Kráter (173 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Ohromeni se rozhlížíte po místnosti, ale jezdce nikde nevidíte.

Přeci tu byl? To není možné. Byl tu?!

Všechno se seběhlo tak náhle a rychle.

Brens odhazuje svoji hůl a v krkolomném kotoulu uskakuje stranou, to samé Haldir, který se hbitě vrhá po hlavě stranou.

Pjotr se rozběhl vpřed na pomoc svým druhům, ale vzápětí se zastavuje a rozhlíží se zmateně kolem, i Triamosovy první svižné tóny z jeho loutny utichly a překvapený elf nevěřícně hledí před sebe, tak jako všichni ostatní.

Když už se zdá, že se temný jezdec se svým ořem střetne s Haldirem a Brensem, a přežene se přes ně jako smrtící lavina, tak v poslední chvíli zmizí tak překvapivě, jako se před okamžikem objevil.

Couvnu. Nevím co udělat, jsou lepší bojovníci mezi námi než jsem já a bojím se, že bych při boji překážel. Místo toho si připravím svůj luk a šípy. Chladnou čepel nechám prozatím viset u pasu.

Technická:

V Deníku máte k dispozici dvě kolonky:
Popis - text vidí i ostatní hráči
Životopis - přístupný pouze vlastníkovi postavy a PJ.

Do Popisu prosím uveďte na první řádek Rasa: {rasu Vaši postavy}
Na další řádek napište popis své postavy - vzhled.

Do Životopisu uveďte již známé skutečnosti z Vašeho dosavadního života (většina z Vás má životopis sepsaný) a v průběhu hry budeme případně doplňovat další informace.

Děkuji

Pousmejem sa a vytiahnem lutnu.Vzápätí začnem hrať rýchlu tanečnú hudbu ktorá by skôr asi pristala do krčmy pri pitke.

Vytahuji dýky a čekám co vše se bude dít.

Okamžik váhám a ohromeně zírám na děsivého černého hřebce s temným jezdcem. Když však vidím, že se řítí přímo na Brense a Haldira, rozbíhám se vpřed k nim.

Ustupuji několik kroků dozadu, z ramene sundávám svoji kuši a se strachem v očích zírám na bojovníka.

"Kdo jsi a co po nás chceš?" Zakřičím a je znát, jak se mi klepe hlas obavami.

"A sakra." říkám a nevěřícně koukám na jezdce...

Náhle se u vchodu místnosti objevil mohutný stín.

K Vašemu zděšení strnule zíráte na mohutnou postavu zakovanou od hlavy k patě v lesklé černé zbroji, průzorem černé přilby doslova září velké rudé oči. V obou rukou třímá dlouhé zahnuté meče, které Haldir pojmenoval jako šavle.
Ačkoliv se to zdá jako zlý sen, tmavý bojovník sedí na obrovském koni černějším než noc, který je také kryt temným kovem, má rudé oči a z nozder mu stoupají proužky kouře.

Velikost a mohutnost jezdce je násobena stísněností temné místnosti s portálem.
Bojovník se svým ořem se nebezpečně tyčí mezi východem z místnosti.
Rozhlédl se, jeho kůň děsivě zaržál a z nozder mu vyšlehl ohnivý plamen a pak, jako jedno tělo, vyrazili proti Vám, k Brensovi s Haldirem, kteří stojí nejblíže...

(Viz. Mapy: ilustrace Temný jezdec)

"Tak co jsme vidět museli, to jsme viděli, takže bych pokračoval dál, ať najdem Rudiho spolubojovníky pokud možno ještě živý." Zasvítím lucernou do chodby z místnosti.

"Ještě tu musí být Gant....Gant a Hef...jsou to..jsou to lidé...umřeli kvůli mně...kvůli mně..." povídá Rudi třesoucím se hlasem a stále hledí na ohořelou mrtvolu svého druha.

Další mrtvola je podivný tvor s několika chapadly. Nic podobného jste nikdy neviděli a pohled na toto stvoření Vám nahání husí kůži:
Jaké další bestie tu na nás mohou číhat?

Na těle i chapadlech tohoto tvora vidíte mnoho sečných ran a zdá se, jako by do něj někdo, možná samotný Bivoj, zuřivě a nepříčetně sekal hlava nehlava.
Po chvilce objevujete masivní široký meč, který zřejmě patřil Rudiho příteli.

Mrtvola Bivoje je popálená a ohořelá, lze těžko uvěřit, že to býval jistě urostlý a svalnatý muž plný života. Mimo zčernalých zbytků oděvu a poničené kožené zbroji nevidíte nic, co by stálo za to se dotýkat spálené mrtvoly a více ji prohledávat.

Po průchodu portálem se trochu zapotácím. Je to poprvé, co jsem něco takového zažil. Po chvíli tápáni se už rozkoukám a ve světle Trornovy lucerny si prohlížím mrtvá těla.

"Je mi líto tvého přítele." Poplácám Rudiho po ruce.

Se znepokojením si prohlížím druhou mrtvolu. "Co to mohlo být?"

"Tak Bivoje jsme našli." okomentuji ležící mrtvolu a zabalím se více do oblečení.
"Jestli se nepletu tak se tu někde bude potloukat už jen ten Moudrej Gant.
"Rudi, jaké je vůbec Gant rasy a jaké je tvé zaměření? Umíš se ohánět nějakou zbraní?"

Pak se na chvíli zamyslím a otočím se zpátky na Rudiho. "Nechtěl jsem být tak hrubý. Chápu tě. Jen čím míň budeme přitahovat pozornost, tím víc nás přežije. Za ty co jsou mrtví budeme truchlit později. Ti co jsou živí nás budou potřebovat." Otočím se zpět a dívám se do tmy..

"Takže teď už o nás ví všechno, co tady žije... Jestli budeš tohle dělat pokaždé když najdeme někoho z tvých přátel, tak moc dlouho taky nepřežijem..." Vytahuju šavli a stavím se vedle Brense. Lehce se protáhnu a udělám pár seků. "Teď si ještě zazpíváme a máme to jisté, popíchnu barda."

Letmo si prohlédnu místnost a zamířím k východu z místnosti, poblíž něhož si stoupnu a snažím se prohlédnout tmu za ním.

Přistoupím k druhému tělu s chapadly a opatrně si jej prohlížím.

Vstanem a s úsmevom sa otočím an Rudiho.Potom pristúpim ku nemu a jednu mu strelím:
Ukľudni sa.Ešte všetci žijeme.A viem čop táto parta dokáže tak sa nebojím.Však čo tu môže byť strašného?Zasmejem sa srdečne.
Tak zdvihni svoj zadok a pomôž mi to tu prehľadať.Možno nájdeme niečo čo nám vysvetlí kde sme alebo ako aktivovať portál.
A začnem prehľadávať miestnosť v snahe zahriať sa a tiež aj odreagovať.Napriek smiechu mi veselo nie je

Ustrašený Rudi si prohlíží z dostatečného odstupu ohořelou humanoidní mrtvolu a vzápětí propadá v panický zoufalý křik:

"Nee....ne......je to moje vina! Neměl jsem je opustit! Neee....je to...je to Bivoj...Bivoj...nee.." zajíká se provinilý Rudi a pobledlý strachem se rozhlíží po místnosti.

"Všichni tu umřem! Chcípneme tady! Nikdy se odtud nedostanem!" propadá v beznaděj a hysterii.