Kráter (6 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Letěl tam.." Jarek ukazuje směrem k řece, někam na východ až jihovýchod.
"Ke Stříbřence a pryč. Mávnul párkrát křídly a byl pryč. Myslíte, že se zase někdy vrátí?"

"Věříme ti, mladý Jarku. Jsi bystrý hoch!" pochválím Roubkova syna.

"Ten okřídlený kůň se zve pegas a jmenuje se Kilkalop. Mniši z klášteru Bílého úsvitu, kde Kilkalop přebývá, nás požádali, abychom ho pomohli nalézt, protože se po několik dní nevrátil zpět. Zdá se, že mu někdo chtěl ublížit. Vzpomeneš si, kam letěl, jakým směrem?"

Projdete přes dvorek a dozadu za chalupu. Tam hlídá možná osmiletý kluk několik hus. Sedí na špalku, za opaskem malý bičík, nožíkem vyřezává kousek kůry. Když vás spatří, seskočí a se zájmem si vás prohlíží.

"Rád tě vidím Jarku!" mávne na něj Josefín Dlouhý.
"Hlídáš dobře? Kolik máš hus?" mrkne po něm.
Klučina rychle zkoukne husy a pohotově odpoví:"Devět! Žádná mi neuteče!"

"Dobrá! Nic ti neujde! Tak jako ten okřídlený kůň, vzpomínáš? Pověz nám o tom víc." požádá ho Josefín Dlouhý.

Malý Jarek zase vyskočí na špalek. "Já ho opravdu viděl. Vyhnal jsem tenkrát husy do stráně, když tu dopadl ztěžka na zem. Tam u Mlčících kamenů." ukáže rukou k lesu s menhiry.
"Dobře jsem ho viděl. Funěl a frkal. Krvácel z boku. Chvíli tam stál, jako by chytal dech, pak se rozběhl a odletěl." mávne rukou do vzduchu, přitom třepotá prstíky jako pegas křídly.

Josefín Dlouhý pokyne, abyste ho následovali. Vede vás kolem několika stavení a chalup k roubence s několika přístavky a chlévy.

Zde na dvorku štípe dříví chlapík, pomáhají mu další dva mladíci. Na zápraží sedí kolem stolku zřejmě jeho žena a dcera, které oškubávají slepici.

"Zdravím Roubku!" pozdraví ho starosta. "Kde najdeme malého Jarka? Potřebujeme s ním promluvit ohledně toho okřídleného koně, jak jsi mi říkal."
"Jo tohle.." odpoví Roubek a ukáže za dům. "Je za chalupou. Ale kdo ví co opravdu viděl." mávne rukou a vrátí se ke své práci.

"Mám obavy, že zraněný Kilkalop skončil buď ve spárech těch lovců, nebo že odletěl, pak se tu zřejmě jen tak neobjeví, pane Stinte." obrátím se na trpaslíka.

"Souhlasím s vámi, pane Thorusi. Střípky začínají zapadat do sebe." přikývnu. "Pegas je nádherné a vzácné zvíře. Možná ho chce jen nějaký bohatý muž do své sbírky. Možná s ním má někdo jiné vlastní úmysly. Ale jsem přesvědčený, že nic z toho nebude dobré. Takové zvíře žije svobodou. Někteří jezdci snad dokázali pegase ochočit a dokonce na něm lítat, ale přesto nikdy nemůžete takové zvíře zavřít do klece. Pegas je svoboda, lehkost bytí a radost ze života. Pokud jim to vezmete, již to nebude nádherný tvor jako předtím. Nejspíš by se stejně utrápil, sešel a zahynul." povzdechnu si nad představou, že by někdo lovil tak krásné zvíře.

"Pojďme, pane Josefíne Dlouhý, za tím hochem. Promluvíme s ním, možná bude vědět ještě něco zajímavého, co by mohlo pomoci." požádám starostu, aby nám ukázal cestu ke správnému stavení.

Dvaja muži, krv a lietajúci kôň.
"Neviem ako to myslí vám ale ja by som dal ruku do ohňa za to že tí dvaja majú prsty v tom prečo je ten kôň preč. Sú to asi nejaký lovci. Snažia sa ho z nejakého dôvodu dostať a to už živého či mŕtveho podľa krvavých stôp. Ale komu by načo bolo také zviera?"
ozvem sa nahlas a uprene hľadím smerom k tajomnému lesu.

"Tož když ho nenajdeme v klašteru, tak ta okřidlena obluda piť musi. U teho Střibreho potoka na ňu počkame a je to. Ale až zajtra, ten koň stejně léta, jestli je od nas daleko nebo eště dal, je to jedno." zamudruji potom co jsme se dozvěděli informace od Josefína. Mám už po celém dni docela hlad a tak si jdu objednat jídlo do hostince. Dneska už se s ostatními nějak moc nepřátelím, ale jdu se co nejdříve odebrat ke spánku, abych byl zítra svěží.

Nemusíte čekat příliš dlouho. Josefín Dlouhý vás sám vyhledá dříve než před smluveným večerem. Zdá se, že si velmi oddechne, až odsud odejdete.

"Zdravím vás, pánové. Promluvil jsem s lidmi a zjišťoval, jestli si na cokoliv vzpomenou, co by vám mohlo být užitečné. Každý si hledí své práce, mají svých starostí dost. Každý den musí těžce pracovat, aby dokázali uživit své blízké. Přichází nemoci a jiné strasti. Každý si většinou hlídá a všímá jen svého." začíná opatrně.

"Dozvíte se mnoho klepů a drbů, jsme jen prostí lidé. Co vím, že se tu asi před týdnem pohybovali dva cizinci. Snad nějací lovci. Vyptávali se na toho okřídleného koně a bloumali po okolí. Mohli tu být tak dva tři dny, pak zmizeli. Co byli zač nebo odkud, to nevíme. S nikým se víc nevybavovali." pokrčí omluvně rameny, že víc nedokáže říci.

"Doslechl jsem se ale jednu věc, která by vám snad mohla pomoci. Sám bych jí obyčejně nevěřil, ale po tom všem, možná na tom něco bude. Malý Jarek, syn dobrého Roubka, prý viděl okřídleného koně. Roubek tvrdil, že vám to včera u piva říkal. Původně myslel, že si synek vymýšlí, ale když jste byli už další, kdo se na toho zvláštního koně vyptává, soudil, že na tom snad přeci jen něco pravdy bude. Já sám jsem toho koně nikdy neviděl, vypráví se, že přebývá v klášteru a tu a tam někdo tvrdil, že ho zahlédl na obzoru.
A starý chalupník Votruba, klid jeho duši, vždycky tvrdošíjně trval na tom, že ho několikrát spatřil pít vodu ze Stříbřenky. Nevím tedy, kde je pravda, ale můžeme promluvit s hochem, malým Jarkem."

"Víc nikdo bohužel neví, o kamenech ani nic jiného."

Zvažujete další možnosti vašeho pátrání.
Urostlý Thorus i trpaslík Stint se přiklánějí k cestě k Rudému lesu. Tam se zatím moc nechce starému Pandemonixovi, utvrzují ho v tom i varování vesničanů. Trorn Silvidianský zůstává jako vždy nezúčastněný a možná jen v tichosti rozjímá nad vyřčenými dohady.
Aer Thano zatím přemýšlí nad stopami, které objevil.

Rozhodujete se zatím ještě vyčkat a zjistit, jestli se zdejší starosta přeci jen něco dozví od místních.

"Tak přeci jenom nějaká stopa!" s nadějí si prohlížím místo, které náš hraničář označil jako stopu kopyta.

"Nedivil bych se, pokud by ti cizinci, co se tu před týdnem pohybovali, měli něco do činění se zmizením vznešeného Kilkalopa." zamyslím se a hledím na obzor za vesnicí Smržinkou.
"Nezapomínejte, že pegas párkrát máchne křídly a je vysoko a pryč během okamžiku. Vzpomeňte jak jsme ho sami krátce zahlédli ve Vísce. Vesničané ohlí k poli by si ho nemuseli všimnout ani za dne."

"Zdá se tedy, že tu pegas Kilkalop v poslední době byl, ale co se přesně stalo a kam se vydal? Možná přeci jenom někdo z místních něco zahlédl nebo bude vědět. Vyčkal bych, co zjistí starosta Josefín Dlouhý."

"Jedna možnost mě napadá," obrátím se k Thorusovi.
Ta stopa je určitě starší než čtyři, pět dní. Po takové době už nedokážu určit, jestli vznikla ve dne nebo v noci.
Ukážu k místu s otiskem a s pokývnutím hlavy směrem k vesnici pokračuji:
"Vesničané jsou prostí lidé. Ve dne pracují a ne zrovna lehce. V noci jsou rádi, když mohou spát a nabírat síly na další namáhavý den. Kdyby tu byl Kilkalop v noci, nemusel by ho nikdo z místních vidět."

"Vesničané by nám snad o tom řekli." řeknu do prázdna na Thorova slova. Sám jim moc nevěřím a začíná mi to tu docela smrdět.

" No pokiaľ by som šiel k lesu potreboval by som 3 dny kým by som sa vrátil" vravel som starcovi keď sa ozval náš spoločník zo svojim nálezom ktorý hneď upútal našu pozornosť.
"Takže predsa. Hmm. Ako že mi to uniklo?..... Tak čo teraz? Tí ľudia ho tu museli vidieť. Lietajúci kôň to je šialenosť pre roľníkov. Ešte teraz by o nej hovorili. Ale čo tí čo ho hľadali pred nami? nemohli to byť práve tá čo ho zranili?" odpovedám len tak do vzduchu a premýšlam

Obhlédl jsem prostranství s menhiry a potom zamířil podél několika tmavých skvrn směrem k vesnici. Na každém druhém či třetím kroku se shýbnu, abych si místo důkladně prohlédl. Přitom rukou rozhrnuji trsy travin a sem tam pročísnu prsty chumáč stébel.
Náhle na jednom místě přikleknu a pomalu rozhrnu trávu oběma rukama.
"Něco jsem našel," postavím se a zahledím se směrem k vesnici. Několikrát kouknu dolů mezi trávu a zase hlavu zvednu.
Je to otisk. Jsem si jistý, že otisk kopyta.
Ještě jednou se podívám na svůj nález, pak pomalu zamířím očima nad okolní terén a zvolna se obrátím.

Jako kdybych sledoval nějakého tvora, který se dal do běhu, tady se odrazil a vznesl se do výše.

Aer Thano obhlíží menhiry a jejich okolí. Soustředěně prohlíží zem porostlou travinou. Každou chvíli přidřepne, rukama opatrně projíždí nejbližší místa, lehce odhrnuje stébla a omakává půdu. Někdy se jen postaví a upřeně sleduje obzor.

"Zkusím to," řeknu s přikývnutím a pokračuji směrem k menhirům. Tam prohlédnu zblízka kámen se skvrnami, jednu z nich zvolna přejedu prsty a pak se na chvíli přikrčím, abych ji viděl od spodu a ze šikma proti světlé obloze.

Po chvíli prohlížení se zaměřím na stopy poblíž kamenů a pozvednu ruku směrem k Thorusovi:
"Skutečně je to krev. Tedy jsem si tím skoro jistý. Jenže takhle pouhým pohledem lze těžko říci, jaký tvor tu krvácel."

Potom začnu prohlížet zem v okolí.
"Traviny se po ohnutí narovnají do tří dnů. Jestli je to týden, tak jedině nějaká zlomená stébla, nebo možná zbytky otisků kopyt," stručně vysvětluji, co zkouším najít.

"Co říkáte pane Thorusi?" obrátím se na barbara, který se chystá vydat k Rudému lesu.

"Neměli bychom se unáhlit. Když už jste tak vyjednával s místním starostou, počkal bych, co se od něj dozvíme. Možná není třeba vyčkávat až do večera. Zatím se můžeme porozhlédnout ještě zde a na poledne se vydat za panem Josefínem Dlouhým, co zjistil. Tuším, že nebude příliš otálet."

"Hádám, že si oddechne, až budeme odsud na míle daleko."

"Pokud tu pegas Kilkalop před týdnem byl, jsem přesvědčený, že ho někdo z místních zahlédl. Mohli bychom tak zjistit, jakým směrem se dál vydal. To je asi jediné vodítko, kterého se můžeme chytit." uvažuji.
"Pokud to byl skutečně Kilkalop a byl zraněn, je to znepokojivé a mnohé by vysvětlilo, proč se nevrátil do klášteru."

"Přikláním se k tomu, aby pan Aer Thano zkusil najít stopy, pokud nám to může pomoci. Jinak bych vyčkal, co zjistí zdejší starosta Josefín Dlouhý. Podle toho bych se rozhodnul, kam vyrazit hledat."

"Věřím, pane Thorusi, že dokážete cestovat velmi svižně, ale ten les bude možná i den cesty vzdálený. Nejsem si tak jistý, jestli by bylo skutečně dobré se rozdělovat." uvažuji nad návrhem barbara.

"Jestli tu jsou nějaké stopy, možná by je dokázal nalézt i tady pan Aer Thano?" otočím se na našeho hraničáře.
"Také se možná ještě dozvíme něco zajímavého od starosty Josefína Dlouhého. K němu budou zřejmě místní sdílnější."

Po ukončení rozhovoru s dedinčanom otočím pozornosť ku starcovi.
"No to neviem či je to jeho krv ale čo by tu robil? aj keď to záhadne objavenie a zmyznutie stôp by nasvedčovalo niečomu lietajúcemu. Ale to už nie su úvahy pre mňa. Ako som povedal aj starcovi mal by som si prezrieť ten les. Som najrýchlejší z vás a tak by ste mi mohli postrážiť veci a ja si to tam prebehnem a poobzerám sa čo zistím tak aby som tu poobede bol naspäť a vy sa poobzerajte po okolí. Keby sme šli spolu síce sme silnejšia partia ale čos a týka rýchlosti len by ste ma zdržiavali."
Odpoviem a už sa zberám podať ostatným svoje veci a vyrazit s Kysom smerom k lesu.