Barevná srdce (25 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Když vidím Tarkův úspěch, nebo spíše polo-úspěch, zaplane mi plámenek naděje v očích... *Řešení jednoduché často být může. Silou možná stačí zabrat.*

"Pana Tarku, kliku nepouštěj!" hnedle se sbírám a vyrážím mu pomoci, zatímco Gwarg situaci jistí, kdyby se objevilo nebezpečí.

Přistoupím k Tarkovi držícímu kliku a zaberu pořádně spolu s Tarkem, aby s dveře otevřely více, když spojíme síly.

"V čas jeden společně zabereme." Povím Tarkovi. Dobře se postavím, abych při tahu měl silnou oporu v nohách a mohl rukama naplno zabrat.
"Ghournblaze pomáhej" kývnu na Tarka a společně zabereme.

...až teprve při záběru a držení železného plátu v rukou mi proběhne hlavou krátká rychlá myšlenka *co za silně opevněnými dveřmi schováno býti může?..!?* .. ale rychle zase zmizí v soustředění na otevření dveří.

Když se ozve hřmot, trhnu sebou, jak pevně stisknu rukojeť válečného kladiva.

"U všech Stínů! Zasekli se?" zabručím, když sleduji počínání staršího muže.

"Nejdou otevřít? Ani zpět dozavřít?" ptám se, zatím ale zůstávám na místě, připraven odrazit jakékoliv případné nebezpečí.

tech
Odjíždím na víkend pryč. Pokračování příští týden.
Přeji vám hezké dny.

Tark stiskl kliku a dveře se nepatrně pohnuly. Ve stejné chvíli klíč, který se před nimi vznášel, náhle zmizel.
Tark zatáhl k sobě, ozval se silný hřmot a dveře se pomaloučku, o necelý prst, ještě posunuly. Pak se zastavily jakobu zadřené v pantech a hřmot utichl.

Tark se nadechl a zatáhl pořádně, avšak dveře už zůstaly stát. Jsou sice pootevřené, ale tak málo, že jejich hrana se dostala jen k okraji zárubně. Zatím se tedy nevytvořila škvíra, aby bylo vidět do další místnosti. Lze jenom rozpoznat, že železný plát tvořící dveře je tlustý jako pěst.

No uvidíme co se stane.
dodám ještě a už kliku tlačim dolu a snažim se otevřít. Jen čekám xo se stane, moc si od toho neslibuju, ale co kdyby.
Doufám že se otevřou.

"Jak pravíš, dělej." odsouhlasím Tarkovo nejjednodušší řešení.
Vždyť klika k otvírání jest, klíč k odemykání připraven. Tak co více chtít.
Spokojeně sleduji Tarkovo další snažení a dodám: "Když dařit se nebude, jiný postup zkusit můžeme."
Chvíli se zamyslím....a přidám: "když v pořadí postupném klíč, ni klika dveřmi nepohnou,, možná správná formule klíči a klice napomoci může."

Bez řeči vyšvihnu pukrle v náznaku, aby starší muž zkusil dveře otevřít.

Tark, který předtím odstoupil, aby měl L´erak více místa, udělal krok ke dveřím a pohlédl na ostatní. Tázavý výraz jeho tváře doprovodil jeho otázku:
Vezmu za kliku, když už tam je. Jestli otevřu dveře. Pokud by to nešlo, tak bych zkusil ten klíč, a pak ještě doplnil:
Pokud nemáte jiný návrh...

Zle se zamračím na celou tu situaci. Protáhnu si prsty a odfrknu si uvolňujíc tak naštvání.
Obratím se k ostatním a když vidím, že na mne civí.....tak se zašklebím. "Mocné to příliš je..." ohrnu pysk a kývnu hlavou k opět zmizelé klice a klíči. "Pane Tarku, teď vy to zkusit můžete. Pokud už úspěšný jste jednou byl, třeba znovu povede se." Sednu si na zem a přemítám nad celým děním..
Jestli někdo nás pozoruje, tak jakým oknem či mocí? Rozhlédnu se ještě jednou pohledem po místnosti osvětlené lucernou..

L´erak uhasil svoji pochodeň, přichytil ji na bok svého vaku a pokročil vpřed. Jak napřáhl obě ruce ke dveřím, klika a klíč se zase objevily.

Pozorujete ho, jak pomalu rukama pohybuje blízko kliky i klíče, ale zřejmě dává pozor, aby se jich nedotkl. Je vám jasné, že zkoumá oba předměty a používá přitom nějaké svoje schopnosti. Tak ho sledujete jen mlčky, abyste nerušili jeho soustředění.
Když po chvíli L´erak spustí ruce k tělu (klika s klíčem zmizí), upřete na něho tázavé pohledy.

// omlouvám se, ale nemám teť moc času na hraní, pls zkus PJ hrát chvíli za mě, snad to do tejdne už bude o.k.

"A nebo si nás prohlíží pán tohoto proklatého hrádku." pokrčím rameny.
"Sedí ve svém měkkém křesle, popíjí a futruje se pečínkama a směje se pod vousiska, jak se tu plahočíme od dveří ke dveřím." dodám podrážděně a přitom se rozhlédnu po okolí, jako bych čekal, že zahlédnu něčí tvář, která se ve stínu vysmívá našemu snažení.

Když Gwarg nejeví zájem vyzkoušet, co se stane, když se na kliku, klíč a dveře vrhneme všichni tři, tak jen pokrčím rameny, kývnu na Tarka, ať tedy pokračuje sám dále... "Tark když pomoc potřebovat bude, tady jsem." Řeknu směrem k Tarkovi spokojeně.
Dřepnu si / usadím se hnedle vedle a pozoruji Tarkovo snažení, dveře, kliku i klíč a přemítám nad tím, co to je za čáry.

Po Tarkovi zkusil L´erak, jestli jeho ruka také vyvolá objevení se kliky nebo klíče. Stejně jako předtím se skutečně objevily a když L´erak svěsil ruku zpět, klika a klíč zmizely.

Řekl bych, že i moje ruka by přiměla klíč a kliku, aby se ukázaly, pronesl zvolna Almi a pokračoval:
Ty jiskřičky z kliky, když ji Gwarg zastrčil do zámku, a z klíčů, které jsme našli v některých předchozích místnostech...jak se v proudech ovíjely kolem nás...
Almi se na chvilku odmlčel a s mírným pokrčením ramen dodal:
Já měl přitom pokaždé pocit, že si mě někdo důkladně prohlíží. Třeba si nás prohlížela ta klika, aby věděla, pro koho se může objevit.

"Myslím, že to pan Tark zvládne sám, pane L'eraku." podívám se na barbara a pokrčím rameny.

"Tak jako předtím, už s tim má zkušenost. Já bych se do toho radši nepletl." zkrabatím nos nad myšlenkou, že bych měl mít co do činění s těmihle kejkly.

Postavím se vedle Gwarga a chvíli koukám, jak se Tark snaží, otáčí, zdvihá ruku.. "chmmmpfm, co za podivnost to být?" Svarštím obočí, že se tam taky objevuje nějaký klíč navíc. A taky zvědavě natáhnu ruku, jestli mi náhodou ta divná klika neskočí do ruky. Zamyšleně na to ještě chvilku koukám a nahlas přemítám:
"klíčem odemknout, klikou otevřít, dveře rozevřít." Pak drknu loktem do vedle stojícího Gwarga. "Gwargu, ty kliku chyťíš. Já klíčem otočím a pane Tarku - vy sledujte, co dít se bude a dveře otevřte, když příležitost nastane." Podívám se po ostatních..a doplním "společně, naráz tři věci - odemknout, zmáčknout, otevřít. Tak dveře otevřít zkusit můžeme. A uvidíme..."
Tam, kde se zjevoval klíč se připravím, abych ho mohl rychle uchopit a otočit s ním směrem odemknout až Gwarg začne šahat po klice..

Tark zkusmo pozvedl ruku ke dveřím a klíč i klika se znovu, stejně jako před Gwargovou rukou, objevily. Ruka dolů, klíč a klika zmizely, ruka nahoru, objevily se, ruka dolů, zmizely.
Tark si zamnul bradu a pak v náhlém nápadu se obrátil ke dveřím zády, zvedl ruku za sebe a čeká na vaši reakci. Snad vás ani nepřekvapilo, když klíč a klika se poslušně objevily.

Zdá se, že možná nezáleží na tom, čí ruka se přiblíží k zámku na dveřích. Nebo jenom nyní? Jenom u těchto dveří?
Myšlenky se řítí vašimi hlavami.

"Jenom jsem ji zastrčil. Další je už na vás, pane Tarku." odpovím staršímu muži. Očividně si příliš nechci hrát s kouzelnou klikou ani klíčkem.

"Doufám ale, že tentokrát otevřete dveře do místního hostince. Dal bych si pivo." řeknu zcela bezelstně.

Jistě Gwargu, tak dem zase zkoušet, co že to tu na nás opět zkoušej za kouzla.
Povím, když mě Gwarg vyzve, abych se šel chopit kliky a chytání klíče. Pomalinku vyrazim ke dveřím, loučí zkoumám okolí a přemýšlím, co nás asi ještě čeká.
Zkoušel jsi tu kliku alespoň chytit nebo ne.
Zeptám se ho ještě po cestě k němu. Bedlivě sleduju co Gwarg dělá a co se děje kolem, když jsem už blíž .

"U všech Stínů! Kouzla a čáry. Brrr.." zašklebím se. V tomto prapodivném hrádku jsme již zažili mnoho, ale podobné kouzelnické kejkle mě přesto vždy jdou proti srsti. Nic co byste mohli rozbít nebo rozdrtit. Něco, co tu je a přitom není.

"Pane Tarku, pojďte sem. S tímhle už máte zkušenost. Račte." pokynu rukou ke dveřím.