Kráter (11 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Po dlhšej chvíľke som sa vrátil k zvyšku družiny smerujúcej vpred.
"Kam vlastne smerujeme? Lebo ten mrak asi neveští nič dobré, ale to si cítite všetci."
ozvem sa a spolu s Kysom sa zaradíme na koniec nášho sprievodu.

"Jak tedy myslíte?" zeptám se k ostatním družiníkům.

"Já bych nejdříve došel do vesnice Smržinka. Můžeme tam zkusit doplnit zásoby a poptat se místních, jestli o tom mraku něco vědí. A také hlavně jestli vědí něco o vznešeném Kilkalopovi."

"To je váš obor, pane Silvidianský, v tom se vyznáte vy." přikyvuji našemu vznešenému barbarovi, když se zmiňuje o magii.
"Rozhodně ten mrak nevypadá příliš, jak bych to řekl, příliš přírodně. Zdá se jako něco, co sem nepatří."

"Zde by se měly rozkládat jen pláně. Severně ke Kopčíkům a k městu Vrátník, západně a jižně k lesům u města Uzel. Ale je to už velmi dávno, co jsem těmi kraji cestoval, mohlo se tu toho hodně změnit. Každopádně takový mrak nepamatuji." vzpomínám, jestli by přeci nebylo něco, co by nám mohlo pomoci.

"Možná bychom mohli dojít do vesnice Smržinka. Nebudeme daleko a místní by možná mohli vědět něco více. Ten mrak je vidět z daleka."

"V tom mraku bude nejspíše magie," po dlouhé době promluvím. "Nevíte někdo, co v těch místech je, určitě bychom to měli zkusit prozkoumat, třeba to bude mít souvislost i s Pegasem."

Divný mrak, jen co je pravda. U nás, ve stepích na jihu odkud pocházím, jsem nikdy nic takového neviděl, říkám s pohledem upřeným na mračno, jak střídá barevné odstíny.
Přemýšlím, jestli o něčem takovém nevyprávěl můj mistr nebo zkušení starší, ale zatím si nemohu vzpomenout. Opatrnost však jistě bude na místě.

"Co to může být?" pozoruji vzdálený mrak.
"Jestli se také v někom nepohnula večeře.." usměji se a mrknu po odcházejícím barbarovi.
"Opatrně pane Thorusi, abychom tu také neměli zkažené ovzduší."

Znovu se obrátím směrem k prapodivnému mraku.
"To je vskutku zvláštní. Zdá se, že se drží tam. Možná máme štěstí, byl bych nerad, kdyby se dostal nad nás. Z deště z něj by nám možná slezly všechny vlasy i chlupy na těle."

" Musím si odskočiť. Trošku ulaviť. Nejak sa vo mne pohla večera. Za chvíľku som späť." oznámil som spoločníkom a zmizol v tme.

Po celodenním pochodu přečkáte další noc, tentokrát se vám dobře usínalo s teplou večeří v žaludcích.

Les Zrzavec začíná zvolna ustupovat k východu.
Musíte být již jen pár posledních mil od vesnice Smržinka, když si při odpočinku všimnete na obzoru jakéhosi mračna. Na jihozápadě od vás se v dáli vznáší načervenalý mrak, jak se ve vánku převaluje, barví se i do oranžova či purpury.
Zdá se vám, že stojí na místě, oproti obyčejným šedavým mráčkům, které plují po obloze.

"To já bych zase uvítal dobré víno, pane Thorusi. Pohár jižního muškátu by jistě osvěžil!" přimhouřím oči ve snaze představit si plnou číši toho královského nápoje. "Hladný ani nejsem, od té doby, co mě zde tito chrabří společníci," pokynu směrem k ostatním družiníkům,"vysvobodili z mého nedobrovolného vězení, tak nemám na jídlo ani pomyšlení. Spíše mě stále sužuje horkost."
Při těchto slovech skutečně marně vzpomínáte, jestli jste mě někdy viděli cokoliv sníst.

"Nyní míříme k vesnici Smržinka. V těch místech se snad vznešený pegas Kylkalop vyskytoval, možná tam tak najdeme stopu, co se s ním stalo."

Pri slovách Starca sa pozriem na vlka a je mi jasne že starec má oprávnený strach.
"Ano je to jeho práca. Potulovala sa tu neďaleko a asi necítila našu prítomnosť lebo vietor fúkal od nej k nám a tak sme využili šancu a popravde už par dni som nemal poriadny kus čerstvého masa." odpovedal som na otázku Pandemonixa a pokojne čakal na raňajky ktoré sa už pripravovali.
"Kam povedu naše kroky teraz?" opýtal som sa pre zmenu teraz ja.

"To váš čtyřnohý přítel, pane Thorusi?" zeptám se urostlého barbara, když si prohlížím mrtvou srnku.
Přitom se bázlivě podívám na tmavého vlka, který barbara doprovází. Jeho blízká přítomnost mi stále nahání strach. A on to zřejmě tuší. Vždy, když se střetnu s jeho upřeným pohledem, jako bych tam viděl nevyřčenou myšlenku:kdy si ho dám k obědu?

Pochodujete dál na jih podél lesa Zrzavec. Ten vám poskytuje dostatek dříví na rozdělání ohně a zároveň případný úkryt, pokud by to bylo třeba.
Ráno dalšího dne vás překvapil statný Thorus, když vám ukázal mrtvou srnu, kterou našel při své noční hlídce. Zdá se, že ji skolila nějaká dravá zvěř, podle potrhané kůže od drápů a prokouslého hrdla.
Je ale čerstvá a jistě vám tak zpestří dnešní jídelníček. Aer Thano zručně zpracoval maso, které sníte k obědu a k večeři. Zbytek by se zkazil a nemáte nyní čas maso nějak více upravovat.

Pochodujete pláněmi, po obědě se pozvolna začne na východním obzoru přibližovat les Zrzavec tak jako z druhé strany zvlněné Kopčíky. Na jejich úpatí leží u hlavní cesty klášter Bílého úsvitu.

Po pegasovi Kilkalopovi zde nejsou stále žádné nové zprávy. Pokračujete tak dál na jih, podél lesa, směrem k vesnici Smržinka.

V noci vás nevyrušily žádné nepříjemnosti. Kromě lezavého větru, který před podzimem tady poblíž kopců nepříjemně fouká, jste se vyspali docela dobře.

Pojíte ze zásob, sklidíte tábor a pokračujete zpět ke klášteru. Dnes byste tam měli v odpoledních hodinách dorazit a pak zhruba den a půl k vesnici Smržinka. I ta je mimo hlavní cestu, občas možná jen náznak pěšiny, spíše tedy budete putovat přes divoké pláně. Ovšem po náročném putování v horách by to pro vás měla být snadná cesta.

Lehl jsem si stranou, tak jako to zpravidla dělávám, Mermyr schoulen poblíž mě. Většinu času to ale vypadá, že mám otevřené oči a nespím...že bych opět o něčem přemýšlel?

"JA a Kys si zoberieme prvú hliadku. Chodte v kľude spať a ja potom zobudím niekoho ďaľšieho keď mi už bude treba spať." povedal som mojím novým spolucestovateľom a oprel sa o strom spod ktorého som mal voľný výhľad na okolie a oblohu noci posiatu hviezdným kobercom a nočným pútnikom, mesiacom.

Již se příliš zešeřilo. Rozbijete tak tábořiště a zakládáte menší ohniště z něco mála chrastí z okolních křovisek.

Sušené jídlo s vodou příliš nezavdává k bujaré hostině a povídání. Spíše tak rozjímáte a přemýšlíte, co vás čeká na cestách. Pokud se vám podaří nalézt pegase Kilkalopa, vydáte se pak zřejmě do města do škol, tak jak slíbil učenec Azmatix. Univerzity ve městě Uzel budou jistě přínosné na vaší cestě za zdokonalováním svých schopností.
A velké město? Být zase ve velkém městě, to je také lákavá představa. Zdá se vám, že jste již věčnost na cestách, v zapadlé vesničce či někde v divočině daleko od obydlených míst. Velké město, tam musí být přeci spousta příležitostí hodných skupiny dobrodruhů hledajících slávu a bohatství.

V očekávání nadějných zítřků blaženě usínáte pod noční oblohou...

Hraničář přikyvuje, že zřejmě bude moudré se vrátit zpět a zkusit cestu k vesnici Smržinka, kde snad občas pegase zahlédli.

Do setmění máte dobré dvě hodiny času, něco cesty tak ještě dnes ujdete. Obracíte se a vykračujete zpět směrem ke klášteru.

"Co myslíte, pane Aer Thano? Bude lepší se obrátit a zkusit pátrat na jih od kláštera?" přemýšlím, kam se vydat dál.

"Pokud si dobře vzpomínám, tak jeden sedlák ve Vísce říkal, že ve vesnici Smržinka občas pegase zahlédli. Tím směrem tak zřejmě bude pravděpodobnější, že bychom mohli nalézt nějaké stopy, někdo by mohl něco vědět."

"I takové." přikyvuje chlapík. "Lidé z osady využijí na leccos. Váčky, šňůrky, řemínky, záplaty, rukavice i botky. Na oplátku doplním zásoby, peníze nepotřebuji."