Druhá strana (183 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

//Ještě jedna abstraktní věc :-))
http://www.ulozto.cz/xYhryFh/these-stormy-days-enya-wmv

(10:45) Ketryn: "Asi bychom měly jít spát..." navrhnu odevzdaně. Napadne mě, že bych o tom snu mohla říct i Morigan, ale pak to zavrhnu s tím, že Morigan vypadá unaveně a není ta nejvhodnější doba na otravování s mými bláznivými sny.
(10:45) Morigan: "Asi jo," souhlasím a jdu se převlékat.
(10:47) Ketryn: Já zalezu do postele a snažím se usnout, i když mám tedy hlavu plnou Patricka a teď ještě snu s Rogerem...Nechce se mi věřit tomu, že by to mohla být pravda, ale Margaret do mě zasela semínko pochybnosti.
(10:48) Morigan: Zkusím usnout.
(10:49) Margare-tka: Taky se pokusím usnout.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(12:26) Ketryn: "Morigan, co se dělá se zajatci nepřítele? Ty se pouští...?" napadne mě ještě před usnutím. "Nebo jsou spíš naverbovaní, co...?" :-/ jsem fakt v krizi z toho, co se jim mohlo stát a zoufale bych potřebovala slyšet nějakou pozitivní zprávu. I když vím, že ta jen tak nepřijde.
(12:29) Morigan: "No tak to pochybuji, že by se pouštěli! Ani Murtagh by je jen tak nepropustil, kdyby byl na podobném místě."
(12:30) Morigan: "Ačkoliv je pravda, že do Borazovy hlavy nevidím, takže stát se to možná mohlo...asi záleželo na okolnostech."
(12:32) Ketryn: "Hm..." :-( Dál už raději nedebatuji o tom, jak se o ně bojím.
(12:33) Ketryn: "Chce si ti spát?"
(12:33) Morigan: "Ani ne," přiznám.
(12:34) Ketryn: "Mně taky ne..."
(12:37) Margare-tka: Tak já jsem asi usnula, řekla bych.
(12:39) Ketryn: „Zdál se mi takový hrozně živý sen…s Rogerem. Je to asi blbost, ale pořád na to myslím. Byla jsem u něho ve vojenském stanu, ale tak nějak jako duch-on mě neviděl. Pak tam přišel i Mored a oba vypadali dost ustaraně. Mored podotkl, že byl dobyt Čtvrtý základní, což už Roger věděl. Pak se ale začali bavit o nějakých snech a tušeních. Roger si myslel, že by to měli někomu říct, ale Moredovi to přišlo dost bláznivé. Nevím, o jaké šlo sny, ale přišlo mi, jako by tušili předem, co se ve Čtvrtém základním stane…nebo něco jiného důležitého. Asi už fakt hrozně blázním, že se mi zdá něco takového, ale bylo to opravdu jako bych tam byla…Vím, že je to přitažené za vlasy, ale co kdyby to mohla být pravda…myslela jsem si, že je to blbost, ale po rozhovoru s Margaret to ve mně začalo hlodat a furt přemýšlím o tom, jestli Roger s Moredem nemohou mít nějaké tušení, o tom, co se stalo nebo stane…“ řeknu po nějaké době mlčení.
(12:42) Morigan: "No jo, ale i kdyby to byla pravda, tak s tím stejně nic neuděláme a tak nějak se nás to ani netýká, zdá se mi."
(12:44) Ketryn: "To je asi pravda...Jen jsem ti to potřebovala říct, protože mě to docela rozhodilo...Tedy jestli můžu být po dnešku rozhozená ještě víc."
(12:45) Ketryn: "Tak dobrou..."
(12:48) Morigan: "Dobrou..."
(12:49) Ketryn: Snažím se tedy nějak vypnout mozek a usnout.
(12:52) Morigan: Tak si hoď.
(12:53) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(12:53) Ketryn: Tak se zadařilo.
(12:55) Morigan: Tak to usneš rychle.
(12:57) Morigan: Ráno vás probudí troubení trubky, to už se neděje každý den, jen někdy, ale dnes zrovna ano. Vstávám a jdu na rozcvičku.
(12:58) Ketryn: Tak taky vstávám. Dojdu se nasnídat a pak si půjdu hledat nějakou práci, kde je potřeba. Dneska se cítím opravdu dost mizerně...
(13:01) Morigan: Dnes je opravdu mlhavo. Ráno méně, ale během dopoledne to v táboře vypadá jako v prádelně a vůbec není nemožné se ztratit.
(13:03) Ketryn: Bezva, to mi na náladě tedy moc nepřidá...No aspoň neprší, pomyslím si ironicky. Občas mám touhu do něčeho praštit a ten vztek, strach a bezmoc ze sebe nějak vybít. Ale vždy se ovládnu.
(13:06) Margare-tka: No tak se ráno obléknu a jdu něco dělat pokud trefím do kuchyně, lazebny nebo třeba stájí.
(13:06) Margare-tka: Nejlepší bude pracovat.

(21:34) Margare-tka: Jsi to ty??
(21:37) Morigan: No nejspíš jsem :-) Zůstala jsem v přední místnosti.
(21:39) Margare-tka: "Morigan?" zavolám na tebe.
(21:39) Ketryn: "Morigan?" zkusím se zeptat a vstanu.
(21:40) Margare-tka: Jdu směrem k tobě a slyšíme ještě nějaké jiné hlasy a nebo zvuky.
(21:59) Morigan: Ne, žádné hlasy. "Vy ještě nespíte?" podivím se.
(22:03) Ketryn: "No já spala, ale zas jsem se vzbudila..."
(22:03) Ketryn: "Tak co rada...? Co se teď bude dít?"
(22:16) Morigan: "No..." pokrčím unaveně rameny. "Zdá se, že budeme vytvářet plány, jak dobyjeme tábor zpět. Taky musíme počkat, jestli se k tomu nějak Boraz vyjádří, ale ne moc dlouho."
(22:17) Morigan: "Nečekala jsem, že si tady budeme navzájem dobývat tábory...a taky se pořád řeší, jak to vůbec mohl vlastně dobýt?? Což mě znervózňuje."
(22:18) Margare-tka: "To je ale hajzl..."
(22:18) Morigan: "Boraz?"
(22:19) Margare-tka: "No to je dost divný, ale pokud má Dereka, tak to je docela možné. Jo jen technická Derek o Jamiemu neví nic, že jo?? Já vím, že teď není vhodné takhle ještě sejčkovat, ale napadá mě i varianta proč taky ten tábor dobyli."
(22:20) Margare-tka: "Jo...Derek je ještě něco víc."
(22:21) Ketryn: "To už by fakt bylo přitažený za vlasy..."
(22:22) Morigan: "No, to je..." souhlasím s Kat. "Pokud já vím, tak opravdu nic neví."
(22:23) Margare-tka: "Kat, ale nezapomínej, že on je pomstivchtivý hajzl a když, kde je Mor. Tak by bylo divný aby najednou zmizela. ale zaletět si sem a zjistit si nějaké informace na špičce našeho stanu není zas tak složitý na vývoj nějaké msty.... Asi jsem fakt paranoidní."
(22:23) Ketryn: "No jestli má čaroděje....Nebo myslíš, že to byla nějaká zrada?"
(22:24) Margare-tka: "Jo to je taky dost možný.... Co když nějaký z těch vězňů byl třeba nastrčený čaroděj, bylo jich tam víc...."
(22:24) Margare-tka: "Tohle slovo bych tu raději moc nevypouštěla."

(19:14) Morigan: Pro vás rozhodně. Nevracím se opravdu dlouho.
(19:24) Ketryn: No asi furt čekáme...tedy pokud u toho čekání neusneme. Já jsem opravdu v depresi, nemluvím, jen pomalu upíjím víno.
(19:31) Morigan: Katryn od vlivem vína usne.
(19:32) Ketryn: No ne že bych to chtěla, ale spánek je po tomhle dnu asi vítané vysvobození...
(19:49) Margare-tka: Tak ji když tak přikryju a čekám na tebe...
(20:00) Margare-tka: Pokud neusnu.
(20:20) Ketryn: Jsem tak napjatě zvědavá o čem to sakra mluví, že bych tam na ně začala nejraději křičet, ať pokračují.
(20:21) Margare-tka: Jako ze spaní??
(20:22) Ketryn: (Ne, to byl omyl, pardon :-))
(20:25) Ketryn: Posadím se a vypadám opravdu hodně zmateně!
(20:26) Morigan -> Margare-tka: Jsi ještě vzhůru.
(20:27) Ketryn: "Bože, teď se mi zdál hrozně živý a zvláštní sen!" vypadám opravdu rozhozeně. "Já už asi fakt blázním..." mám pocit, že to musím někomu sdělit jinak mi praskne hlava.
(20:32) Ketryn: "Já...mně se zdálo o Rogerovi. Byla jsem u něho ve vojenském stanu, ale on mě neviděl. Pak tam přišel i Mored, oba vypadali dost ustaraně a zmínili, že Borazovy jednotky dobyly Čtvrtý základní...A pak mluvili něco o nějaký zmatených snech a tušeních a jestli by to neměli někomu říct...nebo se spíš dohadovali. Spíš si mysleli, že nějak blázní..."
(20:33) Ketryn: "Já už si taky připadám jako blázen, když má fantazie v tuhle chvíli vymyslí takovýhle sen..." Napiju se ještě vína a pak si odevzdaně lehnu.
(20:37) Ketryn: Pak už zas mlčím....
(20:50) Margare-tka: "Cože," koukám nechápavě, "Jako že se jim to zdálo a neřekli to jo??"
(20:50) Margare-tka: "Cože," koukám nechápavě, "Jako že se jim to zdálo a neřekli to jo??"
(20:52) Ketryn: No taky koukám na Margaret nechápavě. "Margaret, to by můj sen! Už mi fakt hrabe, tak jsem se o to potřebovala podělit..."
(20:53) Margare-tka: "No tak třeba jste zůstali nějak propojení, proto se ti to zdá. A taky ty sny předtím... ale že se něco zdálo jim."
(20:53) Ketryn: "Co, to nemůžeš myslet vážně?!"
(20:54) Ketryn: "Co se jim zdálo nevím, to v mém snu nebylo...asi zas tak daleko moje fantazie nesahá," řeknu ironicky.
(20:55) Margare-tka: "no tak to je furt lepší terie než že jsi blázen..."
(20:56) Margare-tka: "No tak snad pokud ty sny byly nějak alarmující, tak to někomu řeknou. A to jako patřili pod Murtagha??"
(20:57) Ketryn: "Počkat, ty jako věříš tomu, že to, co se mi zdálo, je pravda? Tak nevím, kdo z nás je větší blázen?" nemám daleko k hysterickému smíchu.
(20:59) Ketryn: "Nevím...asi...Mored řekl: Dobyli Čtvrtý základní...A Roger mu na to s ironickým úšklebkem odpověděl: Já vím, byl jsem na radě. Byli z toho oba dost ustaraní."
(21:01) Ketryn: "No a pak Roger začal s těma snama a jestli by to přeci jen neměli někomu říct...a Mored byl toho názoru, že z toho všeho už jen blázní."
(21:02) Ketryn: "To je vše...takže vlastně nic moc nevím."
(21:02) Ketryn: "No to je jedno, jen jsem to prostě potřebovala někomu říct..."
(21:06) Margare-tka: "Ale já bych tomu věřila.... vzpomeň si. 6e díky snům jsi zachránila Rodgeroi život...//
(21:06) Margare-tka: "
(21:06) Morigan: Ozvou se zvuky z předsíněˇ/přijímací místnosti. Nejspíš jsem se vrátila.
(21:07) Ketryn: "To...ano...ale...to byly sny od Rigmoora..." jsem z toho zmatená.
(21:08) Ketryn: Když slyším tvůj návrat, tak zas přepnu do téhle reality a napjatě se posadím.
(21:13) Margare-tka: Tak se okamžitě zaměřím na vchod a nejspíš si stoupnu.

Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(19:14) Morigan: Pro vás rozhodně. Nevracím se opravdu dlouho.
(19:24) Ketryn: No asi furt čekáme...tedy pokud u toho čekání neusneme. Já jsem opravdu v depresi, nemluvím, jen pomalu upíjím víno.
(19:31) Morigan: Katryn od vlivem vína usne.
(19:32) Ketryn: No ne že bych to chtěla, ale spánek je po tomhle dnu asi vítané vysvobození...
(19:37) Morigan -> Ketryn: Zdá se ti změť zmatených snů, které příliš nedávají smysl, až najednou, z ničeho nic se to ustálí. Zdá se ti, že sedíš na dřevěné lavici ve stanu, ale není to náš stan. Koše ve stanu žhnou a ty úplně cítíš to teplo. Stojí tu dvě olejové lampy, takže je dost světla, ale venku je tma. Před tebou na stole stojí džbán a tepaný pohárek.
(19:39) Ketryn -> Morigan: (Tak není vítané vysvobození...) Je mi něco z toho nějak známé? Jsem tam sama? Mohu ten se ovládat a třeba vstát a porozhlédnout se?
(19:42) Morigan -> Ketryn: Povědomé ti nic není, kromě toho, že je to nejspíš taky vojenský stan. Sotva vstaneš a pokusíš se porozhlédnout, někdo vejde do stanu.
(19:42) Ketryn -> Morigan: Tak se otočím tím směrem.
(19:46) Morigan -> Ketryn: Je to Roger. Vejde, odloží plášť a začne si rozepínat kabátec, jako by tě vůbec neviděl.
(19:48) Ketryn -> Morigan: :-O Asi na něj zůstanu nějakou dobu zírat neschopná ničeho...(takovýhle sen mi tedy ještě chyběl).
(19:49) Margare-tka: Tak ji když tak přikryju a čekám na tebe...
(19:51) Ketryn -> Morigan: Pak popojdu tak nějak automaticky blíž k němu, jako bych měla touhu se ho dotknout. Je to hrozně zvláštní ho po takové době vidět, i když jen ve snu. Vyvolává to ve mně směsici pocitů smutku, radosti a bolesti.
(19:53) Morigan -> Ketryn: Je jasné, že tě opravdu vůbec nevidí. Svlékne se do košile, prohrábne si vlhké vlasy a pak se posadí ke stolu, aby si nalil víno do poháru.
(19:55) Ketryn -> Morigan: Asi z něho nemůžu spustit oči.
(19:56) Ketryn -> Morigan: Pak se odhodlám po stanu více porozhlédnout, ale furt se na Rogera otáčím. (Asi už fakt zas blázním, když se mi zdá tohle...)
(19:57) Ketryn -> Morigan: Vypadá tak, jak si ho pamatuji nebo je na něm něco jiného?
(20:00) Margare-tka: Pokud neusnu.
(20:03) Morigan -> Ketryn: Vypadá pořád stejně, jen má trochu delší vlasy.
(20:03) Ketryn -> Morigan: Jo a taky zkusím, co to udělá, když ho pohladím po ruce.
(20:04) Ketryn -> Morigan: ?¨
(20:04) Morigan -> Ketryn: Nic, nevidí tě ani necítí.
(20:04) Ketryn -> Morigan: A já to cítím?
(20:04) Morigan -> Ketryn: "Rogere?" ozve se hluboký hlas od stanových dveří.
(20:05) Morigan -> Ketryn: Tak trochu ano, ale ne úplně reálně. Zato ostatní věci reálné jsou, například jeho vůně.
(20:05) Ketryn -> Morigan: A je v tom stanu něco, co mě nějak upoutá nebo něco důležitého, čeho bych si mohla všimnout?
(20:05) Ketryn -> Morigan: Tak se trochu leknu a zas se otočím ke dveřím.
(20:06) Ketryn -> Morigan: No bezva...jeho vůně...to mě "vůbec" nerozhazuje!
(20:06) Morigan -> Ketryn: Stojí tam Mored. Roger sebou mírně trhne. "Pojď dál," řekne mu.
(20:07) Ketryn -> Morigan: Mored? Co v mém snu sakra dělá Mored? Já jsem fakt zmatená a oba si je prohlížím.
(20:09) Morigan -> Ketryn: Mored vejde a posadí se vedle něj. Roger mu nabídne víno ze svého poháru, protože tu jiný nemá. Oba si vzdychnou.
(20:10) Ketryn -> Morigan: Vypadají ustaraně nebo tak nějak?
(20:10) Morigan -> Ketryn: "Dobyli Čtvrtý základní," poznamená Mored. "Já vím, taky jsem byl na poradě," řekne Roger mírně ironicky.
(20:10) Morigan -> Ketryn: To vypadají.
(20:12) Ketryn -> Morigan: Tak po téhle větě ztuhnu a dívám se s otevřenou pusou. Já mám tedy fakt sny...Sleduji je, jestli budou ještě nějak pokračovat.
(20:15) Morigan -> Ketryn: "Neměli bychom to někomu říct?" řekne Roger nejistě po chvíli ticha.
(20:16) Morigan -> Ketryn: "Jo? A komu? A co přesně?" ušklíbl se Mored. "Pár zmatených snů a nejasných tušení?"
(20:16) Morigan -> Ketryn: "Udělal jsi pokrok, už jsi schopný nahlas přiznat, že máš taky divné sny," popíchne ho Roger.
(20:17) Ketryn -> Morigan: "Říct co???" pomylsím si napjatě pro sebe.
(20:17) Ketryn -> Morigan: Divné sny?

(15:27) Morigan: Taky jsem v šoku. "Vím, že to pro vás dvojnásobně špatná zpráva, proto jsem vám to chtěl říct osobně, hned jak přišla zpráva," řekne citlivě.
(15:27) Morigan: "Co budeme dělat?" řeknu.
(15:28) Morigan: "Nejdříve se pokusíme získat co nejvíc informací. A pak jej dobyjeme zpět."
(15:29) Ketryn: Mám pocit, jakoby mě někdo polil ledovou vodou a ještě mě u toho něčím praštil do hlavy.
(15:55) Margare-tka: Bože to je hrůza....
(16:18) Morigan: "Musím jít," omluví se Murtagh a odejde.
(16:22) Ketryn: Jsem stále v šoku...Po nějaké chvíli se donutím k pohybu a nepřítomně dojdu zpátky do ložnice, kde do sebe kopnu pohár vína a zhroutím se na postel. "To nemůže být přeci pravda..."vypravím ze sebe zničeně.
(16:28) Margare-tka: Já nějak nevím co na to říct. Tohle totiž už není možný.
(16:40) Morigan: Taky do sebe kopnu víno, co jsme si nechaly přinést.
(16:41) Morigan: "Nemůžeme vůbec odhadnout, co se s nimi mohlo stát," řeknu spíš jen tak do prostoru.
(16:42) Ketryn: Při vyslovení tohohle nahlas se zatvářím ještě sklíčeněji...
(16:42) Margare-tka: "Budeme muset doufat, že v tom neštětstí se přeci jenom nějaké štěstí najde."
(16:49) Ketryn: Na mě v tuhle chvíli padla absolutní deprese a beznaděj, že mám pocit, že se nějaké štěstí opravdu najít nemůže...Mlčím, sedím na posteli a piju víno.
(16:53) Margare-tka: Já už raději moc nemluvím, co na tuhle smůlu říct. Jen musíme doufat.
(16:59) Morigan: Zpráva se po táboře rozšíří rychlostí blesku, takže je brzo v táboře rozruch. Všichni víme, že nás teď nečekají klidné časy a pochopitelně je po večeři svolaná Rada lordů.
(17:02) Ketryn: Tak mi po večeři jdeme asi k nám do stanu a čekám, až přijdeš s rady. Tedy aspoň já, nevím, jestli Margaret není s Fergusem.
(17:08) Margare-tka: Tak pokud má čas, tak klidně jo:-) Dokud mám jistotu lektvaru:-D Ale vrátím se samozřejmě rychle.
(17:09) Ketryn: Tak si po večeři asi udělám sedánek sama se sebou a sklenicí vína.
(17:20) Margare-tka: No ale neboj, že tam budeš dlouho sama.... Já se nezdržím dlouho.

(14:20) Ketryn: Snažím se udržovat v naději, že se to s klukama nějak zdárně hned dopředu, abych nebyla furt jen v depresi. Taky si furt hledám nějakou činnost. Po té poslední zprávě jsem začala být i o něco hovornější.
(14:24) Morigan: Mě to docela pomohlo, přijde mi to jako dobrá varianta. Ačkoliv spíš je to tak, že chci Jamese vidět. Mít ho ve stejném táboře, jako jsem já, je nepředstavitelné štěstí. To, že bude vězeň a zbytek všech věcí hodlám řešit až pak.
(14:24) Ketryn: Asi tak nějak :-)
(14:27) Margare-tka: Jo to naprosto chápu. Hlavně aby se to začalo řešit./
(14:44) Morigan: Asi tři dny potom, co jsem přinesla zprávu o dopise si odpoledne chvíli sedíme ve stanu. Venku už je chladno, takže si pochopitelně topíme, ale naštěstí zrovna dneska neprší.
(14:48) Ketryn: Navrhla jsem, že bychom si mohly dát nějaké svářené víno, když je tak lezavo.
(14:50) Margare-tka: Taky mě to napadlo:-) Tak jsme nějaké zařídily:-)
(14:50) Margare-tka: Taky mě to napadlo:-) Tak jsme nějaké zařídily:-)
(14:53) Morigan: "Lady Morigan!" ozve se venku před stanem. Protože hned poznám lorda Murtagha, vyskočím na nohy. "Ano!" zavolám a hned vyběhnu z ložnice, proběhnu přijímací místností před vchod.
(14:56) Morigan: Samozřejmě ho pozvu hned dál a jsem překvapená, že za mnou přišel sám.
(14:57) Ketryn: Hned se postavím a pozdravím ho asi i s úklonou. A v hlavě mi to začne šrotovat, jestli bychom se s Margaret neměly někam vyklidit.
(14:57) Ketryn: Jsem překvapená, že takhle přišel, takže jsem mírně zmatená.
(14:58) Morigan: (Takže jste šly za mnou?)
(14:59) Morigan: (Byly jsme v ložnici)
(15:00) Ketryn: No šla jsem asi do té předsíňky, ne až úplně za tebou ven.
(15:04) Morigan: "Prosím, posaďte se," nabídnu mu, ale lehce zavrtí hlavou.
(15:04) Morigan: "Nemám dobré zprávy," řekne. Tváří se vážně. "Borazovy jednotky dobyly a obsadily jeden náš základní tábor."
(15:04) Morigan: "Který?" zblednu.
(15:05) Morigan: "Čtvrtý."
(15:05) Morigan: "Cože?? Jak se to mohlo stát?!" vyhrknu, i když je to samozřejmě nesmysl.
(15:05) Ketryn: Taky zblednu a ihned mě přejdou myšlenky, jestli nemáme odejít...
(15:05) Ketryn: Při slově čtvrtý se mi zastavím srdce!
(15:07) Margare-tka: Tak jsem ho samozřejmě taky pozdravila. Cože!! Vykulím oči.
(15:12) Ketryn: Jsem v šoku a můj mozek odmítá přijmout myšlenku, že naše naděje jsou zase v háji...a kdo ví, co se nimi mohlo stát...

(12:33) Ketryn: Po tvé zprávě, že existuje možnost, že by se mohli být převezeni, se mi po dlouhé době trochu zvedne nálad. Ne že bych tedy zrovna hýřila optimismem a pozitivní náladou, ale přeci jen mi to dalo trochu naděje.
(12:34) Morigan: Ano, zní to jako dobrá zpráva.
(12:53) Margare-tka: No to zní, ale jak jsem pochopila už jsou z toho obviněni a nebo se to stále prokazuje??
(12:53) Margare-tka: ""
(13:00) Morigan: "No obviněni byli."
(13:00) Margare-tka: "Jo ale nebylo to prokázané."
(13:03) Morigan: "Počítám, že to se bude hodně těžko prokazovat. I vyvracet."
(13:07) Margare-tka: "No takže s tímhle by šli sem a tady by to řešil Murtagh::"
(13:07) Morigan: "Když se mu bude chtít."
(13:08) Ketryn: "No snad to půjde postupně nějak řešit...Teď je důležité, aby se dostali sem..."
(13:09) Margare-tka: "To je fakt. A třeba to Murtagh nějak diplomaticky vyřeší...."
(13:11) Morigan: "Murtagh je velice čestný. Aby to náhodou nehrálo nakonec proti nám," řeknu pesimisticky.
(13:11) Ketryn: "No, toho se taky trochu obávám..."
(13:14) Margare-tka: "No snad ne, třeba opravdu uzná a najde tam tu pravdu. "
(13:15) Morigan: "Ale ani my přesně nevíme, jaká je pravda."
(13:17) Ketryn: "No já doufám, že se jí postupně dozvíme...jestli je dostaneme sem. Věřím, že nejsou na ničí straně...ale obávám se, že v tom partizánství tak úplně nevinně nebudou."
(13:18) Morigan: "Já se taky obávám."
(13:20) Morigan: "Opravdu by bylo skvělé, kdyby byli tady, protože bychom s nimi určitě mohly mluvit a dozvědět se tak, co se opravdu stalo."
(13:22) Ketryn: "Přesně tak...a snad by se to posunulo nějak dopředu A taky bychom mohly být klidnější, že jsou v pořádku. Pevně doufám, že se Murtagh rozhodne pro přesun."
(13:25) Morigan: "Já taky. Ale mám dojem, že máme velkou šanci, že se tak rozhodne. Myslím, že jde spíš o to, že má teď jiné starosti, proto to nerozhodl rovnou, ale mám dojem, že to pro mě udělá."
(13:26) Margare-tka: "Jako já věřím, že to co nám tam řekli je pravda a s jejich štěstím, měly na práci taky něco ne úplně košér, a připletli se do toho.
(13:26) Margare-tka: "Aspoň, že se věci nějak pohnou."
(13:28) Ketryn: "Ještě že máš s Murtaghem tak dobré vztahy. Vypadá to, že by snad v rámci svých morálních zásad, byl ochoten ti pomoct..."

(16:45) Morigan: Co se týče vampýrů, po naší společné dekadentní party se jejich vztah k nám změnil a dokonce se zatím zdá, že přestali dělat schválně potíže. Když někoho z nich potkáme, věnují nám vždy oba mnohoznačný úsměv, ale veřejně žádné poznámky nevytrubují. Zdá se, že jsme tak uzavřeli příměří.
(16:45) Morigan: Optimismus a velká energie ze mě po třech dnech vyprchala a opět je pro mě těžké mít pozitivní myšlenky.
(16:47) Ketryn: Ty jo, tak aspoň k něčemu ta zvrhlost byla. Ze začátku mě jejich přítomnost uvádí do rozpaků, ale postupně si zvyknu a beru to jako fakt, že tam jsou. Jsem opravdu ráda, že nedělají nějaké potíže.
(16:48) Margare-tka: To jsem taky docela ráda snažím se vrátit zase do nějakých normálních kolejí. Taky se ptám na postup s klukama.
(16:50) Ketryn: Pro mě je teď fakt těžké tvářit se nějak pozitivně a optimisticky...snažím se ale aspoň, abych nebyla úplně nějaký destruktivní pesimista...
(16:54) Margare-tka: Tak aspoň já se snažím vám nějak zlepšit náladu. Když vidím, že je to hodně špatný.
(16:50) Ketryn: Pro mě je teď fakt těžké tvářit se nějak pozitivně a optimisticky...snažím se ale aspoň, abych nebyla úplně nějaký destruktivní pesimista...
(16:54) Margare-tka: Tak aspoň já se snažím vám nějak zlepšit náladu. Když vidím, že je to hodně špatný.
(16:56) Ketryn: Asi toho moc nenamluvím a snažím se si hledat nějakou práci, abych zaměstnala.
(16:59) Margare-tka: No nebude to s vámi lehký.....
(17:49) Morigan: Asi tak čtvrtý den po večírku přiběhnu konečně se zprávami o Jamesovi a Patrickovi přímo od Murtagha.
(17:50) Ketryn: Dívám se na tebe plná otazníků a dost napjatě!
(17:54) Morigan: "Velitel Čtvrtého odepsal, že prý jsou obviněni za napomáhání nepříteli a byli chyceni spolu s dalšími jako partyzánské jednotky."
(17:55) Ketryn: "No bezva...!" :-/ "Do čeho se ti blbouni sakra přimotali...A...jde s tím něco dělat?"
(17:56) Morigan: "Nevím, pravděpodobné je, že opravdu nejsou s Borazem, ale nejspíš ani nesympatizují s Murtaghem, takových partyzánů musí být dost."
(18:00) Ketryn: "A psal něco o tom, co teď s nimi bude?"
(18:00) Ketryn: "A co teď budeme dělat? Přeci musí být šance je z toho nějak dostat..."
(18:00) Morigan: "To nepsal, Murtagh se chtěl jenom informovat, tak dostal informaci. Ale myslím, že kdyby to bylo něco...akutního...tak by to tam asi napsal."
(18:01) Morigan: "Murtagh naznačil, že si to sice potřebuje promyslet, ale že by mohl vězně nechat převézt sem."
(18:03) Ketryn: "Ty jo, tak to je první pozitivní zpráva! Kdyby byli tady, tak by to bylo o dost jednodušší...a třeba by se s tím časem dalo něco dělat."
(18:14) Morigan: "No, jednodušší by to rozhodně bylo! Snad si to rozmyslí k dobrému..."
(18:17) Ketryn: "Tak se budeme modlit..."
(18:18) Ketryn: Trochu mi svitla naděje a opravdu pevně doufám, že se Murtagh rozhodne k dobrému.

(21:03) Margare-tka: Co máme za denní dobu?? Ráno?¨
(21:04) Ketryn: Já myslím, že odpoledne.
(21:05) Morigan: Odpoledne.
(21:05) Morigan: "Pokusím se na ten lektvar něco sehnat, ale je dobře, že máš zatím ty bylinky. Některé vůbec neznám, vlastně většinu."
(21:13) Margare-tka: "NO asi jsou z té džungle.... řekla bych."
(21:16) Morigan: "To bych asi taky řekla," jsem pobavená.
(21:16) Morigan: Venku stále lije a v táboře se začínají tvořit rybníky, spousta vojáků kope rigoly kolem stanů.
(21:17) Margare-tka: "Bože co když bude celá taková zima??? V loni taky zrovna moc sněhu nebylo..."
(21:18) Margare-tka: Jsem z toho znechucená a hlavně proto, že máme mnohem menší šanci s Fergusem se scházet venku....
(21:18) Ketryn: "Možná bychom si taky měly vykopat rigol vykopat..."
(21:19) Ketryn: "Proč jsi tak zděšená z toho, že by byla zima bez sněhu? Navíc je brzo dělat nějaké závěry, tohle je normální podzimní počasí."
(21:24) Morigan: "Oni nám ho vykopou, přece si nebudeme kopat rigol!"
(21:25) Ketryn: "To je pravda :-)"
(21:26) Margare-tka: No to mě nenapadlo:-) "No já nejsem zděšená, jen to konstatuji, že jsou tu teď zimy mírnější. Teda aspoň ty poslední..."

(15:38) Margare-tka: "Cože?? No ono je to vlastně dobře?? nebo ne??"
(15:39) Margare-tka: "No v tom případě by se hodil..."
(15:39) Ketryn: "No mně to stále přijde takové sporné...ale když jsou u něho v jednotce, tak by ho asi měl mít."
(15:41) Margare-tka: "Snad to nebude problém, Gordon taky ví co jsi a tak to pochopí..."
(15:46) Margare-tka: Ujišťuji se.
(15:48) Morigan: "V tom bych problém taky neviděla, že by si to nevzal..."
(15:53) Ketryn: "Snad jen už nebude potřeba ho ovlivnit..."
(15:54) Margare-tka: "Ne určitě už ne...."
(15:55) Margare-tka: Ůmor taky jsem tě chtěla poprosit jestli by jsi nebyla tak šikovná a neudělala mi lektvar.... Bude mi docházet v prosinci." vzpomenu si."
(15:56) Ketryn: "Už? To to tedy letí..."
(16:00) Morigan: "No, to bude asi trochu komplikovanější..."
(16:02) Ketryn: "Hele, a Fergus si dává pozor nebo to vůbec neřeší, že bys třeba někdy mohla otěhotnět :-)? Předpokládám, že o lektvaru neví," napadne mě jen tak.
(16:02) Margare-tka: "No já vím.... říkala jsem si že prosinec není úplně šťastný."
(16:04) Margare-tka: "No řekla jsem mu ať si dává pozor, že nehodám otěhotnět a on, že si ho dává. Ale ten pozor si dávají všichni a už jsem z toho byla dvakrát těhotná. Tedy třikrát..."
(16:04) Ketryn: "Jasně no, mě to jen tak napadlo :-)"
(16:05) Morigan: "Chlapi tohle většinou neřeší," prohlásím.
(16:05) Margare-tka: "Ví o tom a musí si myslet, že je dokonalý...., že ještě nejsem těhotná."
(16:05) Ketryn: "Jo, to je pravda..."
(16:06) Margare-tka: "Ale teď jsem si vzpomněla, že mám ještě ty bylinky od toho šamana, ale to bude tak tak na měsíc dva..."
(16:06) Ketryn: "A myslíš si, že to ještě ví? Nebo to hned pustil z hlavy :-D"
(16:07) Ketryn: "Tak aspoň něco."
(16:07) Margare-tka: (Mám že jo Pji?? Balila jsem si je, když jsme utíkaly to vím, ale nevím jestli jsem je nemohla nikde ztratit.)
(16:08) Margare-tka: "no tak můžu mu to připoměnout, ale pochybuji, že by to mělo nějaký efekt."
(16:09) Morigan -> Margare-tka: (Jaké bylinky?)
(16:10) Margare-tka -> Morigan: (No ten čaj co jsem tam pila a dal mi ho vždycky tam na tři měsíce dopředu.Musela jsem ho pít každé ráno...)
(16:15) Morigan -> Margare-tka: (Jo, no tak ty máš ještě...)
(16:15) Morigan: "No tak jako provizorní by to snad šlo," řeknu. "Než se to třeba podaří sehnat a vytvořit."
(16:17) Margare-tka: "Tak jo a chceš se na ně podívat??? "
(16:17) Margare-tka: Vydám je. "No doufám, že budou fungovat."
(16:18) Morigan: Tak je zkoumám. "No a fungovaly ti předtím?"
(16:29) Margare-tka: "No jasně, byly jsme tam docela dlouho a brala jsem je celou dobu."
(16:29) Margare-tka: "Myslíě, že by se to dalo udělat i tady?"
(16:47) Morigan: "To je na to potřeba nějaká speciální příprava nebo co?"
(16:53) Margare-tka: "No já nevím vždycky jsem šla za tím šamanem a od mi dal dávku na nějaký čas."
(17:02) Morigan: "No tak o co jde?" nechápu.
(17:05) Margare-tka: "No jen mě napadlo jestli náhodou by se to něédalo taky udělat.... Ale je fakt, že lektvar je jednodušší."

(23:18) Morigan -> Margare-tka: Jako co, jestli tě hodlá znásilnit uprostřed tábora? No to asi ne :-)
(23:19) Margare-tka -> Morigan: Myslím, že znásilnění by se nejednalo.-D Ale buď se někam odplížíme a nebo to ukončíme. Jo hlídám si aby nic neviděl, pokud to jde.
(23:20) Morigan -> Margare-tka: Jestli hlídáš, aby nic neviděl, tak bych se být tebou nesvlíkala.
(23:24) Margare-tka -> Morigan: No tak to bude složitý....já to snad budu muset nějak utnout. Já vlastně ani nevím co mám na sobě. Jestli šaty a nebo kalhoty. Můžu si na to hodit, teď už jsem ovlivněná.
(23:26) Morigan -> Margare-tka: Tak si hoď.
(23:30) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(23:32) Margare-tka -> Morigan: Tak co mám???
(23:33) Morigan -> Margare-tka: Kalhoty.
(23:35) Margare-tka -> Morigan: Hm....:-( Dobře...to už by byl risk pokračovat. Kurňa blbá párty. Tak se to pokusím nějak šikovně nenápadně ukončit....ale vůbec se mi teda nechce.
(23:45) Margare-tka -> Morigan: Pak ho poprosím, jestli by mě tedy nedoprovodil. Svedu to třeba na to, že je mi nějak špatně asi tou únavou...
(23:47) Morigan -> Margare-tka: Tak tě doprovodí do našeho stanu.
(23:50) Margare-tka -> Morigan: Rozloučím se ním ještě a pak jdu spadnout do postele. "sakra."
(00:01) Margare-tka -> Morigan: A ty už jsi tam??
(00:03) Morigan -> Margare-tka: To asi nejsem.
(00:08) Morigan -> Margare-tka: Ale Katryn určitě ano, ta nikam nešla.
(00:08) Margare-tka -> Morigan: Tak se nějak převléknu do spacího a poklidím co se dá...i když při tvé aktivitě tam toho moc není.
(00:09) Margare-tka: Tak si povídám o čem jde. Jsem pěkně rozmrzelá, že jsem musela odejít.
(00:10) Margare-tka: A jak to vypadá je to hodně vidět?

(21:37) Ketryn: Tak tohle pobaví i mě :-) "Margaret si asi nechce připustit, že už se pomalu blíží zima."
(21:38) Margare-tka: "No dobře, na to jsem nějak zapomněla...:-/ kruci."
(21:38) Margare-tka: "A co teda dneska budeme dělat??"
(21:39) Margare-tka: Jo jen co že je za měsíc??
(21:40) Morigan: Listopad.
(21:40) Morigan: "No já rozhodně zase jdu, musím za Murtaghem," zvednu se. "Mějte se..."
(21:41) Margare-tka: "A to máte něco domluveného?????"
(21:41) Margare-tka: "A nechceš s něčím pomoct?"¨
(21:42) Margare-tka: Takže to tě budu muset co nejdříve začít přemlouvat na lektvar.....
(21:42) Morigan: "Když tě tak vidím tak rozhodně ne," řeknu upřímně. "Jdu mu dát ten sporýš a zjistit, jestli nemá nové informace o vězních."
(21:44) Morigan: "Jo a Katryn, jestli půjdeš ven, tak si dej pozor, ať ti není vidět krk..."
(21:44) Margare-tka: "Hm... dobře. Tak zjisti všechno co jde..."
(21:47) Margare-tka -> Morigan: Jdu se tedy ještě projít a kouknout po Fergusovi. Než bude tma.
(21:47) Ketryn: "Ježiš, no jo...!" zhrozím se, že jsem si to vůbec neuvědomila. "Neplánuji už nikam jít, ale raději si to zavážu..."
(21:48) Ketryn: Vstanu a jdu najít nějaký šátek, kterým si krk zavážu. Zůstanu pak ale ve stanu, nemám náladu ani sílu někam jít.
(21:51) Margare-tka: "já tu jsem za chvilku jen se jdu kouknout po Fergusovi. Ještě jsem ho neviděla."
(21:54) Morigan -> Margare-tka: Ferguse najdeš po delším vyptávání. Je rád, že tě vidí, ale pak se zatváří udiveně. "Vypadáš unaveně...?" řekne.
(21:57) Margare-tka -> Morigan: "Jo? To se ti musí zdát." to mě vůbec nenapadlo, že by to bylo vidět. "Jen se mi dneska hůř spalo, ale myslela jsem, že už je to dobrý."
(22:00) Margare-tka -> Morigan: "Co jsi dneska dělal?? A Lord Christopher, pořád má tak špatný nálady?"
(22:07) Morigan -> Margare-tka: "U vás ve stanu se v noci zase něco dělo?" zajímá se.
(22:09) Margare-tka -> Morigan: "Ne, proč?"
(22:10) Morigan -> Margare-tka: Podívá se na tebe pátravě. "No...jenom tak."
(22:10) Margare-tka -> Morigan: Snažím se být naprosto klidná....ačkoliv takový pocit nemám, asi jsme byli hluční...
(22:12) Margare-tka -> Morigan: "Proč se tváříš tak pátravě? Jen jsme si daly trochu vína...."
(22:25) Morigan -> Margare-tka: "Asi proto, že mi neříkáš pravdu," pousměje se a pokrčí rameny.
(22:29) Margare-tka -> Morigan: "Ale říkám:-) měly jsme víno a dobře ne trochu, ale hodně. Proto jsem unavená, jelikož jsem málo spala...."
(22:33) Margare-tka -> Morigan: Tohle by už ho mohlo uspokojit.
(22:48) Morigan -> Margare-tka: Nijak zvlášť to nekomentuje, ani neřeší.
(22:50) Margare-tka -> Morigan: No když na to už nic neříká. Mám strašnou chuť ho políbit, takže to udělám.
(23:03) Morigan -> Margare-tka: To samozřejmě funguje na to, aby se přestal vyptávat na blbosti...:-)
(23:07) Margare-tka -> Morigan: No nechám se trochu víc strhnout. Trochu se mi ulevilo, že už se neptá, ale určitě něco slyšel...nechám ho ať to řídí, jsem na to unavená..
(23:11) Morigan -> Margare-tka: No, uprostřed tábora, to jsi odvážná :-))
(23:13) Margare-tka -> Morigan: No tak taky doufám, že on si to uvědomuje a vyřeší to. Kdy to jako vypadá moc nekorigovaně, tak se to samozřejmě pokusím nějak ukočírovat.
(23:17) Margare-tka -> Morigan: Jak to vypadá??

(19:57) Morigan -> Margare-tka: Probouzíš se pomalu a namáhavě, podle světla venku je už rozhodně plný den, ale netušíš, kolik by mohlo být hodin. Katryn v posteli ještě spí a moje postel je prázdná (a ustlaná). Ložnice je uklizená, flašky nejsou nikde a truhla, kolem které jsme seděli, je zase tam, kde má být.
(19:58) Ketryn: Tak já asi fakt usnu jak zabitá.
(19:59) Margare-tka -> Morigan: Tak vstanu a jdu se napít vody.... předpokládám, že máš tak aktivní náladu. Obléknu se a jdu ven. Kouknout se po tobě.
(20:01) Morigan -> Margare-tka: V přijímací místnosti je jídlo a voda na pití.
(20:01) Morigan -> Margare-tka: Venku je čilý táborový ruch.
(20:03) Margare-tka -> Morigan: Tak se hodně napiju a vezmu si něco k jídlu.
(20:04) Margare-tka -> Morigan: Pak vyjdu ven a pokusím se tě najít.
(20:06) Margare-tka -> Morigan: Kolik tak podle ruchu může být hodin?? Jen abych tak typla kam tě mám jít hledat.
(20:09) Morigan -> Margare-tka: Určitě minimálně poledne.
(20:11) Margare-tka -> Morigan: Tak se jdu podívat směrem k jídelně jestli tam nejsi. A pak se tam procházím a koukám, jestli tě někde neuvidím.
(20:17) Morigan -> Margare-tka: Samozřejmě ti není vůbec špatně, ani tě nebolí hlava a všechno si pamatuješ. Cítíš se jen unaveně.
(20:21) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem se dost najedla, abych nabrala energii. A jen se tak pomalu procházím a poslouchám táborový ruch. udělám nějaké kolečko a vrátím se do stanu. ale potichu abych Kat nebudila. Jo taky se koukám po Fergusovi. Jo a samozřejmě jsem si dala šátek na krk a schovala tu ruku, ale předpokládám, že ty jsou i tak schované.
(20:21) Margare-tka -> Morigan: Pokud mi tohle neuznáš, tak to udělám a pokud u sebe nic nemám tak se vrátím a udělám to ve stanu.
(20:23) Morigan -> Margare-tka: (No, vlastně jsem žila v domnění, že ses do krku kousnout nenechala :-) Ale pokud tedy ano, tak se musíš pro něco na krk vrátit. Nikoho jsi ale nepotkala (tedy ne tak, že by se s tebou zastavil), takže si toho nejspíš nikdo nevšiml.)
(20:24) Morigan: Když se Margaret vrátí do stanu, Katryn se už probudila.
(20:28) Ketryn: "Ahoj..."pozdravím unaveně.
(20:31) Margare-tka -> Morigan: No ne od Damona, řekla bych....
(20:31) Margare-tka: "Ahoj:-)"
(20:32) Ketryn: "Ty se nějak usmíváš..."
(20:33) Margare-tka: "Co je hezký den. Byla jsem se projít. " Jen nemohu najit Mor
(20:34) Margare-tka: "Co je hezký den. Byla jsem se projít. Jen nemohu najit Mor.
(20:35) Ketryn: Dívám se trochu šokovaně, ale už na to nic neřeknu. Vstanu a začnu se pomalu dávat dohromady. "Už jsi snídala?"
(20:37) Margare-tka: "Jo dala jsem si jídlo.... e vedle."
(20:38) Ketryn: "Vedle?"
(20:38) Ketryn: Obleču se a hodlám se jít najíst do jídelny.
(20:41) Margare-tka: "No tak jak jsem pochopila náš stan nemá jen jednu místnost, ne?"
(20:41) Margare-tka: "tak to bude to vedle, pokud jsem to někomu nesnědla....."
(20:44) Margare-tka: Jsem trochu zmatená.
(20:45) Ketryn: No já se jdu asi najíst do jídelny.
(20:46) Ketryn: Možná si pak najdu nějakou práci, ale myslím, že toho dneska moc nenapracuji.
(20:49) Margare-tka: Já taky pak jdu něco dělat....Ale snažím se to co bylo nějak neřešit.
(20:53) Margare-tka -> Morigan: A koukám jestli tě někde neuvidím...

(18:04) Morigan: "Jako důstojník budeš zítra nejspíš unavená," prohlásí Damon vesele.
(18:05) Morigan: "Nejsem důstojník...v téhle armádě ne," uvedu na pravou míru.
(18:12) Ketryn: "No jako voják to budeš mít ještě horší, jestli bude mít Christopher jednu ze svých nálad, a rozhodne se vás všechny zničit..." uvažuji. Mluvení mi jde nějak vláčně a pomalu.
(18:42) Margare-tka: "Ale ty nemusíš na rozcvičku když nehceš, ne??"
(18:46) Morigan: "Asi nemusím..." řeknu.
(18:46) Margare-tka: Ty jsi z nás asi darovala nejvíc:-) To darovat zní docela dobře.
(18:46) Margare-tka: "Tak v tom případě je to vyřešený...:-) řeknu úlevně."
(18:47) Morigan: "Ale řešení je prostší, než se zdá," prohlásí Klaus.
(18:47) Margare-tka: "Tak v tom případě je to vyřešený...:-)" řeknu úlevně
(18:51) Ketryn: Dívám se na Klause, co tím myslí?
(18:52) Margare-tka: To jsem taky nepochopila, asi už mám toho alkoholu hodně v sobě.
(19:01) Margare-tka: "Ty máš ještě nějaké jiné??"
(19:02) Morigan: "Klaus má pravdu," usměje se Damon. "Je to jenom fér," zvedne svoje zápěstí a kousne sám sebe. "Jen pij, zlatíčko."
(19:03) Margare-tka: To se na tebe kouknu, jelikož tohle je to čeho jsem se bála...
(19:03) Ketryn: :-O Za jiných okolností bych se dívala dost vyděšeně, v ale v tomhle stavu mám jen překvapený výraz.
(19:05) Margare-tka: No z jedný strany je to pravda a z druhý je to risk.
(19:24) Morigan: Zaváhám jen chvilku, pak se přesunu k Damonovi a napiju se. Možná jsem se chtěla původně napít jen málo, ale nakonec jsem se napila docela dost.
(19:26) Morigan: "Velmi roztomilé..." prohlásí Klaus tónem, který o roztomilosti moc nehovoří. S úžasem pak sleduji, jak mi během chvíle mizí všechny rány.
(19:27) Ketryn: Ještě že mám v hlavě vymeteno, takže celou tu scénu sleduji jako fakt. Na mizející rány se ale taky dívám s úžasem.
(19:28) Margare-tka: Jo to už se můžeme jít zahrabat úplně....
(19:30) Margare-tka: Já nějak nevím jak se tvářím...asi je v tom všechna směsice...
(19:34) Morigan: "Jak se cítíš?" ptá se Damon.
(19:34) Morigan: "Výborně," přiznám.
(19:38) Margare-tka: Ani už nejsi opilá a nebo jsi?
(19:40) Morigan: Jak to jako chceš poznat? :-)
(19:42) Margare-tka: No já nevím, třeba podle mluvení??
(19:43) Morigan: "Je to nespravedlivý," prohlásím. "Při léčení magií je to občas pěkně namáhavé, ale přitom se stačí napít vaší krve!"
(19:43) Morigan: Neřekla bych, že oplýváš rozeznávacími schopnostmi. Každopádně jestli se ptáš, tak žádný rozdíl nevidíš.
(19:44) Morigan: "Svět je tak nespravedlivé místo," povzdychne si Klaus teatrálně.
(19:44) Morigan: "Je," souhlasím upřímně.
(19:45) Morigan: "Teď si jen dej pozor, abys náhodou neumřela," řekne mi Klaus. "Protože tím by mohla začít opravdu velká zábava..."
(19:48) Morigan: Skončíme naší dekadentní party těsně před úsvitem. Samozřejmě nejsme schopné nic uklízet a ani nás to nenapadne, rozloučíme se a jdeme si lehnout. Přece jenom by bylo fajn se trochu prospat.
(19:48) Ketryn: Při Klausově poznámce se ušklíbnu, to by nám ještě chybělo...
(19:49) Ketryn: Asi pak padnu do postele a nedělá mi problém usnout.
(19:52) Margare-tka: Taky padnu do p
(19:52) Margare-tka: postele a zítra Damona zabijeme a bude,......a nebo tě bude muset hlídat. Aby se ti nic nestalo.

(18:29) Margare-tka: No asi jo, spíš to nechápu tady...
(18:32) Margare-tka: No pak točíme dál???
(18:33) Margare-tka -> Morigan: Jo a není mi pak nějak ještě víc špatně???
(18:41) Morigan -> Margare-tka: Není, proč by ti bylo, napil se jen trošku.
(18:42) Morigan: Pak samozřejmě hrajeme dál, stejně to jednou padne na mě a dostanu opět úkol dát napít Damonovi. Možná bych pokračovala v dávání fantů, kdybyste vy dvě předtím nedaly upírům klidně napít, takže se přesunu k Damonovi, opřu se o něj a nechám ho, aby se napil.
(18:44) Ketryn: (Ono se to tak nějak stalo :-D asi mi v tu chvíli bylo všechno jedno a chtěla jsem si vymazat hlavu.)
(18:45) Ketryn: Ty jo, fakt se to tam docela rozjelo...no spíš zvrhlo!
(18:48) Margare-tka: No já jsem usoudila, že si budu skrývat fanty na to až dostaneme úkol se napít z nich.....Myslím, že už jsme opilý všichni dost na to aby to do tohodle došlo...
(18:48) Margare-tka: Jo vzrhlo je to správný slovo.
(19:26) Morigan: Kéž bychom jim taky dokázaly vymyslet nějaký zapeklitý úkol :-)
(19:28) Ketryn: No na vampýry se opravdu těžko vymýšlí něco zapeklitého :-)
(19:30) Margare-tka: No moc toho není....teda nic mě vlastně nenapadá.:-(
(20:44) Morigan: Pak je to už doopravdy dekadentní upíří party. Vrcholem dekadence mezi líbáním a pitím naší krve je, když dávám napít Klausovy i Damonovi najednou, nejdřív Damonovi z krku a Klausovi ze zápěstí, na druhý úkol dokonce každému z jedné strany krku.
(20:47) Margare-tka: No tak to už fakt dost šílený....zajímalo by mě co budeme dělat ráno....
(21:23) Margare-tka: ...
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(21:51) Margare-tka: Měl jsi pravdu Duch je fakt krásný:-) Kort když vedle něj stál.....
(21:51) Margare-tka: Te´d jsem to popletla jmenuje se jinak ne??¨
(21:52) Morigan: Greywind.
(21:54) Margare-tka: No trochu jsem je přehodila no...
(22:26) Margare-tka: Myslím, že se budeme chtít ráno zahrabat. Tohle je věc o které bychom měly mlčet víc než o Kaen Morhen....
(22:52) Morigan: No spíš tak jako nastejno...
(23:01) Margare-tka: No po strávené noci se zaklínačem jsem se nikdy necítila mizerně a mám takový pocit, že zítra budu a to nemluvím o tom, že doslova jsme spolu nestrávili.

(16:05) Ketryn: Já taky asi koukám dost vyjeveně. Ale nějak v opilecké náladě nevím, jestli mám být zděšená nebo se na tebe dívat vyzývavě.
(16:32) Morigan: "To je ale blbej nápad!" prohlásím a velmi se snažím soustředit na svou jedinou podkolenku, abych jí pak hodila Klausovi na hlavu. Se smíchem si jí nechá kolem krku jako šálu a neprotestuje.
(16:39) Ketryn: Dívám se, jak to dopadne. A ve svém opileckém stavu se zmítám mezi pocitem zděšení a hysterického smíchu.
(17:11) Morigan: Pokračujeme ve flašce. "Předem upozorňuju," prohlásí Damon přiopile. "Abych předešel vašim obavám, že jsme oba dva dneska dostatečně nakrmení!"
(17:12) Ketryn: "No, tak to se mi opravdu ulevilo!" :-D
(17:14) Ketryn: Ale myslím to upřímně, jelikož alkohol nějaký můj strach opravdu odboural.
(17:14) Morigan: No můj rozhodně taky. Není divu po tom, co jsme už vypili.
(17:17) Morigan: Když padne flaška na tebe, Damon se napije a prohlásí provokativně: "Dej NAPÍT Klausovi."
(17:19) Ketryn: Tak teď se na něj podívám fakt zděšeně. "Cože?" Ale nějak mi to v opilecké náladě vůbec dál neuvažuje a naopak přemýšlím, jaké to vlastně je.
(17:20) Morigan: Já čekám, co z toho bude. Za normálních okolností bych aspoň zostražitěla, ale po těch flaškách elfského vína ani to.
(17:25) Margare-tka: To brzo nebudeme mít žádné fanty.....
(17:26) Margare-tka: pomyslím si.
(17:27) Ketryn: No to by mě taky zajímalo :-D
(17:27) Margare-tka: Ale z té strany druhé mi to tam po tom víně začíná připadat troufalé...
(17:27) Ketryn: Já v opilecké nějak nevím.
(17:27) Ketryn: (No právě :-D)
(17:28) Margare-tka: (Nedivím se ti....A zároveň by nám zbyly fanty na jiné...)
(17:28) Ketryn: (Morigan, já bych se asi fakt potřebovala opít...Můžu si hodit na to, k čemu se nakonec přikloním?)
(17:29) Morigan: (Jo, klidně si hoď :-)
(17:30) Margare-tka: Ještě že to řešit nemusím. Koukám na Kat Chápavě a zároveň jsem ráda, e je to ona...
(17:31) Ketryn: (hm...to jsi tedy hodná :-D)
(17:33) Margare-tka: Koukám na Kat jak se rozhodne....
(17:38) Ketryn: No tak po chvíli přemýšlení se nakloním ke Klausovi. "No tak jo, proč ne." Asi jsem opilá opravdu hodně a zvědavost přebije pud sebezáchovy.
(17:48) Morigan: Tak i Klaus se nakloní ke Katryn a kousne ji.
(17:52) Margare-tka: A jsem si teď vzpomněla, že Kat vlastně už upír kousl, v Godoroku.
(17:53) Ketryn: (Já jsem si na to vzpomněla už před tím, ale před tím to byla úplně jiná situace...)
(17:55) Margare-tka: Jo to byla, nějak jsem na tohle úplně zapomněla.
(18:03) Morigan: Když padne moje otázka na Damona, zeptám se: "Ten prsten, cos mi dal," ukážu ruku. Klaus zvedne obočí. "Naznačoval si, že je na něm něco zvláštního. Co to je?"
(18:03) Margare-tka: No tak to poslouchám to jsem už dávno zapomněla, že t dal prstem.
(18:11) Ketryn: Tak se snažím poslouchám, i když jsem asi trochu mimo.

Na úkol, který ti Klaus dal koukám jako zjevená, ale nevím jestli si to uvědomuji. Spíš jsem po prvotním šoku zvědavá jestli dáš fant a nebo mu dáš....Takže tě bedlivě sleduji jak se tváříš. Nějak se v sobě nevyznám....

(21:19) Margare-tka: Nesu dovnitř tu košili s tou tunikou. Aby nevznikly další blbý otázky...."no to jsme nedomyslely, že jsem to vyhodily ven..."
(21:21) Ketryn: Já toho asi moc nenamluvím...snažím se fungovat, ale dolehla na mě pesimistická nálada. "No, to jsme nevymyslely...ale nevím, co s tím dělat. Buď to vyprat a nějak Gordonovi vrátit nebo to spíš zničit. Tak to tady někde schováme a necháme to na Morigan, co s tím bude chtít udělat."
(21:22) Ketryn: Asi se pak jdeme nasnídat do jídelny.
(21:23) Ketryn: A potom si budu hledat nějakou činnost u koní nebo v lazaretu, abych se zaměstnala a z těch všech myšlenek se nezbláznila.
(21:26) Margare-tka: "No já bych ji vyprala, Gordon si nic pamatovat nebude, přece..."
(21:27) Margare-tka: "Jo já jen, že Jsem Fergusovi řekla, že tu byla večer malá nehoda... On ji totiž našel..."Taky si pak najdu nějakou práci.
(21:28) Ketryn: "No pamatovat ne...a právě proto mu bude divné, proč mu Morigan vrací košili a tuniku. Leda, že by se to udělalo nějak tajně."
(21:38) Margare-tka: "No vyhodit se mi to zdá blbý, ale počkáme na ni."
(21:39) Morigan: Sejdeme se asi na obědě. Sedneme si spolu a pokusíme se sednout někam stranou. Beztak na nás zase (nebo ještě?) všichni zírají.
(21:40) Ketryn: No, asi bychom si měly zvykat...
(21:42) Morigan: Na obědě je i Christopher a poněkud pobledlý Gordon, ale vypadají v pořádku. Samozřejmě dorazí i Damon s Klausem, ale díky všem bohům si nesednou k nám. Významné (až příliš významné) pohledy po nás ale házejí.
(21:43) Margare-tka: tak si sedneme stranou. A pokud se dá tak, aby nás nikdo kromě těch dvou debilů neslyšel, se tě potichu zeptám. "Co uděláme s tou tunikou a košilí??"
(21:44) Ketryn: Asi z nich budu mít žaludeční vředy...pokaždé mi zatrne, když Klause vidím.
(21:44) Morigan: "S jakou?"
(21:45) Margare-tka: "No s tím co jsme včera vyhodily ze stanu a dneska je tak Fergus našel."
(21:46) Morigan: "U všech bohů, no jo, já jsem to nevyhodila!" zděsím se. "Chudák Gordon šel zpátky polonahý...asi se musel divit, co vyváděl v noci..."
(21:46) Morigan: "No nic, asi to nějak zlikvidujeme."
(21:50) Margare-tka: "Dobře...no řekla jsi ať se toho zbavíme, že to od krve. Ani nevím jestli jsem to nebyla já kdo ji tam hodil. Ale zatím je stanu. A neměly bychom ji umít. Aby ji nehledal.?"
(21:53) Morigan: "Já ho radši nechám přemýšlet, kde se svlékal, než mu vysvětlovat, proč to mám já."
(22:07) Margare-tka: "No já nemyslím, že bychom mu to dávat, že to nechal u nás, ale vyprala bych to a dala mu ke stanu nebo nechala někde viset."
(22:14) Margare-tka: "Jo já jen nebapadlo mě nioc jiného, jelikož se fergus ptal, říct že se tady stala večer menší nehoda, ale ať už se neptá, takže neví čí to je, ale viděl to."

(21:25) Margare-tka: "Měly bychom, ale vůbec nevím jak usnout." Ale pak se samozřejmě pokusím.
(21:31) Morigan: Já se taky pokusím.
(21:35) Ketryn: Taky si lehnu a pokusím se usnout.
(21:40) Morigan: Druhý den ráno odklušu na rozcvičku. Ještě, než se vrátím, objeví se před stanem Fergus, který shání Margaret.
(21:49) Margare-tka: Tak s ní ju ven jestli má chvilku.
(21:50) Margare-tka -> Morigan: "Omlouvám, že jsem včera nedorazila, ale Morigan nás pořebovala."
(21:52) Morigan: Zůstali jste před stanem.
(21:59) Morigan -> Margare-tka: "Nevadí, jen jsem měl strach, že se něco stalo."
(22:14) Margare-tka -> Morigan: "No naštěstí se nic nestalo:-) Když tak to musíme vymyslet na jindy, ale nejdřív se musím zeptat jestli večer bude na to čas a nebo bychom mohly odpoledne."
(22:17) Margare-tka: Asi jsme se kousek okolo prošli.
(22:18) Morigan -> Margare-tka: "Musím hned jít, takže..." Chce odpovědět, když se zamotá do čehosi na zemi, vypadá to jako nějaký hadr. Nejdřív to chce odkopnout, ale pak se mu na tom něco nezdá, tak to zvedne. Je to košile a kabátec lorda Gordona s krvavými skvrnami. Tázavě se na tebe podívá.
(22:24) Margare-tka -> Morigan: Tak to se vyděšeně kouknu až zapomenu dělat blbou, že nevím co to je..
(22:26) Margare-tka -> Morigan: Jako na tohle fakt nemám slova.
(22:27) Margare-tka -> Morigan: "Asi se tu včera někdo popral???"
(22:28) Morigan -> Margare-tka: "A vy jste si toho nevšimly?" diví se.
(22:32) Margare-tka -> Morigan: No na tohle jsem nebyla připravená..."No tak trochu ano. Ale nic strašnýho to nebyla...."
(22:44) Morigan -> Margare-tka: "No to asi ne, když se tady ještě svlíkali..."
(23:01) Margare-tka -> Morigan: "No abych řekla pravdu, tak to se vyhodilo. Sem ven a nestihlo uklidit... Ale už to moc neřeš.../ú
(23:03) Morigan -> Margare-tka: To ho udiví ještě víc, ale už to tedy neřeší. Jak si to vysvětlí v hlavě, to už ale může být zajímavé. Rozloučí se tedy s tebou a odejde.
(23:10) Margare-tka -> Morigan: "Taky se s ním rozloučím. "pak se nějak uvidíme:-)
(23:10) Margare-tka -> Morigan: Pane bože proč jsme to neuklidily a to jako Gordon včera odešel bez košile a tuniky??
(23:13) Morigan -> Margare-tka: No Damon mu neřekl, ať se oblíkne, ale ať jde hned spát. Asi se ráno dost divil, stejně jako Fergus, že se nám někdo popral ve stanu :-)
(23:17) Margare-tka -> Morigan: No fajn to jsou zase podklady pro drby.....