Druhá strana (46 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(12:05) Morigan -> Ketryn: Vyhrnu ti rukáv a zkusím to prohmatat. Moc se ti to nelíbí.
(12:07) Ketryn: To nelíbí, šklebím se bolestí. Modlím se, aby to bylo jen naražené.
(12:11) Morigan -> Ketryn: "Mě se to zlomené nezdá," řeknu, ale pro jistotu použiju ještě trochu magie, abych si byla jistá.
(12:11) Morigan -> Ketryn: "Ne, kost je vcelku, ale musela sis to hodně narazit," řeknu pak. Z magie jsi cítila trochu teplo, ale spíš cítíš, jak ti to začíná otékat.
(12:12) Ketryn -> Morigan: "To nemusíš..." pokusím se ti v tom zabránit, ale asi pozdě. Jsem ráda, že se to nezdá zlomené.
(12:13) Ketryn -> Morigan: "Trochu se bojím, abych s tím byla schopná ještě za chvíli hýbat..." řeknu nešťastně, když si uvědomím, že to natéká.
(12:13) Morigan -> Ketryn: Olle tě donutí, aby ses o něho opřela a aspoň se pořádně napila. "Jestli chceme pokračovat v cestě, budu tě muset vzít na koně před sebe," řekne prakticky.
(12:16) Ketryn -> Morigan: Tak se poctivě napiju. Vůbec se mi nelíbí, že zdržuji, a jsem z toho v další krizi. "Asi jo..." musím přikývnout.
(12:17) Ketryn -> Morigan: (Jako tři jedničky na spaní a pak šestka na tohle? Ty kostky se vážně zbláznily! :-D)
(12:18) Morigan -> Ketryn: (To jako skoro vypadá na záměrný útok kostek...)
(12:19) Morigan -> Ketryn: (Co ty bys tam bez toho Olleho dělala? :-D)
(12:20) Ketryn -> Morigan: (No to nevím! :-D Jsem fakt ráda, že tam je. Ještě že jsme vrátily ten čas :-D Už se zas začíná opakovat můj prototyp, že potřebuji zachránce :-DD)
(12:36) Morigan -> Ketryn: Pokud trváš na tom, že jedeme hned dál, tak si tě Olle posadí před sebe. Měla si správné tušení, že brzy tou rukou moc nepohneš.
(12:37) Ketryn -> Morigan: No v téhle krizi je to asi nejlepší řešení :-( Nemůžeme jen tak zůstat stát.
(12:39) Ketryn -> Morigan: Takže si sednu před něho a doufám, že už nebudu omdlívat. Můžeme pak ty koně střídat, aby se ten jeden úplně neunavil.
(12:39) Morigan -> Ketryn: To určitě, to je v plánu.
(12:41) Morigan -> Ketryn: Tak se tedy snažíme nějak pokračovat.
(12:45) Ketryn -> Morigan: Snad to nějak půjde a moc se nezdržíme.
(12:52) Morigan -> Ketryn: Děláme, co můžeme, ale už to začíná být dobré peklo. Navíc mapa nic neříká o tom, jak ty cesty, které jsme si vybrali, vypadají a to se ukáže jako další komplikace, poněvadž to žádné rovné cesty nejsou.
(13:04) Ketryn -> Morigan: No, dalo se očekávat, že to nebude tak pohodlné jako na hlavní cestě. Jen doufám, že to bude aspoň trochu sjízdné :-/ Začínám už se vážně obávat, jak dlouho takhle ještě vydržíme.
(13:16) Morigan -> Ketryn: K6
(13:24) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(13:24) Ketryn -> Morigan: (Už se těch kostek vážně bojím :-D)
(13:25) Morigan -> Ketryn: Je ti sice pořád špatně a loket tě fakt bolí (a natekl), ale už neomdlíváš.
(13:27) Ketryn -> Morigan: Ufff, aspoň že už neomdlívám
(13:28) Morigan -> Ketryn: To jsme rádi všichni.
(13:28) Ketryn -> Morigan: Snažím se ze všech sil nějak držet. Jen by se hodilo nějaké světýlko na konci tunelu.
(13:31) Morigan -> Ketryn: (Jdu dodělat kalendář, to bude taky krize.)
(13:33) Ketryn -> Morigan: (No, kdy jsi odškrtávala naposled :-D? Řekla bych, že jsme na cestě sedmý den (nebo šestý?) )
(13:53) Morigan -> Ketryn: (Buď ráda, že nemáme pojem o čase, včera měla Yda narozeniny...)
(13:54) Ketryn -> Morigan: (Cože? No tak to jsem opravdu ráda! To by mě hodně rozlítostnělo.)

(09:45) Ketryn -> Morigan: Hm :-/ To mi takhle po ránu vůbec nepomůže.
(09:45) Ketryn -> Morigan: A neuhnul?
(09:48) Morigan -> Ketryn: Ne, vypadá to, že jede pořád stejně po hlavní cestě.
(09:55) Ketryn -> Morigan: "Vypadá to, že se opravdu co nejjednodušeji snaží pokračovat směr Birka..." konstatuji.
(09:59) Morigan -> Ketryn: "Nezní mi to vůbec jako dobrá zpráva," vzdychnu. James si uřízne další kus košile.
(10:05) Ketryn -> Morigan: "To ne..." přikývnu. James už bude za chvíli vážně bez košile. "Snad nám začne konečně štěstí přát a podaří se nám mu nadjet včas."
(10:07) Morigan -> Ketryn: Ještě, že má normálně kabátec, jinak bychom budili pozornost ještě větší, než teď.
(10:14) Ketryn -> Morigan: To jo, kdyby tam jezdil jen do půl těla :-D
(10:14) Ketryn -> Morigan: Tak asi můžeme vyrazit.
(10:24) Morigan -> Ketryn: Vyrazíme. Cesta je pořád dost dobře sjízdná, takže můžeme jet rychleji.
(10:25) Ketryn -> Morigan: Doufám, že mě to trochu probere.
(10:49) Morigan -> Ketryn: To tě probere, bez toho sedla se nedá moc odpočívat ani na koni. Asi tak hodinu a něco jedeme po pohodlné cestě, ale pak už to taková sranda není, cesta se zúží, je na ní spousta kamení a začne být mnohem víc členitá.
(11:01) Ketryn -> Morigan: Tak to se snažím dávat velký pozor.
(11:18) Morigan -> Ketryn: To musíme všichni. Kdyby si nějaký kůň zranil nohu, to by byla další krize.
(11:22) Ketryn -> Morigan: No to jo, to by nám vážně ještě chybělo :-/
(11:29) Morigan -> Ketryn: Takže samozřejmě tuhle opatrnost dodržujeme, i když se to snažíme kombinovat s větším tempem. Začíná na nás ale doléhat to, že máme hlad a že jsme ráno snědli jen nějaké lesní ovoce, které jsme si v rychlosti nasbírali. Takže toho bylo dost málo.
(11:36) Morigan -> Ketryn: K6
(11:46) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(11:46) Morigan -> Ketryn: (Šest?? No ty mi dneska dáváš :-D)
(11:47) Ketryn -> Morigan: (Kostičky se mě rozhodly zabít :-D?)
(11:48) Morigan -> Ketryn: Je ti z nedostatku jídla a spánku špatně, bojuješ s tím celou dobu, ale pak na tebe mdlob přijdou nečekaně a v jednu chvíli tak rychle, že s tím nestihneš vůbec nic dělat a máš prostě tmu a nic nevíš.
(11:50) Ketryn -> Morigan: Ach ne, už zase?? Mě trefí šlak :-/
(11:51) Morigan -> Ketryn: To už tě skoro trefil :-D
(11:53) Ketryn -> Morigan: No, vypadá to tak :-D To je vážně v prdeli!
(11:54) Morigan -> Ketryn: Probereš se tím, že na tebě někdo naléhavě mluví a snaží se tě probrat. Nejspíš ležíš, ale jistá si nejsi a cítíš se zmateně.
(11:56) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím probrat a pochopit, co se vlastně děje.,
(11:58) Morigan -> Ketryn: Po nějaké chvíli ti dojde, že si asi omdlela a taky si uvědomíš, že tě fakt hodně bolí levý loket.
(11:59) Ketryn -> Morigan: No tak to je další bezvadná věc! :-/
(12:00) Ketryn -> Morigan: Snažím se posadit a něco říct.
(12:00) Ketryn -> Morigan: A chytnu se za ten loket.
(12:00) Ketryn -> Morigan: "Au..."
(12:02) Morigan -> Ketryn: Jsme všichni tři kolem tebe. Uvědomíš si, jak strašně vyčerpaně vypadáme, obzvlášť já. "Najedou jsi spadla z koně," vysvětlí ti James. "Bolí tě něco?"
(12:02) Morigan -> Ketryn: Měla jsi štěstí, že jsme jeli sotva mírným klusem kvůli cestě.
(12:03) Ketryn -> Morigan: No jako můžu být ráda, že jsem si nezlomila vaz. "Loket..." odpovím.
(12:04) Ketryn -> Morigan: Už opravdu začínáme být takoví zombie... Jestli to budu mít zlomená, tak už fakt můžu jít skočit z útesu...

(20:33) Morigan -> Margare-tka: Když dojdete ke kněžce, Ari zaklepe na dveře a čeká, jestli budete pozváni dál, což byste také nemuseli. Čekáte nějakou dobu, ale nakonec jdete. V podivném prostředí kněžčina příbytku ztichne i Sára a poněkud nejistě se rozhlíží v setmělé místnosti plné nejrůznějších věcí a těžkého kouře.
(20:46) Margare-tka -> Morigan: Tak ji vezmu za ruku a přitáhnu si k sobě do bezpečí, aby měla ten pocit.Pokud chce.
(20:47) Margare-tka -> Morigan: Nebo pokud chce do náruče.
(20:50) Morigan -> Margare-tka: Nebrání se, ale nijak moc to nevnímá.
(20:51) Morigan -> Margare-tka: Kněžka vás vyzve jen gestem, abyste se posadili naproti ní. Přes obličej má čáry namalované bílou hlinkou a každého z vás si prohlédne zkoumavým pohledem.
(20:51) Margare-tka -> Morigan: Tak mě to taky dodává klidu, jsem ráda, že Sára je klidná a nemá svou vzteklou chvilku.
(20:57) Morigan -> Margare-tka: "Poslouchám tě, jarle," řekne pak kněžka. "Co tě trápí? V čem ti mohou bohové pomoci?"
(21:09) Margare-tka -> Morigan: Opravdu se modlím, aby nám pomohli. Ostatně vždy mi pomohli.
(21:12) Morigan -> Margare-tka: "Myslím si, že se naše dcera nechová normálně, dost možná by mohla mít i nemocnou duši, podle slov léčitelky," řekne Ari.
(21:22) Margare-tka -> Morigan: V tu chvilku mi úplně vynechává srdce a blednu. Držím Sáru, aby se cítila bezpečně.
(21:24) Morigan -> Margare-tka: "Ale to je vážná věc, jarle," řekne kněžka.
(21:24) Morigan -> Margare-tka: "Já vím."
(21:24) Morigan -> Margare-tka: "Tak mi řekněte všechno," vyzve vás.
(21:30) Margare-tka -> Morigan: Všechno, ale já teď nemám mozek.
(21:36) Margare-tka -> Morigan: Kouknu se po arim jestli chce jako mluvit on a nebo mám začít já. Jen teda nevím kde....a hlavně co říct a bohové to stejně ví vše.
(21:41) Morigan -> Margare-tka: On koukne po tobě, jestli budeš chtít začít, ale tváří se poněkud nejistě.
(21:50) Margare-tka -> Morigan: "Nevím co přesně je důležité." řeknu jestli by mi nějak nepomohla co by potřebovala vědět. "Před pár dny upadla do šoku, to nikdy neměla a jinak je čas od času hodně náladová." řeknu a držím Sáru.
(21:51) Morigan -> Margare-tka: "Má v sobě vztek, který v sobě takhle malé dítě ani nemůže mít," upřesní Ari. "Dokonce na to pije bylinky. Jak dlouho?" obrátí se k tobě.
(21:54) Margare-tka -> Morigan: "To ano je někdy vzteklá a bylinky ji dám tak jednou za čtyři týdny. Vzteklá začala být v loni kolem nájezdů."
(21:59) Morigan -> Margare-tka: "A pak je tu ta věc s jejím otcem. Myslím s jejím pokrevním otcem. Možná měl takovou nemoc on. Moje žena o tom říká velmi rozporuplné věci, ale třeba to tobě dokáže říct tak, že z toho něco vyrozumíš." pobídne tě.
(22:11) Margare-tka -> Morigan: Tak to zatvářím dost zoufale. Nechce se mi o tom zase mluvit. "Znala jsem ho krátce, vím že nebyl úplně obyčejný můž. Byl čas od času náladový, ale nikdy ne vzteklý. Alespoň ne se mnou a měl blízko ke zvířatům, ale nevím jakým způsobem."
(22:16) Morigan -> Margare-tka: "V čem byl tak neobyčejný?" zeptá se kněžka. "Měl nějaké schopnosti?"
(22:19) Margare-tka -> Morigan: "Nikdy jsem ho neviděla něco takového dělat. Takže nevím přesně." Snažím se opravdu mluvit, tak abych říkala pravdu.
(22:29) Morigan -> Margare-tka: "A v čem myslíte, že se Sára projevuje po něm?"
(22:38) Margare-tka -> Morigan: "Po něm?" zopakuji. "To nemůžu říct, jelikož to nevím, to mohu jen odhadovat z toho co nemá po mě."
(22:39) Morigan -> Margare-tka: "Ale nějak tě to muselo napadnout, jen nechceš říct proč. Nebo neumíš," dodá se zavrtěním hlavy.
(22:56) Morigan -> Margare-tka: "Linna už se mnou mluvila," řekne vám.
(23:01) Margare-tka -> Morigan: To mě trochu překvapí. Stále držím Sáru, aby měla pocit bezpečí.

(21:18) Ketryn -> Morigan: Ach jo, uvede mě to do melancholické nálady :-(
(21:19) Ketryn -> Morigan: Opírám se o Olleho a jen si mlčky přemýšlím, kam až to vše dospělo...:-(
(21:20) Morigan -> Ketryn: Je to poněkud bizarní...
(21:21) Ketryn -> Morigan: No, to ted je.
(21:21) Ketryn -> Morigan: tedy
(21:47) Morigan -> Ketryn: Snažíme se pak usnout, ale tentokrát je to nějaké těžší.
(21:56) Ketryn -> Morigan: No, všichni máme plnou hlavu myšlenek :-/ Přitulím se k Ollemu a snažím se usnout.
(22:00) Morigan -> Ketryn: K6
(22:00) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(22:01) Ketryn -> Morigan: Hm :-D to je vážně skvělé.
(22:01) Morigan -> Ketryn: Takže nakonec bdíme jenom ty a já! :-D
(22:02) Morigan -> Ketryn: Přikládám občas aspoň do ohně.
(22:02) Ketryn -> Morigan: :-D To po sobě můžeme leda tak koukat, abychom je nevzbudily.
(22:02) Ketryn -> Morigan: To taky můžu.
(22:03) Ketryn -> Morigan: Nemůžeme ale bdít, musíme si odpočinout!
(22:03) Morigan -> Ketryn: Snažím jsem se samozřejmě Jamese nevzbudit, jsem ráda, že usnul.

(19:42) Ketryn -> Morigan: Doufám, že se nám ten plán nějak vydaří a nebude to úplné fiasko. Jak jsi na tom ty?
(19:44) Morigan -> Ketryn: Nějakou dobu pokračujeme v cestě stejně, jako bychom Patricka následovali, ale potom podle Olleho návrhu uhneme na rozcestí, abychom mu "nadjeli" a vzali to jinou, kratší cestou.
(19:44) Morigan -> Ketryn: No, na koni se zatím držím.
(19:45) Morigan -> Ketryn: Je ale jasné, že dneska ho nedoženeme určitě, možná ani zítra.
(19:45) Ketryn -> Morigan: No pozoruji tě dost s obavami. Snad to aspoň nějak vyjde.
(19:53) Morigan -> Ketryn: Snažíme se v rámci možností jet rychle, ale tak, abychom si zbytečně neuhnali koně.
(20:01) Ketryn -> Morigan: Jo, to nemůžeme, to by nám fakt nepomohlo.
(20:03) Morigan -> Ketryn: No jiný se mi shánět nechce...
(20:03) Morigan -> Ketryn: Na noc určitě budeme muset někde zastavit.
(20:08) Ketryn -> Morigan: S tím počítám, to se bohužel jinak nedá.
(20:10) Ketryn -> Morigan: Taky bychom se měli pokusit sehnat nějaké jídlo :-(
(20:11) Morigan -> Ketryn: Tak to bychom ale měli zastavit ještě za světla.
(20:12) Ketryn -> Morigan: Měli, ale je to deprimující :-/ Tedy pokud nemáme ještě nějaké zásoby.
(20:14) Morigan -> Ketryn: Něco málo ještě máme, určitě jsme nesnědli všechno, ale šetřili jsme.
(20:14) Margare-tka: ...
(20:19) Ketryn -> Morigan: Tak asi uvidíme podle situace.
(20:32) Morigan -> Ketryn: Nakonec to uděláme jako obvykle, jedeme skoro do tmy, pak se utáboříme pod kopcem a rozděláme oheň. Nejspíš dojíme všechno, co máme a já se zase musím podívat na mapu.
(20:36) Ketryn -> Morigan: Tak to už zítra budeme muset opravdu něco k jídlu sehnat.
(20:37) Ketryn -> Morigan: Ach jo, zase to řezání :-/
(20:39) Ketryn -> Morigan: A jak to vypadá? Jede zatím podle našeho očekávání?
(20:42) Morigan -> Ketryn: Ano, zatím se drží naší předpokládané trasy.
(20:43) Morigan -> Ketryn: "Když pojedeme dostatečně rychle a on naopak nezrychlí, můžeme ho dostihnout někde v těchto místech," ukazuje Olle na mapě, zatímco James mi ovazuje ruku dalším pruhem své košile. "Ale je to jen hrubý odhad."
(20:44) Ketryn -> Morigan: To se mi uleví a jsem ráda, ale stejně jsem v krizi, když vidím tvou ruku.
(20:44) Morigan -> Ketryn: Pak se odmlčí. "Možná bychom měli pomalu přemýšlet o tom, co uděláme pak. Až se setkáme."
(20:44) Ketryn -> Morigan: "Kéž by nám to tak opravdu konečně vyšlo," řeknu unaveně a opřu se mu hlavou o rameno.
(20:48) Ketryn -> Morigan: "Myslíš, jestli ho zajmeme a odvedeme zpátky do Harmu, aby byl souzen?"
(20:50) Morigan -> Ketryn: "No, vlastně cokoliv. Počítejme s tím, že dobrovolně se nebude chtít nechat chytit... nebo vydat dítě."
(20:51) Ketryn -> Morigan: "Musíme ho hlavně dohnat. A Yda je na prvním místě, jsem pro ni ochotna udělat vše, ať se s Patrickem stane cokoli..."
(20:55) Morigan -> Ketryn: To bylo asi to, co si chtěl Olle ujasnit. My s Jamesem mlčíme.
(20:55) Ketryn -> Morigan: "Jestli se nebude chtít vzdát, tak bude muset zemřít..." dodám zastřeným hlasem.
(20:56) Morigan -> Ketryn: James už mojí ruku dovázal a teď mi tiskne druhou dlaň tak silně, že má klouby úplně bílé.
(21:00) Ketryn -> Morigan: "Bude na tobě, aby jsi mu domluvil, aby přišel k rozumu a vzdal se," podívám se na Jamese bolestně. "Dostat Ydu v pořádku zpátky je to nejdůležitější. A to, co udělal, je prostě neomluvitelné...."
(21:04) Morigan -> Ketryn: To mu úplně nepomůže, ale rozhodně ti neodporuje.
(21:07) Ketryn -> Morigan: Je mi ho vážně líto :-( Mně se Patrick aspoň mstil, ale Jamesovi?
(21:12) Morigan -> Ketryn: Nejspíš je pro něj jednodušší plánovat cestu a pronásledovat, než myslet na to, co bude, až ho doženeme.
(21:13) Ketryn -> Morigan: To naprosto chápu :-( Už k tomu raději nic neříkám. Nechci Patrickovu smrt, ale Yda je pro mě opravdu na prvním místě.
(21:16) Morigan -> Ketryn: Položím si Jamesovu hlavu do klína a snažím se mu co nejvíc mlčky dát najevo, že jsem s ním.

(15:39) Morigan -> Ketryn: "Mohli bychom mu zkusit nadběhnout," navrhne Olle a letmo ukáže na mapě. "Ale za předpokladu, že opravdu směřuje tam."
(15:46) Morigan -> Ketryn: "To je dobrý nápad," kývne James. "Možná jediná šance. Ale když se zmýlíme, tak se nám taky může vzdálit ještě víc."
(16:40) Ketryn -> Morigan: "Je to celkem risk," přemýšlím.
(16:43) Ketryn -> Morigan: "Ale možná bychom to zkusit měli. Pokud by to bylo takhle dál, tak ho asi nedoženeme, než dojede do Birky..."
(16:45) Morigan -> Ketryn: "Když ho budeme kontrolovat," kývnu směrem k mapě. "Neměli bychom ho minout."
(16:45) Morigan -> Ketryn: "A jak často ho chceš kontrolovat?" zamračí se James. "Až budeš mít rozřezanou celou ruku?"
(16:49) Morigan -> Ketryn: "Jamie!"
(16:49) Morigan -> Ketryn: "Neokřikuj mě! Není jiná možnost?"
(16:50) Morigan -> Ketryn: "Už jsme to řešili," vzdychnu. "Není. Musí to být stejná krev."
(16:50) Ketryn -> Morigan: To musím ale s Jamesem souhlasit :-( "Asi to nemůžeš dělat častěji, než teď..."
(16:50) Ketryn -> Morigan: To jsem se právě chtěla zeptat, jestli by to nemohla být jiná krev.
(16:54) Morigan -> Ketryn: "Proč jsi to neudělala jinak hned zpočátku, když jsi to věděla??"
(16:55) Morigan -> Ketryn: "Protože jsem nechtěla!" odseknu.
(16:55) Ketryn -> Morigan: "To šlo s krví někoho jiného??" podivím se. "To nemusí být tvoje magická krve?" Vůbec mě tahle možnost před tím nenapadla.
(16:59) Morigan -> Ketryn: "Já ani nevím, nikdy jsem to kouzlo nepoužila, vlastně jsem na něj skoro zapomněla."
(17:01) Ketryn -> Morigan: "A jsi si jistá, že už by to teď jinak nešlo? Nepomohla by moje krev, když je Yda moje dcera?"
(17:06) Morigan -> Ketryn: "Jistá si nejsem ničím kromě toho, že nebudu řezat do ruky nikoho dalšího! Navíc bychom to kouzlo museli dělat úplně znova..."
(17:08) Ketryn -> Morigan: "Dobře..." stáhnu se, ale stejně se mi nelíbí, jak si musíš ubližovat.
(17:15) Ketryn -> Morigan: "Zkusíme to tedy risknout a nadjet mu...?"
(17:16) Morigan -> Ketryn: "Já jsem pro," řeknu.
(17:16) Ketryn -> Morigan: Podívám se na Olleho a Jamese.
(17:17) Morigan -> Ketryn: Olle je pro už asi rovnou a nakonec kývne i James.
(17:18) Ketryn -> Morigan: "Tak to riskneme." Modlím se, aby se to vyplatilo.

(14:43) Morigan: (Je malá šance, že se vrátíme zpátky včas a všechno utajíme tak, aby se nic nedozvěděli :-D)
(14:48) Ketryn: (Hm, teď už asi vážně ne :-D Tam si to tedy teď vůbec neuvědomuji, jediné, na čem mi záleží, je mít Ydu zpátky u sebe. Ale tady si ten moment nechci raději ani představovat :-D)
(14:55) Morigan -> Ketryn: (Tam na to taky moc nemyslím, není na to už kapacita...)
(14:56) Morigan -> Ketryn: Kolem poledne, kdy stejně musíme na chvilku zastavit, abychom se trochu najedli, je čas, abych znovu určila kde jsou a jejich trasu.
(15:02) Morigan -> Ketryn: My podle mapy zhruba tušíme, kde jsme my, ale to je nám teď trochu k ničemu.
(15:04) Ketryn: Ach jo, nemám to ráda, že si musíš takhle ubližovat :-/ Zase jsem z toho celá napjatá a nervózní.
(15:08) Morigan -> Ketryn: Mě už to teda taky zrovna netěší a uvědomuju si, že to kouzlo je vlastně pěkně kruté. Ale nahlas to nerozebírám.
(15:09) Morigan -> Ketryn: Najdu si nějaký plácek, kde se dá ta mapa dobře rozprostřít, abychom na ni viděli všichni, pak si Olleho nožem naříznu kůži, tentokrát příčně přes předloktí, když stačí menší množství krve.
(15:12) Ketryn -> Morigan: Sednu si kousek od tebe a se zatajeným dechem to pozoruji.
(15:14) Morigan -> Ketryn: To moje předloktí ale už vypadá dost šíleně.
(15:15) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-/!! Koulikrát to budeš muset ještě udělat :-/
(15:16) Morigan -> Ketryn: To si už říkám taky, ale jen v duchu.
(15:17) Morigan -> Ketryn: Na mapě se ukáže to, co obvykle, krev vykrouží místečko, kde se nacházíme my (což je pro naši orientaci taky dost dobrá věc) a následně pokračuje jako miniaturní vlnící se řeka do místa, kde je Yda.
(15:18) Morigan -> Ketryn: "Evidentně se nedá vyloučit, že opravdu míří do Birky," poznamená Olle a ukáže, že se Patrick nejspíš drží na hlavní cestě, alespoň zatím a směr odpovídá. Může samozřejmě ještě směr změnit nebo se vydat jinak, ale podle toho, co to ukazuje právě v tuto chvíli tam namířeno může mít.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:21) Ketryn -> Morigan: "Vypadá to tak," přikývnu nenadšeně. "Což není zrovna hezká představa."
(15:24) Morigan -> Ketryn: "Moc jsme ten náskok nestáhli," zakroutí James hlavou s vyčerpáním v hlase, které není ani tak fyzické, jako duševní.
(15:27) Ketryn -> Morigan: "Hm..." vzdychnu. "Pokud se konečně na chvíli někde nezastaví, aby si odpočinul, tak asi nemáme moc šanci ten náskok nějak hodně stáhnout."

ím se pořádně najíst a napít, když máme co a pak znovu usnu. Máme ale v plánu vyrazit velmi brzy ráno. To jídlo opravdu neuvěřitelně pomohlo nám všem, stejně jako ten oheň a několikahodinový spánek. Ztratili jsme sice čas, ale doplnili jsme nějaké síly, které už jsme všichni ztráceli (o mě a magii nemluvím, to je kapitola sama pro sebe).
(10:17) Ketryn -> Morigan: Taky se snažím si najíst, napít a co nejvíc si odpočinout. A neupadat do krize.
(10:34) Morigan -> Ketryn: S usnutím opravdu nemáš problémy, obzvlášť po tom jídle a u ohně.
(10:47) Ketryn -> Morigan: To je asi jediné trochu pozitivní, že nemám problém usnout :-D
(10:53) Morigan -> Ketryn: Když máme ale ráno vstávat, nejraději by ses zahrabala do země.
(10:53) Morigan -> Ketryn: Je ještě skoro tma, chceme vyjet opravdu brzy.
(10:54) Ketryn -> Morigan: To je totiž další fáze, že se půjdeme pohřbít :-D Ale samozřejmě se donutím a vstávám, co nejrychleji zvládnu.
(10:55) Ketryn -> Morigan: No musíme, nic jiného nám nezbývá...
(11:06) Morigan -> Ketryn: Budeme to mít s těma koňma malinko omezené, přece jenom nemáme sedla ani pořádné udidlo, takže můžeme doufat, že budou dobře zvládnutelní.
(11:08) Ketryn -> Morigan: No, to jako jako, to nebude taková sranda jako s normálně osedlaným koněm. Ještě že jsou ty severští koně takoví menší.
(11:10) Morigan -> Ketryn: To jsou. Bude záležet na tom, jak jsou vychovaní a jakou mají povahu. Naštěstí jsme všichni dobří jezdci, takže očekáváme, že to zkrátka zvládneme.
(11:10) Morigan -> Ketryn: Věci si většinou připevníme na záda tak, jako bychom šli pěšky a pak si nasedneme na koně.
(11:12) Ketryn -> Morigan: Jo, ještě že máme za sebou už opravdu leta praxe a Derekovu výchovu co se týče jízdy na koni v nejrůznějších podmínkách :-D Nasedání bez sedla bude trochu krkolomnější, ale mělo by to jít.
(11:17) Morigan -> Ketryn: Neboj, tebe tam vysadí :-)
(11:22) Ketryn -> Morigan: Tak to jo :-)
(11:24) Morigan -> Ketryn: (Dá se to docela v pohodě, obzvlášť, když jsou nižší, ale v našem stavu a s věcmi na zádech by to byla asi makačka.)
(11:25) Morigan -> Ketryn: Cesta, kterou pokračujeme, je v současné chvíli celkem dobře sjízdná, vede mírně do kopce a pro koně bude celkem pohodlná.
(11:26) Morigan -> Ketryn: Zatím se tedy držíme té, ale všem je jasné, i když o tom nikdo zatím nemluvil nahlas, že budu muset brzy zase "oživit" kouzlem mapu, abychom viděli, kam pokračuje dál.
(11:26) Morigan -> Ketryn: (Kam Patrick pokračuje dál.)
(11:30) Morigan -> Ketryn: Když to úseky cesty dovolí, tak zrychlíme, pak zase přejdeme do mírnějšího tempa.
(11:36) Ketryn -> Morigan: No, to bohužel pak budeš muset ověřit :-( Jsem ráda, když můžeme jet rychleji, je to takový lepší pocit pro to, že děláme, co můžeme.
(11:57) Morigan -> Ketryn: Opravdu se snažíme jet co nejrychleji, samozřejmě s ohledem na cestu a taky na koně, nevíme, jak dlouhá cesta nás ještě čeká.
(11:58) Morigan -> Ketryn: Bez sedla je to o dost nepohodlnější, musí se vynaložit větší vlastní úsilí, ale koně jsou dobře vychovaní a poslouchají dobře, s tím problém zatím vůbec není.
(12:00) Ketryn -> Morigan: Budeme z toho pěkně otlačení... Ale aspoň že jsou koně hodní, za to jsem vážně ráda! kdyby se nám plašili a neposlouchali, tak by to mohla být docela krize.
(12:14) Morigan -> Ketryn: Dostaneme se pak na ještě širší cestu, která je jednoznačně nějakou hlavní stezkou, dokonce potkáme dva proti jedoucí jezdce, ale jenom na nás mávnou na pozdrav a nezastavují se.
(12:15) Ketryn -> Morigan: No díkybohu, že se s námi nechtějí nijak vybavovat. Z potkávání lidí mám docela obavy.
(12:16) Morigan -> Ketryn: To my všichni. Pořád si uvědomujeme, že jsme tak nějak na nepřátelském území.
(12:22) Ketryn -> Morigan: Tak nějak dost :-/ A jestli nás dovede až do Birky...
(12:23) Morigan -> Ketryn: V Birce už to bude hodně nebezpečné.
(12:27) Ketryn -> Morigan: Musíme ho chytit dřív :-(
(12:39) Ketryn -> Morigan: (Jako tohle, kdyby věděli doma v Harmu, tak je trefí! A kdyby Ragnar se Sigfriedem, tak nás rovnou zabijou :-DD)
(12:46) Morigan -> Ketryn: (To je už jistý, že nás zabijou :-D )
(13:04) Ketryn -> Morigan: (No :-D už se vlastně nemusíme o nic snažit :-D)

21:29) Margare-tka -> Morigan: Spín tedy tak nějak na a ráno asi vstávám bez problémů, spíš stresem nemohu dospat
(21:31) Morigan -> Margare-tka: Tak to vstáváte se Sárou stejně, chce opět ven.
(21:45) Margare-tka -> Morigan: Tak se oblékneme a jdeme se najíst jako vždy. Snažím se jí vyhovět aby byla co nejvíc spokojená. a neprudila.
(21:50) Margare-tka -> Morigan: "Dneska půjdeme s tátou na procházku." říkám ji, když dělám snídani.
(22:00) Morigan -> Margare-tka: Do přístavu," doplní si Sára.
(22:08) Margare-tka -> Morigan: "No to nevím. To nás vezme táta. někam kolem města. A podíváme se ke kněžce." snažím se jí připravit, aby měla dobrou náladu z procházky.
(22:09) Morigan -> Margare-tka: "Ale já chci do přístavu!" zamračí se.
(22:13) Margare-tka -> Morigan: "No tak se pak projdeme do přístavu." usměju se na ni. no to se mi můj plán moc nedaří....
(22:14) Margare-tka -> Morigan: Udělám ji sladkou snídani, aby měla hodně cukrů a dobrou náladu a já taky. To mi snad pomůže.
(22:16) Morigan -> Margare-tka: Ten slib jí docela uklidní a zhltne všechno, co jí dáš.
(22:21) Margare-tka -> Morigan: Dám ji klidně víc. aby byla hodná a uspokojená. "Domluvme se pak s tátou, jo."
(22:22) Margare-tka -> Morigan: No nevím jestli mě to sladký pomohlo.... mám pocit, že budu zvracet. (A to i tady. Takže tam ty nervy musejí být ještě horší.)
(22:38) Morigan -> Margare-tka: Pokud jí dáš víc, tak to je ráda a samozřejmě sní i to.
(22:42) Margare-tka -> Morigan: Tak ji dám, samozřejmě ne aby ji bylo špatně, ale aby měla dostatek cukru, aby byla víc v pohodě to na i funguje.
(22:47) Margare-tka -> Morigan: No ta doufám, že se Ari brzo objeví.
(22:49) Morigan -> Margare-tka: No to co sní obvykle k snídani ona, to bys nejspíš ani ty nedokázala sníst.
(22:49) Morigan -> Margare-tka: Ari si vás najde v síni po nějaké době, nevstával tak hodně brzy jako vy.
(22:50) Morigan -> Margare-tka: "Zdá se, že můžeme jít," řekne, když vidí, že jste už asi po jídle.
(22:51) Margare-tka -> Morigan: "Můžeme." oblečené jsme. Když jsme měly čas, tak jsem ji hezky učesala a sebe taky.
(22:52) Margare-tka -> Morigan: Nebo aspoň upravila.
(22:57) Margare-tka -> Morigan: Tak jdeme asi nemám zrovna moc barvu, ale to v poslední době nemám vůbec.
(22:59) Morigan -> Margare-tka: Cestu už znáš, navíc jste tam byli nedávno s Anabellou, takže prostě jenom jdeš.
(23:01) Margare-tka -> Morigan: Tak Sáru nechám pobíhat okolo. Dokud je v pohodě, tak je to ideální.
(23:04) Morigan -> Margare-tka: Ari jí celou dobu pečlivě sleduje.
(23:08) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsem ráda, že je v pořádku a má dobrou náladu. aspoň nic neshledá, ale taky ji sleduji, asi už jsem zvyklá .si ji hlídat

(22:03) Morigan -> Ketryn: Vůně jídla mě probere, zděsím se, že jsem omdlela. "To už snad fakt není možný..." zamumlám.
(22:04) Ketryn -> Morigan: "Už toho čarování bylo hodně..."

(21:06) Morigan -> Ketryn: "Kousek odtud je potok," řekne Olle. "Jsou v něm ryby, zkusím nějaké chytit. Jamesi, až si budeš jistý, že můžeš, tak za mnou přijď, pomůžeš mi."
(21:12) Ketryn -> Morigan: No nevím, jestli se od tebe James vzdálí dál, jak na metr, ale nebudu brát Ollemu iluze. Jdu tedy nasbírat nějaké chroští, dřevo a kdybych našla vrbovou kůru. Doufám, že James bude zas schopný ten oheň rozdělat.
(21:25) Morigan -> Ketryn: S ohněm není žádný zvláštní problém, ale James opravdu nemá v plánu nikam odcházet. Když rozdělá oheň, vezme mě do náruče, přenese ke stromu a přitiskne na kmen mojí dlaň, nic se ale neděje. "Možná to nefunguje, když to není tak... akutní," řekne nejistě.
(21:28) Ketryn -> Morigan: "Já nevím... tohle mi přijde takové nevyzpytatelné. Minule jste spolu celý ten strom objímali. Taky to asi nemusí fungovat s každým obyčejným stromem," snažím se nějak uvažovat. Starám se o ten oheň, aby se nám hezky rozhořel.
(21:29) Ketryn -> Morigan: A ještě se snažím sbírat nějaké dřevo v okolí.
(21:32) Morigan -> Ketryn: Jo, to je docela dobrý nápad. "Ty koně," řekne James, když se podívá zpět na cestu. "Asi by neměli být tam."
(21:35) Ketryn -> Morigan: "Tak ještě zkuste ten strom a já zatím přivedu ty koně sem," řeknu a jdu pro ty koně, aby je po jednom odvedla k nám pryč z cesty a tam je někam přivážu. Je fakt, že nechávat je na cestě je nesmysl, úplně jsem na ně zapomněla.
(21:36) Ketryn -> Morigan: A pak bych se měla jít podívat za Ollem, aby nečekal, že se Jamese dočká.
(21:43) Morigan -> Ketryn: James se tedy pokusí a tobě to nějakou dobu trvá, než odvedeš všechny koně.
(21:45) Ketryn -> Morigan: Tak se pak, když uvážu posledního koně, ptám, jestli to mělo nějaký účinek? A přiložím do ohně.
(21:48) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že ne," odpoví James.
(21:49) Ketryn -> Morigan: "Ach jo," vzdychnu. "Tak se z toho asi bude muset vyspat..."
(21:50) Ketryn -> Morigan: Už nevím, co vymyslet. Asi by pomohl nějaký posvátný strom nebo někde u svatyně, ale to vážně po ruce nemáme.
(21:52) Ketryn -> Morigan: Když už tam nic nezmůžu, tak se zeptám na směr, a jdu se asi podívat za tím Ollem.
(21:53) Morigan -> Ketryn: "Co tam budeš dělat?" nechápe James. "Ani ho nenajdeš."
(21:54) Ketryn -> Morigan: "Tak bys mu měl jít možná pomoct ty..." navrhnu opatrně.
(21:54) Morigan -> Ketryn: "Nenechám vás tady samotné."
(21:58) Ketryn -> Morigan: "Jako kdyby nás tu hodlal někdo přepadnou?" přijde mi to dost nepravděpodobné. Pokrčím ale rameny a dál nenaléhám. Ollemu bych šla pomoct, ale nerada bych se ještě ztratila v lese, když to není úplně za rohem. Tak raději nasbírám ještě nějaké dřevo.
(22:00) Morigan -> Ketryn: Dřevo se docela hodí, protože Olle nakonec dorazí s několika rybami a doplněnými zásobami vody.
(22:02) Ketryn -> Morigan: "Bezva," usměju se unaveně. Tak mu je aspoň pomůžu vyvrhnout (pokud to tedy už neudělal u vody).

(19:21) Ketryn -> Morigan: Snažím se držet z dosahu těch koní a doufám, že se u tebe uklidní.
(19:37) Morigan -> Ketryn: Snažím se, aby se uklidnili a neutekli.
(19:38) Ketryn -> Morigan: Když se trochu zklidní, tak ti je když tak pomůžu chytit a držet. Mají aspoň ohlávky?
(19:42) Morigan -> Ketryn: Dva mají, dva ne.
(19:45) Ketryn -> Morigan: Tak se pak (když se trochu uklidní) asi snažím chytit ty dva za ohlávku, aby jsi se mohla věnovat těm druhým dvěma. "Máme nějaké ty provazy, když jsi o nich mluvila?"
(19:46) Morigan -> Ketryn: Přikývnu, ale to už z lesa přibíhá Olle s Jamesem, znepokojení, co se děje.
(19:47) Ketryn -> Morigan: To je fajn, další čtyři ruce se budou rozhodně hodit,
(19:53) Morigan -> Ketryn: No, oni nám ty koně zase trochu poplaší, když tak přiběhnou.
(19:53) Morigan -> Ketryn: "Lily, zešílela jsi??" vydechne James.
(19:53) Morigan -> Ketryn: "Věděl jsi, co chystám!"
(19:53) Morigan -> Ketryn: "Jo, ale myslel jsem, že počkáš, až se vrátíme!"
(19:54) Ketryn -> Morigan: Tak se je snažím udržet a říkám si, že není zrovna nejvhodnější chvíle na to se hádat.
(19:58) Morigan -> Ketryn: "Podej mi radši ty provazy," řeknu mu. Zlobí se, ale bez dalších slov jde k našim věcem, aby je přinesl.
(20:02) Ketryn -> Morigan: On vážně dělá, jako by tě neznal :-D
(20:03) Ketryn -> Morigan: Ještě že jde pro ty provazy.
(20:04) Morigan -> Ketryn: Dva nějaké vhodné kusy podá tobě a Ollemu, abyste mohli přivázat ty dva s ohlávkou a sám se pokusí uplést postupně dvě ohlávky. Jde mu to docela od ruky.
(20:05) Ketryn -> Morigan: Tak si ten provaz vezmu a nejdřív ho pořádně přivážu k ohlávce a pak jdu toho koně uvázat někam ke stromu.
(20:06) Morigan -> Ketryn: Máme těch provazů nečekaně dost.
(20:08) Ketryn -> Morigan: "Ty jo, kde jste jich tam tolik sebrali..." nezakrývám údiv.
(20:10) Morigan -> Ketryn: "To James," řeknu a hladím oba koně, než to James dotvoří.
(20:13) Ketryn -> Morigan: No jo, minulost bandity se hodí, musím se usmát.
(20:13) Ketryn -> Morigan: Snažím se, aby se ten můj kůň úplně uklidnil.
(20:16) Morigan -> Ketryn: Naštěstí se brzy zklidní všichni, i když jsou zřejmě zmatení. Snažím se je uklidnit a chválit, jak pěkně splnili úkol.
(20:16) Ketryn -> Morigan: No, to tedy rozhodně splnili :-)
(20:18) Ketryn -> Morigan: "Líp by to nezvládl snad ani Derek."
(20:21) Morigan -> Ketryn: "Derek zvládl unést dítě a nenašlo ho ani dvacet čarodějů," konstatuju vyčerpaně. "My už tady pátý den honíme někoho, kdo magii vůbec neovládá. Nemám pocit, že bych obstála."
(20:23) Ketryn -> Morigan: "Myslím s těma koňma. Tohle nemůžeš srovnávat, měl úplně jiné podmínky a za sebou celou armádu... Děláš, co můžeš!"
(20:27) Morigan -> Ketryn: Chceme se vrátit zpátky z cesty k našim věcem, udělám jen pár kroků a téměř bezhlesně se sesunu k zemi. Tedy sesunula bych se, kdyby James nebyl tak ve střehu a okamžitě mě nezachytil do náruče.
(20:28) Ketryn -> Morigan: "Morigan...!" vyhrknu a dívám se po tobě vyděšeně. Ještě že tě chytil.
(20:29) Ketryn -> Morigan: Toho jsem se bála, že tě to vyčerpá už moc :-/
(20:31) Morigan -> Ketryn: James mlčí a tiskne rty k sobě, je opravdu naštvaný, jenom je těžké odhadnout, na koho vlastně.
(20:31) Morigan -> Ketryn: "Co se stalo??" podívá se Olle celkem vyděšeně.
(20:32) Ketryn -> Morigan: "Už se moc vyčerpala... magicky..." hlesnu a bojím se na Jamese podívat.
(20:35) Morigan -> Ketryn: James mě položí na deku a do jiné mě zabalí.
(20:37) Ketryn -> Morigan: "Už dvakrát se jí podařilo načerpat sílu ze stromu, když byla v tomhle stavu," navrhnu a doufám, že si na to James pamatuje.
(20:50) Morigan -> Ketryn: Naštěstí to nejspíš není tak hrozný stav, protože nejsem v hlubokém bezvědomí, je to jenom ohromné vyčerpání.
(20:54) Ketryn -> Morigan: "Měli bychom se pokusit rozdělat oheň, aby se zahřála," navrhnu a jdu se když tak podívat po nějakém dřevě. Dneska už asi dál nepojedeme.

(20:15) Ketryn: "No, to rozhodně vypadá," ušklíbnu se. "A dost se bojím, jaký ten plán je, když míří do Birky..."
(20:15) Ketryn -> Morigan: "Tedy jestli to nebyla další falešná stopa."
(20:17) Morigan -> Ketryn: "Každopádně zatím tam míří. Nebo přesněji řečeno nemíří nějak úplně mimo."
(20:19) Ketryn -> Morigan: "Takže... pokusíme se sehnat-ukrást koně?"
(20:21) Ketryn -> Morigan: "Myslíš, že by se opravdu mohl pokusit prodat v Birce informace? Poslouchal by ho někdo?"
(20:26) Morigan -> Ketryn: "Já fakt nevím... nikdy předtím by mě to nenapadlo. Ale jestli poslouchal pozorně, tak toho ví dost."
(20:29) Ketryn -> Morigan: "Kromě toho, co se děje teď, je to další strašná představa," vzdychnu. "Ještě že neví, že jsou tam naši na výzvědách a kdy, jestli vůbec letos, bude chtít jarl zaútočit."
(20:30) Morigan -> Ketryn: "To jsem teda teď opravdu ráda, že tohle neví!" řeknu naprosto upřímně. "I tak se o Ragnara bojím..."
(20:33) Ketryn -> Morigan: "No, to mi povídej," přikývnu. Taky mám o Sigfrieda velký strach.
(20:44) Ketryn -> Morigan: "Musíme ho dohnat..."
(20:47) Morigan -> Ketryn: "To nezaručí ani ty koně, ale aspoň budeme mít šanci."
(20:48) Ketryn -> Morigan: "Hm..."
(20:55) Morigan -> Ketryn: "Asi to zkusím, než se oba vrátí," zvednu se s námahou.
(20:57) Ketryn -> Morigan: "Chceš ty koně přivolat takhle na dálku? Nevyčerpá tě to už opravdu moc?" ptám se starostlivě. Opravdu nechci, aby to tu s tebou švihlo :-(
(20:57) Morigan -> Ketryn: "Jinak je neseženeme, kde chceš vzít čtyři koně?"
(20:59) Ketryn -> Morigan: "No já nevím," řeknu zoufale. Opravdu jiný nápad nemám. "Jen, kdybychom byli blíž..."
(21:00) Morigan -> Ketryn: "Kdybychom byli blíž, tak nás taky můžou chytit z vesnice."
(21:01) Ketryn -> Morigan: Tak už asi mlčím.
(21:04) Morigan -> Ketryn: No spíš se modli, aby mi to vyšlo.
(21:04) Ketryn -> Morigan: Já se modlím neustále...
(21:05) Morigan -> Ketryn: "Připravila jsem si je, ale otázka je, jestli se jim povede z té ohrady dostat. To jsem se taky pokoušela připravit taky, snad to stačilo."
(21:06) Ketryn -> Morigan: "Jen bez otěží to bude zajímavé," podotknu. Sedlo mi zas takový problém nepřijde.
(21:06) Ketryn -> Morigan: "Jo aha, ty už jsi na tom pracovala," řeknu překvapeně.
(21:07) Ketryn -> Morigan: Ale budeme to muset nějak zvládnout, hlavně, aby se ti to povedlo.
(21:07) Morigan -> Ketryn: "Otěže uvážeme z provazů," řeknu.
(21:09) Ketryn -> Morigan: No jestli máme dost provazů, tak pak ano.
(21:10) Morigan -> Ketryn: Nevíš o tom, že bychom měli.
(21:12) Ketryn -> Morigan: Tak usoudím, že jste asi něco vzali, když to máš tak promyšlené a odpověděla jsi mi bez zaváhání. A už tě raději u čarování neruším.
(21:15) Morigan -> Ketryn: Jdu na cestu, kde si stoupnu, několikrát se nadechnu, zvednu ruce a začnu.
(21:15) Ketryn -> Morigan: Jdu kus za tebou. A opravdu se modlím, aby se ti to povedlo a aby to s tebou nešvihlo.
(21:22) Morigan -> Ketryn: Nepoznáš, jestli se mi daří, nebo ne, ale rozhodně mě to celkem vyčerpává.
(21:23) Ketryn -> Morigan: Jsem připravená tě chytat. Už fakt nevím, co je zoufalejší.
(21:32) Morigan -> Ketryn: Trvá to docela dost dlouho, ale nakonec na cestě uslyšíš koně, jak běží.
(21:32) Ketryn -> Morigan: Doufám, že u tebe automaticky zastaví.
(21:44) Morigan -> Ketryn: Přiřítí se na cestu, jsi ráda, že stojíš mimo a na nějaký okamžik mě zmateně obklopí.
(21:51) Morigan -> Ketryn: Nevypadá to ale, že by chtěli běžet dál.
(21:51) Ketryn -> Morigan: Jo, to se držím z dosahu. Doufám, že se u tebe nějak uklidní.

(18:29) Morigan -> Ketryn: Vrátila ses zpátky do středu vesnice, chvíli tam čekáš sama, po chvíli se k tobě přidá Olle. Mě a Jamesovi to trvá o něco dýl.
(18:32) Ketryn -> Morigan: Doufám, že byl někdo z vás úspěšnější :-(
(18:34) Morigan -> Ketryn: "Půjdeme," řeknu. "Nebo někdo máte něco podnětného?" obrátím se na vás, když se objevíme.
(18:35) Ketryn -> Morigan: Zakroutím nešťastně hlavou.
(18:36) Morigan -> Ketryn: Tak vyrazíme dál na cestu.
(18:39) Ketryn -> Morigan: "Co teď? Míří do Birky, má koně a vůbec netušíme, co se stalo s Ydou!"
(18:40) Morigan -> Ketryn: Cesta, která vede z vesnice směrem na sever, je široká a celkem pohodlná.
(18:43) Ketryn -> Morigan: "Vždyť vůbec netušíme, jestli to má ještě smysl!" do očí mi vyhrknou slzy.
(18:44) Morigan -> Ketryn: "Musíme aspoň kousek za vesnici, neměla bych kouzlit tak, aby mě někdo náhodou viděl!" řeknu. James zarytě mlčí.
(18:46) Ketryn -> Morigan: "To samozřejmě."
(18:48) Morigan -> Ketryn: Takže jdeme, dokud neřeknu a k tvému údivu jdeme skoro hodinu, i když ne moc rychle.
(18:50) Ketryn -> Morigan: Přijde mi to v tuhle chvíli nepochopitelné, ale už nic neříkám, nemám na to sílu.
(18:55) Morigan -> Ketryn: Pak sejdeme jen kousek z cesty, kde si sednu. "Myslíte, že byste zvládli sehnat něco k jídlu?" obrátím se na oba muže.
(18:55) Morigan -> Ketryn: "Určitě to zkusíme, ale nebude to rychle," řekne Olle ne úplně jistě.
(18:58) Ketryn -> Morigan: "Stejně už ho nedoženeme, když jede na koni," pokrčím odevzdaně rameny, že už další zdržení nic moc neznamená.
(19:07) Morigan -> Ketryn: Sednu si a opřu se o kmen.
(19:08) Ketryn -> Morigan: Taky jsem si unaveně sedla..
(19:14) Ketryn -> Morigan: "Klidně jí mohl nechat někde v lese," podotknu, protože nechápu, proč jsme šli tak daleko.
(19:19) Morigan -> Ketryn: "To zjistíme," řeknu a vytáhnu tu mapu, kterou tam Olle nechal.
(19:20) Ketryn -> Morigan: Napjatě tě pozoruji.
(19:30) Morigan -> Ketryn: Průběh je stejný, jako už několikrát předtím.
(19:42) Morigan -> Ketryn: Krev vykreslí na mapě místo, kde pravděpodobně jsme teď my a pak pokračuje jako miniaturní had směrem na sever.
(19:48) Morigan -> Ketryn: "Takže jí sebou má," konstatuju, když hledím zblízka na mapu. Krev teď kape na hlínu a listí vedle nás.
(20:02) Ketryn -> Morigan: Tak ti honem podám nějakou tu látku, aby sis to mohla přitlačit.
(20:02) Ketryn -> Morigan: Úlevně vydechnu...
(20:04) Ketryn -> Morigan: "Tak co teď? Půjdeme pěšky dál na sever třeba až do Birky...?" přijde mi to opravdu krizové, ale co jiného? "Tedy jestli opravdu míří tam."
(20:05) Morigan -> Ketryn: "Nebo můžu sehnat koně. Ale ani to nám nezaručuje, že ho doženeme, ale rozhodně to bude lepší."
(20:06) Ketryn -> Morigan: "Jako myslíš magií? Že bychom si je ukradli? Rozhodně by nám to dávalo větší šanci."
(20:13) Ketryn -> Morigan: "Proč ji ale nevzal do vesnice?" nechápu. "Aby nás zmátl? Ale nemůže vědět, jestli ho někdo stále pronásleduje..."

(10:48) Ketryn -> Morigan: "Musíme zjistit, jestli Ydu u sebe opravdu nemá..." vypravím ze sebe zoufale a bojím se pomyslet, co to může znamenat.
(10:49) Morigan -> Ketryn: "Proč by se jí teď zbavoval?" namítne James.
(10:49) Morigan -> Ketryn: "Třeba aby jel rychleji," řekne Olle. "Nejspíš tuší, že je pronásledovaný."
(11:02) Ketryn -> Morigan: "Nevíme, co se mohlo stát," řeknu nešťastně. "Proč jí s ním neviděli?"
(11:06) Morigan -> Ketryn: "Poptám se ještě po vesnici, Jamie půjdeš se mnou?" obrátím se na něj.
(11:07) Ketryn -> Morigan: "Stejně už nemáme moc šanci ho dohnat..." Přepadá mě beznadějná poraženecká nálada.
(11:07) Morigan -> Ketryn: "No... ano, ale nechceš radši zůstat sedět? Chvíli si odpočinout?"
(11:08) Ketryn -> Morigan: "Já se jdu poptat." Přinutím se vstát. Je to asi jediné, co můžu udělat.
(11:09) Morigan -> Ketryn: "Ne, nechci," ujistím Jamese, takže jde se mnou.
(11:10) Ketryn -> Morigan: No já se vydám taky, na druhou stranu, než vy.
(11:13) Ketryn -> Morigan: Snažím se ptát každého, na koho narazím něco v tomhle stylu: "Prosím vás, před pár hodinami tudy procházeli muž s jizvou na tváři, který neuměl varjagsky. Neviděli jste, jestli měl u sebe malé dítě, nebo neviděli jste tu malou dvouletou holčičku samotnou?"
(11:29) Morigan -> Ketryn: Malé dítě tu neviděl vůbec nikdo a dost si získáš jejich pozornost, skoro všichni se tě vyptávají na podrobnosti, proč je hledáme.
(11:31) Morigan -> Ketryn: A proč by tu jako s tím dítětem měl být.
(11:33) Ketryn -> Morigan: Tak jim to řeknu, že je to moje dcera a že on ji unesl, pravděpodobně z pomsty. Proč mířil sem, netušíme, ale zavedli nás sem jeho stopy. To, že ji tu nikdo neviděl, mě dodávání už k zoufalému šílenství.
(11:39) Ketryn -> Morigan: Taky se s velkou prosbou zkouším rovnou ptát, jestli by neměli nějaké jídlo, že už nám došlo...
(11:40) Morigan -> Ketryn: Taky přijde samozřejmě otázka, odkud jsme.
(11:46) Ketryn -> Morigan: Tak jim nakonec řeknu že z daleka, z jihu, jak jsme se domluvili a doufám, že mě okamžitě neukamenují.
(11:51) Morigan -> Ketryn: K6
(11:53) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(12:01) Morigan -> Ketryn: "Odkud z jihu?"
(12:06) Ketryn -> Morigan: "Kousek od Hedeby," odpovím. "Mohla bych poprosit... neměli byste nazbyt nějaké jídlo?" zeptám se se zoufalým výrazem.
(12:10) Morigan -> Ketryn: "Tak daleko z jihu?" podiví se upřímně.
(12:13) Ketryn -> Morigan: "No, máme za sebou už dalekou cestu," odpovím s podtextem, že podle toho taky vypadáme. "Vždy, když ho už skoro chytíme, tak nám zas nějak zmizí," vymyslím si. "Ale až tady Ydu nikdo neviděl, doteď ji měl u sebe..."
(12:14) Ketryn -> Morigan: "Děkuji..." pokusím se rozloučit a jít se ptát někam jinam, když na žádost o jídlo nereagovali.
(12:15) Morigan -> Ketryn: Jídlo nám moc nechtějí dát, leda něco, co už je v podstatě skoro na vyhození.
(12:17) Ketryn -> Morigan: No, asi tu opravdu umřeme :-D I když za chvíli už asi budu v takovém stavu, že mi to bude i jedno :-D
(12:30) Morigan -> Ketryn: Když to takhle nějak obejdeš, skoro všude dostaneš napít a něco málo k jídlu taky, ale ne sebou.
(12:32) Ketryn -> Morigan: No tak se napiju a trochu najím aspoň tímhle způsobem. A pak se se zoufalou náladou vrátím za vámi. Můžu jen doufat, že budete mít nějaké lepší zprávy, ale už mě opouští i to doufání a naděje.

(20:53) Ketryn -> Morigan: Rozpadají se mi zbytky struktur a vůbec nevím, co dělat. V hlavě mám jedinou myšlenku: Co je s Ydou??
(21:21) Ketryn -> Morigan: "A... kdy tu tak byl?" vypravím ještě ze sebe ani nevím jak.
(21:24) Morigan -> Ketryn: "Nejspíš tak tři hodiny zpátky. Odpoledne," zamyslí se.
(21:25) Ketryn -> Morigan: To by mě za jiných okolností povzbudilo, ale teď, když nám tvrdí, že s sebou Ydu neměl? Netuším, co dál...
(21:26) Ketryn -> Morigan: "Co teď?" podívám se zoufale po vás.
(21:29) Morigan -> Ketryn: "Rulfe!" přiběhne k nám asi tak dvanáctiletý kluk. Se zájmem nás zkoukne, ale pak se zase vrátí pohledem k vysokému muži. "Asi nám utekl kůň!"
(21:29) Ketryn -> Morigan: Ne, nebudu se hystericky smát.
(21:39) Ketryn -> Morigan: Patrick jede do Birky na koni a netušíme, jestli má Ydu nebo kde je. Vše to na mě dolehne a musím se posadit, protože už mě nohy prostě neunesou.
(21:43) Morigan -> Ketryn: "Můžeme poprosit aspoň o trochu vody?" obrátím se k Rulfovi, než začne řešit toho koně.
(21:45) Ketryn -> Morigan: No, to bude možná to jediné, co tu dostaneme...
(21:58) Morigan -> Ketryn: Někdo nám nakonec přinese nejen vodu, ale i pivo.
(21:59) Ketryn -> Morigan: Vody se napiju, ale pivo by mi asi neudělalo dobře.
(22:01) Morigan -> Ketryn: My ostatní se o něj rozhodně podělíme, abychom využili ty kalorie. Ostatní ve vesnici do toho řeší toho koně.
(22:05) Ketryn -> Morigan: "Musíme zjistit, jestli Ydu u sebe opravdu nemá..." vypravím ze sebe zoufale a bojím se pomyslet, co to může znamenat.

(19:41) Morigan -> Ketryn: Takže jdeme, ale žádné velké tempo to není. Naopak, co bychom si nalhávali, jdeme čím dál pomaleji.
(19:46) Ketryn -> Morigan: To už je hodně ubíjející... :-/ Si za chvíli asi začnu říkat, že tu prostě umřeme.
(19:47) Morigan -> Ketryn: Já bych se tomu vůbec nedivila, i na mě už docela padá deprese.
(19:47) Morigan -> Ketryn: Ale teda zrovna umřít na území Severního klanu na vyčerpání je krize! :-D To už nedovolím z toho důvodu, že bych se nedostala do Valhally :-D
(19:48) Ketryn -> Morigan: :-DDD Jako to by bylo opravdu zoufalé završení téhle naprosté krize :-D
(19:58) Morigan -> Ketryn: Cesta nakonec do vesnice opravdu vede. Dojdeme tam v podvečer, kdy se před námi otevře planina, na které jsou řady menších i větších domů, výběhy pro zvířata a samozřejmě taky lidi.
(19:59) Ketryn -> Morigan: "Konečně..." vydechnu, i když to ještě žádná výhra není.
(20:00) Morigan -> Ketryn: Úplně není, čeká nás vlastně první střet s lidmi na cizím území, ale nejspíš tu úlevu cítíme úplně všichni.
(20:02) Ketryn: (jeden už jsme měli, ne? Jak jsme dostali těch pár placek, sýr a rybu.)
(20:02) Morigan -> Ketryn: (Jo, to už vlastně možná taky bylo za hranicemi.)
(20:02) Ketryn -> Morigan: Jako doufám, že nám budou ochotni trochu pomoct a že se tu něco dozvíme o Patrickovi.
(20:04) Morigan -> Ketryn: "Co tu chcete?" osloví nás velmi brzy mohutný muž se zrzavými vousy.
(20:04) Ketryn -> Morigan: No, na nikoho lepšího už jsme narazit nemohli :-/
(20:08) Morigan -> Ketryn: Má velmi pozorné oči, neujde mu, že jsme poněkud zubožení, ale zároveň hned a moc dobře vidí mojí a Olleho sekeru a Jamesův meč, které máme.
(20:08) Ketryn -> Morigan: "Pátráme po muži s malým dítětem, který tudy asi pravděpodobně prošel," odpovím unaveně
(20:09) Ketryn -> Morigan: Rozhodla jsem se, že nemá cenu chodit kolem horké kaše...
(20:19) Morigan -> Ketryn: "Nikdo s dítětem tady nebyl," řekne. "Proč by měl jít zrovna sem?"
(20:20) Ketryn -> Morigan: "Mohli bychom se tu, prosím, poptat, jestli ho někdo neviděl? Je to mladý muž bez vousů s jizvou na tváři a neumí varjagsky. On to dítě unesl a vydává ho za své. Poslední jeho stopy nás zavedly sem," jdu s pravdou ven, třeba budeme vypadat důvěryhodněji. Taky myslím na to, že nutně potřebujeme vyžebrat nějaké jídlo, ale to na něj asi nemůžeme vybafnout hned
(20:21) Morigan -> Ketryn: Začne se tvářit ještě o něco podezřívavěji. "Ten tu byl. Ale žádné dítě sebou neměl, ani o něm nemluvil."
(20:24) Ketryn -> Morigan: "Cože?" Vypadám na další kolaps. "A říkal něco? Kdy tudy procházel?" Dívám se zděšeně po vás, že u sebe neměl Ydu! Vůběc to nechápu, když to kouzlo sleduje ji...
(20:32) Ketryn -> Morigan: Co se sakra stalo? Zachvátí mě taková panika, že mám pocit, že mě to zabije.
(20:36) Ketryn -> Morigan: "Prosím, jsi si jistý, že na něj ani nikde nečekalo?" ptám se zoufale. Ještě mě napadne, jestli si Patrick nevymyslel nějakou báchorku a oni ho nekryju, ale to už je hodně extrémní.
(20:39) Morigan -> Ketryn: "Jak to mám vědět, nečeká nějaké dítě někde na vás?" oboří se na tebe muž. "Nelíbí se mi, že nám se lezou v těchhle časech cizí lidi!"
(20:40) Morigan -> Ketryn: "No tak klid!" obořím se na něj já. "Nikdo vám nic nedělá! Jen se ptáme!"
(20:40) Ketryn -> Morigan: "Omlouváme se, nechceme dělat žádné problémy."
(20:45) Ketryn -> Morigan: "Jsme jen normální lidi, které nouze zavedla do vaší vesnice. Můžeme se tu poptat?" zeptám se znovu, protože tenhle nám těžko dá nějaké jídlo.
(20:46) Morigan -> Ketryn: "Ptal se na cestu do Birky," odpoví o něco hodně málo smířlivě.
(20:47) Ketryn -> Morigan: Bezva, další jobovka.

(17:26) Morigan -> Margare-tka: Dá spící Sáře pusu na čelo a odejde.
(17:35) Morigan -> Margare-tka: (Na usnutí si můžeš hodit )
(17:48) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(17:49) Morigan -> Margare-tka: Není to úplně nejhorší, ale není to ani plnohodnostný spánek¨.
(17:49) Margare-tka -> Morigan: Tak to není zas tak strašný. Chvilku jsem tam u ní stála a držela ji za ruku a modlila se, aby to zítra dopadlo dobře. A pak jsem si šla lehnout.

(11:01) Margare-tka -> Morigan: "Jo to jo nevím odkud byl a nic blíž kolem něj, jen to, že měl měl blízko ke zvířatům. Jak jsem řekla u léčitelky, nikdy jsem neviděla co je to za schopnost nebo vlastnost." upřesním mu stejně jako jsem říkala u té léčitelky. Nečekala jsem, že se v tom bude teď rejpat. Takže mě tím docela překvapil.
(11:02) Morigan -> Margare-tka: "Co to znamená "blízko ke zvířátům" a jak to s tím u všech bohů souvisí?" zamračí se zamyšleně a dál se tváří tázavě.
(11:40) Margare-tka -> Morigan: "To nevím přesně, jen se mi jednou zmínil. Kdybych věděla, tak jsem to řekla už tam." teď už prostě u tohodle musím zůstat co jsem řekla, ale nic víc říkat nebudu:-/
(11:50) Morigan -> Margare-tka: "Ve Svobodné je "blízko ke zvířatům" automaticky nějaká schopnost nebo vlastnost?" ptá se dál, protože tomu nerozumí.
(11:56) Margare-tka -> Morigan: "Ne není, pokud vím." řeknu nejistě, začínám být zoufalá (už zas), moje snaha odvést pozornost od Anabelly se mi fakt vymstila.
(11:57) Morigan -> Margare-tka: "Tak proč to říkáš?"
(11:57) Morigan -> Margare-tka: (To se nedivím, když se v tom tak motáš :-D )
(12:42) Margare-tka -> Morigan: "Tak když jsem ji viděla, tak jsem se snažila přijít na něco čím by to mohlo být, měla jsem strach."
(12:58) Morigan -> Margare-tka: "A napadla tě... zvířata? No... dobře. Nejsem si jistý, že víš, co mluvíš. Nebo že se tomu vůbec dá rozumět, ale nějaký důvod jsi snad měla. Ještě, že tu máme jiné jižany ze Svobodné."
(13:22) Margare-tka -> Morigan: "Ne vždyť jsem říkala, se se zmiňoval o tom, že k nim má blízko já nevím možná prostě ho jen vyhledávají. Říkám, že jsem nikdy nebyla u toho jak s ním fungují." pokusím se ještě.
(13:31) Morigan -> Margare-tka: "A jak to souvisí se Sárou? Vyhledávají jí zvířata?? Proč jsi mi to neřekla?"
(13:36) Margare-tka -> Morigan: "Toho jsem si nevšimla, že by ji vyhledávali. Jako to, to že jsem jejího otce znala jen letmo?"
(13:44) Morigan -> Margare-tka: Myslím, že mu ta žilka rupne teď.
(13:46) Margare-tka -> Morigan: (Nestihla jsem pokračovat.) "Tím, že ji Loren přijal za svou, tak jsem ho tak nějak vypustila, ještě o to víc, že jsme se dostaly sem. Až když nastal ten problém jsem si to uvědomila."
(13:55) Morigan -> Margare-tka: "Takže asi úplně naposledy," začne a je vidět, že se musí ovládat, aby neřval. "Je mi úplně jedno, s kým jsi spala nebo kolik máš s kým máš kolik dětí," mluví pomalu a zřetelně. "Jde mi o Sáru. Buď je nemocná, nebo jí ublížila ta malá mizerná čarodějka. Tu teď vynechme." Udělá pauzu. "Ne," řekne pak. "To asi fakt nepůjde."
(14:05) Margare-tka -> Morigan: "Já si myslím, že nemocná není, nenechala bych ji jen tak bezprizorně, kdybych si to myslela. A nevím co přesně se stalo mezi těma dvěma." řeknu po pravdě "Nevím co přesně ti o ní říkala kněžka krom toho co jsi mi řekl ty.." odmlčím se. "Jediný co mi řekla Morigan odpoledne, je že magii po ní nemá." snažím se.
(14:06) Morigan -> Margare-tka: (Zapomněla jsem, kde jste, ale myslím, že večer v ložnici?)
(14:30) Margare-tka -> Morigan: (No to jsem se právě chtěla zeptat, měla jsem dojem, že jo.)
(14:40) Morigan -> Margare-tka: (Já se podívat nemůžu, takže ano, je už večer a jste v ložnici.)
(15:16) Margare-tka -> Morigan: (Dobře.)
(15:18) Margare-tka -> Morigan: Snažím se být naprosto klidná je mi jasný, že je minutu před výbuchem. Pak by jediný pomohlo kdybych byla těhotná, ale to v téhle situaci by byla další jobovka. Koukám na něj a doufám, že ho úplně nedorazím.
(15:23) Morigan -> Margare-tka: Nejspíš opravdu usoudil, že to asi fakt nepůjde, protože mlčí.
(15:54) Morigan -> Margare-tka: Pak se zvedne, dojde ke spící Sáře a mlčky na ní hledí. Je vidět, že nad něčím opravdu intenzivně přemýšlí.
(16:24) Margare-tka -> Morigan: "Ari, já se omlouvám, nechtěla jsem tě naštvat." snažím se
(16:35) Morigan -> Margare-tka: "Za kněžkou půjdeme zítra," řekne.
(16:43) Margare-tka -> Morigan: "Dobře." kývnu mu "Určitě bude v pořádku." snažím se přesvědčit sama sebe, ale totálně se mi hroutí struktury. Jak daleko je do úplňku to vlastně uběhlo jen těch pár dní ne? Takže jsme kolem té poloviny měsíce?
(16:44) Margare-tka -> Morigan: To jsem šla samozřejmě taky k postýlce.
(16:49) Morigan -> Margare-tka: Jo, uběhly jen asi tři dny, do úplňku je ještě docela daleko.
(16:57) Morigan -> Margare-tka: "To se uvidí. Každopádně nic lepšího pro ni asi nemůžeme udělat."
(17:00) Margare-tka -> Morigan: Tak aspoň že to. Díky bohu. "Uvidíme. Ale bojím se toho co zítra bude, snad to doopravdy nic nebude." řeknu s obavou.
(17:11) Morigan -> Margare-tka: Raději si to už evidetně řeší jen ve své hlavě v duchu.
(17:17) Margare-tka -> Morigan: "Budeš dnes tu?" ptám se ho když se chystám do postele. Jako tohle naše střídání ačkoliv bylo první nesu fakt špatně. A nijak to nezastírám.
(17:19) Morigan -> Margare-tka: "Myslím, že ne," pronese poněkud vyčerpaně.
(17:22) Margare-tka -> Morigan: "Fajn." řeknu jen a jdu si lehnout.
(17:22) Margare-tka -> Morigan: Myslím, že jen tak neusnu.

(11:00) Morigan -> Ketryn: Ano, stopy tam stále jsou, pravděpodobně by mu mohly patřit.
(10:56) Margare-tka: //Ahoj.//
(10:56) Ketryn -> Morigan: Jsou tam stále jeho stopy?
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(10:52) Ketryn -> Morigan: No... prostě jen tupě jdu a snažím se neupadat do krize z toho, jak dlouho ještě můžeme tohle vydržet.
(10:49) Morigan -> Ketryn: Chystáme se pokračovat dál po cestě, aspoň zrovna v tu chvíli nemusíme moc používat mozek a jen jdeme.
(10:36) Ketryn -> Morigan: No seberu nějaké zbytky odhodlání a donutím se vstát. Budeme muset vyrazit.
(10:35) Ketryn -> Morigan: Moje první myšlenky jsou asi tohohle typu: Všichni tady umřeme.
(10:34) Morigan -> Ketryn: Ráno se probouzíš už hodně těžce, nejradši bys zůstala ležet a nevstala už nikdy.