Druhá strana (222 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:54) Ketryn: "Ale neboj, takhle přes den a uprostřed města by se nic stát nemělo..." pokusím se Jamese uklidnit. "Ani on na sebe nechce upozorňovat."
(19:52) Ketryn: "Sakra, ale vždyť říkala, že ho teď hledat nebude...Třeba šla jen na nákup," řeknu,ale moc tomu nevěřím.
(19:51) Ketryn: "Aha..."
(19:50) Morigan: "Předpokládala to, tak jen koukala z okna. Když vyrazila k městu, tak šla za ní," vysvětlí nenadšeně.
(19:48) Ketryn: "Morigan Margaret hlídala, že zjistila, že jde do města?" ptám se Jamese. "Když si Margaret něco umane, tak jí to nikdo nevyvrátí..." povzdechnu si.
(19:47) Ketryn: A najdu Patricka (jestli už tedy není v jídelně).
(19:39) Ketryn: "Aha...no to jsou super zprávy..." řeknu nenadšeně. "Tak pojď dál...i když my toho asi opravdu moc nevyřešíme." Zavedu ho do jídelny ke stolu a nabídnu mu něco k pití a případně oběd, pokud už jsem stihla něco rychlého udělat.
(19:37) Morigan: "Margaret šla do města - nejspíš hledat vlkodlaka - a Lily šla nenápadně za ní. Jdu si s váma popovídat, i když nevím, co my vlastně vyřešíme..." řekne sklesle a jde dál.
(19:36) Ketryn: "Půjdeš dál? Chceš mluvit s Ptarickem?" ptám se a ustoupím ze dveří.
(19:29) Morigan: (To uběhla tak půlhodinka)
(19:28) Ketryn: "Ahoj..." řeknu trochu překvapeně vzhledem k tomu, že jsme se všichni před chvíli rozloučili.
(19:27) Morigan: Stojí tam James.
(19:25) Ketryn: Tak se trochu leknu a jdu otevřít (možná trochu víc rázně, jelikož jsem tak nějak naštvaná, rozmrzelá a vyděšená a celé mě to štve.)
(19:23) Morigan: Někdo klepe na dveře.
(19:10) Ketryn: "Sakra, nic prostě nemůže být v klidu..." kleju si pro sebe
(19:00) Ketryn: Jdu nám uvařit něco rychlého k jídlu. Klidná rozhodně stále nejsem.
(18:59) Morigan: *Taky zamířím ke do pokoje.
(18:59) Ketryn: "Dobře," odpovím a my zamíříme k našemu domku.
(18:58) Morigan: "Uvidíme se po obědě," řeknu a zamířím k našemu domu. Musím na něco přijít. Musím přijít na co nejvíc věcí.
(18:57) Ketryn: Margaretina jistota a klid mě dohání k mírnému šílenství, ale raději mlčím...
(18:56) Morigan: *"Určitě." řeknu jistě.
(18:49) Ketryn: "Jo, to je pravda..." souhlasím s Morigan. "Je dobře, že máš tu dýku, která na něj funguje a teď už i kouzla. Třeba se opravdu bude držet dál..."
(18:48) Ketryn: "Kéž by co nejdřív odjel a na úplněk tu už nebyl..."zadoufám.
(18:48) Morigan: "Nebojte, se nějak to vyřeším. On se mě taky bojí!" řeknu pevnějším hlasem.

(18:39) Morigan: "*Možná by stačil nějaké to hraniční co by mu nedovolilo překročit ho."
(18:38) Morigan: "No, tak teď nevím..." přiznám. "Zkusím nějaké kouzlo...najít. Doufám, že to zvládnu."
(18:30) Morigan: *"No vy byste určitě chtěli držet hlídky, kdyby vás někdo varoval před kumpanií, ne? kouknu na ně.
(18:26) Ketryn: "Jako kvůli té kumpanii? To je asi pravda...No tak to v žádném případě...!Tak nevím, jak to vymyslet..."
(18:24) Morigan: *"Jenže to chlapy budou chtít držet hlídky...." řeknu najdenoou
(18:24) Ketryn: "No koho by to kdy napadlo, že budeme potřebovat informace o vlkodlacích...To není už vůbec dobrý, že se může přeměňovat, kdy chce...aby se třeba nenaštval a nepřeměnil se. I když to není jisté, tak s tím musíme počítat."
(18:23) Morigan: *"Ale to nevíme jistě. Třeba to bude opravdu bez větších problémů. Ty kumpanie, ale nejsou špatný nápad."
(18:22) Morigan: "Já...moc toho nevím," přiznám a jsem na sebe naštvaná. "Při úplňku zřejmě musí. Jinak...nevím. Jsou vlkodlaci, kteří už se mohou měnit, když chtějí, nebo aspoň prostě i mimo úplněk."
(18:20) Ketryn: Jsem dost zmatená a rozrušená.
(18:17) Morigan: "No to je teda skvělý!" neudrží se Patrick.
(18:13) Ketryn: "A o úplněk na něho má vliv nebo ne?? To se taky tenkrát přeměnil jenom proto, že chtěl anebo při úplňku se přeměnit musí??"
(18:12) Ketryn: "On se může přeměňovat, kdy chce???"
(18:11) Ketryn: "Napadlo mě jedině rozšířit fámu, že se tu po setmění mohou pohybovat vojáci ze Svobodné kumpanie, tak aby nikdo večer nevycházel...ale zas bych je nechtěla zbytečně vyděsit. A těžko říct, jestli by to mělo chtěný výsledek...Jinak vůbec nevím, jak to ostatním říct...":-(
(18:10) Morigan: *"Pokud je pravda, co si myslí Mor, že tohle klidně může být vyšší stádium vlkodlaka, tak se klidě může přeměňovat, kdy chce. Takže pokud nestalo nic do teď, nemuselo by stát ani teď. Snažím se v tom vidět nějaká pozitiva. Když už je to tak dost velká krize."
(18:07) Morigan: "Vůbec mě nenapadá, jak to ostatním říct. Vůbec," přiznám. "Nebo jak zapříčinit, aby ven jít nechtěli."
(18:06) Ketryn: Taky bych si přála, aby tu byl zaklínač...
(18:06) Ketryn: "Sakra, jak můžeš být tak klidná?" otočím se na Margaret.
(18:05) Ketryn: "Při tom úplňku by rozhodně nikdo neměl po setmění vycházet...jak to ale ostatním říct?" přemýšlím
(18:05) Morigan: *"To může. Doufejme, že nebude."
(18:03) Ketryn: Po Margaretině odpovědi nemám daleko k hysterickému smíchu...
(18:03) Morigan: Kouknu na Katryn a lehce pokývnu. Tvářím se, že mi asi praskne hlava. "Může ohrožovat celou osadu..." řekne James neadresně. "Jo, já vím," dodám. "Udělám, co budu umět." Po několikáté v životě silně zatoužím po Geraltově radě.
(18:01) Morigan: *"Prosím tě, nech to na mě."
(18:00) Ketryn: "Chápu, že to je pro tebe těžké, když ti na něm začalo záležet...i když to nemohu pochopit úplně, jelikož v takové situaci jsem nikdy nebyla, ale prosím, zamysli se nad tím, že je opravdu nebezpečný..."
(17:55) Ketryn: "Jakou jeho verzi?? Je to vlkodlak a ve své vlčí podobě rozhodně není hodný!! Takže ho nemůžeš přirovnat k nějakým ´hodnějším´ vampýrům, kteří neohrožují lidi! Tenhle nás ohrožoval a dost vážně ohrožoval!"
(17:51) Morigan: *"Jsem úplně rozpolcená, jelikož mi už na něm začalo hodně záležet a teď tohle. Takže potřebuji slyšet i jeho verzi. I když není jisté, že to bude úplná pravda. Předpokládám, že stejně jako si přimýšlejí vampýři budu si přibarvovat i vlkodlaci. A třeba fakt odjede a už tu ani nebude. Já nevím, ale za tu dobu co jsme se s ním stýkala mi nedal jedinou možnost nějak pochybovat, ale tohle asi nepochopíte. V uvozovkách po´tkaly jsme i "hodnější" vampýry, kteří se nějak uměli ovládat, chtěla bych u dát aspoň tu možnost. Nevím už jak to jinak přiblížit, abych nevypadala jako šílenec." Dodám ještě ke k vám, bohužel to musím říct i před nimi, ale myslím, že sejít se o samotě není šance.
(17:37) Ketryn: "To je dobré, že už víš nějaká kouzla."
(17:36) Morigan: "Já vím, Patricku," snažím se říct co nejklidněji. "Potřebovali bychom...toho vědět víc, ale nevím, kde bych to teď mohla zjistit. V těch knihách, co mám, toho moc není, jen nějaká kouzla...některá už umím. Naučím se všechna potřebná, ale...nevím."
(17:35) Ketryn: "No není to vůbec dobré, že se nám tu jen tak potuluje vlkodlak...kéž by opravdu teď odjel, když zjistil, co chtěl. Navíc ten úplněk..."
(17:34) Ketryn: Margaret už raději neodpovídám a musím potlač zoufalé zaúpění.
(17:33) Morigan: *"Mě taky ne."
(17:32) Morigan: "Abych řekl pravdu, celé se mi to ani trochu nelíbí!" řekne Patrick. Vypadá nervózně a rozzlobeně.
(17:32) Morigan: *"No tak to je jedna z věcí na co se chci zeptat. Vím, že mě kousl a vůbec tamto bylo šílený, ale chci se prostě zeptat. Ještě nevím kdy, rozhodně to nebude při úplňku."
(17:30) Ketryn: "Pevně doufám, že co nejdřív odjede hledat Damona..."
(17:29) Ketryn: Povzdechnu si! "No pokud vím, tak už tě jednou pokousal...za čtyři dny je úplněk a kdo ví, co se může stát, čeho je schopen a kde v tu chvíli bude. Nevím, jak moc v tu chvíli jedná pudově, ale řekla bych že dost...tak aby tě ve své vlčí podobě pudově nehledal nebo tak něco. A scházet se s vlkodlakem rozhodně není bezpečné!"
(17:26) Morigan: Obrátím oči v sloup.
(17:25) Morigan: *
(17:25) Morigan: "Nevím rozhodně ho hledat nebudu, ale chtěla bych se ještě na nějaké věci zeptat. Kat a už jsem to říkala mor, kdyby mi chtl něco udělat tak už to udělat mohl, proč by to ml dělat najednou teď.""
(17:23) Ketryn: "Margaret, řekni mi, že se s ním už nebudeš dál scházet?!" řeknu polohlasem a s mírným zoufalstvím v hlase.
(17:22) Morigan: Ano.
(17:21) Ketryn: Jdeme zpátky k našim domům nás samotných pět a není nikdo na doslech?

00:15) Ketryn: Uleví se mi, když už jsme na vodě. Ze všech sil se snažím usmívat a být přátelská a komunikativní. Stojí mě to asi hodně sil.
(00:14) Ketryn: "Děkuji..."pošeptám Patrickovi do ucha, když jdu kolem něho. "Pak ti když tak, co budu moct, vysvětlím."
(00:13) Morigan: Patrick vybere loď, připevní vesla a odváže jí. Luna s Katryn si nastoupí a Patrick je odrazí na vodu.
(00:12) Ketryn: Vezmu Lunu přátelsky kolem ramínek a odvádím ji dál od vás, aby neslyšela, co slyšet nemá a neměla nějaké otázky.
(00:12) Morigan: Protože je tam Luna, nemůžu odpovědět v plném znění. "Právě proto!"
(00:11) Margare-tka: "Mor prosím tě, co by mi asi udělal, ví co vědět chtěl. A kdyby mi něco chtěl udělat tak k tomu měl neskutečný množství možností."
(00:11) Morigan: Patrickovi chvíli trvá, než mu to dojde, chtěl by taky pár věcí vysvětlit, ale pochopí. "Jistě!" prohlásí a jde nějakou loď odvázat.
(00:10) Ketryn: Po Margaret hodím výrazem: Opovaž se někam jít sama! A Luně s úsměvem odpovím: "No, tak bychom si tedy mohli jet projet. Co Patricku?" Podívám se na něho prosebným výrazem. Chtěla bych Lunu teď odsud dostat a nechat vás, ať si o tom promluvíte.
(00:08) Morigan: Zhrozím se. "Sama nikam nechoď, půjdu s tebou!"

00:08) Morigan: Schovám dýku a naznačím Jamiemu, aby schoval nůž, aby to Luna neviděla.
(00:07) Margare-tka: "No asi se půjdu projít."
(00:07) Ketryn: Snažím se nasadit klidný, usměvavý a přívětivý výraz.
(00:06) Morigan: "Moře je klidné, prý se můžeme svézt na loďce, když s námi pojede Patrick!" oznámí nadšeně Luna, která zřejmě cituje rodiče.
(00:05) Margare-tka: Já si asi konečně dosednu.
(00:05) Ketryn: Uleví se mi, takže zpomalím a nechám dojít Lunu blíž k nám.
(00:05) Morigan: Schovám dýku. "Do hajzlu!" ulevím si potichu. James mě chytí za ramena a dívá se na mě s obavami, přestože k žádnému střetu nedošlo.
(00:03) Morigan: Na krátký okamžik se podívá na Margaret a pak se rozeběhne pryč, opačným směrem, než přichází Luna.
(00:02) Morigan: "Zabiju já jeho, čarodějko," oznámí mi ještě před odchodem. "Nejlíp se zabijte oba navzájem!" popřeju mu.
(00:01) Morigan: Pochopí, že to říkám hlavně kvůli holčičce. "Děkuju," dodá a zní to ironicky. "Není zač!"
(00:00) Ketryn: "Sakra!" zakleju a vydám se hodně rychle směrem k Luně, abych jí zabránila dojít až sem, dokud tu bude Steven, modlím se, aby zmizel!
(23:58) Morigan: "Víc nevím," řeknu rychle. "Padej odsud!"
(23:57) Morigan: Na ohybu zátoky se objeví malá postavička. "Katryn!!" zavolá Luna. "Jdu za vámi!!"
(23:56) Ketryn: Měl by se asi uklidnit a dát si zpátečku...
(23:49) Morigan: James učiní pohyb, jako by se chtěl dostat přede mě, což by se mi moc nehodí, ale naštěstí to neudělá. "Ani se nehni, umím to hodit!" syknu. "A pak - věř, že jsem si osvěžila některá kouzla, která na tebe BUDOU fungovat!"
(23:47) Margare-tka: No protože čeká, že to nezvládne. A já mám podobné obavy....
(23:47) Ketryn: On si opravdu koleduje!
(23:47) Ketryn: Tak jsem v novém šoku, že mu Morigan řekla, kde byl Damon naposledy :-O to jsem nečekala...
(23:46) Morigan: Skoro zavrčí a nakloní se směrem dopředu, ale nevykročí. "Takhle vtipná jsi v tom lese nebyla!" připomene mi.
(23:45) Morigan: Málem vyprsknu lehce hysterickým smíchem. "Víš co, vlčku? V Akarii. Naposledy jsem ho viděla v Akarii, byl živý - tedy tím vampýřím způsobem - a zdravý a s přehledem otravoval lidi a pil jim krev. Jestli tam ještě je, to opravdu nevím, ale možná tě přivítá ještě raději, než ty jeho. Jen ho najdi. Nandá ti to!"

(23:39) Morigan: "Řekněme, že jsme se od toho instinktivního posunuli o trochu dál. Měli jsme konflikt a nedokončili jsme ho. Rád bych ho dokončil. A protože Damon zřejmě žije, budu s tím muset něco udělat."
(23:37) Morigan: "Připadá mi to velmi prosté. Až instinktivní."
(23:36) Morigan: "Připadá ti to prosté?"
(23:35) Margare-tka: Já jsem to řekla normálně, ne tak jako Mor.
(23:34) Morigan: "Do toho. Má to nějaký dojemný příběh, nebo je to prosté vlkodlako-vampýří?" ušklíbnu se.
(23:28) Ketryn: Přemýšlím, jestli nás už teď nechá na pokoji...když dostal odpověď neodpověď.
(23:28) Margare-tka: "A co ti udělal. Krom toho, že je vampýr?"
(23:23) Morigan: "Takže mi nic neřekneš. Zaslouží si smrt. Tu skutečnou smrt. Jako každý vampýr."
(23:22) Margare-tka: Mám chuť být hnusná....
(23:19) Morigan: "Zeptej se zaklínačů, ti to asi vidí jinak. Vidí vás všechny stejně. A já? Evidentně dám na zaklínačský názor," pozvednu stříbrnou dýku.
(23:15) Margare-tka: No asi ano.... Jsem absolutně konsternovaná.
(23:12) Morigan: Zamračí se, asi jsem se dotkla té správné struny.
(23:07) Margare-tka: Mě by strašně zajímalo co si udělali...

23:00) Ketryn: (:-D tady jsem se tomu odseknutí pěkně zasmála! Tam jsem stále v šoku a do smíchu mi není.)
(23:00) Morigan: "Nebo vy jste ti lepší?!" provokuji dál.
(22:58) Morigan: "Jejda - a člověk, co se setká s vlkodlakem tak taky! To je ale dilema!" odseknu.
(22:56) Morigan: "Hádal bych, že člověk, co se setká s vampýrem si přeje jeho smrt."
(22:56) Morigan: "Jo. Jasně. My čarodějky dáváme spoustu věcí zadarmo! Vlkodlakům obzvlášť!! Do věcí mezi vampýry a vlkodlaky se nehodlám plést!"
(22:54) Margare-tka: (Asi ne.)
(22:54) Morigan: (To už víme z toho mého snu! :-))
(22:54) Ketryn: (Morigan by ale Damona nikdy nezabila :-) )
(22:53) Morigan: "Myslel jsem, že by už skutečně mohlo být po něm," řekne pomalu Steven. "Ale tvá stopa mě překvapila, musel jsem jít za tebou, čarodějko. Vím, že už je to nějakou dobu, i to vidím, ale napadlo mě, že bys mi mohla dát stopu. Nějakou."
(22:52) Margare-tka: Ještě nedávno jsi ho chtěla zabít taky:-)
(22:51) Morigan: "Máš smůlu. Už je to dlouho," vzchopím se. "Nevím o něm vůbec nic. Vůbec."
(22:51) Margare-tka: Jestli ji smazal paměť, tak nejspíš ne.
(22:50) Ketryn: Že by si to Morigan nepamatovala...?
(22:49) Margare-tka: Nápodobně.
(22:49) Margare-tka: Myslím, že tohle James už nepochopí.
(22:49) Ketryn: Teď mi to chvíli trvá, než tu pusu zavřu...Tušila jsem, že z tebe pil, ale že jsi pila jeho krev, to mě zaskočí totální silou....
(22:48) Morigan: "...Co...?" vydechnu já.
(22:48) Morigan: "Co?" vydechne James.
(22:48) Margare-tka: Tak to fakt čumím.
(22:47) Morigan: "Poznám spojení krve. Pil tvou krev. A ty jeho. Máš to v auře," odpoví mi klidně, čímž mě opravdu sundá.
(22:46) Morigan: "Jistě!" plácnu se teatrálně do čela. "Co taky jinýho?! Smůla co? To už chtěli jiní. A asi se jim to nepovedlo. Já s ním nemám nic společného a NEVÍM, jak jsi na to přišel!"
(22:45) Morigan: "Chci ho zabít," odpoví mi, jako bych těžko mohla očekávat něco jiného.
(22:44) Margare-tka: (Jedna věc mě napadla, ale je to šílenost.)
(22:44) Morigan: Původně jsem chtěla předstírat, že nevím, kdo to je, ale to už teď nemůžu. "Z čeho jsi usoudil, že já bych mohla něco takového vědět??" vysmívám se mu. "Pleteš se!"
(22:44) Ketryn: Údivem otevřu pusu :-O ale zase ji hned zavřu. Proč sakra vlkodlak hledá vampýra??
(22:43) Margare-tka: "Cože??? A proč?"
(22:43) Morigan: "Damona z Erinu. Nevím, jak si říká teď. Je to vampýr," odpoví a pátravě mě pozoruje.
(22:41) Margare-tka: "A koho hledáš?"
(22:41) Morigan: "My dva neznáme nikoho společného!" pokračuji opět nepřátelsky.
(22:40) Morigan: "Všichni jste takoví magoři??" řeknu, protože nevím, co jiného říct. Mám pocit, že je blázen.

22:39) Margare-tka: To mě taky překvapilo. A snad i mile.
(22:37) Morigan: "Ano. Měl jsem se projevit dřív, to byla chyba, přiznávám...hledám někoho, o kom bys mohla vědět. Hledám ho už dlouho. A vytrvale."
(22:35) Ketryn: Nečekala jsem, že budu ještě udivenější...ale jsem.
(22:34) Morigan: "Za mnou??" překvapí mě.
(22:34) Morigan: "Na to ti dýka nestačí, ani od zaklínače. Odpovím ti. V lese o úplňku jsem vás potkal náhodou, ale pak...jsem šel za vámi. Za tebou."
(22:33) Ketryn: Taky se Patricka pevně držím a jsem napjatá.
(22:32) Margare-tka: Jsem zvědavá co odpoví, tohle je jedna z otázek co jsem mu chtěla dát.
(22:32) Ketryn: O co mu sakra jde? :-/
(22:31) Morigan: "Na to jsem se neptala!" ušklíbnu se.
(22:30) Margare-tka: Taky nechci aby jste bojovali.
(22:30) Morigan: James by nejradši něco udělal, ale evidentně netuší, co by to mělo být a Patrick je na tom podobně. Svírá Katryninu ruku.
(22:28) Ketryn: To jsem opravdu zvědavá, co odpoví...protože to je dost divné.
(22:28) Morigan: "Zaklínačská dýka," usoudí správně. "Nechci bojovat."
(22:27) Morigan: *vydechnu
(22:26) Morigan: Já bych se na něj nejradši vrhla!! "Rychle," vydechne vztekle. "Rychle mi řekni pádný důvod, proč za námi celou dobu slídíš, protože jinak - věř mi - to teď bude bolet i tebe!" vytáhnu dýku, aby dobře viděl, že je stříbrná.
(22:26) Margare-tka: Já nevím co mám dělat:-(
(22:23) Ketryn: Vůbec bych se nedivila, kdyby se na něho Morigan vrhla...!!Mně to taky pěkně rozproudí krev, když si uvědomím, jak tu teď klidně před náma stojí a přitom nás mohl všechny zabít...a Morigan pěkně potloukl a Margaret kousl!
(22:22) Margare-tka: To věc co mě na tom mrzí nejvíc. Ta šílená potyčka.

(22:19) Morigan: "Omlouvám se?!?!" zařvu skoro. "To si děláš srandu?!" Vzpomněla jsem si, co všechno jsem si odnesla z potyčky s ním.
(22:18) Morigan: "Omlouvám se," řekne Steven, ale sám slyší, jak to zní nepatřičně, proto se trochu ušklíbne.
(22:18) Margare-tka: Tváří se u toho aspoň že ho to mrzí.
(22:18) Morigan: "Cože?!" procedí James skrze zuby. I on by nejradši vytáhl nůž, ale ještě se drží.
(22:15) Margare-tka: Já nějak nevím na co se mám ptát první. A nechci být odsuzujícně potichu.
(22:12) Ketryn: Čím dál tím lepší!! A to tu chce jako někoho přesvědčovat, že nikomu neublíží?!?! Raději své myšlenky ale nahlas nevyjadřuji...navíc mám pěkně sucho v krku.
(22:10) Morigan: "Ne, to jsem byl já," přizná.
(22:09) Ketryn: Právě jsem na to myslela, jestli to byl tenkrát on...
(22:09) Margare-tka -> Morigan: (Ach jo proč se muselo potvrdit všechno:-((((()
(22:08) Morigan: (Neměl.)
(22:08) Morigan: "Vůbec nejsem chytrá. Jsem pěkně hloupá. Jdeš celou dobu za námi, že jo?? Nebo ten naštvanej vlkodlak v lese byl nějakej tvůj kamarád??" pokračuji. Ruku mám v pase, na dýce.
(22:08) Margare-tka: Mor jak dlouho se s ním scházím, už měl mezitím nějakou proměnu?
(22:06) Ketryn: Tak když si spočítám, že je za čtyři dny, tak zblednu ještě víc :-/
(22:04) Morigan: Patrick vypadá, že si to není schopen dát dohromady a James skoro zalapal po dechu.
(22:04) Margare-tka: No to bude taky zajímavý. vidíš, myslela jsem, že už byl, když dva dny nepřišel.
(22:04) Morigan: Pokývl hlavou. "Chytrá. V podstatě jsi to uhodla."
(22:04) Morigan: (Úplněk bude za čtyři dny.)
(22:04) Margare-tka: Jak se zatvářil, když jsi tohle řekla??
(22:03) Ketryn: Já jsem z toho dost rozhozená a tvářím se vážně.
(22:03) Margare-tka: Už je stejně asi pozdě.
(22:02) Ketryn: Klady?? A co ten smajlík?
(22:02) Margare-tka: Začínám si hledat v hlavě klady.
(22:01) Margare-tka: Typuji, že to bude jen pár dní co byl úplněk:-)
(22:01) Margare-tka -> Morigan: Teď už je to jedno... tajně jsem doufala, že se to změní:-D.
(22:00) Ketryn: Tuhle myšlenku jsem zavrhla...takže jsem dost zaskočená. Vůbec se mi to tedy nelíbí! Navíc když si vzpomenu na náš zážitek s vlkodlakem!! Poněkud zblednu a počítám za jak dlouho je úplněk.
(22:00) Margare-tka: No to mě trochu rozhodí, ale snažím se rychle tu zprávu ustát.
(21:59) Morigan -> Margare-tka: Teď už možná, ale já tam žádné spojitosti moc nevidím. Kdybych to z něj nevycítila, nic si nedám dohromady, není co...//
(21:58) Morigan: Přesné detaily by mě za jiných okolností pobavily. "Jsi vlkodlak," řeknu. Asi jsem si úplně jistá nebyla, ale zkusila jsem to jistě říct.
(21:58) Margare-tka -> Morigan: Fakt si nedám nic dohromady, když nad tím přemýšlím?? A pospojím si některé věci?

(21:55) Ketryn: Jsem ráda, že se James zeptal a vyjádřil mé myšlenky.
(21:55) Morigan: "Tak se ukaž, čarodějko?" založí si trochu samolibě ruce. "Nebo vážně nevíš?"
(21:55) Margare-tka: "Fajn, nejspíš se tu jedná taky o mě. Takže by bylo dobré, kdybych věděla přesné detaily a ne si jen do sebe dávala dohady." řeknu.
(21:55) Ketryn: To je snad nějaké monstrum?
(21:55) Morigan: "Lily, co je zač?" zabere místo po mém boku James.
(21:53) Morigan: "To si piš!!" sdělím mu.
(21:53) Morigan: "Nikomu neublížím," řekne také tvrději.
(21:52) Morigan: Jestli se Margaret přesune vedle mě, postoupím kousek vpřed.
(21:51) Morigan: "Ano. Já ano! A jako čarodějka ti radím - drž se od nás dál a od Margaret taky!" Teď už můj hlas zní nepřátelsky.
(21:51) Ketryn: Já se dívám na Stevena, jestli mi na něm nepřijde něco divného...
(21:50) Margare-tka: Já rozhodně nestojím někde vzadu. Asi vedle tebe a nebo někde vepředějš.
(21:50) Ketryn: Šrotuje mi v hlavě, co sakra může zač...
(21:50) Morigan: To už začne zajímat i kluky. Patrick se začne přemisťovat tak, aby stál vedle Katryn.
(21:49) Margare-tka: To vás pozoruji a jsem zvědavá co z něj vypadne, a doufám, že ne to co mě možná napadlo.
(21:48) Morigan: "Jsi čarodějka. Nebo ne?" zvedne lehce obočí.
(21:48) Margare-tka: Nekoukám se na tebe zrovna mile, když jsi na něj taková.
(21:48) Morigan: "Proč bych to měla vědět?!"
(21:47) Morigan: "Asi už víš, co jsem zač," řekne docela klidně.
(21:47) Morigan: "Co tu chceš?" zeptám se ne úplně nepřátelsky, ale napjatě.
(21:46) Ketryn: Pozoruji vás a chtěla bych to pochopit...
(21:46) Margare-tka: Nejspíš. Ach jo:-(
(21:45) Margare-tka: No já moc nechápu, tenhle tvůj postoj. Možná ho raději chápat nechci. Teď nevím. Každopádně jsem ráda, že ho vidím...
(21:45) Ketryn: On určitě poznal, že Morigan je čarodějka a že poznala, co je on..nebo že z něj něco vycítila...
(21:45) Morigan: Steven se dívá na mě, což s nelibostí pozoruje James. Asi si o něm začíná myslet, že je trochu úchyl.
(21:44) Morigan: "Tobě taky," odpoví bezstarostně Patrick.
(21:44) Morigan: "Dobré ráno," pozdraví všeobecně. I na jeho tváři je vidět určité napětí, ale i určité odhodlání. Tváří se poněkud jinak, než kdykoliv předtím.
(21:43) Ketryn: Jak se tváří?
(21:43) Margare-tka: "Ahoj." pozdravím ho.
(21:42) Morigan: To jsi klidně stihla říct, chvilinku mu to trvá, než k nám dorazí. Zastaví se tak dva metry od nás (ode mě, já jsem nejblíž).

(21:42) Ketryn: Jsem z toho opravdu zaražená a přemýšlím, co může být zač. Začnu si ho prohlížet, jestli mě něco nenavede.
(21:41) Margare-tka: To jsem řekla ještě než dorazil:-)
(21:41) Margare-tka: "Mor určitě to bude v pořádku, doufám." ale už si tak jistá nejsem.
(21:41) Morigan: Dojdu ke klukům, kteří jsou blíž, jako bych chtěla stát vpředu, ale ne nijak okatě.
(21:40) Ketryn: Dívám se asi střídavě na Morigan a na Stevena a snažím se pochopit, co se tu děje...
(21:40) Margare-tka: Tak mu na dálku zamávám na pozdrav.
(21:39) Ketryn: To Moriganino napětí se mi moc nelíbí.
(21:39) Margare-tka: "Co je? Morigan." šeptnu.
(21:38) Morigan: "Koukněte, jde k nám Steven!" všimnou si ho i kluci.
(21:38) Morigan: Steven k nám skutečně jde. Když ho uvidím, ztuhnu napětím a jsem ve střehu. "Doprdele..."
(21:38) Ketryn: Překvapeně se tím směrem podívám.
(21:37) Margare-tka: "Tak to řekni rychle, jelikož támhle jde." šeptnu.
(21:35) Ketryn: "Ty jsi z něho něco cítila? No je rychlý...a silný..." Něco mě napadlo, ale to je blbost.
(21:34) Margare-tka: "On... proč by měl být nebezpečný?? Ty ho odněkud znáš?? Zatím jsem žádné známky nebezpečenství nepoznala...Nepůjdeme se raději projít." dodám po tomhle.
(21:32) Morigan: "On je...může být...nebezpečný."
(21:30) Ketryn: "Proč?" ujede mi trochu překvapeně, stále ale šeptám.
(21:30) Margare-tka: "Proč??" řeknu nechápavě, ale potichu.
(21:30) Ketryn: Poslouchám vás a dívám se, jestli nás kluci nějak moc nevnímají.
(21:28) Morigan: Kouknu po Jamesovi, jak je daleko. "Nejsem si jistá, ale...asi by ses s ním neměla takhle scházet..." řeknu opatrně.
(21:25) Margare-tka: "Tak když jsme někde u sebe, zeptám se tě: "Mor co to včera byl?? Chovala jsi se divně, úplně jsem zapomněla co jsi mi říkala o tom Beltainu, ale tohle mi to včera připomnělo." šeptám ti.
(21:23) Morigan: Můžeme si šeptat, ale kluci jsou pořád blízko. Nikdo nikam neodchází.
(21:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(21:19) Morigan: K6
(21:18) Morigan: Kluci i já jsme koukali, jak si tam pološeptáte.
(21:16) Margare-tka: "Jo skoro pořád až na pár dní." to já taky hledám.
(21:15) Ketryn: Dodělávám si svou práci a hledám okamžik, kdy bychom mohly zůstat my tři osamotě.
(21:15) Margare-tka: "O moc víc nevím, ale je hodný..."
(21:14) Ketryn: "A jako nějak pravidelně?"
(21:14) Margare-tka: "Myslím, že to je od Moriganiný svatby..."
(21:13) Ketryn: "To bych raději nechala, až budeme o samotě..." zašeptám.
(21:13) Ketryn: "No, opravdu jsi se nějak zapomněla zmínit! To už se scházíte nějak dýl? A víš už o něm něco?"
(21:12) Margare-tka: "Vlastně tebe ne, ale Morigan."
(21:11) Margare-tka: "Ano scházíme, nějak jsem vám to zapomněla říct, chtěla jsem se tě na ten včerejšek zeptat."
(20:59) Ketryn: Nakonec to prostě nevydržím a nakloním se k Margaret a potichu se zeptám: "Vy se scházíte? Nebo to včera bylo poprvé?"
(20:57) Morigan: Já pokrčím rameny. Natírali jsme loď a spravovali díry, ale už je to téměř hotové.
(20:56) Ketryn: Podívám se po ostatních, s čím je potřeba pomoct?
(20:55) Margare-tka: "Můžu s něčím pomoct??"
(20:53) Ketryn: "Ahoj," :-) tvářím se trochu poťouchle, chtěla bych se začít ptát, ale zatím se držím, ale asi to nevydržím :-)
(20:52) Margare-tka: "Ahoj."pozdravím vás .
(20:51) Morigan -> Ketryn: V dálce se objeví Margaret, která k nám asi míří.

(13:34) Ketryn: Jdeme si tedy lehnout.
(13:32) Morigan: "Dobrou noc," popřejeme vám taky a jdeme do svého domku.
(13:24) Ketryn: "Dobrou noc..." popřeji vám u našich domků. "Díky, že jste to pro nás přišli, byl to bezva nápad :-)"
(13:18) Ketryn: Musím se tě zítra zeptat, co to mělo znamenat!! Teď raději ale mlčím, abych nějakými otázkami Jamese nedráždila.
(13:16) Morigan: Není mi vidět do obličeje a Steven se dívá chvíli za mnou.
(13:13) Ketryn: Jdeme taky a pátravě se po tobě dívám, jak se tváříš? A taky se ještě otočím, jak se tváří Steven?
(13:11) Morigan: Nakonec se pustíme. "Asi půjdeme," prohlásí James o něco chladněji. Já jen mlčky přikývnu a jdu s ním.
(13:01) Ketryn: Že by zas nějaká magie...? To je ale blbost přeci...nebo ne?
(12:59) Ketryn: Tohle asi není úplně normální...Už se mi nechce tolik smát a jsem z toho mírně zaražená.
(12:57) Morigan: Zvedne mě do stoje, což mu nečiní nejmenší problém, ale stále se chvilku držíme za paže zvláštně napjatým způsobem, jako by jeden z nás držel toho druhého, ale není poznat kdo koho.
(12:57) Ketryn: Mně se chce taky stále smát, tohle je tedy opravdu noc :-)!
(12:52) Morigan: James sice nevypadá, že mu jednu natáhne, ale nelíbí se mu to. Patricka to ovšem rozesmívá natolik, že se sám začne dusit tišeným smíchem.
(12:49) Ketryn: Aby mu James ještě jednu nenatáh, že tě takhle drží...pomyslím si stále ještě vesele. Trochu mě ale zarazí, že na sebe tak koukáte.
(12:45) Morigan: Na okamžik mě podrží prakticky v náručí, zůstaneme na sebe nehybně zírat, ale díky jen měsíčnímu světlu není moc vidět, jakým způsobem.
(12:45) Ketryn: To se otočím a opravdu nemám daleko k tomu, abych se začala smát :-D "Morigan, bacha..." řeknu vesele.
(12:43) Morigan: Chci se vydat za ostatními, ale zřejmě si v sypkém písku šlápnu na sukni a padám. Nic by se mi samozřejmě nestalo, ale přesto (protože jsem Stevenovi nejblíž) po mě automaticky sáhne, aby mě chytil. To se mu podaří, chytí mě prakticky těsně nad zemí.
(12:23) Ketryn: Takže raději vezmu Patricka za ruku a jdu pomalu směrem k našem domu a mírně se dusím :-D
(12:21) Ketryn: Mně se chce taky smát! Takže tvoje cukající koutky mi rozhodně nepomáhají!
(12:18) Morigan: Jak jsem rozveselená, skoro vyprsknu nad Katryniným tónem smíchy, ale udržím se a chystám se vydat směrem za ní.
(12:06) Ketryn: "Tak asi dobrou noc...nebo spíš příjemný zbytek noci," :-) rozloučím se a chystám se k odchodu.
(11:54) Morigan: Taky jsem udivená, že nám nic neřekla, ale nic neříkám.
(11:45) Ketryn: "Tak se uvidíme na Lugnasad..." nevím, co víc bych jim teď řekla. Musím se ale Margaret povyptat!!! Nějak se zapomněla zmínit, že se scházejí :-) Mám z toho ale docela radost a z dnešní noci jsem docela rozesmátá.

(00:04) Margare-tka: To by mě taky zajímalo, pomyslím si.:-)
(00:01) Morigan: "Když dá osud," odpoví mi Steven.
(00:01) Morigan: "No, známe je silné slovo," řeknu. "Dvakrát jsme se viděli, vždycky na velký svátek. Takže i na Lugnasad?" zajímá mě.
(00:01) Ketryn: "Ahoj," pozdravím Stevena i Margaret a jsem dnešní nocí opravdu pobavena.
(00:00) Margare-tka: "Tohle je Steven, ale myslím, že už se všichni známe." představím ho, pro jistotu ještě jednou.
(23:59) Morigan: "Ahoj," řekne James. "Byla by škoda nebýt venku, když je tak krásně."
(23:59) Margare-tka: "Ahoj, koukám, že jste taky využili, hezké noci:-)" pozdravím Vás. Když přicházíte. Docela mě tenhle sraz na pláži pobavil:-)
(23:59) Morigan: Dojdeme k nim.
(23:57) Ketryn: Já mám asi jen nějakou košili, když jsem vylezla rovnou z postele.
(23:57) Margare-tka: Čekáme tedy až na sebe něco hodíte:-)
(23:56) Morigan: Počkáme na Patricka a Kat a pak jdeme pomalu směrem k vám, což je stejně v podstatě směr k domům.
(23:56) Morigan: Jdu ke svým věcem a hodím na sebe spodní šaty. Víc tady stejně nemám a James se nasouká do spodních kalhot. Košili si vezme jen do ruky.
(23:52) Ketryn -> Morigan: Jeho zhrození mě znovu pobaví :-D Jdu tedy ven z vody a oblíct se. Ono toho stejně moc nemáme :-)
(23:51) Morigan: Lezeme ven, ke svým věcem.
(23:51) Margare-tka: Jasně zapomněla jsem:-)
(23:51) Morigan -> Ketryn: Já s Jamesem se taky smějeme. "Jdeme ven," navrhne James, protože jsme už ve vodě dlouho. "A jdeme je pozdravit ne?" navrhnu já. "To se ale předtím snad oblečeš, ne?" zhrozí se James. "To jo!"
(23:49) Morigan: Promiň, není tam vykřičník, ani upřesňující věta.
(23:48) Margare-tka: Samozřejmě jsem zavolala:-) neřekla jsem to do vln:-D
(23:48) Ketryn -> Morigan: "No, tak je to ona..." začne se mi chtít smát.
(23:47) Morigan: To tě asi neslyší:-)
(23:47) Margare-tka: To se trochu leknu. " Ahoj Patricku."
(23:46) Morigan -> Ketryn: "Chtěli jste vědět, jestli to je ona, ne?" usměje se Patrick.
(23:45) Ketryn -> Morigan: To se leknu a podívám se na něj výrazem: Co blázníš???
(23:45) Ketryn -> Morigan: "Zítra se jí zeptám..."
(23:44) Morigan: "Margaret!" zavolá znenadání Patrick.
(23:44) Morigan -> Ketryn: "Třeba to není ona," pokrčí rameny James.
(23:41) Ketryn -> Morigan: "No já nevím...nic mi neříkala, naposledy jsem ho viděla na vaší svatbě a když jsem se jí ptala, tak mi nic určitého neřekla."
(23:40) Morigan -> Ketryn: Asi to bude ona.

(00:04) Margare-tka: To by mě taky zajímalo, pomyslím si.:-)
(00:01) Morigan: "Když dá osud," odpoví mi Steven.
(00:01) Morigan: "No, známe je silné slovo," řeknu. "Dvakrát jsme se viděli, vždycky na velký svátek. Takže i na Lugnasad?" zajímá mě.
(00:01) Ketryn: "Ahoj," pozdravím Stevena i Margaret a jsem dnešní nocí opravdu pobavena.
(00:00) Margare-tka: "Tohle je Steven, ale myslím, že už se všichni známe." představím ho, pro jistotu ještě jednou.
(23:59) Morigan: "Ahoj," řekne James. "Byla by škoda nebýt venku, když je tak krásně."
(23:59) Margare-tka: "Ahoj, koukám, že jste taky využili, hezké noci:-)" pozdravím Vás. Když přicházíte. Docela mě tenhle sraz na pláži pobavil:-)
(23:59) Morigan: Dojdeme k nim.
(23:57) Ketryn: Já mám asi jen nějakou košili, když jsem vylezla rovnou z postele.
(23:57) Margare-tka: Čekáme tedy až na sebe něco hodíte:-)
(23:56) Morigan: Počkáme na Patricka a Kat a pak jdeme pomalu směrem k vám, což je stejně v podstatě směr k domům.
(23:56) Morigan: Jdu ke svým věcem a hodím na sebe spodní šaty. Víc tady stejně nemám a James se nasouká do spodních kalhot. Košili si vezme jen do ruky.
(23:55) Margare-tka -> Morigan: "Asi ano a tebe taky, řekla bych:-)" usměju se.
(23:53) Morigan -> Margare-tka: "Asi tě chtějí pozdravit," poznamená jen a taky se zastaví.
(23:53) Margare-tka -> Morigan: Nejspíš jsme se pozastavili, kouknu se na něj jak se tváří.
(23:51) Morigan: Lezeme ven, ke svým věcem.
(23:51) Margare-tka: Jasně zapomněla jsem:-)
(23:49) Morigan: Promiň, není tam vykřičník, ani upřesňující věta.
(23:48) Margare-tka: Samozřejmě jsem zavolala:-) neřekla jsem to do vln:-D
(23:47) Morigan: To tě asi neslyší:-)
(23:47) Margare-tka: To se trochu leknu. " Ahoj Patricku."
(23:44) Morigan: "Margaret!" zavolá znenadání Patrick.

23:41) Margare-tka -> Morigan: Ale asi dál:-)
(23:41) Margare-tka -> Morigan: "Asi jsou tam všichni. Teda všichni čtyři:-)" usoudím. Tak tedy nejspíš projdeme kolem vás.
(23:39) Morigan -> Margare-tka: Vypadá to, že je nás víc, než dva.
(23:39) Margare-tka -> Morigan: "No jo, to mě nějak nenapadlo:-D, tak můžeme jít dál. Třeba je ještě potkáme." Ale pomyslím si, že by vám to zas tak nevadilo. Teda asi.A jste tam všichni a nebo jen někdo??
(23:36) Margare-tka -> Morigan: "Chceš se k nim připojit?" napadne mě:-)
(23:33) Morigan -> Margare-tka: Už na dohled. V jasné noci je možno vidět poházené oblečení po břehu i siluety ve vlnách.
(23:32) Margare-tka -> Morigan: Jak jsme daleko?
(23:30) Morigan -> Margare-tka: "Tví přátelé," poznamená Steven. "Asi taky chtěli vidět jasnou noc."
(23:28) Margare-tka -> Morigan: To se asi pozastavím a poslouchám.
(23:28) Margare-tka -> Morigan: To s radostí udělám:-) mám hodně dobrý pocit.
(23:27) Morigan -> Margare-tka: Pak se za ruce vracíte zpátky, ale jakmile se ocitnete za přístavem, uslyšíš zvuky a hlasy. Nejspíš od vody.
(23:24) Morigan -> Margare-tka: Dojdete pomalu až za zátoku přístavu, kde se vykoupete.
(23:12) Margare-tka -> Morigan: "Mohli bychom se pak někde vykoupat." Jaký je měsíc?
(23:05) Margare-tka -> Morigan: Tak když nějaké souhvězdí vidím, tak ho pojmenuji:-)
(23:04) Morigan -> Margare-tka: No tam už je asi znáš:-)
(23:03) Margare-tka -> Morigan: Tak vylezu ven. "Je opravdu krásně." koukám po obloze. Je tam nějaké souhvězdí co znám?
(22:58) Morigan -> Margare-tka: Steven zatím vynechal jen dvě noci, kdy za tebou přišel, takže dnešní noc ti opět zaklepe na pootevřené okno s pozváním na procházku. "Dneska je jasno," mluví tiše. "Jsou vidět všechny hvězdy!"

(23:23) Ketryn -> Morigan: "No tak jdeme!":-) vezmu Patricka za ruku a jdeme za vámi ven.
(23:21) Morigan -> Ketryn: "Tak pojďte, venku je úplně jasno!" popoháním vás.
(23:20) Ketryn -> Morigan: "No když se tu plížíš jak zloděj..." Po prvotním šoku se mi dostaví úleva a začnu se taky smát :-D Ještě že jsem ho tou svíčkou netrefila a nechytly mu třeba vlasy, nebo mně :-D
(23:19) Morigan -> Ketryn: "A nepoučil se!" usoudí Patrick a sklopí tesák.
(23:19) Morigan -> Ketryn: "Já tak úplně nechtěl...ale měl bych už být poučený a tohle nedělat, tebe jsem jednou taky takhle překvapil...a měl jsem málem zlomený nos."
(23:18) Morigan -> Ketryn: "To jsi je musel děsit, Jamie?"
(23:18) Morigan -> Ketryn: "Já jsem pro vás šel, abyste se šli koupat," vysvětluje.
(23:18) Morigan -> Ketryn: "Co se děje?" vydechne Patrick. James si nemůže pomoct, aby se nesmál.
(23:17) Ketryn -> Morigan: Úlevou div neomdlím! "Co vyvádím já?! Co tu děláš ty...vy! Budu z toho mít nadosmrti šok."
(23:15) Morigan -> Ketryn: Otočit se ti povede, ale svíčkou promáchneš, tudíž odletí na zem a zhasne. Pustí tě a odstrčí od sebe. "Co vyvádíš?" směje se Jamesovým hlasem. Ze dveří směrem z ložnice vyběhne Patrick s tesákem a ze dveří od vchodu zase já.
(23:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(23:13) Morigan -> Ketryn: K6
(23:07) Ketryn -> Morigan: Tak vykřiknu naprostým leknutím! Snažím se co nejrychleji otočit, praštit toho někoho tou hořící svíčkou a dostat se od něho co nejdál.
(23:05) Morigan -> Ketryn: Vyjdeš ze dveří z ložnice, díky svíčce prakticky nic nevidíš, projdeš kuchyní a míříš dál k vchodovým dveřím, když tě najednou někdo popadne za ramena.
(23:02) Ketryn -> Morigan: Nakonec mi to nedá, vstanu a se svíčkou se tam jdu podívat a hlavně zamknout, abych mohla v klidu usnout.
(23:00) Morigan -> Ketryn: Patrick vypadá, že tvrdě spí.
(22:59) Ketryn -> Morigan: *mě to
(22:59) Ketryn -> Morigan: Probudí mě, posadím se a pozorně zaposlouchám, jestli ještě něco nezaslechnu? Patrick už spí?
(22:57) Morigan -> Ketryn: Ten večer si dlouho s Patrickem povídáš a pak usínáš. Ještě ale nejsi úplně ponořená do spánku, když uslyšíš zvuk, který připomíná vrznutí vašich vchodových dveří. Jistá si ale úplně nejsi.
(22:56) Morigan: Je první den druhého týdne v červenci.
(22:54) Margare-tka: Už to to utíká.
(22:53) Morigan: První týden července je u konce.
(22:49) Margare-tka: "Myslím, že bude muset..... Určitě se znovu zamiluje."
(22:47) Ketryn: "No chtělo by to, aby se znovu oženil...snad to časem udělá."
(22:46) Margare-tka: "No stalo se a on taky musí začít znovu.... a on začne uvidíš."
(22:46) Margare-tka: "No to byla....."
(22:46) Morigan: "To byla," vzdychnu si. Pořád mám vůči Rowanovi špatné svědomí.
(22:45) Ketryn: Postupně začnu pomalu chystat a zařizovat věci na svatbu, aby se to vše tak nějak akorát stíhalo.
(22:44) Ketryn: "No, Morigan, tvoje první svatba byla rozhodně originální..."
(22:43) Margare-tka: "Ale prosím tě......sňatkové podvodnice z toho většinou něco vytěží:-D"
(22:43) Morigan: "No, já jsem se vdávala podruhé, ale tu první svatbu jsem si moc neužívala, když mě sotva sundali z hranice..."
(22:42) Ketryn: "No! Jsem jak nějaká sňatková podvodnice." :-D
(22:40) Morigan: "Vidíš, a Patrickova je to první!" směju se.
(22:39) Morigan: Šaty neukazuju nikomu (asi jenom Jamiemu) a chystám je jako překvapení.
(22:38) Ketryn: Z kafe mám taky radost :-)
(22:37) Ketryn: "Ty jo, moje třetí svatba a budu mít první svatební šaty!" uvědomím si se smíchem.

(22:38) Ketryn: Z kafe mám taky radost :-)
(22:37) Ketryn: "Ty jo, moje třetí svatba a budu mít první svatební šaty!" uvědomím si se smíchem.
(22:37) Ketryn: Poděkuji i Patrickovi za látku :-)
(22:36) Margare-tka: "Kdyby jsi chtěla můžu pomoct s aplikacemi:-D"
(22:36) Margare-tka: "Tak to se asi pojede do Godoroku zanedlouho zase:-) Dva měsíce rychle utečou:-)"
(22:35) Ketryn: "Jé, děkuji moc!!" :-)
(22:35) Morigan: "Taky myslím, že tak za dva měsíce," souhlasím.
(22:34) Morigan: Kafe jsme vzali opravdu hodně (asi jsme to tam vykoupili) a rozdělili ho do všech domácností. I když samozřejmě dlouho nevydrží, tolik ho tam zase neměli.
(22:34) Ketryn: "Děkuji moc. No tak za dva měsíce by mohla přijít nějaká odpověď,co?"
(22:34) Morigan: Taky Katryn oznámím, že si nemá shánět svatební šaty, protože jí je ušiju já jako svatební dar, ačkoliv látku koupil Patrick. Zbytek bude ale moje práce.
(22:34) Margare-tka: "Tak to je skvělý:-) Ty jo kafe, to už jsem dlouho neměla." jsem ráda, že vás vidím.
(22:33) Ketryn: Tak to se mi zas vrátí dobrá nálada a jsem šťastná, že mám Patricka zas v pořádku doma a budu moct v klidu spát :-)
(22:32) Morigan: "Všechno jsem poslala," řeknu vám někde o samotě. "I zařídila tu schránku. Stejně tam ale dlouhou dobu nic nepřijde, než to tam všechno dojde a než zase zpátky..."
(22:31) Morigan: Vrátíme se včas a v pořádku a dokonce v dobré náladě. Vezeme peníze i spoustu různých věcí, jako je například káva a sladkosti.
(22:31) Ketryn: No už se opravdu těším, až budete zpátky!
(22:29) Morigan: Jsme pryč čtyři dny a tři noci.
(22:29) Morigan -> Ketryn: Spí se ti špatně a pořád se budíš, zdá se ti spousta zmatených snů, ale nic konkrétního.

(22:03) Margare-tka: (Taky jsem ti dala dopis, chceš ho napsat na fórum???)
(22:02) Ketryn: Jo, to rozhodně není příjemné...Snažím se si furt hledat nějakou činnost...takže pokud nepracujem, tak poklízím nebo něco uvařím. A vyhledávám společnost u ostatních. Večer se snažím asi co nejrychleji usnout.
(22:02) Margare-tka: Snažím se Kat dělat společnost pokud bude chtít, aby tam nebyla celý den sama, ale myslím, že i tak máme všichni dost společné práce.:-)
(21:59) Morigan: Katryn se ocitne sama v domě, což je velmi zvláštní a ne moc příjemné.
(21:59) Ketryn: Morigan dám tedy ten dopis (jdu ho dát na diskuzi) a Patricka poprosím, aby mi taky vybral peníze a dám mu to heslo. Rozloučím se s vámi a kladu vám na srdce, abyste na sebe dávali pozor a do ničeho se nepletli.
(21:55) Ketryn: Už aby bylo za čtyři dny...nebudu mít rozhodně klidné spaní, dokud zas hezky nebudete zpátky.
(21:54) Margare-tka: Tak vám popřeju hezkou cestu."A hlavně na sebe dávejte pozor." řeknu starostlivě.
(21:50) Morigan: Chystáme se vyrazit do Godoroku, cesta by měla trvat tak dva dny tam a dva dny zpět, což není tak moc. Vezmu si vaše dopisy a slíbím poslat Pony Expresem.
(21:49) Morigan: (Lugnasad je posledního července - to má Kat naplánovanou tu svatbu. Jen pro přesnost.)
(21:45) Ketryn: Já jsem taky spokojená :-)
(21:42) Morigan: A tak nastal červenec. Vedra jsou ještě větší, ale u moře už nám to ani nepřijde. Všichni jsme se opálili, i já, což se mi moc nelíbí, ale nedá se s tím nic dělat. Tak to přestanu řešit. Není moc věcí, co bych řešila. Jsem spokojená.
(21:41) Margare-tka: Když potřebujete tak vám pomáhám jak to jde, třeba s malováním, to mě baví:-) a drhnutím potřebných věcí.
(21:32) Ketryn: No, to to docela utíká :-) Myslím, že už jsme docela zabydlení a zapojení do běžného života v osadě. Jsem asi stále v dobré náladě.
(21:24) Morigan: Máme poslední den června.

(22:17) Morigan -> Margare-tka: Většinou brzy ráno. Někdy se probudíš a je pryč, ani sis nevšimla, že vůbec odcházel.
(22:15) Margare-tka -> Morigan: Super, to jsem ráda, myslím, že se ulevilo nám oběma. Ty dveře tedy nejdou nijak zabezpečit. A odchází až ráno.
(22:07) Morigan -> Margare-tka: No psala jsem, že chodí pokaždé (a teď i do tvého pokoje)
(22:04) Margare-tka -> Morigan: Sejdeme se večer zase se Stevenem??
(21:47) Margare-tka -> Morigan: Abych řekla pravdu, tak jsem taky už moc ráda, že šel.
(21:45) Margare-tka -> Morigan: Tak ho zavřu. A modlím se aby se dvojčata po ránu nenudila. To je od hodně neobvyklé takováhle ohleduplnost, to mě asi ještě víc zbaví pochybností i když už jsem teď skoro žádné neměla:-)
(21:43) Morigan -> Margare-tka: Když jsi ho pozvala, tak šel:-) A zdálo se, že dost rád. Zřejmě je prostě velmi ohleduplný k ženským přáním, což moc časté nebývá. Pokoj jde zavřít, zamknout ale ne.
(21:41) Margare-tka -> Morigan: Když to na něm vidím. "A nechceš jít už dál??" zeptám se ho. (Jo jen pro informaci, jde ten pokoj zevnitř zavřít?)
(21:38) Morigan -> Margare-tka: Přišel i každý následující večer, většinou něco přinesl.
(21:27) Morigan -> Margare-tka: Steven za tebou přišel i třetí den, jak slíbil (to je v čase zpět, čtvrtý den posledního týdne) a přinesl kromě vína i něco sladkého. Rozloučení u domu je čím dál tím delší, čím dál tím hůř se mu končí.
(21:24) Morigan: Máme poslední den června.

(17:18) Margare-tka: pokud budete posílat dopis dám vám i jeden pro Viktora. napíšu mu jak se máme a že teď trávíme čas v jedné rybářské osadě. A samozřejmě pokud jsem tam byla napíšu mu taky o tom kam popřípadě posílat dopisy.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(17:11) Ketryn: "Nee, to si nemyslím....vždyť neví, kde jsme. Ale třeba někdy v budoucnu se uvidíme...No asi máš pravdu, asi se to jen tak nedozví...Tak mu to zatím psát nebudu," rozhodnu se.
(17:09) Morigan: "Jako že by sem třeba mohl nečekaně přijet nebo tak? No, to by koukal..."
(16:46) Ketryn: "Morigan, už mám dopis pro Richieho napsaný, ale stále přemýšlím, jestli mu nemám napsat o té svatbě...třeba by nevyváděl tak jako u těch dvou předchozích. Bojím se, že jestli na to někdy přijde, že bude ještě naštvanější, že jsem mu to neřekla...Anebo mu to vlastně můžu napsat až někdy dýl jako hotovou věc. Co myslíš? Myslím ale, že ty bys to Rowanovi asi raději psát neměla,"ptám se a uvažuji, když jsme spolu někdy o samotě.
(16:27) Ketryn: "Asi taky na pláži, přijde mi to nejhezčí. Proto jsem ráda, že se můžeme vzít ještě v létě, kdy je teplo a svatba může být venku."
(16:24) Morigan: "To bude spousta času všechno připravit," souhlasím s vámi. "A chcete se brát taky na pláži, nebo někde jinde?" zajímá mě.
(16:22) Morigan: Tak to vám pogratuluji ještě jednou.:-)
(14:59) Ketryn: Jo a asi s Patrickem oznámíme, že se budeme brát v srpnu na Lugnasad :-)

(13:36) Ketryn: Tohle zabydlování se mi líbí:-)
(13:35) Ketryn: Tak doděláváme úklidy a opravy v našem domečku. Postupně si seženu věci do domácnosti a zařídím kuchyň včetně zásob a tak. Starám se dál o koně a zapojím se do pracovního procesu. Taky napíšu ten dopis pro Richieho a než pojede, tak ti ho dám spolu s penězi na Pony expres.
(13:18) Ketryn: Tak to je blíž, než jsem si myslela! Tak to jsem ráda.
(13:17) Morigan: My jsme to jeli tři dny, ale nejspíš proto, že, jsme kvůli Margaret jeli po pláži, pokud to šlo. Takže to bude po cestě míň. Ale kolik, to nevíš.
(13:16) Ketryn: (Jak daleko je to vlastně do Godoroku?)
(13:14) Morigan: "Já doufám, že ano," řeknu.
(13:06) Ketryn: "Tak snad to půjde. Docela bych ráda věděla, že je tam vše v pořádku."
(13:04) Morigan: "Asi ano. Doufám, že to půjde, ale myslím, že mají takovou službu."
(12:45) Ketryn: "Tu schránku bys zřídila na svoje jméno - na Morigan? Abych to mohla napsat Richiemu, kam když tak může poslat odpověď."
(12:40) Ketryn: "Myslíš, že by ses případně pak mohla ke Godoroku teleportovat, aby se tam pro dopisy nemuselo jezdit?" napadne mě.
(12:39) Ketryn: "No přemýšlela jsem o tom, ale nakonec jsem se rozhodla, že o svatbě ani Patrickovi mu raději nenapíšu...Ale asi mu napíšu, že jsme se teď usídlili v rybářské osadě. No žádný dlouhý dopis to asi nebude, není moc co psát, když člověk nechce říct celou pravdu..."
(12:34) Morigan: "Nejsem si úplně jistá, jestli by bylo dobrý posílat dopisy po klukách," ušklíbnu se. "Radši pojedu, to bude lepší ze všech důvodů. Možná bychom jim mohly napsat, aby nám případně odepsali do Godoroku, zeptám se tam přímo na Pony expresu na nějaké úložné schránky nebo tak něco. Třeba napiš, že jsme tam kvůli mě, že tam mám nějakou práci, to nebude nic divného," napadne mě. "Ale nejsem si jistá, co mám Rowanovi psát..." přiznám. "Ty to Richiemu napíšeš?"
(12:26) Ketryn: "Budeš Rowanovi psát, kde jsi a že jsi se vdala?"
(12:26) Ketryn: "No právě...taky z toho nemám moc dobrý pocit, takže abych řekla pravdu, tak bych byla ráda, kdybys jela...a nejen kvůli dopisům. Ty bychom konec konců mohly poslat i po klukách, ale mohlo by to vyvolat zbytečné otázky...Takže jsem pro, abys pro jistotu jela, z obou důvodů."
(12:23) Morigan: "Nevím. Ale ty dopisy bychom možná poslat měly obě, takže by bylo lepší, kdybych jela. Budu se i cítit líp - je to divné, ale nechce se mi Jamieho pouštět samotného s tolika penězi jen tak po Svobodné," přiznám.
(11:58) Ketryn: "Pojedeš s klukama do Godoroku?" ptám se tě někdy v příštích dnech. "Myslíš, že bys mi když tak mohla poslat dopis pro Richieho? Kdo ví, kdy zas bude možnost něco poslat."