Druhá strana (92 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Tak něco udělej!" vyjede na mě.

"Pracujete na plánu," zopakuje pomalu, jako by váhal, zda nám to má věřit, nebo co si pod tím má vůbec představovat. "Jak moc je to ještě vůbec princ Gareth?"
Pozitivní odpověď mu bohužel nemůžeme dopřát.
"Ovládl ho prakticky úplně," vzdychnu. "Jisté si úplně nejsme, ale většinu času to není Gareth."
To mu moc optimismu nedodá.
"Ale... mluví přece elundsky. Zná mě... nás... našimi jmény!"
Opravdu přemýšlí logicky.
"To je... ehm... to je práce s Garethovou myslí. Umí je nějak prolnout nebo tak něco. Bere si z jeho hlavy dovednosti a myšlenky, které právě potřebuje. Tedy asi ne všechny, to opravdu nevím. Myslím, že Gareth s tím bojuje, jeho mysl se té invazi brání, ale on je prostě tisíckrát silnější."
Postupně, jak o tom mluvím, ze mě odchází vztek, protože si uvědomuju, jak hrozná a v podstatě bezvýchodná je to situace.

(20:53) Ketryn: "Nesmíš na sobě nechat znát, že o něčem víš... jinak to dopadne opravdu špatně a ohrozíš i všechny okolo sebe..." souhlasím s Margaret.
(20:53) Morigan: Zatvářím se taky souhlasně. "Protože to nebudu já, kdo tě zabije, ty hrdino! Ale ON ano."
(20:54) Morigan: Hodí po mě nenávistným pohledem.
(20:56) Margare-tka: "No jako jestli něco dáš najevo, že to víš, tak s tím počítej. A hlavně si dej pozor na to něco nějak naznačovat, on je opravdu inteligentní co jsme zatím stihly zjistit."
(20:57) Morigan: "Je silnější, než ty?" zeptá se mě přímo.
(20:57) Morigan: "O tom nepochybuj..." ušklíbnu se hořce. To si asi nechce představovat, má mě za docela mocnou.
(20:58) Margare-tka: Koukám jestli mu řekneš, že to co se te´d děje je jeho práce.
(20:58) Margare-tka: Ať si to umí představit.
(20:59) Morigan: "Nemůžeme v tom prince nechat!" prohlásí.
(21:01) Margare-tka: "No my se snažíme, ale bude to chtít čas. A možná budeme potřebovat i tvou pomoc." koouknu po vás opět, ale nevím.... zatím mi pohledy neopětujete;)
(21:02) Ketryn: "Neboj se, to nenecháme...jen zatím...pracujeme na plánu."
(21:14) Margare-tka: "Ale Lancelote musíš nám na Princovu záchranu slíbit, že to udržíš v tajemství a ani na to nebudeš myslet v jeho přítomnosti. je to důležitý."
(21:15) Margare-tka: Mě je tam fakt špatně při tom co teď děláme. Nemám daleko ke kolapsu.

(20:18) Margare-tka: No myslím, že po Katrynině monologu si už nemůže myslet, že za to můžeme my.
(20:18) Morigan: (Chudák, ještě ho tam zmlátíme všechny :-D)
(20:21) Morigan: (Nejlepší je: Znáš naši historii? :-D)
(20:22) Ketryn: (Já to ale myslela vážně :-D Jak si vůbec o něčem takovém může myslet, že bychom Garethovi ublížily?!)
(20:22) Ketryn: (Samozřejmě jsem myslela naši minulost v Lúúderu :-D)
(20:23) Morigan: (Já vím, ale znělo to jako: Znáš náš životopis?? Jako by se to elundské děti učily ve škole :-DD)
(20:23) Ketryn: (:-DDD)
(20:24) Ketryn: (No ale, když se nad tím zamyslíš, tak jsme v elundské historii důležité postavy, mohly bychom být v učebnicích :-D)
(20:25) Morigan: (To bychom i měly, myslím! :-D)
(20:25) Morigan: (Jsme dost zásadní!)
(20:26) Morigan: "Kdo to tedy dělá?" dostane ze sebe konečně něco souvislého.
(20:28) Ketryn: (No právě, nebýt nás, tak tu tenhle trouba možná ani není.)
(20:28) Morigan: "To není tak jednoduché," začnu pomalu a uvažuju, co mu vlastně říct.
(20:28) Ketryn: Podívám se po vás, co všechno mu řekneme?
(20:29) Morigan: "Ovládá ho jiný čaroděj," rozhodnu se to zjednodušit.
(20:29) Ketryn: "Čím víc toho budeš vědět, tím víc budeš v nebezpečí ty i my."
(20:29) Morigan: "Proto se chová jinak. Myslím, že většinu času vlastně... do jeho konání ani Garethova vůle nezasahuje, ale jedná za něj někdo jiný. Čaroděj."
(20:30) Morigan: "A... já... totiž on... on ví, že o tom víte??"
(20:30) Ketryn: Já jen doufám, že s tím dokáže žít a neprozradí se.
(20:31) Ketryn: Nechávám už mluvit tebe.
(20:32) Margare-tka: No chudák musí být v šoku.
(20:35) Morigan: "Ví to," rozhodnu se odpovědět. "Proto nás pořád k sobě volá a... tak."
(20:37) Morigan: "Ale jak... tedy proč to... co vlastně chce??"
(20:39) Ketryn: Koukám, že začal uvažovat logicky až moc...
(20:40) Morigan: Měly bychom ho zase usměrnit! :-D
(20:42) Margare-tka: No jako má dost otázek..... aby jsme si s ním nezavařili.
(20:42) Morigan: "To nevím, jaksi nám nechce svůj ďábelský plán prozradit!" odseknu.
(20:44) Morigan: "Ale nejspíš ovládl toho nejvýše postaveného z logických důvodů, má tak největší možnosti."
(20:45) Margare-tka: "A hlavně si opravdu nepřeje, aby se to nikdo tady nedozvěděl... jinak ani nechceme domýšlet co se stane." řeknu lehce s nervama na kraji...
(20:46) Morigan: (Nervy na kraji! :-D)
(20:48) Margare-tka: No v posledních věcech mám víc věcí na kraji.....:-D

(16:03) Ketryn: "Máš pravdu, něco s ním je... ale Morigan ho nijak neočarovala! My za to nemůžeme. Naopak se to snažíme nějak řešit, ale ty nám svým chováním vůbec nepomáháš. Jestli budeš takhle vyvádět, tak ohrožuje na životě sebe, nás a i prince Garetha, sakra!" rozhodla jsem se, že nemá cenu mu vykládat, že se nic neděje, protože tomu prostě neuvěří.
(16:04) Morigan: Mám pocit, že jestli se to dozví Derek, tak najdeme ráno Lancelota s hlavou napíchnutou na kůlu vedle zajatců!
(16:04) Ketryn: "Do háje, je to můj syn! Proč bychom mu něco dělaly?? Máme o něj strach stejně jako ty! Nejsme tvoji nepřátelé."
(16:06) Ketryn: "Nesmíš dát před ostatními nic najevo. A už vůbec ne před princem, jinak tě zabije. A to myslím opravdu vážně... Musíš se uklidnit a věřit nám, abychom měli vůbec šanci tohle vše přežít."
(16:06) Margare-tka: No právě já se taky bojím u říct úplnou pravdu.....
(16:20) Morigan: Katrynin proslov mě zachránil od toho, znovu ho udeřit, nebo se o to aspoň pokusit.
(16:21) Morigan: Uvěřit tomu, že by jeho teorie byla vlastně obráceně, pro něj evidentně není jednoduché.
(16:27) Margare-tka: No sleduji ho a doufám v to, že to pochopí. Vkládám v něj naději.
(16:32) Ketryn: "Jak tě mohlo napadnout, že by mu Morigan chtěla ublížit??" naléhám. "Znáš naši historii? Proč bychom to dělali, navíc v téhle svízelné situaci? Pokud jsi si nevšiml, tak samy s ním teď máme problémy... Tak si nestůj na rozumu jenom proto, že si něco mylně vymyslel."
(16:34) Ketryn: "Musel jsi se opravdu zbláznit, že jsi takhle zaútočil na princeznu! Kdyby se to dozvěděl princ nebo král, tak okamžitě končíš..."
(16:39) Morigan: Kdybych nebyla tak naštvaná, tak by se mi chtělo smát! :-D
(16:41) Morigan: Bolest při každém nádechu a stále krvácející nos mu zřejmě v myšlení moc nepomáhají.
(16:42) Morigan: "Jak by se to jinak stalo... trávíte s ním každou chvíli zavřené v kajutě... chová se nelogicky, jako by byl někým jiným. Jako očarovaný. Já nejsem hlupák!"
(17:00) Ketryn: "No to jsi tedy mega hlupák!" už mi taky docházejí nervy. "Jestli sis nevšiml, tak mi tam nechodíme z vlastního rozmaru! Nic jiného nám nezbývá, když pro nás stále posílá. Kdybychom neuposlechly, tak by to někdo šeredně odnesl. Chodíme tam z donucení a mezi tím se snažíme vymyslet, co dělat! Tenhle jeho stav trvá už nějakou dobu... Jsme přitažení na magickém ostrově, Morigan není jediná, kdo tu má magii! Tak sakra uvažuj."
(17:04) Margare-tka: Tak to koukám na Katryn... jak se rozjela..... jako je to rodinný přísušník. Ale stejně.
(17:04) Ketryn: "Myslíš, že na světě jsou jenom logické věci?? Nebo jen věci, které znáš a chápeš?? Tak to se tedy šeredně pleteš! Ano, s Garethem něco je, ale Morigan to nebyla! Máme ho rády, je to můj syn, a neublížily bychom mu! Proč taky?? Takže se buď uklidníš a budeš se chovat tak, jak ti řekneme, anebo budeš dál dělat blbosti, až to někdo odnese životem, protože tady stojíme před daleko větším nebezpečím, než jaké si vůbec dovedeš představit."
(17:04) Morigan: Založím si ruce. Já nemusím mluvit, když mám mluvčí!
(17:05) Ketryn: Ne, já už toho mám všeho prostě dost :-D
(17:06) Margare-tka: No stojím asi podobně, jsem na Katryn pyšná, že je tak inteligentní v tuhle chvíli....
(17:06) Margare-tka: Takže se i tam tvářím.

Asi to vysvětlování nechám na tobě a nebo na Kat, jako já většinou zbytečně říkám podrobnosti.... do kterých se zaplétám.

"Ne, nejsem hrdina," zakroutí hlavou. "Protože kdybych byl, tak bych tu dýku vrazil rovnou do krku! Něco mi říká, že s proříznutou tepnou se čaruje dost špatně!"

Ach jo mě asi fakt trefí šlak, co s ním jako budeme dělat.......

"Mám odpor k magii, která je zlá! Můžeš mě teď zabít, ale brzy to zjistí někdo další... a jestli to zkusíš, tak se budu bránit."
"No," podívám se na něj. "To jsi tedy hrdina!"

"Bráním svého drahého přítele, protože tím mi Gareth je!" prohlásí Lancelot. "A nezabrání mi v tom ani nevinná tvářička, ani čarodějnické lži! Máte smůlu, že on a já se známe velmi dobře, poznal jsem, že mu něco je. Že jsi ho očarovala!"
Vypadá, že by si nejraději uplivl.
"No, to je najednou odpor k magii!" utrousím ironicky.

Já jsem se prostě asi zbláznila.

Lancelot si není jistý, jak si má Margaretina slova a gesta přebrat.

Nemám nic v plánu... tak pozvednu ramena, jako, že nic v plánu nemám. Jen jsem si říkala, že bychom mu mohli říct tak polopravdu. Jako třeba, že ho ovlivnil ostrov, jako že velitele. A že se s tím pokusíme něco udělat.
Ale jak vám tohle říct to tedy fakt netuším.

Obrátím se překvapeně na Margaret, co to má jako v plánu.

"Lancelote, Morigan ani my jsme mu nic neprovedly, naopak jsme si všimly, že se za poslední dny, změnil." kouknu po vás, jak jako budeme pokračovat.
"Ale to, že takhle skočíš po Morigan nás opravdu děsí...aby ještě něco nebylo s tebou. Snad je to opravdu tím, že máš o prince Garetha taky starost stejně jako my."

"A pokud u vás v Lúúderu nyní považujete za normální vyskočit ze tmy na těhotnou ženu a málem jí probodnout krk, tak to úroveň "šlechty" klesla nesmírně hluboko!!" pokračuji ještě. Tím jsem zasáhla, na tom si zřejmě zakládá.
"Já..." nadechne se, ale nádech ho nejspíš dost zabolí.
"Nenapadám těhotné ženy! Dokonce nenapadám žádné ženy!" brání se. "Ty ale... vím, že jsi něco udělala princi Garethovi! Nějak jsi ho očarovala, není to on a já to vím!"

Absolutně nevím, co mu říct, protože mám největší chuť ho znovu praštit.
"Chci vysvětlení!" procedí nenávistně skrz zakrvácené rty.
"Co?? Já chci vysvětlení!" rozhodím ruce.
"Co jsi mu provedla?" pokračuje ve výslechu, ačkoli není moc v situaci, kdy by mohl on vyslýchat nás.
"Já jsem nikomu nic neprovedla! Tedy kromě tebe, ale s tím rizikem musíš počítat, když bezdůvodně napadáš lidi v temné chodbě!"

(18:55) Morigan: "Chceš si promluvit? Tak ne tady!" řeknu.
(19:00) Morigan: Pohledem vyhledává dýku, tu ale nevidí.
(19:03) Margare-tka: Tak to je dobře, že by ho napadal další nějaká kravina.....kouká na něj ať se zvedá. A vlastně nevím co mu říct. Možná bychom tu pravdu říkat neměly, co když se to Derek dozví a bude problém.
(19:04) Margare-tka: Začíná mi hlavou probíhat nějaká lež co mu řekneme, která by mohla mít vysvětlení.
(19:15) Morigan: Tak se začne zvedat, činí mu to docela potíže, asi ho ty žebra bolí.
(19:15) Morigan: Nos mu ještě krvácí, ale to zatím neřeší.
(19:18) Margare-tka: Kouknu na vás dost zoufale, začínám z toho mít fakt strach.
(20:16) Ketryn: Doufám, že mu to nějak vysvětlíme. Jestli z nás budou nepřátelé, tak to ničemu nepomůže. Je to blb, že reagoval takhle, ale myslel to dobře, má o prince strach... měly bychom se snažit s ním vyjít.
(20:17) Ketryn: "Lancelote, my opravdu nejsme nepřátelé, stojíme na stejné stran," snažím se, aby se trochu uklidnil a začal přemýšlet.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:30) Morigan: Absolutně to Katryn nevěří a za pomocí stěny se postaví. Dívá se na nás (na mě), co jako tedy budeme dělat.
(21:34) Morigan: "Kde máš kajutu?" řeknu, když nikdo nic nedělá.
(21:34) Ketryn: "Morigan, tak mu to pojď někam v klidu vysvětlit a už se prosím nemaťte..." je mi zoufale.
(21:39) Morigan: Nejspíš chvíli prožívá vnitřní boj, v čemž mu nepomáhá bolest ze zranění. "Kousek odtud..." hlesne pak a kývne hlavou.
(21:42) Margare-tka: "Super, tak jdeme." řeknu
(21:43) Morigan: (Super tak jdeme? :-D)
(21:44) Margare-tka: Jen teda si fakt říkám, že nevím jak tohle vysvětíme......on nám neuvěří.
(21:44) Margare-tka: To už bylo z krize....
(21:45) Morigan: Kajutu má opravdu blízko, i tak je to ale štěstí, že se tam stihneme všichni nacpat, aniž nás někdo uvidí.
(21:47) Morigan: Jeho kajuta sice není kapitánská, i tak by se do ní naše malé kajuty, co máme v podpalubí, vešli třikrát, možná čtyřikrát. Taky je o dost světlejší, protože má normální okno. Je tam široká postel, dvě truhly, stůl se židlemi a na podlaze tlustý koberec.
(21:48) Ketryn: (Margaret je fakt v krizi anebo už se zbláznila :-D)
(21:49) Morigan: (Myslíš, jak se tam sesunula v hysterickém smíchu/pláči? :-D)
(21:51) Ketryn: (Myslím celkově ty reakce :-D)
(21:56) Morigan: Zavřu za námi dveře.
(22:00) Morigan: Nejradši by si sedl nebo lehl, ale neudělá to, zůstane stát, rukou opřený o postelový sloupek, v očekávání, co bude.
(22:01) Ketryn: No možná by si měl sednout, aby to tam s ním ještě neseklo...
(22:05) Margare-tka: No taky na to pomýšlím, ale nějak si nejsem jistá jak jako začneme......

(14:35) Morigan: Ozve se nepříjemné křupnutí a Lancelotův výkřik. Využiju toho uvolním si ruku a pustím do něj druhé úderové kouzlo.
(14:47) Morigan: Obě stihnete jen tak tak uskočit, s Lancelotem to praští znovu o zeď, ale tentokrát se sesune bezvládně k zemi.
(14:50) Morigan: Chytím se za hlavu.
(14:55) Ketryn: Zůstanu na vás koukat s otevřenou pusou.
(14:55) Ketryn: "Morigan, jsi v pořádku??" vyděsím se, když tě vidím.
(14:56) Morigan: Margaret: "Co jako s ním budeme dělat?" koukám na něj překvapeně. "Ale měly bychom mu to nějak vysvětlit"
(14:56) Morigan: "Jo, nic mi vlastně není," pronesu mírně otřeseně.
(14:58) Ketryn: "To je idiot..." vzdychnu nešťastně. "Musíme ho někam odtáhnout a až s probere, tak mu to vysvětlit, než zas něco provede."
(15:01) Morigan: Margaret: "No to asi bude nejlepší, ale kam, ani nevíme kde má kajutu."
(15:06) Morigan: "Bohové," opřu se o zeď. Představa, že ho někam táhneme a ještě nenápadně mě děsí.
(15:06) Morigan: "Mám chuť ho tu nechat."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:09) Margare-tka: "No tak jako řešení to je taky, ale co když půjde za Garethme a ten mu pak něco udělá, když něco tedy asi tuší?"
(15:10) Morigan: "A proč šel tedy nejdřív za námi a ne za Garethem?" otřu si obličej a rozmažu si tak jeho krev přes tvář. Jsem na něj fakt naštvaná.
(15:13) Margare-tka: "No to je taky pravda...... asi to chtěl vřešit hrdině sám a donutit tě to změnit.... nebo nevím. ale co budeme dělat t taky nevím."
(15:17) Ketryn: "Nemůžeme ho tu nechat, musíme mu to vysvětlit, než zas něco provede. Jestli půjde za Derekem, tak ho zabije..."
(15:19) Morigan: "No tak to se mi teda fakt nechce ho někam tahat! Beztak má zlomený žebra..."
(15:21) Margare-tka: No tak to se tam sesunu na zem podél zdi a začnu se smát a zajíkat krizí. "Beztak zlomený řebra!!!"
(15:23) Margare-tka: "A zlomený nos a otřes mozku.....skoro nepoužitelný..." a docela se už krizově směju. (něco jako kohoutek a Derek v pošťáckým.)
(15:26) Margare-tka: "Hela a co kdyby jsme někoho zavolali ať ho odnesou, že omdlel a u toho se bouchl do nosu,.... o futra." řeknu už tišeji.
(15:28) Ketryn: "Tak ho budeme muset probrat, aby se někam odbelhal sám. Jestli ho tu necháme takhle zmláceného bez vysvětlení, tak ho to akorát utvrdí v tom, že Morigan je zlá černokněžnice, která Garetha uhranula. A další problémy fakt nepotřebujeme..."
(15:29) Morigan: Tvářím se, že bych do něj nejradši kopla.
(15:29) Margare-tka: "Hm..." tak ho jdu budit. proplesknu ho.
(15:58) Morigan: Pořád si nejsem jistá, jestli ho víc chci nakopnout, nebo odsud odkráčet a nechat ho tady.
(16:04) Margare-tka: "Lancelote vstávej. Možná by to kopnutí pomohlo." pronesu.
(17:28) Morigan: Já tedy nevím, mě se to vůbec nelíbí.
(17:37) Morigan: Nejdřív seberu tu dýku, kterou upustil a strčím si jí za opasek. Pak rychle zvažuju, jestli ho pomůžu probrat nebo ne.
(18:12) Morigan: ...
(18:29) Morigan: No tak jdu k němu a trochu do něj kopnu. Je to spíš takové důrazné šťouchnutí, ale asi dobře mířené, zaúpí bolestí a probere se.
(18:35) Margare-tka: No asi fakt má ty žebra.:-/
(18:38) Morigan: Hned se k němu sehnu, očima mu proběhne nenávist a trochu strach.
(18:47) Margare-tka: Tak si to aspoň bud pamatovat, že si na tebe nemá dovolovat...... nějak nevím co si vlastně myslet. Teď, když už je vzhůru, mám ho tam taky chuť nechat a odejít.

(20:29) Margare-tka: Nějak nemohu uvěřit tomu, že Lancelot dělá tohle. Koukám na tebe co s ním provedeš.
(20:49) Morigan: Řekla jsem elundsky: "Teď hrozně, ale opravdu hrozně riskuješ!"
(20:50) Morigan: "Povídám, abys mi okamžitě řekla, co jste s ním udělaly!"
(20:51) Margare-tka: No tady je fakt ideální místo na vysvětlování.
(20:53) Morigan: "Jsi idiot!" sdělím mu.
(20:53) Morigan: "Nemysli si, že ti neublížím!" sdělí mi on a přitlačí hrotem.
(20:55) Ketryn: "Lancelote, vysvětlíme ti to, ale v klidu..." pokusím se ještě opatrně. "Nic jsme mu neudělaly... ne my."
(21:03) Margare-tka: No on si asi myslí, že ty neublížíš jemu.
(21:04) Margare-tka: A mě tam asi fakt trefí šlak.
(21:15) Morigan: Na vás nereaguje a přitlačí tak, že z malé ranky vyteče kapka krve a pomalu mi steče po krku.
(21:17) Ketryn: Musím v sobě zadusit výkřik! Zděšeně se na vás dívám, on se vážně zbláznil!
(21:18) Morigan: Přiložím mu dlaně na hrudník a řeknu zaklínadlo, které už snad za chvilku budete znát nazpaměť - úderové.
(21:19) Margare-tka: "Lancelote, prosím nech toho." nad ještě řeknu.
(21:19) Ketryn: Já už se vážně zblázním... Doufám, že mu moc neublížíš.
(21:24) Morigan: Přeletí úzkou chodbu a praští sebou o zeď, dál stejně nemá kam. Trochu zalapá po dechu, úder byl zblízka a to fakt umí bolet.
(21:28) Margare-tka: No a je při vědomí?
(21:29) Morigan: To se zdá, že je.
(21:39) Ketryn: "Lancelote, prosím, uklidni se... nejsme nepřátelé, nic jsme princi neudělali," snažím se a zároveň zjišťuji, jestli jste oba v pořádku.
(21:45) Margare-tka: "Jak jsi na to ty? A co miminka?"
(21:49) Margare-tka: Dostala jsem strach..... co když to je past od Dereka... a co když ví, že jsi teď čarovala.
(21:52) Morigan: Asi jsem v pořádku, protože hned vystartuju po otřeseném Lancelotovi.
(21:53) Margare-tka: Tak aspoň, že tak, taky jsem z toho otřesená.
(21:57) Morigan: Chytím ho za pravou ruku, abych mu vzala tu dýku.