Barevná srdce (139 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Tech
Budu několik dnů na cestách. Vrátím se až v úterý. Přeji vám hezké dny.

Hostinský se znovu symbolicky uklonil a odešel do kuchyně. Za chvíli se vrátil s oroseným džbánkem k pultu. Do pěkné zdobené sklenice nalil ze džbánku červené víno a sklenici donesl na stůl před elfku.
Když Loren vyslovila klenotníkovo jméno, dlouze jste se po sobě podívali. Zdá se, že i na jiná místa poslal Ashir svoji vyhlášku. Stručně povíte elfce, jak jste se sešli v hostinci U rozcestí, kde jste četli Ashirovu nabídku a rozhodli jste se společně zkusit štěstí.
Díky pánu Rynhemovi víte, že klenotníka máte hledat ve městě Haraqa, jeden den cesty k rozcestí a potom asi čtyři dny po velké cestě na sever. Také jste se zmínili o radě pána Rynhema, přespat v salaši u městečka a vyrazit brzo ráno, abyste do lesa vstoupili pokud možno těsně před svítáním.
Hostinský mezi tím donesl na tácu kus pěkné pečeně a další chléb a oboje položil na stůl před Loren. Gwargovi donesl druhý korbel piva.

Jako krollovi mi elfčina vlatnost zase tak zázračná nepřijde a představivosti jsem taky přiliš nepobral...ale její příjemné rysy a hezký tón hlasu se mi zamlouvá a začíná líbit. Sedím u stolu a poslouchám debatu druhů....

Prohlížím si s údivem, ale i s nedůvěrou, přisednuvší elfku. Nic neříkám, jen poslouchám a když dopiju pivo, mávám na hostinského, aby mi přinesl další.

Kolikáté pivo ten trpaslík už dneska vycamral? Stáčí to do sebe jako do pivovarského sudu.

Usadím sa na stoličku..
"Ďakujem.. Moje meno je Loren.." prehovorím na Farina a nečakane mu podám ruku v presnej výške a smere a opätujem mu pevný stisk..
Hlavu otočím k hostinskému a tichým hlasom ho požiadam
".. o čašu červeného vína.. a niečo na jedenie, stačí mi malá porcia niečoho teplého, nezjem toho veľa.."
Potom sa otočím k ďalšiemu spolusediacemu a ruku vystriem na znak pozdravu..
"Asi ste trochu nesvoji, áno, som slepá.. O zrak som prišla pred dvadsiatimištyrmi zimami..." na chvílku sa odmlčím, akoby pri spomienke na nejakú nešťastnú udalosť..
"Za tak dlhú dobu som sa naučila žiť aj bez zraku a teraz som na cestách a hladám jedného klenotníka menom Ashir.. Nepoznáte niekoho takého?"

Elfka se otočí k Farinovi. Ten sebou překvapeně trhne, když elfka nepatrně kývne pozvednutou hlavou a potom uchopí jeho ruku. Také ostatní udiveně zírají. Jediný Leaf nadaný ultrasluchem ihned pochopil elfčino zakývnutí. Elfka vidí zvuk.
Pomalu to dochází i ostatním. Už jste slyšeli o nevidoucích, kteří nasloucháním jsou schopní zjistit docela přesně, co se kolem nich děje. Elfka pustila hobitovu ruku a když pomalu otočila hlavou, všichni jste pocítili jemné zamrazení. Přesně tak si příchozí prohlížejí svoji novou společnost. Zvolna začínate hovořit a vašimi hlavami letí myšlenky.
Legendy o slepých a přesto téměř nepřemožitelných bojovnících se vyprávějí všude.
Možná jedna z legend přisedla k vašemu stolu.

Obrátím se na nově příchozí. "Vítej, volno se u stolu pro člověka dobré vůle vždy najde, posaď se u nás." A hned napřahuju ruku směrem k elfce. "Já jsem Farin..." Můj hlas se trochu nejistě vytratí, když pochopím, že nově příchozí asi mnoho nevidí.

Když nově příchozí postava shodí kapucu a odhalí tak své rysy, trpaslík si ji s úšklebkem prohlédne.
"Pchch...další špičoušák..."

Zkrabatím noc a napiji se dalšího doušku piva.

Tón hlasu elfky vás umlčí. Zvolna si uvědomujete, neobvyklé chování hostinského vůči této příchozí, vám neznámé. Nakonec její oči, neurčitě mířící přes stůl, vám prozradí, že elfka asi nevidí.
Trochu zaraženě ti, kteří sedí na židlích, se posunou a elfka usedne na židli přidrženou hostinským.
Elfka, která zaslechla vaše objednávky cestovních balíčků jídla, se mírně natočila tam, kde vnímá hostinského a obrátila k němu hlavu.

Prohrábnu svůj měšec a pak prohodím směrem k hostinskému:"Také mě připravte jeden balíček." Posadím se ke stolu a obrátím se na Ramuse. "O tom klenotníkovi ti toho mnoho nepovíme. Sešli jsme se v jedné vesnici za tim proklatým lesem. Tam jsme se také dozvěděli o nějaké nabídce práce právě od toho klenotníka. Práce se hodí, nějakou tu zlatku si potřebujem přividělat všichni, ty určitě taky. A také se určitě naučíme něčemu novému. Proto jsem vyrazil do světa. Už mě přestalo bavit donekonečna čistit mistrovi jeho baňky a běhat mu pro suroviny..."

Mohu vás dovést ke stolu?
Ehm... je tu nějaká družinka, přejete si k nim přisednout?
Postava v čiernom venuje hostinskému neprítomný výraz, no akoby vycítila jeho uklonenie, venuje mu úsmev a tiež mierne uklonenie na znak pozdravu..
"Iste, budete veľmi láskavý.." poviem ticho a nechám sa hostinským priviesť ku stolu. Z hlavy zhodím kapucňu a odhalím tak svoje čierne vlasy, sťa uhol.. Trochu neživo pôsobia na mojej inak veľmi bledej elfskej tváry.. Krásna mladá elfka s nádhernými modrými očami, ale neprítomným, trochu skleneným pohľadom s palicou v ruke na vás prehovorí nežným ženským hlasom..
"Prepáčte, máte tu voľné?" spýtam sa osadenstva stola a svoju palicu opriem o zem držiac je približne v úrovni ramien...

Napiju se piva a po očku koukám na nově příchozího.
*Hmm nějaký pocestný ,nebo snad také mág ,uvdíme co se z něj vyklube*
Projde mi hlavou a pak se opět věnuji svému pivu.

Víc, než nově příchozímu, se spíše věnuji zatím svému korbeli s pivem.

Dveře hostince se otevřely a dovnitř vstoupila postava. Rukama drží dlouhou silnou hůl a při pomalých krocích vpřed míhá jejím koncem nad podlahou. Občas s ní lehce klepne.
Hostinský vyšel z kuchyně s tácem dalšího chleba. Jakmile uviděl nového hosta a jeho pomalou chůzi, položil tác na pult, omluvně k vám kývl hlavou a rychle přistoupil k postavě, která se při zaslechnutí jeho kroků zastavila.
Hostinský zůstal stát asi krok před koncem hole, nepatrně, spíše symbolicky, se uklonil.
Mohu vás dovést ke stolu?
Ehm... je tu nějaká družinka, přejete si k nim přisednout?

Hostinský potěšeně pokývne a v kuchyni zařídí další objednávku.

Já bych si vzal taky jeden balíček.... připojí se Leaf k ostatním.

Hostinský zajde do kuchyně a donese tác s chlebem a plátky pečeného masa. Zvlášť na misce položí před Ramuse směs nakládané zeleniny.
Potom klidně čeká na objednávku zbývajících.

"Oane hostinský", pronese elf chraplavým hlasem, nechte mi připravit dva ty vaše 'cestovní' balíčky a ted mi...prosím...přineste sklenici vody a něco k zakousnutí."

Na to se opře do opěradla židle a natahne si nohy před sebe pod stůl.

"Děkuji"
dodá ještě na závěr
po chvilce se otočí na ostatní u stolu
"Co je vlastně zač ten klenotník?"

Hostinský chytne měch. Pěkný kousek, znám takové. Velmi dobrý na delší cesty. Ale máte ho skoro plný. Tak tam jen doleju. Bude to tak jedna čtvrtka.
Položí měch na pult, donese Simonovi pohár piva a potom zajde do kuchyně kvůli balíčkům. Když se vrátí, doplní Gwargův měch pivem a přinese mu ho ke stolu.
A copak vy ostatní? S těmi slovy se postaví a čeká, kdo ještě bude chtít cestovní balíček s jídlem.

"Tak mi ten jeden žvanec taky zabalte, hospodský, a s masem nemusíte šetřit!" odpovím hostisnkému a s chutí se řádně napiji piva.
"A taky mi tady doplňte zásoby piva." a podávám hostinskému větší měch ze zvláštní kůže.