Barevná srdce (18 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Podívám se na suk 3 sekundy na něj hledím a pak se otočím Pánové? Mám dojem že jsem našel nějakou ďouru za touhle stěnou!a začnu poklepávat na plochu s dutinou a bez ní v tomto pořadí Poslouchejte! Slyšíte ten rozdíl? No rychle se pojďte přesvědčit...a tady v tomhle suku je malá ďoura Ukazuji na suk a pokračuji v klepání.

HeruGil stojí asi tři sáhy od SZ rohu a prohlíží trámy S stěny.
Skoro naproti u J zdi podobně prohlíží jeden z trámů Gundrik a poklepává na něm svojí sekerou.

Ostatní se pomalu přemístili k Almimu a Tarkovi, který v ruce drží svůj nález.

neochotně vstanu a začnu prohledávat zbytek jižní zdi hmatat na ní rukou a poklepávat na ní sekerou Kdybych tak aspoň věděl co hledám...
říkám nahlas a mračím se.

Zastavím se a otočím se k ostatním.
Musíme tenhle konec místnosti pořádně prohlédnout. Podlahu, zdi, strop ... ehm, strop asi nespěchá, na to, aby tam byla skrýš, je to docela vysoko. Zkuste zbytek jižní zdi a tu západní stěnu a podlahu kolem. Hádám, že nadarmo tu ten sliz nečíhal.
A, Tarku, cos to vlastně našel?
Po otázce se znovu přikloním těsně k severní zdi a pokračuji v prohlížení.

Přibližně v místě, kde nad ním na stropě byla první slizová skvrna se znovu zastavím a začnu kus zdi zkoumat podrobně.

"Hrmgh!!" zabručím jako potvrzení, že názory ostatních jsem slyšel. Sednu si do svého typického sedu a znovu si začnu přehrabovat ve své torně a obhlížet ještě jednou nově nebyté věci, zda by nemohly být nějak nápomocny...

Po chvíli se rozhlédnu... *Zda-li Tark něcom přeci jen neobjeví?* Vstanu a připojím se k němu v obhledávání čehokoliv, co by upoutalo pozornost ... i třeba tím, že to bude moc běžné, ..... či opoužívané více než to okolo..

Na pochvalu pana HeruGila se jen lehce pokloním v neohrabaném pukrleti.

Rozhlédnu se po místnosti, přitom poklepávám prsty na masivní hlavu kladiva zastrčeného do poutka u pasu.
"U všech Stínů!" zabručím už po několikáté. "Tady bych se nedivil, kdyby ten hnus začal recitovat básně!" přitom se podívám na spálené zbytky.
Ne, tenhle sajrajt nás už ničím neoblaží..

"Možná nám něco uniká. Možná máme cestu, klíč k ní, celou dobu před sebou. Celý tenhle hrádek je možná past, možná nějaká zkouška nebo nezdolný trezor, ale někdo přeci musí dokázat tudy procházet podle potřeby." zamýšlím se nahlas. Ve skrytu duše doufám, že někdo zná spásnou odpověď.
Já jsem mlat, kladivo, síla...

Když stále nic nenacházím, opatrně se přemisťuji podél stěny až k dalším dveřím.

//Omlouvám se za takovou nějakou aktivní neaktivitu, ale nemám moc času a ani děj mě nějak nenutí se snažit.

tech
V naší jeskyni jsou v družině nové postavy.

Prosím, dějově budeme přepokládat, že družina v aktuální sestavě vznikla v hostinci U modrého kohouta.
Od následujícího rána cesta ke Starému Hrádku a hlavní děj tam probíhal a probíhá s existující sestavou družiny.

Dosavadními boji prošly tyto postavy bez zranění.

tech
Příští­ týden budu mimo dosah i-ne­tu.

Přeji vám hezké dny.

Otočím se, zvednu hlavu a chvíli hledím na strop. Když nezpozoruji nic podezřelého, zamířím zvolna k západní zdi. Přitom se ale ještě soustředím spíše na svoje levé rameno a dělám jen pomalé a krátké kroky vedle severní stěny. Vždy po dvou třech krocích se zastavím a prohlížím kus zdi před sebou. Také přikládám hlavu bokem ke stěně a koukám se podél, jestli nerozeznám nějakou nepravidelnost v povrchu.

Tark vložil svoji hůl pod pravé rameno a rukou ji drží skloněnou před sebou. Jednou rukou tak snadno ovládá její pohyb a jejím koncem šátrá sem a tam po podlaze u JZ rohu místnosti.

HeruGil zvolna hýbá levou rukou v rameni a střídá kroužení dopředu a dozadu. Mezitím pravou ruku pozvedl směrem k Z stěně a pomalým pohybem ukázal po její délce.

Přejíždím prsty přes levé rameno, zkouším s ním trochu pohybovat různými směry, vždy jen o nepatrný kousek a zase zpět.
Přitom cítím jak bolest pomalu ale přece jen slábne.
"Díky vám oběma, povedlo se to. Jste šikovní, opravdu."
Spustím pravou ruku dolů a pokračuji v pozvolných pohybech levým ramenem.
"Měli bychom ten konec místnosti pořádně prohlédnout. Ten sliz si svoje místo nezvolil jen tak náhodou. Musel poznat, že tam občas někdo je a delší dobu se nepohybuje. A ta plíseň naproti taky možná něco 'hlídala'. Myslet neumí, ani ten sliz, ale nějaké instinkty či co používají."

HeruGilovo zaječení a hlasitý výkřik se rozlehly celou místností. Gwarg pustil jeho ruku a L´erak uvolnil svoje sevření.
HeruGil udělal pozpátku několik krátkých kroků, opřel se o zeď a pravou rukou se chytil za levé rameno. Beze slova po něm přejel prsty sem a tam, několikrát lehce na pár místech stiskl a pak se jeho napjatý obličel uvolnil.
Letmý výdech naznačil, že léčebný zákrok se zřejmě povedl.

"Jauuu," vyjede mi mezi rty, když se mnou L´erak a Gwarg cuknou a zatočí. "Trochu opatrnosti, nebo mi tu ruku utrhnete."
Znovu se nadechnu, stisknu zuby a kývnu na trpaslíka, aby zopakoval léčebný zásah. Když ucítím, že se ruka natáhla, procedím přes zatnuté zuby jen pro připomínku:
"Doleva, teď doprava, zpátky, pomalu povol. Áááá, DOST !!"

No tak když neni nic tam tak třeba něco jen v tom leží.
Pomyslím si a holí jenž sem před chvilkou dělal krapek rámus, projíždím hromádkou sem a tam, dokud ji celou nerozhrabu. Pak se jdu věnovat místu vedle.
Omlouvám se pánové
řeknu při dloubání holí do prachu, protože jsem si všiml, že můj pokus jaksi překvapil a někoho to i asi zabolelo.

"U všech Stínů!" zabručím, když Tark třískne holí.

Otočím se zpět na zraněného HeruGila a stejně jako barbar jen omluvně, spíše možná výmluvně, kývnu hlavou.
"Tak jdeme na to! Držte se!" pevně uchopím HeruGilovu paži a podle jeho pokynů se pokusím dostat kloub zpět do jamky.
"Já jsem mlat, kladivo, síla. Většinou kosti a klouby drtím. Od léčení jdou za námi ranhojiči." prohodím těsně předtím, než za ruku zatáhnu.

"Hrmmgh" zavrčím nelibě po té, co se rychle otočím po vzniklém nečekaném zvuku od hole pana Tarka.
*Strach z nebezpečí zde nás obepíná. Pryč, dále raději.*
Pak pohlédnu omluvně na HeruGila. A sleduji Gwarga, zda už konečně bude hotov s pomocí HeruGilovi.

tech
Do konce příštího týdne budu mimo dosah i-netu.

Přeji vám hezké dny.

Místností se rozlehla ostrá silná rána, jak Tark udeřil svojí holí do podlahy.
Almi, který ho přitom pozoroval, jen pozvedl obočí, jenže trpaslík a barbar sebou překvapením cukli a HeruGilovi, kterého drží mezi sebou, projela bolest celým tělem až zaskučel.
Oba rychle pohlédli k rohu místnosti a pak znovu zaměřili pozornost zpátky na HeruGilovu levou ruku a rameno.

Něco mám
křiknu na ostatní, když už konečně držím nález pevně v rukách. Pak mi ale nedá a holí ještě silně bouchnu do míst, kam jsem chtěl šlápnout, abych se přesvědčil o bezpečnosti či opaku toho místa.