Barevná srdce (138 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Přicházím ke stavení a zkouším vrata, jestli se dají otevřít. "Tak tohle bude náše dnešní ubytování."

Spodní čtvrtina slunečního kotouče už je pod obzorem, když jste se zastavili u předposlední ohrady. Pohlížíte k severu na kopec, za jehož vrcholem by měla být salaš, možná vaše dnešní nocležiště. Ale na dlouhé přemýšlení není vhodný čas.
Přelezli jste ohradu a po pastvině stoupáte do mírného svahu. V jeho polovině, zleva od městečka a dál náhoru, vede polní cesta. Když po ní dojdete na vrchol, vidíte jak cesta končí o kus níže u rozlehlé roubenné stavby. Ze západní strany ke stavbě přiléhá další plocha, krytá střechou na kůlech. Tam se asi mohou ovce skrýt před deštěm. Nyní je prázdná.
Po chvíli chůze rozeznáte zavřená vrata a větrací otvory ve stěnách. Část plochy pod přístřeškem je pokrytá hrstkami sena, zbytek je čistě umetený.
Slunce už skoro napůl zapadlo.

Trpaslík mlčky pochoduje a zdá se, že si udržuje odstup od slepé elfky.

Když se dostaneme k ohradám, zadívám se k severu a odfrknu si: "Pchh...tamhle někde na kopci už musí být ta salaš."

Vyrovnám účet k hostinského spokojnosti, aj keď na mojej tváry badať známku nesúhlasu s tým, že odomňa nechcel peniaze za víno..
Je to od neho veľmi milé, ale nemám to rada..
Aj napriek tomu sa však na hostinského usmejem
"Ďakujem, ste veľmi láskavý.. Verím, že sa ešte stretneme.." Niektorí z Vás pochopili, že som celkom zámerne nepoužila frázu "ešte sa uvidíme"..

Slnko zapadá ..pomyslím si a tvár zdvihnem smerom k oblohe.. , je chladnejšie ako predtým ako som vstúpila do hostinca.. zhodnotím situáciu a poviem...
"Mali by sme sa poponáhlať.." ..a pustím sa do chôdze. Paličkou kontrolujem každý miesto na ktoré vstúpim, no na počudovanie, vôbec ma to nezdržiava, naopak, kráčam celkom svižne po Vaších bokoch.. Orientáciu v ceste mi ulahčujú aj vaše hlasy a kroky..

Farin se chvíli dohaduje s Gwargem, od kterého si musel vypůjčit dva zlaté na svůj balíček.
Pak ale ostatní ukáží na slunce, které je těsně nad obzorem a tak vyrazíte po cestě k východu.
Míjíte opět zahrádky s lidmi, kteří tam okopávají záhony a sklízí nějakou zeleninu. Dětí je venku už mnohem méně a ty jen mlčky koukají, když procházíte kolem.
Když minete poslední stavení a ocitnete se mezi ohradami, slunce se dotkne spodním okrajem obzoru. Vaše dlouhé stíny míří před vás a pobízejí vás do kroku.

Hostinský vám ukázal už známou tabulku s účtem.
jídlo:
Cestovní balíček...3 zl
Vepřová nebo jelení pečeně s chlebem...5 st
pití:
voda k jídlu zdarma
1 pivo...4 st
Simon 1 pivo, 1 balíček...3zl 4 st
Gwarg 1 balíček, 4 piva(do měchu a 2 korbele)...3 zl 15 st 5 md
Ramus 2 balíčky, pečeně...6 zl 5 st
Leaf 1 balíček...3 zl
Farin 1 balíček...3 zl
Loren pečeně...5 st

Když Loren uslyšela cenu, ukázala rukou na sklenici s vínem. Hostinský se obrátil k ní a tichým, přesto však důstojným hlasem pronesl:
Pro tento den bylo mi ctí nabídnout vám to víno a také tento balíček.
Zřejmě tak naplnil nějaký místní zvyk úcty ke slepým, podobně jako se jí věnoval při jejím příchodu.
Zvolna si uvědomujete, že Loren není jako jiní slepci, kteří jen přežívají s pomocí okolí. Ti, kteří bojují se svým osudem, takoví podobnou úctu zasluhují.

Vaše cinkání mincemi přešel hostinský s přátelským úsměvem a potom kývnul na strážného, který přišel spolu s Loren. Nyní vám opět přidržel dveře a vyšel za vámi.
Před hostincem ukázal k východu.
Po hlavní cestě až k ohradám. U konce přes ohradu na sever na kopec.
Po těch slovech se uklonil k Loren a odešel k radnici.

Taé se zvednu od stolu a ve stoje pozoruji druhy jak se hotoví k odchodu...a přitom se podívám na hostinského, jestli nás k zaplacení vyzve sám a nebo to nechá na nás...

Usměji se při Farinových slovech a mírně přikyvuji.
"Přesně tak." ušklíbnu se ,kouknu jestli již nevidomá eflka dojedla a pomalu začnu sbírat věci sem tam dopíjím zbytky svého piva.

"Ano, taky bych vyrazil obhlédnout náš nocleh. Spánek je kromě jídla nejlepším přítelem hobita." Pomalu posbírám všechny svoje věci a chystám se k odchodu.

..radši bych si tu salaš obhlídl za světla..
Hmm, za svetla.. Kto vie ako teraz vyzerá svetlo?
"Áno, súhlasím.." prehodím, keď dojem posledné sústo..
"Ak by teda nikto nemal nič proti mojej spoločnosti, tak ja som pripravená vyraziť.."
poviem a neurčite pozriem smerom na ostatných..
Mám pocit, že niektorí sa ma trochu boja...

Dark se zřejmě rozhodl, že Loren si zasluhuje bližší pozornost, než jak připadá jeho pánovi. Protáhl se k elfce, pomalu a důkladně očichal její hůl a potom se zadíval na její obličej.
Tichým štěknutím asi prohlásil Loren za přítele neboť ji šťouchnul čumákem do nohy a opřel si hlavu o její koleno. Když ho Loren podrbala za ušima, vesele zavrtěl ocasem a vrátil se k Elemarovi.

Souhlasím s Elemarem, radši bych si tu salaš obhlídl za světla, ať vímej estli je tam vše v pořádku. A čím delší odpočinek se nám podaří urvat, tím líp...nezapomeňte že musíme zítra velcie brzy vyrazit na cestu. doplní kroll Elemara od stolu.

"Bud zdráva, krásko"
Pronese mlčenlivý elf přes stůl a lehce přikývne. Upije ze sklenice vody a poslouchá o čem ese kde mluví.

Dosiaľ som iba ticho sedel, nič nevravel ale teraz ked si k nám prisadla mladá elfka, i Dark spozoroval niekoho nového v našej prítomnosti...Ked si prisadla, iba som si ju premeral očami ale nekomentujem nič čo sa deje, dosiaľ som iba ticho sledoval čo sa okolo dialo ale ked padol príbeh toho čo sa zatial udialo a čo máme na pláne poviem

No mali by sme skočiť do toho salaša a poriadne sa vyspať, v lese to nebude ako sme už mohli vidieť prechádzka prírdou ale boj o život, treba nabrať sily...

Znovu sa oprem o operadlo stoličky, pohladím Darka a sledujem z prítmia svojhu kúsku stola svoje okolie...

Vypočujem si rozprávanie mojích spolusediacich a pustím sa do jedla.. Je až prekvapujúce ako presne narábam s príborom..
Občas si upijem z čaše vína.. Ako vidno všetky pohyby robím úplne prirodzene a sebaisto..
"To je vskutku veľmi zaujímavé.. Bol by niekto z Vás proti, ak by som sa pridala? Sľubujem, že Vás nebudem zdržiavať.."

Tech
Budu několik dnů na cestách. Vrátím se až v úterý. Přeji vám hezké dny.

Hostinský se znovu symbolicky uklonil a odešel do kuchyně. Za chvíli se vrátil s oroseným džbánkem k pultu. Do pěkné zdobené sklenice nalil ze džbánku červené víno a sklenici donesl na stůl před elfku.
Když Loren vyslovila klenotníkovo jméno, dlouze jste se po sobě podívali. Zdá se, že i na jiná místa poslal Ashir svoji vyhlášku. Stručně povíte elfce, jak jste se sešli v hostinci U rozcestí, kde jste četli Ashirovu nabídku a rozhodli jste se společně zkusit štěstí.
Díky pánu Rynhemovi víte, že klenotníka máte hledat ve městě Haraqa, jeden den cesty k rozcestí a potom asi čtyři dny po velké cestě na sever. Také jste se zmínili o radě pána Rynhema, přespat v salaši u městečka a vyrazit brzo ráno, abyste do lesa vstoupili pokud možno těsně před svítáním.
Hostinský mezi tím donesl na tácu kus pěkné pečeně a další chléb a oboje položil na stůl před Loren. Gwargovi donesl druhý korbel piva.

Jako krollovi mi elfčina vlatnost zase tak zázračná nepřijde a představivosti jsem taky přiliš nepobral...ale její příjemné rysy a hezký tón hlasu se mi zamlouvá a začíná líbit. Sedím u stolu a poslouchám debatu druhů....

Prohlížím si s údivem, ale i s nedůvěrou, přisednuvší elfku. Nic neříkám, jen poslouchám a když dopiju pivo, mávám na hostinského, aby mi přinesl další.

Kolikáté pivo ten trpaslík už dneska vycamral? Stáčí to do sebe jako do pivovarského sudu.

Usadím sa na stoličku..
"Ďakujem.. Moje meno je Loren.." prehovorím na Farina a nečakane mu podám ruku v presnej výške a smere a opätujem mu pevný stisk..
Hlavu otočím k hostinskému a tichým hlasom ho požiadam
".. o čašu červeného vína.. a niečo na jedenie, stačí mi malá porcia niečoho teplého, nezjem toho veľa.."
Potom sa otočím k ďalšiemu spolusediacemu a ruku vystriem na znak pozdravu..
"Asi ste trochu nesvoji, áno, som slepá.. O zrak som prišla pred dvadsiatimištyrmi zimami..." na chvílku sa odmlčím, akoby pri spomienke na nejakú nešťastnú udalosť..
"Za tak dlhú dobu som sa naučila žiť aj bez zraku a teraz som na cestách a hladám jedného klenotníka menom Ashir.. Nepoznáte niekoho takého?"