Kráter (184 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Pochybuju že využít Gwarga by bylo dobrý. Už ho slyšim...kapitáne sem tady pro prsten, ty dobrodruzi ho chtěj vidět a dát tomu duchoj....To fakt nevidím jako dobrej nápad." Ušklíbnu se.
"Počkal bych do tý noci aby si i žabikuch toho ducha moh ještě jednou prohlídnout a vyzkoušet jestli ho dokáže dobře zahrát. A nebo by třeba alchymista mohl mít nějakej lektvar, po kterým by žabikuch svítil, levitoval, byl průsvitnej bo co já vim za chemikálie dokáže." Usměju se.

"Myslíš strážného Gwarga? Toho jen tak neopiješ a ani jen tak k něčemu neukecáš." Říkám pochybovačně, "Vzhledem k tomu, že s ním není řeč, ... ledaže bychom přišli na to, jak na něj. Otázkou je, co by takového velkého tvora mohlo zajímat. Proč nežije s někým podobným sobě? Proč dělá zrovna strážného? Co má rád kromě piva? Za co by byl ochoten ten prsten vyměnit? A hlavně, jak mu vysvětlit, že má donést právě tento prsten."

,,Pochybuji, že nám řekne něco kloudného," řeknu. ,,Víte, napadlo mě, že bychom ke své věci mohli využít toho trola, jak on se jen, ne nevím ... možná bychom ho mohli omámit ,opít a on sám by nám prsten vyměnil za nějakou hloupost."

"S tím duchem to je dobrej nápad. A možná vim jak to udělat silně autentický. Akorát si nejsem jistý jestli to výjde. Tak či tak bychom se měli zastavit dnes večer u ducha. Třeba to vyjde."

"Je skutečně pravda, že Trornův plán má příliš mnoho míst, kde nemusí vyjít vše tak, jak bychom si představovali. Strážný Hron také hovořil o tom, že prsten sami odvezou do Vrátníku a teď by se tu měl najednou objevit úředník, který zřejmě o tom prstenu ještě ani neví? Ano, mohl by to být úředník, který by se zde objevil na kontrolu a zjišťoval, jaké jsou novinky, ale jak často, jestli vůbec, sem taková kontrola jezdí? Příliš mnoho neznámých, kvůli kterým si nejsem jistý úspěchem." přisvědčuji na Arionova slova.

"Hrát zjevení by mohlo být nebezpečné. Aby to nedopadlo tak, že by k místnímu duchovi ještě přibyl i duch tady mladého Žabikucha!" usmívám se nad touto myšlenkou.
"A jak už jsem říkal, místní vesničané jistě šetří každý měďák, na tož aby se skládali na tak drahý prsten. Tolik peněz pohromadě mnoho z nich nevidělo za celý svůj život. A dokuď jim nebude duch nějak přímo škodit, budou dělat, že o ničem neví. Postaví se k celé věci zády. Jsou to prostí vesničané. Navíc v této chvíli ducha viděl jen sedlák Jirout, ostatní mu přeci nevěří."

"Zní to dost složitě, ..." říkám pomalu a tiše a mnu mezi konečky prstů konec kníru, "a předpokládá to, že kapitán i vesničané tomu úředníkovi uvěří...." pak pokrčím rameny, "ale třeba by to šlo. Přestože by to byl podvod. Mnohem více by se mi zamlouvalo, kdyby si pro ten prsten přišel jeho právoplatný majitel."

Ohlédnu se opatrně na strážnici a ujistím se, že mluvím dost tiše, tak aby to nemohl případný naslouchající slyšet: "No jestli umí Žabikuch hrát, tak by si mohl zkusit zahrát to zjevení a zajít si pro ten prsten osobně. Taková návštěva by jistě kapitána potěšila."

"Vykoupení je jistě také řešení, ale já osobně nemám v měšci příliš mnoho zlata. Přesto, pokud se na něj opravdu chcete složit, připojím se k vám."

"Nejsem si zcela jist, jestli by vše proběhlo tak, jak si Trorne naplánoval." Zakroutím hlavou po vyslechnutí Trornova plánu. "Možná bysme měli od kapitána ten prsten opravdu vykoupit. Ale abysme nedávali naše peníze, řekneme místním. Pokud chtějí, aby je již duch v noci nestrašil, určitě se rádi složí."

"Arione, máš pravdu. Když už nic, tak sem se pokusil od případné krádeže od nás odvrátit pozornost.
Ale jednu lest bych možná měl...a to vcelku prostou - opijeme Hrona. Já pak, samozřejmě jako on," podívám se na nebe a podrbu se na hlavě, aby všem bylo jasný že to pro mě není problém, pak pokračuji: "a příjdu za kapitánem, že si pro prsten přijel vládní úředník. Bude to někdy hodně večer, aby se kapitánovi nechtělo oblíkat a vstávat a jenom nám ho dal.
Ještě bysme to mohli dotáhnout do konce a to tak, že by Žabikuch, kterej jak všichni víme je dobrej v hraní, zahraje opravdu na nějakýho úředníka a ukáže se v hospodě, aby ho všichni viděli. Hron kterej bude opitej si nic pamatovat nebude a vesničani potvrdí že nějakej úředník tady byl, tak si to snad kapitán uzavře. Pravím a oddechnu si po mém dlouhém proslovu. "Co vy na to?" Podívám se po ostatních.

"Nejlepší by zřejmě bylo, kdyby mu to vysvětlilo to zjevení samotné..." říkám pomalu, "ovšem," pokrčím nerozhodně rameny, "předpokládám, že ho nepřesvědčíme, aby zašel ke kapitánovi na čaj."

"Ta cena nemusí být tak přemrštěná. Jestli jste si všimli, tak ten prsten je poměrně masivní a pokud je z pravého zlata, cena kolem třiceti zlatých může být odpovídající. A to nemluvím o historické a umělecké ceně. Ve skutečnosti může být pro někoho mnohem více cenný, než kolik kapitán Albrecht sám požaduje. V této chvíli ale skutečně nevím, jak ten prsten získat bez použití určitých pochybných metod." a kývnu směrem k Žabikuchovi.

,,Jestli za to těch třicet zlatých vůbec stojí. Tahle vysoce nadstřelená cena je naprostou nechutností všem lidem, ale milá všem obchodníkům. Možná by ovšem šlo prsten získat nějakou lstí, lstí, kde by nám kapitán sám prsten vydal, chtělo by to ovšem, zapojit rozum," poškábu se na bradě.

"Přesto bych rád o tom prstenu věděl více než to skutečně uděláme. Nemůžeme si přecejen být úplně jisti, že toto je ten prsten, který přízrak hledá a také nevíme, co se stane až jej dostane. Také se může zopakovat současná situace, tedy že když prsten dáme někam do okolí brány, tak že jej tam někdo nalezne a odnese. Duch se pak opět vrátí."

"Mladý Arion má pravdu. V této chvíli, když jsme se na prsten tak vyptávali, by krádež prstenu jasně ukazovala na nás. Navíc takové způsoby nejsou snad ani v této situaci hodné dobrodruhů, jakými jste. Nejsem si ovšem ani jistý, jestli by místní byli ochotni jít otevřeně proti zdejší vojenské posádce. Jsou to prostí lidé, kteří mají svých starostí více než dost. A co se jich přímo netýká, to nevidí." upozorňuji na možná úskalí. "Zřejmě nám nezbývá jiná možnost, než ten prsten skutečně vykoupit."

"Něco mi říká, že ani Trorn neví o žádném ornamentu, ale to kapitán nemohl vědět." A zkoumavě se podívám na Trorna.
"A taky si myslím, že by nebyl nejlepší nápad ten prsten ukrást, asi bysme byli první podezřelí a myslím, že by kapitán Albrecht nepotřeboval příliš důkazů. Spíše bysme se mohli obrátit na místní, aby na kapitána zatlačili. Přece jen má chránit jejich bezpečnost."

"Kapitáne, díky za váš čas," rozloučím se ještě než bouchne dveřmi, pak se otočím k ostatním.

"Hej, počkej Trorne, já si žádný ornament nepamatuju, teda..." znejistím, "... ono celé to setkání bylo dost nepravděpodobné a nejsem si příliš jist tím, co jsem vlastně viděl. Každopádně byl bych rád, kdyby jsi mi mohl připomenout jaký ornament ten duch ukazoval. Doufal jsem, že ten obrázek ukážeme Azmatixovi a on by snad mohl najít ve svých záznamech zda nepatřil někomu ze zdejších."

Trorn na kus pergamenu v rychlosti cosi načrtl, ale uhel není příliš vhodným malířským nástrojem pro detailní práce, takže obrázek připomíná spíše jen jakýsi šišatý kruh.

Jakmile kapitán Albrecht vidí Váš nezájem, zamračený schovává prsten v dlani. "Cena plně odpovídá hodnotě prstenu. Jestli nemáte zájem, tak mě zbytečně neobtěžujte!" štěkne na Vás a s tím se vrátí zpět do věže, dveře za sebou zabouchl.

Stejně by nám asi obrázek nebyl k ničemu. Pochybuju že by to ten duch poznal. Pokud si vzpomínám, tak na nás moc nereagoval...

"Jo, já mám." Vytáhnu uhel a pergamen a poté začnu prsten kreslit. Poté co dokreslím, znuděně vykřiknu: "to vlastně není ten prsten. Pokud vím, tak ten duch nakreslil přece i jeden ornament, který by měl na prstenu být a co vidím zde ty ritiny na tomto prstenu, tak ani jedna se neshoduje. Naschle, kapitáne." Pergamen demonstrativně zmuchlám, hodim do torny a začnu odcházet.

,,Já také nic takového u sebe nemám. Možná, že by Trorn mohl něco u sebe mít," nadhodím.

"Já ne Pjotre. Vyšel jsem si jen tak na lehko."