Barevná srdce (35 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

tech
Lucernu jsem předal do inventáře Almiho Zlaťáka.

Vejdu s loučí hned za Gwargem, abych mu svítil a abych i já viděl co tam v další místnosti je či není.
Gwargu sem hned za tebou.
Potichu řeknu, když vidim že dělá další krok do místnosti, která je stejná jakoty ostatní, pustá, tajemná , bez oken a s další záhadou a nejspíš i s překvapením, které čeká jen na nás, aby sme jej oběvili a pokořili tuto místnost.

"Ten si asi nechce povídat!" pronesu ironicky.
Ještě pevněji sevřu štít i válečné kladivo v ruce, připraven odrazit útok.
Popojdu další krok vpřed, aby mohli všichni ostatní společníci vejít do místnosti. Obezřetně sleduji temnou postavu a jen rychle mrknu do stran, jestli si nevšimnu ještě nějakého dalšího nebezpečí, které by mě snad chtělo zaskočit z boku.

Po trpaslíkových slovech se postava natočila vaším směrem a vyrazila bezeslovný zvuk, podobný hlubokému hrdelnímu zavrčení.

tech

Přeji vám příjemné a klidné sváteční dny.
Hezké Vánoce, veselého silvestra a šťastný celý nový rok.

Máhanaxar

"U všech Stínů! To je smrad!" zašklebím se a rozhodně vstoupím do místnosti.

Když zahlédnu pohyb a následně i záhadnou velkou postavu, okamžitě se zastavím a přeměřím si tmavý stín.
Kryji se za štítem, válečné kladivo pozvednu výše ve výhružném gestu.
"Kdo je tam?" křiknu. "Co jsi zač?"

Místnost se zdá na první pohled prázdná, pouze naplněná pachem mrtvolné hniloby.
Pak ale postřehnete krátký pomalý pohyb u protější Z stěny, kus od SZ rohu.
viz mapy Místnost A13, pozice A2

Na nezvykle tenkých nohou tam stojí vysoká tmavá postava. Podle výšky stropu odhadujete, že měří dobré dva sáhy.

A13: (mapy)
Místnost je obdélná zhruba 12 sáhů dlouhá a dobrých 8 sáhů široká. Podlaha je vyložena z cihel většinou tmavých až černých. Sem tam je některá cihla světlá, skoro bílá.
Podobné světlé cihly prokládané tmavšími kameny jsou i ve stěnách a představují nepravidelnou šachovnici. Strop se nachází přes 4 sáhy vysoko a tvoří ho podlouhlé tmavě šedé kamenné desky.

Také v této místnosti nejsou okna.

Místnost je jakéhokoliv nábytku.

Almi přikročil ke dveřím těsně za trpaslíka a pozvedl lucernu. Její záře osvětlila novou místnosti.
Gwarg udělal jeden krátký opatrný krok dovnitř a zastavil se, aby obhlédl prostor před sebou.
Ostatní se posunuli blíž, aby také viděli, co dalšího na vás čeká.

"Pfrr..." odfrknu si a stále se šklebím.
"Asi tam něco chcíplo! Jiná cesta nám ale stejně asi nezbývá." pokrčím rameny.

"Pojďme, tady už nic nenajdem. Někdo sviťte, já to očíhnu." čekám na ostatní, než se připraví ke vstupu do další místnosti Starého Hrádku.
Sám si zatím znovu sundám štít, který nosívám upevněný na zádech. Zakroutím rukou s válečným kladivem, aby se krev řádně rozproudila a já byl plně připraven čelit jakémukoliv nebezpečí, které nás může potkat.

tech
Do konce týdne budu mimo dosah i-netu.

Přeji vám hezké dny.

"U všech Stínů! Tak ten klíč přeci jen zabral!" zaraduji se. "Dveře šly najednou otevřít kupodivu hladce, ale rámusu jako když se řítí lavina do údolí." kroutím nechápavě hlavou.

"Pojďte sem rychle s lampou, ať si pořádně posvítíme." mávám na ostatní a trochu ustoupím zpět do místnosti.

"Fuj.." zkrabatím náhle nos, "..cítíte to?"

Světlo pochodně a lucerny ozařuje nejbližší okolí dveří. Vidíte kousek podlahy vyložené z tmavých cihel. Asi půl sáhu ode dveří je vidět jedna cihla světlejší.

Jak se snažíte proniknout pohledem dál do tmy v nové místnosti, přiblížili jste se k průchodu. Přestože není znát průvan ani žádné byť jen nepatrné proudění vzduchu, najednou vás do nosu trknul slabý, ale divný zápach.

Zatímco promýšlíte svoje možnosti, trpaslík se už rozhodl, pozvedl ruku ke klice a přistoupil ke dveřím. Jak jeho ruka prošla v blízkosti klíče, jeho slabá záře náhle zesílila. Neušlo vám, že Gwarg nakratičko zaváhal, ale pak dokončil svůj pohyb. Jakmile položil ruku na kliku, vznášející se klíč pohasnul.

Lehké kovové klapnutí bylo znamením, že trpaslík tentokrát kliku stiskl. Nepatrně dveře pootevřel a podél jejich rámu se objevila úzká škvíra. Je tmavá, což nasvědčuje tomu, že v nové místnosti asi také nejsou okna nebo možná někde venku
... kde vlastně?...
je noc a žádné světlo tak do místnosti neproniká.

Gwarg zatáhl a dveře se otevřely dokořán. Na pohled se pohybovaly zcela lehce, přesto však se silným téměř ohlušujícím rachocením.

V tom rámusu jste téměř přeslechli slabé cinknutí. Ještě jste zahlédli, jak znovu slabá záře klíče pohasla úplně a potom klíč zmizel.

Chvíli se zamyslím a odmlčím, po chvíli zvednu hlavu a přistoupim pomalu ke vznášejícímu se klíči.
Co zkusit tomu klíči prostě pomoc do těch dveří a popřípadě s nim zkusit i otočit, třeba mu v tom něco brání a je jen na nás si dveře otevřít sami.
Mluvim a kroužim okolo klíče, jednou rukou opatrně zkoušim se ke klíči přiblížit a popřípadě se ho dotknout.

"U všech Stínů!" zamračím se. "Kladiva a kovadliny! Všechna tahle zpropadená kouzla! Hrom do toho!" bručím podrážděně.
Lze tušit, že cokoliv nehmatatelného, neuchopitelného tak jako kouzla, se trpaslíkovi příčí.

"Pane Almi Zlaťáku, tohle je zřejmě vaše škola, zámky. Nebo se najde takový, který vás zastaví? To bych se divil.." zazubím se a hodím kulišáckým pohledem na mladého hobita.

"Co nejde silou, jde ještě větší silou!" řeknu vzápětí rázně a vykročím ke dveřím, ještě jednou je zkusit otevřít.

Gwargův hlas se rozlehl celou místností. Jemný zvonivý tón, který lehce podbarvil jeho poslední tři slova, jakoby potvrdil, že kouzelnou formuli si zapamatoval dobře, a také ji správně vyslovil.

Nicméně tentokrát se nic nestalo.
Klika, která se před chvílí sama pohnula, zůstala v klidu a klíč se nadále vznáší kousek před ní.

"A co zase přečíst nějaké to zaklínadlo, pane Tarku? U těch skřítků to přeci zabralo. Něco jsme přečetli a klíč dveře odemkl." vzpomínám na jednu z předchozích místností.
"Kdo má ten kus pergamenu? Jak to tam bylo...ATOR I ZEAL..." snažím se rozpomenout.

V duchu souhlasíte s Tarkem, že celé tohle místo, Starý Hrádek, je neobvyklé. Ale vědomí, že jste dokázali projít už přes tolik místností, a k tomu pocit občerstvení, když jiskřičky z klíče proudily kolem vás, vám plní mysl novým odhodláním.

Jak řekl Tark, proč nezačít u dveří a klíče, který se před nimi vznáší.

//omlouvám se, ale končím, důvody se tu už probíraly (na jaře, tuším), tak není třeba to znovu nějak pitvat... prostě jsem líná si číst zpětně x měsíců hry, abych si připomněla co jsme už udělali a co ještě ne... mějte se