Kráter (105 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Po Trornovom vtipe sa nahlas rozosmejem načo to vysvetlím:
Nikdy som nečakal že Trorn vie hovoriť vtipy..Nebol až taký dobrý ale každopádne bol výstižný.
NAčo pokračujem v smiechu a skontrolujem či sú zavreté dvere.
A keď sme tu takto všetci až na našu návštevničku....nezahráme si karty?Opýtam sa s naprosto nevinným výrazom.

Vcházím v klidu do pokoje ale na rozdíl od ostatních se posadím na postel a v klidu odpočívám. Pak konečně odpovím na otázku našeho chmatáka: "Žabikuchu, i kdybych chtěl, tak tě naštěstí to kouzlo naučit nemůžu, protože k jeho naučení je potřeba jedna podmínka - aby jsi v životě nikdy nic neukradnul." S normálním výrazem si ho prohlížím a čekám na reakci. To že zde není "ona" zatím nedávám znát.

Stejně jako všichni ostatní i já bloudím pohledem po celé místnosti. "Tady už jsi v bezpečí, Toro. Jestli nám chceš tedy povědět něco dalšího, teď je pravá chvíle." Řeknu možná lehce netrpělivě, ale i zvědavě. Ještě včera jsem o někom podobném ani neslyšel a dnes.... Život dobrodruha je plný poznání.

Rozhlížím se zvědavě po místnosti ve snaze spatřit temnou elfku.
Kde může být? Stojí snad tamhle nebo tam? Hle, zavrzala snad tady u postele podlaha? Nebo se pohnula ta židle?

Přemýšlím, jestli by skutečně nebylo lepší, kdyby se to podivuhodné stvoření nerozhodlo raději vzít do zaječích, využít solidarity a skryto pod záštitou neviditelnosti prchnout před těmi barbary. Třeba stráží v okolí a nehodlají ji nechat jen tak uniknout. Což o to, kraj to není velký a s jejich počtem by nebylo těžké uhlídat cesty z vesnice ven, nenechat jí prchnout. Na trhu je její druh skutečně cenným kouskem a ona si toho musí být vědoma. Nebylo by divné, kdyby se už neobjevila. Možná, že by to pro nás skutečně bylo lepší. Těžko říci, kolik z nás skutečně stojí o její přítomnost.

Pozorně se rozhlížím kolem po známkách jejího pohybu. Sice není vidět, ale je slyšet a její váha jistě stále působí na okolí. Narazí do ní moucha? Narazil bych do ní já?

No a asi nám pláchla!Poviem zdanlivo veselo to čo si všetci asi myslia a tlesnem o seba rukami očakávajúc nejaký zlostný výbuch.
To kúzlo neviditeľnosti je skutočné účinné..Radšej aby som ho pán Žabikuch nenaučil lebo zmizne aj on aj s našími mešcami a ostatným majetkom.
Zasmejem sa veselo a prejdem k oknu.

Zůstali jste v Trornově novém pokoji sami. Temnou elfku stále není vidět.
Je tu vůbec s námi? Nezmizela díky kouzlu barbara na dobro?

Vracíte se po stráni skrze křoviska kotků zpět do hostince. Při cestě se dobře rozhlížíte, jestli nespatříte ozbrojené muže, kteří drželi v zajetí temnou elfku Toru Tel'vynn, ale nikoho z nich naštěstí nevidíte.

Hostinský Hrouda se nezdá přáním Trorna o větší pokoj nijak překvapen a bez okolků vysokého barbara vyzve, aby ho následoval. V prvním patře mu ukazuje jiný větší pokoj a radostně se usmívá, že je podivný barbar s tímto spokojený.

"Budu vás čekat k obědu, pánové!" nezapomene se hostinský Hrouda připomenout, když Vás opouští.

Se zájmem a napětím pozoruju barbara, jak vyvolává své kouzlo. Slyšet o tom vyprávět a vidět takové věci na vlastní oči...

"Teď už je na čase vyrazit." Souhlasím s ostatními a pomalu se vydávám k hostinci.

"No nazdar, ..." říkám bledý jako stěna.

"Úžasný." říkám s údivem.
"Kdy mě to naučíš?" ptám se Trorna.

"Dobře, tak teď se nehejbej, za chvíli zmizíš. Důležitý je, aby jsi pak ani nepromluvila, neútočila a ani nepoužívala žádné svoje speciální schopnosti. Pak se drž u nás a projdi s náma až ke mě do pokoje. Tam už asi budeš moct promluvit, tam se dohodnem na zbytku. Promlouvám a přitom si protahuji prsty a připravuji se.
Poté začínám máchat všude kolem sebe rukama, po kterých přebýhají jiskřičky ve větší a větší intenzitě. Přitom vypadám jako bych byl v úplném transu, plně soustředěn na tuto zvláštní činnost. Někteří z vás už viděli jak něco podobného provádím - když mě šlehaly blesky z očí, tento "rituál" je ale trochu delší a evidentně náročnější. Vše zakončuji pronesením slova "Avidius" a dotykem temné ženy, která najednou vám všem mizí z očí.
Na konci této "taškařice" jsem hodně vyčerpán. Zhluboka dýchám. Jiskřičky už po rukách neběhají. Po chvíli se ale plně vzpamatovávám a říkám: "Můžem vyrazit."

"Siyo, usstan súhlasí lu usstan bude vďačná za ussta izba." Prikývnem na znak súhlasu.

Je možné, že quar'valsharess Eilistraee má nad rivvil väčšiu yorn ako quar'valsharess Llhot? Tento veľký, divoký rivvil vyzerá ako ventash'ma. Bude dobré, keď sa ho usstan bude mir.

Pohľadom prechádzam po všetkých prítomných prezerajúc si ich rovnako, ako si oni prezerajú mňa..

Dokáže člověka zneviditelnit? Jaké další čáry ještě asi umí. A ještě k tomu je to takový podivín, jak se u nás vždy o takových vyprávělo.

"Můžeš to Trorne udělat přesně tak, jak jsi řekl. Pronajmeš si větší pokoj. To, že k tobě na noc půjde někdo z nás a nechá této ženě svůj pokoj, už nemusí hostinský vědět." Dál ale přemýšlím, co všechno za pomoc bude Tora potřebovat.

Na všemožné vaše dotazy a poznámky neodpovídám. Jsem pouze zaměřen na konverzaci s elfkou.
"Takže si pronajmem pokoj, ve kterým nikdo bydlet nebude. To vůbec nevypadá podezřele. Ale když jinak nedáš, tak tě dovedu k sobě do pokoje a pak se přestěhuji k někomu jinýmu. Nikdo tě tam otravovat nebude. Souhlasíš?" Zadívám se ještě zatvrzeleji na temnou cizinku.
Nikdo tě tam otravovat nebude? Jak si tím může být tak jistý? Přemýšlíte nad jednou moji větou. Pak vám dochází, že k sobě do pokoje jsem asi nikdy nikoho nepouštěl. Ono je pravda, že za mnou chodil někdo z vás málokdy, když už ale někdo přišel si půjčit třeba lucernu, tak jsem mu ji předal, bez návrhu na pozvání dovnitř...

Chápem to tak že jediná žena medzi nami chce vlastnú izbu?Opýtam sa hraným prekvapením a odložím naladenú lutnu.
Ja jej kľudne prepustím svoju izbu a nasťahujem sa k niekomu kto ma uvídta.S úsmevom roztiahnem náruč k ostatným pričom sa nedá presne určiť či hovorím vážne alebo žartujem.

Usstan má bývať v izbe s nesst? To nemôžu myslieť llaar.
"Neviditelná Tora..." zopakujem pomaly akoby som sa s touto myšlienkou pohrávala, zvažovala Trornov návrh a vyratúvala, aké výhody by mi to mohlo priniesť..
"Usstan qua'l..súhlasí. Usstan byť neviditeľná, ale usstan nebývať na izba s nesst." V mojom hlase je počuť akýsi pohŕdavý podtón..
"Usstan potrebovať pomoc lu ussta izba."

Beze slova sleduji debatu a nevnímám bardovo brnkání na pozadí. Poslouchám Trornova slova o jeho mystické schopnosti a přemýšlím jak snadno ji lze zneužít. Je vůbec možné věřit někomu s takovou mocí?
Po Žabikuchových slovech se nepřipojím k Triamosově veselé reakci a jen přesunu váhu z jedné nohy na druhou beze změny výrazu tváře.

A v pozadí skupinky celkom nahlas vybuchnem smiechom po Žabikuchových slovách.
A potom by tajomne zneviditeľneli aj naše mešce?Doplním to veselou poznámkou.