Druhá strana (221 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:46) Ketryn: Nic moc raději neříkám a věnuji se jídlu.
(20:42) Margare-tka: To zatím raději neřeším. Doufám, že se to nějak vyřeší.
(20:35) Ketryn: Taky pořádně najím a napiju.
(20:34) Morigan: Sním velkou porci a je mi o moc líp.
(20:33) Ketryn: Vůbec se mi nelíbí to jeho "zatím"...
(20:32) Margare-tka: Tak se taky najím a napiju. Jsem spokojená, jelikož jste tam. Zatím se mi nechce připouštět, že tu ještě bude hodně práce.
(20:29) Ketryn: Tak si taky vezmu něco k jídlu a vodu k pití a zhluboka se napiji.
(20:28) Morigan: To jim stačí, dostanete najíst, co si naberete. K pití tu podávají vodu se skoro neznatelnou svěží příchutí.
(20:27) Morigan: Funguje to tu jako objednávání, jak se zdá a ke stolu si můžeme sednout kam chceme. Hned jeden obsadíme. "Taky mají dostat najíst," ukáže Górdan směrem k vám. "Patří ke gráinne, zatím."
(20:26) Morigan: "U všech bohů!" nadechnu se vůně jídla a vypadám, že omdlím. Haylen mě popadne za paži, což mě z přicházející mdloby probere a přitáhne mě ke kotli. "Dáme si polévku," řekne ženě, co u kotle stojí. "Velkou porci. Zatím."
(20:25) Ketryn: Tak si to tam prohlížím a začínají se mi sbíhat sliny.
(20:24) Morigan: Dovedou nás někam, kde to vypadá jako jídelna pod širým nebem. A vedle kuchyně, tedy něco na ten způsob - několik menších ohnišť, nad jedním kotel s něčím kouřícím, nad několika pečínky různého původu.
(20:21) Ketryn: Už se asi nemůžu dočkat, až budeme na místě a konečně se napijeme.
(20:20) Morigan: Jdeme dlouho, protože pomalu a já už umírám hlady. Je mi už jedno s kým a kde budeme jíst. Asi i co. A pít.
(20:19) Margare-tka: Tak jdu a jsem fakt opatrná.
(20:10) Morigan: Zvedneme se hned a taky hned pokračujeme v cestě.
(20:07) Margare-tka: Čekáme tedy až se zvednete:-)
(20:03) Ketryn: Dojdu k vám a jsem připravena pokračovat v cestě. Kéž by teď už sklapl, ale obávám se, že ne.
(19:56) Morigan: "Do mě? Podrazila mi nohy..." vstává i Haylen s pobaveným úšklebkem a Górdan ho obdaří nevěřícným pohledem s výčitkou.
(19:55) Ketryn: Mohla bys ho ještě párkrát potrápit.Tohle bylo dobrý, jen škoda, že neupadl sám.
(19:53) Morigan: "Haylene, co to do tebe vjelo?" chytne mě Górdan za ruce a pomůže mi vstát.

(19:52) Margare-tka -> Morigan: Dojde mi to?
(19:50) Morigan: "Přeložíš mi to?" usměje se.
(19:49) Morigan: "To byly nadávky," ušklíbnu se. "V jazyce mého světa."
(19:49) Morigan: "Ale ano, řekla jsi...co jsi to vlastně řekla?" neplánuje mě pustit.
(19:49) Morigan: "Nic jsem neudělala," lžu a pokouším se vstát.
(19:49) Ketryn: Tak se mi uleví, že ti nic není! Doufám, že Haylen se aspoň pořádně praštil.
(19:49) Morigan: "Já? To ona! Jak jsi to udělala?" Přestože se natloukl o schody, je mu to jedno a spíš je zvědavý.
(19:48) Margare-tka: Tak se leknu. "Jsi v pořádku?" ptám se tě.
(19:47) Morigan: "Haylene!!" zvolá Górdan. "Co to sakra děláš??" Předběhne Margaret a několika skoky je u nás. Mě se nestalo vůbec nic, protože jsem spadla na něj.
(19:47) Ketryn: Neudržím se a uchechtnu se, když padá! Zamrzí mě ale, že tě stáhl s sebou :-( Dívám se, jestli jsi v pořádku.
(19:45) Morigan: (Margaret vidí jen jak jsme spadli, zaklínadla sis nevšimla)
(19:45) Morigan: Při jedné cestě do schodů řeknu poutací zaklínadlo (snažím se polohlasně). Magie spoutá Haylenovy kotníky a když trhnu rukou zpět, padá na schody ani netuší proč. Protože je ale nejspíš v něčem cvičený (jak napovídá i jeho tělo), stihne se obrátit a pokusí se zachytit o mě. A protože je asi o dost těžší, spadnu s ním.
(19:44) Margare-tka -> Morigan: Snažím se nespadnout a dávat pozor na cestu.
(19:43) Margare-tka -> Morigan: Tak se tam koukám a pozoruji.
(19:39) Ketryn: Zatoužím ho nakopnout mezi nohy! Bohužel to vždy zůstane jen přání :-/
(19:37) Morigan: Když Haylen zjistí, že vůči Margaret jdeme vlastně dost rychle, má nějaké poznámky, které naštěstí slyším jen já. Górdan šel poslední, drží se tedy pořád za Margaret.
(19:36) Morigan -> Margare-tka: a pak se na další takový stupeň lze dostat po různě dlouhých schodech, dřevěných nebo tesaných. Někdy jsou prudké, jindy široké. Jako přístupy zřejmě slouží i cosi jako provazové žebříky či něco ještě krkolomnějšího, naštěstí ve většině případů jsou to ty schody.
(19:36) Ketryn: Snažím se tam nějak orientovat...ale asi to nemá moc výsledek.
(19:35) Morigan -> Margare-tka: Skalní město je pravděpodobně hodně kaskádovité a asi to celé bude obrovské. Pokaždé je někde cosi jako ohromná terasa, na které cosi je
(19:33) Morigan: Slézáme zpět po tom provazovém žebříku a pak pokračujeme po všech těch stezkách a různorodých schodech. Zpátky bych sama netrefila ani náhodou.
(19:32) Ketryn: (Poslední jde Górdan)
(19:28) Margare-tka: No tak já jdu za Kat, tudíž poslední,
(19:26) Ketryn: Haylen je opravdu na zabití! Nervy mám na pochodu a do toho ještě tenhle trouba!
(19:24) Ketryn: Tak jdu hned za tebou.
(19:23) Morigan: Haylen vykročí první, pak jdu já. Górdan má zřejmě v plánu jít poslední.
(19:22) Morigan: "A to je škoda."
(19:22) Morigan: "Nebral jsi mě sebou, nabídl jsem se."
(19:22) Morigan: "Tak to jsi asi byla ve společnosti špatného jezdce," poznamená Haylen a přimhouří oči. "Haylene buď tak laskav a jdi první," pobídne ho Górdan. "Proč jsem tě vůbec bral sebou?"
(19:20) Morigan: (Nechci ti brát nějakou tvojí bublinu, ale tady jsme víc než divný!:-D)
(19:20) Ketryn: Přemýšlím, jestli by nebylo lepší zůstat o hladu, než jíst v jeho "milé" společnosti!
(19:19) Morigan: "Znám mnohem lepší činnosti," řeknu, ale pravda je, že to lze těžko s něčím srovnat.
(19:19) Margare-tka: To by mě zajímalo kdo je tady divný, už mě to začíná srát, ale už díky bohu jsme holky a ne TO.
(19:19) Morigan: "Nelíbilo se ti to?" pobaví se.
(19:19) Morigan: "Zapomeň!" mávnu rukou.
(19:18) Morigan: "Leda, že bys letěla se mnou."
(19:18) Margare-tka: Prohlížím si to trochu z jiné perspektivy, ale po tom co jsem se tady dozvěděla mám trochu skeptickou náladu.
(19:18) Morigan: "Měl bys lítat," poznamenám.
(19:18) Morigan: "Momentálně nejsem povolaný," sdělí mi. "Takže jsem naprosto volný. Navíc mi budou všichni závidět, že budu jíst ve společnosti gráinne a dvou...divných

(18:24) Ketryn: "Jo, to je to slovo, na které jsem si nemohla vzpomenout..."
(18:23) Ketryn: Snažím se chovat normálně, ale je mi mizerně a cítím se dost sklíčeně...Sedím a koukám nepřítomně před sebe a případně odpovídám Margaret na otázky.
(18:23) Morigan: "Na Clailinnu," doplním.
(18:18) Ketryn: *teď jsme
(18:18) Ketryn: "No teď v nějakém skalním městě...V jiném světě."
(18:16) Ketryn: "O nikom jiném, než jsme my tři, nevíme..."
(18:16) Ketryn: "Může za to ten dračí medailon. My dvě jsme tu náhodou, jestli jsem Lachlanna dobře pochopila, tak jsme se teleportovaly s Morigan, protože jsme ji nechtěly opustit nebo tak něco...I když nedává tedy smysl, proč tu není James, který Morigan držel v náručí..." vysvětlím Margaret mdlím hlasem.
(18:15) Margare-tka: "A kdo tu všechno je?"
(18:15) Margare-tka: "A kde vůbec jsme?"
(18:11) Morigan: "Tohle samozřejmě ne!" řeknu. Nenapadlo mě, že by sis to mohla myslet. "To je nejspíš moje chyba...nějak. Jen nevím jak, takže..."
(18:11) Ketryn: "Samozřejmě myslím Stevena! Tohle jsi ovlivnit nemohla...nebo spíš asi vědomě."
(18:10) Margare-tka: "Jestli myslíš to, že jsem se nechala unést od Stevena, tak to souhlasím. To mě mrzí...Ale tohle jsem fakt nijak neovlivnila."
(18:09) Ketryn: "Hodilo by se tu spíš nějaké tílko a kraťasy..." povzdychnu si.
(18:09) Ketryn: Taky se posadím.
(18:08) Morigan: Po absolvované procházce máme v tomhle vzduchu já i Katryn košile vlhké od potu.
(18:08) Morigan: Sednu si na zem před mříže a opřu se o ně. Začínám pociťovat dnešní nedostatek jídla a pití.
(18:06) Morigan: Já jsem ve velmi divné náladě.
(18:05) Ketryn: Mám radost, že je Margaret v pořádku. Můj psychický stav se ale moc nezlepšil a stále jsem zachmuřená.
(18:04) Ketryn: "No, to tedy je...L
(18:03) Ketryn: "Jsi pěkný pako!" neodpustím si směrem k Margaret. "I když teď už je to jedno, vypadá to, že si tu nějakou chvilku pobudeme....Jen doufám, že si vezmeš ponaučení!"
(18:01) Morigan: "Dole je to skutečná džungle," konstatuji.
(18:00) Margare-tka: "Ano, ale asi jen díky tomu, že jsem tady." pousměju se.
(17:58) Ketryn: *ti nic
(17:58) Ketryn: "Není ti jsi, jsi v pořádku?" ptám se Margaret.
(17:55) Margare-tka: To koukám, taky jsem o už chtěla říct, ale raději jsem se držela:-)
(17:55) Ketryn: (To jsem jsem odpověděla hned, ale byla jsem chvíli dole, tak jsem odepsala až teď.)
(17:54) Ketryn: "No bohužel všichni nemají to štěstí být barevní jak papoušek..."nevydržím to a odpovím Haylenovi s vážným výrazem.
(17:54) Morigan: "Děkuji," řeknu Górdanovi, než odejdou.
(17:49) Margare-tka: To mě trochu uklidní:-) Ježiši já jsem tak ráda, že vás vidím.
(17:45) Morigan: "My ne, gráinne," odpoví na mou otázku Górdan. "Ale zařídím to. Lachlann mě požádal, abych vám byl průvodcem, postarám se o to. Haylen půjde se mnou," řekne a Haylena odvelí sebou. Tomu se moc nechce, raději by zůstal s námi, ale jde.
(17:43) Morigan: "Další vyšisovaná..." poznamená Haylen a přimnouří zlatostříbrné oči se svislými zorničkami. Tentokrát ho ignorují všichni kromě Górdana, který ho nakopne do holeně.
(17:43) Margare-tka: "Já jsem tak ráda, že jste v pořádku:-) uleví se mi." Mám spoustu otázek, ale asi není čas to tady na vás vychrlit.
(17:38) Morigan: "Známe ji, můžete ji pustit?" řeknu.
(17:38) Ketryn: No, na kluky jsem taky myslela...Smysl opravdu nedává vůbec nic! Když Maragaret byla o dost dál od nás...
(17:37) Morigan: "Našli ji v džungli," řekne Górdan, jako by to vysvětlovalo vše.
(17:36) Morigan: Přikývnu, nejsem schopná slova. Na okamžik jsem doufala, že tam bude James. Dávalo by to větší smysl, ale není. Nerozumím tu už ničemu.
(17:35) Ketryn: "Proč je za mřížema?" otočím se na Górdana.
(17:35) Morigan: "Vida, takže se znáte," konstatuje Górdan.
(17:34) Ketryn: "Margaret...?" vydechnu absolutně překvapeně. "Margaret!!!" vykřiknu radostně. "Co tu děláš? Teda to je blbá otázka...Já jsem se tak bála, jestli jsi v pořádku a jestli ti neublížil! Bože!" Hrnu se blíž k tomu stromu.
(17:33) Morigan: Nikdo mříže neotevírá, teprve jsme dorazili.

18) Morigan: "Tak v osm," řeknu s vypětím sebeovládání.
(23:17) Margare-tka: Ty vole ono je vlastně to putování. To mě nenapadlo, to se ještě víc ve výrazu zhrozím.
(23:15) Ketryn: To fakt není možný :-/!
(23:14) Morigan: "Možná stačí," řekne. "Uvidíme."
(23:14) Morigan: "A co pak? Damon putuje po Akarii s velkou skupinou lidí. Když je najdeme, co pak? Stačí ti to?"
(23:13) Morigan: "Jo, děkuji za prezentaci tvé obrovské moci a síly!" neudržím se, ale jenom ho pobavím. Vyprovokovat se nenechá. "Až se teleportujeme," řekne, "zase se rozdělíme. Budu za vámi."
(23:12) Margare-tka: Tvářím se fakt zoufale. Uznám že to fakt může....jak jsem zjistila jeho sílu.
(23:11) Ketryn: Asi mi přeběhne mráz po zádech...
(23:08) Morigan: "Ne," uzná. "Což je v pořádku.Můžu jí zlomit ruku jedním pohybem. A vaz taky."
(23:07) Morigan: "Pokusil se snad někdo z nás o něco?"
(23:07) Ketryn: Asi se stále dívám na něho nebo na Margaret...A hrozně bych si přála, abychom nemuseli skákat, jak on píská :-/
(23:07) Morigan: Uznale pokývne hlavou. "Je ti jasné, že pokud se pokusíš o nějaký podraz, nebo on, nebo kdokoliv z vás...?" nechá větu nedokončenou.
(23:05) Morigan: "Damon je stále v Akarii, ale nevím, kde přesně. V osm večer se teleportujeme do Akarie všichni společně, bránu na druhé straně podrží můj dobrý známý. Čaroděj."
(23:02) Margare-tka -> Morigan: Tak poslouchám co se bude dít, tedy to co budeš shrnovat.
(23:01) Morigan -> Margare-tka: Dávám najevo vztek, to ostatní momentálně vidět není.
(23:00) Morigan: "Ano," přizná. "Ale budu rád, když mi to nějak stručně shrneš."
(22:59) Margare-tka -> Morigan: Snažím se plně vnímat jak se tváříš a chováš.
(22:59) Morigan: Ušklíbnu se. "Víš co se bude dít, nejspíš jsi to slyšel, nebo ne?"
(22:59) Margare-tka: Ani nevím co cítím, jsem moc ráda, že vás vidím, ale jsem taky naštvaná, jak jsem takhle naskočila a ke všemu mě mrzí, že jsem vás do toho takhle zatáhla.
(22:57) Morigan: "Splnil jsem úkol," prohlásí Steven.
(22:57) Margare-tka: Trochu se mi uleví, že vás vidím.
(22:55) Ketryn: Jo, to já taky! Aspoň něco.
(22:54) Morigan: Jsem ráda, že mě poslechl.
(22:53) Margare-tka: "Morigan." jsem ráda že vás vidím.

(13:17) Ketryn: "Jako myslím za další měsíc."
(13:17) Margare-tka: "Jo no jo, já myslela, že už teď:-)"
(13:16) Morigan: Kouknu na Margaret, proč tak šílí. "No...posílaly jsme je zhruba před měsícem, takže pochybuji. Ale Godorok není daleko, není problém tam zajet potom zase. Vždyť je to docela kousek."
(13:16) Ketryn: "No, teď ne...ale podle mě jsme je posílaly tak před měsícem, takže za měsíc by tam mohly být, ne? Ze Silberlinu to do Akarie trvalo měsíc, a tady odsud by to mělo být blíž."
(13:15) Margare-tka: "No a jak je to dlouho co se posílaly?? Ještě tam nebudou ne???"
(13:12) Ketryn: "Šlo by to nějak spojit s vyzvednutím dopisů, ne?" napadne mě. "A nevadilo by ti to?"
(13:08) Morigan: "To asi budu muset do Godoroku," řeknu Katryn.
(13:05) Margare-tka: Snadno zase zapadnu do denní rutiny:-) S pletením sítí a porcováním ryb.
(13:04) Ketryn: Ty jo, počítám, že asi tak za měsíc mi dojde lektvar a moc se mi to nelíbí..."Morigan, tady asi není možnost sehnat všechny přísady do lektvaru, co?" ptám se.
(13:02) Ketryn: Vůbec by mi nevadilo, kdyby tu byla zima bez sněhu.
(12:57) Margare-tka: Ty brďo to to letí:-) Zajímalo by mě jaká je tady zima, jestli sníh a nebo jen deštivo.
(12:56) Morigan: Tím dnem nám nastal srpen.
(12:47) Ketryn: No, to asi docela musí :-D Při mé dobré náladě mi to určitě přijde vtipné :-)
(12:47) Margare-tka: Jo tak to je taky sranda:-D
(12:47) Morigan: Ale je to i docela legrace, když s Jamiem a Brianou naháníme létající květinové dekorace.
(12:46) Morigan: Teplo je pořád, jen prostě fouká, což nám trochu komplikuje úklid.
(12:46) Ketryn: Lépe? No nevím, když nám to všechno lítá :-D
(12:45) Margare-tka: Za počasí jsem taky ráda, aspoň se lépe uklízí:-)
(12:35) Ketryn: Tak se pak taky připojíme a pomůžeme s úklidem. To počasí mi nějak vůbec nevadí.
(12:31) Morigan: Ráno je trochu zataženo a fouká vítr, jsou velké vlny. Skoro nikdo nevstává brzo, vyspává se včerejší oslava a až postupem času se někdo odhodlává jít uklízet pláž a tak.
(12:20) Ketryn -> Morigan: Ráno asi nevstáváme úplně brzo, a udělám nám snídani do postele.
(12:14) Margare-tka: Když jsem si šla lehnout, tak jsem se rozloučila i s vámi:-)
(12:13) Morigan: Tak to jsme zůstali s Jamesem vzhůru nejdýl:-)
(12:12) Margare-tka: Tak vám popřeji dobrou noc. A po půlnoci si jdu lehnout taky:-)
(12:10) Ketryn: S Patrickem se vytratíme asi něco po půlnoci a před cestou domů se asi ještě chvíli projdeme po pláži. Připadá mi to všechno takové neskutečné :-)
(12:03) Ketryn: Užívám si oslav, oči mám ale jen pro Patricka :-)
(12:02) Margare-tka: Tak se snažím zapojit do oslav, ale moc nepiju:-) Spíš se bavím s ostatními.
(12:02) Ketryn: Tak to si ho tam určitě pověsíme taky :-)
(12:01) Morigan: Následují už jen oslavy a opět je na pláži pěkný dav.
(12:01) Morigan: Cop se stuh, který se při svatbě zaplétá, se pak většinou věší zevnitř nad vchodové dveře domu - my tam taky ten svůj máme a Josh s Ellainou taky:-)
(11:58) Ketryn: Myslím, že to pak začínám všechno vnímat jen napůl :-)
(11:58) Margare-tka: Taky se postavím do fronty a čekám až na mě přijde řada. Obejmu vás a popřeji hodně štěstí.
(11:55) Ketryn: Tak vám šťastně poděkuji a obejmu vás :-)
(11:53) Morigan: Jdeme vám popřát, takže se stavím do fronty, tedy stavěla bych se, kdyby Jamie nechtěl být první (takže jsme první:-), kdo vás obejme a popřeje štěstí.
(11:53) Morigan: Protože je opět Velký svátek, bude pláž večer plná lidí a oslava se plynule promění v oslavu Lugnasadu.

(11:45) Ketryn: "Slibuji," řeknu, když přijde řada na mě. Mám slzy v očích.
(11:43) Ketryn: (Jo aha :-) tak jsem to asi nechala na Patrickovi. Anebo jsem navrhla červenou případně bílou)
(11:42) Morigan: "Slibuji," řekne Patrick.
(11:42) Morigan: "Právě v tuto chvíli, před tváří Otce Boha i Matky Bohyně slibujete, že od tohoto dne budete spolu v dobrých i zlých dnech, budete se ochraňovat, budete si naslouchat, budete si věřit a budete se milovat?"
(11:41) Morigan: Když Godrik dovede Katryn až k Patrickovi, odváže kněžka stuhu, co svazovala Godrikovu a Katryninu paži, přidá třetí a začne plést cop přes paže nevěsty a ženicha.
(11:40) Morigan: (Barvy jsou tři - jedna, co symbolizuje tebe, jedna, co Patricka a jedna, co vás oba. Kněžka z ní pak plete cop přes vaše ruce.(
(11:30) Margare-tka: Dort je do různých žlutých odstínů. Zdobený krémem. a cukrovými perličkami:-)(Takové bobečky)
(11:30) Morigan: Jsou tam samozřejmě taky hudebníci a lidé z města, kteří se přišli podívat.
(11:29) Margare-tka: Můžeš se jít podívat, ale uvidíš ho na hostině;-)
(11:28) Ketryn: Jsem opravdu na měkko, když ho tam vidím stát u oltáře.
(11:28) Ketryn: (Tak jsem asi navrhovala žlutou a zelenou)
(11:27) Ketryn: Jsem opravdu hodně šťastná, jak už dlouho ne (když nepočítám těch pár posledních šťastných měsíců :-)
(11:27) Morigan: Patrick si pořídil v Godoroku kazajku z hnědého sametu, kterou nikomu neukázal a teď se do ní ustrojil a čeká u oltáře, kam má Katryn odvést Godrik. Obřad s vázáním pentlí kolem paží je stejný, jen pentle mají jiné barvy - které jste si sami zvolili.
(11:26) Ketryn: Moc vám za všechno poděkuji :-)
(11:24) Morigan: Pak už to jde všechno naráz a dost se to podobá té naší svatbě, jelikož nikdo žádnou obměnu nevymyslel. Kněžka je samozřejmě stejná, protože je místní:-) Aspoň oltář postavili na jiné místo.
(11:23) Ketryn: Já se můžu jít taky podívat :-)?
(11:22) Morigan: Dort všechny zaujal, jelikož tady žádný takový zvyk není, tak se nad ním chodí všichni podivovat.
(11:03) Ketryn: Jsem vám za pomoc opravdu vděčná. Je to sice moje třetí svatba :-D ale připadám si asi jak na první.
(10:53) Margare-tka: To mě taky. Já vám dám svatební dort, ale dostaneš ho až na hostině... :-)
(10:51) Ketryn: Tak se trochu leknu,jestli jsem nezpůsobila nějaké problémy...ale nakonec mě ta scéna docela pobaví.
(10:47) Morigan: Sice moc malá je, ale ztropí takovou scénu, když zjistí, že by nemohla jít, že se zřejmě musí udělat vyjímka. Godrik se toho samozřejmě rád ujme.
(10:44) Ketryn: (Poprosila jsem Godrika, jestli by mě odvedl k oltáři. A ty dva svědky jsem si vybrala Lunu (pokud není moc malá) a Arga, když tu jiný mladík není a dvojčata jsou ještě opravdu malá.)
(10:41) Morigan: Tak ti tam pak připevním ten závoj.
(10:40) Ketryn: :-)
(10:40) Morigan: Tak se mi to zase povede, vlasy jsou navlněné tak akorát.:-)
(10:40) Margare-tka: To jsou.:-)
(10:39) Ketryn: Myslím, že už začínám být pomalu naměkko.
(10:39) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(10:39) Ketryn: "Morigan, ty jsou krásné!! Děkuji moc."
(10:39) Morigan: No, vlasy ti navlním, k6.
(10:38) Morigan: Šaty, které jsem tvořila, jsou z bílého damašku (látku kupoval Patrick v Godoroku), jsou střižené jednoduše, s kulatým vystříhem a s krátkou vlečkou, jen rukávy mají rozšířené do zvonu. Kolem výstřihu a na rukávech jsou zlatou a žlutou nití vyšité malé mušličky a hvězdice. Taky jsem ti vytvořila závoj, ale protože je jen z toho damašku, je jen vzadu, kde se bude muset připevnit do vlasů.
(10:38) Ketryn: Vlasy si nechám rozpuštěné, ale poprosím tě, jestli by jsi mi je lehce nenavlnila.
(10:38) Margare-tka: Taky jdu pomoct Kat.
(10:37) Ketryn: Tak si s vděčností nechám pomoct :-)
(10:37) Ketryn: Aaa, už?
(10:36) Morigan: Nadešel den svatby. Ráno vletím ke Katryn, vyhodím Patricka, kterého se ujme Jamie a jdu pomoct Katryn s přípravami.

(23:03) Ketryn: Ty jo, to to letí! Plně se věnuji přípravám. Jsem v dobré náladě, ale přeci jen nervozita na mě občas doléhá :-)
(23:01) Margare-tka: :-D Tak taky podléhám i když moc nemluvím. Ale jsem ráda za atmosféru.
(23:00) Margare-tka: "Tak snad nic nebylo, řeknu s úlevou:-)"
(22:58) Morigan: Poslední týden v červenci začne utíkat jako voda a přípravám podléhají i ostatní. Dětem se to líbí nejvíc, nejraději by zřejmě nějakou svatbu každý měsíc.
(22:47) Ketryn: Tak se kromě běžné denní práce věnuji plánování a přípravám na svatbu :-) Těším se na ni a zároveň začínám být mírně nervozní.
(22:45) Ketryn: Já jsem v tomhle všem úplně zapomněla, že se ta svatba blíží!!!
(22:45) Morigan: Další dny už jsem unavenější o dost méně, i když energií rozhodně nepřekypuji. Snažím se maximálně věnovat nadcházející svatbě a dodělat ty svatební šaty, ještě, že jsem předtím začala tak rychle!
(22:41) Margare-tka: Taky si jdu lehnout relativně brzo, když jsem minulou noc celou ponocovala.
(22:41) Margare-tka: V to já taky, tak jsem tě nijak nezatěžovala otázkami. A nechala odpočívat. Teď už nám nic neuteče.
(22:38) Ketryn: Taky asi nijak neponocuji a jdu spát nějak rozumně.
(22:37) Ketryn: Myslím, že zítra už to bude určitě lepší.
(22:36) Morigan: Večer si jdu i dřív lehnout a doufám, že zítra už se z toho vyhrabu. Taky jsem se snažila víc jíst.
(22:36) Morigan: //No to ne!//
(22:35) Ketryn: Dívám se po tobě starostlivě. Ale zvládla jsi to!
(22:33) Ketryn: //No, něco je opravdu děsivé :-) Té jedné fotky jsem se opravdu lekla! Vím, že Damon je dost nebezpečný. Ale klukům jsem to nemohla říct naplno.//
(22:32) Morigan: Vylezu ven až po obědě a před všemi starostlivými dotazy se mě snaží zaštítit James, za což jsem mu vděčná. Vypadám unaveně, ale jinak mi samozřejmě nic není.
(22:29) Margare-tka: Jdu se připojit k denním pracím.
(22:28) Margare-tka: "Jo fajn. Tak ji necháme odpočívat.:-) Tak já jdu."
(22:27) Ketryn: "No přímo jsem s ním nemluvila. Ale oficiálně je Morigan nemocná a potřebuje hodně spát."
(22:26) Morigan: //Až budete vzpomínat na "hodné" vampýry! :-))http://www.youtube.com/watch?v=SZy3bE3IrWc
(22:24) Margare-tka: "A to říkal James?"
(22:23) Margare-tka: "Dobře, to jsem ráda, že je to v pořádku. Jdu tedy něco dělat."
(22:22) Ketryn: "Ne, všechno je v pořádku."
(22:22) Ketryn: "Ahoj, předpokládám, že Morigan spí...hodně ji to vyčerpalo, tak bychom ji neměly asi budit." řeknu
(22:21) Margare-tka: "Ahoj, děje se něco?"
(22:21) Morigan: Při cestě k našemu domku tě doběhne Katryn.
(22:20) Ketryn -> Morigan: Tak jí rychle doběhnu. Stihnu to?
(22:19) Morigan -> Ketryn: Kolem jedenácté vstane Margaret a hned si to míří do našeho domu. Vidíš ji, protože samozřejmě nemůže jít rychle.
(22:17) Ketryn -> Morigan: Tak to s napětí vyslechnu. "Kdyby Morigan, cokoli potřebovala, tak řekni...i když spánek je teď nejdůležitější." řeknu Jamesovi. To miminko mě ale trochu pobaví :-)
(22:10) Morigan -> Ketryn: "Jak je Lily?" zajímá se Erik. "Bude v pořádku, asi nějaká krátká nemoc. Potřebuje jen spát," řekne James. "Doufám, že je to jen krátká nemoc," souhlasí Erik. Má o mě starost. "Nebo miminko!" mrkne na Jamese Betty. "No...to ne. Bohužel," usměje se zamítavě James. Evidentně by radši vyměnil miminko za ochrannou magickou bariéru.

22:49) Margare-tka: //Tak já jdu taky:-) Zítra.//
(22:40) Margare-tka: //Dobře.//
(22:30) Ketryn: //Dobrou. No snad se sem zítra ještě večer dostanu, ale nemohu to zaručit...//
(22:29) Margare-tka: //Tak tedy dobrou. Zítra večer.//
(22:23) Margare-tka: //Snad se tedy srazíme. Hezkou cestu.//
(22:23) Ketryn: //Takže zítra to se mnou asi nebude nic moc :-(//
(22:22) Ketryn: //No já mám zítra dopoledne zkoušku a pak musím na chvíli do práci, pak bych měla být snad chvíli doma, ale v šest mám sraz se spolužákama. Uvidím na jak to bude dlouho, ale možná bych se sem ještě tak kolem desáté mohla dostat.//
(22:22) Margare-tka: /úJá jsem do šesti v práci, tak když tak za mě házej:-)Nebo mi napiš, vemu si kostku do práce.//
(22:20) Morigan: //Musím vyrazit na bus, zítra budu vesměs přítomná, s malými přestávkami.//

(21:42) Ketryn: Když začne pršet, tak jdu k nám domů. A asi se budu modlit.
(21:40) Morigan: James přikývne. Spustí se slejvák, který za pár chvil ochladí a osvěží dusný vzduch.
(21:34) Margare-tka: Tak mu ještě než půjde domů řeknu, "Kdyby Mor něco potřebovala, tak mi řekni a hned přijdu."
(21:32) Morigan: Většinou jsem doma a vytvářím něco magického. Jakmile se začne stmívat, už vůbec nevylezu a James mě omluví, že mi není dobře a šla jsem si lehnout. Sám ale vypadá, že je mu blbě.

(23:31) Morigan: *Jdu pak pomáhat s denními pracemi a doufám, že se fakt nic nestane. Ale stejně jsem na večer připravená.
(23:25) Ketryn: Tak se jim když tak snažím pomáhat a dávat pozor, abys měla klid.
(23:22) Morigan: Já se spíš vždycky snažím někam zašít, ale není to problém, kluci mě docela šikovně kryjí. Patrick vypadá, že začal brát magii vážně.
(23:19) Ketryn: Snažím se pracovat a být v pohodě. Už aby byl zítřek.
(23:11) Ketryn: "Tak určitě když tak řekni."
(23:10) Morigan: "Zatím v pohodě, možná večer...řeknu ti."
(23:08) Ketryn: Tak se na tebe dívám starostlivě..."Morigan, vím, že ti teď nejsem asi moc platná, ale kdyby jsi cokoli potřebovala, tak řekni..."
(23:07) Morigan: Jinak den proběhne celkem v klidu, ale je dusno a horko.
(23:06) Morigan: Vypadám unaveně, ale snažím se to nedávat najevo, maximálně před Katryn.
(23:01) Ketryn: Stále hlídám, kde je Margaret, ale nechodím k ní a nemluvím na ni.
(23:01) Morigan: *Obleču se a jdu pomoct do kuchyně. Mám docela dobrou náladu, teda na ty naše poměry.
(23:01) Ketryn: Tak normálně vstávám,nasnídám se a jdu si po své práci. Z večera mám obavy, ale snažím se chovat normálně.
(22:58) Morigan: Ráno opět nic zvláštního, všechno jako vždy.

(22:37) Ketryn: To je po dnešku vysvobození :-)
(22:36) Morigan: Všichni usneme:-)
(22:31) Morigan: *Taky jdu do postele, ještě popřípadě něco uklidím v kuchyni.
(22:30) Morigan: *"Dobrou:-) jsem ráda, že jste v pořádku."
(22:29) Morigan: "To teda dneska byl!" souhlasí Patrick.
(22:28) Ketryn: Padnu do postele. "To byl tedy dneska den..."
(22:25) Ketryn: Tak jdeme spát!
(22:25) Morigan: Není nic potřeba.
(22:24) Ketryn: My s Patrickem jdeme asi taky domů, pokud už není potřeba nic řešit nebo zařizovat.
(22:23) Ketryn: "Dobrou...a pořádně se najez a vyspi."
(22:21) Morigan: Popřeju všem dobrou noc, omluvím se za potíže a jdu se převlíknout domů!
(22:20) Ketryn: Začnu se těšit do postele...
(22:18) Morigan: Všichni míří zpátky k domům.
(22:17) Ketryn: "Všichni bychom měli jít spát, byl to dlouhý den..."
(22:16) Morigan: *To se asi kouknu, jestli tam někde nějací trosečníci náhodou nejsou. "To můžeme:-) souhlasím s ní." Hlavně aby jste si odpočinuli, když jste tam o rána
(22:15) Ketryn: "Trosečníky?" podivím se. "A jaké, normálně ze Svobodné?"
(22:14) Morigan: "Konečně si můžeme jít v klidu lehnout!" prohlásí Myriel.
(22:14) Morigan: "Zachraňovali jsme trosečníky," odpovím stručně. "To jsem nečekala, musím se jít převlíct...a najíst, nebo umřu hlady!" hrnu se domů.
(22:14) Ketryn: "Měli byste se jít převlíct," navrhuji a doufám, že všichni půjdou co nejrychleji do svých domů.
(22:11) Morigan: *Taky jsme si myslela.:-) "Co se dělo, že jste se tak zdrželi?" zeptám se až bude možnost.
(22:08) Ketryn: To jsem si myslela :-)
(22:07) Morigan: Přiběhla i Betty a Myriel. "Proč jsi mokrá?" všimne si po chvíli, že zbylí dva tak mokří nejsou. "Protože mě Jamie stáhl z lodi!" prásknu ho rozmrzele. Nic si z toho nedělá a předstírá, že mě neslyšel.
(22:05) Ketryn: Jsem šťastná, že se nic nestalo.
(22:04) Ketryn: Tak jdu najít Patricka a stoupnu si k němu. Cítím se asi o sto kilo lehčí.
(22:02) Morigan: Už se o tom asi mluvilo, nejspíš to není nijak dlouhé, pochopíš, že jsme se nejspíš nachomýtli k nějaké záchranné akci.
(22:01) Ketryn: Jdu ulevně k vám a poslouchám, jestli se mluví o tom, co vás zdrželo?
(22:01) Morigan: *
(22:01) Morigan: To jsem ráda, že jste v pořádku. Snad se dozvíme co se stalo. hrozně se mi uleví.
(22:01) Ketryn: Tak se mi tak uleví!!!!!!!!!!!!
(22:00) Morigan: Dojdete do přístavu prakticky stejně, loď už je na břehu, vypadáme všichni v pořádku a nikdo se ani tragicky netváří, úplně mokrá jsem jenom já a James.
(21:58) Ketryn: Asi běžím.
(21:55) Ketryn: Po chvíli se rychle vydám k přístavišti.
(21:54) Morigan: *
(21:54) Morigan: No já tam rozhodně jdu, když vidím loď z pláže. A spěchám.
(21:53) Ketryn: Nejraději bych se na tu pláž k přístavu rozběhla.
(21:52) Ketryn: Tak se mi částečně uleví, teď ještě doufám, že jste v pořádku a že se všichni co nejrychleji dostanou dovnitř. Jsme napnutá jak struna!!!!
(21:51) Morigan: Naše loď se objeví kolem půl dvanácté, tedy aspoň se to k tobě dostane zprostředkovaně z pláže.
(21:38) Ketryn: Mám pocit, že ty dva strach se mi nesečetly ale znásobily, takže se z toho asi za chvíli zblázním.
(21:37) Ketryn: Přecházím sem a tam a čumím do tmy na moře.

(21:34) Ketryn: Začínám být opravdu hodně zoufalá!
(21:34) Morigan: *
(21:34) Morigan: Ježiši marjá...... asi už tam chodím u pláže a vyhlížím jakékoliv znamení, že jedete.
(21:33) Morigan: Uteče další hodina a je tma.
(21:31) Ketryn: No nevím, jestli vydržím sedět, vlastně...
(21:30) Ketryn: Já si asi sednu na verandu a mám nastražené uši.
(21:29) Ketryn: Sakra, co se na tom moři mohlo stát...Prosím všechny anděly strážné, abyste byli v pořádku.
(21:29) Morigan: (Zítra, už)
(21:29) Morigan: *No to tak to tam jsme obě. Jsem z toho dost nervozní, bůh ví co se stalo. a ještě se ostatní potulují někde po osadě.
(21:29) Ketryn: (Nebo zítra?)
(21:28) Ketryn: (Ten úplně má být pozítří?)
(21:28) Ketryn: Tak ke svému strachu o Morigan a ostatní přidám ještě nervozitu ze tmy...dívám se za kluky, jak odcházejí.
(21:27) Morigan: Vezmou si olejové lampy sebou a rozdělí se, jak se řeklo. I když Betty nešla, stojí na zápraží, ale velké obavy na ní vidět nejsou.
(21:27) Morigan: "Půjdu já s Argem na jednu stranu a Patrick s Jamesem na druhou," rozhodne Alan.
(21:26) Morigan: Za další hodinu už zbývá jen chvilka, než se začne šeřit. "Někdo musí jít na pláž se světlem a hlídat!" rozhodne Betty.
(21:15) Ketryn: Vůbec se mi to nelíbí...modlím se, abyste se ukázali co nejdřív. Jinak mě dnešek bude stát asi deset let života.
(21:10) Morigan: *
(21:10) Morigan: Ach bože, co se stalo. To už se hodně obávám. Asi jdu do přístavu a vyhlížím vás. Plně souhlasím aby jel naproti.
(21:10) Ketryn: Tak začnu být nervózní o dost víc a neustále se dívám na moře u přístavu a na obzor.
(21:08) Morigan: Když nejsme ani v osm zpátky, vypadá už Jamie, že se nám vydá na moře naproti.
(21:06) Ketryn: Tak jsem si obrnila nervy a stále se ji snažím na dálku hlídat. A zároveň trochu nervózně pozoruji moře.
(21:04) Morigan: Zatím ano.
(21:03) Ketryn: Dělám si svou práci, ale sleduji stále přístav. Co Margaret, pohybuje se v osadě?
(21:02) Ketryn: Taky začnu být nervózní...!
(21:00) Morigan: Kolem páté hodiny se očekává návrat z moře, ale spíš nějak podvědomě. Po šesté hodině se už Betty trochu nervózně prochází po pláži před domem. "Mami, malé komplikace se můžou stát vždycky!" říká jí Argo.
(20:55) Morigan: Pak se vracíte i s vozíkem a ukládáte mouku.
(20:49) Ketryn: Tak jdeme, v jejich společnosti se mi zlepší nálada.
(20:48) Morigan: Jde s tebou Kenna a Luna, máte sebou vozík.
(20:47) Ketryn: Nabídnu se, že tam klidně s někým zajdu. Potřebuji nějakou aktivní činnost.
(20:47) Ketryn: Postupně se uklidním a snažím se to brát s nadhledem. takže se postupně zapojuji i do konverzace. Když ale Margaret uvidím, tak se zas trochu naštvu.
(20:46) Morigan: Pak se vracíte postupně ke své práci po osadě, jen Betty říká, že bude potřeba asi dojít do mlýna pro mouku.
(20:45) Morigan: Sedíte tam asi tak další hodinu, možná o něco víc, když Margaret projde pomalu (ne úplně) kolem vás a míří k Ellaininu domu.
(20:45) Ketryn: Už aby byli zpátky, pomyslím si, ale nic neřeknu a snažím si tedy ty nervy obalit.
(20:44) Ketryn: Tak se pokusím o úsměv a jdu s ním k Betty.
(20:44) Morigan: "Z moře by se měli vrátit tak kolem páté," tipuje Myriel.
(20:44) Morigan: Jdete na oběd k Betty, kde je i Myriel a James, kterému taky neunikne Katrynin výraz, ale nic před ostatními neříká. Protože je opravdu krásně, jíte na terase, Luna je samozřejmě s vámi a je šťastná, že tam jste. Po obědě Betty servíruje slazenou smetanu a ovoce, takže vám to trochu může obalit nervy.
(20:42) Morigan: "Hm," mračí se. "Skvělé. Jsem jen chlap, umím si představit, že to asi není jednoduché, ale trocha zodpovědnosti a pochopení pro tak dobré přátelé, jakými byste možná měly být, by asi chybět neměla. A vděk mě taky napadá! Pojď, Betty nás zve na oběd. Jestli ona bude držet protestní hladovku, ty rozhodně žádnou držet nebudeš."

(20:40) Ketryn: "Bojím se ale, že teď bude dělat naschvály...Už aby bylo po úplňku a postupně se to všechno nějak uklidnilo..."povzdychnu si.
(20:38) Ketryn: Přitisknu se k němu. "Co?" chvíli nechápu. "Hlídat jí? No má, protože stejně jako já umí dělat pěkné voloviny!"
(20:36) Morigan: Obejme tě kolem ramen. "No," vzdychne. "Někdy zcela ošklivě přemýšlím, jestli to vůbec stojí za to!" řekne upřímně.
(20:34) Ketryn: "Byla jsem se pohádat s Margaret..." vysvětlím mu, když k němu dojdu. "Sedí na pláži a trucuje kvůli tomu, že o ni máme strach a hlídáme ji, přijde mi jak malé dítě!" Znovu se rozčílím, když si na to vzpomenu, ale rychle se snažím uklidnit.
(20:32) Morigan: "Stalo se něco?" přijde k tobě, protože mu tvůj výraz nedá.
(20:30) Morigan: Patrick už tě byl po osadě nenápadně hledat, takže si viditelně oddechl a zároveň měl tázavý pohled, když tě viděl.
(20:29) Ketryn: Tak pracuji a občas se dojdu podívat k Erikově domu. A jsem vytočená.
(20:28) Morigan: (PJ se vrací do hry) Od krajního domu, což je Erikův, na ni vidět je, možná trochu od vašeho, jinak ne.
(20:27) Morigan: A doufám, že jdeš. Nekrokuji to. Tak jdu možná kousek dál, aby jsi neměla kecy.
(20:26) Ketryn: Tak jí tam nechám a jdu naštvaně zpátky dělat si zas svou práci.
(20:24) Morigan: Jdu tedy těch dvacet metrů zpět, ani se na tebe nepodívám. A tam si sednu.
(20:24) Ketryn: "Vrátíme se tak, aby jsi byla vidět. A nediv se, že lidi, kterým neříkáš tak úplně pravdu, ti nevěří..."
(20:23) Morigan: "Vrátíme se dvacet metrů a odejdeš. Nesnáším lidi, kteří mě zbytečně podezřívají"
(20:22) Ketryn: "Já už jsem ustoupila, navrhla jsem ti kompromis, takže teď je řada na tobě," usměju se.
(20:21) Morigan: "Kat je mi líto. Tak buď moudřejší a ustup mi."
(20:20) Ketryn: "Myslím, že ti nemusím opakovat ty dva důvody, proč jsem ti nevěřila...A hovadiny tu děláš ty."
(20:19) Morigan: "Ne měla jsi mi věřit."
(20:19) Morigan: "Nebudu se tom bavit, ty to asi víš lépe, když děláš tyhle hovadiny."
(20:19) Ketryn: "Tak vidíš, přistup na kompromis a budeš mít klid nato tata."
(20:18) Ketryn: "Pojď se se mnou kus vrátit a já ti dám pokoj!"
(20:18) Morigan: *"Já to chápu, ale je den. A klid, takže mi ho dopřej taky. Přijdu. Nechci tě už tady." už řeknu zoufale.
(20:18) Ketryn: "Ty snad víš, jak přemýšlí vlkodlak, že jsi si tak jistá, že se teď nemůže nic stát?"
(20:16) Morigan: ""Jo teď může být naštvaný, to ano. Ale pokud neudělal něco první noc... já fakt nevím. A už jsem řekla, že se o tom bavit nebudu."
(20:16) Ketryn: "Taky že se na něj soustředí nejvíc...ale nechce nechat teď nic náhodě, což je pochopitelné, když o něm nic nevíme. Tak nevím, proč to nechceš pochopit i ty?"
(20:14) Morigan: "Já chápu, že se to tu Morigam snaží zabezpečit. Ale chodil sem předtím celou dobu a nic se nestalo. Když si nejsme jistí, kdy se přeměňuje přesně a jakého je řádu nebo či co. Tak by hlavně mělo soustředit na úplněk. To je nejrizikovější čas ne?? A ne vyčerpávat teď."
(20:10) Ketryn: "Morigan se div nepřetrhne aby našla nějaká kouzla a zabezpečila to tu, kluci se taky snaží jak to jen jde a ty se chováš jak malé dítě..."
(20:08) Ketryn: "No řekla jsi, že ho rozhodně hledat nebudeš, ale že bys sis s ním chtěla promluvit....Nebudeme se tu hádat o slovíčkaření. Nechápu, proč děláš tyhle naschvály!?"
(20:04) Morigan: "Kat. nějak si nepamatuji, že jsem řekla, že ho hldat nebudu, řekla jsem, že si s ním chci v klidu promluvit. a jak může vědět, že jsem včera lezla z okna. A kdybych lezla, tak bych to dělala jen kvůli tomu, co teď děláš, ty. "
(20:03) Ketryn: "Já tě dál jít nenechám. Takže si buď sedneš na dohled od osady a budeš mít ten svůj klid, anebo budeš muset strpět mou společnost."
(20:01) Ketryn: "Věřit? Jako po tom, co jsi řekla, že vlkodlaka vyhledávat nebudeš a pak jsi se hned šla na něho ptát do města. A po tom, co jsi včera tajně lezla z okna?"
(20:00) Morigan: "Ne. Máš mi věřit."
(19:59) Ketryn: "Tak se pojď hezky vrátit, sedni si padesát metrů od osady, ať jsi na dohled a já tě nechám být." navrhnu kompromis.
(19:58) Morigan: *
(19:58) Morigan: "Víš, kdyby jsi za mnou nešla, ta bych si sedla padesát metrů od osady a chvilku tu byla, ale pokud mi nedáš pokoj půjde prostě dál. Mě je to fakt jedno."
(19:57) Ketryn: "Nech si laskavě té ironie..."
(19:55) Morigan: *"Tak ho máte špatně. Ano. bež se strachovat o někoho jiného, jde přece o celou osadu ne?"
(19:54) Morigan: *"Ach jo, Kat. Já chci být sama. Takže prostě nikam nejdu máš snad špatný sluch?? Vrať se do osady já přijdu. Co si jako myslíš, že sem jdu dělat?
(19:54) Ketryn: "Můžeš pochopit, že o tebe máme strach...?"
(19:52) Ketryn: "No bezva, tak se pojď vrátit, ať máme obě klid..."
(19:50) Morigan: "Kat, myslím, že jediná, jsi tady posedlá ty." říkám pobaveně.

(19:40) Ketryn: "A stále čekám na odpověď, proč jsi lezla ven z okna?! Byl tu?"
(19:39) Ketryn: "Jo no, subjektivně to chápu! A proto objektivně vím, jaká je to kravina! Takže se pojď teď se mnou vrátit, ať máme obě klid."
(19:37) Morigan: *"Kat já nikoho neohrožuji, prostě chci být sama. Zrovna ty by jsi to měla pochopit."
(19:36) Ketryn: *nenechám
(19:36) Ketryn: "No nechám tě být! A k paranoie mě nutíš ty...Neodpověděla jsi mi, kam jsi lezla? A zas tak dlouho vzhůru se nebylo. Pochop, že tady jde o celou komunitu."
(19:32) Morigan: *
(19:32) Morigan: "Co je na tom, že jsem zaspala do deseti, bylo se docela dlouho vzhůru, přestaň být paranoická. Buď ta hodná. A na tohle téma se s tebou bavit nebudu. Nechce se mi o tom mluvit. Takže buď tak hodná a nech mě být. "
(19:31) Ketryn: "Kam jsi vlastně lezla?? Přišel nebo jsi ho chtěla jít hledat?" zeptám se.
(19:29) Ketryn: "Nemůžu tě nechat být...kort když se chováš divně, lezeš v noci z okna a spíš do desíti. Po večer jsi sama, tak přes den tu spoustu lidí budeš muset přetrpět."
(19:26) Morigan: *"Nech mě být potřebuji být chvilku sama bez toho, aby okolo byla spousta lidí. Takže ti budu vděčná, když si půjdeš dělat tu spoustu práce. Za chvilku se vrátím." řeknu zatím normálně.
(19:24) Ketryn: Tak asi tak po 100 metrech Margaret doběhnu. "Kam jdeš? Práce je v osadě až dost!"
(19:23) Morigan: Z dohledu osada zmizí tak po padesáti metrech, jelikož pláž není rovná.
(19:22) Ketryn: Tak jdu za ní a hlídám si, abych měla osadu na dohled.
(19:22) Morigan: To zatím nehrozí, nemůže jít rychle. Takže jde pomalu po pláži.
(19:21) Morigan: *Jdu dál. Tak abych měla chvilku klid. Jdeš stále za mnou?
(19:21) Ketryn: Tak jdu za ní. Pokud bychom se měly ocitnout nějak daleko od osady, tak se ji chystám doběhnout.
(19:20) Ketryn: Ach jo...!
(19:19) Morigan: Přestože to zřejmě chápe (že se držíš blízko ní), jde tím směrem, který jsem popsala.
(19:17) Ketryn: A začínám být docela podezřívavá.
(19:16) Ketryn: Tak jí furt podávám další ryby, aby měla co dělat a neměla důvod odejít.
(19:15) Morigan: Jen jako obvykle, spíš se pracuje kolem ryb (nosí, a zpracovávají se.)
(19:15) Ketryn: Držím se furt u ní, aby se vytratit nemohla.
(19:15) Ketryn: Je dneska něco důležitého na práci?
(19:14) Morigan: Chová se čím dál tím otráveněji.
(19:13) Ketryn: Když se vzbudí, tak ji pátravě pozoruji, jak se chová?
(19:13) Morigan: Pak se snaží nenápadně vytratit (hlavně tobě) a jít směrem na pláž podél moře, na druhou stranu, než je přístav.
(19:13) Ketryn: Přemýšlím, proč tak dlouho spí...
(19:12) Morigan: Je tam, spí tak do deseti.
(19:12) Ketryn: Jestli nevstane do půl desáté, tak se tam půjdu podívat.
(19:11) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(19:11) Ketryn: Tak se pustím do nějaké činnosti, ale hlídám, až se Margaret probudí, abych se k ní připojila a dělala jí společnost :-)
(19:11) Morigan: K6
(19:09) Morigan: Ráno probíhá normálně, od Ellainy se dozvíme, že Margaret ještě spí a já jdu pak s Erikem a Godrikem na moře, ale měla bych se vrátit odpoledne.
(19:08) Ketryn: To jo, jsou skvělí!
(19:07) Morigan: Pak si tedy ještě tak deset minut povídám s vámi a potom jdeme pomalu každý domů.
(19:07) Morigan: Čekáte tam na mě tak půl hodinku, jsem překvapená, že vás tam najdu, ale jsem ráda. Berete to opravdu zodpovědně, obzvlášť Patrick s Jamiem mě neustále mile překvapují, jak to berou.
(19:04) Ketryn: Tak poslouchám je na půl ucha a dívám se kolem sebe a hlavně k Margaretinu oknu! To potenciální lezení se mi nelíbí...
(19:03) Morigan: "Jasně," souhlasí Josh. Jdete k otevírání ohrady a pak zůstanete u klád, Patrick a Josh konverzují, Jamie se občas připojí. Vypadá to, že by chtěli časem pořídit další loď. Sedíte na kládách ohrady (Margaretino okno vede do ohrady s koňmi)
(19:02) Morigan: "Půjdeme s tebou," řekne Patrick. "Můžeme počkat na Lily, chtěl jsem se tě ještě zeptat na tu loď!" řekne směrem k Joshovi, zřejmě se jedná o nějaké nedokončené téma.

(19:01) Ketryn: Tak se taky zvednu, dojdu popřát ještě dobrou noc Margaret a vyrazíme s Patrickem domů.
(19:00) Morigan: "Půjdu zkontrolovat, jestli je dobře zavřená ohrada," řekne Josh na chodbě a jde s vámi ven.
(18:59) Morigan: "Tak jo, půjdeme asi pomalu spát, Lily pak dojde," řekne James a zvedne se.
(18:59) Morigan: "Jdu," souhlasím, už jsem to dělala mnohokrát. Jdu po schodech nahoru a věnuju Jamesovi poslední pohled a úsměv.
(18:58) Morigan: *"Dneska může vyprávět pohádku Morigan:-), umí krásné:-)" řeknu jim.
(18:54) Morigan: Ukládání dvojčat se opět protáhne na půl hodiny (možná o něco víc).
(18:54) Morigan: "To ať tě ani nenapadne!" zvolá Ellaina. "Koukejte jít spát!"
(18:53) Morigan: "Panebože!" syknu potichu.
(18:53) Morigan: (Asi není slyšet všechno, je to vedle v pokoji.ú
(18:53) Ketryn: "Cože?!" podívám se na Morigan.
(18:52) Morigan: *"Ale prosím tě, jen jdu otevřít okno, aby se to tady vyvětralo."
(18:52) Morigan: "Mami, Margaret leze oknem, já chci taky!" volá Gawin.
(18:50) Morigan: Dvojčata při své honičce vběhla do pootevřených dveří Margaretina pokoje.
(18:49) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:49) Morigan: K6
(18:48) Morigan: (časem zpět!)
(18:48) Ketryn: Tak se pak rozloučíme, popřeji všem dobrou noc a vydáme se k nám domů.
(18:47) Morigan: Tak tam jsme, dokud Ellaina nejde uložit dvojčata.
(18:36) Ketryn: Usmívám se nad jejich čilostí a bezstarostným životem a čekám, kdy něco srazí :-)
(18:34) Morigan: Dvojčata se tam honí po jídelně a kuchyni.
(18:22) Ketryn: Tak se za Margaret podívám, když odejde a trochu si pro sebe povzdychnu :-(
(18:11) Morigan: Margaret jde do svého pokoje, ale nechá pootevřené dveře (tak na deset centimetrů)
(18:10) Ketryn: Zapojuji se do konverzace, myslím, že už jsem si zvykla a nedělá mi moc velké problémy tvářit se normálně a případně vesele.
(18:10) Morigan: Je tak mezi devátou a desátou.
(18:06) Ketryn: Já si loknu jen málo.
(18:05) Ketryn: Tak se taky připojíme a případně taky vezmu něco k jídlu.
(18:05) Morigan: Takže už tam rovnou zůstaneme, chlapi si chtějí loknout kořalky, já se tomu vyhnu.
(18:03) Morigan: Protože dvojčata mají extrémně aktivní náladu, navrhnu, že budeme večeřet všichni u nich a jdu tam hned donést nějaké jídlo od nás. Dvojčata se uklidní. Mají evidentně rádi co největší skupiny lidí.
(18:00) Ketryn: To se jdu vykoupat ráda.
(17:59) Ketryn: Jo no, mělo by se to asi začít pomalu plánovat :-)
(17:59) Morigan: K večeru přijdou kluci s Joshem a Alanem, takže se jdeme koupat znovu.
(17:57) Morigan: Tak se na chvíli připojím, ale povídá se o nadcházející svatbě, tak nakonec zůstanu skoro dvě hodiny.
(17:48) Ketryn: Taky tě pozdravím a posunu se, aby ses k nám mohla připojit.
(17:44) Morigan: *Tak tě pozdravím a ráda vidím:-)
(17:41) Morigan: Přijdu za vámi vás pozdravit a chvíli taky pletu.
(17:38) Ketryn: Jsem ráda, že máme celý den takovouhle společnou činnost.
(17:36) Morigan: Pletete do oběda, pak se jdete najíst a pokračujete i odpoledne. Mezitím se skočíte vykoupat do moře.

(17:32) Ketryn: Já se chovám normálně a snažím se udržovat konverzaci.
(17:29) Morigan: *Pletu, bavím se. ale nemoc. Spíš jsem víc zamlklá.
(17:28) Ketryn: :-)
(17:28) Morigan: Za chvíli se připojí Luna a objeví se i dvojčata, ti ale moc neposedí, jen pobíhají okolo vás a vedou písečnou válku.
(17:28) Ketryn: Tak pleteme, takováhle činnost mi teď asi docela vyhovuje.
(17:26) Morigan: Je normálně doma. Není žádný vyjímečný den, takže máme všichni co dělat, jdete s Ritou a Kennou a Margaret ven plést sítě a kluci i já si jdeme taky po své práci.
(17:24) Ketryn: Tak se nasnídáme a pak jdu najít Margaret a budu se snažit s ní v činnosti strávit celý den.
(17:23) Morigan: Tak usnete. Ráno vstáváte běžně.
(17:18) Ketryn: "To ano...myslím, že dneska se to zvládlo hezky."
(17:16) Morigan: "Měli bychom se snažit všichni," pokrčí rameny. "Tedy skoro všichni, ne?"
(17:10) Ketryn: Doma s úlevou zalezu do postele.
(17:08) Ketryn: Tak jdeme taky spát, myslím, že už se do postele docela těším. "Netušila jsem, že se v tobě skrývá takový herecký talent," říkám s mírným úsměvem, když už jsme osamotě.
(17:06) Morigan: Rozcházíme se prakticky najednou do svých domů.
(17:06) Morigan: Patrickovi se podařilo držet oslavu tak do tří do rána, kdy Erik spolu s Myriel odchází spát.
(17:02) Ketryn: Tak to jsem ráda!
(17:02) Morigan: Je asi půl druhé, James se vrátí. Trochu se usmívá, takže usoudím, že je všechno v pořádku.
(17:01) Ketryn: Já piju střídmě, ale snažím se být veselá.
(17:01) Morigan: Trochu mě to znervózňuje, ale nic nedělám.
(17:00) Morigan: Luna zůstane spát u Godrika, aby nespala v domě sama, takže jde taky spát a brzy se k ní připojí i Briana s Kennou. Já pořád nepiju a doufám, že si toho nikdo nevšimne, kvůli tomu kouzlu.
(16:58) Ketryn: To už je docela dlouho už...Dívám se po tobě, jestli tě to nějak neznervozňuje.
(16:56) Morigan: No teď už tak hodinu a půl.
(16:55) Ketryn: A jak jsou dlouho pryč?No ukládání těch dvou rarášků asi nějaký čas zabere.
(16:54) Morigan: Ellaina ani James se zatím nevrátili.
(16:50) Ketryn: A pomáhám Patrickovi udržovat veselí. Když jsi udělala ta kouzla, tak jsem o něco klidnější.
(16:32) Ketryn: Snažím se zapojit do zábavy a bavit se.
(16:31) Ketryn: "Dobře."
(16:30) Morigan: "Šel tam Jamie, postará se," řeknu klidně.
(16:28) Ketryn: "Myslíš, že by bylo dobré ještě Margaret zkontrolovat, jestli se opravdu nikam nevydala...?" zeptám se tě, když vidím, jak odcházejí. "Myslím ale, že se opravdu nikam nechystala."
(16:25) Morigan: Jdou tedy hromadně do Joshova domu.
(16:25) Ketryn: "No jen mě to tak napadlo...Hlavně se nějak moc nevyčerpej. Myslím, že tahle opatření by měla stačit."
(16:25) Morigan: Kolem jedenácté žene Ellaina spát kluky a James se nabídne, že je půjde uložit s ní, protože kolem něj zrovna skáčou. Takže to přivítají s jásotem.
(16:23) Morigan: "To už asi dohromady nezvládnu...ale promyslím to."
(16:21) Ketryn: "Snad tě to moc nevyčerpá..." zadoufám. "A budeš nějak pátrat jestli tu ještě je nebo ne?"
(16:19) Morigan: "Možná ještě častěji...to se uvidí. O úplňku plánuju něco ještě většího a snad i ten déšť."
(16:11) Ketryn: "Tak to je dobré," pokusím se o úsměv. "A to ta kouzla budeš muset obnovovat každý večer?"
(16:09) Morigan: Sednu si k tobě. "Jo. Dokončila jsem kouzla a pokud funguje - což prostě bohužel vyzkoušet nejde - nedostane se sem."

(16:02) Ketryn: "A co ty, všechno v pořádku?"
(16:00) Ketryn: Tak se k tobě hned přitočím a potichu řeknu: "Margaret si šla lehnout a číst si...snad je to pravda. Řekla jsem jí, že se za ní zajdu ještě podívat, ale obávám se, že jestli se tam ještě ukážu, tak mě přetáhne židlí..."
(15:58) Morigan: James je tam tak, pomáhá mu. I on na tebe kývl. Já dorazím asi dvě minuty po tobě.
(15:58) Morigan: Patrick tě okamžitě zaregistruje očima, ale dál pokračuje v budování své herecké kariéry. Chlapi okolo něj už jsou v náladě, on jí úspěšně předstírá, ale poznáš, že je docela střízlivý.
(15:53) Ketryn: Aha, pro jistotu zkusím zaklepat a pokud se nic nestane, tak jdu zas honem rychle zpátky na oslavu a po cestě se dívám, jestli Morigan někde nezáhlédnu.
(15:52) Morigan: Ne, nesvítí. Vypadá to, že tam nikdo ani není.
(15:49) Morigan: *Udělám si teda ještě nějaký čaj a zase si čtu.
(15:49) Ketryn: Svítí se tam?
(15:49) Ketryn: Vyjdu ven, rozhlédnu se a během si to zamířím k domku Morigan a Jamese.
(15:48) Ketryn: Spolknu odpověď a odejdu.
(15:47) Morigan: *"Už se hádáme. Takže ahoj."
(15:46) Ketryn: "No raději jdu, nebo se pohádáme..." řeknu raději a odcházím.
(15:46) Morigan: *"Nech mě být, jo. Nepotřebuji, aby zrovna ty jsi mě hlídala. Stejně by jsi nic nezmohla. Dobrou noc."
(15:45) Ketryn: "Nestaraly o co??"
(15:44) Morigan: *
(15:43) Morigan: "Nechoď, nejsem idiot. a ty by jsi taky v noci neměla chodit po nocích, nebo zajdu za Patrikem a řeknu mu, že nejsi na sebe opatrná a potuluješ se tady po nocích. Sama se o sebe postarám, nestaraly jste se předtím, tak i dej pohov i teď."
(15:42) Ketryn: A jdu tedy pryč.
(15:41) Ketryn: Nad tím bavit se, se ironicky usměju..."Dobře, jdu...ale přijdu se na tebe ještě podívat."
(15:40) Morigan: "Kat odejdi, chci si číst a nemám zájem o tvou společnost, měla by jsi se jít bavit."
(15:39) Ketryn: "To, že bys neměla zůstávat sama, jsem nemyslela z důvodu, jestli chceš nebo ne..."
(15:38) Morigan: mít
(15:38) Morigan: *"Chci mát klid."
(15:38) Morigan: "Mě to nevadí, tak mě nech. Jo."
(15:37) Ketryn: "Dobře...ale...myslím, že bys neměla zůstávat sama."
(15:36) Morigan: *
(15:36) Morigan: "Jo jdu, nemám chuť tam být. Takže dobrou."
(15:35) Ketryn: "Ahoj, ty už jdeš spát...? Nějak brzy..."
(15:35) Morigan: *Otevřu dveře.
(15:34) Ketryn: No do domu vejdu bez klepání a u ní před pokojem zaklepu.
(15:32) Morigan: Jakože klepeš?

(15:30) Ketryn: Jdu do domu a hledám Margaret u ní v pokoji.
(15:29) Ketryn: To odešla brzy...sakra, opravdu doufám, že nemá zaječí úmysly.
(15:28) Morigan: Už se pomalu stmívá, je tak k desáté hodině.
(15:27) Morigan: Svítí.
(15:25) Ketryn: Tak počkám ještě chvíli. Má zhasnuto?
(15:25) Morigan: Nic se neděje, zřejmě chvíli poklízí v kuchyni a pak je klid.
(15:25) Ketryn: A přemýšlím, jestli ji mohu nechat bez dozoru.
(15:24) Ketryn: Tak ji sleduji, dokud nezajde dovnitř a pak se přesunu k domu a nějakou dobu pozoruji její okno, kdyby náhodou měla v plánu vylézt ven.
(15:21) Morigan: Do Ellaina domu.
(15:20) Ketryn: Sakra...tak jdu za ní ven a modlím se, aby šla jen spát. Sleduji, kam jde?
(15:19) Morigan: Tak odešla ven.
(15:19) Ketryn: Tak jdu nenápadně za ní a snažím se zjistit, kam má namířeno.
(15:18) Morigan: Děti tam ještě jsou.
(15:18) Morigan: Zhruba po půl hodině po mě se Margaret taky pokusí vytratit, ale nevíš, jestli jde jenom na záchod, nebo ven.
(15:18) Ketryn: Pohled ti opětuji, že o tom vím. Snažím se Patrickovi s vířením zábavy pomáhat, ale takového herecké výkonu jako on, asi schopná úplně nejsem :-) Bavím se ale a zároveň pokukuji po Margaret.
(15:16) Morigan: Piju jen přípitek a pak už nenápadně nepiju skoro nic. Po dvou hodinách se vytratím ven, ale podívám se na tebe, abys o tom věděla.
(15:15) Morigan: Víří zábavu tak, že to opravdu začíná vypadat na dlouho.
(15:15) Morigan: Godrik pronese přípitek a Patrick se ukáže jako herecká hvězda. "Dneska se bude slavit dlouho, musíme si udělat nějakou pořádnou přípravu na svatbu!!"
(15:11) Morigan: *Chovám normálně. A bavím s ostatními.
(15:11) Ketryn: Oslavuji, ale pití si tentokrát hlídám.
(15:10) Morigan: Já a Jamie dorazíme později, taky předstírám, že je všechno v pořádku.
(15:10) Morigan: Pak se všichni přesuneme ke Godrikovi a Betty, abychom mohli oslavovat.
(15:09) Ketryn: Tak připravujeme, snažím se dostat do dobré nálady a usmívat se a aby to byla pravda a ne jen přetvářka. Taky sleduji Margaret, jak je na tom a jestli nemá nějaké zaječí úmysly.
(15:01) Morigan: Josh jde a vy místo večeře pokračujete v přípravách na nečekanou oslavu. Dětem se velice líbí, že se bude něco slavit.
(15:01) Ketryn: (Stále se snažím mít Margaret na očích)
(15:00) Ketryn: Dojdu pro nějaké zásoby i k nám domů a dáme se do přípravy.
(14:57) Morigan: "To bychom tedy měly! Přineseme taky něco k jídlu, jdi to Betty říct," vyšle Joshe.
(14:55) Ketryn: "To bychom měli asi něco přichystat..." uvažuji.
(14:54) Morigan: *Poslouchám, ale nic nedodávám. Pracuji dál.
(14:54) Ketryn: "Protože se o tom Patrick nějak zapomněl zmínit," směji se.
(14:53) Morigan: "No to je skvělá zpráva, proč jsi nám to neřekla?" diví se Ellaina.
(14:49) Morigan: "Ne, u Godrika. Aspoň Patrik to říkal."
(14:49) Morigan: "A kde? U nás?" zajímá Ellainu.
(14:48) Ketryn: Tak jsem chvíli překvapené, ale pak mi dojde, že se Patrick činil a usměji se: "No, to je pravda. Měli bychom to zapít." :-)
(14:46) Morigan: Do kuchyně dorazí Josh. "Tak prý se dneska slaví vaše zasnoubení, Katryn," prohlásí vesele. "No, ještě jsme to pořádně neoslavili, to je fakt."
(14:46) Ketryn: Tak jsem tam asi stále s nimi. A dvojčata zaúkoluji, že mají velikou povinnost se Margaret věnovat i večer a hned po ránu, když s ní bydlí v jednom domě. (Pokud by se ptali proč, tak řeknu, že je Margaret poslední dobou nějak smutno a potřebuje společnost)
(14:44) Morigan: (OK)
(14:44) Ketryn: Já se taky snažím mít Margaret stále na očí, takže pokud nebude práce u Ellainy, tak hledám společnou činnost u ryb, opravy lodí a tak. případně Margaret poprosím, jestli by mi nepomohla umýt okna a jestli by mě nenaučila nějaké recepty. (To je plán na příští dny)
(14:43) Morigan: Nahrnou se tedy do Ellainy kuchyně, pracujete na rybách a ještě, že je kuchyně tak velká. Pracujete do večera, pak se uklízí a vaří něco k večeři.
(14:42) Ketryn: (Budu pro ně muset vymyslet nějakou cenu :-D )

(14:05) Ketryn: Asi mlčky sedím a přeji si, aby už bylo po úplňku.
(14:02) Morigan: Na to nikdo nic neřekne, jelikož si na to všichni dobře pamatují.
(14:01) Morigan: "Ne...myslím. Míň, než bitka s vlkodlakem."
(14:01) Morigan: "Nebude to moc náročné?" zajíma Jamese.
(14:01) Morigan: "To rozhodně nevím, takže...to zkusím nějak zajistit," řeknu.
(13:58) Morigan: *"Myslím, že ta bouřka by mohla stačit. Když nikdo nepůjde en, tak se snad nic nestane, ne??"
(13:56) Morigan: "Bohužel myslím, že v těch knížkách není rada, jak se chránit, funguje samozřejmě stříbro, ale jen na dotek. To ho ale bude dost bolet. S žádnou bylinou si nejsem moc jistá a nevím, jestli bychom je i nahonem sehnali," uvažuji nahlas. "A ani žádný talisman, který bych dokázala tady vyrobit...vlastně moc talismany neumím," přiznám.
(13:54) Ketryn: "No, to mě taky napadlo, aby toho kouzlení nebylo moc...Pomohlo by, kdyby sis když tak pak vzala od nás energii?"
(13:52) Morigan: "Doufám, že to zvládnu všechno najednou. Snad ano," řeknu.
(13:52) Morigan: *"To je pravda, nějakou pořádnou bouřku."
(13:49) Ketryn: "No napadlo mě, že kdyby hodně pršelo, tak by lidi neměli touhu chodit ven."
(13:49) Ketryn: "Tak snad odjel...ale jistotu mít nemůžeme..."
(13:48) Morigan: "Déšť?" podivím se. "Myslím, že ano. Dlouho jsem to nedělala."
(13:45) Morigan: *"Byla jsem ve městě v hostinci a hostinský mi řekl, že už se odstěhoval. Tak už tu asi není." řeknu pro informaci. A nejspíš si někam sednu.
(13:44) Ketryn: "Řešili jsme, co dělat na ten úplněk...Uměla by jsi přivolat déšť?" otočím se na Morigan.
(13:41) Morigan: *"Ahoj. " pozdravím všechny a kouknu se Morigan.
(13:39) Ketryn: "Ahoj, jo, jsme, pojď dál." Vrátím se zpátky ke stolu.
(13:39) Morigan: *"Ahoj:-)" pozdravím tě. "Jste tu všichni??"
(13:38) Ketryn: Tak jdu otevřít.
(13:38) Morigan: Někdo zaklepe na dveře.
(13:33) Morigan: "Nevím, nejspíš sem za chvíli přijde," usoudím.
(13:32) Ketryn: "Tak to by bylo dobré, kdyby už tu doopravdy nebyl....A kde je Margaret?"
(13:31) Ketryn: Tak se leknu.
(13:31) Morigan: "V krčmě, kde bydlel, už zřejmě není, nebo dělá, že tam není," řeknu.
(13:31) Morigan: Vpadnu do vašeho domu.

(10:53) Ketryn: "Je taky dobré, že Morigan už ví nějaká kouzla, která by měla na vlkodlaka působit."
(10:48) Ketryn: "To právě nevím...ale za zkoušku to stojí se zeptat. Když jsme byli na moři, tak se čarodějové snažili do jisté míry počasí ovlivnit, ale bylo jich víc a tak úplně to taky nešlo...tak nevím."
(10:44) Morigan: "To by uměla? To je možná dobrý nápad..." usoudí Patrick.
(10:39) Ketryn: "Kéž by lilo jak z konve...zeptám se Morigan, jestli by nějaký déšť nešel přivolat..." uvažuji
(10:34) Ketryn: "No, to by opravdu nebylo špatné...Aby se po té úplňkové noci nevyjelo, by chtělo nějak zařídit."
(10:31) Morigan: "Večer se nikdo obvykle venku nepohybuje," usuzuje James prakticky. "Spíš brzy ráno, když se vyjíždí na moře. To bychom mohli trochu ovlivnit Paddy, vyjet ty dřívější dny, nebo tak."
(10:30) Ketryn: "Ale ten úplněk je pitomý...opravdu se bojím, aby se někdo nepohyboval večer venku."
(10:29) Ketryn: "Snad ano, taky v to doufám...když už zjistil, co chtěl, tak nemá důvod tu zůstávat...Jestli chce Damona tak moc zabít, tak se snad na cestu vydá co nejdřív."
(10:28) Morigan: "Budeme doufat, že se ho ten vlkodlak vydal hledat co nejdřív," řekne James. "O úplňku ale rozhodně nebudu v klidu."
(10:27) Ketryn: Já neříkám, že byl hodný :-) to nebyl, bála jsem se ho i na dálku...ale přeci jen byl o něco hodnější, než ti ostatní.
(10:25) Morigan: Díkybohu, že žádného vampýra nikdy neviděli, to by se těžko věřilo, že byl na nás hodný:-) (A to ani moc nebyl)
(10:25) Ketryn: "A vampýrem se teď nemusíme stresovat, to je minulost..."
(10:21) Ketryn: "On nám nikdy nic neudělal..." snažím se ho uklidnit. Asi jsem měla vympýra raději zapřít.
(10:20) Morigan: Patrickovi unikne zoufalé zasmání. "No, provokující vampýr ve mě rozhodně evokuje klid!"
(10:14) Ketryn: "V Akarii jsme ho potkaly náhodou...tam tak nějak provokoval, ale nedá se říct, že by nás pak nějak pronásledoval."
(10:11) Ketryn: "No tak bych to úplně nenazvala..."
(10:09) Morigan: "Vás pronásledoval vampýr???" pronese Patrick v infarktovém stavu.
(10:07) Ketryn: Ach jo, proběhne mnou zoufalství...proč neměl možnost vyptat se tebe? Co já vím, co všechno jsi mu chtěla a nechtěla říct? Nejsem ale ve stavu, kdy bych dokázala nějak přesvědčivě lhát, tak asi zvolím cestu nějaké pravdy..."No...byl tam, ale kdo ví, kde je teď..." řeknu opatrně.
(10:03) Morigan: "Skutečně je nějaký vampýr v Akarii, nebo si to Lily vymyslela?" zeptá se Jamie. Patricka to evidentně taky zajímá.
(09:58) Ketryn: Snažím se Jamese povzbudit, ale sama moc klidná nejsem a vůbec se mi tahle nová situace nelíbí...