Druhá strana (260 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Taky se na něj zadívám. "Dobrý večer," odpovím ostražitě.

Na masky jsem se taky ráda podívala až do konce. Celou dobu mě mrzí, že tam v naší situaci nemůžeme být.
Víno mi přijde k chuti, i když se snažím popíjet střídmě. Pořád pokukuju po Margaret, jestli s ní něco neni...

"Dobrý večer." odpovím mu a jsem obezřetná.

Už neposlouchám, co mi Margaret šeptá, protože se taky zaměřím na příchozího. Zatímco Irma běží pro víno, prohlížím si ho. On se usadí a celkem bez okolků se obrátí rovnou k nám. Prohlédne si nejdřív Katryn, pak Margaret a nakonec mě, i když to nejsou žádné extradlouhé pohledy. U mě se zastaví, ale není divu, když vidí, jakým pohledem se na něj dívám já.
"Dobrý večer, dámy," řekne a lehce skloní hlavu. Když ještě stál, bylo vidět, že je vysoký a docela dost štíhlý. Má na sobě plášť, který je tmavě šedý a pod ním má něco podobné barvy. Boty měl jen polovysoké, do půli lýtek a kalhoty zastrčené dovnitř. Není tedy vidět, jestli má u boku zbraň, ale dlouhý meč rozhodně sebou nemá. On sám má protáhlejší obličej a trochu špičatější bradu. Vlasy má hnědé (podobnou barvu jako Katryn) sepnuté do jakéhosi volného falešného culíku nějakou sponou. Zbytek vlasů mu splývá někam nad ramena. V ruce drží nějakou škrabošku, kterou si sundal, ale jinou masku na sobě evidentně neměl.

"Mor... napij se aspoň trochu, nechci abys kvůli mě byla pořád tak napjatá...." šeptnu ti.

"To já ani nevím, dělá se to tu, co si já pamatuju a to jsem se tu narodila," odpoví Irma. "Vždycky mě to bavilo, ale teď jsou přednější povinnosti...stejně tu skoro nikdo není..."
Sotva to dořekne, otevřou se tiše dveře a dovnitř vejde vysoký muž a jen tak zlehka se rozhlédne po místnosti.
"Já to zakřikla!" řekne Irma šeptem a směje se, protože po tom víně má velmi dobrou náladu. Na rozdíl ode mě, já stejně celou dobu sedím, jako bych spolkla pravítko...
Hostinská vstane. "Mohu vám něco nabídnout, vzácný pane?"
"Jistě. Nějaké víno. Snad bude lepší, než tam venku," odtuší cizinec, ale na Irmu se usměje.

Tak piju, ale hlídám se. "A jak je stará tahle maškarádová slavnost?"

Dole je opravdu liduprázdno a hostinská je ráda, že nás vidí. Už má u výčepu nachystané čtyři sklenky a džbán vína, pravděpodobně toho slibovaného jablečného. Sedneme si společně k jednomu stolu, který je trochu stranou a popíjíme. Paní Irma se brzy rozpovídá, je vidět, že si chtěla s někým popovídat a my se jí zdáme bůhví proč důvěryhodné. To tedy opravdu nechápu. Je opatrná, aby se nedotkla něčeho, o čem bychom nechtěly mluvit a nezpůsobila napjetí u stolu a to je od ní opravdu milé. O to víc mluví o sobě, o hostinci, který zdědila po rodičích a o Gristonské maškarádě. Je nám s ní u stolu docela příjemně.
Víno je velmi sladké a dobře se pije.

"Určitě se taky ještě budme bavit tohle je jen přechodné:-). jasně, že jdeme. jsem zvědavá co zas bude vyzvídat.;-)"
A zvedám se taky. Jo dám si ruku do závěsu.

Jsem stále neklidná, ale taky se na průvod dívám, je to skvělá podívaná.
"Kéž bychom se ještě někdy tak bezstarostně bavily..." unikne mi s povzdechem.
Díváme se až do konce, dokonce ještě po tom, co se po ulici pohybují poslední zbloudilé masky.
"Tak co, půjdeme nakonec dolů za tou paní Irmou? Asi tam stejně bude prázdno?" zeptám se, ale stejně už se zvedám, ještě než mi odpovíte.

(Jo, jinak je něco málo nového v mapách:-) A možná by nebylo od věci změnit si inventář, když jsme zase na cestách, ale to jen, když zbyde čas...:-)

Koukám se z okna a trochu mě zamrzí, že jsme v takové situaci, že taky nemůžeme být tam venku a bavit se.

"Je taková nefalšovaná zábava."
A jaké masky třeba převládají?

Průvodu se dočkáme, je to opravdu hezká a barevná podívaná, i když je venku chladno. Otevřeme okno, abychom slyšely hudbu, která je opravdu živá a veselá. Venku je úplně zacpaná ulice a všude je plno masek a škrabošek.
Je to takové docela hezké...

Tak jo koukám se. Ale jsem obezřetná spíš ať se kouká Kat a já nahlížím přes rameno.
"Mor to bude určitě fajn.... děláš mi starosti..."

"No, počkáme. A pak si tam kdyžtak půjdeme na chvíli sednout," souhlasím poněkud unaveně.
Pak si to tam asi nějak trošku přemístíme kolem okna, abychom viděly ven všechny tři. Možná můžeme i na chvilku otevřít, až půjde průvod, abychom slyšely hudbu a čekáme. Já asi mlčím.

" To by bylo super kdyby to byla jeho věž:-) No uvidíš, ale půjdem až po tom průvodu ne? Aby tam nebylo tolik lidí. Docela se těším....Jsem zvědavá na to víno."

"Mohla by to být i Mikiho věž. Abych vám řekla pravdu, v Mikiho věži jsem byla několikrát, ale vždycky jsem se tam teleportovala...tak uvidíme. Nic jinýho nám stejně nezbývá," řeknu a znovu se podívám z okna. "Já bych možná taky šla na chvilku dolů...možná mě to trochu uklidní...jinak se zblázním..."

*TI v závorce tam nepatří.

Když odešla zase jsem dala ruku dolů. "Teda to byla rychlost:-), jsou to úžasné zprávy. Kež by tam byl. Chci už být u Mikiho a daleko o nich. Myslíš, že by to mohla být i Mikiho věž nebo ta je ještě hodně daleko?"
"Mohly bychom se jít za ní na chvilku podívat, když nebudeme chodit ven. Na průvod bych se podívala z okna a pak se šla dolů za ní podívat a ochutnat to jablečné víno...(mohlo by ti chutnat jako burčák).
Myslím, že tam nebude moc lidí všichni budou venku, když je všechno pití zadarmo jak říkala... A kdyby bylo náhodou něco divného tak můžeme jít nahoru."
"Co vy na to?"