Druhá strana (146 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(21:17) Ketryn: Dívám se na Moreda a pak na tebe, jestli mu k tomu ještě něco řekneš. Je vidět, že už je toho moc i na něho, že se tě takhle ptá.
(21:30) Morigan: "Nebude to nebezpečné," zalžu.
(21:32) Ketryn: To se podívám zpátky na Moreda, jestli ti tohle uvěří. Mám pocit, že je to celé fakt krize.

(21:07) Morigan: Roger vypadá, že na to chce něco říct, ale nakonec to nedokáže. "Slibte mi, že kdyby se stalo cokoliv jen trochu divného, urychleně mi napíšete," přeruším to raději.
(21:12) Ketryn: To s tebou plně souhlasím a dívám se na Moreda.
(21:14) Morigan: "Dobře," slíbí Mored.
(21:15) Morigan: "Myslím to vážně. Cokoliv!" upřesním a on kývne.
(21:19) Morigan: "Slibuji," potvrdí. To mě trochu uklidní. "Musíme všichni držet při sobě," řeknu.
(21:20) Ketryn: Taky mě to trochu uklidní. Snad dají opravdu vědět, kdyby se něco dělo. Doufám ale, že se nic dít nebude!
(21:23) Morigan: V to samozřejmě doufám taky.
(21:23) Morigan: "Morigan," řekne Mored opatrně. "Co je to za ten velký plán čarodějů? Past na Dereka? Jak v tom figuruješ?"
(21:25) Ketryn: To se trochu leknu, že se na to ptá, a podívám se na tebe, co mu na to odpovíš?
(21:26) Morigan: To se teda leknu hodně!
(21:26) Morigan: "Co? Kde jsi to slyšel?"
(21:33) Morigan: "Prostě... se to povídá," odvětí vyhýbavě.
(21:33) Ketryn: Tohle ti tedy nezávidím...
(21:33) Morigan: "Je to... tajné," řeknu, i když to tak docela pravda není. "Chceme využít Derekovo pouto ke mě...tedy myslím ke mě jako ke svému bývalému učedníkovi. Není ale jisté, že to k něčemu bude."
(21:36) Morigan: "Nebude to ale pro tebe nějak nebezpečné?" zeptá se Mored na svou osobu neobvykle naivně, až se po něm i Roger skepticky podívá.
(21:41) Ketryn: No...asi mě taky trochu překvapí, že se takhle ptá Mored, ale chápu ho, má o tebe starost.

(14:32) Ketryn -> Morigan: Ta jeho ignorace mi trochu drásá nervy. „Rogere, já vím, že mě nechceš ani vidět a jsi naštvaný… asi to i chápu. Ale při tom všem, co se teď děje, jsem to nevydržela a musela jsem se jít zkusit aspoň rozloučit. I když je to takové jaké je, tak bych stejně nezvládla, kdyby se ti něco stalo…“ řeknu nakonec, když seberu odhodlání. „Neboj, zítra odjedeme a už ti zmizím z očí…“ dodám pak.

(12:50) Ketryn -> Morigan: Přijde ti od Moreda odpověď nebo pak navečer rovnou půjdeme?
(12:51) Morigan -> Ketryn: Přijde mi odpověď, že samozřejmě máme přijít.
(12:54) Ketryn -> Morigan: Asi si dám pohárek vína na klid.
(12:55) Morigan -> Ketryn: Jako pohárek vína navíc, chceš říct :-D
(12:56) Ketryn -> Morigan: No, asi tak :-D :-D
(12:56) Ketryn -> Morigan: Říkám si, co jsem si to zas vymyslela. Ale musím to zvládnout s klidem, přeci už bych si měla začít zvykat.
(12:58) Morigan -> Ketryn: Říkám si, co si to ta Katryn zase vymyslela...:-D
(12:59) Ketryn -> Morigan: :-D
(13:01) Ketryn -> Morigan: Tak pak můžeme jít, když je čas, teď už nejde couvnout... A přeci na tom nic není, přijdeme, rozloučíme se a zas se budeme moct hodit do klidu, že jo?
(13:48) Morigan -> Ketryn: V podvečer vyrazíme do velitelského stanu. Venku se chceme ohlásit, ale ten voják (je tam zase ten samý) nás rovnou pošle dál.
(13:50) Ketryn -> Morigan: Chudák, ten z nás asi už bude mít trauma :-D Snad pokaždé dostal kvůli nám seřváno.
(13:51) Ketryn -> Morigan: Tak vejdeme.
(13:52) Morigan -> Ketryn: No, trochu traumatizovaně vypadá. Když vejdeme, jsou oba v té přední místnosti a hned vstanou, dokonce i Roger.
(13:55) Ketryn -> Morigan: "Ahoj..." pozdravím je.
(13:56) Ketryn -> Morigan: Když je vidím, tak můj klid, na kterém se snažím pracovat, tak nějak trochu zakolísá.
(14:13) Morigan -> Ketryn: "Chtěly jsme se jen rozloučit...v soukromí," dodám.
(14:15) Ketryn -> Morigan: Souhlasně přikývnu.
(14:17) Ketryn -> Morigan: "Dávejte na sebe pozor..." řeknu starostlivě, a dívám se na Rogera.
(14:25) Morigan -> Ketryn: Roger spíš vypadá, že by nejraději utekl a rozhodně se na tebe nedívá.

(21:23) Ketryn -> Morigan: "Jo... psychicky se na to připravím a zvládnu to," ujišťuji spíš sama sebe. "Ty bys ses nechtěla rozloučit? Prostě jako přátelé."
(21:25) Ketryn -> Morigan: "Tedy pokud se mnou bude ochotný mluvit..."
(21:42) Morigan -> Ketryn: "To nevím, moc komunikativní teď není..."
(21:45) Ketryn -> Morigan: "To není :-( Tak uvidím, maximálně mi nic neřekne a já zas půjdu..." řeknu racionálně, až mě to samotnou překvapí. "A co ty a Mored?"
(21:47) Morigan -> Ketryn: "Já nevím, myslela jsem si, že to už nechám být...ale teď váhám tedy..."
(21:52) Ketryn -> Morigan: "Aha... no nechci tě nějak ovlivňovat."
(22:02) Morigan -> Ketryn: Kluci mají většinou půl dne volno, předposlední noc mají hlídku přes noc.
(22:05) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi to nelíbí, když mají hlídku a já jsem ve stanu sama.
(22:08) Ketryn -> Morigan: (Rogera půjdu zkoušet najít den před odjezdem. Nebo bychom to mohly udělat společně, kdybys ses rozhodla taky se s Moredem rozloučit, a chtěla bys.)
(22:11) Morigan -> Ketryn: Jestli mi to navrhneš, tak nad tím začnu uvažovat, to se mi zdá bezpečnější.
(22:12) Ketryn -> Morigan: Jo, to ti navrhnu.
(22:12) Morigan -> Ketryn: "Tak...asi jo. Můžu jim poslat vzkaz, že se stavíme."
(22:13) Ketryn -> Morigan: "To bude asi takové nejlepší," souhlasím.
(22:30) Morigan -> Ketryn: Tak poslední den pošlu Moredovi vzkaz, že je na chvíli navštívíme, jestli by nemohl dát vědět i Rogerovi.
(22:33) Ketryn -> Morigan: Snažím se psychicky se ustálit a jsem ráda, že půjdeme spolu.

(11:55) Ketryn -> Morigan: Mají pak kluci volno nebo můžeme zůstat samy dvě?
(11:57) Morigan -> Ketryn: Odpoledne musí pak jít.
(11:59) Ketryn -> Morigan: Tak se s nimi rozloučím.
(12:00) Ketryn -> Morigan: Když odejdou, tak se po tobě tak trochu dívám. "Jsi v pohodě...?" zeptám se po chvíli opatrně. "Mored..." začnu, ale pak si uvědomím, že vlastně nevím, co chci říct.
(12:12) Morigan -> Ketryn: "Neměla jsem to dělat," přiznám. "Ale nějak to nešlo...neudělat..."
(12:14) Ketryn -> Morigan: "Věř mi, že tě naprosto chápu..." vzdychnu. "Na Moreda už je toho asi taky moc, že povolil své sebeovládání."
(12:19) Morigan -> Ketryn: "Je toho moc," souhlasím. "Magie krve je náš strašák. A oni s Rogerem na jednu stranu zažili něco, co nikdo z nás nezažil. Svým způsobem jí byli mnohem blíž, než kdokoli z nás..."
(12:21) Ketryn -> Morigan: "To je pravda..." :-( souhlasím neradostně.
(12:23) Ketryn -> Morigan: "Mají jen sebe navzájem a neradostnou minulost, která je tak nějak pronásleduje...A pak to dopadá takhle."
(12:25) Morigan -> Ketryn: "Bojím se ale, že my jim pomoct nemůžeme..."
(12:26) Ketryn -> Morigan: "To bohužel nemůžeme...A teď mě fakt mrzí a štve, že jim nemůžeme být aspoň oporou..." :-(
(12:31) Morigan -> Ketryn: Tvářím se souhlasně a depresivně.
(12:36) Morigan -> Ketryn: "Za tři dny jedeme pryč, zase se to srovná...tedy myslím ta osobní část. To s tou magií, to nevím..."
(12:39) Ketryn -> Morigan: "No, nebudeme si na očích, tak to nebude tak citlivé..." souhlasím. "A stihnou se do té doby udělat ty medailony? Nebo to jde rychle, když už budou mít čarodějové v ruce ty ametysty?"
(12:55) Morigan -> Ketryn: "To nevím, ale nějak se to udělá. Buď se tu někteří čarodějové zdrží, nebo se jim ty medailony potom pošlou."
(12:57) Ketryn -> Morigan: "Dobře. Budu aspoň o trochu klidnější, až je budou mít. Tak to snad bude co nejdřív."

(22:55) Morigan -> Ketryn: "No jo, ale pak ten náš velký plán asi úplně padá...myslím, že si to nikdo ještě neuvědomil. Tedy kromě Christiana," ušklíbnu se.
(22:56) Ketryn -> Morigan: "Tak jedině, že bys na tom pracovala přes den a v noci měla amulet..." přemýšlím, ale vůbec se mi to nelíbí.
(22:58) Morigan -> Ketryn: "To mě taky napadlo, ale nejdřív to řeknu Nialovi."

(22:27) Ketryn -> Morigan: "Dobrou noc..." řeknu taky, jelikož nevím, co jiného, a rozejdu se naším směrem. Pak asi chvíli mlčím a jen se po tobě občas podívám.
(22:29) Morigan -> Ketryn: No já snad raději ani nic neříkám.
(22:29) Morigan -> Ketryn: Dovedu tě ke stanu.
(22:30) Ketryn -> Morigan: "Tak dobrou," řeknu šeptem a mám takový chápavý výraz.
(22:31) Morigan -> Ketryn: "Dobrou noc," řeknu a vracím se do svého stanu.
(22:32) Ketryn -> Morigan: Já si jdu lehnout a snažím se nevzbudit kluky.
(22:34) Morigan -> Ketryn: Nevzbudíš. Asi je opravdu už dost pozdě.
(22:35) Ketryn -> Morigan: Lehnu si k Patrickovi a snažím se usnout. Byla jsem dost unavená, ale tahle příhoda mě tedy zas probrala. Snad ale nějak usnu.
(22:36) Morigan -> Ketryn: K6
(22:37) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(22:37) Morigan -> Ketryn: No tak to není s tím spaním nějak extra žhavé...
(22:37) Ketryn -> Morigan: (Tak žádná sláva ale aspoň něco. To mi tak nějak připomíná mé poslední noci tady :-D)
(22:37) Morigan -> Ketryn: A navíc se ti do toho pletou Richieho pocity ohledně dnešní porady, což je tak akorát chaos a změť.
(22:38) Ketryn -> Morigan: Mně z toho fakt hrábne a bude. Stačí mi moje vlastní tuny myšlenek...ty Richieho už se mi tam vejít nemohou.
(22:39) Morigan -> Ketryn: Tak si to s Richiem můžete prostřídat :-D
(22:39) Morigan -> Ketryn: Nakonec usneš, ale stejně se převaluješ. Ráno jdete společně na snídani, kde se potkáte i se mnou. Snažím se tvářit normálně a docela se mi to i daří.
(22:40) Ketryn -> Morigan: To by koukal :-D
(22:40) Ketryn -> Morigan: Tak to tě obdivuji.
(22:41) Ketryn -> Morigan: Jen doufám, že i uvnitř si v pohodě...
(22:41) Margare-tka: /Já jsem mu to říkala, aby ji poslal:-)//
(22:41) Morigan -> Ketryn: Ono vzhledem k tomu s magií je trocha divné nálady lehce pochopitelná.
(22:42) Ketryn -> Morigan: Jo, to je pravda.
(22:43) Morigan -> Ketryn: "Už jsme poslali posly do města, jel s nimi Cedrik a Danny, takže ametysty doufám budou...je to velké město, tak snad ano. Nebo aspoň nějaké," informuji vás.
(22:43) Ketryn -> Morigan: "To je dobře," jsem ráda za každou aspoň trochu pozitivní zprávu. "A jak je to město daleko?"
(22:44) Morigan -> Ketryn: "Snad jen tak tři dny," řeknu.
(22:44) Margare-tka: //Tady psala jsem mu mail:-)//
(22:46) Ketryn -> Morigan: "Tak snad je nic nezdrží."
(22:46) Morigan: Rychle nějaký mužský anglický jméno teď!!
(22:46) Morigan -> Ketryn: "Snad ne. A s těmi amulety budu klidnější," řeknu.
(22:47) Morigan -> Ketryn: "A ty dostaneš lepší, ne?" zajímá se James.
(22:47) Ketryn: Jonathan
(22:47) Morigan -> Ketryn: "Ano, tenhle je malý, nemusel by fungovat naplno," upřesním.
(22:47) Ketryn: Proč?
(22:48) Margare-tka: Smith:-)
(22:49) Ketryn -> Morigan: Už aby ty amulety byly.
(22:50) Morigan -> Ketryn: "Nic se ti od té doby nezdálo?" stará se James.
(22:50) Morigan: Potřebovala jsem ho na něco. :-)
(22:51) Ketryn -> Morigan: Podívám se po tobě.
(22:52) Morigan -> Ketryn: "Ne," řeknu. "Totiž nic ohledně... Dereka. Ale napadlo mě, že taková věc pravděpodobně bude tlumit to naše spojení celkově..." zauvažuji.
(22:53) Ketryn -> Morigan: "To je asi možné...ale s tím se asi nic nenadělá. Přeci bys to nechtěla riskovat, že ne??"

(20:16) Morigan -> Ketryn: Názory na to se různí, od toho, že je to hodně nebezpečné, po to, že je to jen něco jako vedlejší účinky. Je to velký chaos.
(20:17) Ketryn -> Morigan: Hádám, že taková Veronica to zlehčuje, co?
(20:18) Ketryn -> Morigan: Mluví se tam o možnosti těch medailonů?
(20:26) Morigan -> Ketryn: Ano, o těch medailonech jsem se už asi zmiňovala, takže to se bere jako dobré preventivní opatření. Kvůli tomu, co se stalo mě, tohle nikdo zlehčovat nechce, ale panují názory, že to nesouvisí. Richie má podle pouta pocit, že by se Mored i s Rogerem mohli na temnou stranu zase přidat, protože jsou tam vždycky nějak nakloněni a možná není sám, kdo si to myslí, i když naplno to nikdo neřekl.
(20:29) Ketryn -> Morigan: Tak tahle Richieho myšlenka mě fakt hodně naštve!!!! Má štěstí, že to neříká nahlas! Vždyť se přidali na naši stranu ještě před koncem války a málem to dost odnesli.
(20:45) Morigan -> Ketryn: Nahlas se to nechystá říct, ale něco na ten způsob si myslí.
(20:46) Morigan -> Ketryn: "Porada" trvá dlouho do noci a zdá se, že je nekonečná.
(20:46) Ketryn -> Morigan: To se na něj zamračím.
(20:46) Ketryn -> Morigan: A zaujme se k tomu nakonec nějaké stanovisko?
(20:47) Morigan -> Ketryn: Diskutujeme o napojení na Dereka (moje a Nialovo), o tom, jak jsme zabili Morgolitha a jestli je opravdu možné, že by Derek bral sílu z nějaké jeho části, když už je dávno mrtvý.
(20:48) Ketryn -> Morigan: Myslíte si, že je to možné? Já mám pocit, že za chvíli začnu věřit snad všemu...
(20:53) Morigan -> Ketryn: Právě, že k ničemu nedojdeme. Ale nikdo nezná přesvědčivý argument, že by to možné bylo, jenže my nejsme znalci magie krve...
(20:55) Ketryn -> Morigan: Aha...no dalo se to čekat. Asi to bude moct ukázat jednině čas, což je dost hrozné.
(21:03) Morigan -> Ketryn: Je to opravdu únavné... ale nutné. Dohodneme se, že zítra pošleme nějaké lidi do nejbližšího města, případně někdo z čarodějů pojede s nimi, aby nákup dopadl správně.
(21:04) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že aspoň na tom se dohodlo. Asi už tam pak fakt bojuji s únavou.
(21:06) Morigan -> Ketryn: No to jo. I všichni ostatní vypadají unaveně.
(21:06) Morigan -> Ketryn: Pak se to konečně začne rozpouštět, i když pomalu, tak přece...
(21:08) Morigan -> Ketryn: Jdeme taky.
(21:09) Ketryn -> Morigan: Tak taky začnu vstávat s plánem jít co nejdřív do postele. Kluci už asi budou spát.
(21:10) Ketryn -> Morigan: Tak se s tebou asi pak unaveně rozloučím, jestli budeš spát zas u čarodějů.
(21:15) Morigan -> Ketryn: No jo, asi musím :-( "Doprovodím Kat," řeknu Nialovi. "A vrátím se." Pochopí, že chceme asi o něčem mluvit a jen přikývne. Má toho všeho taky plnou hlavu.
(21:16) Morigan -> Ketryn: Jdeme tiše táborem, uličkami mezi stany.
(21:17) Ketryn -> Morigan: "Jsem z toho totálně vycuclá..." vzdychnu cestou.
(21:18) Morigan -> Ketryn: "No, to já taky...a nic moc se nevyřešilo. Ale jsem ráda, že o tom všichni vědí, trochu mi to tak nějak ulehčilo..."
(21:19) Ketryn -> Morigan: "Ono možná v tuhle chvíli ani moc nejde víc toho vyřešit..." přemýšlí. "Aspoň že to vědí a udělají se ty medailony."
(21:22) Margare-tka: Už ho tam máte.
(21:27) Morigan -> Ketryn: "Morigan," osloví mě kdosi tichým, hlubokým hlasem ze stínu.
(21:27) Ketryn: (Akorát v drčáku asi ještě chvíli potrvá, než nám přijde :-)
(21:28) Ketryn -> Morigan: To se leknu, když na tebe někdo tak najednou promluví. Kdo to je?
(21:28) Morigan -> Ketryn: Mored.
(21:28) Morigan -> Ketryn: "Morede??" leknu se taky. "Co se stalo?"
(21:29) Ketryn -> Morigan: To mě dost zarazí.

Ahoj.
Jsem moc ráda za dopis od Vás a že jste dobře dorazily do tábora. A jak to Kat zvládáš s Rodgerem, tedy spíš on s tebou. Říkaly jste mu už o Elle? A jak zareagoval?
Loren dostal dopis stejně se mnou a byl docela rozhozený. Informaovali ho o zmizení Lorda Henryho. Tak jsem se ho snažila nějak uklidnit, že Kat zmizela taky a objevila se. Tak ať úplně nepropadá panice. Taky se hodně zajímá o miminko(To je snad poprvé co jsem to dítě nazvala miminkem). Pořád chce vědět jak se bude jmenovat, ale to já vůbec nevím. Zatím.
Už teď se mi po Vás stýská, budeme muset udržovat stálý kontakt! Jinak se zblázním. Za chvilku bych měla odjíždět na Kardan a stále se mi tam nechce. to bude strašný, než se dopis dostane z Kardanu k Vám a Lorenovi. A taky tam vůbec nechci být odříznutá od informací. Loren mi určitě nebude říkat nic co by se dělo špatně, tak budu závislá na Vás.
Pozdravujte kluky!! A taky ať na sebe dávají pozor.

Opatrujte se všichni ať se Vám nic nestane.
Margaret

PS:. Pozdravuje Vás Ella. Jinak je ji trochu špatně, ale nic strašného. Mám ji říct, že to chcete říkat Rodgerovi.

(17:54) Morigan -> Ketryn: Radši odejdeme ze stanu, kde jsme byly zatím většinu dne.
(17:58) Ketryn -> Morigan: "Tak čím dál tím lepší..." vzdychnu po chvíli. "Tohle je opravdu hodně špatná zpráva, jestli je to pravda," :-/
(17:59) Morigan -> Ketryn: "Hm..." nemám, co bych na to řekla.
(17:59) Ketryn -> Morigan: "Musí se poslat pro ty ametysty! Teď mám o ně ještě větší strach..."
(18:03) Morigan -> Ketryn: "Jdeme za Nialem...totiž Christianem. Vlastně... možná bys měla skočit do stanu za klukama, aby věděli, kde jsme..." dojde mi.
(18:05) Ketryn -> Morigan: "Jo, to bych měla!" uvědomím si, že už uběhlo opravdu dost hodin. "Mám jim říct, co jsme se dozvěděly?"
(18:11) Morigan -> Ketryn: "Asi můžeš..."
(18:12) Ketryn -> Morigan: "Tak já to nějak zkusím..."
(18:13) Morigan -> Ketryn: Tak se rozdělíme, já jdu za čaroději a ty do stanu.
(18:14) Ketryn -> Morigan: Jdu tedy k nám do stanu podívat se, jestli tam kluci jsou.
(18:15) Morigan -> Ketryn: Jsou a diví se, kde jsi byla celou tu dobu.
(18:16) Ketryn -> Morigan: "No, řešily jsme s Morigan takovou věc..." nevím, jak začít.
(18:20) Ketryn -> Morigan: "Jak jsme se s Morigan teleportovali, tak Roger s Moredem jako bývalí Vyvolení cítili tu noc kouzlo Magie krve. A neprováděl ho Derek nebo ne Derek sám..." snažím se to dát dohromady, ale je to těžké, protože tomu vůbec nechci věřit.
(18:21) Margare-tka: Holky já nevím co mám dělat jestli přendat věci do dřevěnýc beden a jídlo mít jinde a nebo nechat jednu na jídlo.-/
(18:22) Ketryn -> Morigan: "Byl tam ještě někdo...cítili prostě Morgolitha nebo nějakou jeho část nebo tak něco. Nikdo to neumí vysvětlit." Posadím se a jsem z toho fakt vykolejená. "Morigan šla teď za čaroději..."
(18:22) Morigan -> Ketryn: Máš dojem, že z toho pochopili akorát "Morigan šla za čaroději", ale Patrick se tě snaží utěšit, když vidí, že jsi rozhozená.
(18:25) Ketryn -> Morigan: "Jestli je to pravda, tak je to prostě neskutečné...a beznadějné! Byli by hrozně silní. Mistr a jeho učedník..." mám fakt co dělat, abych neupadla do krize.
(18:29) Ketryn -> Morigan: "Ale on má být prostě mrtvý! Tohle nejde..."
(19:01) Ketryn -> Morigan: "Vy to neznáte, ale když byla černá válka, tak to bylo fakt hrozné... děly se příšerné věci. A my teď máme daleko míň čarodějů..." nechci je strašit, ale potřebuji to ze sebe dostat, jak se mi to najednou hromadí v hlavě a vybavují se mi vzpomínky.
(19:04) Morigan -> Ketryn: Spíš to zůstane u toho utěšování.
(19:08) Ketryn -> Morigan: Pak se zas uklidním. Ale rozhozená asi trochu zůstanu, jelikož pobyt v Moredově stanu bylo celkově dost stresující. Asi jsme pak u nás a čekáme, jestli se objevíš. Moc toho nenamluvím a chtě nechtě myslím na Rogera.
(19:18) Morigan -> Ketryn: Přijdu až na večer, abychom si došli na večeři a potom rovnou na poradu. Pokouším se to klukům nějak ozřejmit, ale ono vlastně není co, jen, že se víc bojíme.
(19:24) Morigan -> Ketryn: Kluci s námi na poradu nemůžou a vlastně po tom zas tolik netouží.
(19:28) Ketryn -> Morigan: Tak se s nimi zas rozloučím a jdeme. Na večeři jsem toho asi moc nesnědla, chuť k jídlu mi ještě nějak nepřišla.
(19:33) Morigan -> Ketryn: Já jsem toho asi taky moc nesnědla. Dojdeme do velitelského stanu, kde už se scházejí všichni čarodějové. A skoro všichni na nás civí, když přijdeme.
(19:35) Ketryn -> Morigan: Tak to se cítím ještě líp, když takhle všichni koukají...
(19:36) Ketryn -> Morigan: Držím se někde u tebe a pozdravím se s ostatními.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:06) Morigan -> Ketryn: Někam se posadíme, naštěstí žádný zasedací pořádek není, na to je tam až příliš rušno, jak spolu všichni mluví.
(20:11) Morigan -> Ketryn: Mored, doplňován Rogerem (ale z převážné většiny mluví jen Mored), převypráví svou verzi podobně jako nám, jen o něco stručněji. Nemluví dlouho, protože je hned zahlcen dotazy (na charakter těch "vizí" nebo snů, na četnost, na detaily, na pocity atd...).
(20:13) Ketryn -> Morigan: Tak poslouchám a vůbec jim to nezávidím, že jsou takhle zpovídáni. Asi to není moc příjemné o tom mluvit. I když už to slyším podruhé, tak jsem stále v šoku a nechce se mi tomu věřit...

(18:06) Ketryn -> Morigan: Dívám se po vás a tahle situace mi připadá maximálně krizová. Navíc mě tak zmáhá vyčerpání, že mi moc nejde nějak rozumně přemýšlet. Jediné, co vím je, že Henry prostě musí žít.
(18:19) Morigan -> Ketryn: Mě taky nejde rozumně přemýšlet, jenom ležím na Henrym, kam jsem skočila. "U všech bohů, čarodějko! Ty pořád někoho bráníš vlastním tělem, to tě to baví, nebo co??" ušklíbne se Klaus. Ale protože má pořád tu větev v ruce, zůstávám tam, kde jsem.
(18:22) Ketryn -> Morigan: "Damone..." dívám se na něho prosebně. "Když už se to stalo, tak přeci..." vůbec nevím, jak se vyjádřit.
(18:41) Morigan -> Ketryn: "Hele, stejně umře, akorát ho to pak bude mnohem víc bolet!" namítne Klaus racionálně.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:06) Ketryn -> Morigan: "Tak mu přeci můžete pomoct!" Nervy mám tak napjaté, že asi za chvíli prasknou. "Vám určitě taky někdo pomohl..."
(21:06) Ketryn -> Morigan: Stále se dívám na Damona, jelikož z Klause mám přeci jen strach.
(21:07) Morigan -> Ketryn: "Chcete aby se proměnil??" podiví se Klaus upřímně.
(21:11) Ketryn -> Morigan: "Ano... tedy to záleží na Henrym, jestli bude chtít...Ale myslím, že by měl mít možnost se rozhodnout sám a ne že mu rovnou narveš větev do srdce."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.

(11:45) Morigan -> Ketryn: "Co budeme dělat teď?" zašeptám.
(11:46) Ketryn -> Morigan: To by mě taky zajímalo...
(11:47) Morigan -> Ketryn: "Co asi," pokrčí rameny Klaus a z nejbližšího stromu urve tenčí větev. "Zkrátíme mu utrpení."
(11:47) Ketryn -> Morigan: "Možná by měl někdo lordu Henrymu vysvětlit, co se vlastně stalo..."
(11:47) Ketryn -> Morigan: "To nemyslíš vážně!!?" zděsím se.
(11:48) Morigan -> Ketryn: "NE!!" vyjeknu a prakticky na pololežícího Henryho skočím. Skoro právě včas, nejspíš by mu tím klidně probodl srdce.
(11:49) Ketryn -> Morigan: To se leknu už asi po sté!

(09:32) Morigan -> Ketryn: Jdeme mlčky docela dlouho. Tedy nám to připadá hodně dlouho, jak jsme unavené. Damon a Klaus jsou od krve tolik, že to přesně odpovídá tomu, co se stalo, my jsme od krve jen trochu.
(09:33) Ketryn -> Morigan: Pohled na naši skupinu musí být dost odstrašující...ale to je to poslední, co by mě teď trápilo.
(09:37) Morigan -> Ketryn: Zatím nás nemá kdo vidět, naštěstí. Obloha nad lesem je šedá a zatažená, ale zima není.
(09:38) Morigan -> Ketryn: Je ti zase špatně, takže si na chvilku opět sedneme na zem.
(09:39) Morigan: //Nic o Stínadlech, prostě to přišlo tak nečekaně najednou! :-D Ty komentáře pod tím taky stojí za to :-)//
(09:44) Ketryn -> Morigan: Začínám být zoufalá, jestli do toho tábora vůbec někdy dorazíme, když se kvůli mně musí dělat přestávky...
(09:58) Morigan -> Ketryn: Sedíme taky v úplném tichu, opřené o strom nebo o sebe. K6
(10:07) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(10:20) Morigan -> Ketryn: Napůl tak spíš, když tě z letargie vytrhne moje šokované vyjeknutí.
(10:23) Ketryn -> Morigan: To se leknu a krve by se ve mně nedořezal! Co se děje?
(10:34) Morigan -> Ketryn: Všichni se na mě tázavě podívají. "Já..." řeknu zmateně a držím lorda Henryho za studenou dlaň. "Zdálo se mi, že se...pohnul..."
(10:35) Morigan -> Ketryn: Klaus zvedne oči v sloup a i já si trochu myslím, že mi hrabe, ale jen do té chvíle, kdy lord Henry otevře oči a prudce se nadechne.
(10:36) Morigan -> Ketryn: Vyskočím na nohy s dalším vyjeknutím.
(10:36) Ketryn -> Morigan: To vykřiknu taky! A fakt si asi začnu myslet, že tohle celé je jen noční můra.
(10:38) Morigan -> Ketryn: I Klaus vypadá nechápavě. Damon ovšem ne. "Hups," prohlásí mírně sarkasticky.
(10:41) Ketryn -> Morigan: Začíná mi to docházet a nevím, jestli mám být zděšená nebo co... Dívám se na Damone absolutně nechápavě :-O "Jak... kdy...?" Tyhle všechny šoky už fakt začínají být moc.
(10:41) Morigan -> Ketryn: "Co se to... co se stalo??" nechápe Henry a několikrát se pořádně nadechne.
(10:44) Ketryn -> Morigan: To by mě zajímalo, jak se mu tohle vysvětlí...
(10:45) Morigan -> Ketryn: "Ty jsi...ty jsi udělal...?" dívám se na Damona a stačí mi jeho výraz, aby mi to bylo jasné.
(10:45) Morigan -> Ketryn: "To je vtip??" zavrčí Klaus.
(10:52) Morigan -> Ketryn: "Byla to nešťastná shoda okolností, jasný?" ošije se Damon.
(10:52) Morigan -> Ketryn: "Cože??" nechápu to.
(10:53) Morigan -> Ketryn: "Dal jsem mu napít, aby mohl jít! Netušil jsem, že za hodinu potom bude mrtvý!"
(10:53) Morigan -> Ketryn: "Mrtvý?" nechápe Henry.
(10:56) Morigan -> Ketryn: Sáhne si na hruď, tam, kde měl hlubokou ránu, má teď jen krvavou díru v prošívanici. Nejspíš si pamatuje ten zásah, ale stále ještě to nechápe.
(11:00) Morigan -> Ketryn: "Ty jsi idiot!" vyčte mu Klaus.
(11:09) Ketryn -> Morigan: Tak teď nevím, jestli mám být šťastná, že je Henry naživu nebo být za něho vyděšená, co se to s ním stalo...
(11:18) Morigan -> Ketryn: "Nemohl jsem to vědět!" brání se Damon.
(11:19) Morigan -> Ketryn: "Neměl jsi to vůbec dělat!"
(11:24) Ketryn -> Morigan: "Nevím, jestli má smysl hádat se o tom, kdo co měl a neměl dělat..." řeknu vyčerpaně.

(22:23) Morigan -> Ketryn: Všechno se odehrálo strašně rychle, najednou je skoro ticho a nikdo z nich není naživu. Kušiník, který to zavinil pravděpodobně nemá ani hlavu a všude je spousta krve.
(22:26) Ketryn -> Morigan: Připadám si jak v hororovém filmu nebo v hodně zlé noční můře... "To ne! To nemůže být pravda..." padá na mě naprostý šok a vyčerpání a tečou mi z toho slzy po tváři.
(22:27) Morigan -> Ketryn: Jsem zoufalá. Lorda Henryho jsme sice neznaly nějak blíž, ale byl moc milý a vždycky s námi vtipkoval a v tu chvíli mám i pocit, jako bychom přišly o někoho blízkého.
(22:27) Morigan -> Ketryn: "Nemůže být mrtvý!" začnu taky brečet.
(22:28) Morigan -> Ketryn: "Je," konstatuje Klaus věcně. "Dostal to do srdce."
(22:28) Morigan -> Ketryn: Obrátím se na něj. "Je to tvoje vina!" prohlásím a vstanu. "Proč jsi sakra nebyl rychlejší?!" udeřím ho do hrudi pěstí, ale nic moc to s ním nedělá.
(22:29) Morigan -> Ketryn: "Snažil jsem se, aby se to nezabodlo do tebe a to se mi podařilo," procedí skrz zuby a sevře mi zápěstí. "Zbytek je prostě smůla!"
(22:30) Morigan -> Ketryn: "Můžu za to já," změním názor a klesnu vedle něj. "Neměl tu vůbec být!"
(22:31) Ketryn -> Morigan: Dívám se na něho nevěřícně a v hlavě se mi dělá prázdno. Díky tomu vyčerpání to na mě působí ještě víc než za jiných okolností.
(22:32) Ketryn -> Morigan: "Může za to Derek... Ne ty!" v hlase mi zaznívá krize a hysterie.
(22:37) Morigan -> Ketryn: "Nemůžeme ho tady jen tak nechat!" dochází mi.
(22:38) Morigan -> Ketryn: "Chceš nést sebou mrtvolu?" nechápe Klaus.
(22:38) Morigan -> Ketryn: "Klausi, přestaň," napomene ho Damon.
(22:39) Morigan -> Ketryn: "Nemůžeme ho nechat tady mezi ostatníma mrtvolama!"
(22:39) Morigan -> Ketryn: "To mu máme udělat v lese hrobku, nebo co by sis představovala?"
(22:39) Ketryn -> Morigan: "Musíme! Musí mít přeci v táboře pohřeb! Nemůžeme ho tu jen tak nechat!"
(22:40) Morigan -> Ketryn: "Klausi! Už takhle je to dost zkurvená situace," pokračuje Damon.

(19:34) Morigan -> Ketryn: Moc nemáš, takže se tam chvíli přece jen plácáme. "Proč jsi o těch lidech neřekl už předtím??" zajímá mě. "Nejsem hlídací pes," poznamená Klaus. "Hele, jsou opravdu blízko," dodá Damon.
(19:36) Morigan -> Ketryn: "Nevadí, šílím hlady," poznamená Klaus jakoby nic. "Jsou to jen nějaký hrdlořezové."
(19:36) Ketryn -> Morigan: To, že jsme blízko, mě docela povzbudí, aspoň psychicky.
(19:38) Ketryn -> Morigan: Tak to mě zas zarazí a pak zničí, že to nejsou lidé z našeho tábořiště. Jsem asi tak unavená, že už mě ani neděsí, že by si je chtěl dát Klaus k snídani
(19:39) Morigan -> Ketryn: "Jo, ale mají luky...a kuše," zaposlouchá se Damon. V tu chvíli kolem nás zasviští vzduch a do země a do kmenů se zabodá pár šípů a šipek.
(19:40) Morigan -> Ketryn: Oba vampýři skočí a ty nejnebezpečnější odvrátí.
(19:41) Ketryn -> Morigan: Leknu se a má krize asi graduje, tohle nám fakt ještě chybělo! Začnu být ještě víc vděčná, že je tam máme.
(20:14) Morigan -> Ketryn: V tu chvíli se na nás vyřítí nějaká banda s bojovným rykem, ale ihned mají co dělat se dvěma hladovými vampýry, což je asi dost překvapí.
(20:15) Ketryn -> Morigan: Chudák Henry, z tohohle bude v šoku asi už úplně...Snažím se držet u tebe.
(20:17) Morigan -> Ketryn: Snažím se vykouzlit kolem nás ochranné pole, ale těžko říct, jestli se mi to daří.
(20:20) Ketryn -> Morigan: Kolik jich tak je?
(20:20) Morigan -> Ketryn: Těch hrdlořezů, kteří se domnívali, že budeme snadná kořist, mohlo být snad i dvacet, takže je to mela.
(20:21) Ketryn -> Morigan: Ty jo, tak to je fakt dost. To to asi ani nestíhám sledovat.
(20:23) Morigan -> Ketryn: K6
(20:24) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(20:25) Morigan -> Ketryn: Všimneš si po levé straně jednoho, který bleskově nabil a zvedl svojí kuš.
(20:28) Ketryn -> Morigan: Bože! Tak jdu k zemi někam bokem a pokusím se strčit i do tebe.
(20:28) Ketryn -> Morigan: "Pozor!" Víc vykřiknout asi nestihnu.
(20:36) Morigan -> Ketryn: To opravdu nestihneš. Klaus po něm skočí opravdu rychle, ale přece jen trochu pozdě, protože byl zabraný do něčeho jiného, takže tětiva přece jen zadrnčí. Původní střela by zcela určitě letěla na mě, ale protože do něj strčil střelila o kus vedle - do lorda Henryho.
(20:39) Ketryn -> Morigan: Sakra!!
(20:39) Ketryn -> Morigan: Přiskočím k němu a zjišťuji, kam ho to trefilo??
(20:41) Morigan -> Ketryn: "Henry!!" ječím.
(20:43) Morigan -> Ketryn: Má sice prošívanici a na některých místech kožené pláty, ale je mu to celkem na nic, protože šipka vězí hluboko uprostřed jeho hrudníku.
(20:45) Ketryn -> Morigan: To je v prdeli!! "Henry?!" snažím se na něj mluvit a jsem v krizi. Je při vědomí??
(20:47) Morigan -> Ketryn: Při vědomí je, jeho výraz je trochu šokovaný, překvapený a bolestný. "To jsem... neudělal...dobře..." vydechne.
(20:50) Ketryn -> Morigan: "To bude v pořádku!" uklidňuji spíš sebe a zoufale nevím, co v tuhle chvíli tady dělat. Dívám se po tobě.
(20:59) Margare-tka: ...
(21:00) Morigan -> Ketryn: "Henry! Nezavírej oči, dívej se na mě!!" jsem taky v krizi. "Nezavírej oči!"
(21:01) Morigan -> Ketryn: Jenže on je zavře a vydechne naposled.
(21:03) Ketryn -> Morigan: Cože??? :-O "To ne...!" jsem v absolutním šoku a na zhroucení....
(21:03) Ketryn -> Morigan: "Henry! Proberte se!" prsknou mi nervy.
(21:04) Morigan -> Ketryn: "Ne, to ne!" snažím se ho probrat, ale marně.

(13:15) Morigan -> Ketryn: Jsem z toho zoufalá. Později už jdeme tak, že nás dvě podpírá Klaus a Henryho (který je na tom možná nejhůř), Damon - hlavně z důvodu, že podezřívá Klause, že by mohl Henryho kousnout.
(13:17) Ketryn -> Morigan: To jsme tedy parta... :-/ Jestli se nám podaří vrátit, tak v dost zbědovaném stavu.
(14:35) Morigan -> Ketryn: Snažím se soustředit, kdybych náhodou nějakou magii vycítila nebo cokoliv.
(14:35) Morigan -> Ketryn: Pak už samozřejmě svítá.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:39) Ketryn -> Morigan: "Cítíš něco, Morigan? Nezkouší tě třeba Nial hledat?" zeptám se namáhavě.
(14:45) Morigan -> Ketryn: "Nevím," přiznám vyčerpaně.
(14:55) Ketryn -> Morigan: Tak už tě s tím neobtěžuji, nemá to cenu, když jsi takhle vyčerpaná. Jen se modlím, abychom dorazili co nejdřív.
(15:31) Morigan -> Ketryn: Už je světlo, když se zdá, že je nejhůř tobě. Předtím to byl lord Henry, ten to ale teď zvládá, ale ty už asi neujdeš ani metr. "Uděláme si přestávku," řeknu, když to vidím.
(15:38) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi to nelíbí, že bychom měli kvůli mě dělat přestávku a zdržovat :-( Ale rozhodně nemám sílu protestovat a asi se svezu vysíleně na zem.
(15:41) Morigan -> Ketryn: "Můžu jí nést," řekne Damon. "Nebo Klaus."
(15:41) Morigan -> Ketryn: "Ne, uděláme si přestávku!" trvám na tom.
(15:43) Morigan -> Ketryn: "Neměli bychom, zlato, slyším lidi. Blízko," poznamená Klaus.
(15:47) Ketryn -> Morigan: "Měli bychom pokračovat..." řeknu vysíleně potichu a snažím se sebrat zbytek nějaké energie a aspoň vstát.

(10:43) Ketryn -> Morigan: Dívám se z Klause na Damona a zpátky a doufám, že nám hodlají pomoct a ne že Klaus bude vraždit Henryho nebo se s Damonem poperou. To si snad nechají na jindy...
(10:45) Morigan -> Ketryn: "Morigan, jsi v pořádku?" přiskočí ke mě Damon. "Co se to sakra stalo??"
(10:47) Morigan -> Ketryn: "Já nevím!! Myslím, že za to může Derekova magie...ale co se stalo fakt nevím. Spala jsem a najednou jsem tady! Ani nevím, kde vlastně..."
(10:49) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň už není Damon naštvaný a má o tebe starost. To mi v téhle absurdní situaci udělá radost.
(10:50) Morigan -> Ketryn: "To si děláš srandu...že něco takovýho může?" je Damon znechucený a upřímně udivený.
(10:55) Ketryn -> Morigan: Znechucená jsem taky...a obávám se, čeho všeho je Derek s Magií krve schopný.
(11:01) Ketryn -> Morigan: Dost mě děsí, že tě takhle mohl dostat. Ještě že se to nepovedlo!
(11:36) Morigan -> Ketryn: "Jak jsme daleko od tábora?" dojde mi, že tohle by oni mohli vědět.
(11:38) Ketryn -> Morigan: (Právě jsem se na to chtěla zeptat :-D) Tak se dívám na Damon, co odpoví, a doufám, že moc daleko ne.
(11:46) Morigan -> Ketryn: "No dost...určitě je to několik mil," zamyslí se.
(11:46) Morigan -> Ketryn: "A...asi jsme se teleportovali," usoudím zoufale.
(11:50) Ketryn -> Morigan: "Několik mil??" :-O šokuje mě to.
(11:51) Ketryn: "Teleportovali? Ježiš, ještě že se to Derekovi nepovedlo!"
(11:51) Ketryn -> Morigan: "Teleportovali? Ježiš, ještě že se to Derekovi nepovedlo!"
(11:54) Morigan -> Ketryn: Udělá se mi ještě hůř.Taky se necítíš nejlíp, rozhodně ne na to, pochodovat někam zpátky několik mil.
(11:56) Ketryn -> Morigan: "Tak to je tedy bezva..." řeknu vydeprimovaně a odevzdaně se opřu o strom.
(12:10) Ketryn -> Morigan: "Co teď...?" Na teleport zpátky se raději zatím neptám, když vidím, že jsi vysílená.
(12:18) Morigan -> Ketryn: "Budeme muset vyrazit zpátky pěšky," usoudím hodně nenadšeně.
(12:20) Ketryn -> Morigan: "Hm..." Raději si to ani nechci představovat.
(12:21) Morigan -> Ketryn: Absolutně netuším kudy, takže mlčky doufám, že Damon s Klausem to ví.
(12:26) Ketryn -> Morigan: "Tak bychom měli vyrazit..." snažím se sebrat síly. "Máme vůbec šanci to stihnout do rána?"
(12:44) Morigan -> Ketryn: "To si nejsem jistý," usoudí Damon.
(12:47) Ketryn -> Morigan: To mě na chvíli přepadne pocit hysterického smíchu.
(12:49) Ketryn -> Morigan: "To máme tedy co dělat..."
(12:53) Morigan -> Ketryn: Tak vstanu. "Asi bychom měli vyrazit..."
(12:53) Morigan -> Ketryn: "Jak to, že jste nás tak rychle našli?" nerozumí lord Henry.
(12:54) Ketryn -> Morigan: Ten musí být opravdu dost zmatený. Podívám se po vás, jestli víte, jak to vysvětlit.
(12:56) Morigan -> Ketryn: "Máme na to určité schopnosti," odvětí Damon stylem, že dál to rozebírat nechce a předběhne tak Klause, který chce Henryho odkázat někam.
(12:58) Morigan -> Ketryn: "Pojďme," zvedám se. "Než se stane něco horšího."
(12:59) Morigan -> Ketryn: Vyrazíme temným lesem a necháváme se vést vampýry. Nic jiného nám totiž nezbývá. Nikde kolem nás zřejmě nic divného není, což mě trochu uklidňuje, ale ne moc. Není ti moc dobře, i když to rozhodně není tak hrozné jako po klasickém teleportu, jen slabý odvar. Pochodovat několik mil ti ale přijde dost hrozné.
(13:04) Morigan -> Ketryn: Je to čím dál horší, ale ještě se držíš. Obloha začíná pomalu světlat.
(13:05) Ketryn -> Morigan: Tak jdu a říkám si, že jsme zvládli i horší věci. Aspoň že díky nim víme, kam máme jít.
(13:06) Morigan -> Ketryn: No jinak bysme byli dost v háji.
(13:07) Ketryn -> Morigan: "Ráno nás budou hledat..." vzdychnu, když vidím svítající oblohu.

(23:54) Morigan -> Ketryn: "Můžu nějak pomoct?" přiklekne ke mě Henry.
(23:54) Ketryn: Ty jo, to je dobrá dávka :-)
(23:56) Morigan -> Ketryn: "Něco jsem viděla...nějaký rituál nebo kouzlo. Asi mě chtěl přivolat. To mě dost děsí," přiznám.
(23:57) Ketryn -> Morigan: "Můžeš čarovat? Můžeme vůbec zjistit kde a jak daleko jsme?" Stále se v obavách rozhlížím. "Tohle dělal Morgolith a vůbec se mi to nelíbí," přepadne mě trochu krize, ale snažím se uklidnit a uvažovat.
(23:57) Ketryn -> Morigan: "Cože??"
(23:58) Ketryn -> Morigan: "No, to je bezva...tak ještě že se mu to nepovedlo. Tedy doufám, že se mu to nepovedlo."
(00:02) Morigan -> Ketryn: Zkusím vyčarovat světlo, povede se mi jen takové chabější, ale čarovat nejspíš můžu.
(00:05) Ketryn -> Morigan: "Můžeš se zkusit spojit s Nialem nebo nějak vystopovat, kudy jsme přišli?" ptám se. "Tedy jen pokud ti je líp. Jinak určitě ještě seď."
(00:05) Morigan -> Ketryn: "Já se pokusím," prohlásím roztřeseně.
(00:06) Morigan -> Ketryn: Vypadá to, že se mi snad trochu daří, když v blízkém křoví něco zašustí.
(00:07) Ketryn -> Morigan: To asi umřu na další šok!!
(00:10) Morigan -> Ketryn: Já se přestanu soustředit na magii a soustředím se na křoví!
(00:11) Morigan -> Ketryn: Lord Henry se zvedne a vytasí zbraň, kterou naštěstí má po boku a postaví se na obranu před nás.
(00:12) Ketryn -> Morigan: No aspoň že on má meč!
(00:12) Morigan -> Ketryn: Spíš tesák. Ale i tak, protože já mám jen nůž.
(00:13) Ketryn -> Morigan: Já se obávám, že nemám asi nic...
(00:16) Morigan -> Ketryn: Taky se zvednu na nohy.
(00:16) Morigan -> Ketryn: "Kdo je tam!" zvolá lord Henry nebojácně.
(00:16) Margare-tka: /No to je. To nebudeš spát!!!
(00:18) Ketryn -> Morigan: Jo, to já už taky stojím a čumím na to křoví.
(00:19) Morigan -> Ketryn: "Mám zbraň!" varuje pro jistotu.
(00:22) Morigan -> Ketryn: Vzduch zasviští a cosi rychlého lorda Henryho srazí stranou. "Fakt? Už se fakt bojím," prohlásí ironicky...Klaus.
(00:23) Ketryn -> Morigan: Tak tohle už je fakt na krizové umření! Dost se leknu, jestli je lord Henry v pořádku?
(00:25) Morigan -> Ketryn: "Klausi???" jsem v šoku ještě víc. "Henry!" přikleknu k němu.
(00:28) Morigan -> Ketryn: Naštěstí reaguje.
(00:29) Ketryn -> Morigan: To se mi dost uleví!
(00:33) Morigan -> Ketryn: Henry se snaží co nejrychleji zvednout, protože má pocit, že nás musí bránit.
(00:36) Ketryn -> Morigan: Chudák... před Klausem nás fakt neochrání. Obávám se, co bude dál...
(00:38) Morigan -> Ketryn: "Nech je být!" prohlásí Henry nebojácně.
(00:38) Morigan -> Ketryn: "Nebo co?" zajímá Klause.
(00:38) Morigan -> Ketryn: "Nebo tě zabiju."
(00:38) Morigan -> Ketryn: "Fakt?"
(00:39) Morigan -> Ketryn: "Klausi, u všech bohů, přestaň!" ozve se zpoza nějakého stromu Damonův znechucený hlas.
(00:40) Ketryn -> Morigan: Tak teď nevím, jestli mám být ráda, že je tu i Damon nebo ne.

(22:21) Morigan: Ano, hrajeme šeptem :-)
(22:27) Morigan -> Ketryn: Jsme na cestě asi deset dní. Ten večer mají kluci hlídku a my dvě spíme u sebe a je neobvykle větrná noc. Šli jsme spát docela pozdě, protože jsme seděli u ohně a bavili se.
(22:29) Ketryn -> Morigan: Tk se snažím usnout, ten vítr mě ale rozčiluje.
(22:38) Morigan -> Ketryn: K6
(22:38) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(22:46) Morigan -> Ketryn: Tak spíš špatně a dlouho se převaluješ. Když konečně začínáš zabírat, pohnu se prudce vedle tebe. Jak ležíme blízko, tak tě to probudí.
(22:49) Ketryn -> Morigan: To se leknu, co se děj?
(22:53) Morigan -> Ketryn: Nic zvláštního neslyšíš (ani samozřejmě nevidíš, je tma). Já pár vteřin sedím a nehýbu se.
(22:55) Ketryn -> Morigan: Tak se chvíli taky ani nehnu. "Morigan, co se děje?!" zašeptám pak, jelikož už to nevydržím.
(22:56) Morigan -> Ketryn: Chvíli nic neodpovím, ale pak začnu polohlasem říkat něco, čemu vůbec nerozumíš, jako by to bylo v jiném jazyce.
(22:58) Ketryn -> Morigan: Tak to se fakt leknu! "Morigan!! Slyšíš mě?!" začnu naléhat a zkusím s tebou zatřást.
(22:59) Morigan -> Ketryn: Tak vstanu a vylezu z našeho přístřešku, aniž si tě všimnu.
(23:02) Ketryn -> Morigan: Ty mě děsíš! "Morigan!!!" už rozhodně nešeptám a lezu hned za tebou a snažím se tě chytit za ruku. "Miki!! Niali!!" rozhodnu se zburcovat ostatní voláním.
(23:05) Morigan -> Ketryn: Chytit se ti mě nepodaří, jdu dost rychle a pokud mě necháš, brzy se ti ztratím ve tmě.
(23:07) Ketryn -> Morigan: No to tě nenechám! Běžím honem za tebou a u toho se ze všech sil snažím volat: "Miki!! Niali!!"
(23:10) Morigan -> Ketryn: U ohně sedí kdosi, koho to okamžitě zvedne. "Co se děje??" běží za námi. Stihneš zaregistrovat, že je to lord Henry.
(23:12) Ketryn -> Morigan: "Morigan! Něco jí ovládá! Vzbuďte čaroděje!!" vyhrknu, ale jinak si ho nevšímám a dál rychle běžím za tebou. "Morigan!! Sakra Morigan! Prober se!" jsem zoufalá.
(23:13) Morigan -> Ketryn: K6
(23:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(23:19) Morigan -> Ketryn: Povede se ti mě dohnat a dotknout se mého ramene, zrovna ve chvíli, kdy se lordu Henrymu podaří dotknout tebe. Připadáš si, jako by tě zasáhl blesk nebo elektrický proud.
(23:21) Ketryn -> Morigan: Tak to vykřiknu a pustím tě, jestli to jde. Bože, co se to děje?!
(23:22) Morigan -> Ketryn: Asi to jde, ale moc to necítíš. Dlouhou dobu máš dojem, že necítíš vůbec nic, nic nevidíš, nic neslyšíš, nikde nejsi.
(23:22) Morigan -> Ketryn: (Prostě tvoje oblíbené "bílo" :-)
(23:24) Ketryn -> Morigan: No bezva! :-D to jsem dlouho nezažila. Takže nemůžu vůbec nic dělat?
(23:25) Morigan -> Ketryn: V podstatě ani nechceš. Ani nevíš, po jak dlouhé době ucítíš, že ležíš na vlhkém mechu, někde na zemi.
(23:27) Ketryn -> Morigan: Můžu se hýbat? Bolí mě něco? Snažím se posadit a nějak se zorientovat.
(23:29) Morigan -> Ketryn: Bolí tě trochu celé tělo, jako by z velké únavy, ale hýbat se můžeš.
(23:30) Ketryn -> Morigan: Tak se posadím a zjišťuji, co je kolem mě. Jste tam někde i vy? Je stále tma?
(23:33) Morigan -> Ketryn: Rozhodně tam nejsi sama a asi jsme uprostřed lesa. Zdá se, že jsem tam ještě já a lord Henry.
(23:35) Ketryn -> Morigan: "Morigan? Lorde Henry?" jdu zjišťovat, jestli jste vzhůru a v pořádku.
(23:36) Morigan -> Ketryn: "Co... se... stalo?" mluvím obtížně.
(23:36) Morigan -> Ketryn: "Kde to jsme?" nechápe lord Henry.
(23:39) Ketryn -> Morigan: "To by mě taky zajímalo...Morigan, jsi v pořádku? Byla jsi úplně mimo a mluvila jsi nějakou cizí řečí nebo co. Má tohle na svědomí Derek? Kdy jsem se tě dotkla, tak jsem taky dostaly bílo a probrali jsme se až tady někde v lese."
(23:41) Morigan -> Ketryn: "Doprdele!!" zděsím se a posadím se. "Je mi špatně..."
(23:43) Ketryn -> Morigan: "Tak zůstaň sedět...nebo ležet..." jsem dost vykolejená.
(23:44) Morigan -> Ketryn: Zůstanu sedět.
(23:44) Morigan -> Ketryn: "Nechápu to," je lord Henry opravdu zmatený.
(23:46) Ketryn -> Morigan: "To je... magie...něco nás ovládlo a dovedlo sem..." vůbec nevím, jak mu to vysvětlit. "Měli bychom zjistit, kde jsme. Snad nemůžeme být moc daleko od ležení, ne?"
(23:47) Morigan -> Ketryn: "Magie," snažím se vysvětlit. "Derek. U všech bohů!" uvědomím si a splašeně se rozhlédnu. "Doufám, že...není někde tady!!!"
(23:48) Ketryn -> Morigan: "To taky doufám!" zděsím se a rozhlédnu se. "Cítíš něco??"