Kráter (176 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Rudi se jenom dotčeně zašklebí a dál se věnuje svému jídlu.

"No, nebudu vás zdržovat, sám musím pádit!" povídá lovec Břízka. "Pokud byste se ztratili, tak Víska je odtud jižním směrem. Hledejte třeba mraveniště. Mravenci je na úpatí stromů budují k jihu." radí Vám, jak případně zkusit najít správnou cestu.

"Ať vás ochraňuje samotná Artemis!" přeje Vám lovec Břízka přízeň bohů, kyne rukou na rozloučenou a mizí v houštinách.

"Tak hlavně aby jsme se tu neztratili taky my." Říkám a podívám se na Rudiho.

"Kdepak, nikoho jsem nepotkal ani neviděl, jenom tady ty ušáky." odpovídá lovec Břízka a zatřese holí, na které má přivázané zajíce.

"Ale to víte, tady jste už hluboko v lesích, snadno se tady jeden ztratí."

"Ano, tak nějak," odpovídám, "hledáme několik pohřešovaných přátel tady Rudiho," dám mu pořádnou herdu do zad, "nepotkal jste tu na lovu někoho a nebo neviděl něco neobvyklé?"

Rudi Vás vede lesem, ale zdá se, že si není zcela jistý správným směrem. Občas se na chvilku zastaví, rozhlíží se, cosi zamumlá, ukáže dál mezi stromy a houštiny a dál pokračujete v chůzi.
Když se zeptáte, jestli dokáže najít k onomu portálu cestu, rozhodně přikyvuje, že nemusíte mít strach. Když se dokázal vymotat z lesa zpět do vesnice, tak prý najde cestu zase i na zpátek.

Asi po dvou hodinách chůze si dáváte přestávku na oběd. Rozbalujete své zásoby a pouštíte se do jídla. Pravda, že po týdnech vyvařování ve Vísce není cestovní strava tím nejchutnějším pokrmem, ale hladové žaludky určitě zasytí.
Triamos si neodpustí zahrát na svoji loutnu a z vesela prozpěvuje.

Po chvilce se v zeleni objevuje lovec Břízka z Vísky. Starší šedovlasý člověk, který ale i přes svůj věk stále působí hbitým a vitálním dojmem.
Přes rameno nese dřevěnou tyč, na které má navázané tři ulovené zajíce. Když Vás vidí, usmívá se a kyne Vám druhou rukou na pozdrav.
"Buďte zdrávi, pánové. Vyšli jste si na procházku?"

"Můžeme vyrazit!" křikne ještě stále trochu malátný Rudi.

Může být tak hodina před polednem, když procházíte po mostku přes zdejší říčku, míjíte křoviska kotků, větrný mlýn, kde ufuněný pomocník Bohouš pomáhá větru, pobíhá na úpatí a strká do jednotlivých větrných listů, a pak už míříte přes stráň do zdejších lesů.

Ještě se naposledy podíváte ze stráně na Vísku, a pak už mizíte mezi stromy...

Když Vám děvečky připraví všechny potřebné zásoby na cestu, pobíráte své vybavení a scházíte se před hostincem, připraveni na další výpravu.

Všichni cítíte zvláštní vzrušení, touhu, zvědavost.

Co všechno dnes zažijeme? Nalezneme poklad? Vrátíme se všichni v pořádku?

Taky si nechám od hostinkého připravit něco na cestu, ale nechci nic speciálního. Chleba, sušený kořeněný maso a k tomu voda bude uplně stačit.

Keď vidím že všetci si berú od hostinského jedlo tak sa uškrniem a idem si aj ja nejaké jedlo zobrať.Niečo ľahké na pár dní.Ja toho moc nepotrebujem.Hodím to do batohu,do rúk uchopím svoju lutnu a začnem ju ladiť

Při vzpomínce, jak jsem držel půst naposledy si kupuji dostatečnou zásobu syté potravy. ,,Co s tebou příteli," počechrám sokola na hrudi. ,,Nechce se ti tam dolů, já vím," mluvím k mému opeřenému příteli. Přesto kupuji ještě sáček s odřezky.

Taky si beru jednu zásobu. Navíc mám lucernu se třemi lahvemi oleje. Myslím že to bude stačit...

Také si od hostinského kupuji zásobu jídla, přikoupím na víc pár klobásek, abych netrpěl hlady a připravuju si svoje věci na cestu. Ze svého vaku vytahuji a kontroluji různé baňky a trubice, vše kontroluji a pak znovu velmi pečlivě ukládám zpět.

"Olej máme ještě na 24 směn, takže radši pro jistotu skočim ještě pro 2 lahve." Pravím, doplňuji si od hostinského zásoby na cestu, zaplatím a vyrážím k vetešníkovi.

Hostinský Hrouda zatím nechává připravovat jídlo na cestu a počítá Vám útratu. "Jistě, pánové, jak je libo!"

Děvečky vše balí úhledně do čistých plátěných ubrousků.

"Moudrej Gant měl nějaké mapy. Pořád říkal, že určitě něco najdem. To on vždycky určoval, kam se vydáme." odpovídá Rudi Pjotrovi.

Když ho Triamos poplácá, Rudi se pokusí o úsměv, ale vzápětí zase dostává svůj zoufalý a nešťastný výraz: "Neměl jsem tam kamarády nechávat. Měl jsem jít s nimi. Snad jsou v pořádku. Jsem vám moc vděčný, že se tam půjdete podívat!" děkuje Vám.

"Vyrazíme hned?"

Juchú.Konečne zase na cestách za dobrodružstvom.To bude zase pesničiek.Zvolám naradostene a udiem rukou o stôl.Usmejem sa na ostatných a oči mi svietia nedočkavosťou vyraziť.
Žijeme len raz tak čoho sa báť?Aj hneď poďme.Hurá.Nadšene zvolám na celú krčmu a pozrem na Rudiho:A ty sa usmej človeče.Však sa nič nestalo zatiaľ.Rumázgaš tu jak keby boli všetci mrtvy a ty sám si ich zabil.Tak sa upokoj jasné?A pobúcham rudiho po pleci

"A co vás přivedlo do té jeskyně? Jak jste ji našli?" Ptám se dál zvědavě. "To jste šli jen tak na procházku?"

"Jo jo, jídlo budem asi potřebovat všichni. A máme dost oleje?" poohlédnu se po Trornovi.

"Dobře, Rudi. Půjdeme se tam podívat," odvětím stroze, jakoby lhostejně a shrnu si kapucu trochu víc do obličeje. Je však vidět, že mě Rudi nijak zvlášť nepřesvědčil.

Rozhlížím se kolem sebe a čekám jestli bude Rudi ztrestán. Když se nic neděje tak dojídám a pak zavolám na hostinského.
"Pane domácí. Můžete mi to tu spočítat? Dnes vyrazím na pár dnů mimo vesnici."
"Můžete mi také nechat připravit nějaké jídlo na cestu?"