Kráter (93 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Žabikuch plave podél břehu, zatímco Triamos šplouchá u dřevěného mola. Po chvilce se zřejmě zkouší potápět. Vidíte, jak se překulil a nohama divoce kope, aby se rychleji dostal pod hladinu. Po chvilce se ale znovu vynořuje, rozdýchává se a rozhlíží kolem sebe.

Obídem si rybník a pridám sa k ostatným, ktorý ostávajú stále fascinovaní tým lietajúcim tvorom.
"Usstan si myslí, že taký tvor by mal mať duul'ssom.. voľno.. Pegas zhah krásny tvor a žiaden rivill by nemal ply'uss.. chytiť.. takého tvora. Tak káže moja viera k Eilistraee. Na čo by dos aj bol, v klietka?" pousmejem sa.

Usmejem sa a zrýchleným dýchaním si prekysličím organizmus.Potom ešte zaletím pohľadom k ostatným,zhlboka sa nadýchnem a otočím sa vo vode dolu hlavou.Chvíľu mi trčia len nohy a potom už nič.

"Ano, ale přirovnávat pegase ke koni není zřejmě nejpřesnější."

"Chch.." usměji se, "..byla by to asi velká boule, spadnout z takové výšky!"

"Tím si právě nejsem jistý," otočím se na Flaveria Pandemonixe, "divokého koně člověk zkrotil a využívá. Pes je také naším přítelem. Vždy záleží na přístupu, někdy je pes uvázaný u boudy a dostává nažrat. A někdy je pes společníkem se kterým se jeho pán dělí o jídlo, o přístřeší a vede ho, aby společně dokázali žít jak v lidské společnosti. Pes pak vede svého pána v prostředí zvířecím. Přesto je třeba, aby byl jeden vůdcem a prostředky k dosažení této spolupráce mohou být někdy dost tvrdé."

Odmlčím se a zamyšleně hledím do dáli, pak se ušklíbnu a dodám: "Každopádně při krocení tohoto koně, bych spadnout ze sedla nechtěl."

Juhúú.Zvolám si veselo keď sa zachytím rukami móla za čo si istotne vyslúžim minimálne nesúhlasný pohľad od rybárov a pre bláznov určený pohľad od niektorých suchších členov skupiny.
Nejdete si tiež zaplávať?Voda je skvelá!Usmievam sa na nich úprimne keď ich volám dosť nahlas aby ma predsa len počuli.

"Máte pravdu, pane Pjotře." pokývám souhlasně hlavou. "Takovému tvorovi nemůžete vzít jeho přirozenou svobodu. Muselo by se jednat spíše o přátelství, důvěru a vzájemné respektování. V takovém vztahu by nikdo nesměl být pánem, ale partnery." přemítám nad myšlenkou ochočení pegase.

"Obávám se, že tvora, který má křídla není zrovna snadné spoutat." Říkám dál a hledím na modrý obzor, jako kdybych očekával, že se bělostný, okřídlený kůň znovu objeví.

"Ano, jistě, získat možnosti podobné jeho by bylo skutečně skvělé."

Potáhnu se za levý knír a chvíli přemýšlím: "Nedokážu si však představit toho tvora spoutaného, jaká klec by jej udržela v zajetí?"

"Jenom se svézt? Mít ho. To by dalo člověku takových možností." Zamyslím se stejně jako Pjotr. Když vidím že Pegas na obzoru nikde není, otočím se směrem k našim potápěčům a znuděně čekám jestli se něco bude dít.

Obejdu pomalu rybník a zastavím se nedaleko Trorna. Chvíli hledím stejným směrem jako on a pak řeknu: "Nádherný tvor, že?" Pod knírem mi zahraje nepříliš častý a téměř ironický úsměv: "Kdo by se na něm nechtěl svézt?"

Když dojdeme k rybníku, lehce přejedu pohledem po hladině, pak se ale otočím směrem kam letěl pegas jako bych ho vyhlížel.

Tentokrát sa mi táto činnosť nevidí až taká zábavná ako predtým, predsa len, takéto kľudné tempo elfovi nesvedčí ani zďaleka tak ako topenie a preto prestávam plávaniu venovať pozornosť.

Podobne ako Pjotr, aj ja sa vydávam na malú prechádzku okolo jazera, no na rozdiel od Pjotra, ja nič neprehľadávam.

Když vidím, jak si to Triamos ve vodě užívá neodolám a také se svléknu a pomalu vlezu do vody.
Párkrát se potopím a plavu dál od břehu. Pak zavolám na břeh.
"Není to tak špatné."

Štíhlý elf se nechává nadnášet chladivou vodou, splývá, několika tempy plave podél břehu. Je vidět, že během výcviku na sobě zapracoval.

Pjotr zatím vyrazil okolo rybníka, nahlíží do rákosí, zkoumá vysoké trsy trávy.

Nechám plavce plavci a zkusím ještě jednou obejít rybník.

Přicházíte k místnímu rybníku, o který se starají zdejší tři rybáři.
Léto již značně pokročilo, ale slunce vysoko na obloze přesto ještě dokáže intenzivně hřát. Zelenavá voda tak láká k osvěžení.

Triamos na nic nečeká, vyklouzl ze svých šatů a skočil do vody.

Takže sa bavíte!To je dobre.Zasmejem sa nahlas ale pridám do kroku smerom k rybníku:
Ale plávanie pocvičí telo a voda očistí myseľ.A hudba čerpá z nových hlbín..Po tom,čo som sa minule takmer utopil,Priznávam sa narovinu a s úsmevom na tvári:Som dostal pár skvelých nápadov na nejaké akordy..Teším sa čo budem hrať dnes večer.

"Ech.." povzdechnu si, když zvedám ze země své kostnaté tělo. "..chápu, proč ten skřet Gorkish žil v té temné jeskyni. Žádné spalující vedro.."
Opírám se o svoji pokřivenou cestovní hůl a následuji ostatní. "Inu, alespoň si zatím schladím nohy, než se náš vodník pan Triamos vykoupe."

Vyjjimečně nemám co dělat, takže se přidávám ke skupince jdoucí k rybníku. Pravděpodobně doufám, že se bard utopí a konečně nebudu muset poslouchat ty jeho "otravný písničky". Že bych se ale koupal o tom ani náhodou neuvažuji.

Ležím v trávě a mlčky pozoruji oblohu. Sleduji jak se trsy trávy chvějí v jemném vánku, pozoruji jak putují bílé obláčky po obloze a vychutnávám vůni odpočinku a klidu. Povinnosti čekají tam někdo v pozadí, ... vím o nich a také vím, že ještě chvíli počkají. Ne však moc dlouho.

Když se Trorn a Žabikuch vydají k rybníku, zvednu se také a vydám se tam s nimi. Nemám sice v úmyslu se koupat, ... ale myšlenka, že by se nějakým zázrakem podařilo získat prostředky na cestu zpět do města je dostatečnou motivací.