Kráter (92 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Chcete lovit zlatou rybku?" usměji se na elfa.

Jasné..Len budem potreebovať jeden alebo dva páry silných rúk..Silnejších než mojich.Usmejem sa na starca a znova bez rozmyslu skočím do vody nohami napred tesne vedľa móla.Hneď sa znova vynorím a so širokým úsmevom si vytriem z očí vodu:
Podáte mi niekto prosím pekne nôž?

"Tak, zdá se, že člun máme k dispozici, pane Triamosi." povídám napjatě, když vidím, že Pjotr vypůjčil loďku.
Popojdu trochu blíže k molu a zvědavě se rozhlížím po hladině rybníku. "Povíte nám tak už, copak jste objevil?"

Stojím si s úsmevom na moste a nevšímam si ten chlad čo mi lezie na kožu.Pozerám na vodu a v hlave mi víria myšlienky,čo to tam môže byť ukryté.
Zlato?Čarovné zbrane či amulety?poklad?Vlastne to je aj zlato aj čarovné hračky...Mŕtvola?

Prošedivělý Otýpka schovává s úsměvem stříbrnou minci a ukazuje na delší pramici přivázanou u mola. "Tam tu si půjčte, pane. Vejde se vás tam i víc, pokud budete chtít."

"Stříbrňák?" Zaváhám, " mno, nic není zadarmo." Pak začnu štrachat v měšci a vytáhnu z něj požadovanou minci, kterou ne příliš ochotně podávám rybářům. "Tak kterou mi půjčíte?"

"Dali jste stříbrný za každou loďku, pane." odpovídá rybář Otýpka.

S Triamosovým halekáním že něco našel přestávám myslet na okřídleného koně a dívám se jak se bude situace dále vyvíjet. Co tam je tak těžkýho, že na to potřebuje člun? Jen jestli na nás něco nehraje aby zaujmul, to by mu bylo typický, mihne se mi hlavou.

"Aha, a kolik jsme zaplatili minule?" Ptám se a na tváři se mi zřetelně odrazí překvapení.

Rybáři Otýpka i Josef zhlédnou k Pjotrovi. "No, to víte že ano, pane. Jestli zaplatíte tak dobře jak posledně, můžete na pramici vyplout."

Chvíli sleduji jak z Žabikucha stékají provazce vody a pak se rozvážně vydám k čekajícím rybářům:
"Dobré odpoledne, mistři rybáři. Rád bych se zeptal, jestli bychom si ještě jednou nemohli půjčit vaši loďku."

"Tak skočte někdo půjčit tu loďku, nekoukejte tak."
Rychle vylezu z vody a snažím se ze sebe rukama setřít vodu. Seberu halenu a začnu se do ní utírat. Pak se obléknu, halenu trochu properu v rybníce a položím ji uschnout na sluníčko.

Rybáři Josef a Otýpka sedí u svých chatrčí a spravují své sítě. Jejich loďky jsou přivázány ke kůlům u břehu. Nejmladší Mikeš je ve svém člunu na rybníce.

Keď bude čln tak vám to všetkým ukážem.Usmejem sa šibalsky a začnem sa triasť..Možno od zimi a možno od vzrušenia...Ale podľa toho že mi modrajú pery skôr od zimy.

Rychle připlavu k Triamosovi a ještě zadýchaný, stojící na mělčině se ho ptám.
"Co jsi našel?"
Rozhlížím se po hladině rybníka jestli také něco nezahlédnu.

"Jak se říká: Každý tolik co si zaslouží." zamrkám šibalsky na elfa, ze kterého stále kape voda.

Nebudem to skúšať..Načo aj že?Pamätáte sa na tú mapku?Usmejem sa a pozerám sa do rybníka stojac na móle nahý a vôbec mi to neprekáža.
Chcem sa spýtať..Mal by som nárok na nejakú zvláštnu odmenu ak by som to našiel ja?Alebo ak by sa to našlo vĎaka mne?Otočím sa tvárou na starého muža,ktorého mám svojím spôsobom rád kvôôli jeho miernosti a múdrosti.

"A copak, mladý pane Triamosi?" usměji se a sleduji mokrého elfa. "Chcete se znovu pokusit potápět?"

"Přirovnávám okřídleného koně ke koni obyčejnému," poškrábu se na hlavě, "je to skutečně jedinečný tvor, ale to je přece i každý jiný kůň."

Pak ale pohledem střelím směrem k Triamosovi: "Co to jen ten bard křičí, že by ho napadla pod vodou nějaká geniální píseň?"

Dobrá správa!Zožente čln!Zasmejem sa a plávam k mólu aby som vystúpil na sucho.
Vystúpim na mólo a začnem zo seba dlaňami stierať vodu a nejakú vodu tiež vytriasam z vlasov a uší.Stále sa usmievajúc sa k ostatným otočím chrbtom a pozriem sa na stred rybníka.
Tak som ťa predsa len asi našiel...Pomyslím si spokojne