)
(16:15) Morigan -> Ketryn: Pokračujeme tedy v cestě, která je sice pořád široká a docela dobrá, jen začne víc stoupat do kopce. Jedeme svižně asi tak další hodinu, než začne ze zamračeného nebe drobně pršet.
(16:16) Ketryn -> Morigan: Jako ještě déšť? No super :-/
(16:18) Morigan -> Ketryn: Deště jsou celkem běžné, ale podle oblohy tohle nebude přeháňka.
(16:20) Ketryn -> Morigan: Tak to mi na klidu rozhodně nepřidá.
(16:43) Morigan -> Ketryn: Chvíli to ignorujeme, pak se raději přece jen nějak zabalíme do plášťů, když déšť spustí naplno.
(16:43) Morigan -> Ketryn: To ale vůbec nepomůže stopám...
(16:51) Morigan: Jedeme ale dokud to jde, abychom neztráceli čas.
(16:54) Ketryn -> Morigan: Jo to jsem se určitě zabalila. No, to tedy nepomůže :-(( Snažím se aspoň trochu uklidňovat tím, že jemu se cesta taky trochu ztěžuje.
(17:22) Morigan -> Ketryn: Pak se spustí opravdu pořádný liják, to už musí vadit i těm koním, ale stejně nemáme nikde možnost se schovat, takže nám nezbývá, než jet pomalu dál a doufat, že se pak budeme mít jak usušit.
(17:24) Ketryn -> Morigan: No, to už je vážně krize. Začnu mít další strach o Ydu (jestli je to vůbec možné) a doufám, že ten blázen někde zastavil.
(17:34) Ketryn -> Morigan: Ani ti blbé počasí nám nemůže přát :-/
(17:38) Morigan -> Ketryn: Dojde mi pak trpělivost, zastavím koně a slezu.
(17:40) Ketryn -> Morigan: Taky tedy zastavím a překvapeně koukám, co děláš?
(18:01) Morigan -> Ketryn: Zastavím se uprostřed cesty, zvednu tvář k obloze a dlaně taky.
(18:02) Morigan -> Ketryn: Olle na to kouká jako kdybych se zbláznila, ale nezasahuje.
(18:03) Ketryn -> Morigan: Jo až tak? To už tě to hodně přestalo bavit. Dívám se na tebe napjatě, jestli se ti s tím podaří něco udělat.

(12:29) Morigan -> Ketryn: Musíme myslet na víc věcí najednou. Nějakou dobu není vůbec potřeba zastavovat, dokud nedojedeme na rozcestí, odhadem tak za tři hodiny.
(12:29) Morigan -> Ketryn: Sesedneme, stejně potřebujeme nějakou pauzu, my i koně.
(12:31) Ketryn -> Morigan: Jsou tam koňské stopy? Napiju se a doufám, že budeme vědět, kudy jet.
(12:36) Morigan -> Ketryn: Jo, jsou, ale na obě strany. Ovšem na pravé cestě jsou čerstvější.
(12:38) Ketryn -> Morigan: Tak to vypadá, že jel spíš doprava. Budeš to zkoušet poznat magií?
(12:42) Ketryn -> Morigan: A k hranici vedou obě ty cesty?
(12:44) Morigan -> Ketryn: To nevíš. Je to možné.
(12:47) Morigan -> Ketryn: "Budeme pokračovat vpravo," řeknu a jdu se rychle najíst a napít.
(12:50) Ketryn -> Morigan: Taky se pokusím do sebe rychle něco vpravit.
(12:58) Ketryn -> Morigan: Víceméně mlčím a snažím se nepropadat panice.
(12:58) Morigan -> Ketryn: Po tvé minulé zkušenosti je to docela důležité jíst a pít.
(12:59) Ketryn -> Morigan: Já vím a snažím, i když mám stále sevřený žaludek a nechuť, ale musím.
(13:53) Morigan -> Ketryn: My ostatní taky moc nemluvíme, na koních to stejně nejde a při přestávce jenom nejnutnější věci.
(13:58) Morigan -> Ketryn: Asi šetříme síly i tím.
(13:59) Morigan -> Ketryn: "Pravděpodobně se nevyhneme ještě jedné vesnici," konstatuje Olle, než nasedneme. "Můžeme se tam znovu zeptat, ale zdá se, že se spíš vesnicích snaží vyhnout, podle toho, jak se zachoval v Attlesbotu."
(14:06) Ketryn -> Morigan: "Tak za zeptání nic nedáme," usoudím. "Třeba ho tam někdo mohl zahlédnout."
(15:08) Morigan: "Určitě," souhlasím. "Nevíme přesně, co udělá. Můžeme se jen dohadovat."
(15:46) Ketryn -> Morigan: "No, zatím nám to odhadování moc nešlo..."
(15:48) Morigan -> Ketryn: "Jamie, myslíš, že má cíl?" obrátím se na Jamese.
(15:48) Ketryn -> Morigan: "Na to, že jsem si myslela, že se musel zbláznit, jedná až moc promyšleně," zamračím se nešťastně.
(15:49) Ketryn -> Morigan: Já už jsem si začala říkat, že asi nějaký cíl má, ale taky se otočím na Jamese.
(15:50) Morigan -> Ketryn: "Teď už si myslím, že ano," připustí James neochotně. "Určitě alespoň nějaký dočasný."
(15:54) Ketryn -> Morigan: "Podcenili jsme ho... hrozně moc jsme ho podcenili."
(15:56) Morigan -> Ketryn: "To přece nemůžeš takhle říct, že jsme ho "podcenili"... byl přece... chci říct, že je přece..." nedokáže ani dokončit větu.
(16:01) Ketryn -> Morigan: Kdybych nebyla sama v takové krizi, tak by mi ho bylo líto.... "Nemůžu? Já myslím, že můžu. Nezvládal to, choval se divně a my to všichni omlouvali, že prostě potřebuje čas, aby se s tím srovnal, a nic jsme se s tím nepokusili udělat. Říkal mi, že Yda měla být naše dítě a jak ti závidí Anabellu. No, tak tady to máme!"

(09:24) Ketryn -> Morigan: Nakonec se odhodlám a opatrně se posadím a rozhlédnu se, jak to tam vlastně spíme.
(09:30) Morigan -> Ketryn: Naskládaní u ohniště a zabalení do svých dek a plášťů.
(09:31) Ketryn -> Morigan: A všichni ještě spí?
(09:37) Morigan -> Ketryn: James nespí, možná se právě vzbudil.
(09:38) Ketryn -> Morigan: Tak se na něj pokusím usmát, i když je to takový unavený a odevzdaný úsměv. Stejně budeme muset počkat, než se nezačne budit vesnice :-/ Tak vás asi necháme zatím spát.
(09:41) Morigan -> Ketryn: Ono to nebude dlouho trvat, když už svítá, moc už si neodpočineme.
(09:43) Ketryn -> Morigan: No, to je pravda.
(09:55) Ketryn -> Morigan: Co vlastně ta moje hlava, je už to dobré?
(10:15) Morigan -> Ketryn: Je to o dost lepší, i když ne úplně dobré.
(10:18) Morigan -> Ketryn: Netrvá to dlouho a všichni jsou vzhůru, i lidi z vesnice. Rozeznáš mezi nimi pár těch povědomých tváří ze včerejška, hlavně Sigfrid, a Nielse, které si pamatuješ nejvíc. A také ty, co nám slíbili další koně.
(10:25) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň tak. Z Nielse jsem znechucená hned, jak ho vidím, kretén. Vstanu a pokud tam mají někde sud s dešťovou vodou, tak si dojdu opláchnout obličej, abych se probrala. Jsem ráda, že jsem se aspoň trochu vyspala, spát v Olleho objetí mělo velkou výhodu (takže nemůžu říct, že bych si stěžovala :-D). Budeme se teď tedy muset domluvit, jak to uděláme a kdo pojede...
(10:29) Morigan -> Ketryn: (Dost bych se divila, kdyby sis stěžovala :-)
(10:30) Ketryn -> Morigan: Takže to tam nadhodím, když vstáváme.
(10:31) Ketryn -> Morigan: "Jak to uděláme? Musíme se domluvit, kdo tu zůstane..."
(10:45) Morigan -> Ketryn: "Chceš jet?" zeptám se na rovinu.
(10:47) Ketryn -> Morigan: "Chci...nedovedu si představit, že bych tu měla jen tak čekat," odpovím po pravdě. I když jsem asi ochotná ustoupit, kdyby to měl být nějaký velký problém.
(10:52) Morigan -> Ketryn: "V tom případě jedu já, James, Olle a ty," řeknu. Je ale vidět, že ostatní z toho moc nadšení nejsou, hlavně Walter.
(10:55) Ketryn -> Morigan: Tak to bylo rychlé :-D Dívám se po Walterovi, jestli to skousne. A taky po Giselherovi.
(10:59) Morigan -> Ketryn: Ono už se to nejspíš řešilo v noci.
(10:59) Morigan -> Ketryn: Nebo alespoň nevypadají, že to slyší poprvé.
(11:00) Ketryn -> Morigan: Aha, tak to jo.
(11:02) Ketryn -> Morigan: Tak v tom případě už to dál neřeším a balím si věci.
(11:04) Morigan -> Ketryn: "Dožeňte ho před hranicí, dál už by to bylo opravdu nebezpečné!" řekne mi Brigg, když už skoro nasedáme na koně.
(11:05) Ketryn -> Morigan: Jo, to je moje vroucné přání :-/
(11:20) Morigan -> Ketryn: Má pravdu, pak by to byl už fakt průser. Ale radši mu na to neodpovím.
(11:22) Ketryn -> Morigan: No já vím, to bylo první, co mě napadlo, když řekli, že jede k hranicím :-(
(11:28) Ketryn -> Morigan: Ani nechci pomyslet na to, že se může stát, že to nestihneme...
(11:31) Morigan -> Ketryn: Stát se to může a pak nevím, co se rozhodnu udělat. Radši to moc nerozebírám a rozloučím se s ostatními, tedy s našimi.
(11:32) Ketryn -> Morigan: Taky se rozloučím a nasednu na koně. Zas se to ve mně vše svírá.
(11:40) Morigan -> Ketryn: Vyrazíme prozatím tou jedinou cestou, kterou se mohl dát a dokud to půjde, pojedeme. Pak zase budu muset použít magii, až si nebudeme jistí.
(11:42) Ketryn -> Morigan: Snad ti to pak půjde :-(
(11:44) Morigan -> Ketryn: To mi ani nepřipomínej, že se mi taky nemusí vůbec dařit :-/
(11:45) Ketryn -> Morigan: Raději na to nemyslím.
(12:13) Morigan -> Ketryn: Vyrazíme celkem v tempu, ale nějaké úplně bezhlavé tempo na těchhle cestách taky nemůžeme nasadit, abychom něco nepřehlédli a abychom si šetřili síly.
(12:17) Ketryn -> Morigan: To je takový závod s časem, kdy se zároveň musíme krotit :-/

(21:33) Morigan -> Ketryn: "Půjdeme si lehnout," vstanu, abych předešla nějakým dalším konfliktům. "Můžeme klidně zůstat spát u ohně."
(21:34) Morigan -> Ketryn: "Lehnu si radši vedle tebe," prohlásí Giselher zamračeně s pohledem na Nielse.
(21:34) Morigan -> Ketryn: "To se Jamesovi asi líbit nebude," prohlásím už s fakt unaveným úšklebkem.
(21:36) Morigan -> Ketryn: "Ten do toho taky nemá co mluvit!" odsekne Giselher.
(21:37) Ketryn -> Morigan: "Gislhere, nech toho, prosím tě..." na další dohady už taky nemám sílu.
(21:39) Ketryn -> Morigan: Zabalím se tam do pláště a deky, už se mi únavou opravdu klíží oči...
(21:40) Morigan -> Ketryn: A pak už nevíš nic, ani to, jak jsme si nakonec lehli.
(21:43) Ketryn -> Morigan: Aspoň že tak... Psychicky jsem už úplně na dně, tak uvítám, že můžu na chvíli zapomenout.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Probudíš se za svítání, ale kupodivu ne zimou. Až po chvíli si uvědomíš, že je to proto, že jsi v Olleho pevném objetí.
(21:51) Ketryn -> Morigan: Ne, já se nechci ještě vzbudit... No, koukám, že jsem opravdu zaspala, jak si kdo lehl...
(21:52) Ketryn -> Morigan: Chvíli doufám, že by se mi ještě mohlo podařit usnout, ale okamžitě mi do hlavy naběhnou všechny události a spánek je ta tam :-/
(21:54) Morigan -> Ketryn: Oheň už je vyhaslý, zůstalo jen pár žhavých uhlíků.
(21:55) Ketryn -> Morigan: Zůstanu ještě nějakou dobu ležet, ale v hlavě mám, že budeme muset nějak vyrazit. Všichni ještě spíte?
(21:57) Morigan -> Ketryn: To nevíš, když ležíš, ale Olle asi spí. A já taky, protože jsem vedle tebe z druhé strany.
(21:58) Ketryn -> Morigan: Tak přemýšlím, jestli začít vstávat a probudit vás, anebo zůstat ještě ležet a nechat vás spát.