Druhá strana (184 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"No kdyby jsme potřebovaly aby je ovlivnil, tak bychom mu ho na chvilku undaly, ne??""

"Taky si myslím, že je Klaus nijak neovlivnil...k tomu není žádný rozumný důvod, aby to takhle dělal. Tedy ne že by Klaus k něčemu potřeboval důvod."

"Na jednu stranu by bylo dobré, kdyby u sebe sporýš měli...ale na druhou by to mohla být i komplikace, kdyby se opakovalo něco podobného jako teď, kdy jsme rády, že je Damon mohl nechat zapomenout," uvažuji. "Ale Murtagh by ho měl mít určitě, přeci jen dělá opravdu důležitá rozhodnutí."

"Pro teď si ale myslím, že bychom se měly aspoň pokusit se trochu prospat..."

20:16) Morigan: "Margaret, nejspíš prostě šel a narazil na ně v místě, kam se moc nechodí. Mohl tam být kdokoliv jiný."
(20:18) Margare-tka: "No asi ano.... alel uznej že je to magor....
(20:19) Morigan: "Kdyby je chtěl ovlivnit, aby se poprali, tak by se prostě poprali. Neumím si představit, že je ovlivní stylem: teď se pohádejte o něčem, co vás v poslední době nejvíc naštvalo..."
(20:21) Morigan: "No jestli si myslíš, že je to magor, tak nechápu, proč si taky myslíš, že by se staral o zahlazování stop po případných modřinách a tak dál. Já myslím, že je to vampýr, pro kterého jsou lidi prostě je jídlo, takže se podle toho chová. Ale pokud už byl v táboře, jak říká Damon, tak by si měl rychle vzpomenout, jak se tam nenápadně choval!" lehnu si naštvaně na postel
(20:22) Morigan: "Bohužel nemá cenu s ním promluvit, protože skoro nejde promluvit ani s Damonem!"
(20:25) Margare-tka: "No jen aby se v tom předešlém táboře choval nenápadně..... A pokud si ho sem Damon vzal, tak ať si ho ohlídá....
(20:25) Margare-tka: "No jen aby se v tom předešlém táboře choval nenápadně..... A pokud si ho sem Damon vzal, tak ať si ho ohlídá...".
(20:37) Margare-tka: "No měly bychom zalehnout, i když nevím jak usnu..."
(21:07) Morigan: Jdu se tedy převlíct, lehnu si a jdu zkusit spát. Mám ale v krvi ještě příliš adrenalinu, abych to zvládla. "Klause musí štvát, jak mu Damon pořád v něčem brání. Nevypadá, že by na to byl zvyklý," uvažuju nahlas.
(21:13) Margare-tka: "No to ne....ani nevím proč si to od něj nechá líbit....Asi tam něco bude..:"
(21:13) Margare-tka: Nadšeně odpovím, jelikož se mi taky nechce spát.
(21:30) Morigan: "Já myslím, že ho spíš překvapuje Damonovo chování, což chápu. Naštěstí pro nás má ale aspoň ten Damon aspoň nějakou soudnost...nějakou..."
(21:33) Margare-tka: "To je fakt, díky bohu. Hlavně aby se tu dlouho nezdrželi....A to jsou jako přidělený k nějaké jednotce?"
(21:36) Morigan: "Vůbec netušm, já jsem je poprvé viděla v lazaretu a podruhé v noci u zásobovacích stanů s nářadím."
(21:51) Margare-tka: "Aha...Jak jako v lazaretu?, Kdy??"
(21:52) Morigan: "Asi když jste přijeli, u všech bohů!"
(21:58) Morigan: "Proč jsou vampýři tak strašně nezvladatelní..." postesknu si.
(22:00) Margare-tka: "Jo tak to jo, myslela jsem si, že už vysávali lazaret..... No protože jsou tak trošku něco jako démoni?? A jak si pamatuji tak ten poslední taky nebyl zrovna pod kontrolou..."
(22:01) Margare-tka: "Ale je pokud si dobře pamatuji tak zatím nejvíc nezvladatelný je Klaus..."
(22:09) Morigan: "Já nevím..."
(22:12) Margare-tka: "Budeme muset doufat, že to bude opravdu málo okatý...."
(22:12) Margare-tka: "Těma nezvladatelnejma nemyslím, toho jednoho co musel jaksi umřít.... Díky bohu."
(22:13) Morigan: "Nejhorší je, že jim prakticky můžu řict nebo nakázat cokoli...s malou šancí, že to bude mít vůbec vliv."
(22:16) Margare-tka: "Šance je tam fakt malá:-( Ach jo k tomu všemu tihle dvě existence."
(22:33) Morigan: "A to ještě nemluvím o tom, že budu muset přesvědčit Gordona a Christophera, aby nosili můj pseudoamulet!"
(22:35) Margare-tka: "No to asi ano, ale tak bys jim řekla, že je to na ochranu.... třeba by se to dalo fakt spojit s amuletem na čaroděje..."
(22:35) Morigan: "To já jim samozřejmě něco takového řeknu."

(15:16) Ketryn: "Margaret, půjdeš ještě hledat toho Ferguse...?" napadne mě po nějaké době, kdy si říkám, že bychom asi měly jít spát.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:19) Margare-tka: "No jako po tomhle.....klidně bych šla, ale nevím. Když pomyslím, že čekal jen tak bezprizorně v táboře:-//"
(15:25) Ketryn: "No jestli už nikam nepůjdeš, tak bychom si asi měly jít lehnout..." navrhnu.
(15:29) Morigan: "Pokud jste se neměli sejít v zapadlém stanu se zásobováním, tak mě větší šanci, než Gordon s Christopherem, kteří se šli pohádat do zapadlé části tábora."
(15:33) Morigan: "Ráda bych je varovala, aby se podobným místům vyhýbali, ale znělo by to dost divně..."
(15:34) Ketryn: "No, to by asi znělo...hlavně by chtěli vědět proč..."
(15:49) Morigan: "No to samozřejmě...a na to tedy logickou a nepravdivou odpověď asi nevymyslím."
(15:52) Margare-tka: (Tak asi jsme se měly sejít někde poblíž toho jeho úseku a pak jsme se měly jít projít.... A nejspíš bychom v tom zapadlém zásobovacím stanu skončili....
(15:52) Margare-tka: "To jo......bohužel to nejsou děti a i ty by měly blbý otázky...."
(15:53) Margare-tka: Ale určitě bych ušila pár váčku na krk a pak uvidíme....
(15:59) Margare-tka: "Myslíš, že bych ještě měla jít za ním, aby tam na mě nečekal?"
(16:04) Morigan: "Já tedy pochybuju, že by tam tak dlouho čekal," řeknu. "Tak mu ráno řekni, že jsem tě potřebovala a nemohla jsi odejít."
(16:06) Margare-tka: "Jo to mu řeknu. Tak se aspoň můžeme dát do těch pytlíčků. Co vy na to??"
(16:08) Ketryn: "Teď v noci?"
(16:13) Morigan: "Do jakých pytlíčků??" jsem zmatená.
(16:16) Margare-tka: ""No já nevím jako malinký měšečky na krk... a nebo teda do nějakého toho medailonku, ale to nevím jestli seženeme....
(16:16) Margare-tka: "
(16:19) Morigan: "A proč?" nechápu pořád. "Jako co s nimi budeme dělat?"
(16:25) Margare-tka: "No že by v nich byl ten sporýš....nebo už to dělat nebudeme??"
(16:29) Morigan: "O sporýši a pytlíčcích si nepamatuju, že bychom mluvili. Jak by sis to konkrétně představovala?"
(16:48) Margare-tka: "No já nevím napadlo mě to něco jako talisman??? A neměly bychom jich moc, jen pro nás a Murtagha a spol."
(16:58) Morigan: "To by nějak šlo, minimálně Murtaghovi to určitě dám, ale v podstatě to zabrání jenom ovlivnění. Což tedy u Murtagha důležité je."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(19:33) Margare-tka: "No právě a tak trochu mi připadalo, že by mohly být klidně ovlivnění KIT S GORDONEM aby se poprali, ačkoliv teď zrovna k tomu moc popichovat nemusí..."
(19:33) Margare-tka: "A určitě by se to hodilo i nám... nerada bych dělala Tomu debilovi nějakého poskoka.."
(19:34) Morigan: "Cože? To je hodně přitažené za vlasy, proč by měl Klaus chtít, aby se jen tak hádali, to netuším teda."
(19:51) Morigan: "Tak uvidíme, kolik jich z toho vznikne, pravda je, že nevím, jaké by mělo být to nejmenší fungující množství sporýše, zkusíme to nějak odhadnout. Před kousnutím to nikoho bohužel neochrání, ale bude lepší, když nebudou moct ovlivňovat hlavně Murtagha...a případně nás."
(19:52) Morigan: "Ještě nevím, jak bych to měla dát Christopherovi a Gordonovi..." přiznám nenadšeně. "Asi to ale budeme řešit až ráno, je opravdu pozdě, "uvědomím si. "I když si neumím představit, že teda po tom všem usnu..."
(20:12) Margare-tka: "No Murtaghovi můžeš říct, že je to aby rozpoznal čaroděje....a nebo to nějak spojit s tímhle medailonem, to jsi říkala, že je jednoduché, ne??"
(20:12) Margare-tka: "A těm dvoum to už bude horší....to oni si to řeknou a pak se zase porvou a nebo to nebudou nosit..."
(20:14) Margare-tka: To si taky neumím představit, jsem plná všeho....."No napadlo mě, že by ten "boj" mohl být pak řešením třeba modřiny nebo jizvy a tak...."
(20:14) Margare-tka: "A proto je mohl klidně ovlivnit předem..."

(17:08) Morigan: "Mám návrh, zítra si uděláme spolu romantickou procházku po táboře a ty mi nenápadně ukážeš ty ohrožené důstojníky. Tvoje chlapce už znám, budu si je pamatovat."
(17:08) Morigan: (To je škoda, ale bodala jsem hodně naslepo :-(
(17:10) Ketryn: Ten nápad se mi líbí, i když tedy nad "romantickou procházkou" se ušklíbnu...(ale nejde jen o důstojníky...)
(17:10) Ketryn: //Holky musím jít...tak ahoj.//
(17:11) Morigan: "Myslím, že kdybys chtěl, dokázal bys rozpoznat důstojníky sám," prohlásím.
(17:12) Morigan: "Bojíš se, že budou řeči, že?" ušklíbne se.
(17:12) Morigan: "Dobře, u všech bohů, zítra to nějak uděláme..." rozhodím ruce.
(17:31) Margare-tka: Aspoň, že to.
(17:39) Morigan: Pak nám popřeje dobrou noc a odejde.
(17:42) Margare-tka: "Mohla by jsi prosím do Damonova zítřejšího zaučování připojit i Ferguse?"
(17:44) Morigan: "Samozřejmě, snad to pochopí..."
(17:49) Margare-tka: "Díky."

(14:20) Ketryn: Sedím na posteli a koukám po vás. To byl tedy zas zážitek...Damon tam furt je nebo taky už šel?
(14:22) Morigan: Samozřejmě, že nešel.
(14:28) Margare-tka: Čekám jestli se nějak budete ještě domlouvat.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:34) Margare-tka: Budeme muset vypracovat ten seznam.
(16:04) Margare-tka: ...
(16:12) Margare-tka: ...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(16:18) Morigan: //Omlouvám se, nejsem moc schopná...:-//
(16:18) Morigan: Nemám sílu vůbec mluvit, sedím jen na posteli. Damon si sedne ke mě. "Zase tolik se toho nestalo..."
(16:18) Margare-tka: //Jasně já to chápu, když jsi nemocná. Jsem tu tak jako tak:-)//
(16:20) Morigan: Zvednu k němu oči s poněkud vražedným výrazem.
(16:21) Margare-tka: "Nestalo? nejen, že zemřelo pět mužu z Gordonovi jednotky, ale málem se stalo něco i jemu a pak ještě Morigan." řeknu ani nevím jak....
(16:21) Morigan: "Škoda, že si ani jeden z nich nebude pamatovat, jak moc jsi je bránila," přijde mu veselé.
(16:22) Margare-tka: Bože já fakt už nevím. On si ze všeho dělá srandu....
(16:23) Ketryn: Dívám se na něho neschopna slova...Po větě, že se toho zas tolik nestalo, se mi chce začít hystericky smát, ale ovládnu se...i když se fakt cítím zralá na blázinec.
(16:29) Morigan: "Zlato, ve vojenském táboře většinou nezabíjíme! Byl jsem v něm několik let, kdybych se krmil každý den a tu osobu zabil, tak by tam asi moc lidí nezbylo a bylo by to sakra divné," spustí z povzdychem. "V bitvě jsem si to vždycky užil, ale to bylo jednou za čas. Musím pít. Je to jednoduché..."
(16:31) Morigan: "Má na to Klaus stejný názor?" ušklíbnu se.
(16:31) Ketryn: "Hm...ty asi ano...ale Klaus nevypadá, že by nějak řešil, jestli za ním zůstane hromada mrtvol," vypadne ze mě.
(16:33) Morigan: "Ale jasně, že to ví. Taky není v táboře poprvé. Rozhodně je nechtěl zabít."
(16:34) Ketryn: Tím si tedy vůbec nejsem jistá...
(16:35) Ketryn: Tvářím se, že tomu tedy moc nevěřím...
(16:40) Margare-tka: No tak ať já nevím si tu pije z někoho jiného.....
(16:59) Morigan: "Proč se prostě nejdete krmit někam do trénu a promenádujete se v hlavním táboře?!"
(16:59) Morigan: "Uděláme to tak, pro tvoje klidné spaní," přikývne.
(17:00) Ketryn: Kéž by...byla bych za to fakt ráda!
(17:00) Morigan: "No dneska opravdu nebudu mít klidné spaní!" odseknu. "Obzvlášť, když se o mě Klaus baví, jako bych byla pohár vína!"
(17:01) Morigan: "To víš, zakázané ovoce," usměje se Damon.
(17:01) Morigan: "Já mu dám ovoce!"
(17:01) Ketryn: To je opravdu výstižné přirovnání, pomyslím si ironicky...
(17:02) Morigan: "Fajn, to je trochu moje chyba. Jednou jsem se opil a moc jsem se rozpovídal...tedy trochu."
(17:02) Morigan: Mám chuť ho praštit.
(17:02) Ketryn: Zas se začnu dívat nevěřícně.
(17:05) Morigan: Baví se, jako vždy. "No, budu ho muset krotit, protože to stříbrné bodnutí ho docela vytočilo..."
(17:06) Morigan: Čeká asi, že se k tomu vyjádřím a taky k té dýce, ale mlčím.
(17:07) Margare-tka: No škoda, že jsi se nestrefila.....

Jsem opravdu ráda, že je ovlivnil! Při tomhle všem zmatku to tak bude mnohem jednodušší. Unaveně si sednu na postel. "To byl tedy zas večer..."

(22:57) Margare-tka: On je fakt neskutečný, je furt nad realitou.....přitom to není sranda žádná.
(22:57) Morigan: "Dobrá," rezignuje Damon při pohledu na můj výraz. "Mám jim nejdřív vymazat paměť, nebo je vezmeme do party?"
(22:59) Margare-tka: Musím si sednout, kouknu na tebe jestli souhlasíš s partou...
(23:00) Morigan: "Já..." zaváhám.
(23:02) Morigan: Přiblížím se k Damonovi a ztiším hlas. "Udělej to ale opatrně!"
(23:02) Morigan: "Fajn, neměj pořád obavy," zvedne oči v sloup a přiblíží se ke Gordonovi.
(23:03) Morigan: "Co?!" usoupí Gordon. "Jdi ode mě!"
(23:03) Morigan: "On ti neublíží," řeknu mu.
(23:06) Margare-tka: Ani neví jaká ho čeká slast.....nebude mít tyhle starosti.
(23:07) Morigan: "Uklidni se," řekne Damon důrazně. Gordon okamžitě poslechne. "Teď půjdeš do svého stanu a půjdeš spát. Nebudeš si z dnešního večera pamatovat nic, jen to, že jsi byl unavený a brzo jsi usnul."
(23:09) Morigan: "Co ten otisk zubů?" obrátí se Damon na mě.
(23:11) Margare-tka: Myslela jsem, že s tím něco umí udělat.
(23:19) Morigan: Rozhodnu se nakonec, že to zkusím magií, ty ranky jsou malé. Podaří se mi vytvořit z nich jizvičky, kterých by si už nemusel všimnout. Gordon pak odejde tak, jak mu Damon vsugeroval.
(23:21) Margare-tka: No díky bohu.... Jsem zvědavá jestli to dopadne dobře.
(23:22) Morigan: Pak se obrátí na Christophera a i když ten se brání, ovlivní ho stejným způsobem. Pak se ocitneme sami.

(21:25) Ketryn: Co...? Já fakt umřu...
(21:26) Morigan: Málem seskočím z postele. "Kde je Klaus??" vyhrknu.
(21:26) Morigan: "Venku," trhne bradou. "Mám ho snad zavolat sem?"
(21:27) Morigan: "NE!"
(21:27) Morigan: "Myslel jsem si to."
(21:28) Margare-tka: Tak tohle nechám na tobě.
(21:30) Morigan: "Damone!" slézám z postele. "Tohle je hrozně nebezpečné, chápeš!"
(21:32) Morigan: "Jde o to, miláčku, že vampýrům už jaksi máloco připadá nebezpečné," založí si ruce.
(21:32) Morigan: "V životě bych nesouhlasila s tím, abyste se vydali do tohohle tábora!" sdělím mu naštvaně.
(21:32) Morigan: "Kdybychom se tě ovšem ptali," doplní.
(21:33) Margare-tka: Koukám na něj dost nevraživě.
(21:33) Ketryn: Tak jestli při tom šoku zapomněli, jak jste se spolu bavili, tak teď určitě nezapomenou...
(21:35) Morigan: "Ale když už tady jste, ačkoliv vás tady NIKDO nechce, nemůžeš si myslet, že tu budete zakusovat každého na potkání!!"
(21:35) Morigan: "Zakusovat je silné slovo," brání se nevážně.
(21:37) Morigan: "Ty víš, co tím myslím!!"
(21:38) Morigan: "Dobře," rezignuje mírně. "Vím, co tím myslíš. Chceš mi tím naznačit, že vyfasujeme seznam osob, jejichž krku či jiné části těla se nemáme ani dotknout?" baví se.
(21:40) Margare-tka: Tak to trefil dobře....
(21:44) Ketryn: No ale stejně by nemuseli vraždit nikoho...:-/
(21:45) Margare-tka: Tak dostanou seznam Borazova tábora, umějí rychle běhat, tak si tam dojdou.
(21:54) Morigan: "A rovnou si tam napiš tyhle dva!" pokračuji v ráži.
(21:57) Margare-tka: Myslím, že bude docela dlouhý....
(21:57) Morigan: "To jsem si rozhodně domyslel," ušklíbne se Damon.
(21:57) Margare-tka: Vztahovala bych to rovnou na jednotky.
(21:58) Ketryn: To ano...)
(22:00) Morigan: Christopher a Gordon vypadají z toho rozhovoru poněkud šokovaně.
(22:01) Ketryn: To se vůbec nedivím...
(22:01) Margare-tka: Já taky ne, snad jim to trochu upraví...
(22:19) Margare-tka: No zatím tak mlčím, ale nejraději bych rozšířila seznam, ale myslím, že ještě nějak to s ním budeš řešit.
(22:28) Morigan: "Myslela jsem, že tu nějaký čas hodláte zůstat nenápadně!"
(22:30) Margare-tka: No to já taky.... a oni se tím jen baví.
(22:31) Morigan: "Ale jistě, že ano! Nebylo v plánu někoho zabíjet."
(22:31) Morigan: "No to jsem opravdu šťastná!"
(22:40) Margare-tka: To by mě zajímalo jestli se s nima nějak půjde domluvit.
(22:47) Morigan: "Ono jim to tak docela neublíží, můžeš být úplně klidná. Že ano?" pousměje se Damon.
(22:47) Morigan: "Přestaň laskavě dělat narážky! Rozhodně by je to oslabilo a vůbec je to...je to..."
(22:47) Morigan: "Nechutné? Nepřirozené?" navrhne mi.
(22:51) Margare-tka: Přestávám mít na tohle všechno sílu,.....

(22:14) Morigan: Nechám Gordona v Margaretině péči vezmu jeho kabátec a košili a přemýšlím, kam to vyhodím.
(22:20) Morigan: Nakonec to nikam nevyhodím, jenom to kopnu ke vchodu, abych to udělala později a jdu ke Christopherovi. "Mám obavy, aby neměl zlomenou čelist nebo něco, ta rána mohla být velká..." řeknu nahlas.
(22:22) Ketryn: "To by bylo blbé...Tak se na to můžeme nějak podívat..."
(22:30) Margare-tka: Tak doošetřím nějak Gordona a dám mu do ruky pohárek vína a posadím na židli,pak se s vámi kouknu na toho Christophera.....
(22:32) Morigan: "Ty je nějak...nějak znáš, že ano?" položí mi Gordon otázku, kterou jsem nechtěla slyšet.
(22:32) Morigan: "Takhle bych to nenazvala," odpovím.
(22:33) Ketryn: No, taky jsem se bála, že ti tu otázku položí...
(22:33) Ketryn: Obávám se, že bude chtít nějaké vysvětlení...
(22:35) Margare-tka: "No vypadá že si toho moc nepamatují, ale bylo by fajn. Doufám, že nikomu nic neudělali. "
(22:36) Morigan: Zkoumám Kitovu tvář, zjišťujeme, že dostal ránu na lícní kost a pěkně se mu vybarvuje. A je poněkud otřesený.
(22:37) Morigan: "Kdo si moc nepamatuje?" nechápu.
(22:37) Ketryn: Tak po tomhle se podívám na Margaret, jestli už se fakt nezbláznila...
(22:38) Margare-tka: No asi v to doufám, tak jsem to řekla nahlas
(22:41) Morigan: "Co když to má zlomené...?" řeknu nešťastně.
(22:43) Ketryn: "Tak mu to vyléčíš..."
(22:44) Morigan: "Nic nemám...zlomené..." prohlásí Christopher.
(22:45) Ketryn: Doufám, že když může mluvit, tak by to zlomené mít nemusel...
(22:49) Margare-tka: "Kdyby měl, tak by to jistým způsobem vyřešit...."
(22:50) Margare-tka: Tak si na tu čelist sáhnu, zlomenina by měla být cítit.
(22:50) Margare-tka: Opatrně.
(22:51) Ketryn: (Koukám, že Margaret nějak nejde mluvit smysluplně :-D)
(22:55) Margare-tka: Tak já jsem douafla, že by to Mor mohla pochopit, jakým způsobem. Nechce se mi to ventilovat před ním. Ani se nedivím, že nejsem schopná tvořit věty.
(22:56) Morigan: Zlomené nám to nepřipadá.
(22:57) Ketryn: Tak aspoň že tak...
(22:58) Morigan: "Kite," promluvím na něj. "Podívej se na mě." Připadá mi dost otřesený, tak se snažím zjistit, jak moc.
(23:04) Margare-tka: No rozhodně by bylo dobrý ho nechat v polosedě, jestli má otřes.

(17:24) Ketryn: Kmitám pohledem mezi vampýry, Morigan a Gordonem s Christopherem. Doufám, že si to nějak vyříkají a pak jim vymažou paměť...
(17:25) Margare-tka: No v to taky doufám a rovnou by mu mohl vymazat ten kousek kdy je posedlý Morigan...
(17:39) Morigan: "Řekli jsme si, že se budeme chovat nenápadně!" prohlásí Damon důrazně.
(17:40) Morigan: Vykašlu se na dýku a jdu zkontrolovat ránu na krku blednoucímu Gordonovi.
(17:44) Ketryn: Hm, zatím jim ta nenápadnost moc nejede...:-/
(17:44) Ketryn: Christopher je v pořádku?
(17:48) Morigan: Christopher je jenom otřesený, ale nevypadá, že by se nějak víc zranil.
(18:04) Ketryn: No já jsem taky otřesená...a to jsem se ani nemusela proletět vzduchem...S Klausem to asi opravdu nebude jednoduché :-/
(18:06) Morigan: "Já jsem nenápadný byl, příteli, já jsem tu neječel!" sykne Klaus.
(18:09) Margare-tka: No tak tto pokousání nebylo zas tak úplně nenápadné!!!!
(18:10) Ketryn: Za to nemůžeme...neměl chtít vysát lorda a velitele jednotky a pak Morigan! Samozřejmě mlčím...a modlím se.
(18:11) Morigan: Damon trhne rameny. "To víš, lidi..."
(18:13) Morigan: "Tak fajn, odbydeme to rychle a pak si promluvíme někde v klidu, když o to tak stojíš!" prohlásí Klaus nevrle. "Co jsme tady, jsi dost nesnesitelný."
(18:14) Ketryn: Zadoufám, že to rychle znamená, že nás nechají na pokoji a Gordonovi s Christopherem ovlivní paměť...
(18:18) Margare-tka: Taky v to doufám....
(18:18) Margare-tka: Začínám silně uvažovat o seznamu hájených lidí.....
(18:21) Morigan: Damon se ušklíbne. "Kecy."
(18:24) Morigan: "Fajn," pokrčí rameny Klaus. "Vezmi si tohohle, už jsem ti ho nakousl," ukáže na Gordona. "Já už mám opravdu hlad!" vykročí ke Christopherovi.
(18:24) Margare-tka: Přemýšlím jak dlouho tu jsou a nějak se dlouhé doby dopočítat nemůžu....
(18:25) Ketryn: Zblednu ještě víc a podívám se po Morigan!
(18:25) Margare-tka: Koukám na ně dost zděšeně ale doufám, že si dělají jen srandu z nás... kouknu po tom co pronesli po Morigan...
(18:32) Morigan: Já jsem se okamžitě a opravdu co nejrychleji vrhla před Christophera, naštěstí Klaus nepoužil svůj super-vampýří-rychlost a já jsem to jen tak tak stihla. Vecpala jsem se mezi Christophera a Klause, což asi ale nebyl nejchytřejší tah. Nevypadám ale, že bych nějak přemýšlela. "Ne, ne, ne," vyhrknu rychle. "Tohle ne!"
(18:34) Ketryn: Dívám se na vás opravdu vyděšeně! Chtěla bych ti nějak pomoct, ale fakt netuším jak...
(18:40) Morigan: "Co prosím?!" zavrčí Klaus. Jsme v blbé pozici, jelikož jsem zatlačila Christophera prakticky na jeden ze stanů a Klaus zase na nás.
(18:42) Ketryn: Kmitám pohledem zděšeně mezi vámi a Damonem! Jestli mi strachy už hrábne, tak se vůbec nebudu divit...
(18:46) Morigan: "Jeho ne," vypravím ze sebe přidušeně. "A...ani...ani jeho," kývnu směrem ke Gordonovi.
(18:47) Morigan: "To se mi snad zdá!" prohlásí Klaus. "Tvoje čarodějka si asi touží dát trojku!"
(18:48) Morigan: Damon obrátí oči v sloup. "To nejspíš, ale ne s tebou! To si snad ze mě všichni děláte srandu..."
(18:49) Ketryn: Kdybych nebyla tak zděšená tím, co se děje, tak bych po těhle kecech koukala dost šokovaně.
(18:50) Margare-tka: Já nemám slov.....On má dokonalou vlasnot mě o ně obrat, je neskutečný. Ať jdou pryč.
(19:20) Morigan: Dál nekompromisně visím na Christopherovi.
(19:21) Morigan: "Jestli neuhne, prostě ji kousnu, protože zatraceně chci!" prohlásí Klaus.
(19:22) Margare-tka: Tak jestli po tomhle už nezešílíš, tak po ničem.
(19:22) Margare-tka: No jako doufám, že tohle Damon nedovolí.
(19:23) Margare-tka: Koukám se na něj co jako hodlá dělat.
(19:24) Morigan: "Nekousneš ji, protože je moje!" oznámí mu Damon. "Vůbec se ji nedotýkej, nebo ti tu dýku sám narvu do břicha!"
(19:24) Ketryn: Já asi nemám daleko k hysterii, nebo já nevím...
(19:25) Morigan: Klaus se napůl ironicky a napůl nevěřícně zasměje, ale zní to spíš jako zavrčení. "Ale ne!"
(19:26) Ketryn: Tohle majetnické prohlášení mě šokuje nanovo...i když já už asi víc zděšená a šokovaná být nemůžu.

(21:52) Morigan: "Jsem sobec a jsem na to hrdý," opáčí Damon.
(21:53) Ketryn: S nimi je to fakt krize...Dívám se zděšeně po Morigan.
(21:54) Morigan: "Fajn," prohlásí Klaus naoko poraženě. "Souhlasil bych, jenže ona," ukáže na mě. "Mě bodla stříbrem," ukáže na svou paži. Damon se na mě poněkud udiveně obrátí. Snažím se tvářit nevinně.
(21:57) Morigan: "Na to neumřeš," usoudí Damon. Klaus znovu zavrčí a jeho obličej se změní. "Máš pravdu, JÁ ne!"
(22:00) Margare-tka: A co čekal když kousl Gordona..
(22:00) Morigan: Mám chuť říct "nechte toho"!, ale ovládnu se.
(22:07) Ketryn: No, to by v tuhle chvíli asi nepomohlo...
(22:10) Margare-tka: Já mám největší obavy že tohle musí prasknout.....
(22:17) Margare-tka: Nedivím se ti. taky bych brala kdyby toho nechali....

0:23) Margare-tka: No já už ho pomalu tvořím v hlavě. Říkám si, že když se hodně zavolá na upíra, tak to mu slyšet dobře.
(20:23) Margare-tka: A zatím se těn vůl drží? Jo?
(20:24) Morigan: Ono je to všechno hrozně rychlé, samozřejmě tam nemáte vůbec čas na rozmýšlení :-) Jen to prostě neumím rychleji popsat :-))
(20:29) Ketryn: Tak jestli to stihnu, tak zakřičím: "DAMONE!!" (Pokud ne, tak asi stihnu jen stát.)
(20:33) Margare-tka: Pokud je to ak rychlé jak popisuješ, tak Taky zavolám:-D "Damone."
(20:36) Morigan: Odkopl tu dýku, co jsem pustila, o kousek dál (zrovna ve chvíli, kdy obě zaječíte). Nejspíš zaváhal, jestli se má vrhnout po vás, nebo kousnout mě, ale rozhodl se rychle. Chytil mě za krk a chtěl kousnout.
(20:37) Margare-tka: No tak to jsme totálně zděšená!!!!! Vyjeknu.
(20:38) Morigan: V tu chvíli odněkud přiletí cosi nesmírně rychlého a srazí to Klause (ale i mě, samozřejmě.)
(20:40) Margare-tka: No díky bohu. Měl ho v tom lese zabít.
(20:41) Ketryn: Asi zvládám jen šokovaně stát. Tohle všechno už je na mě nějak moc...
(20:42) Morigan: Oba prakticky zbořili půlku stanu, já se snažím od nich rychle odplazit. Gordon je blízko a tak mě chytne za paži a vytáhne mě.
(20:42) Morigan: Klaus i Damon jsou rychle na nohou a oba mají venku tesáky.
(20:42) Margare-tka: No fajn, asi bude muset Damon udělat malou úpravu mysli...a pak si toho zmetka hlídat.
(20:47) Margare-tka: NO snad to nebyl třeba Murtaghův stan...
(20:47) Ketryn: Tohle nám fakt ještě chyběla. Podvědomě couvnu, abych od nich byla dál.
(20:49) Margare-tka: Teď mě napadla taková věc, jak by ti mohl Damon pomoci, ale myslím, že to budeme řešit později
(20:50) Margare-tka: Jsem totálně zděšená a zároveň šťastná že je tu....
(20:56) Morigan: "Něco jsme si řekli," prohlásí Damon.
(20:56) Morigan: "Nemám rád, když mi někdo určuje pravidla."
(21:07) Morigan: "Já taky ne, ale tohle pravidlo bys mohl zkusit dodržovat!"
(21:10) Margare-tka: No koukám, že ho Damon zatím moc nemá vycvičenýho.....
(21:12) Morigan: Dívám se po své dýce, která se válí kdesi na zemi.
(21:14) Ketryn: Já zvládám asi jen šokovaně a zděšeně stát.
(21:15) Margare-tka: NTaky mě napadlo, že by bylo fajn ji dostat do bezpečí. A čím dál tám víc jsem utvrzená, že by se měly sehnat ještě nějaké dýky....
(21:16) Margare-tka: A už se uklidnili??trochu?
(21:20) Morigan: "Proč mi nedopřeješ to, co jsi sám ochutnal, příteli?" prohlásí Klaus posměšně. "Jen trochu."
(21:30) Morigan: "Ehm..." zamyslí se Damon. "Myslím, že ne."
(21:31) Morigan: Klause to baví a zároveň zajímá. "Jsi sobec," řekne Damonovi.
(21:34) Margare-tka: To jsme narazily na pěknýho cvoka....

(15:25) Ketryn: Tak si louč vezmu, ale pak se s odstupem a ne tak rychle vydám za tebou, abych byla na dohled.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(16:09) Margare-tka: No tak to je tedy pěkný, on se fakt zbláznil....
(16:20) Morigan: Sotva se pohneme z místa, ozvou se tlumené výkřiky a několik úderů. Zrychlím, i když už jsme dost blízko, ale když se ocitneme za ohybem, abychom je mohly vidět, zjistíme, že tam nejsou sami.
(16:23) Ketryn: Taky zrychlím! Kdo tam probůh ještě je??
(16:28) Morigan: Někdo právě odstrčil Christophera (a ne málo, docela se proletěl až na nejbližší stan a zakousl se Gordonovi do krku.
(16:32) Ketryn: Cože??! Asi šokem vykřiknu a snažím se nějak zorientovat. Co tam ti dva sakra dělají?? A jsou tam oba?
(16:33) Morigan: No zatím jen jeden. Málem zaječím, ale pak skočím ke Gordonovi. Nebo spíš na ně.
(16:35) Ketryn: No já se zastavím a zmateně nevím, co dělat! Je to Klaus?
(16:38) Morigan: To není poznat. Poznat je to až když zařve bolestí a Gordona pustí (odhodí).
(16:38) Morigan: A je to Klaus.
(16:40) Ketryn: Já tam asi stojím s tou loučí a jsem připravená ti ji nějak dát, kdybys ji potřebovala. Jinak vůbec nevím, co dělat a nohy mi šokem přirostly do země. Sbírá se Gordon??? A co Christopher?
(16:41) Ketryn: Tys ho bodla tou stříbrnou dýkou?
(16:41) Morigan: Klaus se drží za paži a já držím Geraltovu stříbrnou dýku. Asi jsem ho fakt vytočila.
(16:43) Ketryn: Fakt se o tebe bojím!! Asi začnu přemýšlet, jestli nezačnu křičet: Damone!
(16:48) Ketryn: Co všichni děláte? Sleduji tebe a Klause, ale snažím se zaregistrovat, jestli se Gordon a Christopher zvedají.
(17:01) Margare-tka: Taky jsem vykřikla úlekm a zděšením co jsem viděla a co se stalo. A říkám, si že je škoda, že jsi ho neprobodla úplně.
(17:02) Margare-tka: Jak je na tom?
(17:02) Margare-tka: A viděli to všichni??
(17:15) Morigan: Gordon i Christopher se pomalu sbírají, já stojím s dýkou a Klaus stojí s pusou od krve naproti mě. "Tak ty máš stříbrnou dýku, ty děvko!" prohlásí naštvaně. "To teda mám," prohlásím, i když bych úplně nejraději utekla.
(17:17) Ketryn: Tohle fakt není dobrý! :-/ Modlím se, aby se zas objevil Damon!
(17:18) Ketryn: Sakra, nemůže být přeci tak daleko, aby tohle neslyšel! Tedy aspoň doufám!
(17:30) Margare-tka: Já už mám chuť volat Damone.... rozhlížím se okolo kde jako je.
(17:31) Morigan: "A vážně myslíš, že ti to k něčemu bude?" ušklíbne se a otře si ústa hřbetem ruky. "Nech mě se nakrmit a já nechám tebe...naživu," navrhne.
(17:32) Margare-tka: Bože je normální, já myslela, že tady chtějí být inkognito....
(17:33) Ketryn: Myslím, že mi tuhne krev v žilách...Taky bych nejraději volala Damona, ale bojím se, aby se na nás hned nevrhl.
(17:33) Ketryn: No Damon by možná i chtěl...
(17:36) Morigan: "To nepůjde...asi," řeknu opatrně.
(17:50) Ketryn: Ty jo, snad ho ten vztek aspoň trochu přejde...
(18:21) Margare-tka: No já mám pocit, že tohle už je na mě dost, asi se zblázním. Myslím, že by celý tábor měl pít ten sporýš.
(18:21) Margare-tka: Asi bychom ho měly zasadit.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(18:47) Morigan: Klaus skočí po mě, pokouším se ho zasáhnout, ale samozřejmě mám malou šanci, dává si pozor a jen tak si se mnou hraje.
(18:57) Morigan: Nakonec nemá problém s tím mi ji vypáčit z ruky, asi to nebylo úplně nebolestivé, pustím ji.
(19:34) Ketryn: Ach ne!! Jsem asi strachy bez sebe!

(12:37) Margare-tka: "Myslíš, že je to nutné?"
(12:38) Morigan: "Myslíš, že nejsi ve vojenském táboře, kde je tma a někde venku dva vampýři?"
(12:41) Ketryn: "No, si venku není úplně bezpečno..." souhlasím. "Klidně tě doprovodíme..." začnu zase vstávat.
(12:50) Margare-tka: "No tak jo no. "
(12:50) Margare-tka: "Ale mslím, že to je zbytečný projít se půjdeme společně a mám sraz v táboře."
(12:51) Morigan: Koukám na Margaret, jako by se trochu zbláznila, ale rozhodnu se, že nemám sílu k tomu něco říkat.
(12:53) Morigan: Vyjdeme společně do tmy tábora. Vezmu jednu louč, co máme venku.
(12:53) Ketryn: Já se dívám asi taky trochu zmateně...
(12:54) Margare-tka: Když tak nad tím přemýšlím, tak uznávám, že to byla blbost, ale teď už to rušit nechci.
(12:54) Ketryn: Zase se tedy doobleču a jdu za vámi.
(12:55) Morigan: (No mě tvé ztráty sebezáchovy už tolik nepřekvapují, ale vždycky to přijde nečekaně :-D I když v našem současném stavu to chápu...když se nad tím tak zamyslím)
(12:56) Ketryn: (No v našem současném stavu je možné asi vše...)
(12:59) Ketryn: (Ale argument, že se mají stejně sejít v táboře, mě mírně dostal :-) )
(13:02) Margare-tka: No dobře je to trochu blbá výmluva, pro příště vymyslím jinou.
(13:03) Margare-tka: Tak se připravím a jdu.
(13:03) Margare-tka: Tedy jdeme...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(14:17) Morigan: (No, ještě aby se scházeli za táborem! :-D)
(14:17) Ketryn: (No právě :-D)
(14:18) Morigan: Jdeme tmou, svítím loučí, kterou jsem vzala. Potkáváme občas jednotlivce, občas skupinky, občas vojáka na hlídce.
(14:18) Morigan: Zkrátíme si cestu skrz méně frekventovaná místa, když uslyšíme rozčílené hlasy někde u zásobovacích stanů.
(14:20) Ketryn: Podívám se po vás s otazníkem v očích. Jak daleko to tak od nás je? Rozeznáme nějaká slova?
(14:38) Morigan: Není to moc daleko a slova rozeznáme. "Jak jsi to mohl udělat?! Proč jsi to udělal?!" je slyšet Christopher. "Měl jsem na to právo," odsekne Gordon. "A udělal jsem jen to, co ty jsi neudělal!" "No jistě a nějak rychle?! Co si sakra od toho slibuješ!" "Nic si od toho neslibuju!!" "Myslíš si, že jsem hlupák?! No jistě, myslíš, protože jsem byl, ale teď už nejsem!" "Ti moji muži tam zemřeli, měl bys být rád, že to nebyli tvoji!!"
(14:39) Ketryn: Ach jo...:-/ Poslouchám, ale zároveň se po tobě dívám rozpačitě a soucitně.¨
(14:40) Morigan: Vypadám, že bych se tam nejradši vrhla i s tou loučí.
(14:41) Morigan: "Nevyčítej mě svoji neschopnost!" pokračuje Gordon.
(14:41) Ketryn: Nemyslím si, že by to byl dobrý nápad...Starostlivě ti položím ruku na paži.
(14:44) Morigan: "To nebylo mojí neschop-... prostě jsem jen potřeboval...musel jsem si to nechat projít hlavou, já..."
(14:45) Morigan: "Jenže zatímco ty sis to nechával projít hlavou nebo bohové ví čím, já jsem jednal. Tak to v životě chodí..."
(14:45) Morigan: "Mohl jsi mi aspoň něco říct!!"
(14:46) Ketryn: Cítím se z toho všeho opravdu blbě a starostlivě se po tobě koukám...:-(
(15:14) Morigan: "Mohl," přizná Gordon. "Mohl sis toho všimnout."
(15:15) Morigan: "Jo, to jsem si měl všimnout! Jsi opravdu dobrý přítel!" vyštěkne Christopher ironicky.
(15:15) Morigan: "To s přátelstvím nemá co dělat," brání se Gordon. "Když nejsi chytrý ty, tak já jsem."
(15:18) Ketryn: Mrzí mě, že se kvůli tomu hádají ještě oni...a že je Christopher tak zaslepený. Kdyby ti Gordon nenabídl pomoct, tak by jsi dřív nebo později stejně našla jinou cestu.
(15:18) Morigan: Ozve se zvuk, který lze dobře rozeznat. "Chceš se se mnou poprat? Neřekl bych, že to pomůže!" řekne Gordon, ale už má taky vztek.
(15:22) Ketryn: Ach bože!!! Teď se na tebe podívám stylem, jestli bys přeci jen neměla zakročit?!?

(11:33) Morigan: Dopis tedy napíšu jen kapitánovi Yllardovi.
(11:33) Morigan: Zbytek zatím nechám na Murtaghovi.
(11:36) Morigan: "Chcete jít na večeři do jídelny?" ptám se, když se blíží čas večeře.
(11:37) Margare-tka: "Můžeme, klidně:-)"
(11:41) Morigan: Tak tedy jdeme na večeři. Samozřejmě jsme středem pozornosti, ale ne otevřeně. Všichni se snaží být nenápadní, ale civí na nás a šeptají si.
(11:42) Ketryn: Tak tiše souhlasím a jdu s vámi na večeři. Po tom všem stresu mě přepadla asi taková nějaká apatie, kterou se snažím maskovat mé zoufalství.
(11:43) Ketryn: Myslím, že atmosféra v jídelně už mě nijak nerozhází. Snažím se aspoň něco pořádného sníst, abych doplnila síly.
(11:43) Morigan: Snažím se taky najíst.
(11:44) Morigan: Pak se vrátíme do stanu. Snažím se, abychom se vyhnuly všem, které nechci potkat, což se nám podaří.
(11:44) Margare-tka: Najíme a pak se tedy vydáme zase nám nebo jestli chcete někam jít??
(11:45) Morigan: Když se už stmívá, rozsvítím nějaké lampy nebo svíčky.
(11:45) Margare-tka: Pomyslím si, že jsme měly asi zůstat v tom stanu.
(11:47) Margare-tka -> Morigan: Jo myslím na toho Ferguse a na to kdy se máme sejít.¨
(11:51) Morigan: Pak už si asi lehnu na postel a nic nedělám, i když jsem se ještě nesvlékla.
(11:53) Ketryn: Taky si lehnu a mlčím.
(11:53) Ketryn: (V jakém stanu jsme měly zůstat?)
(11:54) Ketryn: Jsem ráda, že jsme cestou zpátky nikoho nepotkaly...
(11:55) Ketryn: Napaden mě, že už jsem nějakou dobu nezkoušela pouto, jestli se něco změnilo...Nemám ale sílu se v tomhle stavu o něco pokoušet a soustředit se. Takže asi jen ležím a neprakticky podléhám depresi.
(11:56) Morigan: Pak už je venku úplná tma stmívá se rychle. "Asi bychom udělaly dobře, kdybychom se pokusily brzo usnout," napadne mě. "Ale nejsem si jistá, jestli to půjde."
(12:05) Ketryn: "No, plně s tebou souhlasím...spánek by bylo vítané vysvobození..."
(12:06) Ketryn: Přinutím se vstát, abych se zula a svlékla...Pak si zas lehnu a budu se snažit usnout, i když nevím, jestli se mi podaří vypnout mozek.
(12:06) Ketryn: Přinutím se vstát, abych se zula a svlékla...Pak si zas lehnu a budu se snažit usnout, i když nevím, jestli se mi podaří vypnout mozek.
(12:08) Morigan: (Je asi tak půl deváté - devět.)
(12:11) Ketryn: To je ještě docela brzy...ale nenapadá mě, co bychom jiného měly dělat. A prospat bychom se měly. (Mám si hodit?)
(12:11) Margare-tka -> Morigan: "Nějak po večeři jsme šla za tím fergusem a pak jsem se vrátila. Ne úplně pozdě, ale později.
(12:12) Margare-tka: Já se po večeři vydám za Fergusem a pak později přijdu.
(12:13) Morigan: Jestli vidím, že se chystáš ven, tak tě zarazím. "Kam jdeš??"
(12:15) Ketryn: Taky mě to překvapí, že se Margaret takhle najednou sebrala a někam jde.
(12:35) Margare-tka: "No za Fergusem..."
(12:36) Morigan: "Teď a sama?" sednu si. "Proč jsi nic neřekla? Doprovodíme tě..."
(12:37) Margare-tka: "No nenapadlo mě to říkat."
(12:37) Margare-tka: "Myslíš, že je to nutné?"

Murtagha plně chápu a něco takového se dalo samozřejmě čekat...ale když slyším takhle nahlas, že bychom je z toho nemusely dostat, udělá se mi špatně a poblednu ještě víc...
"Já věřřím, že nejsou na ničí straně a neudělali nic, při čem by vědomě napomáhali Borazovi. Otázkou ale je, do čeho se přimotali a co mohli provést nevědomky nebo aby si zachránili kůži..." odmlčím se a musím se zas napít vína.
"Já...opravdu se budeme muset modlit, aby se jejich nevina dokázala prokázat...Přeci to musí nějak jít!" dodám zoufale.

"Tak snad budeme mít štěstí a nějak se jim podaří prokázat, že se do toho nepřipletli, kort když to fakt řekli Kat. myslím, že by v téhle situaci nelhali... To jsem ráda, že k tomu Murtagh takhle hezky přistoupil.:-) Doopravdy. "
"Kéž už by tu byly, to by se mohluž Christopher uklidnit."

"To je mi jasné...a chápu to, ale...asi se budeme muset modlit, aby v tom byli opravdu nevinně a podařilo se to prokázat..." dodám poněkud zoufale. "Ne, že bych v jejich nevinnost nevěřila, ale přece jen...byli piráti. A potom banditi, James dokonce velitel banditů."

"Řekl, že udělá, co bude moci a veliteli napíše rovnou sám. Pokud ti dva opravdu neudělali nic, může je z toho dostat. Ale pokud se přece jen provinili něčím proti armádě, měla bych se prý připravit na to, že přes svoje hodnoty nepůjde, i když mě má rád."