Druhá strana (262 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Já doufám, že něco vycítí! Skoro na to spoléhám! I když jistá si nejsem..."

"Myslíš, že Miki třeba ze mě něco vycítí? Jako, že se mi to tak rychle uzdravilo?"

"Hm... já to cítím... No snad by ty medailony nevyletěly do vzduchu. Aspoň, že to takhle cítíš, třeba tě tvoje magie doopravdy varuje."

"To nezní jako blbost...jenže zaklínačské medailony jsou nastavené na nebezpečí, chtěla bych vidět, co by dělaly v jejich přítomnosti..." povzdychnu. "Já myslím, že je tak nějak za zády máme pořád."

"Už chci být bezpečný kus od nich."

"Aha tak to jo...víš třeba cítíš něco podobného jako zaklínači. Jejich medailon je varuje před něčím nebezpečným a nepřirozeným a tobě to dělá magie, jen je to třeba slabší."

"Já z nich prakticky nic necítím jen to, že jsou tak strašně klidní a nic je nerozhazuje, to je něco co mě na nich zaujalo a teda ještě to charisma, ale to už je vysvětlené...tím, že jsou vampíři. Jen nechápu proč cestují na koni."

"Koně jsou nervózní, protože vampýři jsou pro ně nepřirození. Jako jakýkoliv magický bytosti, musí si na ně nejdřív zvyknout. Zvířata někdy špatně snášejí i některý čaroděje, mě ne, protože jsem přírodní."

"Takže něco jako nervotitu... Jako to koně, taky jsou strašně nervozní."

"Jo, taky si myslím, že je to proto...ale není to příjemný."

"No... vyzařuje z nich taková divná pohoda. Já nevím co to může být, ale asi bude normální když něco cítíš, jsou jiní a jsi čarodějka....."

"Klid??? Tak to jediné můžu zanalyzovat, že necítím."

"No to je fakt, že jsi pak pořád hlídala.... A jaký pocit? Jako klid nebo něco vnímáš kůží?"

"No jestli myslíš, že by z tebe pil ten večer, kdy tě zachraňovali, tak to jedině při jízdě na koni, jinak by neměl kdy. A pořád o tom pochybuju...nevím ani proč. Způsobují mi podivné stavy, nebo jak to mám nazvat..." zamračím se. "Nevím ani, co pořádně cítím..."

"To jsem ráda, že mi na hlavě nevyrostla identifikační cedule.:-)"
"Snad nepil, ale jak bych to poznala při té ztrátě krve co jsem měla v tom městě hned po urazu...Doufám v to, že jsme se jen připletly. Už abychom se jich zbavily. Třeba jestli se podaří ten teleport, tak ztratí stopu.
Jsem asi paranoická, ale pořád je cítím v zádech."

"Jo, to Geralt říkal. A myslím, že neochutnal. Třeba jsme se jim doopravdy prostě připletly do cesty..."

"Dívám se tak celou dobu, nic divnějšího než předtím se ti nestalo, nemusíš se bát. Nic ti na hlavě nevyrostlo."

"Myslíš, že Miki bude vědět jak se to stalo? Víš mě ten vytanulo v mysly, jak Geralt říkal, že vampíři si osoby pamatují, když jim chutná jejich krev a že je tedy pronásledují. Myslíš, že ji odemě ochutnal? Jinak nechápu proč by pořád za námi jeli."

"Co je proč se tak díváš? Něco je na mě divného až na to co se všechno stalo? Něco cítíš?"řeknu nejistě.

No to spíš já koukám na Margaret. Pořád jí pozoruju.