Druhá strana (144 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:31) Morigan: "Chrání nás Ódin!" pronese silným hlasem. "Ódin!" ozve se skoro ze všech ostatních hrdel a ještě u toho každý uhodí do země nebo do štítu, nebo do okraje lodě a ten skoro synchronní zvuk je docela děsivý.
(20:31) Morigan: "To je váš bůh?"
(20:32) Morigan: "To bude i tvůj bůh," usměje se na mě můj protivník. "Pokud přežiješ, drekkja." A udělá první výpad.
(20:33) Morigan: Všichni ostatní povzbuzují, hlasitě komentují (většinou ve své rodné řeči) a vůbec se soubojem baví.
(20:34) Ketryn: Tak z tohohle mě fakt zamrazí a naprázdno polknu... Já se rozhodně nebavím. Modlím se k elundským bohům.
(20:34) Morigan: Zpočátku mě spíš zkouší a já si taky zvykám na zbraně, které pro mě nejsou tak obvyklé a snažím se ho odhadnout, tak je to spíš taková oťukávačka.
(20:34) Margare-tka: No to já se tedy moc nebavím. No to já taky, klidě i k Ariketovi!!! Pokud bude při tobě stát.
(20:38) Morigan: První vážnější výpad nakonec udělám já, pokouším se mu seknout na rameno a pak na hlavu, ale vykryje to štítem a zažene mě. Podruhé zkusím uhnout do strany, krýt si hlavu a podaří se mi ho seknout do levého boku. Bylo to asi jen hrotem, ale objeví se mu na zelené tunice krvavá čára a vysloužím si nadšené ovace.
(20:40) Morigan: Sáhne si tam a podívá se na prsty. "Gerhas, drekkja," uzná. Podruhé to odnesu já, využije své větší váhy, navalí se na mě, štít na štít a já si tím svým ošklivě rozbiju nos a skoro upadnu.
(20:44) Margare-tka: No já jsem tam s nervy na pokraji přetrhnutí.
(20:44) Ketryn: Tvůj zásah mě potěší, ale záhy se mi skoro zastaví srdce! :-/ Bože!
(20:44) Morigan: Samozřejmě si taky vyslouží ovace.
(20:45) Morigan: A ještě větší.
(20:46) Morigan: Skoro upadnu na zem, nakonec jen na kolena, ale kopne do štítu (do mě), takže na tu zem nakonec upadnu.
(20:46) Morigan: (Hážu si, proto mi to tak trvá :-/
(20:46) Ketryn: Já fakt na ty nervy asi umřu!
(20:47) Morigan: Další jeho ráně se vyhnu, odkulím se pryč a použiju štít jako zbraň - okovaným okrajem ho praštím do pravého stehna. Rána je to hodně citelná.
(20:48) Morigan: A další ovace a dupání.
(20:48) Ketryn: Modlím se, abys takhle pokračovala dál.
(20:49) Morigan: Jenže jsem na zádech a to je dost nevýhodné. Odkopne mi štít, tak po něm aspoň seknu, čemuž uhne. Ale můžu vstát, snažím se rychle.
(20:49) Margare-tka: Já taky.
(20:50) Morigan: Svůj štít po mě hodí, což jsem dost nečekala, ale na poslední chvíli se mi podařilo mu uhnout. Teď jsme bez štítu oba.
(20:51) Margare-tka: No to mě trochu vyděsí.
(20:51) Morigan: Neváhám a sekám po něm, dvojsek na rameno a zpátky šikmo na bok, prvnímu uhne, druhý vykryje, meč je kratší, než jsem zvyklá. Jsem dostatečně blízko, abych mu vrazila hlavici do obličeje, ale povede se mi to jenom někam do hrudníku.
(20:53) Ketryn: Nedýchám...
(20:53) Margare-tka: No to jsou nervy za poslední dny.
(20:54) Margare-tka: Kéž bys ho zabila.
(20:54) Morigan: (Aby Margaret z toho neporodila!)
(20:54) Ketryn: (No! To by nám fakt ještě scházelo!)
(20:57) Morigan: Když ho to jenom odstrčí, tak mu ještě seknu po hlavě. Velmi rychle se sehne, minu, ale meč je lehký a tak mě z rovnováhy nevyvede. Kopnu do něj a protože je skoro v podřepu, shodím ho na zem.
(20:57) Margare-tka: (Mám ještě měsíc. asi.)
(20:57) Morigan: Hluk v okolí nabývá na intenzitě.
(20:58) Morigan: Seknu po něm, když je na zemi, ale vykryje to pevným krytem, má sílu na to, aby si to mohl dovolit.
(20:58) Ketryn: Ježiš, to snad začnu povzbuzovat i já!
(21:03) Morigan: Odsmykne, ale podaří se mi zbraň udržet a tak udeřím dvakrát, do jeho zbraně, pokaždé z jiné strany. Druhá rána je úspěšná, jeho meč odletí skoro do davu a já rychle, z poslední sil skočím na zem (na něj), abych mu přitiskla ostří ke krku. Ale pak mám asi pocit, že omdlím.
(21:06) Morigan: Potlesk a dupání je tak silné, že asi zboří celou palubu. Rozeběhnou se k nám, aby zvedli mě a pak i jeho. Asi abych náhodou nepokračovala.
(21:06) Margare-tka: To se zaraduji.
(21:07) Ketryn: To taky začnu jásat a rozběhnu se k tobě!
(21:07) Morigan: O meč jsem zase obrána, asi abych někoho nerozsekala.
(21:09) Ketryn: Škoda, mohla jsi mu aspoň udělat jizvu na tváři, když už ne ho rovnou zabít.
(21:09) Morigan: Můj nos docela brutálně krvácí, ale jeho rána na boku celkem taky, jak se hýbal.
(21:10) Ketryn: "Morigan!" snažím se k tobě dostat.
(21:10) Margare-tka: Ježiši jsi skvělá.! Taky jdu k tobě. "Musíme ti to utřít."
(21:11) Morigan: "Vyhrála jsi," přikývne uznale. "Jsem Ragnar."
(21:11) Morigan: "Morigan," vydechnu.
(21:12) Morigan: Přímo ke mě se teď dostat nejde, jsem obklopena.
(21:14) Morigan: "Gemmh´addar! Dejte jí to!" přikáže, takže dostanu zpátky do ruky všechno, co nám sebrali.
(21:14) Ketryn: Tak čekáme v další řadě. Konečně mi něco zvedlo náladu! Ale mám pocit, že by ses mohla jít koupat znovu...
(21:14) Morigan: "Přineste čistou vodu," přikáže znovu.
(21:15) Margare-tka: No to je asi pravda.
(21:19) Morigan: Posadí nás pak skoro na příď, na okraj lodě, tak trochu naproti sobě a tak trochu vedle sebe. U nohou máme vodu a čisté látky a jestli chcete, můžete mě ošetřit vy.
(21:21) Ketryn: Tak to tě jdeme ošetřit. "Zvládla jsi to úžasně!" říkám, když se ti snažím opatrně utřít krev. Doufám, že ten noc nemáš zlomený.
(21:21) Morigan: On si svlékne tuniku i košili a nechává se ošetřovat jednou z žen, které říká Alke. Ránu na boku má docela dlouhou, ale není hluboká.
(21:22) Morigan: Zatím si navléknu zpátky ty prsteny.
(21:22) Morigan: Asi hodně dlouho mlčím.
(21:24) Margare-tka: "No to jsi zvládla...:-)" a pomáhám Kat.
(21:25) Margare-tka: Jen mě tak trochu mrzí, že už si nemůžeme povídat a myslet si že nám nerozumí.
(21:25) Morigan: Začínám si uvědomovat, co všechno poslouchal!
(21:26) Ketryn: No, hodně toho...
(21:27) Margare-tka: No právě, taky jsem si to říkala.

(19:53) Morigan: "Mluvíme elundsky," prohlásí kapitán s lehkým pobavením.
(19:53) Morigan: Kolem to zahučí smíchem.
(19:53) Morigan: (Elundsky to řekl, samozřejmě.)
(19:54) Margare-tka: "Díky bohu."
(19:55) Ketryn: :-O tak to mě v tu chvíli šokuje. A pak naštve, že to neřekl hned!
(19:57) Ketryn: "A co jste zač? A co chcete?!" vyhrknu, když se vzpamatuji.
(20:01) Morigan: "Mluvíme i obecnou, když na to přijde," řekne zase obecnou, i když s přízvukem a docela dobře se baví.
(20:01) Margare-tka: "A ještě řeknou, že mluví obecnou a mě odvezou."
(20:02) Morigan: "Ty...idiote!!" vypěním.
(20:02) Ketryn: "Cože?!"
(20:02) Morigan: "To už jsi...říkala mnohokrát," přimhouří oči.
(20:03) Ketryn: Mě fakt trefí... Tady fakt asi můžeme čekat cokoli.
(20:03) Margare-tka: Na to nemám co říct.
(20:05) Margare-tka: (To je docela dobrý parodie....)
(20:08) Morigan: "Chceš tohle, drekkja?" pozvedne dlaň s přívěsky.
(20:08) Morigan: "Jistě, že to chci, je to moje!" odseknu.
(20:10) Ketryn: Já jsem opravdu konsternovaná...
(20:11) Morigan: "Umíš bojovat, viděl jsem to. Poraž mě a já ti to vrátím."
(20:11) Morigan: Kolem se ozve nadšený jásot, já tedy nadšená rozhodně nejsem. "Co??"
(20:11) Ketryn: Já stále nějak nestačím zírat.
(20:12) Margare-tka: "Cože?"
(20:12) Margare-tka: Tohle přece nemůže po tobě chtít, ale kdyby jsi o zabila velela bys celý týhle flotilce. Pomyslím si.
(20:17) Morigan: "Poraž mě v souboji. Teď," zopakuje.
(20:19) Morigan: "Nechci s tebou bojovat!" prohlásím. Není to tak docela pravda, chci ho zkopat do krychle a shodit z paluby, ale souboj...to se mi fakt nelíbí.
(20:19) Morigan: "To je ale... škoda," sbalí ruku s prsteny do pěsti.
(20:21) Ketryn: To je takový kretén!!!
(20:21) Margare-tka: No ještě jsi ale raněná, teda vysílená. Vypadá, že by jsi ho mohla porazit?
(20:23) Morigan: To nevím, já bych spíš řekla, že ne, ale ty věci...!
(20:24) Morigan: "Počkej!" vyhrknu a v duchu se fackuju. "Dobře, tak...dobře."
(20:24) Morigan: Jásot je o něco větší.
(20:26) Morigan: "Jarte kharten!" prohlásí jedna žena a vrazí mi do ruky svůj štít. Je dřevěný, kulatý a zpevněný kovem. Další muž mi vrazí do ruky něco, co vypadá jako krátký meč a stejně je vyzbrojen i on, zatímco kořist (naše věci) odevzdal do jiných rukou.
(20:27) Morigan: Všichni se shromáždí po okrajích lodi.
(20:27) Ketryn: Já jejich jásot tedy nesdílím :-/ Modlím se, aby ti neublížil... ale bylo by fajn, kdybys ho zabila.
(20:27) Ketryn: Taky ustoupím....
(20:28) Morigan: Zatím stojíme dál od sebe a tak se spíš obcházíme. "Tvoje síly na nás nepůsobí, drekkja," oznámí mi, jako bych to už nevěděla.
(20:29) Morigan: "Jak je to možné?" nedá mi to.
(20:29) Margare-tka: Nechci ti to nějak rozmlouvat, ale bojím se o tebe. Tak ustoupím s Kat.

(19:16) Morigan: Pak si je vyždímám a zase se začnu oblékat, pátravě se dívám, jestli nás nikdo nezastaví, ale nestane se tak.
(19:18) Ketryn: Tak, to jsem ráda, že nás nechají obléct. Obleču se a obuju a dívám se na toho kapitána, co za blbost si vymyslí teď?!
(19:20) Morigan: "Takke daane," řekne kapitán a je to tu znovu, ti co nás přivedli nám chtějí sebrat všechno, co máme na krku a na prstech.
(19:20) Margare-tka: tAKY JSEM SI TEDY SUNDALA SPODNÍ ŠATY A ZŮSTALA JEN ve spodním. Taky si tedy umyju vlasy, jako za vodu jsem ráda, ale tohle je blbý. "No jen mě to tak napadlo, že tohle docela dost stejné.."
(19:20) Margare-tka: "Hm..... kretén!!"
(19:21) Morigan: (Margaret ty nemáš linerit?)
(19:21) Margare-tka: "To bude sranda jestli zase budu mít oteklé ruce..."
(19:22) Ketryn: Nee, já nechci :-/// Krize mě ovládne, že jim to nedám bez odporu.
(19:22) Morigan: K6
(19:22) Margare-tka: (ten možná jo, určitě mám prstýnek od Lorena a ostatní jsem nenosila když jsem vdaná dva měsíce. Tak jsem si tohodle užívala. Já nevím jestli jsem si ho brala k tomu moři. Asi rozhodni ty.)
(19:23) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:23) Morigan: Tak nejdřív vám sundavají linerity.
(19:24) Ketryn: Automaticky si ho na krku přikryji rukou, i když mi to bude na prd... :-/
(19:25) Morigan: Tak ti ji odstraní a chce ho utrhnout. Překvapí ho ale, že to asi zapálí, proto napoprvé ucukne.
(19:26) Morigan: (Ano, ten máš.)
(19:26) Ketryn: Dobře mu tak!! Když ucukne, tak se ho pokusím chytit znovu.
(19:27) Margare-tka: Taky s ho snažím bránit.
(19:27) Morigan: "Somwin aka drekk!" zavolá směrem ke kapitánovi a utrhne šňůrku (nebo řetízek), aby se kamene nedotýkal. Pak ti stáhne prsten z prstu. Podobně to probíhá u Margaret. Pokud jim bráníte, překážku odstraní, nejsou přímo hrubí, ale ani nijak jemní.
(19:28) Ketryn: "Bude ti to k ničemu! Vždycky tě to bude pálit!" utrhnu se, protože už mi asi praskly nervy.
(19:29) Morigan: U mě to má na delší dobu a když mi napodruhé strhne ty věci z krku, jsem opravdu zoufalá a kopnu ho.
(19:30) Ketryn: Doufám že aspoň mezi nohy.
(19:30) Morigan: Celkem citelně, jak se zdá, protože se trefím na vnitřní stranu jeho stehna. Pokusí se mě udeřit, ale uhnu a kopnu ho znovu, do kolene.
(19:31) Margare-tka: No to je fakt bomba......já ho chci taky kopnout... ale v mén stavu by to bylo dost komický.
(19:31) Ketryn: Mám o tebe starost, aby ti neublížil, ale přeci jen se nad tím usměji.
(19:32) Morigan: "Gunnah meffi!" rozkáže kapitán. Z davu se oddělí dva muži a žena, aby mě podrželi.
(19:35) Morigan: Ale ten, kterému jsem ublížila, mi to nevrátí, i když bych se k ničemu nezmohla, jen si vezmou ty prsteny.
(19:35) Margare-tka: "No to snad ne, on ji nezvládne sám....."
(19:35) Ketryn: Tak to se mi fakt uleví, že ti nic neudělá!
(19:36) Ketryn: Tak po Margaretině poznámce už se neudržím a krizově se tomu zasměji.
(19:37) Margare-tka: Tak to je dobře, že jim to ten kapitán nedovolí.
(19:40) Morigan: Kapitán popojde blíž. "Arka leth bardagi, sonya," prohlásí potěšeně a zamyšleně mě do očí, i když absolutně nevím, co říká. Udělá gesto rukou, aby mu daly ty uloupené věci do ruky. Prsteny mu dají do dlaně a linerity i ostatní přívěsky podají za řetízky a kůže, aby se nedotýkal kamenů. "Souwe drekk," pokývá hlavou při pohledu na linerity, kterých se jen zlehka dotkne. "Larthe linerit eskall."
(19:40) Morigan: *dali
(19:42) Ketryn: "Řekl slovo linerit, že jo? Oni je znají?!"
(19:43) Morigan: "Já nevím!" tvářím se užasle. "Řekl to!"
(19:43) Margare-tka: "Jo řekl."
(19:44) Margare-tka: "Myslím, že nám ta Lúúderština bude muset pomoct, jinak se tou jejich hatlapatilkou nedomluvíme."
(19:44) Ketryn: "Do háje, co jste zač?! Znáte linerit??! Mluvte sakra nějak normálně!" rozčílím se v elundštině a ukážu na ty ukradené linerity.
(19:47) Morigan: Nevzrušeně se probírá těmi prsteny a jeden ho zaujme. Samozřejmě ten elundský. "Sae attare?" zvedne ho a podívá se na mě.
(19:47) Morigan: "Ten je můj!" pronesu výhružně. Pokusím se ho sebrat, ale uhne.
(19:48) Margare-tka: "NO třeba se kamarádí s Elundy."

(15:07) Margare-tka: Tamty jsou asi někde v táboře u Murtagha, když jsem si brala jen to nejnutnější.
(15:51) Morigan: (No jo do háje, já mám ještě dva linerity!! A z prstenů mám asi elundský, akarijský, prsten s rubínem od Damona, snubní od Jamieho (nevíte náhodou ještě, co mám za prsteny??)
(15:53) Ketryn: (Ještě jsi měla myslím pečetní od Jamieho)
(15:55) Morigan: (A jo, ano, pečetní lorda z Duncanu.)
(15:56) Ketryn: (Ty máš tedy fakt slušnou sbírku)
(15:58) Ketryn: (Já mám sice už "jen" dvě věci, ale jsem z toho stejně zoufalá. Nechci o ně přijít :-((((( )
(15:59) Morigan: (No teď o ní asi přijdu!!)
(16:00) Morigan: Když mi to dojde a když mi sáhne na amulet, odrazím mu ruku. Ušklíbne se a udělá to znovu, takže už to nevydržím a vrazím mu facku hřbetem ruky.
(16:00) Ketryn: (Doufám, že se o ty linerity aspoň pořádně spálí, hajzlové!!)
(16:01) Ketryn: Tak to se fakt leknu! Morigan, vždyť ti ublíží!!!
(16:28) Margare-tka: No je fakt, že jsem se v novém manželském stavu moc nestihla ohřát....Tyhle změny jsou vždycky nejhorší.
(18:15) Ketryn: :-)
(18:17) Morigan: (Já to skoro nikdy neodkládám, což se mi teď vymstilo)
(18:19) Margare-tka: Tak třeba ne, tamti doorodci nám to vrátili.¨
(18:20) Ketryn: (Tamti domorodci nám nic nevzali, jelikož v tu dobu jsme měli vše ukradené u Murtagha v pokladnici. Dostaly jsem to, až když jsme se pak dostaly zpátky, tedy aspoň myslím)
(18:22) Margare-tka: (No ale něco nám přece zůstalo.... byl to náš jako majetek, ne?)
(18:24) Ketryn: (A co by nám zůstalo? Ztroskotali jsme s otrokářskou lodí. I kdybychom v době únosu něco u sebe měli, tak by nám to na té lodi vzali.)
(18:24) Morigan: Po té facce všichni ostatní začnou pískat a pobaveně hlučet. "Leth bardagi, afr´ste Uwan!" vysměje se mu jedna z žen.
(18:25) Ketryn: No já se bojím, aby ti ji nevrátil :-/
(18:26) Margare-tka: (No vím, že jsme tam něco schovávaly do boty....Ale to je jedno:-)
(18:26) Margare-tka: No jako díky tobě si nepřipadám tak krizově, aspoň někdo jim mže vzdorovat.
(18:28) Morigan: (Teď si to do boty asi neschováme.)
(18:29) Margare-tka: (No teď už těžko, mělo nám to dojít dřív a mohly jsme to nechat v kajutě. Pod dekama.)
(18:30) Margare-tka: Doufám, že ho tím moc nenaštveš, al vtěšinou tímhle chováním chlapy přitahuješ... tak nevím co by v téhle chvíli bylo lepší.
(18:30) Morigan: Facku mi sice nevrátí, dokonce se na okamžik zatváří lehce uznale, ale pak mě hrubě chytne za bradu a ten amulet a spol plánuje urvat podobně, jako jsem já urvala přívěsky kapitánovi (které už zase má zpátky na krku.)
(18:33) Margare-tka: Hm... hajzl.
(18:37) Ketryn: Mně to trhá srdce!!
(18:42) Margare-tka: Jako asi teprve teď mi začíná docházet, že je to opravdu blbá situace. A začínám tam přicházet o nervy.

(14:07) Margare-tka: Koukám na Katryniny snahy, ale myslím, že nám nic jiného nezbyde.
(14:11) Margare-tka: Take se už na to připravuji psychycky a snažím se aby mi to bylo jedno...ale ještě bych se mohla vykoupat v těch spodních šatech.
(14:51) Margare-tka: ...
(14:54) Morigan: "Ygg herri nett," zavrtí hlavou s úšklebkem a ostatní se rozesmějí.
(14:56) Morigan: "Takke veta merr daane," řekne něco těm, co nás přivedli a oni k nám zkoumavě přistoupí blíž.
(14:56) Morigan: (A teď nastává situace - pojďme si přiznat, co všechno máme na sobě za šperky...)
(14:57) Morigan: A mě to dojde a děsí mě to ještě víc, než veřejné koupání.
(15:00) Morigan: (Jelikož já mám: na krku amulet z ametystu a na řetízku minci od lorda Roberta, kterou mi kdysi dal a na prstech všechny své prsteny: ani teď nevím jaké!!)
(15:01) Ketryn: Do háje!!! Tak to na nějaký stud z koupání zapomenu.
(15:03) Ketryn: (Já mám na krku linerit a na prstu snubní prstýnek od Patricka :-((( Jinak asi nic, protože o ostatní prsten jsem přišla v Akarii a nikdy se nenašly.)
(15:05) Margare-tka: No já toho moc nemám. Jako spodní šaty spodní prádlo a možná prsten od Lorena, jestli jsem nějaký měla. když jsme se byly koupat.
(15:07) Margare-tka: Tamty jsou asi někde v táboře u Murtagha, když jsem si brala jen to nejnutnější.
(15:51) Morigan: (No jo do háje, já mám ještě dva linerity!! A z prstenů mám asi elundský, akarijský, prsten s rubínem od Damona, snubní od Jamieho (nevíte náhodou ještě, co mám za prsteny??)
(15:53) Ketryn: (Ještě jsi měla myslím pečetní od Jamieho)
(15:55) Morigan: (A jo, ano, pečetní lorda z Duncanu.)
(15:56) Ketryn: (Ty máš tedy fakt slušnou sbírku)
(15:58) Ketryn: (Já mám sice už "jen" dvě věci, ale jsem z toho stejně zoufalá. Nechci o ně přijít :-((((( )
(15:59) Morigan: (No teď o ní asi přijdu!!)
(16:00) Morigan: Když mi to dojde a když mi sáhne na amulet, odrazím mu ruku. Ušklíbne se a udělá to znovu, takže už to nevydržím a vrazím mu facku hřbetem ruky.
(16:00) Ketryn: (Doufám, že se o ty linerity aspoň pořádně spálí, hajzlové!!)
(16:01) Ketryn: Tak to se fakt leknu! Morigan, vždyť ti ublíží!!!

(12:29) Margare-tka: "A k tomu Patrickovi a Jameimu, pokud tam nebyly, takby logicky mohly být tady nechce se mi věřit, že by se v téhle situaci nedostali ke zdroji řešení. a u gordona je jasný, že musí ležet v lazaretu." snažím se najít řešení.
(12:43) Morigan: "To bych nemohla kouzlit ani na sebe a navíc to nešlo už na té pláži."
(12:44) Margare-tka: "To je fakt, to mě nenapadlo. Tak jsoou prostě imuní jako ti magičtí vlci. Co jsem jednou tady potkali."¨
(12:45) Morigan: "Můžou mít nějakou rezistenci, ale u lidí jsem se s tím ještě nesetkala..."
(12:51) Morigan: Na úvahy nám ale není dáno moc času, protože zase někdo jde. Tentokrát jsou tři, ale ani jeden z nich není ten, co sem chodí nejčastěji. Říkají nějaké krátké věty, ale pochopíme, že máme jít s nimi ven. Každá s jedním.
(12:54) Margare-tka: No to mě moc netěší.... snažím se kvůli dítěti nemím nervy teĎ TAM musí vydržet co nejdéle.
(12:57) Morigan: Jdu zatím bez odporu, zdá se, že nás vedou nahoru na palubu a tak to taky je. Konečně se nám otevře výhled na široširé moře a paluba. Loď není nijak obrovská, už jsme pluly i na dvakrát tak velké, má štíhlý trup a pluje docela rychle. Nad námi je bílá plachta a na palubě je spousta lidí.
(13:03) Ketryn: Tak jdeme a taky z toho nemám vůbec dobrý pocit. Když jdeme, tak se asi docela rozhlížím.
(13:04) Ketryn: A hodně těch jejich lidí nebo těch našich? Je vidět ještě nějaká jiná loď? A je všude jen moře nebo jen na dohled nějaká pevnina?
(13:05) Margare-tka: Taky se koukám, jestli jsme jediný zajatci a nebo ta vyvedli všechny.
(13:49) Morigan: Pevnina vidět není, ale v dáli na každé straně další loď, asi podobná, dlouhá se štíhlým trupem.
(13:50) Morigan: Hodně jejich lidí. I paluba je trochu zvláštní, loď má jen nižší okraj a žádné větší zábradlí a ani klasické kormidlo není vidět.
(13:52) Ketryn: Tak to mi přijde hodně zvláštní a říkám si, kde má kormidlo? A je tam ještě někdo ze zajatců? Taky se dívám, jestli někde nevlaje nějaká vlajka?
(13:52) Ketryn: A pak se dívám po těch lidech a říkám si, proč nás sem přivedli :-/
(13:52) Morigan: Ani vlajku vůbec nemají, což je taky na moři neobvyklé.
(13:53) Morigan: Ne, další zajatce tam vidět není. Dovedou nás doprostřed paluby, před hlavní stožár a všichni ostatní nás pozorují a občas něco řeknou mezi sebou.
(13:53) Ketryn: Všechno je totálně divné! Oni jsou fakt z planety opic...
(13:54) Ketryn: Že jsme tam jenom my, mě děsí asi ještě víc.
(13:55) Morigan: Uprostřed je ten, co jsem mu ráno strhla ty přívěsky a podle toho jak si tam stojí a jak se tváří usoudím, že je to asi kapitán lodi.
(13:55) Ketryn: Když nás vedou k tomu stožáru, tak mě napadne, jestli nás nechtějí rituálně obětovat nebo tak něco, jelikož tady je možné asi úplně vše. Takže ke krizové hysterii mám fakt blízko.
(13:57) Ketryn: Koukám na něj a čekám, kdy na nás zas spustí tu debilní řeč...
(13:58) Morigan: "Large affi," přikáže. Odkudsi před nás přinesou malou káď (nebo spíš větší vědro) plné čisté vody a něco, co vypadá jako mýdlo.
(13:58) Morigan: Koukám na ně dost vyjeveně.
(13:58) Ketryn: Tak teď zírám šokovaně.
(13:59) Morigan: "Affi es bat´attre," pokyne nám téměř vlídně.
(13:59) Morigan: "Děláte si srandu??" řeknu jen.
(13:59) Ketryn: "To myslí jako vážně?" podívám se na tebe nevěřícně.
(14:00) Margare-tka: Ty si umíš vybírat, rovnou kapitána.
(14:00) Morigan: "Lauberr sitha ephen faare!" prohlásí jedna z žen (kterých je tam tak čtvrtina!). I když nevíme, co řekla, zní to dost posměšně.
(14:01) Margare-tka: "To snad ne...." řeknu hodně zničeně.
(14:01) Ketryn: "To se máme umýt a všichni se na to přišli podívat?!?" nějak mi to hlava nebere.
(14:01) Morigan: "Já nevím!" řeknu Katryn.
(14:01) Morigan: No špinavé jsme dost, hlavně já.
(14:02) Ketryn: Nejraději bych ji plivla do obličeje!
(14:02) Ketryn: No a jemu taky.
(14:02) Margare-tka: "Přece se tu nebudeme koupat na palubě před lidoopama??"
(14:02) Ketryn: "No na umytí vypadáme, ale proč sakra tady???"
(14:04) Ketryn: Mám toho dost, obrátím se na toho kapitána. "Umyjeme se," naznačím že si myju obličeje a ruce, "ale dole v kajutě!" ukážu dolu směrem odkud jsme přišli.
(14:04) Margare-tka: Mám krizi..

10:47) Ketryn: "Zaujalo ho tvoje znamení! Jestli ho poznal, protože už někde viděl... třeba u Dereka..." vůbec se mi to nechce vyslovovat. "Nebo to má snad nějaký další význam?" mluvím si pro sebe.
(10:48) Morigan: "To mě taky napadlo..." vykoktám ochraptěle a vyděšeně. "A to je opravdu ta nejhorší možnost!"
(10:49) Ketryn: "To tedy je. Vůbec si to nechci připustit! Navíc ti nešlo kouzlit ani bez těch medailonů! Bude tady asi nějaká další ochrana..." upadám stále do hlubin obrovské krize.
(10:50) Ketryn: "A jsi v pořádku? Neuděl ti nic??"
(10:50) Ketryn: "Měl nějaké tetování, viděla jsi, co to je?"
(10:51) Morigan: "Třeba si myslel, že mám něco podobného, jako on," napadne mě.
(10:52) Ketryn: "Tak to by byla určitě lepší varianta... "
(10:53) Morigan: "Neudělal, ale nemít ty žebra už zaléčená, tak je mám asi na čtvrtiny..."
(10:56) Ketryn: "No, ještě že aspoň léčit se můžeš..." vzdychnu a snažím se hledat něco pozitivního.
(10:57) Ketryn: "Jestli se brzy nedozvíme, co má tohle znamenat, tak mě fakt trefí... Ta jejich hatmatilka mě vytáčí!"
(11:04) Ketryn: "A nešlo ti na něj vůbec zakouzlit? Cítila jsi něco z těch medailonů?"
(11:08) Morigan: "Necítila jsem nic zásadního, ale v té rychlosti to nemůžu určit přesně...ale nešlo kouzlit vůbec. Je to divné, jako bych kouzlila - a ta energie mi ubývá - a zároveň se nestalo vůbec nic!!"
(11:10) Morigan: "Mohla bych ti zkusit léčit tu ruku, dokud to jde," napadne mě. "Teda až mě trochu přejde vztek."
(11:14) Ketryn: "Ty jo, to je děsivé, že ti to bere energii ale bez kouzla. Třeba to ty medailony nějak vstřebávají nebo co..."
(11:15) Ketryn: "Dobře. Byla bych ráda, ze zlomenou rukou to není nic moc. Ale jen pokud tě to nějak nevysílí. To já to klidně přežiju."
(11:18) Ketryn: "Jo, úplně bych zapomněla. Povedlo se mi napojit na Richieho. V táboře panuje dost krize. Nial i Christopher jsou v pořádku. Akorát Christopher hrozně vyvádí a je kvůli tobě dost hysterický, takhle jsem ho ještě neviděla... Zkouší nás asi nějak hledat, ale přišlo mi, že jsou zatím bezmocní. Taky vůbec nevědí, co nás to uneslo za lidi... "
(11:48) Morigan: Tak to se mi fakt uleví, že je Nial a Christopher v pořádku!
(11:55) Morigan: "Aspoň něco dobrého," usoudím se slzami v očích. Pak se zkusím soustředit na tu svou ruku. Trochu mě uklidní, že když kouzlím na sebe nebo na vás, tak to funguje, i když ne nijak zázračně.
(11:56) Morigan: *tvou
(11:57) Ketryn: Tak to jsem taky ráda, že to funguje aspoň trochu,
(11:58) Ketryn: "Jo a Cedrik je taky v pořádku," uvědomím si, že ten byl taky na pláži.
(11:59) Morigan: No tak to mám ještě větší radost. "Pořád ale nic nevím o Gordonovi, Jamiem a Patrickovi..."
(12:01) Ketryn: "To bohužel ne..." vzdychnu. "Ty jsem neviděla a ani o nich nikdo nemluvil..." Je mi z toho opravdu do breku.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.

(22:32) Morigan: "Co sakra chcete??" procedím skrz zuby, ale jen proto, že to nevydržím. Je jasné, že mi nerozumí.
(22:37) Ketryn: No aspoň mu můžeme nadávat a ulevovat si tak...
(22:37) Morigan: "Attar," odpoví mi. "Beogg´hve atta mes."
(22:38) Morigan: "No skvělý!" ušklíbnu se. "Hned mám jasno. Kreténe."
(22:39) Ketryn: Já fakt nemám daleko k hysterickému smíchu! "To jsou fakt tataři!"
(22:47) Morigan: Položí na zem, co přinesl a přistoupí ke mě, jako by mi chtěl na to odpovědět. Snažím se využívat situace a koukat po amuletech, ale nemám z toho dobrý pocit.
(22:49) Ketryn: Mně se vůbec nelíbí, že se k tobě takhle přiblížil. "Mohla bys mu je zkusit strhnout a pak čarovat," napadne mě, i když je to asi jen těžko proveditelné.
(22:50) Morigan: "Nestrhnu všechny," namítnu, aniž z něj (z těch přívěsků) odtrhnu oči.
(22:51) Ketryn: "Škoda..." vzdychnu.
(22:53) Morigan: "Zkusím to," usoudím a když je dostatečně blízko, tak se pokusím sevřít přívěsky a trhnout.
(22:53) Ketryn: Tak to zatajím dech!! Bože snad ti neublíží.
(22:56) Morigan: Celkem jsem asi i úspěšná, takže vrazím druhou ruku někam k jeho břichu a zakouzlím úderové kouzlo.
(22:57) Ketryn: Tak to se zamodlím dál, aby to fungovalo.
(22:58) Morigan: Absolutně bezúspěšně.
(22:58) Morigan: Chytne mě za krk a přirazí ke stěně kajuty. "Doprdele..." zasípám.
(22:59) Morigan: Pokusím se do něj pustit elektrický proud, ale to už je jen zoufalý pokus. Na hřbetě ruky, kterou mě drží, má tetování.
(23:01) Ketryn: Cože?? Jak to?! "Pusť ji!!!" křičím na něj a pokusím se do něj nějak vrazit nebo kopnout, aby tě nechal.
(23:01) Ketryn: Jaké tetování?
(23:01) Morigan: Pokusím se mu vrazit koleno do rozkroku, ale uhne mi a přirazí mě ke zdi i bokem.
(23:03) Morigan: Jestli do něj vrazíš, tak se na tebe obrátí. "Ger´tagg!" řekne rozkazovačně a to samé zopakuje mě téměř konejšívým hlasem.
(23:05) Ketryn: "Nech ji!!" opakuji a doufám, že už ti neubližuje, jinak se ho budu muset pokusit nakopnout mezi nohy nebo nevím.
(23:06) Morigan: Uvolní sevření, ale dává pozor, jestli náhodou zase něco neudělám. Raději nedělám nic. Prohlíží si mě ještě zvědavěji a pak si k očím zvedne moje levé zápěstí a dívá se na ten znak. "Drekkja," konstatuje užasle. "Atta wis drekkja!"
(23:08) Ketryn: "Dobrčič, co to říká?? On to snad poznává!" nervy už mi asi někam odešly.
(23:08) Morigan: Ucuknu rukou, druhou si držím krk a dívám se na něj vražedně.
(23:12) Morigan: Naposledy si nás prohlídne, něco oznamovacího řekne a pak odejde.
(23:13) Ketryn: "No bezva, čím dál tím lepší!" rozčiluji se. "Navíc ještě poznal tvoje znamení!"

(21:54) Morigan -> Ketryn: "Momentálně neděláte vůbec nic!" pokračuje Christopher v ráži.
(21:54) Morigan -> Ketryn: "Nechte toho kapitáne a uklidněte se!" umravní ho Murtagh.
(21:56) Ketryn -> Morigan: On je fakt hysterický... Já bych se snad ani nedivila, kdyby ho někdo praštil, aby se zklidnil.
(21:57) Morigan -> Ketryn: Murtagh na něj ještě funguje, ale je to na hranici.
(21:58) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že měli nějaké ochranné amulety nebo něco na ten způsob, protože na ně magie neúčinkovala..." řekne Nial. Vidíš ho Richieho očima, je bledý a strhaný, ale žádné velké zranění asi nemá.
(21:58) Morigan -> Ketryn: Richie má souhlasný pocit a nechápe to, jak mohli mít všichni takové amulety!
(21:58) Morigan -> Ketryn: "Někdo jim je musel vyrobit," přikývne Christian.
(21:59) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že Nial je taky v pořádku. A kde vzali takové amulety, to by mě taky fakt zajímalo!
(22:04) Morigan -> Ketryn: "Pokud unesli lady Morigan, aby jí předali Borazovi, tak je to...velice zlé," řekne Murtagh.
(22:05) Morigan -> Ketryn: "Spíš Derekovi," dodá Ravenna. Richie se v tu chvíli podívá na Niala a ten vypadá, že by se nejradši každou chvíli zhroutil.
(22:05) Morigan -> Ketryn: Pak spojení ztratíš.
(22:05) Ketryn -> Morigan: Tak tohle si odmítám připustit. Jestli v tom má prsty Derek, tak to není zlé, to je totálně v prdeli!
(22:08) Ketryn -> Morigan: Ach jo :-( My jsme v krizi a nevíme, co s námi bude...ale jim ty starosti o nás vůbec nezávidím :-( Mé zoufalství to asi ještě prohloubilo. Snažím se pak dál usnout, i když jsem v totální krizi.
(22:09) Morigan -> Ketryn: Nakonec nějak pospáváš, ale není to nic moc. Proberou tě vrzající kroky po chodbě, venku za malým okýnkem je už světlo, ale ještě bledé.
(22:10) Ketryn -> Morigan: Tak se proberu a poslouchám, jestli ty kroky zavítají k nám nebo pokračují dál.
(22:13) Morigan: Jdou k nám, protože už někdo odemyká dveře.
(22:15) Ketryn: Tak to se posadím a pak postavím, abych na ty blby nekoukala zespoda.
(22:15) Morigan: Vyskočím na nohy v rámci svého zranění a odhodím deku.
(22:15) Ketryn: Tak schválně, jestli už pochopili, že jim nerozumíme a rozumět nebudeme.
(22:16) Ketryn: Podívám se po tobě a pak se dívám na dveře.
(22:20) Morigan: Vejde opět ten, co sem chodí nejčastěji, vysoký blonďák s krátkou bradkou a zapletenými dlouhými vlasy. Netváří se překvapeně, když nás tam vidí nastoupené.
(22:21) Ketryn: Mračím se a říkám si, že by mohl přijít se slovníkem, jinak se nikam nedostanem.
(22:26) Morigan: Nese něco k jídlu, ve velké přikryté míse a džbánek s něčím.
(22:28) Ketryn: No, jídlo nám přijde vhod, ale stále se tvářím nepřátelsky.
(22:29) Morigan: Zavře za sebou dveře a opět na nás pohlédne. Dívám se mu na krk, má tam několik přívěsků a snažím se z toho vyzkoumat, který by mohl být amulet.
(22:30) Ketryn: Tak to mě taky zaujme. Možná jsou to všechno nejrůznější amulety, což mě rozhodně neuklidňuje.

(20:14) Ketryn: Dostaly jsme najíst, deky a došly si na záchod. Pak jsme se zabalily do těch dek a ležíme.
(20:17) Ketryn: "Doufám, že je Patrick v pořádku... a na stejné lodi, jestli je opravdu zajatý," vzdychnu nešťastně, protože už to v sobě nedovedu držet. "Když si vzpomenu, jak se obvykle chová k věznitelům, tak mám ještě větší obavy."
(20:20) Ketryn: "No ale je na moři, jak si tak hrozně přál," uvědomím si krizově ironicky.
(20:20) Ketryn: A pak už zas ležím mlčky. Jen jsem tohle nějak potřebovala říct nahlas...
(20:21) Morigan: "Mám strach o Jamese, ani nevím, jestli byl zraněný nebo tak...a Gordon..." upadám do větší a větší krize.
(20:23) Ketryn: "Gordonovi určitě pak pomohli čarodějové. A James bude určitě v pořádku, ten se o sebe umí postarat," snažím se tě uklidnit, ale sama bojuji s krizí. "Budu se pravidelně pokoušet o pouto a třeba se někdy dozvím něco víc."
(20:28) Morigan: "Chci, aby mi ten idiot, co sem pořád chodí, laskavě sdělil, co po nás chce! Nebo pro koho dělá!"
(20:29) Ketryn: "Jo, to by mě taky fakt zajímal? Proč sakra takovéhle opice unášejí lid z pláže? Jenže se obávám, že obecnou jen tak mluvit nebudou..." :-/
(20:30) Morigan: Opice :-DD
(20:33) Ketryn: No a ne snad? :-) Jsou to vopice pomalovaný, který s námi nedokážou normálně mluvit...
(20:40) Morigan: "Mám dojem, že mi rupnou nervy," přiznám.
(20:45) Morigan: Pak se snažím spát. K6
(20:45) Ketryn: "Taky je mám napnuté jak struny..."
(20:46) Ketryn: "Jestli se rychle něco nedozvíme, tak se zblázníme a bude..." řeknu nakonec odevzdaně a pak se taky pokusím usnout.
(20:46) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(20:46) Ketryn: (Hm...super.)
(20:49) Morigan: Já 3, takže taky nic moc, ale úplně nebdím.
(20:49) Morigan: Noc je dlouhá a navíc ta loď fakt houpe.
(20:49) Ketryn: Já čumím do stropu a upadám fakt do mega krize.
(20:50) Ketryn: (Mohla bych zkusit ještě pouto, když tam tak ležím a nemůžu usout?)
(21:07) Morigan: Jo, můžeš.
(21:08) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(21:10) Morigan -> Ketryn: Richie je naštvaný a bezradný, což asi jen odráží atmosféru v táboře. Není už na pobřeží, ale zpátky v základním, s čaroději, Murtaghem, Christopherem a dalšími lordy.
(21:11) Morigan -> Ketryn: Mají nějaké jednání, protože jsou asi ve velitelském stanu, ale moc oficiálně to nevypadá, spíš chaoticky.
(21:12) Morigan -> Ketryn: "Tak něco sakra dělejte, jste čarodějové, tak buďte k něčemu a najděte ji!!!" řve Christopher. Takhle jsi ho nikdy neviděla řvát a Richiemu leze na nervy jeho hysterie.
(21:13) Morigan -> Ketryn: "Najděte JE," opraví ho Murtagh. "Je tam i žena mého bratra."
(21:13) Morigan -> Ketryn: "Myslíte si, že jsme všemocní??" vykřikne Cedrik.
(21:13) Morigan -> Ketryn: "Ne, tak to si opravdu nemyslíme!" odpoví Christopher.
(21:14) Morigan -> Ketryn: "Snažíme se, pánové, ano? Opravdu se snažíme!" pokouší se Christian o klidný tón.
(21:14) Ketryn -> Morigan: Ty jo, to koukám tedy. Snažím se to spojení držet a zjistit, jestli je tam někdo další, co byli s námi u moře. Aspoň víme, že Christopher je v pořádku, i když asi dostane infarkt...

(14:51) Morigan -> Ketryn: Probíhající bitva do vás skoro doslova "narazí" a rozdělí vás. K6
(14:51) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(14:54) Ketryn -> Morigan: Snažím se jakkoli dostat pryč od nich k němu z našich. Jestli je Margaret stále u mě, tak ji držím a snažím se dostat pryč s ní.
(14:56) Ketryn -> Morigan: k někomu
(14:58) Margare-tka: No já vím, že neuteču, tak o to se ani nepokouším. Když je ani nijak nemůžeme zranit. Jdeme nějak vedle sebe s Kat?
(15:02) Morigan -> Ketryn: Musíš si hodit.
(15:02) Ketryn -> Morigan: (jako ještě jednou??)
(15:02) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(15:14) Morigan: Katryn byla odstrčena, ale spadla do písku a nic se jí nestalo, navíc hned vstala, aby mohla pomoci Margaret, která taky upadla. Elle a Edith od vás byly odtrženy.
(15:15) Ketryn: Honem rychle sbírám Margaret a snažím se ji táhnout někam pryč. Pokouším se, abychom nějak zmizely v tom zmatku.
(15:20) Margare-tka: No toho zmatku se taky snažím využít a jdeme nějak mimo a snažíme se tam schovat.
(15:21) Morigan: K6
(15:21) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(15:25) Margare-tka: Hm...

(13:40) Margare-tka: "Myslím, že bude lepší, když ho budeš mít ty... já přece jenom nebudu tak platná. A ty máš nějakou zbraň?"
(13:41) Margare-tka: ještě, že tam je jenom oblečení.
(13:42) Margare-tka: No to já taky, jinak nevím co bychom s ním dělaly. Ten meč jsem ti nejspíš dala, když jsi se ptala byla jsem na pokojích a nestihla odpovědět. Asi jsem s píš od tebe vzala ten nůž. Tedy pokud se to tak stihlo.¨
(13:43) Ketryn: (Tak to teď nevím. To je na Pjovi, jestli jsme si to stihly vyměnit nebo ne.)
(13:52) Margare-tka: Jako v nejhorším o něj rozbijeme petrojelku a zapálíme ho.
(14:10) Morigan: Jo stihly, to je mžik.
(14:11) Ketryn: Tak já mám meč a Margaret nůž. Modlím se ale, abychom se nemusely pokoušet je nějak použít...
(14:13) Morigan: Najednou se v zadní části stanu rozerve plachta a dovnitř vpadne další osoba s loučí.
(14:14) Ketryn: Mě už fakt trefí! Proti jednomu jsme možná mohly mít mizivou šanci, ale proti dvěma...? :-//ú
(14:15) Margare-tka: No to je fajn....to asi nezvládneme dva...
(14:15) Morigan: Kupodivu je to žena, v kalhotech, vysokých botách a jakési kožené prošívanici s nárameníky. Obličej má podobně pomalovaný.
(14:16) Margare-tka: NO ještě lepší, kde je proboha Derek splašil!!! Jako začínám se opravdu už dost obávat...
(14:22) Morigan: Řeknou si pár rychlých slov v řeči, kterou jste nikdy neslyšely.
(14:23) Ketryn: Co to je proboha za lidi?? Má krize dosahuje absolutních rozměrů...
(14:24) Morigan: Žena do vás lehce strčí a za ní projde další muž. V rychlosti spřeházejí stan, něco si vezmou a vás chtějí dostat ven, před stan. Jo a ty zbraně, co máte v ruce, vám seberou.
(14:26) Margare-tka: No super. Ale aspoň tvůj meč zůstal v bezpečí. Ještě, že jsme ho daly pod tu postel.
(14:26) Ketryn: Hm, tak když jsou tři, tak fakt nemá cenu se pokoušet bránit, to by byla sebevražda. Takže nám nezbývá než si nechat zbraně vzít a nechat se vystrkat ven. Já to věděla, že máme utéct, měly jsme se o to pokusit rovnou... :-/
(14:27) Margare-tka: Tak asi jdeme před ten stan, kouknu se po Kat jestli jdeme bez problémů.
(14:28) Margare-tka: No to jsme měly, ale bylo to strašně rychle, vždyť jsme jen rozsvítily a vyměnily si meče a nic víc se stihnout nedalo.
(14:28) Ketryn: Já se zatím nebráním, stejně by nám to teď k ničemu nebylo :-(((
(14:36) Margare-tka: Tak jdeme a asi si raději nic ani nemyslím. Jako ty lodě mě krapet děsí, aby nás zase někam neodvezly.
(14:42) Morigan: Venku je velký zmatek, všude se běhá, bojuje a prohledávají stany, asi nepůjde tam jen tak stát. Muž a ta žena vás ženou kupředu směrem k pláži, zatím vám vůbec neublížili, kromě toho postrkávání.
(14:43) Ketryn: K pláži?? Tak to mě začne děsit! Snažím se jít co nejpomaleji a nějak vymyslet, co dělat.
(14:44) Margare-tka: Tak to půjdeme dlouho s tempem co mám.
(14:45) Ketryn: Ze zoufalství zkusím pouto s Richiem. Můžu? A krizově se rozhlížím kolem.
(14:45) Margare-tka: No taky se snažím něco vymslet, ale moc mi to nemyslí. Trochu se mě zmocňuje panika. A vedou nás oba a nebo se jeden odpojí.
(14:45) Margare-tka: ((Jako nechápu proč je FDe
(14:46) Margare-tka: ((Jako nechápu proč je Derek na druhé straně, tohle je přesně situace jako dělaná pro něj.))
(14:46) Ketryn: (Já ty kostky nenávidím!!!!!!!! Na lektvar 6 a teď 1?? To si dělají srandu??)
(14:49) Margare-tka: (To je klasika.)
(14:50) Ketryn: Sakra! Sakra! Snažím se něco vymyslet, ale vůbec nevím co! Oni nás zas někam unesou... :-((((
(14:51) Ketryn: Pokusila bych se o útěk, ale vím, že Margaret by jim neutekla... a já asi taky ne.

(12:55) Margare-tka: No říkala jsem včera do telefonu, že ano. Myslela jsem totiž, že je rozsvíceno. Když jsme se oblékaly a hledaly ty pláště.
(12:55) Margare-tka: (Mám ho tedy?)
(13:06) Morigan: //Ano, od šesti.//
(13:06) Morigan: Edith hned rozsvěcuje lampu.
(13:08) Morigan: Margaret má ten obyčejný meč už v ruce, lúúderský leží někde na její posteli, kam ho položila.
(13:09) Ketryn: Tak ten lúúderský zabalím a schovám rychle někam po postel. "Chceš ten meč mít ty nebo ho mám vzít já?" ptám se Margaret a přemýšlím, jestli ve svých věcech nemám taky nějakou zbraň, třeba aspoň nůž nebo dýku.
(13:10) Morigan: "Když to nejsou Borazovi vojáci, tak kdo??" nechápe Ella.
(13:10) Morigan: Nůž tam určitě někde máš.
(13:11) Ketryn: Tak se ho snažím rychle najít a dát si ho za pásek.
(13:12) Ketryn: "Nevím, možná jsou, ale vypadají divně, mají černě pomalované obličeje a nemají zbroj...tedy plechy."
(13:13) Morigan: V tu chvíli do stanu vrazí kdosi z loučí. Je to vysoký, mohutný muž, jeho obličej je pomalovaný černými čarami a rychlým pohledem prolétne stan a vás.
(13:14) Ketryn: Sakra!! Našla jsem aspoň ten nůž?
(13:15) Morigan: Ano, nůž máš.
(13:15) Morigan: Vykročí.
(13:16) Ketryn: Ježiš, to je fakt chabá obrana, proti takovému hromotlukovi!
(13:16) Morigan: V ruce má velkou dvoubřitou sekeru, která je zakrvácená.
(13:17) Ketryn: Nůž držím za zády a zatím se nehýbu. No asi se loučím se životem. Mám po ruce tu lampu?
(13:18) Morigan: Všechny jste se automaticky shlukly k sobě a zíráte na něj.
(13:19) Morigan: Aniž z vás úplně spustí oči, jde k první truhle a kopnutím ji otevře, aby urychleně prohrabal její obsah.
(13:20) Morigan: Lampu po ruce máš.
(13:21) Ketryn: Tak si ji vezmu do druhé ruky, ale jinak se nehýbu a modlím se, aby šel jen pro ty věci...

(11:05) Ketryn -> Morigan: To je krize! Tak aspoň ten tesák. Rozhodně se neplánuji od něho vzdálit ani na krok. Máme šanci někam couvat?
(11:06) Morigan -> Ketryn: Patrick tě drží u sebe, dívá se po všem a po Jamesovi. Není moc času rozmýšlet, co budeme dělat.
(11:09) Ketryn -> Morigan: Jestli jich je tolik, tak myslím, že bychom měli vymyslet, kudy utíkat.
(11:10) Ketryn -> Morigan: "Margaret je sama ve stanu!" dojde mi zděšení a snažím se ten stan najít pohledem.
(11:11) Morigan -> Ketryn: "Zbraně!!" velí Gordon. "Kdo může bojovat, do řady!"
(11:12) Ketryn -> Morigan: Já úplně zapomněla, že je tu vlastně i velitel.
(11:14) Morigan -> Ketryn: Řada se stačí sotva vytvořit a útočníci už jsou tu. Někoho napadlo do ohně něco rychle vhodit, abychom lépe viděli a opravdu to funguje.
(11:14) Ketryn -> Morigan: Tohle je jen zlá noční můra, že jo???!
(11:16) Ketryn -> Morigan: Jsem furt u vás nebo zůstanu někde sama trochu stranou, když jste se seskupili do řady?
(11:17) Morigan -> Ketryn: Máme nevýhodu v tom, že nemáme na sobě žádnou zbroj, někteří mají jen košile. Nepřátelé naproti tomu také nemají žádné plechy, jak sis stihla všimnout a někteří mají pokreslené obličeje čímsi černým, takže to vypadá opravdu děsivě.
(11:17) Morigan -> Ketryn: Stan není tak daleko a víš o něm.
(11:18) Morigan -> Ketryn: Musela jsi za tu řadu, Patrick tě tam strčil, ale ještě o nás pořád víš.
(11:20) Ketryn -> Morigan: Tak tam asi teď zůstávám a snažím se vás zoufale sledovat. Myslím, že mi to vůbec nemyslí. Jediné co mě napadne, že budou muset zasáhnout čarodějové nebo je s námi amen...
(11:47) Morigan -> Ketryn: Řadu se nám ale nepodaří držet dlouho, protože protivníci do toho jdou hodně houževnatě a mají na své straně moment překvapení.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(11:50) Ketryn -> Morigan: To je fakt v háji!!! Ztratím vás z dohledu? Jestli jo, tak couvám dál a jsem připravena utíkat (nejspíš směrem k Margaretině stanu), pokud to nepůjde jinak.
(11:52) Morigan -> Ketryn: Všude je kouř a řev.
(11:52) Morigan -> Ketryn: K6
(11:52) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(11:52) Morigan -> Ketryn: Ztratíš nás úplně z dohledu.
(11:53) Ketryn -> Morigan: Já fakt asi umřu na zoufalství!
(11:54) Margare-tka: ///Taky bych šla:-)//
(11:54) Ketryn -> Morigan: Tak se snažím dostat dál od boje, než mě někdo zabije skrz tu rozpadlou řadu.
(11:54) Margare-tka: //Nevím jak tu budu, dneska je tu docela dost lítání.//
(11:55) Morigan -> Ketryn: To se ti povede.
(11:56) Ketryn -> Morigan: Nemám šanci vás v tomhle najít, takže se jen zoufale modlím, abyste to zvládli... A běžím k Margaretině stanu, ať jsme aspoň pohromadě.
(12:11) Morigan: Ve stanu je tma a když tam Katryn vběhne, dočká se tří (nebo dvou:-) zděšených ženských výkřiků.
(12:12) Ketryn: (asi dvou, Margaret zásadně nekřičí :-D)
(12:13) Ketryn: "To jsem já, Katryn!" řeknu honem.
(12:15) Morigan: "Ježišmarja!!" vydechne Ella úlevou. Moc nevidíš, kde ony stojí, protože je tu fakt tma.
(12:19) Ketryn: "Venku to nevypadá moc dobře..." řeknu zoufale. "Možná bychom měly jít ven, abychom věděly, co se děje, a mohly když tak někam utéct..." navrhnu, i když vůbec nevím, co dělat.
(12:32) Ketryn: //Morigan, vy už býváte na Václaváku od šesti? Musím před tím ještě skočit do práce, tak nevím, jestli to na to šestou stihnu. Ale nějak mezi šestou a půl sedmou bych snad měla dorazit.//
(12:44) Margare-tka: "No nechtěla jsem chodit ven, že jsem nevěděla co děla, ale asi bude lepš jít ven a popřípadě se někam uklidit stranou." Vezmu ten tvůj meč, kdyby náhodou, ten co jde vytasit. "A je to přepad z moře?"
(12:45) Margare-tka: "Mám ho brát?" kouknu na Kat.
(12:45) Margare-tka: "A ten druhý Lúúderský tu necháme a přikryju ho dekou., JO?"
(12:50) Ketryn: "Margaret, já nevím. A ty vůbec něco vidíš??? Nemáte tu nějaké světlo? Vezmeme ten normální, může se hodit. Zatím bych se modlila a nevzdalovala se od stanu."
(12:50) Ketryn: "Jo, útok přišel od moře, ale nevypadá to jako Borazovi vojáci..."
(12:52) Margare-tka: "Jo no jo světlo!" Vůbec mi to nedošlo.
(12:53) Margare-tka: "Edith rozsvitťe."
(12:54) Ketryn: "A ty ten meč už máš?"

(18:15) Morigan: "No to já taky, jinak ho asi fakt něčím praštím! Nechápu, jak může být někdo tak strašně drzý...v jeho postavení.."
(18:17) Ketryn: "No spíš se obávám, aby ho něčím nepraštil James... On si hlavu s postavením nedělá a v tomhle se nějak fakt vyžívá."
(18:19) Morigan: "Hmm..."
(18:37) Morigan: Tak ještě sem tam něco uděláme, ale moc se nepřepínáme a děláme Margaret společnost, pokud chce.
(18:37) Margare-tka: No já jsem v šoku.... ještě jsem si na jeho přímořský styl života nezvykla.
(18:37) Margare-tka: Ale muzikanty se těším.
(18:37) Margare-tka: Jako jsem z něj v pobaveném šoku.
(18:42) Ketryn: Snažím se občas něco udělat, ale chodím si u toho povídat s Margaret a zajdu na kus řeči i za Ellou. A těším se na večer :-)
(18:44) Margare-tka: No já jsem se pak na chvilku odebrala napsat ten dopis:-) Dodám ho pak tady na to nemám čas.
(18:47) Morigan: Ella je ráda, že s Katryn může trávit pár chvil.
(18:52) Ketryn: To já jsem taky.
(19:09) Morigan: Večer se zase udělá oheň (tam, kde obvykle spíme). Ohňů je tu víc, většina lidí tu tak tráví večery, kromě hlídek. Máme tu mou vodní dýmku (ale bude muset tedy hodně kolovat) a nějaké víno, co jsem přivezla z tábora já i Christopher. A ty muzikanty. Jsou tam dvě loutny, dudy a buben, takže veselo asi bude.
(19:11) Ketryn: To tedy bude :-) Moře, víno, vodnice a hudba: to prostě vypadá na výborný večer :-)
(19:23) Morigan: Taky se dost těším.
(19:45) Morigan: A tak to taky je. Pití koluje, dýmka koluje, zpívá se a s postupujícím večerem také tančí kolem ohně (ke dvorským tancům to má daleko) a pochopitelně přeskakuje oheň.
(19:46) Ketryn: :-)) Opravdu se hodně bavím. Všechny problémy pustím úplně z hlavy a cítím se vesele a šťastně.
(19:48) Morigan: K6
(19:49) Ketryn: (Jestli je to na pití, tak jsem nějaká odolná...)
(19:49) Morigan: To už bude asi tím alkoholismem :-D
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:52) Ketryn: Asi jo, jsem rezistentní :-D
(19:53) Margare-tka: Taky se bavím, ale dost mě mrzí ta vodnice a alkohol.... už abych porodila. Tak poslouchám a bavím se vašimi tanci.
(19:56) Morigan: Dojde i na večerní koupání v moři.
(19:59) Ketryn: To je určitě zas sranda :-D
(20:02) Morigan: Je, i když vlny nejsou vůbec tak velké jako minule a já už to s tou magií raději neriskuju.
(20:06) Morigan: Richie se u vodnice dá do vyprávění o mangoře a jak nám jí jednou do vodní dýmky narafičil.
(20:08) Ketryn: :-D na mangoru jsou opravdu vtipné vzpomínky. Tedy teď už.
(20:09) Ketryn: Taky asi pak přispějeme s dalšími příhodami :-)
(20:09) Ketryn: Ty jo, ale jako tady by mangora byla vražedná.
(20:11) Morigan: Mangora velice zajímá lorda Gordona, což mě neudivuje.
(20:12) Morigan: "Ztratit zábrany je někdy velice užitečné," soudí.
(20:13) Ketryn: "To nevím, spíš to může být dost nebezpečné."
(20:14) Ketryn: On se fakt stává úchylným :-D
(20:17) Morigan: "Vy," prohlásím, "už ani nemáte co ztrácet!"
(20:19) Morigan: "A to si právě jenom myslíte..." obdaří mě výmluvným pohledem. Začínám si myslet, že mu fakt v hlavě něco přeskočilo.
(20:22) Margare-tka: No já se tam nestačím divit jak se rozjel.
(20:23) Margare-tka: No když si vzpomenu jak jsme byly neodbyté v Assiru s Kedarem a další magorou:-D A nebo to jak jsme chodily v Lúúderu po paláci a dělaly bordel....
(20:24) Morigan: Jdeme spát asi tak ve dvě nebo ve tři ráno, abychom zas zítra mohli vůbec pracovat. Já spím určitě s Jamiem u ohně.
(20:25) Ketryn: My s Patrickem taky zůstaneme spát u ohně :-)
(20:27) Margare-tka: Tak to já jsem možná odpadla mezi těmi prvními. A ráno se pokusím vstát nějak hezky abych tam s vámi mohla být.

(17:08) Margare-tka: "No nedivím se mu. Ale jsme tu jen dvě zatím:-)"
(17:09) Margare-tka: "No to jo. Mě vlastně nezná ani jedno dítě. Už teď."
(17:10) Margare-tka: A chodí s dopisem pro tebe stále dopisy pro mě, jako to bývalo? Nějak jsme to v poslední době neřešily.
(17:26) Margare-tka: ...
(17:28) Morigan: Ne vždy.
(17:33) Ketryn: Asi bychom se pak nějak měly vrátit.
(17:35) Margare-tka: Myslela jsem si, že s Henrym udržuješ častější komunikaci.
(17:35) Margare-tka: Tak se pak nějak oblékneme, nedokážu si přestavit jestli mě to břicho táhlo ke dnu a nebo ne:-)
(17:38) Morigan: Zas tak asi ne :-D
(17:38) Margare-tka: "Jo už jsem si vzpomněla na ty jména. pro holku Sára a pro kluka Edward. Tak se jmenoval Lorenův otec, tak jsem to plácla jako příklad a jmu se to líbí. Ale dofám, že to bude ta holka. Myslím, že ten problém co to bude straší jen mě."
(17:39) Morigan: Když se Katryn začne mít k návratu, tak se jdu taky oblékat. "Měly bychom ještě něco udělat," uznám. "I když za chvilku je stejně večer."
(17:39) Margare-tka: :-D
(17:39) Margare-tka: "Tak já vám aspoň budu dělat společnoíst a nebo něco přidržím...."
(17:39) Margare-tka: "Co budete dělat?"
(17:39) Ketryn: "Tak to je ale hezké, že je mu jedno, co to bude."
(17:41) Ketryn: Podívám se na Margaret trochu nechápavě. "Že by pomáhat se stavěním?"
(17:41) Ketryn: "I když je fakt, že dneska už asi moc práce neodvedeme."
(17:43) Ketryn: Když se oblečeme, tak se můžeme pomalu vydat zpátky.
(17:45) Margare-tka: "No já nebudu nic tahat, nebhoj:-) jen vás u toho budu podporovat."
(17:47) Ketryn: Nějak asi nejsem s Margaret na jedné vlně, protože nechápu, proč bych se měla bát, že bude něco tahat :-D
(17:50) Morigan: Já taky ne, Kat, z toho si nic nedělej, ale rozhodla jsem se, že to nebudu řešit! :-D Vracíme se pomalu podél moře.
(17:55) Morigan: A opět nám jde naproti lord Gordon, bez bot a s ohrnutými kalhotami, protože jde taky vodou a bez košile. "Tady jsou košile zřejmě přežitek," řeknu potichu, aby to neslyšel. "Jaká byla koupel?" zajímá se.
(17:55) Morigan: "Vy dneska nemáte nic na práci?" zajímám se já.
(17:57) Ketryn: "No, zavedla se tu nová móda," :-) odpovím ti taky šeptem.
(17:59) Morigan: "Mám, ale našel jsem si lepší vyplnění svého času...pozorováním," mrkne.
(18:00) Morigan: Mám velkou chuť mu říct, že je hnusnej šmírák.
(18:00) Ketryn: Já z něj a těch jeho narážek fakt začínám být v šoku!
(18:01) Morigan: "Vy už nepijte," doporučím mu.
(18:01) Morigan: "To je smůla, protože jsem vám chtěl říct, že jsem Christophera zaúkoloval, aby sem dopravil nějaké muzikanty, takže večer bude ještě veseleji."
(18:03) Ketryn: Tak to bude fakt veselo! A jestli nenechá těch svých sexuálních výstřelků, tak obzvlášť.
(18:07) Morigan: "Tak pijte míň, nebo to skončí špatně," upřesním, ale ve skutečnosti mám z muzikantů radost.
(18:08) Ketryn: Já taky :-) Nemám se tady čeho obávat, takže se na zábavu opravdu těším.
(18:10) Morigan: "Pro vás, nebo pro mě?" zajímá se rozverně.
(18:10) Morigan: "Pro oba! Už vám někdo řekl, že když jste lord, měla byste se jako lord chovat?" zeptám se řečnicky a pokračuji v cestě k táboru.
(18:10) Ketryn: On toho opravdu nenechá :-D
(18:11) Morigan: Pobaveně se směje. "Ale to bych přišel o spoustu zábavy." Nechá nás už ale jít.
(18:12) Ketryn: "Na něj to moře působí fakt silně..." řeknu pak, když už nejsme na doslech.
(18:12) Morigan: "Nevím, jestli za to může moře, spíš mu už asi hrabe."
(18:14) Ketryn: "Hlavně doufám, že jestli v tomhle hodlá pokračovat, že si bude dávat pozor před Jamesem..."

(14:16) Ketryn: "To by šlo. Když budeme stranou, tak si můžeme sundat i košile, aby to bylo pohodlnější."
(14:17) Morigan: "Večer to zase stejně dopadne hromadně, i když Gordonovi už by měl někdo zakázat pít."
(14:19) Margare-tka: "No to by měly, když ti dělá veřejný sexuální návrhy...."
(14:19) Morigan: Tak jdeme po pobřeží někam dál. Jsou tam i skalky a větší kameny, takže budeme i trochu kryté.
(14:19) Margare-tka: "Tak bez košil bychom mohly jít na chvilku stranou."
(14:19) Morigan: "Já nevím, co to do něj zase tak najednou vjelo."
(14:20) Margare-tka: "Bože já když vidím to břicho, tak tomu nějak stále nemohu věřit."
(14:0) Margare-tka: "No spíš by si měl dávat bacha on, aby taky někoho nenakazil.....tím požehnaným stavem."
(14:21) Ketryn: "To je fakt, stejně to skončí jako včera."
(14:21) Ketryn: "To by měl. Ty jeho narážky začínají nějak zesilovat."
(14:21) Morigan: To mě pobaví.
(14:22) Ketryn: To mě taky pobaví :-D
(14:22) Ketryn: "No všichni jsou tu takoví uvolněnější, tak on taky..."
(14:22) Morigan: Máme tam relativní soukromí, i když z určitých míst pobřeží na nás stejně vidět je, ale co, uvolněné mravy na pláži...
(1423) Ketryn: To myslím nějak vůbec neřešíme :-)
(144) Morigan: Ne, ani moc ne.
(14:25) Morigan: Tak si užívám vody a slunce.
(14:26) Ketryn: Je to fajn :-))
(14:28) Ketryn: "Holky, tohle je tak trochu jako dovolená nebo letní tábor," .-)
(14:29) Morigan: Pak si tam asi lehnu na pláž, abych oschla. "Jo, taky si tak připadám. Po tom všem se to dost hodí."
(14:30) Ketryn: Taky osychám. "To určitě. Vypadá to, že to všem pomáhá a je tu dobrá nálada. Dokonce i Richie přestal morousovatět." :-)
(14:55) Margare-tka: "No to je, ještě to stavění. Mám úplně špatné svědomí, že Loren je v táboře a já tady... a ne na cestě na Kardam:-)"
(14:56) Margare-tka: "A co na to James. Na ty narážky."
(14:57) Ketryn: "Tak s tím počítal, že se nás zastavíš, ne?"
(15:03) Margare-tka: "Jo to jo:-) Ale nesmím tu zůstat moc dlouho:-)"
(15:03) Margare-tka: "Abych tu jeěště neporodila."
(15:04) Margare-tka: Co je přesdně za měsíc?
(15:05) Ketryn: "Tak to máš ještě docela čas," :-D zasměju se.
(15:14) Margare-tka: Je červen?
(15:14) Ketryn: (jo červen)
(15:15) Morigan: Jo.
(15:19) Morigan: "Většinu těch narážek Jamie ani neslyší, na to si dává Gordon pozor."
(15:20) Margare-tka: A je polovina? Jo?
(15:22) Margare-tka: "No to by možná jen tak nepřešel. Chudák Jamei."
(15:23) Margare-tka: "A jak je tento tábor ohrožený? Nevyplatilo by se ti sem vzít Anabelu?"
(15:26) Morigan: "Tábor je ohrožený jako všechny tábory," pokrčím rameny. "Ale v ohnisku bojů nejsme, to ne. A teď je navíc docela bojový klid, což asi dlouho nepotrvá."
(15:27) Morigan: "No...Kit o tom včera mluvil. Říkal, že to vymyslel a že by to i zrealizoval a dopravil ji sem," svěřím se.
(15:30) Morigan: "Ale stejně... nevím."
(15:31) Margare-tka: "No tak to je dobrý:-) To by se Jameimu líbilo A taky by jsi s ním mohla konečně zařídit stan."
(15:31) Margare-tka: "NO a od Boraze útok z moře nehrozí?"

(11:00) Morigan: Pobřežní tábor ještě nemá žádné palisády, takže zaparkujeme vůz na jeho okraji. Mávám na kluky, kteří vztyčují nový stan. Když vidím Jamieho do půl těla, ještě mokrého z koupání v moři, jak se usmívá, mám chuť se na něj vrhnout.
(11:0) Ketryn: Pohled je to na kluky rozhodně pěkný :-)! To by všichni koukali, kdybys seskočila z koně a vášnivě se na něho vrhla :-D
(11:04) Ketryn: Taky mávám a usmívám se :-)
(11:08) Morigan: No chce se mi, musím se ovládat. Než slezeme, už je tam lord Gordon a pomáhá ženám z vozu. "Vítejte v našem letním vojenském táboře," hýří dobrou náladou. "Lady Margaret." Malého ironického podtónu se neoprostí.
(11:10) Ketryn: On je fakt hroznej! Líbí se mi ale, jak mají všichni dobrou náladu :-)
(11:11) Ketryn: Taky slézám a jdu pomoct s věcma.
(11:13) Morigan: "Ten požehnaný stav je nějaký nakažlivý, měla byste si dávat pozor," zašeptá mi (ale ne moc potichu) lord Gordon.
(11:14) Ketryn: Ty jeho vtípky mu opravdu nikdy nedojdou.
(11:26) Margare-tka: "Dobrý den. Lorde Gordone. Děkuji za pekné přivítání." Tak tuhle narážku nechápu. že by to už bylo na Elle tak vidět? SApíš by si měl dávat pozor on, aby někoho nenakazil požehnaným stavem.
(11:54) Morigan: "To nemusí být vaše starost," sdělím mu s úsměvem.
(11:56) Ketryn: Ještě že se umíte tak hezky pošťuchovat :-)
(11:57) Ketryn: Jdu Margaret ukázat připravený stan, aby se tam mohla ubytovat.
(11:57) Morigan: "Ale rád bych, aby byla," nakloní se ještě blíž. Začnu ho podezřívat, že tu na tom sluníčku něco popíjejí.
(11:58) Morigan: Kolem se vyrojí tolik mužů, že nemusíme vůbec nic nést a jdeme do toho stanu. Jsou tam tři postele, akorát pro Edith, Ellu a Margaret. Dají se tam případně nějaké přidat, kdyby to bylo potřeba. Dáme tam všechny věci.
(11:59) Ketryn: To se neudržím a podívám se na něj. Oni fakt asi musejí popíjet!
(11:59) Ketryn: Tak my můžeme spát stále na pláži u ohně, když nebude pršet.
(12:00) Morigan: Na Gordona se snažím dívat přísně, aby už neopakoval ty svoje erotické narážky!
(12:01) Morigan: "Ahoj Margaret!" přidruží se k nám Richie, který podle všeho právě vylezl z moře. "Až se to narodí, pojmenuješ to po mě?" Má po dlouhé době neobvykle dobrou náladu.
(12:03) Ketryn: To se opravdu musím usmívat :-) Mám pocit, jako by to byl zas ten starý Richie.
(12:06) Margare-tka: To na něj asi vykulím oči, že ti dělá takový návrhy!!!!
(12:07) Morigan: Co jsme na té pláži, jsou všichni nějak uvolněnější.
(12:08) Ketryn: To jo, všem to tak nějak dodává endorfiny a rozvernou náladu :-)
(12:08) Margare-tka: "Ahoj. Myslíš, že bych měla?"
(12:08) Morigan: "Těžko najdeš lepší jméno."
(12:10) Ketryn: "A co když to bude holka? To by to měla být Richienka?"
(12:10) Morigan: "To nebude holka," usoudí Richie.
(12:12) Ketryn: "Proč myslíš?" Kvůli Margaret doufám, že to bude holka, když vím, jak ji otázka dědictví traumatizuje
(12:13) Margare-tka: Jako když tak si tam dáte taky postele. Kat právě říkala, že nebude problém, že budete spát venku. Nerada bych zase dělala nějaký problém.
(12:16) Ketryn: (No vždyť jo, my jsem v tom stanu stejně ještě ani nespali)
(12:17) Margare-tka: "Richenka je fakt šílený."
(12:19) Margare-tka: "To by mě taky zajímalo jak jsi na to přišel co to bude?"

23:34) Ketryn: "Asi tři dny nebo tak nějak."
(23:35) Margare-tka: "Tak to je teprve chvilka:-)"
(23:37) Margare-tka: "V poslední době si toho moc nepamatuji...." Jako holky já si tady nemohu vzpomenout na jakých jménech jsme se dohodli s Lorenem. Chci vás to říct a nevím....
(23:37) Morigan: "Já bych si zase spíš některé věci nechtěla pamatovat," poznamenám.
(23:38) Margare-tka: "No moc výhodný to není.... doufám, že to brzo přejde."
(23:38) Margare-tka: "Pak musíš vyprávět."
(23:39) Margare-tka: "Chápu, že to do dopisu nešlo, ale chtěla bych vědět víc."
(23:39) Ketryn: "Jako jak nepamatuješ?" dívám se na Margaret nechápavě.
(23:40) Margare-tka: "No prostě zapomínám. Třeba te´d si nemohu vzpomenout na jakých jménech jsme se s Lorenem dohodli. Ale zase si vzpomenu..."
(23:42) Morigan: "Aha..."
(23:42) Ketryn: "Aha..."
(23:43) Morigan: :-D
(23:43) Morigan: Trvá nám to o dost déle, samozřejmě, takže už jsme s Katryn úplně oschly.
(23:44) Margare-tka: "No to není moc k smíchu. A jak se máte?"
(23:45) Morigan: (My se nesmějem, jen jsme řekly obě "aha", tak mě to v duchu pobavilo.)
(23:45) Margare-tka: Aha.
(23:46) Morigan: "Momentálně se máme zrovna dobře."
(23:48) Ketryn: "To jo, u moře je to opravdu fajn," souhlasím a raději nechci vzpomínat, že před tím jsme se moc fajn neměly.
(23:49) Margare-tka: "A jak dlouho jste se zdržely ve třetím?"
(23:49) Morigan: "Asi týden."
(23:50) Ketryn: Na tuhle otázku asi zmlknu.

22:42) Margare-tka: Pro je je připravený stan.
(22:42) Margare-tka: pro nás je připravený stan...
(22:42) Morigan: "Tak to je snad na tobě, moje služebné to nejsou. My stejně spíme venku."
(22:43) Margare-tka: "A na jak dlouho tam tak jedeme?"
(22:44) Margare-tka: "Tak já se jich ještě zeptám. Asi by byly rády."
(22:44) Margare-tka: "A nemám dopsáno."
(22:44) Morigan: Asi protočím oči. "Nevím, asi záleží na tom, jak dlouho se tu zdržíš."
(22:46) Ketryn: "Asi je klidně vzít můžeš, když budeš chtít. Jak říkáme, my ve stanu ještě nespali."
(22:47) Ketryn: "My jsme se teď přestěhovali na stavbu tam," doplním Morigan.
(22:48) Morigan: Mám největší chuť si sednout před stan a zapálit si tu vodnici.
(22:48) Ketryn: :-D
(22:52) Morigan: "Tak já nevím, jdu asi nechat naložit na ten vůz ještě nějaké víno, pokud tu nějaké je," prohlásím s povzdechem.
(22:54) Morigan: Tak asi zase vyrazím...
(22:55) Ketryn: "Jo, to by se mohlo hodit."
(22:56) Ketryn: Přemýšlím, co mám dělat já.
(22:56) Ketryn: Tak nechám Margaret psát a pak ji když tak pomůžu vybrat věci, co vzít s sebou.
(23:00) Morigan: Tak se vrátím asi za čtvrt hodiny a doufám, že to už má.
(23:01) Margare-tka: Tak já si ten dopis vezmu s sebou. A dopíšu ho tam. A Edith a Ella se ukáží? "Kat tak já dopíšu ten dopis tam. A zatím můžeme připravit věci co si vezmu sebou než dorazí Edith a Ella."
(23:01) Morigan: "Tak se něco přece jen našlo. Nechala jsem tam naložit i tu vodnici a všechno k tomu."
(23:02) Morigan: Edith s Ellou se vrátí chvilku po mě, asi se procházely táborem a hned se dají do pomoci s balením.
(23:02) Margare-tka: "Holky vy jste na mě moc energický."
(23:02) Ketryn: "Tak to zní slibně!" :-)
(23:03) Ketryn: Když tedy Margaret přestane psát, tak s ní jdu chystat věci s sebou.
(23:03) Margare-tka: "Budete se chtít jet podívat také k moři a nebo raději zůstanete tady?" dám jim na výběr.
(23:04) Ketryn: "To víš, to moře tě taky nabije!"
(23:11) Morigan: Tak to na tebe obě koukají, jako kdybys mluvila elundsky. "Rády bychom jely," vzpamatuje se Ella jako první.
(23:11) Margare-tka: "No to se teprv uvidí."
(23:13) Ketryn: Chuděry, Margaret jim dává s takovýhlema otázkama:-D
(23:14) Margare-tka: "Dobře." kouknu na Edith jestli taky souhlasí. Tak jim to nebudu přikazovat, zvládla bych to tam s vámi i bez nich.
(23:15) Morigan: Edith nenapadne nesouhlasit.
(23:16) Morigan: Čekám, co se bude dít dál a nevědomky zaplétám šňůry na vázání vchodu do copánků.
(23:17) Ketryn: "Máš všechno? Můžeme vyrazit?"
(23:17) Margare-tka: No necháme tady věci a vezmeme si jen něco co budeme potřebovat za oblečení asi to nechám na nich.
(23:19) Morigan: Ony s tím žádný problém nemají, Katryn už to tam předpřipravila a mají to zabalené bleskově. Vezmu zavazadla s Edith, případně s Katryn a vydáme se k pobřežní bráně a vozu, kam to naložíme. Vy tři si sednete na vůz, Edith ho umí řídit, tak ho bude řídit a my s Kat si nasedneme na koně, na kterých jsme přijely.
(23:20) Morigan: "Proč jsi nenapsala?" ptám se Margaret cestou. "Nevěděli jsme, jestli vůbec dorazíš."
(23:21) Ketryn: Taky něco vezmu a jdu za tebou.
(23:27) Ketryn: "To je fakt, říkala jsem si, jestli už jsi se vůbec rozhodla jet,":-)
(23:27) Margare-tka: Tak nasedneme. "Nějak jsem na to zapomněla. Dostala jsem váš dopis den před odjezdem a pak už jsem usoudila, že by dorazil trochu před, tak jsem nic nepsala, ale abych napsala, že dorazíme jsem zapomněla."
(23:29) Morigan: Cesta k pobřeží je svažující se, takže se nedá jet nijak rychle s tím vozem, takže jedeme dost zvolna.
(23:33) Margare-tka: "A jak dlouho se ten předsunutý tábor už staví?"