Kráter (106 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Když zaslechnu o zneviditelnění tak zpozorním.
"Hele, Trorne to je dobrej nápad."
Pak mě něco napadne "Mě by se to zneviditelnění mockrát docela hodilo. Nauč mě to, prosím!" říkám horlivě.

"Hmm, mám lepší nápad. Toro, udělám tě teď neviditelnou. Půjdeš s náma do hostince, já řeknu hostinskýmu, že můj pokoj mě nevyhovuje, že bych chtěl větší a ubytuju tě u sebe. Důležitý je, že když seš neviditelná, tak nesmíš mluvit ani na nikoho útočit, jinak neviditelnost ztratíš. Pak v pokoji se můžeš zviditelnit a nebo tak zůstat, záleží na tobě. Souhlasíš?" Zadívám se směrem k černé ženě, mojí tradiční kamennou tváří, ze které nevyzařují žádné pocity.

Ale či tu budú platiť.Ozvem sa potichu zozadu s poloúsmevom držiac struny na lutne,o ktorej mám neodvratný pocit že ju treba naladiť s čím hneď aj začnem.
A jej výzor bude v dedine priťahovať pozornosť.Má právo na posteľ ale ak ju uvidia v našej spoločnosti a tí ozbrojenci sa sem vrátia..No nič to....Ale máte pravdu..Lepšie je zase byť s ňou a dohliadnuť na ňu.
Preberám strunamio a sem tam jemne niektorú strunu doladím.Nepočujete rozdiel.

Siyo, usstan má nejaké mince.. Prikývnem starcovi na jeho otázku.

"Myslím, že se můžete schovat ve zdejším hostinci. Máte nějaké peníze? Pronajali bychom vám samostatný pokoj, kam se můžete ukrýt. Nějakou dobu se tu totiž ještě určitě zdržíme."

"Ilythiiri žijú v podzemí. Bytosti žijúce na povrchu zeme voláme nadzemšťania, rivvil.." vysvetlujem Arionovi..
"Usstan nevie prečo ilta, Toru muži ply'uss..chytili. Ani čo urobili s ostatnými ilythiiri. Lu xxizz.. Pomoc. Usstan nepozná tento svet, usstan potrebuje pomoc, usstan sa bojí, že bez xxizz neprežije."

Obrátim sa znovu k Trornovi, jeho podanie ruky neopätujem, ale mierne sa ukloním na znak predstavenia. Následne odpoviem i na jeho otázku.
"Usstan mala treemma.. strach.. Usstan nevedieť čo môže čakať. Lu ešte, usstan potrebovala vziať si svoje klezn.. veci.." ukážem na tornu, ktorú mám prehodenú cez rameno a nakoniec už iba dodám..
"Ak rivvil chcú, môžeme alu.. ísť niekam inam.. Usstan nug'ri.. hladná.."

"To by mě taky zajímalo proč jsi hned frnkla. Ty zámky jsem měl hned zamčené. Tu vteřinku jsi přeci mohla počkat."

"Trorn," taktéž podávám ruku, uvědomujíc si jak nezdvořilé bylo se hned nepředstavit. Ale jsou zde důležitější věci než jména. Kdo to sakra je? A jak o nás asi smýšlí. Nenávidí nás. Kvůli naší rase? Barvě pleti? Vždyť temní elfové nikdo rád nemá. A to při tom ani o nich nikdo nic neví... Chvíli si podumávám, evidentě přemýšlím co dál.
"Arionův nápad mě připadá dobrý, kdoví kde ty ozbrozejci jsou. Pochybuju, že jen tak odjeli. Víš co by mě ještě zajímalo - proč jsi včera po osvobození utekla? Vždyť zde Žabikuch ti určitě říkal, že opodál čekám já. Bez problémů bych nás mohl dostat do bezpečí." Pohodím hlavou, abych si urovnal vlasy a zaměřím opět pohled zpět na tajemnou ženu.

"Nadzemšťani?" I já položím jednu z otázek. "Kdo to je? A opravdu netušíš, proč tě uvěznili? A co jsi říkala o pomoci?" Pak se na chvíli zarazím. "Ehm... Já jsem Arion." Trochu se pokloním směrem k černé ženě. "A... Možná bysme měli jít někam do ústraní, kde nás nebude moci spatřit nikdo z vesnice, přece jen se tady pořád můžou někde potloukat ty zbrojnoši. Teda jestli nám chceš říct něco víc."

Zkoumavě si prohlížím Toru při řeči, snažím se vnímat každý detail toho co řekne a jak se zatváří.

Kdo to je? A co vlastně chce? Uprchlý vězeň, který se snaží najít úkryt? Uprchlík, který se touží potrestat křivdu podobně jako Tizok? Osvobozenec, který chce pomoci svým bývalým spoluvězňům? Ztracená, odvlečená daleko od domova, která touží po návratu? Bojovník, který se o sebe dokáže postarat v každé situaci?

Mlčím a přemýšlím zda něco z toho opravdu může být.

"Usstan nevie, či ešte nejaký ilythiiri prežil. Usstan bola stále sama. Usstan nevie ako dlho, niekoľko tangin.. dní.." Snažím sa čo najjednoduchšie odpovedať na otázky, ktorými ma nadzemšťania začali zasypávať.
Nejaký sú príliš zvedaví.. Čo sa tí rivvil toľko vypytujú?
"Usstan niektoré wiles pozná. Naučila sa od rivvil.. nadzemšťanov.. keď robili s ilythiiri t'zaraw." Vysvetlujem ako som sa dorozumela s chlapcom..

Když se z houštin vynoří tajemná žena, které jsme v noci pomohli ze zajetí, oddechnu si.
Se zájmem poslouchám její slova, zvláštní přízvuk a mísení cizí řeči s obecnou.

"Jestli tomu dobře rozumím, tak ti ozbrojenci zajmuli další lidi z tvého druhu? A kde by měli být věznění?" Dále se vyptávám, ignorujíc bardovy otázky, které jsou pro mě jako bzučení v mých uších.

Po šustění v křoví jsem spíš čekal nějakou srnku než zajíce. Když se vynořila ona černá žena, zůstal jsem víc než překvapen, osobu takovéto barvy pleti jsem nikdy neviděl. Drow. Co všechno o nich Triamos řekl? Krutí, zlý.... Teď s obavami sklouzla kuše z ramene do mých rukou. Vlastně jsme ji zachránili, tak by nám nemělo nic hrozit. Kuši sklopenou k zemi držím jen jednou rukou a když žena promluví, snažím se porozumět tomu, co říká, ale jazyk, který používá, mi nic neříká.

Klidni hormón.Táto ženská nie je pre teba kamaráde.Zasmejem sa veselo keď ma barbar odstrčí a pokrčím sa na nohách aby som videl lepšie na tú drowku.
Takže to kvôli tebe ten malý chlapec plakal?Hmm.To kvôli tebe riskovali obaja životy?Hmm...Každopádne ti gratulujem k slobode..Hovorím chladne ale pozerám sa na ňu zvedavo nie vypočítavo alebo kruto.Lutnu mám zavesenú zase na chrbte a v prstoch držím trávu ktorú netrhám.
Drowovia sú tu hore nezvyčajný..Ak nechcú unášať ľudí a zabíjať elfov.Vravíš že teba uniesli.Tora Tel´lvynn,ako dlho si bola zajatá s tými mužmi?A ako si sa dokázala rozprávať s tým chlapcom keď máš s naším jazykom taký problém?Opýtam sa Priamo pričom nemením polohu a snažím sa preniknúť pohľadom pod kapucňu.

Zkřížím ruce na hrudi a obezřetně pozoruji černou bojovnici. Opatrně se ohlédnu k věži. Má s tím snad učenec něco společné?

"Usstan nie meno, usstan.." pri slove usstan ukážem na seba akoby som chcela naznačiť, že "usstan" znamená niečo ako "ja".. "Meno Tora Tel´lvynn. Som bojovníčkou bohyne Eilistraee. Ako usstan už rozprávala tomuto rivvil.." prstom ukážem na muža, ktorý ma v noci oslobodil zo zajatia "..neviem prečo nind muži ply'uss.. chytili usstan. Usstan lu' niekoľko ďalších ilythiiri prišli za nadzemšťanmi urobiť t'zaraw.." Moje rozprávanie je pomalé a sekané, častokrát ho preruším akoby hľadajúc správne slová. Je evidentné, že v komunikácii v ľudskej reči nie som príliš zbehlá..
"Čo urobili s ostatnými ilythiiri, to usstan nevie."
Ach, aké ponižujúce pre usstan, že musí žiadať o pomoc týchto oolos. Usstan však nevie kde il zhah lu'vel'bol zhal'la il kyorl.

Když vidím, že to je jen Ustan tak prak zase uklidím.
"No to je dost, že jsi se taky už ukázala." říkám přátelsky.
"Ozbrojenci už odjeli, ale je divné, že tě tady nehledali."

"Ustan, to je tvé jméno?" Říkám a hrnu se dopředu, cestou hrubě odstrčím barda, jako by to byla jenom otravná moucha. "Co se stalo, kdo jsi, povídej." Hořím nedočkavostí. Je to ten barbar, ten kterýho známe? Říkáte si a přemejšlíte, jestli jste mě někdy viděli tak hrnoucího se dopředu.

Z húštiny vykukne tmavá kapucňa spod ktorej trčia biele pramienky dlhých vlasov. Následne počúvnem výzvu a pomaly a neochotne vyleziem spomedzi porastu.
Pozriem na elfa stojaceho najbližšie ku mne a následne nedôverčivo na jeho ruku.
Nižšia a celkovo útlejšia postava odetá v tmavom cestovnom plášti s tornou prhodenou cez plece. Pozornému oku neunikne, že moje prsty i ruky majú zvláštnu tmavú farbu. Sú čierne, nie však ako uhol, skôr ako obsidián. Rovnako aj spodná časť tváre, ktorú kapucňa dokonale nezakrýva, ale odhaluje plné sýto červené pery.
Otočím sa smerom k ostatným členom skupiny.
"Usstan Tora.. Usstan potrebuje xxizz...pomoc."