Barevná srdce (137 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Držíte se na cestě, aby vám bohatá rosa nemáčela boty a ustrojení. Když za vrcholem kopce musíte přece jen do trávy, pohlédnete k západu kam cesta uhýbá. V dálce se snad něco pohlo. Asi první vůz s dalším senem. Ale na čekání není čas. Šero stále bledne, jak se blíží úsvit.
Dole jste přelezli ohradu a zamířili po cestě k východu, tam kde čeká ten divný les. Do vašich kroků zaznívá křik prvních denních ptáků.

Trpaslík se také hrabe na nohy, i když je vidět, že by si radši ještě poležel, než se vydal do těch zrádných houštin.

Několik doušků piva hned po ránu však vykouzlí na trpaslíkově vousaté tváři spokojený výraz. Spořádá několik kousků sušeného masa, oblékne svoji zbroj, popadne kladivo a opouští salaš, která se stala na jednu noc příhodným obydlím.

"Tak, vzhůru na cesty!" křiknu, když si doplním vodu do jednoho svého měchu.

Probouzím se s Leafovým budíčkem. Poté, co něco málo posnídám a zabalím si své věci, si dojdu nabrat čerstvou vodu do svého vaku.

"Tak přátelé, je čas vyrazit. Hurá do toho trní."

Po klidné noci se probouzíte s pocitem dobrého odpočinutí. Když Elemar viděl jak Dark usnul, také on si na několik hodin pospal a nyní spolu oba nabírají čerstvou vodu. Kousek sucharu, jablko nebo doušek piva, spíše na chuť než jako snídaně. Balíte si věci a scházíte se před salaší.
Tma zvolna šedne. Blíží se úsvit. Lehký opar těsně nad zemí se mění ve spoustu kapek rosy na trávě.

Také mě vzbudí Leafův budíček a identicky s Loren si zívnu a řeknu ve stejnou chvíli "Dobré ráno. usměji se nad tím a sáhnu po jednom jablku co mi zbylo ze včera tak jako Loren. Pak hodím deku do vaku a ten si přehodím přez rameno trochu se podivím že sme se s Loren takhle setkali v tolika věcech ,ale když se rozhlédnu že podobně konají i ostatní tak si řeknu že to jeprostě náhoda.

Vstávat kamarádi, den za chvíli začne a my se na cestu musíme vydat co nejdřív!
Zobudí ma Leaffov hlas.. Preberiem sa zo sna a prebudím sa do čiernej tmy.. Otvorím oči a započúvam sa do okolitých zvukov svojích preberajúcich sa spoločníkov.. Zívnem, ruku si položím pred ústa a so slovami "Dobré ráno.." sa posadím a vytiahnem z vaku jablko, ktoré pomaly schrúmem. Potom si začnem baliť deku do vaku. Ten si prehodím cez rameno a do ruky vezmem palicu, ktorú znova uchopím približne vo výške ramien..
"Tak..., môžme vyraziť?" spýtam sa nakoniec..

Do salaše jsem přišel s celou skupinkou a bez velkého rozmíšlení jsem si našel místo někde na větší hromádce sena a uvelebil jsem se k spánku. Štěkání Darka mě moc nezaujalo, zvláště když se o něj začal zajímat Elemar. S poklidem a touhou nabrat co nejvíce sil na zítřejší pochod jsem upadl do hlubokého spánku.

Vzbudil jsem se těsně před rozbřeskem (teda přesněji ne jám, ale můj močový měchýř) ... šel jsem ven si ulevit a myslel jsem si, že si poté ještě alespoň hodinku zdřímnu. Jak jsem vyšel ven ze salaše, uviděl jsme však na obzoru první paprsky deroucí se spoza země a veděl jsem, že den začíná. Po chvíli jsem se vrátil zpět do salaše....Vstávat kamarádi, den za chvíli začne a my se na cestu musíme vydat co nejdřív! snažím se vzbudit své druhy a balím si přitom své věci.

Jasná noční obloha je hustě posetá hvězdami, přesto uvnitř salaše je skoro úplná tma. Jen u otevřených vrat a poblíž větracích otvorů je šero.
Dark několikrát pozvedl hlavu, začichal a poslouchal. Pokaždé ale zase položil hlavu na packy a ještě dlouho před půlnocí usnul zvířecím klidným a ostražitě lehkým spánkem.

Nové seno na patře voní mnoha bylinkami a přispívá k pohodě spících. Jejich chrupání prokládá jen občasné zaskřípění dřevěné stavby. K půlnoci se ozval vzdálený ptačí kvil. V černi noci se pomalu rodí další den.
Copak asi přinese, kdo ví ...

Pozrem na kopu sena a potom na Darka, tíško iba pre mna a pre darka poviem čo si tam objavil??? začudovane sa pozriem zniovu na seno...Ked tam nič podezrelé neidím poviem ostatným
Dark tu niečo cíti, možno podkan, možno niečo iné neviem ale pre istotu zostanem s ním a budem hore, prespite sa... potom pohladím darka a smutne pozriem na svoju rozloženú deku na zemi.
Spal by som ale Dark niečo cíti, prezriem to, nesiem zaspať, sme blýzko lesa, i sem sa môže niečo dostať...Nesmiem zaspať!!!stále sa mi v hlave opakuje tá istá myšlienka. Vstanem, podídem ku kope sena a prešpáram ho svojim mečom, aby som mal istotu že tam nič nie je...Niektorí už spia a ja si sadnem pri nich na svoju deku, smutným pohladom sledujem okolie spolu s Darkom

"Chrrrrrr......chrrrrrrr.......chrrrrrr..."

Tok mojích myšlienok preruší štekot Darka..
Prečo ten pes šteká??
"Prečo ten pes šteká?" spýtam sa, aby to nevyznelo tak, že mi to prekáža, ale z môjho hlasu je cítiť zvedavosť..
"Deje sa niečo?"

Dark vypil vodu z misky, zavrčel směrem k hromadě sena a pak si lehl vedle pána.
Otevřenými vraty dovnitř dopadají poslední sluneční paprsky.

Dark puštěný ze řemínku klikatě proběhl prostor za stálého očichávání podlahy. Když se dostal dozadu, náhle zamířil k hromadě sena a s vrčením a poštěkáváním strkal packou do sena v místě, kde se hromada opírá o zadní stěnu salaše. Po chvíli přestal a vyběhl ven. Novým štěkáním přiměl Elemara vyjít za ním. Za salaší našel Darka, jak běhá kolem studny a vrtí ocasem.
Nad obezděnou studnou je šindelová stříška, která kryje rumpál s namotaným silným provazem. K provazu je přivázaný pěkný dřevěný džber, který stojí na kraji obezdívky.
Elemar nabral vodu na misku pro Darka a vrátil se s ním do salaše. Když vám říká o studni, někteří z vás už podřimují.
Slunce už skoro celé zapadlo pod obzor. Než se další den objeví, měli byste vstupovat do lesa.

"Uuáááááááchhh...." zívnu a protahuji se v kříži. "U všech Stínů!" zabručím. "Zítra zase do toho zatracenýho lesa. Všechny Atwarovy hromy na ten ďábelský les!! Spálit a kopat zlato!" zakřením se nad tou představou.

Uvelebím se na dece, ruku položím na rukojeť svého válečného kladiva a během chvilky již také spokojeně odchrupuju...

Po jídle ze sebe stáhnu vycpávanici a p vzoru mých druhů vytáhnu deku ,zakuklím se do ní a spokojeně usínám.

"Aaaaach." Začichám vůni sena. "Tady se bude nocovat určitě lépe než uprostřed temného lesa." Zaberu si místečko někde u stěny, přinesu si tam trochu více sena, sundám si zbroj a pomalu se chystám ulehnout.

"Tak zítra brzo ráno. Ať dojdeme co nejdál."

Pak se zavrtím s přikrývkou do sena a po chvíli již jen slyšíte, jak pravidelně oddechuju....

Chvílku postojím pred pred dverami a započúvam sa do okolitých zvukov. Nepočujem však nič zvláštne a tak opatrne vojdem dnu.. Pomaly si nájdem nejaké miesto, kde zložím svoj vak a následne z neho vytiahnem deku..
Vyzerá to, akoby som bola ponorená do svojích vlastných myšlienok a ostatných si príliš nevšímam..
Na čo si sa to zase dala, Loren? Stále sa zamotávaš do väčších a väčších problémov. Ako mu to len vysvetlíš? A nájdeš ho vôbec..?

Vejdu dovnitř a prohlížím si vnitřek.
"Takovou sme měli u nás doma taky ,akorát možná byla trochu menší ,ale sena sme vždycky měli víc." usměji se a věci složím u hromady v rohu.
NAposledy se protáhnu a poté uůehnu opřen o hromadu sena s úmyslem již dnes nevstávat ,sáhnu do batohu pro trochu ovoce co jsem si vzal a začnu hodovat.

Zamračený si prohlížím naše dnešní nocležiště.

"No, palác to zrovna není..." zabručím a napiju se ze svého měchu.
Pak si najdu příhodné místo, kde je dostatečná vystýlka ze sena, vybalím cestovní deku, odložím vak, sundám zbroj, kladivo opřu na dosah své krátké ruky a začnu chroupat sušené maso, abych nešel spát hladový.

Jednoduchá závora určitě neslouží jako důkladný zámek. Spíše jen má bránit vrata proti samovolnému otevření.
Farin za tichého skřípotu otevřel směrem ven jedno křídlo vrat a přirazil ho až ke stěně. Druhé křídlo se samo o kousek pootevřelo a vy nahlížíte dovnitř.
V šeru je vidět velký prostor u vrat volný až ke střeše. Zadní dvě třetiny jsou překryté patrem. Po levé straně je o patro opřený žebřík. Nahoře na patře je vidět zásoby nového sena.
Po délce obou postranních stěn je několik větracích otvorů s mřížemi z dřevěných latěk. Otvory jsou skoro čtyři sáhy vysoko, v zadní části pod úrovní patra. Suchá hliněná podlaha je celá pokrytá hrstkami sena.
V pravém zadním rohu je ze sena velká, asi dva sáhy vysoká hromada.