Boj o lepší zítřek (178 stran zpět) | Diskuze - Aragorn.cz

Harakan 3. ledna 2008 21:51
"Nebyla, musela pryč, musela do učení.." řeknu smutně "a prosím nehledej ji.." dodám tiše a lehnu si opatrně na jednorožce.. Ten se brání, abys ho vedl a vzpurně pohazuje hlavou.. "Já tam teď němohu.. Les mě nepustí dokud se neuklidním a neutříbím své myšlenky.."

Lehce se usměji nad posledními slovi. Koukám po mágovi jemuž jsem pomohl. Nic neříkám protože vím, že je lepší mlčet. Někdy vůbec je lepší mlčet
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Harakan 3. ledna 2008 21:43
*mám chut tě přesvědčit o opaku" vrátím stejně naštvanou myšlenku. pak mávnu holí a kontakt našich myslí se přeruší. dojdu k jednorožci a uchopím jeho uzdu vedu jej k lesu vezouc tak dryádu domů "to byla chyba s tím městem a velká" řeknu chladně ruka v níž svírám hůl začíná pomaličku získávat modravý nádech...
http://www.youtube.com/watch?v=HUjWH1wmL-M&feature=related-----------------------------http://www.youtube.com/watch?v=iTv9UWSpxQY&feature=related

Harakan 3. ledna 2008 21:43
"Já nemohu.." dodám smutně a tiše.. "Musím chránit les a svou dceru, nedám mu ji, dokud se nevyučí a sama nerozhodne tak ji nedostane.." zašeptám tiše a smutně sklopím hlavu.. Na jednorožci se sotva udržím a po chvíli z něj zase sklouznu.. "Nemohu ani na tom jednorožci.. Musím si odpočinout tady.." dodám tiše a zase sjedu k zemi.. "Je mi hrozně špatně, ale les musí mít ochranu i kdybych se měla obětovat.." dodám smutně

*já je získám za každou cenu a ty s tím nic nenaděláš * zavrčím na mladíka myšlenkou a posadím se na můj trůn. Cítím se vysílen. Moc jsem toho udělal a potřebuji chvilku vydechnout. Je to nádech před skokem do tmy. Před skokem do neznáma....
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

vzduch před Elohir se zatetelí a z něj vystoupí zlatooký mladík v černém. v pravé ruce má slavnou Magiovu hůl - hůl největšího mága a nekromanta všech dob když jí svírá celá jeho ruka je sinalá jakoby umírala. prudce udeří jejím koncem o zem a nápor na dryádu zmizí. i šero poněkud poleví *tohle jsme si nedomluvili!* ozve se myšlenka jež se zaryje do estiho mysli jako ostří ledové dýky za mnou se objeví mí obvyklí mlčenliví strážce a pomohou erwin vstát ihned na to jí posadí na jednorožce a ukazují k lesu
http://www.youtube.com/watch?v=HUjWH1wmL-M&feature=related-----------------------------http://www.youtube.com/watch?v=iTv9UWSpxQY&feature=related

Tyky 3. ledna 2008 21:27
Tiše ležím na zemi kousek od lesa.. Je mi špatně a jsem naprosto vysílená.. Chěla bych zvracet, ale tělo není schopné ani toho.. Otevřu oči a jen tiše ležím a čekám co se bude dít, nebo až se budu moct pohnout.. *Je mi tak špatně..* prolétne mi hlavou.. *Ach moje malá dcero, čím sis zasloužila takové rozhodnutí a takový osud?* smutně si povzdechnu a dál bezvládně ležím, zatímco les za mnou se tiše a lehce probouzí.. Po chvíli začně štít sám od sebe nabírat na síle, jako by čerpal energii z obav a ze svých padlých obyvatel.. Magie lesa je najednou silná jako nikdy předtím a stromy si tiše šeptají a řeší co se děje..

*je legrační jak se snaží dává mi čas a za chvíli to stejně nebude k ničemu dobré moc stará jak tento svět se probudila bude bojovat proti zákonitostem a řádu jako již tolikrát. Je jen na nás jak to bude dál. Je legrační, že i lidé se připojí. Nabídnu jim majetek. Vždy se přidali, když jim někdo slíbil bohatství. To je slabost lidí a velká. Válka začala a nikdo jí nezastaví. Ani Ty Erwin ani já Lord Esti the Esti* Slunce již nesvítilo a zapadlo jako by se bálo dalších dnů. V tuto chvíli se všechny zraky obrátili k malému lesu, který se měl bránit síle jenž již jednou vzdoroval. Bohužel tato síla je již mnohem větší a mocnější. Síly se zvětšují a hrdinové dobří i zlí se přidávají na strany válečných stran.....
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Tyky 3. ledna 2008 21:14
*Vypadni, táhni..* dodám smutně a bolestivě.. Kolem mě se ocitně vlna magii tak silná že je cítít až do hor.. To se zvedla ve mě vlna ochrany a popuzení.. Strachu o dceru a zároveň o ostatní.. Amulet na krku začne tak zářit, jako by chtěl nahradit Slunce.. Tiše poděkuji hřebci a přivolám jednorožce.. Nesednu na něho a společně s ním a jeho magií obcválám celý les, vytvoří se kolem něho neprostupný štít, který začne obklopovat les ze všech stran, i ze spolu a z vrchu.. Les se začíná stávat neprostupným klidným koutem.. Obkroužím les a poté co se uzavře štít kolem celého lesa bolestivě sjedu jednorožci z hřbetu.. Upadnu do bezvědomí na zem a zůstanu tam ležet.. Amulet mi dál jasně září na krku a pevně se obtočí, aby nešel sundat..

Elohir 3. ledna 2008 21:09
*smrt klepe na vrata. Je to jednoduchý návrh. Buď se vzdáš dcery nebo budeš zodpovědná za mrtvé a vypálený les. Vyber si obě rozhodnutí jsou bolestná. A pokud jde o mě to jsi ze mě udělala taky ty říkala jsi že vás nikdy nebudu mít. Já si jen beru to co je po právu mé. Možná jsem sobecký, ale to je jedno. Já dokážu udělat i bolestné rozhodnutí. S mím spojencem se nespojíš protože mi slíbil podporu v boji. Vojenskou. Bude nás víc mnohem víc a já nezemřu ani se nepřidám na druhou stranu. ťuk ťuk ťuk slyšíš to?* další hnusný bezcitný smích....
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Tyky 3. ledna 2008 21:01
*Nech toho, co jsem ti kdy udělala? Díky mě máš moc, máš i dceru kterou, kterou můžeš vídat když si to budeš přát a ona také, ale proč mi to děláš? Ona je to jediné na čem mi teď záleží.. Každá matka by bojovala za své dítě, protože ona ho cítí první, víš? Ona ho vidí vyrůstat..* můj hlas zní smutně jako bych plakala.. *A ty mě o to chce okrádst jen kvůli vlastnímu prospěchu, jen kvůli sobě, jsi také sobecký a mnohem více nežli já, já se chovám jen jako její matka!!* teď už je cítit naštvanost.. *Pokud chceš můžeme si o tom v klidu promluvit i společně s tvým spojencem, s tím už jsem beztak několikrát mluvila.. Pokud chceš mohu dorazit za vámi..* dodám smutně a pobídnu hřebce kolem lesa na bojiště.. Teprve když odjedu les a stojím na bojišti smutně si uvědomuji jaký ve skutečnosti jsi..

Elohir 3. ledna 2008 20:54
*nenechám a jsi sobecká. Našel jsem si spojence a les nepřežije do zítřka naše armády vyrazí je jich spoustu a já vytáhnu trunf. Trumf jenž jsi mi dala do ruky ty. Ne holka nenechám ti jí. Tvůj les padne a nářek se po něm rozvine. Je mi jedno Jak dlouho to bude trvat. Ona sice přijde ale matku již neuvidí. Bude klečet u jejího hrobu. Může tě zachránit a ona to ví. Staral by jsem se o ní a ty to víš. Dozvěděl jsem se to bohužel příliš pozdě, ale neboj já budu bojovat za mojí dceru. Uslyšíš nářek a budeš vědět, že je kvůli tobě jen kvůli tobě a tvé sobeckosti* zazní ti ledový smích v uších. Esti nabíral sílu a byl připraven znova vraždit. Síly temna znova postávaly a slunce se schovalo za mraky. Doba temna totiž začala.
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Tyky 3. ledna 2008 20:41
*Já svou dceru neopustím, nedám ti ji, tím bych ji nadobro ztratila, máš smůlu dcery náleží matkám, je to právo matek. Nemáš právo na to mi ji brát a upírat ji možnost aby si nejprve udělala sama názor a až se vrátí tak se rozhodla sama. Mluvit s ní můžeš, ale ne osobně, to ti zařídím jistou pomocí pokud chceš.. Ano bylo by to sobecké, ale to je prostě láska k dceře, já totiž narozdíl od tebe city cítím Esti víš. Do teď si se o ní nezajímal, nechal si mě na holičkách a jí taky, vychovala jsem jí, nemáš právo vzít si ji do opatrovnictví, nemáš!!!* smutně se mi zalesknou slzy v očích když cválám po pláních zpět k lesu a vedle mě dvojník dcery.. *A pokud zaútočíš na les, tak dceru navždy ztratíš, je dobře že o mě nestojíš, ale ji nech taky být! Nech nás být, máme svůj život, ovládej si celýž svět, ale náš les a mě s mou dcerou nech být, je to tak těžké?*

Elohir 3. ledna 2008 20:35
*Máš pravdu dvojník tě pomůže ale je hezké že lžeš. Víš dobře že bych jí nic neudělal. Je to moje krev. Nic tě neuchrání a vše dobré schoří nabízím ti jedno nezaútočím na les a ty mi dáš dceru. Nechci jí ublížit. Najdu jí a ty to víš. Víš že jí hledám. Dala jsi mi moc. Opravdu chceš aby zemřeli tisíce lidí kvůli dítěti. Opravdu? Bylo by to opravdu sobecké ne? Jsem doma a vládnu zde. Má mnoho otázek, které jí nemůžeš zodpovědět. Vydej jí dobrovolně. Nebo mi aspoň dovol s mluvit. Slibuji že jí neublížím chci s ní mluvit a to klidně za tvého dozoru. Válka je nadosah a to jen kvůli tvé pýše. Hezké viď zabiješ tisíce lidí kvůli tomu že jsi jednou naletěla. Nezaútočím když budu mít v opatrovnictví dceru. Nechci tebe chci jí. Nikoho jiného.*
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

Anach44 3. ledna 2008 20:04
"Jedna věc, musíš uzavřít svou mysl pomocí toho amuletu, otec tě bude hledat a namluví ti spoustu věcí, o mě se bát nemusíš, já nezemřu, mám mocný amulet od matky, který mě chrání.." řeknu klidně.. Ty se vrátíš až budeš schopná bojovat, ale zároveň se bránit. Neboj se ničeho, ale teď to prosím nedělej, nespojuj se s otcem, jinak tě zneužije, jde mu pouze o tvou moc, to si prosím pamatuj, protože teď to myslím vážně..!!" dodám a je vidět že to myslím smrtelně vážně.. "Udělám tvého dvojníka, abys byla opravdu v bezpečí, s tebou se budu spojovat, ano? A teď už pojeď.." dodám a vjedu do města, zabočím směrem k velkému domu, vjedu podjezdem na náměstíčko a seskočím z koně.. Pozdravím přítelkyni a vysvtlím ji co potřebuji.. Společně s ní udělám tvého dvojníka i dvojínka tvého koně.. "Tak drahá, tady máš peníze a zůstaň tady.." řeknu smutně a přitulím si tě k sobě.. "Dávej na sebe pozor a rychle se uč.." dodám smutně a když tě pustím tak mi stékají slzy po tváři.. "Tvůj dvojník bude mít tvou energii, takže budeš chráněná, tak na sebe neupozorňuj malá.. Sbohem.." dodám smutně, vyskočím na koně a společně s tvým dvojníkem zase odjedu.. Cestou koupím pár bylin a přísad a společně s "dcerou" se vracím zpět.. Teď už ji cítí i ostatní..

Anach44 3. ledna 2008 20:04
*jsi odvážná. Necháš matku zemřít. Ty víš že to nepřežije. Je to i tvůj boj. Už jsi bojovala a přežila proč tedy nebojovat znova. On neví že jsi utekla ale jde mu utéct? Možná, ale jak dlouho. Chceš utíkat celý život. Když utečeš teď budeš utíkat stále. On nemá moc tě ublížit. Máš moc ho porazit. On tě neublíží skus se s ním domluvit* zní ti hlas v hlavě.

Na podlaze klečí Esti. Ví že dcera utíká a neví kde. Přesto se usmívá protože má moci víc než si kdokoliv myslí. Bude mu trvat dlouho než jí najde, ale má ještě jednu možnost. Díky krvi své dcery a knížce má mnohem větší možnosti než u její matky....
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

"dobře matko udělám to nemusíš mít strach jsem prece tovje dcera"pousmeje se a rozhledne se kolem sebe trochu pomatene*letime jako ti nejrychlejsi ptaci moznajeste rychleji *pomysli si "Ale kdy budu moct odejit?" zeptá se trochu nadsene.
Dum spiro, spero

Pomalu začnu říkat slova již zapomenutá. Hlasy jsou silnější a silnější. Kolem muže létají bytosti z dob kdy byl svět ještě mladý. Objevují se a zase mizí. Cítí energii energii mládí proudící do jeho těla. Síla prostupuje při každém slově......až nakonec je ticho. Vše zmizí a tělo se cítí zdravé. Jen vzhled zůstal. Lord tohoto panství poklekl. Byl vysílen ale i spokojen. Vše se vydařilo a svůj slib splnil. Luskl ještě prsty aby kniha zmizela kdesy na ukrytém místě, kde žádné oko nenajde tento předmět. Tak jako kdysy jej ukryl aby se k němu dostal jen on sám. Existovali jen dva výtisky originál a kopie udělaná jím. Mladší ale stejně mocná protože ne moc, ale slovo a myšlenka je to co pohybuje vším....Vzpoměl si na to jak jí získal. Díky rokům neobnovování bariády a díky Erwin. Usmál se protože tušil, že mu uniká. Tušil co dělá, ale byl moc zesláblí než aby se k ní dostal. Moc zesláblí, avšak mocný. Stačí jen čekat a vyrazit až bude v plné síle. Nešlo mu již o les. Chtěl zpět svojí rodinu. Svojí dceru. Nevadilo mu pokud matka zemře. Jeho dcera však byla stejné krve a on věděl, že to nadání se dá využít.
Kdyby neexistovalo zlo neznali bychom dobro. Kdyby neexistovala smrt, nepochopily by jsme život. Kdyby neexistovala nenávist nenašli bychom to nejdůležitější....lásku

téměř šílený úprk dvou dryád neunikl dvěma očím z jistého důvodu je však dobře vidět pouze Erwin. zamračím se a máchnu rukou snažíc se zaostřit obraz ucuknu, když mi do konečků prstů udeří slabý výboj energie "tedy dobrá... svého společníka jsi možná skryla, ale sebe sama jsi skrýt zapomněla Lady Erwin" pronese potěšený hlas. následuje nové máchnutí rukou a obraz zmizí vyjdu do místnosti přímo na vysoké pódium a shlížím na spousty nemrtvých jež tam postávájí - padlí z nedávné bitvy. přes rty mi přejede spokojený úsměv "zdá se to tu být najednou maličké... podniknout menší expanzi by nemuslo být nejhloupější..." podívám se ke stropu kde visí několik kožovitých stvoření "je čas vyzkoušet nové znalosti - setkáme se v laboratoři" s tím muž odejde a sín za ním se stále plní...
*******************************************
Tyky:
stařec vejde přímo do středu pentagramu démoi zůstávají na svých místech "nuže spust to" řekne a v očích se mu energicky zableskne - ani se nepokouší zakrýt chtivý pohled, když se zahledí na onu knihu. přesto se ovládne a vyčkává na začátek rituálu
http://www.youtube.com/watch?v=HUjWH1wmL-M&feature=related-----------------------------http://www.youtube.com/watch?v=iTv9UWSpxQY&feature=related

Anach44 3. ledna 2008 13:58
"Hořet nezačne, les je proti tomu chráněný.." dodám klidně a pousměji se.. "Budeš odsud jen den jízdy, my tam budeme dnes o něco rychleji, protože popoháním koně amuletem.." dodám klidně a pousměji se když už vydím zdy města.. "Pojedeme zadem, ať o tobě nevědí, je to pro bezpečí aby tě tu nikdo nenašel.. Zde na východě je několik měst a nepojedeme hned do nejbližšího.. Od hor je to dva dny a kus cesty, snad tě tu nikdo neobjeví, zůstávej pouze ve městě, je tam krásný park a menší les uvnitř, nechoď za žádnou cenu za hradby.." dodám a trochu si povzdechnu když už jsou hradby blízko.." Zpomalím, ale pak přeci jen zase popoženu oba koně, abychom tam byli co nejdříve..