Kráter (185 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Nemáte někdo něco na co bychom si mohli nakreslit jak ten prsten vypadá?" Zeptám se družiníků a popuzení kapitána stráži ignoruji jako kdybychom se bavili se starým kamarádem.

"Tak to by jsme měli." říkám otráveně.
"Se asi zbláznili chtít za ten prsten 30 zlatých. Aspoň víme, že prsten je umístěn zde na strážnici." zamnu si ruce.
"Možná by jsme se ho mohli pokusit ukrást." řeknu šeptem.

"Vládní úřady pracují pro dobro celého císařství. Dokonce i pro spokojenost takových jedinců, kteří místo práce jen lelkují a hledají, kde by si přilepšili na úkor císařského majetku pod lacinou záštitou hrdinských skutků." povídá kapitán Albrecht značně popuzeně. "Pokud chcete vykoupit tento prsten, zaplaťte a pak se i s ním spakujte pryč. Nehodlám tady s vámi diskutovat. Navíc ten prsten nalezl strážný, takže již od počátku je tento šperk plným majetkem vládních úřadů!"

"Jistě," souhlasím s Tizokem, "je to velice výhodné sedět tu na strážnici a čekat až občan v dobré víře přinese nalezený šperk a pak jej prodat za hromadu zlaťáků. Přičinlivost vládních úřadů je v tomto směru vždy velmi vysoká."

,,Zajímalo by mě, jaký zlomek z těch peněz dostanou vládní úřady,"odfrknu si nespokojeně, doposud mlčky stojící za ostatními. Těžko říci, jestli to byla otázka pro kapitána, nebo shrnutí všeho toho co si o tom všem myslím.

"Pch.." odfrkne si. Pak kapitán beze slova zajde do věže a zabouchne za sebou dveře.

Po chvilce se bytelné dveře se zavrzáním znovu otvírají a kapitán Albrecht vychází ven.
V ruce drží zvláštní zlatý prsten, který Vám ukazuje.
Prsten nemá vsazený žádný drahý kámen. Na oválném vršku je jakási rytina a nějaké znaky. I celý zbytek prstenu je bohatě zdobený rytými vzory.
"Třicet zlatých a je váš. Vládní úřady jsou více než štědré." ušklíbne se a natáčí prsten, abyste si ho mohli dobře prohlédnout, bez zaplacení ho však z ruky očividně pustit zatím nechce.

(Viz. Mapy: ilustrace Prsten)

"Je možné ten prsten vidět?" Zeptám se znovu a tentokrát v mém hlase zazní ostrý osten ironie, "Jistě by jste také nechtěl kupovat zajíce v pytli".

"Prsten můžete dostat ihned, jakmile zaplatíte poplatek. Pokud se tedy domluvíme, rád vám ho předám." odpovídá kapitán Albrecht.

"Je možné ten prsten vidět?" Zeptám se chladně.

"Bohatý jakž takž jsme, ale tolik nevím jestli bysme dali do kupy...kdyby jsme se rozhodli ho koupit, za jak dlouho bysme ho mohli mít?" Zadívám se kapitánovi přímo do očí.

"Hm..." zamručí kapitán a prohlíží si malého kudůka. "Jak už jsem řekl, prsten patří vládním úřadům..." kapitán si Vás mlčky na chvíli prohlíží a pak pokračuje: "Je tady ale jedna možnost. Příslušný šperk může být vykoupen. Cena byla určena na...na třicet zlatých. Pokud budete tedy chtít, může být váš, za příslušný poplatek." s tím se na Vás kapitán Albrecht tázavě podívá.

Protlačím se kolem Žabikucha, aby mě kapitán videl. "Kapitáne, domníváme se, že původním vlastníkem toho prstenu mohla být osoba, jejíž zjevení se tady teď v noci zjevuje. Měli bysme zjistit, zdali prsten, který byl nalezen, je ten, který to zjevení postrádá."

Kapitán Albrecht se zamračí nad Žabikuchovou troufalostí. "My tady máme svých starostí dost! Nemám čas se po nocích někde potulovat. Buď mi řeknete, komu ten prsten patří, nebo se nemáme více o čem dál co vybavovat. Nebo si snad na ten prsten nárokujete právo vy?"

Jestli tedy opravdu chcete vědět komu ten prsten patří. Tak Vás tady před půlnocí vyzvedneme a dovedeme k majiteli. Dnes o půlnoci s ním máme schůzku.
Pokud se, ale o půlnoci bojíte chodit venku zajisté pochopíme když s námi nepůjdete.

Kapitán Albrecht se zdá Pjotrovou reakcí mírně zaskočený, ale vzápětí má už zase svoji jistotu zpět. "Pche...nikdo zatím netvrdil, že nebyl ten prsten nalezen. A dávejte si pozor na to, co říkáte! Tady nejste se sedláky v krčmě!" vyštěkne kapitán na Pjotra. "V každém případě nálezem ten prsten propadl císaři a vládní úřady budou rozhodovat o jeho dalším osudu! Víte snad tedy, komu ten prsten patří? Nebo snad patří tomu duchovi? Che..." ušklíbne se a hledí na Vás.

Zamračím se a ostře konstatuji: "Tak v tom případě tady někdo lže a co hůř, lže jeden z členů hlídky!"
Založím ruce na hruď a přísně si kapitána prohlížím: "Váš muž, Hron tvrdil, že ten prsten našel a odevzdal vám jej do úschovy. Budete stát za ním a nebo tvrdíte, že lže?"

Když Pjotr vypráví o Vašem setkání s duchem, kapitán Albrecht očividně zpozorní.

"Zase ten duch? Včera se tu už kvůli téhle historce zastavili vaši společníci." a podívá se na Tizoka s Brensem. "Jasně jsem jim už řekl, že o ničem nevím a pokud by mělo snad cokoliv ohrožovat tuto oblast, tak si s tím poradíme!" prohlásí sebejistě.

"A ten prsten patří tedy komu?" zeptá se a zvědavě si Vás prohlíží.

"Takže máte ten prsten?" Pravím po dlouhé době mlčení a pouhého poslouchání, přičemž založím ruce v kříž.

"Ehm," odkašlu si, "věc se má takto: Slyšeli jsme od sedláka Jirouta, že poblíž jižní brány se pohybuje nějaké děsivé stvoření. Vydali jsme se tam tedy podívat a přesvědčit se, jak je doopravdy nebezpečné. Nejdříve se zdálo, že jeho neuvěřitelná historka byla způsobena značným množstvím vypitého alkoholu, ale pak jsme se přesvědčili že ne." Nadechnu se a rozpřáhnu se rukou abych obsáhnul družinu kolem a vážně se dívám kapitánovi přímo do očí: "Všichni co tu stojíme jsme viděli průsvitného ducha. Hlas ze záhrobí si žádal prsten a prst děsivého zjevení ukazoval směrem sem ke strážnici."

Kapitán Albrecht se zachmuřil. "A komu se co přesně ztratilo?" zeptá se z ostra a založil si ruce na prsou.