Barevná srdce (139 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Elfka se otočí k Farinovi. Ten sebou překvapeně trhne, když elfka nepatrně kývne pozvednutou hlavou a potom uchopí jeho ruku. Také ostatní udiveně zírají. Jediný Leaf nadaný ultrasluchem ihned pochopil elfčino zakývnutí. Elfka vidí zvuk.
Pomalu to dochází i ostatním. Už jste slyšeli o nevidoucích, kteří nasloucháním jsou schopní zjistit docela přesně, co se kolem nich děje. Elfka pustila hobitovu ruku a když pomalu otočila hlavou, všichni jste pocítili jemné zamrazení. Přesně tak si příchozí prohlížejí svoji novou společnost. Zvolna začínate hovořit a vašimi hlavami letí myšlenky.
Legendy o slepých a přesto téměř nepřemožitelných bojovnících se vyprávějí všude.
Možná jedna z legend přisedla k vašemu stolu.

Obrátím se na nově příchozí. "Vítej, volno se u stolu pro člověka dobré vůle vždy najde, posaď se u nás." A hned napřahuju ruku směrem k elfce. "Já jsem Farin..." Můj hlas se trochu nejistě vytratí, když pochopím, že nově příchozí asi mnoho nevidí.

Když nově příchozí postava shodí kapucu a odhalí tak své rysy, trpaslík si ji s úšklebkem prohlédne.
"Pchch...další špičoušák..."

Zkrabatím noc a napiji se dalšího doušku piva.

Tón hlasu elfky vás umlčí. Zvolna si uvědomujete, neobvyklé chování hostinského vůči této příchozí, vám neznámé. Nakonec její oči, neurčitě mířící přes stůl, vám prozradí, že elfka asi nevidí.
Trochu zaraženě ti, kteří sedí na židlích, se posunou a elfka usedne na židli přidrženou hostinským.
Elfka, která zaslechla vaše objednávky cestovních balíčků jídla, se mírně natočila tam, kde vnímá hostinského a obrátila k němu hlavu.

Prohrábnu svůj měšec a pak prohodím směrem k hostinskému:"Také mě připravte jeden balíček." Posadím se ke stolu a obrátím se na Ramuse. "O tom klenotníkovi ti toho mnoho nepovíme. Sešli jsme se v jedné vesnici za tim proklatým lesem. Tam jsme se také dozvěděli o nějaké nabídce práce právě od toho klenotníka. Práce se hodí, nějakou tu zlatku si potřebujem přividělat všichni, ty určitě taky. A také se určitě naučíme něčemu novému. Proto jsem vyrazil do světa. Už mě přestalo bavit donekonečna čistit mistrovi jeho baňky a běhat mu pro suroviny..."

Mohu vás dovést ke stolu?
Ehm... je tu nějaká družinka, přejete si k nim přisednout?
Postava v čiernom venuje hostinskému neprítomný výraz, no akoby vycítila jeho uklonenie, venuje mu úsmev a tiež mierne uklonenie na znak pozdravu..
"Iste, budete veľmi láskavý.." poviem ticho a nechám sa hostinským priviesť ku stolu. Z hlavy zhodím kapucňu a odhalím tak svoje čierne vlasy, sťa uhol.. Trochu neživo pôsobia na mojej inak veľmi bledej elfskej tváry.. Krásna mladá elfka s nádhernými modrými očami, ale neprítomným, trochu skleneným pohľadom s palicou v ruke na vás prehovorí nežným ženským hlasom..
"Prepáčte, máte tu voľné?" spýtam sa osadenstva stola a svoju palicu opriem o zem držiac je približne v úrovni ramien...

Napiju se piva a po očku koukám na nově příchozího.
*Hmm nějaký pocestný ,nebo snad také mág ,uvdíme co se z něj vyklube*
Projde mi hlavou a pak se opět věnuji svému pivu.

Víc, než nově příchozímu, se spíše věnuji zatím svému korbeli s pivem.

Dveře hostince se otevřely a dovnitř vstoupila postava. Rukama drží dlouhou silnou hůl a při pomalých krocích vpřed míhá jejím koncem nad podlahou. Občas s ní lehce klepne.
Hostinský vyšel z kuchyně s tácem dalšího chleba. Jakmile uviděl nového hosta a jeho pomalou chůzi, položil tác na pult, omluvně k vám kývl hlavou a rychle přistoupil k postavě, která se při zaslechnutí jeho kroků zastavila.
Hostinský zůstal stát asi krok před koncem hole, nepatrně, spíše symbolicky, se uklonil.
Mohu vás dovést ke stolu?
Ehm... je tu nějaká družinka, přejete si k nim přisednout?

Hostinský potěšeně pokývne a v kuchyni zařídí další objednávku.

Já bych si vzal taky jeden balíček.... připojí se Leaf k ostatním.

Hostinský zajde do kuchyně a donese tác s chlebem a plátky pečeného masa. Zvlášť na misce položí před Ramuse směs nakládané zeleniny.
Potom klidně čeká na objednávku zbývajících.

"Oane hostinský", pronese elf chraplavým hlasem, nechte mi připravit dva ty vaše 'cestovní' balíčky a ted mi...prosím...přineste sklenici vody a něco k zakousnutí."

Na to se opře do opěradla židle a natahne si nohy před sebe pod stůl.

"Děkuji"
dodá ještě na závěr
po chvilce se otočí na ostatní u stolu
"Co je vlastně zač ten klenotník?"

Hostinský chytne měch. Pěkný kousek, znám takové. Velmi dobrý na delší cesty. Ale máte ho skoro plný. Tak tam jen doleju. Bude to tak jedna čtvrtka.
Položí měch na pult, donese Simonovi pohár piva a potom zajde do kuchyně kvůli balíčkům. Když se vrátí, doplní Gwargův měch pivem a přinese mu ho ke stolu.
A copak vy ostatní? S těmi slovy se postaví a čeká, kdo ještě bude chtít cestovní balíček s jídlem.

"Tak mi ten jeden žvanec taky zabalte, hospodský, a s masem nemusíte šetřit!" odpovím hostisnkému a s chutí se řádně napiji piva.
"A taky mi tady doplňte zásoby piva." a podávám hostinskému větší měch ze zvláštní kůže.

"Hmm... já si přinesl nějaké jídlo z domu ,ale je to tak na dva dny ,tak si jeden balíček vezmu." prohodím k ostatním a hostinskému. Potom se jen tak ledabyle posadím na židli. *Půl hodina... to je dlouho.* "A vezmu si kjedno pivo."

Hostinský donesl pivo, pro Gwarga v korbelu, a potom vás trochu ztiší pozvednutím ruky.
Můj kuchař umí dobře připravit cestovní balíček. Je toho tak na týden ... koukne na Gwarga a pak na Leafa.
Teda jak pro koho. Pro menší jedlíky i na delší dobu. A jídlo vydrží. Základem dávky je směs kousků sušeného masa, pečené fazole a pražené obilí v listové kapse na hlavní jídlo. Suchary s plátky soleného vepřového, sušené ovoce.
3 zlaté za balíček, pokud máte zájem, tak do půl hodiny je to připraveno.

Hostinský čeká, jestli pro každého jeden balíček nebo kolik kdo bude chtít balíčků.

Také se obracím na hostinského:"Mě taky připravte něco jídla na cestu a nezapomeňte připravit i něco na zpestření, ať není strava fádní." A začnu si kontrolovat vak, jestli si nemám koupit ještě něco jiného.

Po chvilce, kdy se od vás kroll odpojil, jste ho znovu spatřili na prahu hospody. I když k tomu asi nemá zjevný důvod, tak se potutelně usmívá a docela dost neohrabaně se snaží ostatní společníky upozornit na černé boty, které se mu objevili na nohou. ono to sice není příliš nutné, jelikož v porovnání se zbytkem jeho otrhaných šatů, ty boty září jako zlatý prsten v kupě hnojí, ale módní vzdělání Leaf ještě opravdu neabsolvoval....

Tak už jste si koupili jídlo, já mám u sebe ještě nejmíň na tři dny, ale možná bych si měl nějáké dokoupit, nikdy nevíte co vás na cestě zdrží...máte nějáké slonené vepřové a oves? zeptá se kroll obsluhy...

V hostinci si sedám ke stolu a hned křičím na hospodského: "Hostinský, pivo sem!" a slastně se usměji. "A taky nám nechejte připravit nějaké jídlo na cestu. Na pět dní by mělo snad stačit."