Kráter (191 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Já s Arionem sme taky neuspěli. Doufám že jste měli chlapy trochu větší štěstí." Zavdám si z korbelu piva předemnou.

,,Nevím jak vy, ale mi jsme naprosto vyhořeli. Nemáme zhola nic," začne mluvit za sebe a za Pjotra sokolník. ,,Jedině že bychom vám řekli, kde všude jsme odešli s nepořízenou," zasměje se trpce.

Na večer se scházíte v hostinci u Hroudy, abyste se domluvili ohledně Vašeho pátrání kolem místního ducha od Staré brány a poradili se co dál...

Ve výčepu je rušno jako obvykle. Sedláci Jirout, Bárta, Machač a Malík zase hrajou karty, řezník Šmakal nasává kořalku a několik ostatních místních hovoří nad korbely piva.
Z cizinců tu jsou pouze dva obchodníci a jejich doprovod, kteří se zde ubytovali na noc, další den míří dál do Vrátníku, městečka západně od Vísky.

"Škoda, snad ostatní budou mít větší úspěch. Kdyby jste si náhodou na něco vzpoměl, tak se nám ozvěte."

Všichni, kteří cvičí pod dohledem učence Azmatixe, se v průběhu dne sami učí a ve stanovený čas dojdou za starcem na vlastní lekci.

Ti, kteří i pátrají po stopách záhady s duchem, si během dne také najdou čas na studia.

Všichni jste domluveni, že se k večeru sejdete a podebatujete, na co jste případně přišli a co jste zjistili.

Po chvíli se k vám připojím, znovu čistý a připravený na nové dobrodružství...

Počkám tu s vámi v hostinci, než se vrátí ostatní, ať se můžeme trochu zkoordinovat. Zatím bych si dal trochu vína...

"Nebo toho ducha prostě někdo viděl až teď. S tou hospodou, tam by se mohlo podařit něco zjistit." konstatuji trochu nezaujatě.

"Půjdu ještě pátrat..." oznámím a vydám se do vesnice.

Já chodím pravidelně na výuku za Azmatixem a ve volném čase zajdu za místním hrobařem.

"Klepal jsem, bušil jsem a dokonce i volal," ušklíbnu se z pod kapuci.

"Jen si přisedni statečný Haldire a odpočiň si! Možná by ti pomohlo dobré víno..." zdravím elfa a napiji se ze svého pohárku, záhy se však trochu zašklebím. "..no, i když zde ho asi nedostaneš."

"Včera v noci jsme byli pátrat po zdejším duchovi, o kterém nám vyprávěl sedlák Jirout. A představ si, že jsme ho u staré brány skutečně potkali. Bylo to velmi vzrušující a strašidelné!" usměju se. "Zřejmě nemůže dojít klidu kvůli nějakému prstenu. Někteří šli dnes už pátrat a optat se místních. Možná jsi je potkal."

Těch pár co v hostinci zůstalo, vidí jak se otevírají dveře a vstupuju dovnitř. Vypadám strašně strhaně, jsem celý od bláta a páchnu močálem. Navíc mám několik šrámů na svém vínovém plášti. Teď jste si uvědomili, že jsem s vámi už několik dnů nebyl. Jen se na vás spěšně ohlédnu a hned jdu za hostinským. Od výčepu pochytíte slova jako pokoj, lázeň, čisté šaty. Pak se k vám na chvíli připojím, než bude pro mě vše připraveno.
"Teď jsem se vrátil z bažin. Azmatix mi dal úkol přinést kůži jedné z bažinných nestvůr. Pořád opakoval že obratný jsem až až a že se potřebuju naučit jak mám bojovat když mi je obratnost k ničemu. Teda řeknu vám, brodit se dva dny v bažinách není nic moc."
Dejte mi chvilku oddech a já se k vám připojím..

Tizok odešel za učencem Azmatixem, Brens míří ke strážnici.

"Já navštívím kapitána Albrechta a vojáky. Duch přeci někam tam ukazoval...ale až po tréninku u Azmatixe."

Za malý okamžík vstane i sokolník a pronese: ,,Jdu za Azmatixem a poté se podívám do strážní věže, kdyby jste mě potřebovali," řekne vám a zmizí ve dveřích.

Vysoký Trorn s maličkým Arionem, který ale to co ztrácí na výšce, bohatě dohání do šířky, odcházejí po snídani za léčitelem Kroupou.

Pjotr jde zjišťovat informace od zdejšího kněze, otce Krameriuse.

Ostatní se zatím rozmýšlejí, kde zkusí štěstí...

,,Já osobně bych navštívil otce Kramerius, nebo starého Kroupu. No a potom také Azmatixe," řekne sokolník, když se vrátí od výčepu.

"Dobře, Arione, takže jdeme spolu. Ostatní se dohodněte jak chcete." Vyrážím spolu s kudůkem za Kroupou.

Přikivuji na Trornova slova. "Já zajdu za Kroupou, jestli by něco nevěděl."

Jen co dojím a dopiju, zvedám se a vyrážím z hospody do vesnice směrem ke Kroupově příbytku.

"Já bych šel navštívit Otce Krameria," ušklíbnu se, otočím a odcházím udělat to co jsem řekl.

"Hmm, zajímavá příhoda," pravím ráno u jídla. "Měli bysme zjistit co za stavení zde stálo. Duch se zjevuje na dávno rozpadlém místě, to znamená že ukazoval spíš na věž, než na sládkovo obydlí. Tak či tak bysme si měli rozdělit lidi ve vesnici a obejít je po jednom maximálně po dvou. Navštivil bych tyto lidi:
sedláka Vochozku,
vetešníka Motla (mohl by vědět jestli nějaký prsten kdysi neměl nebo nemá),
otce Krameria,
sedláka Růžu (když sbírá kotky, tak by mohl náhodou na nějakej prsten někdy narazit),
lovce drn Matěje a Břízku (když lověj, mohli by najít...),
pastýře Jáchyma,
dědu Kroupu,
kapitána Albrechta a vojáky
a samozřejmě Azmatixe."
Promnu si čerstvě oholenou bradu, evidentně vybírám za kým půjdu...."beru si dědulu Kroupu. Sejdem se poté zde večer a uvidíme jak jsme kdo pochodili."