Druhá strana (212 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(13:35) Ketryn: Chtěla bych něco říct, ale jaksi nevím co...Navíc mám asi úplně vyschlo v krku, takže kdybych se pokusila promluvit, tak nevím, co za zvuky by ze mě vyšlo.
(13:36) Morigan: "Jak jsi to mohla udělat?" řekne nakonec Geralt. Rozhodně to není nijak ublížený tón, spíš nechápavý.
(13:37) Morigan: Vypadáme zase oba jako z hororu, jemu teče krev z nosu i s úst, já mám krvavý krk a předek šatů pro změnu od Damonovy krve.
(13:37) Morigan: "Musela jsem, kdysi nám pomohl," řeknu.
(13:37) Ketryn: Tohle ti opravdu nezávidím...Netuším, jak bys mu to mohla vysvětlit, nebo si spíš myslím, že mu to vysvětlit tak, aby to pochopil, vůbec nejde.
(13:38) Morigan: "Je to vampýr!"
(13:38) Ketryn: No, to musí být tedy pohled...Vy celí od krve, rozmlácený pokoj a my tři bledí a asi stále v šoku.
(13:39) Morigan: "Já vím, navíc škodolibý a emočně labilní vampýr, ale dostal nás z místa, ze kterého by nás nikdo jiný dostat nedokázal, zachránil nám život, nemohla jsem ho nechat zabít!"
(13:40) Morigan: "Ale on už je mrtvý, Morigan, je to vampýr, není to žádná OSOBA! Je to netvor!"
(13:40) Ketryn: Tvářím se, že s tebou plně souhlasím.
(13:40) Margare-tka: Vůči Geraltovi cítím provinile....Je to trochu složitější. Vůbec neví jestli je vhodné se do toho přidat, jak se tváříš?
(13:41) Morigan: "Geralte, on už se nevrátí, nechá tohle město napokoji..."
(13:42) Morigan: "Mě nejde o město! Tohle...tohle nejde pochopit," obrátí se k odchodu. "Počkej, máš zraněnou ruku, podívám se na to..." zkouším ho zastavit.
(13:42) Morigan: "Nepotřebuju! Žádnou pomoc! Potřebuju uklidnit majitele tohohle domu, takže mě nezdržuj!"
(13:42) Ketryn: "Geralte, i když je to vampýr, tak nám opravdu hodně pomohl a ne jednou. Bez něho bychom tu te´d nestály..." pokusím se ti pomoct, ale asi to nemá smysl.
(13:43) Ketryn: Ach jo :-/
(13:44) Morigan: No nemá, protože už se neobrátí. Na chodbě už se skutečně sbíhají vyděšení majitelé domu.
(13:46) Ketryn: Tak dál sleduji situaci. Snad se to Geraltovi podaří nějak vysvětlit.
(13:46) Morigan: Nesleduješ, protože Geralt za sebou zavře dveře.
(13:47) Morigan: "Do prdele!!!" zakleju a posadím se na rozpadlou postel.
(13:48) Ketryn: Aha. Tak se unaveně posadím na postel. "Morigan, nepotřebuješ nějak ošetřit ten krk?" uvědomím si a dívám se ti na něj.
(13:49) Margare-tka: "Mor ukaž podíváme se na tebe."
(13:49) Ketryn: "Tohle opravdu nebylo vůbec dobrý..." vzdychnu si.
(13:49) Margare-tka: Sednu si k tobě a podívám se. "Jsi v pořádku?"
(13:49) Margare-tka: "Bude to zase dobrý, určitě."
(14:01) Morigan: Protože je Geralt zřejmě seznámil se situací (nevím teda přesně s jakou), přinese nám paní domu horkou vodu a nějaké plátno. Ze mě málem infarkt, musím jí vysvětlit, že mi ve skutečnosti nic není, i když nevím, jestli to vysvětlování pomáhá. Marigold jde zřejmě za Geraltem a tak se můžu převlíknout a umýt ze sebe tu krev. Na jedné straně krku mám jen dvě malá škrábnutí, ani mě nekousl, ale na druhé straně kousnutí je i když docela čisté a nijak drastické.
(14:03) Ketryn: Tak ti pomohu se umýt a dám ti něčeho napít, nejlépe vína, pokud ho ještě máme.
(14:16) Margare-tka: Tak ti taky pomohu s umytím a pak se pokusím nějak urovnat ten pokoj.

11:28) Ketryn: Chápu, že nechceš smrt ani jednoho...Taky asi nechci vidět Damona mrtvého, i když se ho bojím. Přeci jen nám ale několikrát pomohl a na to se nezapomíná. Tahle situace ale nemá řešení :-/ Podívám se na Morigan, jestli se zas k něčemu chystá.
(11:29) Margare-tka: A bodl Damona, tak, že je mtrvý a nebo ho jen hodně zranil?
(11:32) Margare-tka: A ty jsi kde?? A můžeš stát?
(11:43) Morigan: Geralt do Damona ještě strčí a ten spadne ke zdi, kde se sesune na zem. "Do prdele..." zasípá.
(11:43) Morigan: Já jsem stála pořád.
(11:45) Ketryn: Dívám se opravdu šokovaně na Damona, na Geralta, na Morigan a zpátky na Damona. Ten kůl mi asi mimoděk vypadne z ruky...
(11:46) Morigan: Geralt vezme svůj třetí kůl a chystá se vrhnout na Damona znovu, ale protože si dával na čas, stihnu ho předběhnout. Nejsem ale v žádné dobré formě, takže se mi povede akorát tak spadnout na Damona, což mu způsobí nejspíš další bolest, ale moje tělo se dostane mezi něj a Geraltův kůl.
(11:47) Morigan: "Ne, Geralte, nedělej to!!!" stihnu ještě vykřiknout.
(11:47) Margare-tka: Já nějak nevím co mám dělat. Jsem sice ráda, že se Geraltovi nic nestalo, teda že žije. Ale zase tak moc Damona nenenávidím....
(11:48) Morigan: Geralt se zastaví. "Morigan!!"
(11:49) Morigan: "On odejde!" řeknu přesvědčeně. I když mluvím ke Geraltovi, dívám se na Damona.
(11:49) Margare-tka: Mám chuť taky dodat důvody proč by to dělat neměl. Ale nevím jestli to nemám nechat na tobě...
(11:50) Margare-tka: I když nevím jestli tohle Geralt rozdýchá.
(11:51) Ketryn: Já stojím nehnutě a taky nevím, co si myslet, vyvolalo to ve mně zmatené pocity. Jsem ráda, že Geraltovi není nic vážného, ale když to tak vidím, tak taky nechci, aby Damona probodl...Takže chápu Moriganino jednání. I když je to asi dost iracionální a pochybuji, že by to mohl Geralt někdy pochopit.
(12:01) Morigan: I když by Geralt nejspíš mohl, neudělá nic a dívá se, jak s nemalými obtížemi a Damonovou pomocí vyrvu dřevo z jeho těla.
(12:02) Ketryn: Pevně doufám, že Damon bude teď natolik čestný a bude si vážit tvé pomoci, že znovu nezaútočí a odejde.
(12:02) Margare-tka: Taky se koukám, ale cítím, že tohle bude pro něj nepochopitelné.
(12:09) Morigan: "A teď Damone, JDI! HNED!" řeknu důrazně, přesto ale pořád ležím/pololežím na něm, aby jeho rychlé samoléčení mohlo aspoň začít působit.
(12:18) Morigan: Damon se pousměje pokřiveným úsměvem bolesti, trochy ironie a trochy překvapení. "Žijeme v pokřiveným světě," zopakuje chraplavě svojí vlastní větu. Trochu mu pomůžu vstát. "Jdi!" zopakuji ještě jednou. Podívá se na Geralta, jako by uvažoval, že ještě něco řekne, ale nakonec mě pustí a rychle, i když s námahou, zmizí ze dveří.
(12:18) Ketryn: Oddechnu si, že opravdu odešel!! A modlím se, aby se nějak nevrátil!
(12:19) Ketryn: Dívám se po vás všech a přemýšlím, jestli bude nějaké vysvětlování a kdo promluví první...
(12:21) Margare-tka: Já jsem tedy taky ráda, že je pryč. Ale bojím se že ještě bude problém s Geraltem.

(10:36) Margare-tka: Tak to taky vykřiknu, je tam někde ten kůl co odlétl Morigoldovým směrem?
(10:37) Ketryn: Taky vykřiknu. "MORIGAN!" Moje zoufalství přešlo na nejvyšší stupeň.
(10:37) Morigan: No někde pod Katryninýma a Marigoldovýma nohama - tedy od tebe na druhé straně postele.
(10:38) Ketryn: Podívám se na Geralta, jestli se na Damona opět vrhá.
(10:39) Ketryn: Na kůl jsem si taky vzpomněla, ale nevím, co bych s ním já zmohla, akorát bychom se pletly Geraltovi do cesty, mám ten pocit.
(10:40) Margare-tka: "Kat u vás je někde ten kůl." řeknu ti.
(10:41) Margare-tka: To taky nevím, jediné co mě napadlo ho zezadu nějak zranit, pochybuji o tom, že by se nám ho podařilo probodnout.....
(10:41) Ketryn: jestli ho vidím, tak ho zvednu. Ale jelikož je tam stále Geralt s kůlem, tak se na Damona zezadu nevrhám.
(10:45) Margare-tka: "Damone přestaň!!!!! Pust ji."
(11:11) Morigan: My jsme hlavně docela na druhé straně pokoje a ne k vám zády. Geralt se k nám vrhl, než Katryn zvedla kůl, ale to už mě Damon pustil, odstrčil stranou a vrhl se Geraltovi naproti tak, že se s ním srazil a opět mu vyrazil kůl, tentokrát mu u toho ale nejspíš zranil ruku a kůl odlétl na druhou stranu pokoje. Já jsem se zastavila o zeď a pokouším se vzpamatovat.
(11:12) Morigan: Geralt odletěl znovu k vám na postel, která už je skoro rozpadlá.
(11:14) Morigan: Damon se jenom krátce podívá po mě a pak se vrhne přímo na Geralta, k vám.
(11:15) Ketryn: Má Geralt ještě nějaký kůl? Když tak bych mu rychle podala nebo hodila ten, co držím v ruce...Ale nevím, jestli bych to stihla a jestli by mě vůbec registroval. Asi umřu na zástavu srdce.
(11:20) Morigan: (To bys asi nestihla...) Tentokrát ale Damon podcenil zaklínače. Geralt, i když vypadal, že už na té posteli zůstane jen tak ležet, popadl do rukou ulomený sloupek z postele a bleskově se otočil. Damon se svou rychlostí prakticky sám nabodl na dřevo ulomené do ostré špice, zajelo mu hluboko mezi žebra.
(11:22) Ketryn: Dívám se šokovaně s pootevřenou pusou.
(11:23) Ketryn: Mám ten kůl připravený, kdyby byl nějak potřeba - v nejlepším případě kdybych ho mohla Geraltovi nějak dát. Ale je to celé tak rychlé, že to asi stíhám sotva sledovat.
(11:24) Morigan: Zaječím znovu!!!
(11:25) Margare-tka: Bože....

(10:10) Margare-tka: Já bych taky byla ráda, kdyby jsi uhnula, ale snad ti ani jeden nechce ublížit, takže by to na chvilku mohlo zabrat, ale co pak.
(10:11) Morigan: Geraltovu kratičkou nepozornost využije Damon. Jindy by byl Geralt stále rychlejší, v tomhle případě není. Damon po něm skočí, sevře mu krk a přirazí ho ke zdi.
(10:13) Ketryn: Tak to vykřiknu znova!! A proklínám Geralta za jeho nepozornost. Bože :-/!!!
(10:14) Morigan: "Damone!!!" zaječím zděšeně a bez přemýšlení se narvu těsně mezi ně, čelem k Damonovi. "Pusť ho, Damone, pusť ho!!"
(10:14) Margare-tka: Sakra. Co budeme dělat....Ve mě se teď krve nedořezá nikdo.
(10:14) Margare-tka: Sakra. Co budeme dělat....Ve mě se teď krve nedořezá nikdo.
(10:16) Margare-tka: Zareaguje nějak na tebe??
(10:19) Morigan: Skoro mu visím na paži, ale je to spíš symbolické, protože to s ním ani nehne. Pak přestanu a zvednu pravou dlaň tak, že se skoro dotýká Damonovy hrudi. A pak řeknu zaklínadlo. Už jste ho slyšely mockrát, je to to nejjednodušší úderové kouzlo, ale tentokrát silné. Odhodí Damona na druhou stranu pokoje, kde se téměř rozbije stěnu.
(10:19) Morigan: "Jsi v pořádku??" obrátím se ke Geraltovi.
(10:20) Morigan: Kývne, i když se drží za krk. "Drž se...stranou!" zasípá.
(10:22) Ketryn: Moje srdce bije v nepravidelném rytmu, skoro nedýchám a jsem bílá až průhledná. Opravdu se o vás bojím!! Podívám se, jestli se Damon zvedá, teď už ale opravdu hodně nasranej....
(10:24) Morigan: Damonovi ten úder samotný samozřejmě nic neudělal, ale opravdu se naštval, že jsem na něj zaútočila.
(10:25) Morigan: "Tak to se podívejme! Čarodějka se chrání zaklínače, v jakým pokřiveným světě to kurva žijeme?!?!"
(10:25) Morigan: *čarodějka chrání zaklínače
(10:25) Ketryn: Tohle je opravdu zlé :-/ Deprimuje mě, že vám nemohu nijak pomoct...
(10:26) Ketryn: Má jakž takž jistota, že ti Damon neublíží je ta tam...:-/
(10:27) Margare-tka: No rozhodně se snažím nijak Damonovi nepřiplést do cesty, aby ještě nevyužil nás....proti tobě.¨
(10:28) Margare-tka: (tam na konci ty tečky nemají být.)
(10:29) Margare-tka: Jsem ráda, že se ti to takhle povedlo, ale věřím, že z jedné strany je těžké pro tebe čarovat a ještě proti Damonovi.
(10:34) Morigan: Geralt má v ruce kolík, Damon předstírá, že se vrhá na něj, ale v poslední chvíli změní směr, svou upíří rychlostí popadne mě a zakousne se mi do krku.
(10:34) Morigan: Vykřiknu

(22:48) Morigan: Zase se dvakrát vymění, někde uprostřed se potkají a Geralt prudce odletí a rozrazí stoly a židle.
(22:49) Ketryn: Ach bože :-/!! Opět se musím kousat do rtu, abych nekřičela.
(22:50) Morigan: Rychle ale vstane a zaútočí zpátky s kolíkem v ruce. Kolík sice odletí směrem k vám a málem praští Marigolda do hlavy, ale zřejmě Damona aspoň škrábl do předloktí, což ho ještě víc naštvalo.
(22:51) Morigan: "Damone!! Geralte!!" řvu opět. "Přestaňte!!"
(22:54) Morigan: "Neboj se, maličká," řekne Damon. "Jeho krev nebudu pít. Neexistuje nic hnusnějšího, než vědmácká krev! Jenom mu zlomím vaz!"
(22:54) Ketryn: :-///
(22:55) Margare-tka: Kouknu se zoufale po tobě.
(22:55) Margare-tka: A jak je na tom Geralt?? Jsou aspoň silově vyrovnaní?
(22:56) Morigan: Geralt úplně nevypadá, že by si nechal zlomit vaz.
(23:03) Margare-tka: No to jsem ráda. Pane Bože, ať se mu nic nestane.
(23:09) Morigan: Další střetnutí, Geralt opět Damona škrábne, tentokrát asi hlouběji, do stehna. Upíří zlost odnese Geralt další ránou, tentokrát odletí směrem k nám.
(23:11) Morigan: Je to velká rána, prolomí sloupky postele a já i Margaret stačíme sotva uskočit.
(23:13) Morigan: (Dva sloupky, jeden tak napůl:-)
(23:16) Morigan: Vstane rychle a i když má obličej plný krve, dokáže uhnout Damonovu výpadu.
(23:22) Morigan: "Nechte toho!!!" pokouším se dál a taky se pokusím vlítnout mezi ně.
(23:23) Margare-tka: "Bože Mor." zoufnu si.
(23:24) Morigan: Ono se mi to ale moc nedaří, protože se oba snaží mi vyhnout, takže to přece jenom nějaký účinek má.
(23:25) Margare-tka: "Přestaňte!!!"
(23:25) Margare-tka: Mám o tebe strach!
(23:26) Ketryn: Taky se leknu, když se pokusíš mezi ne vpadnout. Leknutím vykřiknu:" Morigan!!!"

(21:44) Morigan: Geralt naposledy řekl: "Dávám ti poslední možnost, pusť ji!"
(21:44) Morigan: "Nebo co?" řekl Damon.
(21:44) Morigan: "Nebo tě dostanu."
(21:45) Ketryn: Pobledle a napjatě to sleduji a ani se nehnu. Opravdu se bojím, jak tohle dopadne...:-/
(21:49) Margare-tka: NO co na to říct, já se bojím, že je nějak přesvědčit na odchod je zbytečné. Snažím se tedy naznačit Morigan to co jsem už říkala.
(21:59) Morigan: Damon se zamračí. "Tak to mám strach!" zavrčí. Tenhle tón už je u něj nebezpečný. "To abych si ještě předtím něco užil!" v mžiku odhalí tesáky, odhrne mi vlasy a skloní se ke krku.
(22:01) Ketryn: Musím se kousnout do rtu, abych nevykřikla. Obávám se, že tohle Geralta už opravdu vyprovokuje...Zadoufám, že jeho slib, že tě nekousne stále platí...!
(22:02) Morigan: Marigold zařve.
(22:02) Margare-tka: Tak, tak to já asi vyjeknu.
(22:03) Margare-tka: To je ale svině. Mor teď by se ti mohlo podařit omdlít.... ale nad tím teď asi nepřemýšlím.
(22:04) Margare-tka: Mám chuť jít zavřít to okno....kouknu se po něm.
(22:12) Morigan: Geraltův pohyb je rychlý, skočí po Damonovi, co přesně udělal Damon nevíte, protože to bylo velmi rychlé, každopádně mě odstrčil směrem k vám na postel.
(22:13) Ketryn: Tak se zajímám, jestli jsi v pořádku a přiskočím k tobě, abych to zjistila.
(22:13) Margare-tka: Snažila jsem se tě nějak zachytit.
(22:19) Morigan: To jsi asi nestihla:-) No dopadla jsem na tu postel a hned vstávám a zkouším se orientovat.
(22:20) Ketryn: Tak když vidím, že jsi v pořádku, tak se taky snažím orientovat, co se děje.
(22:25) Margare-tka: Tak se taky po nich koukám co se děje. A zase se modlím....
(22:29) Morigan: Damon s Geraltem si několikrát vyměnili místa a ozvalo se několik ran. Je to rychlý boj, takže z něho moc vidět není.
(22:31) Margare-tka: Já si to tady asi nedokážu představit, když vím, jak se umí Damon rychle pohybovat....To musí být fofr.
(22:37) Morigan: Marigold se pokusil vstát z postele a zatlačit Katryn víc ke zdi, abyste byli v bezpečí, aspoň co nejvíc (na Margaret nedosáhne, ta je na druhé straně postele.)
(22:38) Margare-tka: Já se tedy snažím se jim nepřiplést do cesty... a kouknu se po tobě, jestli se taky suneš trochu stranou.
(22:39) Morigan: No já se nesunu stranou. "Přestaňte!!" zařvu. "Nechte toho!!"
(22:40) Ketryn: Nehodlám se s Marigoldem přít, tak se posunu kousek stranu. Stále ale pozoruji, co se děje. A přála bych si, aby tě poslechli!

(13:15) Ketryn: Po téhle hře na pohodu, kdy je tu Marigold nucen v noci zpívat a ty sedíš Damonovi na klíně, jsem zralá na psychiatra...Navíc se děsím chvíle, kdy na tohle přijde Geralt!
(13:22) Morigan: No podle poněkud zřídlé tmy venku už bude možná k ránu...
(13:28) Ketryn: To mě začíná děsit ještě víc, jestli už začíná svítat...!
(13:30) Morigan: Svítat úplně ještě nezačíná, ale už by se mohlo svítání blížit.
(13:32) Ketryn: Marigold je stále nucen zpívat?
(13:35) Morigan: Marigold zpívá jednu písničku. Na Damonovi je vidět určitá fascinace a já si vzpomenu proč, úplně jsem na to zapomněla...
(13:36) Morigan: Ale lámu si hlavu, jak ho odtud mám dostat.
(13:38) Ketryn: No, to by mě taky zajímalo...obávám se ale, že dokud nebude sám chtít, tak s ním nehneme.
(13:46) Morigan: Marigold dohraje a tázavě ztichne. Damon se zamračí. "Pokračuj!" vybídne ho netrpělivě.
(13:47) Ketryn: Mám nervy opravdu na pochodu, vůbec nedokážu Marigoldovi krásné písně vnímat...
(13:49) Morigan: "Damone, teď opravdu není ani trochu vhodná chvíle, to ti nevadí?" pokusím se. "Lásko, vhodná chvíle je vždycky, když si jí uděláš. Ty bys o tom ale měla něco vědět, ne?"
(13:51) Ketryn: On to prostě dělá schválně a to, jak jsme nervózní ho náramně baví...Asi už se opravdu dlouho nudil.

Jsem z toho celá zaskočená, nějak se mi nelíbí. jak se tam usílidlil. Geralta omeje až přijde a nás taky... sakra.
A předpokládám, že mu medailon bude burcovat na hrudi, hned jak dorazí do baráku.
Na vás se koukám se směsicí pocitů, konsternace a strachu.

(18:54) Morigan: "Ale nevěřila jsi, že bych nějakou takovou dohodu dodržel, že ano?? Protože monstra jako já zřejmě slovo nedrží, to si myslíš, no to mi opravdu radost nedělá!!"
(18:56) Ketryn: Naštvaný vampýr...to opravdu není dobré :-//
(18:59) Morigan: "Damone, asi mi to vypadlo z hlavy, navíc ten slib jsi dával, když..."
(19:00) Morigan: "Když co?" ušklíbne se.
(19:01) Morigan: "Navíc u tebe opravdu člověk nikdy neví!"
(19:01) Morigan: "No, máš pravdu, člověk nikdy neví," souhlasí zase pobaveně.
(19:04) Ketryn: S ním je to opravdu nervové vypětí na plné obrátky!
(19:04) Morigan: "Tak co je sakra s tou písničkou!" obrátí se najednou k Marigoldovi. Ten se podívá tázavě na nejbližší osobu a to je Katryn.
(19:07) Ketryn: Zatvářím se, že netuším a pokrčím rameny..."No, asi budeš muset hrát..." řeknu odevzdaně.
(19:14) Morigan: Damon se usadí na kraj vaší postele a mě si přitáhne k sobě skoro na klín. "Víš, že když se zrychlí tep tobě, zrychlí se i jemu?" zeptá se mě otázkou, na kterou nečeká odpověď. Naschvál mi položí dlaň na břicho a přivine si mě, protože mu to připadá jako největší ironie. Samozřejmě to dělá s trochou násilí, ale potíže mu to nedělá. Očekává Marigoldův výstup. Marigold rychle naladí struny a začne hrát. Je sice bledý, ale na jeho trénovaném hlase není znát žádná nervozita.
(19:16) Ketryn: Já asi zůstanu stát, jen se opřu o stěnu. Pozoruji tebe a Damona a klidná rozhodně nejsem. Marigoldovu píseň vnímám asi jen tak napůl. A bojím se, aby někdo nepřišel, že ho to vzbudilo...A taky přemýšlím, kde je asi Geralt.

(18:04) Ketryn: Já jsem tak vyděšená, že mě fascinování asi minulo.
(18:08) Morigan: Přitáhne mě k sobě, ale místo toho, aby mi šel po krku, sáhne mi na břicho. "Tak moje čarodějka je těhotná. Měl bych se zlobit," ušklíbne se jenom lehce, ale stále je na něm vidět, že poslouchá to malé srdce v mém břiše.
(18:10) Ketryn: Já stále vypadám na zhroucení.
(18:15) Morigan: "Nejsem žádná tvoje čarodějka," namítnu opatrně.
(18:20) Ketryn: Vypadá stále, že tě chce kousnout?
(18:23) Morigan: Momentálně ani ne.
(18:25) Morigan: "Vážně ne? Neznám žádnou, která by mi byla bližší..."
(18:25) Morigan: "Jestli to bereš takhle..."
(18:27) Morigan: Poklekne a drze přiloží obličej na moje břicho přes spodní šaty. Jeho intimnosti mě nepřestanou vyvádět z míry, ale tentokrát vyvedly z míry ještě o něco víc Marigolda.
(18:28) Ketryn: No mě taky čím dál víc šokuje...
(18:30) Morigan: "Hm, má se k životu..." prohlásí. "Myslel jsem, že čarodějky nemůžou mít děti, takže by mě docela zajímalo, jak k tomu došlo."
(18:31) Morigan: "No božím vtělením asi těžko!"
(18:32) Morigan: "Musíme sem co nejdřív dostat Geralta!" zašeptá Marigold naléhavě.
(18:33) Ketryn: Zmrazím Marigolda pohledem. Bojím se, že to Damon slyšel.
(18:34) Ketryn: Navíc se bojím, že by Damon mohl Geraltovi dost ublížit...
(18:35) Ketryn: Dál pozoruji vás dva a vůbec se mi nelíbí, že je furt u tebe tak blízko.
(18:35) Ketryn: Dál pozoruji vás dva a vůbec se mi nelíbí, že je furt u tebe tak blízko.
(18:40) Morigan: Damon vstane, ale nevypadá, že by něco slyšel. Zasměje se. "Víš, že by mě to u tebe zas tak neudivilo, sběratelko prstenů? A kde je tedy hrdý otec, rád bych ho poznal."
(18:40) Morigan: "Ale já bych nebyla ráda, kdybyste se poznali!" řeknu a jsem poprvé v životě ráda, že tu James není.
(18:41) Morigan: "Hm," protáhne ironicky. "Takže to nebude žádný vztah bez komplikací, co?"
(18:41) Morigan: "S tebou nehodlám rozebírat moje vztahy!"
(18:41) Morigan: "Pořád se na mě zlobíš? Doufal jsem, že mě pochopíš..."
(18:42) Morigan: "Nevím, o čem mluvíš..."
(18:42) Morigan: "Ale víš, miláčku..."
(18:42) Ketryn: Taky jsem opravdu ráda, že tu James není!
(18:43) Ketryn: Přemýšlím, jestli myslí tu vaši poslední noc po slavnosti, když se pak vypařil...Nebo jestli naráží ještě na něco jiného.
(18:47) Morigan: "Už chápu, proč ses mě bála víc, než obvykle. Bála ses o dítě," naváže na jiné téma. "Tak poslouchej lásko, ta trocha krve by mu určitě nechyběla, ale hlavně mě hodně mrzí, že jsi zapomněla na něco důležitého, zlatíčko." Jeho hlas opět nabyl temnějšího tónu.
(18:49) Morigan: "Zapomněla jsi na naši dohodu. Řekl jsem, že se z tebe nenapiju, pokud mi k tomu nedáš souhlas, řekl jsem to, nebo ne? Vzpomínáš si?!" zvyšuje hlas.
(18:49) Morigan: "Já...ano, ale..."
(18:50) Ketryn: Opět mi zatrne, když slyším ten tón...Bez dechu vás pozoruji a modlím se.
(18:51) Ketryn: To jste se na něčem takovém dohodli :-O? To jsem netušila....anebo se mi to úplně vykouřilo z hlavy.
(18:52) Ketryn: Tak jestli je to pravda a on by to dodržel, tak bylo opravdu zbytečné mu o dítěti říkat...:-/ Když já se fakt bála a tohle byl zoufalý čin...

(17:14) Morigan: "U všech bohů, Damone!" dochází mi nervy. "Absolutně nechápu, proč jsi uprostřed noci v tomhle pokoji!! Pochybuju o tom, že jsi se na nás přišel podívat!"
(17:15) Morigan: "Takže vyklop, co chceš a radši zase jdi!" pokračuju, ale už ne tak odvážně, protože se přestal dívat na Marigolda a podíval se na mě.
(17:16) Ketryn: Moje nervy už mě opustily...Ale mám k němu přeci jen ještě větší respekt než ty, takže raději mlčím.
(17:17) Ketryn: Mohl by ale tohohle divadla už nechat, říkám si v duchu.
(17:19) Morigan: Zvážní a prohlíží si mě těma svýma očima. "Jsem vampýr," prohlásí temnějším hlasem, což zase v Marigoldovi vyvolá touhu po mdlobách. "Málokdy se chodívám jen dívat, ty jsi mě ale odhadla, lásko."
(17:21) Morigan: "Ale..." couvnu mírně, protože ke mě udělá krok. "Stejně tak pochybuju, že by ses vloupával do cizích domů jenom kvůli tomu, aby ses napil zrovna mojí krve."
(17:22) Ketryn: Moje srdce asi dostalo arytmii! Dívám se na tebe asi opět dost zděšeně.
(17:24) Morigan: "To bys byl blázen," pokusím se ještě dodat.
(17:24) Morigan: "Blázen," zopakuje pobaveně. "Ty jsi úplná odbornice na vampýří chování!"
(17:29) Ketryn: V hlavě mi šrotuje, co bychom mohly dělat a vůbec nic mě nenapadá! A taky se bojím o miminko! Sakra, on se fakt musel teď opravdu hodně nudit, že tu předvádí tohle.
(17:36) Morigan: "Řeknu ji jednu velkou pravdu," chytí mě za ruku, abych už nemohla couvat. "Pro tvojí krev bych se vloupal i do hradu, když tomu tak říkáš, miláčku. A protože mi to tak hloupě připomínáš, začínám mít docela chuť!" Slabiky jeho poslední věty mají už ten nebezpečný dozvuk vrčení.
(17:39) Ketryn: Do prdele....! Chtěla bych tě nějak bránit a pomoct ti, ale jak sakra?! Já mu snad sdělím, že jsi těhotná! Fakt se bojím, jestli by to nemohlo miminku nějak uškodit.
(17:40) Morigan: No to já se sice taky bojím, ale momentálně nejsem schopná mluvit...
(17:40) Ketryn: Morigan, řekni že tě nekousne, že ne!?! Asi jsem zprůhledněla, když to vidím a nemůžu nic dělat, aniž by mě zabil!
(17:41) Ketryn: Tak to risknu a zoufale vykřiknu: "Morigan je těhotná!" A doufám, že mě za to pak nezabiješ ty.
(17:42) Morigan: Damon se k tobě otočí, je na něm vidět jen lehký údiv, zato já na tebe vytřeštím oči.
(17:44) Ketryn: Zatvářím se na tebe omluvně...A pak se dívám na Damona, jestli to s ním něco udělá a nechá tě třeba na pokoji...Já se opravdu bojím, že by to mohlo miminku ublížit. Sice o tom prd vím, ale stejně jsem to vydržela...
(17:45) Morigan: "Cože je?" zůstává s pohledem na tobě.
(17:47) Ketryn: "No...těhotná...čeká miminko..." vykoktám ze sebe.
(17:48) Ketryn: Už si kopu v duchu hrob, jelikož za tohle mě asi opravdu zabiješ...
(17:49) Ketryn: No aspoň jsem prozatím odpoutala pozornost od tvého krku, snažím se uklidnit.
(17:51) Morigan: Mojí ruku nepustil, takže se mi od něj vycouvat nepodařilo. Obrátí se zpátky ke mě. "Cože?" zopakuje a dívá se na mě s podivnou směsí pobavení, údivu a ironie. Marigold se podívá na Katryn pohledem, že se asi zbláznila??
(17:52) Ketryn: To nepopírám, že jsem se zbláznila...
(17:56) Ketryn: Začínám se bát ještě víc, co teď bude následovat...Třeba by tě nekousl,ale já jsem se fakt bála, že jo...i když to tedy stále může udělat :-/
(17:57) Morigan: "To je vtip, nebo co..." ušklíbne se, ale pak se zarazí. "Ona nelže!" prohlásí najednou.
(17:57) Morigan: "No..." snažím se vyplodit něco smysluplného. "Nelže, já totiž...nějak se stalo, že...."
(17:57) Morigan: "Já to slyším."
(17:57) Morigan: "Co slyšíš??" nechápu.
(17:58) Morigan: "Dvě srdce."
(17:59) Ketryn: Ježiš, začnu se modlit, aby to v něm nevyvolalo zvířecí pudy ještě nějak víc!
(18:01) Morigan: V tu chvíli mi to přijde docela fascinující, že je něčeho takového schopný.

(12:24) Ketryn: Dívám se na Damona, jestli nám o Akarii řekne něco podstatného.
(12:27) Morigan: "Odešel jsem ještě před Konjunkcí, zastihla mě kdesi na cestě, což jsem samozřejmě nevěděl a pak jsem zastihl Svobodnou mírném chaosu. Což se mi pochopitelně líbilo," pousměje se ironicky. "Miluju chaos. Brzo mi došlo, co se asi stalo."
(12:32) Ketryn: Ušklíbnu se nad tím, jak se mu líbí chaos, ale nic na to neříkám. Už se asi na nic neptám.
(12:42) Ketryn: Mohl by už opravdu odejít...obávám se ale, že i kdyby konečně šel (což se mu asi viditelně nechce), tak to není poprvé, co ho teď vidíme.
(12:49) Ketryn: Taky se podívám na Marigolda, jestli už se trochu vzpamatoval nebo stále vypadá na omdlení?
(13:11) Morigan: No vypadal už o něco líp, dokud se na něj Damon nepodívá. "My se ještě neznáme, pokud si dobře vzpomínám," řekne. "Já jsem Damon. Někdy kapitán. Taky hrabě. Taky spoustu jiného, co se mi zrovna hodí," přiloží si dlaň na hruď a předvede jemnou úklonu, samozřejmě nezapomene dávat najevo ironii.
(13:14) Ketryn: Podívám se na znovu Marigolda, jestli zvítězí jeho hbitý jazyk a zvládne se představit?
(13:16) Morigan: "Já jsem Marigold...básník..." řekne. Vzhledem k tomu, že stále ještě sedí na posteli, nevyzní to tak, jak by mohlo.
(13:17) Ketryn: (Kdybych nebyla tak vystresovaná, tak by mi tahle situace přišla fakt vtipná :-D)
(13:18) Morigan: "Básník?" zaujme Damona. "Výborně. Víš co, tvoje jméno jsem už slyšel, Marigolde. Jestli jsi bard, mohl bys nám něco zazpívat, co říkáš?"
(13:21) Ketryn: Začne mi být Marigolda opravdu líto..."Damone, celý dům spí...teď není zrovna ta nejvhodnější chvíle na to si zpívat..." snažím se říct klidně, ale jelikož vůbec nevím, co od něj máme čekat, tak si vůbec nejsem jistá, jestli mám mluvit.

Čekám, jestli nám něco o Akarii nepoví sám od sebe. Pokud se k ničemu nemá, tak se odvážím zeptat: "Odešel jsi z Akarie před nebo až po té Konjunkci?"

"Nezajímá tě, jak se má král?" obrátí se ke mě.
"Ovšem, že mě zajímá, jak se má král, ale pochybuju, že od tebe dostanu nějaké pravdivé informace!" řeknu mu. Nijak se neurazí.

"Docela dobře..." odpovím krátce. Ale nejsem doopravdy ráda, že tam je, bylo by fajn kdyby vypadl. A nejlůépe pryč z města, nechci aby se potkali s Geraltem.

(15:04) Morigan: "Ale to víš, chudokrevná šlechta," ušklíbne se pobaven svým vlastním vtipem. "A navíc poté, co odešly nejpůvabnější šlechtické milenky pryč, nebyla už tam taková zábava."
(14:51) Ketryn: "Co to, že už nejsi v Akarii, už tě šlechta přestala bavit?"
(14:44) Ketryn: "Ahoj Damone...No asi tak jako vždy, mohlo by být líp ale i daleko hůř," odpovím mu a chce se mi krizově smát, tahle jeho komedie mě dohání fakt do krize..
(14:41) Morigan: "Katryn. Margaret. Jak se máte?" zeptá se vás.
(14:17) Ketryn: (kdyby to šlo ale vyfotit, za pár let rozhodně nasmály nad našimi výrazy :-D)
(14:10) Ketryn: No, to asi ano :-D ale já stojím vedle postele, vyskočila jsem, když s tebou hodil o zeď.
(14:01) Morigan: Kdyby to byla jiná situace, tak bych se smála, jak tam vypadáte v tý posteli:-)
(13:07) Ketryn: Já myslím, že už mě víc vyděsit nemůže. Spíš mě opět překvapí. Ale bojím se o Marigolda. Dívám se na Damona, co hodlá dělat. Zopakuji si, že kdyby nám chtěl ublížit, tak už to dávno udělal, tak se snažím být v klidu.
(13:01) Morigan: "Proč mi nevěříš? Navíc, ještě jsem se nepozdravil s ostatními," vstane a mě zvedne taky. Pak mě pustí s zamíří k vaší posteli, což mě vyděsí daleko víc.
(13:00) Morigan: "Má tvoje návštěva nějaký důvod, nebo mi chceš namluvit, že je to opravdu jenom zdvořilostní návštěva?"
(13:00) Ketryn: Proč asi?! Vzdychnu si v duchu.
(12:58) Morigan: "Bože, proč se hned děsíš?" zasměje se, protože můj pohled pochopí.

(12:33) Ketryn: Já opravdu raději mlčím a moc se nehýbu a jen se na vás napjatě dívám. Napadlo mě se zeptat, jestli neví něco o Akarii, jestli se tam po konjunkci něco změnilo, ale nápad zeptat se raději hned zavrhnu.
(12:29) Ketryn: U něj člověk opravdu nikdy neví...
(12:27) Morigan: No to mě teda taky ne, podívám se mu do tváře, jestli náhodou nemá na mysli mojí krev, ale tváří se docela normálně, tedy na Damona.
(12:07) Ketryn: A taky spojení "něco k pití" s vampýrem mi na klidu moc nepřidá...
(12:04) Ketryn: Tohle je opravdu krize! Mimoděk se podívám po zbytku svařeného vína, ale rozhodně nic neříkám.
(11:56) Morigan: "Tuhle debatu už jsme vedli, královno prstenů, to jsem rád, že si vzpomínáš. Nemáte tady něco k pití?"
(11:55) Morigan: "Já žádné NESBÍRÁM!!"
(11:55) Morigan: "No když sbíráš jenom ty vzácné..." ušklíbne se.
(11:27) Ketryn: Mě by to ale docela zajímalo, napadne mě.
(11:26) Morigan: "Nezajímá mě to!" v duchu si říkám, že jsem ho radši už dávno neprodala.
(11:26) Morigan: "Ale nesmírně mě těší, že máš ten můj. I když jen na krku. Víš, že je v něm víc, než se na první pohled zdá?"
(11:26) Morigan: "Damone, nech toho!"
(11:24) Morigan: No vysvětlovat se mi to moc nechce...
(11:07) Ketryn: Tak přemýšlím, jestli se s ním budeš o tom bavit nebo mu jen sdělíš, že mu do toho nic není.
(11:03) Morigan: "Víš o tom, že máš jeden nový prsten a jeden ti chybí?" oznámí mi Damon, když si prohlíží prsteny na mém krku. "Nosíš na ruce jen jeden? Proč ta změna? Víš o tom, že není stříbrný? Rád bych ti sdělil, že je falešný, ale není, nejspíš je to bílé zlato."
(10:58) Morigan: (No Marigold rozhodně v šoku je:-))
(10:57) Ketryn: (Chudák Marigold si asi musí myslet, že jsem se buď zbláznily my nebo on, když tu tak sedíš na klíně vampýrovi, který je oslovuje lásko a vůbec s tebou mluví tím svým způsobem. Tady mi to přijde opravdu krizově k smíchu, když si to představím :-D)
(10:46) Ketryn: No nezávidím ti to tedy :-/ Damon si opravdu umí vybrat "vhodnou" chvíli na tyhle svoje vtípky...
(10:42) Morigan: "Jak ses měla celou tu dobu? Jsem rád, že se útěk podařil a Konjunkci jste zřejmě taky přežily ve zdraví," mluví Damon a přitom mi vytáhl z výstřihu všechny přívěsky, co tam nosím a zkoumá je. Snažím se ho samozřejmě odstrčit, ale pokud se nenechá, tak je to marné.
(10:04) Ketryn: Stále se na vás napjatě dívám a svírám Marigoldovi ruku. Říkám si, že ti neublíží, ale nejspíš tě dovede k šílenství...navíc ten Geralt. Ono opravdu nemůže jít nic v klid.

(23:49) Morigan: Marigold o tom ani neví, dál zírá na naše podivuhodné seskupení na křesle a vypadá blízko k mdlobám.
(23:51) Ketryn: No já se mu ani nedivím...Taky jsem z toho pěkně rozrušená.
(23:56) Margare-tka: Já prostě nevím co na to dodat. A nevím jestli by bylo dobře ho nějak vyprovokovat o odejití a nebo mu mazat med kolem pusy.

(22:30) Margare-tka: Taky mám chuť si sednout a říct super!! Ale ovládnu se, nechci ho ještě víc provokovat. Ale teda očividně mě sesr a to na nejvyšší míru.
(22:48) Margare-tka: Nějak ani nechci domýšlet kdo ho pozval domů a jestli jsou v pořádku.
(23:05) Morigan: "Ne, neposadím se, původně jsem chtěla spát!"
(23:05) Morigan: "A zdálo se ti aspoň něco hezkého?" usměje se dvojsmyslně. Zalapám po dechu. "To...tos udělal...tys mi...ten sen!! To byla tvoje práce?? Ty mi lezeš do hlavy?!"
(23:06) Morigan: "No, zkusil jsem to. A povedlo se. Ale hezkej sen, ne?"
(23:06) Morigan: "Ne!"
(23:10) Ketryn: Ježiš, co ti vnutil do hlavy :-/ On je opravdu neskutečný! Na jednu stranu nám několikrát pomohl a na druhou tě za chvíli přivede k šílenství! To by mě zajímalo, co teď chce...? Asi nic, jen se prostě rád baví.
(23:16) Morigan: "No tak!" usměje se. "Promiň, že jsem tě vyděsil. Promiň, že jsem si dovolil ti vnuknout sen. To ode mě opravdu nebylo hezké přivítání po takové době. A promiň, že jsem přišel na návštěvu v noci, ale jsem vampýr, je to pro mě tak nějak přirozenější. Můžu to přivítání napravit," vstal rychlým upířím způsobem, aby stál v okamžiku těsně přede mnou.
(23:17) Morigan: Marigold vypadá, že to s ním švihne, když slyší z Damonových úst jen tak větu: jsem vampýr. Tázavě zírá na Katryn.
(23:19) Ketryn: Marigoldovi odevzdaně a mírně rozpačitě přikývnu, že to tak je...
(23:20) Ketryn: Při Damonově rychlém pohyb se zas trochu leknu a napjatě se na vás koukám. Snažímse
(23:20) Ketryn: Snažím se uklidnit, že kdyby ti nebo nám nechtěl ublížit, tak už to mohl udělat dávno...
(23:21) Morigan: "Damone, přestaň!" snažím se od něj couvat.
(23:22) Ketryn: Bojím se, aby nějak nepřišel Geralt nebo aby se Damon nerozhodl zůstat tu třeba do rána...Snad je Geralt v pořádku, vlastně!!!
(23:26) Margare-tka: Co mu na to všechno říct. nejlepší by bylo kdyby odešel a Marigol omdlel a ráno bychom z toho udělaly sen.
(23:27) Morigan: "Tak poslyš," řekne už bez úsměvu. "Zajímalo mě, jestli jste v pořádku a docela jsem na vás myslel. A navíc se mi vůbec nelíbí, že mi po tom všem odpíráš hezké přivítání." Než se stihnu vzpamatovat, sedí zpátky na křesle a já jemu na klíně.
(23:27) Morigan: Marigold k těm mdlobám nemá daleko.
(23:28) Morigan: "Co ode mě čekáš, když si tu v klidu postupně vyvražďuješ městečko??" řeknu, ale zní to poněkud přidušeně, když mě tak svírá kolem hrudníku.
(23:31) Morigan: "Ale no tak, lásko! Dobře, s tou jednou jsem to přehnal, dlouho jsem hladověl a ona se tak vroucně a oddaně modlila ve svatyni...mimochodem jako vy dneska. Bylo to roztomilé, dlouho jsem vás pozoroval. Ale z těch dalších mrtvol mám na vině jen toho chlapa - zastihl jsem ho zrovna ve chvíli, kdy zabil tu mladou holku. Tak jsem mu ukázal právo silnějšího."
(23:31) Morigan: "No, to je skvělý," řeknu ironicky.
(23:33) Ketryn: Asi Marigoldovi svírám podvědomě ruku čím dál víc, aniž bych o tom pořádně věděla...hlavně pokaždé, když Damon udělá svůj rychlý pohyb. Stále vás sleduji a říkám si, jak tohle dopadne. Takhle to vypadá, že je skoro hodnej...a jeden by mu to i věřil, že si na nás vzpomněl.

(23:33) Ketryn: Asi Marigoldovi svírám podvědomě ruku čím dál víc, aniž bych o tom pořádně věděla...hlavně pokaždé, když Damon udělá svůj rychlý pohyb. Stále vás sleduji a říkám si, jak tohle dopadne. Takhle to vypadá, že je skoro hodnej...a jeden by mu to i věřil, že si na nás vzpomněl.
(23:31) Morigan: "No, to je skvělý," řeknu ironicky.
(23:31) Morigan: "Ale no tak, lásko! Dobře, s tou jednou jsem to přehnal, dlouho jsem hladověl a ona se tak vroucně a oddaně modlila ve svatyni...mimochodem jako vy dneska. Bylo to roztomilé, dlouho jsem vás pozoroval. Ale z těch dalších mrtvol mám na vině jen toho chlapa - zastihl jsem ho zrovna ve chvíli, kdy zabil tu mladou holku. Tak jsem mu ukázal právo silnějšího."
(23:28) Morigan: "Co ode mě čekáš, když si tu v klidu postupně vyvražďuješ městečko??" řeknu, ale zní to poněkud přidušeně, když mě tak svírá kolem hrudníku.
(23:27) Morigan: Marigold k těm mdlobám nemá daleko.
(23:27) Morigan: "Tak poslyš," řekne už bez úsměvu. "Zajímalo mě, jestli jste v pořádku a docela jsem na vás myslel. A navíc se mi vůbec nelíbí, že mi po tom všem odpíráš hezké přivítání." Než se stihnu vzpamatovat, sedí zpátky na křesle a já jemu na klíně.
(23:26) Margare-tka: Co mu na to všechno říct. nejlepší by bylo kdyby odešel a Marigol omdlel a ráno bychom z toho udělaly sen.
(23:22) Ketryn: Bojím se, aby nějak nepřišel Geralt nebo aby se Damon nerozhodl zůstat tu třeba do rána...Snad je Geralt v pořádku, vlastně!!!
(23:21) Morigan: "Damone, přestaň!" snažím se od něj couvat.
(23:20) Ketryn: Snažím se uklidnit, že kdyby ti nebo nám nechtěl ublížit, tak už to mohl udělat dávno...
(23:20) Ketryn: Při Damonově rychlém pohyb se zas trochu leknu a napjatě se na vás koukám. Snažímse
(23:19) Ketryn: Marigoldovi odevzdaně a mírně rozpačitě přikývnu, že to tak je...
(23:17) Morigan: Marigold vypadá, že to s ním švihne, když slyší z Damonových úst jen tak větu: jsem vampýr. Tázavě zírá na Katryn.
(23:16) Morigan: "No tak!" usměje se. "Promiň, že jsem tě vyděsil. Promiň, že jsem si dovolil ti vnuknout sen. To ode mě opravdu nebylo hezké přivítání po takové době. A promiň, že jsem přišel na návštěvu v noci, ale jsem vampýr, je to pro mě tak nějak přirozenější. Můžu to přivítání napravit," vstal rychlým upířím způsobem, aby stál v okamžiku těsně přede mnou.
(23:10) Ketryn: Ježiš, co ti vnutil do hlavy :-/ On je opravdu neskutečný! Na jednu stranu nám několikrát pomohl a na druhou tě za chvíli přivede k šílenství! To by mě zajímalo, co teď chce...? Asi nic, jen se prostě rád baví.
(23:06) Morigan: "Ne!"
(23:06) Morigan: "No, zkusil jsem to. A povedlo se. Ale hezkej sen, ne?"
(23:05) Morigan: "A zdálo se ti aspoň něco hezkého?" usměje se dvojsmyslně. Zalapám po dechu. "To...tos udělal...tys mi...ten sen!! To byla tvoje práce?? Ty mi lezeš do hlavy?!"
(23:05) Morigan: "Ne, neposadím se, původně jsem chtěla spát!"
(22:48) Margare-tka: Nějak ani nechci domýšlet kdo ho pozval domů a jestli jsou v pořádku.