Barevná srdce (80 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Farin došel ke křeslům v SZ rohu místnosti.
mapy, místnost A07, A1
Prozatím nechal severní stěnu být, otočil se zpět ke krbu a zkusil mačkat desky v další řadě. Krb nyní obešel bez povšimnutí a podél jižní stěny prohlédl několik desek v dolní řadě u podlahy. Když se kousek od krbu setkal s Loren, nechal ji pokračovat dál směrem ke krbu a sám přešel ke stolu s klecí. Postavil se vedle Elemara a oba prohlížejí klec.

Když Graham vidí, že prohlídce se dostatečně věnují ostatní, usedl zpět do křesla a pokračuje v broušení sekyry. O mramorovou desku to jde jenom pomalu, ale je patrné, že břitu se začíná vracet původní lesk a ostrost.

Gwarg s Leafem jdou zvolna kolem středu místnosti. Žádná podlahové dlaždice, obkladová deska na stěnách ani části mozaiky na stropě jim nepřipadají nějak zvláštní, aby se takovému místu blíže věnovali.

Loren došla až ke krbu a s rukou na krbové římse se zastavila.
mapy, místnost A07, A4

Zkoumám dál stěnu až se střetnu s Loren. "Nic. Tak tady žádný poklad nebude." Pak přejdu ke kleci. "Třeba je tohle nějaký otvírací mechanizmuz. Jen s tím nějak rozumně pohnout nebo tak něco. Kamenej pták, už druhej v tomhle hrádku. To nemůže být jen tak."

po chvilce přemýšlení jsem se znova uvelebil v křesle a brousil svou zbran .. jen tak očkem pokukuju po statních .. nijak se nepřipojuji , jen brousim ..

Loren zatočila doleva a postupně ode dveří pomalu zkoumá zeď a podlahu kolem ní.
Farin zklamaný zamřížovaným a zavaleným komínem nechal krb už být a zvolna jde podél západní stěny a zkouší mačkat spodní desky kam až dosáhne. Kousek za ním jde Gwarg a pohledem trpasličího znalce kamenů prohlíží dlaždice na podlaze, obkladové desky na stěnách a mozaiku na stropě.
Graham stojí u křesla a rozmýšlí, jestli se zapojí do prohlídky nebo bude pokračovat v broušení zbraně.
Leaf obhlíží vyšší části zdí a také mozaiku na stropě.
Elemar přešel ke stolu a chvíli pozoroval Darka, jak bude reagovat na ptáka v kleci. Když pes klidně čeká, co se bude dít, začne sám zkoumat klec. Lehce do ní strčil, ale klec drží na místě jako přibitá, tak ji zvenku prohlíží.

prepacte ze som sa dlksiu dobu neukazal ale nebol som pri pac, bol som prec odcestovany a nemohol som sa pripojit...

ako ostatny aj ja zacnem prehladavat miestnost, no upriamim sa na vtaka. Pozriem i nema nieco zaujimave v klietke co by sa nam mohlo hodit, no zatial ju neotvaram...nik nemoze vadiet co tam bude

vstanu z křesla a začnu též prohledávat .. jestli to púůjde, tak si při tom brousim svou sekeru .. kdyby ne, tak po pohledávání ... // :oD

Připojím se (lehce neochotně a nedůvěřivě) k ostatním z družiny a začnu prohledávat místnost. Zaměřuji se spíše na její vyšší část, kam mám zlehčený přístup....

Volným krokem procházím místností a rozhlížím se po podlaze, po stěnách, na strop.

"Tak komínem se odtud nedostaneme." Otočím se od krbu. "Je tam mříž a na ní hala balvanů." Pak se stejně jako Loren vrhnu do prohledávání stěn, při své výšce pouze jejich spodních částí. Zkouším různě tlačit na všechny kameny a postupně postupuji opačným měrem než elfka.

Loren jde zvolna kolem zdí. Prsty přejíždí povrch mramorových desek a zkouší je stisknout. Druhou rukou poklepává holí o podlahu a občas o desku ve stěně a naslouchá, jaký to vydává zvuk.

"Pán Farin má pravdu. Toto miesto nám už neraz predviedlo svoje tajomno a nevyspytateľnosť.." Spomeniem si na zvláštnu "bariéru" z predošlej miestnosti, ktorá nám bránila v pohybe.
"Netreba tieto miestnosti podceňovať a isto by nebolo rozumné odchádzať bez podrobného prieskumu.." Svojími slovami nabádam i ostatných, aby sa pustili do prehľadávania miestnosti. Následne začnem sama prehľadávať steny podobne ako v predošlej miestnosti. Počas toho vysvetlujem tak, aby ma všetci počuli.
"V tej vedľajšej miestnoti.. začula som pravidelný zvuk, akoby z výšky dopadali drobné kvapky na podlahu, alebo možno na nejakú hladinu vody.."

"Nemůžeme odejít, aniž bysme to tady prohledali. Vzpomeň si Leafe na skrýš z předchozí mísnosti, kde Loren našla hůlku. Třeba je tady někde ten kámen, co hledáme."

Vydám se k vyhaslému krbu a opatrně do něj nakouknu, jestli má komín a je jím někam vidět.

Do miestnosti vstúpim posledná a chvílu len stojím a načúvam okolitým zvukom. Počkám, kým moji spoločníci prehľadajú miestnosť a keď začujem že sa dvere zatvorili, priložím k nim ucho a načúvam. Hulku si vložím do torny a volnou rukou prechádzam po dverách.

Zamračený si prohlížím klec s ptákem včetně dalšího vybavení této místnosti.
"Pffff...zřejmě tady bydlí nějaký náruživý chovatel ptactva." zabručím s náznakem, že se jedná o vtip.

Ve chvíli, kdy Leaf dořekl svoji myšlenku, zaslechli jste povědomé kovové klapnutí.
Dveře se zcela tiše, jako doposud všechny předchozí, zavřely a ozval se jen zvuk západky zámku.

Spolu s ostatními vstoupím do místnosti a celou si ji zprostřed prohlížím...Zdá se, že když už nic, tak tady alespon někdo čas od času umývá podlahu. Ale v tomhle hrádku mě už překvapí asi málo co. řeknu svůj názor a dál si prohlížím vybavení místnosti...

Jestli jste nikdo neobjevil nic zajímavého, co takhle zkusit zase zavřít dveře a dostat se někam dál? dodám nakonec

Na rozdíl od obložení stěn jsou dlaždice na podlaze docela zachovalé a čisté. Možná kupodivu, protože stůl je viditelně zaprášený. Zblízka je však poznat, že obě misky v kleci, která na stole stojí, jsou také čisté jako právě vyleštěné.
Letmým drcnutím můžete zjistit, že se stolem nelze hnout a ani klec nelze nijak pootočit nebo nadzvednout. Podoba s první klecí napovídá, že ani ptáka nepůjde rukou sundat z bidélka.

Klec z železných drátů má přes jeden sáh na výšku, půdorys je čtvercový tak na půl sáhu a se zaoblenými rohy. V zadní polovině asi jeden a půl dlaně nade dnem je dřevěné bidélko a na něm sedí pták, necelého půl sáhu vysoký.
I tento pták má jen matně vybarvené peří, zavřené oči a nehýbá se.
[obr "Pták v kleci"]
Dvířka v přední stěně klece jsou zavřená obyčejnou západkou. Jsou dost velká, aby pták jen mírně přikrčený mohl projít skrz. Kdyby byl živý.
Za dvířky uvnitř klece leží dvě malé prázdné misky.

Oddechnu si, že se nás v této místnosti nesnaží nic zabít a spolu s ostatními vejdu. Když vidím, že je tu dost světla, zhasnu lucernou, kterou jsem svítil ve tmavém koutu předchozí místnosti. "Tak copak to tu máme?" Pomalu vyrážím ke stolu a obhlížím klec s ptákem.

Hnedka vkročim do místnosti bez nějakých okolků, prostě vejdu .. porozhlédnu se a když bude vše ok .. sednu si do jednoho křesílka
" hmm, pohodlné , hehe .. pojďte si sednout ještě je tady jedno , hehe "