Kráter (26 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

S Mermyrem stojíme stranou u zdi za hraničářem. Když vidím, jak se barbarovi nepodařilo zavřít dveře kvůli kostem, které tam před chvílí hodil, pomyslím si něco o jeho inteligenci. Následně se mé oči zastřou a já začnu v přesných pohybech ve vzduchu tvarovat kouzlo.

Nejdřív jako trouba koukám na Aera a pak na kosti, které jsem hodil do vchodu. Když mi to dojde, zakleju, vzápětí sebou instinktivně trhnu a kolem hlavy mi proletí šíp.

Ukrytý za kamenným blokem dveří napřáhnu svůj kyj jako trochu větší basebalovou pálku a připravuju se na odpal prvního kulatého míčku, který se objeví ve dveřích.

Barbar Parophis jedním dlouhým krokem přiskakuje k odsuvnému bloku, který tvoří perfektně vyvážené tajné dveře.
Svojí prackou chytne hranu a snaží se rychle celý blok zavřít. Ten se ale zadrhne, slyšíte skřípot a praskání.
Parophis se mračí, jako by nemohl uvěřit, že nedokáže zavřít jedny dveře, přestože tvořené z poměrně masivního bloku kamene. Až po chvilce usilovného tlačení do kvádru na něj mávne hraničář Aer Thano. Ukazuje na zpříčené kostry, které tam před chvílí barbar sám hodil.
Než je ale stačí odklidit, aby mohl tajné dveře dozavřít, tak náhle uskočí stranou. Zbývajícím otvorem proletěl šíp, který zahvízdl vzduchem a roztříštil se kdesi vzadu o stěnu.

Zkusím zavřít dveře :-)

Ať už se to povede nebo ne, stoupnu si pak proti vchodu s Hromotlukem připraveným k akci.

Stojím připraven a čekám až nepřítel dorazí. Před chvílí jsem si trochu lehkomyslně zpíval, ale teď, ... bojové výkřiky vnímám jako něco co mi pomůže lépe se soustředit.
Myslí mi proběhne několik posledních zranění, medvěd a ten kámen. Když se nahrbím, zabolí záda a zašklebím se. Ale tím není možné se teď zabývat, boj začíná.

Překotně se otáčíte a utíkáte zpět po schodech, zcela nahoru do místnosti s gongem. V nepřehledném běhu přes dva, někteří i přes více schodů ztrácejících se ve tmě, do sebe strkáte, ztrácíte rovnováhu a máte co dělat, abyste se neskulili dolů přímo pod nohy vašich pronásledovatelů.

Žabikuch vlítne do observatoře jako střela a hned pokleká v rohu místnosti a zacíluje svojí kuší k otevřenému průchodu.

Barbar Parophis bere bez okolků dvě kostry do své obří pracky a háže je ke vchodu.
Hraničář Aer Thano se staví se svým mečem po pravé straně, připraven udeřit prvního nezvaného návštěvníka.

Ze schodiště je slyšet přibližující se dupot nohou, řinčení zbrojí a útočný ryk.

Ať už to je kdokoliv, nezdá se, že by chtěl vyjednávat.

Rychle vběhnu zase zpět do místnosti a zaujmu co nejdál od dveří vhodné místo na střelbu. Připravím si kuši a vedle sebe položím svůj vak.
"Jasně, ty dveře zkuste zavřít."

Něco nesrozumitelně zavrčím a velmi neochotně se vracím zpět, nerad bývám zahnaný do kouta. Představa být zavřený v malé místnosti a čekat až nás tam ti skřeti vyhladoví, mně moc neláká. Doufám, že ten čaroděj má nějaký plán!

Rozhlédnu se po místnosti s gongem a pak bez jakýchkoli ceremonií začnu tahat pozůstatky mrtvých (především kosti) ke dveřím, aby nepřítel měl aspoň nějakou překážku.

Zároveň říkám: "Když zavřeme, tak ty dveře nejsou zvenku vidět, ne? Možná prostě projdou kolem, ..."

"Zpátky, určitě se valí z té chodby ve čtrvtém patře. Musíme se pokusit v tom pátém patře zabarikádovat," říkám, když se otáčím a rychle se vracím zpět s Mermyrem v patách.

Pán Jeskyně 28. července 2011 09:06
díky :)

mno, škoda, že nevíme kolik jich je :-)

Jsou dvě možnosti boj, nebo ústup. Jako hráči by se mi líbilo utéct a zavřít za sebou dveře, tak aby je nepřítel vůbec nenašel :)

Ovšem Páry jsem se neptal, co on na to a už vůbec nevím jak bychom měli schovat dveře.

Popis skrýše:
V přízemí je vstupní komnata, kde jste objevili tajné točité schodiště.
Schodiště směrem dolů vede pouze o patro níže, kde ústí do chodby. Tu jste prozkoumávali a končí zatopená vodou.
Schodiště směrem nahoru vede o pět pater výše a pouze tato patra počítám, tzn. celkem pět podest.
Z těchto pater - podest jste objevili dva východy:
První východ je na čtvrtém patře. Jedná se o chodbu, kterou jste neprošli až nakonec. Z obav kvůli nedostatku oleje do lucerny jste se vrátili. Na začátku této chodby je navíc napojen vykutaný tunel, na jehož konci vám kdosi přehradil cestu obřím kamenným uzávěrem.
Druhý východ je na posledním pátém patře. Jedná se o místnost s gongem.
Příslušná mapa je Mapa-Trpasličí skrýš.

Nyní se nacházíte na schodišti mezi pátým a čtvrtým patrem.

Taky jsem se v tom teď nějak ztratil - nevim jak jsou ty mapy napojeny.

Takže pokud to chápu správně: Na trojce jsou skřeti (asi bojují s pastí? :-) )
Na čtverce je nějaký vchod, můžeme tam jít? Už jsme tam byli? (Prosím o připomenutí.)

A na pětce je věž, která má tak malé okénko, že se neprotáhnu :-)

Nic moc vyhlídky.

technická
Jsem na dva týdny mimo dosah i-netu.

Opatrně sestupujete o patro níže, na další podestu. Malý Mermyr o pár sáhů před vámi.

Jste jen několik schodů od čtvrté podesty, když se ze tmy ozve zlostné zavřeštění:"Ráááárrr!!!"

Vzduchem cosi zahvízdá a ozve se několik ran. Jako by se něco odrazilo od stěny, další zvuk je praskot tříštěného dřeva.

"Áááárrr...rrrrr!!" kdosi freneticky křičí odporným hrdelným hlasem. Slyšíte dupot těžkých botou a cinkot výstroje i zbraní.

Malý chlupatý mužík, který cestuje s Trornem, se vydal do chodby a po schodišti dolů. Jeho koňská kopyta klapou po tvrdém kameni.
Přesto se umí ale zřejmě dobře skrývat, protože většinu cesty nemáte ani ponětí, kde se tenhle chlupatý šereda schovává. Možná to je ale dobře. Se svým pochybným zevnějškem by mohl přitahovat nechtěnou pozornost.

Hraničář Aer Thano se plíží za ním, za jeho zády urostlý Parophis, který se ale rozhodně nezrodil pro kradmou chůzi. Jako temná hora kráčí za hraničářem, připraven rozdrtit vše, co by se mu chtělo postavit do cesty.

"Tak jo," zahučím, uchopím svůj kyj obouruč a připravím se na cestu.

Okem zavadím o Trorna a chvíli přemýšlím, co jsem mu to vlastně chtěl.

Půjdu první. Pára za mnou. Pak vy ostatní.
Trorne, první kus jenom na začátek schodiště.

Zavrtěl jsem rameny, abych si dobře usadil tornu. Rychle jsem přehlédl podlahu, jestli jsem něco nenechal ležet a sáhnutím po zádech se ujistil, že svoje věci mám včetně nového dlouhého luku.
Pokud bude na schodech a v dalším podlaží klid, tak sestoupíme. A tak postupně dál. Budeme mířit ven, když to nepůjde, tak budeme muset bojovat uvnitř.

Po těch slovech jsem přikrčený ke stěně zamířil pomalou chůzí a co nejvíce potichu ke schodišti.

Hraničář nahlédl skrze tajný průchod do schodiště, kde je stále klid a ticho.

"Přímo za tebou." Odpovím Aerovi a lehce se usměju, že si ho ani nevšim. "Zneviditelnit ho můžu, ale to by se mnou nemohl komunikovat. Když bude v ohrožení, tak se ke mě ale dokáže ihned přenést." Připravím se k odchodu a čekám, kdo půjde do čela, přičemž ďáblík Mermyr se vydá do chodby.

Souhlasím s Trornem. Musíme jinam. Na pořádnou barikádu tady nic není. A i kdyby bylo, tak nepříteli by stačilo z druhé strany hlídat a čekat až nám dojdou zásoby.
Rozhlídnu se kolem místnosti a pokračuji:
Jestli odtud vede tajná cesta, tak o ní nevíme a během boje se špatně hledá.

Znovu jsem opatrně nahlédl do přístupové chodby, jestli je ještě pořád volná a přitom mě něco napadlo.
Trorne, nyní je tvůj přítel někde jinde nebo je tu s námi a jenom ho nevidíme? Může se Mermyr stát neviditelným nebo můžeš ho takovým učinit? Hodilo by se to, mohl by prohlédnout vždycky kousek cesty před námi a potom ti říct, jestli můžeme dál.