Druhá strana (119 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

No na to nic neříkám a jen zírám.... jelikož jsem taky překvapená. Jako tohle mi přijde od Ariho jako totální zhovadělý plán.
No doufám, že se tohle nějak ještě bude řešit. A ne nějak agresivně.

"Nic takového jsem tím říct nechtěla!" bráním se. Mám na jazyku otázku, co slýchává o nás dvou, ale správně tuším, že bych asi odpověď slyšet nechtěla.
"Morigan, poslouchej," vzdychne si zvláštně civilním hlasem, bez královského majestátu a nějakým automatickým gestem přesune svoje křeslo tak, aby stálo přímo proti mému. "Obvinila jsi mě z toho, že jsem si tím požadavkem na náhradu za nájezdy chtěl něco dokázat. Ovšem, že jsem chtěl něco dokázat, ale ne sobě. Chtěl jsem všem ostatním dát jasně najevo, kdo je tady ten, kdo rozhoduje. Kdo je tu král. Já mám teď v rukou to, jak to bude pokračovat, ačkoliv připomínám, že já jsem to takhle nechtěl. V tomhle případě dělám jen, co musím a chápej, že se z toho snažím vyjít se ctí bez ohledu na mé věčně bouřící se prince."
"Se ctí??" vstoupím mu do toho. "Co je na tom požadavku čestného?"
Chytne moje křeslo za opěrky, o kousek ho posune i se mnou a nakloní se.
"Co když ti řeknu, že jsem to prostě jen zkusil? Zkrátka jsem jen vznesl požadavek a čekal, jak na to váš náčelník zareaguje. A věř mi, že i já jsem byl překvapen, že souhlasil."

Stále mlčím a nic mu nepotvrdím.
"A kdy bys mi to řekl, kdyby to mělo být po tvém? Ve chvíli, kdy by ostatní odplouvali??" ušklíbnu se.
"Ale no tak! Musel jsem se k tobě chovat hrozně, když si o mě myslíš něco takového," zadívá se na mě. "Což je zvláštní. Od těch, co si na rozdíl ode mě pamatují, jsem slýchávám jiné věci."

(17:40) Morigan: Mám vztek, ale tentokrát i na sebe. "Moc jsem to nezvládla," přiznám nahlas. "Štve mě to, ale nějak jsem to nedokázala ukočírovat, vytočil mě a bylo mi na chvilku jedno, že je král."
(17:43) Margare-tka: "Já to chápu, uvidíme jak se to díky tomuhle zasekne a nebo posune. Ale je jasný, že Igrain tady tomu moc nepomůže."
(17:44) Margare-tka: "No Morigan Yanick je naštvaný sám na sebe, jelikož podle mě k tobě něco začíná cítit." dořeknu ještě.
(17:47) Morigan: To užasnu. "Co to meleš?? To s tím nemá nic společného! Jak tě to vůbec napadlo??"
(19:10) Morigan: "Igraine tomu určitě nepomůže, ale aspoň tady máš děti," vzdychnu. "Jsi ráda, ne?"
(19:32) Margare-tka: "Jo to jsem moc ráda. Nečekala jsem, že je uvidím tak brzo." usměju se, jelikož jsem fakt ráda... "Ach jo on je tak stejný a zároveň jiný."
(19:50) Margare-tka: Tak se tam napiju.
(20:05) Morigan: "No, tohle poznání už my s Katryn máme za sebou," vzdychnu.
(20:06) Morigan: Taky se napiju, ale jen trochu a štve mě, že se vlastně nemůžu pořádně opít.
(20:06) Morigan: Taky nám donesou jídlo z oběda, které jsme nestihly sníst, tak ani nemusíme být hlady.
(20:46) Margare-tka: Tak to jsem ráda a asi se pak najím. A dala jsem si asi pohárek vína, na uklidněnou.
(20:47) Margare-tka: "No to by mě zajímalo jak tady ještě dlouho budeme. A ráda bych se ještě viděla s Arim, snad to vyjde a nebude ten dnešní rozhovor brát Yanick moc osobně, ale co taky čekal."
(20:47) Margare-tka: "Že mu padneš kolem ramen."
(20:50) Morigan: "Já myslím, že hlavně čekal, že to nebudu vědět."
(20:53) Morigan: Snažím se taky najíst a uklidnit se.
(20:55) Morigan: Chvíli pak sedíme u krbu, než se ozve zaklepání na dveře. Už podle způsobu klepání to není sluha, ale i tak čeká za dveřmi, dokud někdo z nás neřekne "vstupte".
(20:59) Margare-tka: Tak zpozorním a hledím ke dveřím. Kdo to je a co se zase děje.
(21:00) Morigan: "Vstupte," řeknu tedy. Dveře se otevřou a vstoupí Yanick osobně a sám. Rychle vstanu z křesla.
(21:06) Margare-tka: Tak to taky vstanu. A hlavou mi projede, že ten nám tady ještě chyběl.
(21:12) Morigan: "Rád bych si ještě promluvil, pokud souhlasíš," řekne a zavře za sebou dveře.
(21:13) Morigan: "Já..." nejsem si jistá, co mám říct. "Nejsem si jistá, jestli dospějeme k něčemu smysluplnému."
(21:18) Morigan: "Měli bychom to aspoň zkusit," prohlásí. "Posadíme se?" pokyne nám všem. Nejistě si sednu zase do křesla.
(21:20) Morigan: "Přiznám se, že bych chtěl vědět, jak je možné, že jsi tak dobře informovaná o radě, na které jsi nechtěla být přítomna, když jsem ti to nabídl."
(21:20) Morigan: Zarytě mlčím, tohle mu prozrazovat nehodlám.
(21:20) Morigan: "Ale dobře," řekne, když vidí, že to asi smysl mít nebude. "Nech si to pro sebe, nebudu po tom pátrat. Jen ti skládám poklonu, jak rychle ses tu zase dokázala orientovat."
(21:25) Margare-tka: Poslouchám ho a jsem tam jako na jehlách. Jsem z něj nervozní.

(21:41) Morigan: Nicolas s námi také vyrazí. Ještě slyšíme, jak Gareth rozkázal, aby jídlo pro nás nechali poslat do našich komnat.
(21:42) Morigan: Myslím, že na chodbě dlouho mlčím.
(21:43) Morigan: "Jsem si jistý, že se to nějak vyřeší ke spokojenosti všech," prohlásí Nicolas povzbudivě a stiskne mi ruku. "V tvém stavu by ses neměla tolik rozčilovat. Pokusím se s otcem promluvit, nemůžu uvěřit, že by něco takového udělal, otec je dobrý člověk."
(21:44) Margare-tka: Hm, to by ho neměl chytat amok.... moc se nezměnil tou ztrátou paměti.
(21:45) Morigan: Stisknu mu ruku. "Jistě, že je, Nicolasi," řeknu. "Vždycky byl dobrý člověk a dobrý král. Některé věci ale nejdou tak hladce..."
(21:46) Margare-tka: "No některé nejdou tak hladce, jak bychom si přáli."
(21:47) Morigan: "To ne. Nebude mě tolik poslouchat po tom, co jsme provedli..." usoudí Nicolas nenadšeně, ale upřímně. "Ale budu se snažit."
(21:48) Ketryn: Já smutně mlčím a jen doufám, že by Nicolasovo přimluvení mohlo nějak pomoct.
(22:03) Margare-tka: No mohlo by, je takový něžný, že by na něj Yanick mohl dát.
(22:03) Morigan: Doprovodí nás do pokoje. "Potřebujete něco? Cokoliv," zeptá se před dveřmi.
(22:04) Margare-tka: "Ne asi ne." kouknu na vás. tázavě.
(22:04) Ketryn: Jen odsud o nejrychleji vypadnout, pomyslím si ironicky.
(22:07) Morigan: "Jen trochu klidu," vzdychnu si. "Ovšem," pousměje se omluvně a políbí mě na tvář. "Uvidíme se na večeři."
(22:07) Morigan: Ocitneme se samy v pokoji.
(22:12) Ketryn: "No, čím dál tím lepší..." ušklíbnu se.

(19:48) Morigan: Igraine evidentně naší situaci neulehčí, bude to přesně naopak.
(19:55) Ketryn: Moje nálada poklesla snad ještě níž, jestli je to vůbec možné. Igraine mou krizi ještě hezky prohloubil :-/
(19:58) Margare-tka: Jo to neulehčí.....jako jsou dvě varianty. Bu´d to bude komplikovat a protáhne se to a nebo bude chtít Morigan rychle vypakovat a bude to chtít naopak urychlit.
(19:59) Margare-tka: ale po tom co odešli, jsem hodně zaražená.
(20:05) Morigan: Uvědomím si, že tam máme ještě celý oběd, protože jsem začala mluvit při předkrmu!
(20:10) Margare-tka: No já už asi do sebe moc nenacpu. Ale snažím se.
(20:13) Ketryn: To už se asi vůbec nenajíme.
(20:21) Morigan: No já vůbec asi nezvládnu jíst! Koukám se na talíř znechuceně.
(20:21) Margare-tka: A za to všechno může Yanick....
(20:29) Morigan: Nakonec vstanu. "Děkuji, ale myslím, že mě přešla chuť. Raději se vrátím do svých pokojů, pokud král dovolí!"
(20:31) Ketryn: To se docela leknu, tohle už je dost drzé... Začnu automaticky vstávat taky, ale zarazím se a dívám se, co na to Yanick.
(20:32) Morigan: Yanick si taky myslí, že je to drzé.
(20:33) Morigan: Položí příbor (spíš s ním mírně praští).
(20:34) Margare-tka: Tak to taky nějak nevím co dělat.....Asi to co budete dělat vy.
(20:34) Ketryn: Tak to své vstávání zastavím a zůstanu sedět. A obávám se, co bude.
(20:46) Morigan: "Ovšem!" odsekne. "Král dovolí luan-coran všechno. Tedy alespoň ona si to myslí!"
(20:49) Margare-tka: Jako za starých časů, mám chuť pronést.
(21:01) Morigan: "Nic takového jsem neřekla, ani si to nemyslím," pokusím se o pokornější tón.
(21:01) Morigan: "Jistě. Přímo ti to vidím na očích!" ušklíbne se.
(21:03) Ketryn: Tohle se nepovedlo :-/
(21:17) Morigan: "Žádám o laskavé dovolení odejít, necítím se dobře," zkusím to jinak. A ani nelžu.
(21:18) Morigan: "Jistě," řekne Yanick. Vstanu a odstoupím od stolu.
(21:18) Morigan: "Doprovodím Morigan do jejího pokoje," vstane Gareth.
(21:18) Morigan: "Ty zůstaneš tady!" přikáže Yanick.
(21:20) Ketryn: "Pokud dovolíš, králi, tak mi bychom lady Morigan doprovodily," navrhnu opatrně.
(21:24) Morigan: Gareth vypadá, že se asi udusí vzteky.
(21:25) Morigan: "Samozřejmě," dovolí vám Yanick. "Princ Nicolas vás doprovodí," navrhne.
(21:25) Morigan: "Ovšem, rád," vyskočí Nicolas.
(21:27) Ketryn: Tak jdu za tebou.
(21:29) Margare-tka: Tak se taky zvednu. A už teď mám hlad při pomyšlení, že nebudu do večeře jíst.......
(21:29) Margare-tka: A jdu s vámi:-) Chudák Gareth, že ho Yanick takhle vyloučil.

21:48) Morigan: Garetha to ovšem evidentně moc nebere.
(21:48) Ketryn: (Já s ním nespím! Když jsem s ním spala, tak jsem na tom pak byla lépe, byla jsem zvyklá :-D)
(21:49) Margare-tka: (NO je vždy:-D)
(21:49) Margare-tka: To jsem docela ráda.
(21:49) Morigan: (Přesně! :-D)
(21:50) Ketryn: (Nene :-D!)
(21:51) Margare-tka: "No už skoro je.zima." a my jsme stále tady, pomyslím si.
(21:51) Morigan: To si taky pomyslím.
(21:52) Morigan: "Nebudu vás tu zbytečně zdržovat, jsou pro vás připraveny pokoje a všechno pro vaše pohodlí," promluví Yanick. "Odpočiňte si, všichni se uvidíme u večeře."
(21:52) Margare-tka: "Vyrostli jste." řeknu jim a jdu se s nimi víc uvítat. Tedy aspoň se Sebastianem a Izabelou. Když má Marion na starosti Garetha.
(21:53) Margare-tka: Tak to se asi rzohonu se s nimi víc uvítat na večeři:-D
(21:53) Margare-tka: (Jo to mělo být ne vždy:-D)
(21:59) Morigan: Linett se jde pozdravit se Sebastianem a Marion se neustále nenápadně zdržuje u Garetha, než s nimi Evarian odejde do pokojů.
(22:10) Margare-tka: Chudák Evareian... Marion musí být pěkná kometa.

(21:03) Morigan: Igrainův úsměv se lehce prohloubí. "Některé věci se nezměnily, zdá se."
(21:03) Margare-tka: No koukám, že jsi mu evidentně vadila... už předtím.
(21:04) Morigan: "A některé věci se změnily podstatně!" odseknu.
(21:05) Margare-tka: No jestli se bude plést do vyjednávání, tak tu budeme do jara!!!! zoufnu si duchu.
(21:06) Margare-tka: A nebo naopak, že bude chtít vypakovat co nejrychleji a domluví Yanickovi.
(21:08) Ketryn: No, ten nám tu fakt ještě chyběl :-/!
(21:09) Morigan: Přistoupí ke mě blíž a věnuje mi téměř akademicky zkoumavý pohled. "Velmi mě to zajímá, opravdu," řekne se zájmem.
(21:10) Margare-tka: No koukám, že máme na něj všechny stejný výraz. Možná i bychom se shodly na názvosloví.-)
(21:24) Morigan: "Nejspíš tomu nebudete věřit, ale jsem rád, že vás vidím," řekne a zvedne ruku. Chvilku vypadá, že mě chce chytit za bradu, ale v tu chvíli se zatvářím výhružně a princové, asi jak ucítí moje napětí všichni naráz udělají takový zvláštní půlkrok dopředu, jako by mu v tom chtěli zabránit.
(21:24) Morigan: "Pozor, Igraine," ušklíbne se Yanick. "Luan-cora má silnou ochranku. Obzvláště Gareth se snaží. Ne, že by to potřebovala..."
(21:24) Morigan: Až mu jednou něco přiletí na hlavu, ten se bude divit...
(21:26) Ketryn: Tak to mu tedy nevěřím. A já rozhodně neskáču radostí, že ho po těch letech vidím. Neměla jsem ho ráda tenkrát a natož teď.
(21:26) Ketryn: No, to asi bude :-D
(21:27) Morigan: Igraine se rozhodne prozatím ustoupit (ale předtím zrentgenuje pátravým zrakem všechny tři prince) a dát prostor Evarianovi.
(21:32) Morigan: Evarian nejdřív pozdraví mě (samozřejmě po králi, ale toho už všichni pozdravili) a pak přistoupí k Margaret. "Zdravím tě, Margaret," řekne jen mírně váhavě. "Dovol, abych ti představil tvou dceru Marion, tvou dceru Izabel a syna Sebastiana."
(21:34) Ketryn: Koukám na ně a i když jsem rozčílená a chci odtud pryč, tak mi to přijde dojemné.
(21:36) Morigan: "Vítej v Lúúderu, matko," řekne Marion za všechny.
(21:37) Margare-tka: To mě donutí mě uklidnit se myslet na ně. "Ráda vás vidím, všechny."
(21:38) Morigan: Marion se tváří kultivovaně, kdežto Izabel si Margaret (a později i nás dvě) prohlíží nepokrytým zíráním.
(21:44) Morigan: Marionin kultivovaný výraz se ovšem vytratí, když se oficiálně vítá s Garethem. "Marion," pokyne jí hlavou. "Vítej na Atissu." "Děkuji, princi Garethe," řekne Marion tiše a zírá na něj pohledem, který nápadně připomíná to, když Katryn zírá na Rogera.
(21:46) Margare-tka: Tak to mě pobaví, jsou pořád stejní:-D
(21:47) Margare-tka: Ale trochu mě to zneklidní... Kat s Rodgerm spí....A takhle na něj kouká... ale vlastně bych se asi ničemu neměla divit.
(21:47) Ketryn: To koukám, že jí to zůstalo :-D
(21:47) Margare-tka: "Jakou jste měly cestu?" zeptám se.

(14:40) Morigan: "Jsem rád, že jsi nás tak rychle spravil o té nečekané události," řekne Igraine a zadívá se na mě, protože z vás stojím nejblíž. Je trochu vtipné, jak kolem mě princové stojí, Bren´an a Nicolas na jedné straně a Gareth na druhé, jako by mi vytvářeli zeď. Netváří se na Igraina nijak negativně, ale zřejmě tuší, že si to svoje dobrodružství v Daërii odnesou asi i od něj.
(14:42) Morigan: "To jsem si nemohl nechat pro sebe," odvětí Yanick.
(14:43) Morigan: "Morigan, Katryn, Margaret," osloví nás Igraine všechny postupně a také se na každou zvlášť podívá. Pohled Syna bohů je poněkud znepokojivý.
(14:46) Margare-tka: No jsem znepokojená normálně, takže jeho pohled mi moc nepomůže.
(14:48) Margare-tka: No asi tak.
(14:50) Morigan: "Vítejte zpátky," řekne s úsporným úsměvem.
(14:52) Morigan: "To si můžeš odpustit!" prohlásím, protože jsem pořád rozbouřená z diskuze s Yanickem. S ostatními to zase mírně cukne, možná jsem to přehnala, Yanicka to asi už nepřekvapí.
(15:02) Margare-tka: No jsem rád, že jsi to řekla, jelikož mám stejný pocit.¨

(14:02) Morigan: Yanick se musí dvakrát zhluboka nadechnout, aby se uklidnil, než sluhovi odpoví. "Děkuji. Pošli je všechny sem, jsou očekáváni," řekne mu. Sluha kývne a jde vyplnit rozkaz a my všichni víme, že bychom se měli uklidnit a tvářit se normálně a ne tak, že nám přerušili v půli ohnivou hádku.
(14:04) Morigan: I ti, co ještě seděli (jestli to vůbec někdo byl), se postaví a trochu rozpačitě očekávají příchod. Podvědomě vytvoříme takové skupinky - Loreen s Linett a Katryn, já se všemi třemi princi a Yanick opodál. Margaret jediná stojí tak trochu vyčleněná všem ostatním.
(14:05) Margare-tka: No jako já jsem nečekala, že dorazí tak brzo, tak mě to trochu rozhodilo.
(14:06) Margare-tka: Asi lehce nervozitou třesu.
(14:11) Morigan: Nejdřív vejde Igraine, okamžitě víme, že je stejný tak, jak si ho pamatujeme. Velmi světlovlasý a jeho oči jsou až nepřirozené, jako nějaký tekutý, stříbrozlatý kov. Jeho oblečení i plášť je sice cestovní, ale všem třem nám probleskne hlavou, jak musí být nákladný. Jsme už trochu poznamenané těmi severskými zvyklostmi.
(14:13) Margare-tka: Koukám na něj a nějak nevím co všechno si tu poslední dobu myslet.
(14:17) Morigan: I Evarian vypadá stejně, jak si ho pamatujeme a i on má nákladný oděv v zelenozlatých barvách.
(14:23) Morigan: Marion taky poznáme, i když se změnila. Je na elundku menší, vlasy má světlé po Evarianovi stejně, jako když byla malá a má i jeho barvu očí. Má na sobě šaty z teplého tmavě zeleného sametu a vlasy vyčesané nahoru.
(14:24) Margare-tka: Jako nějak si tady nedokážu představit co sed děje když ho vidím. Asi nevím co si mám myslet. Ale koukám na něj a prohlížím si ho.
(14:25) Margare-tka: Tak v tom případě mi pohled přejede z něj na ní.
(14:26) Morigan: Sebastian stojí vedle ní, ruku položenou na její paži. Je ze všech přítomných elundů nejmenší, i když Marion samozřejmě výškou přesahuje. Vlasy má světle, popelavě hnědé, stejně jako Izabel, která vejde poslední.
(14:27) Margare-tka: No ačkoliv jsem čekala, že je všechny uvidím, tak jsem lehce v šoku. že už je to tady.
(14:31) Morigan: I když všichni míří samozřejmě ke králi, středem pozornosti jsme spíš my tři.
(14:35) Morigan: Igraine předstoupí první. "Můj králi," pokloní se zlehka. Následuje ho Evarian a děti. Jejich poklony už jsou o poznání hlubší.
(14:35) Morigan: "Vítejte," promluví Yanick. "Igraine, Evariane, rád vás vidím." Je na něm ještě trochu znát, že měl před chvílí vztek.
(14:38) Ketryn: Tak se po nich dívám a snažím se uklidnit svůj vztek. Tohle je opravdu překvapení. A zas mi to přijde takové zvláštní.
(14:39) Margare-tka: Já nevím jestli promluvím, takže mobilizuji svůj mozek, abych byla schopná nějak promluvit.

(16:08) Margare-tka: Tak tímhle se to fakt rozseklo.... to vě mě hrkne ještě víc. Bohové!!! Ty strkáš do Yanicka a od si teď vybije vztek na Garethovi.....
(16:10) Margare-tka: A do včeho toho ještě Evarian s dětmi.
(16:33) Margare-tka: A ještě Igrain!!!!!! To bude něco.

(11:38) Morigan: "A já ti připomínám, že se snažíš obchodovat s luan-coran!" odvětím.
(11:39) Morigan: "Ve válce je "obchod" ještě docela slušné slovo. Myslel jsem, že bys tomu mohla rozumět, Morigan."
(11:40) Morigan: "Ne, tomuhle vážně nerozumím!" přiznám. "Moje přítomnost ti tady k ničemu nebude, všichni víme, že můj úkol tady byl naplněn a skončil a ty si to navíc ani nepamatuješ, tak opravdu nechápu, o co tu jde!"
(11:47) Ketryn: Ten jeho klid mě zas začíná vytáčet!
(11:50) Ketryn: Dobře, i kdyby to tedy chtěl brát tak, že jsme ve válce, kde se obchoduje se zajatci, tak ale ty nejsi zajatec!! A se svobodnými lidmi se neobchoduje!
(11:53) Morigan: To se mu snažím celou dobu vysvětlit, ale asi marně!!
(11:54) Morigan: "Nemohu za to, že si nevzpomínám," odvětí chladně.
(11:54) Margare-tka: Plně souhlasím a nechci aby se choval takhle. Jako tohle není zatím válka.... a nebude, tohle je spor, který se táhne několik let.
(11:55) Margare-tka: No Margaret si myslí, že si trošku vzpomínáš a zatím o hraješ do auto..... koukám na něj. A myslím si to.

(11:55) Ketryn: To mu přeci nikdo nevyčítá. Ale ať nás tedy nechá být! Lúúder nemá právo se nám znovu plést do života způsobem, jakým to teď začal dělat on!
(12:04) Morigan: "A na to, že jsi řekl, že tu nikdy nebudeme zajatci, na to si vzpomínáš??"
(12:07) Ketryn: To doufám, že si vzpomíná. A jelikož nejsi zajatec, tak ti nikdo nemůže bránit v odjezdu ať si ti dva ignoranti domluvili cokoli. Děkuji bohům, že jste se s Ragnarem vzali!
(12:08) Morigan: Kdybychom se nevzali, to by mohlo být horší...
(12:31) Morigan: "To s tím nemá tak úplně co dělat," odvětí.
(12:34) Ketryn: Tak teď se můj výraz změní v totálně nechápavý.
(12:35) Morigan: "Sakra, Nicku!!" neovládnu se a strčím do jeho hrudi. Ne moc, ale s Loreenem to trhne tak, až si musí stoupnout. Linett vypadá trochu šokovaně.
(12:35) Morigan: "Ty si tím chceš jenom něco dokázat?? To snad nemyslíš vážně??"
(12:35) Ketryn: Já se tedy taky leknu!
(12:41) Morigan: Yanick má zvláštní výraz, jako by se nemohl rozhodnout, jestli mě za takové skandální chování má okamžitě ztrestat, nebo ho to naopak svým způsobem fascinuje.
(12:47) Morigan: "Otče!" postaví se Gareth vedle mě, než se stihne Yanick rozhodnout. "Už na lodi jsem jim dal své slovo, že se budou moci vrátit do Daërie nebo kamkoli jinam a že je nebudeme zdržovat. Nehodlám svoje královské slovo porušit a nedovolím, abys ho porušil ty!" pronese statečně a položí mi dlaň tak trochu na záda a tak trochu na šíji. "Garethe!" vydechne Nicolas, těžko říct jestli proto, že byl zděšen Garethovým otevřeným odporem proti králi, nebo tím důvěrným gestem.
(12:52) Ketryn: Ty jo, to koukám! Jsem ráda, že to Gareth udělal. I když to důvěrné gesto raději podvědomě přehlížím.
(12:52) Ketryn: Kmitám pohledem mezi Garethem a Yanickem a říkám si, co se z toho vyvine...
(13:11) Morigan: Yanickovi ztvrdne pohled. "Tvá opovážlivost vystoupala do neuvěřitelných výšin, Garethe!" prohlásí. "Pokud jsi zapomněl, za celé tohle neseš zodpovědnost a já jsem ten, kdo to musí vyřešit!"
(13:12) Morigan: "Měl jsi to nechat na mě!" vyštěkne Gareth. "Nikdo se tě o to neprosil!"
(13:36) Morigan: "Až budeš schopný, rád nechám některé věci na tobě! Tohle jsi způsobil, tak musíš počítat z následky!" zavrčí. "Jsou ti nepříjemné? Ono ti to jenom prospěje!"
(13:40) Morigan: Hlavní dveře síně se otevřou a v nich stojí jeden z hlavních sluhů. "Velice se omlouvám, můj králi, za vyrušení, ale dle vašich rozkazů vám musím oznámit, že právě dorazil vévoda z Aneronu se svou rodinou a vévoda Igraine."
(14:02) Ketryn: No, nestačím zírat.
(14:02) Ketryn: Jak tohle všechno dopadne... :-/ Na pohled na Igraina se tedy vůbec netěším.

(21:15) Morigan: "Co prosím??" užasnu taky. "Co to má být za odpověď? Připadám ti jako nějaká věc, o kterou můžeš požádat nebo co??"
(21:16) Morigan: "Rozhodně si nemyslím, že se žádá jen o věci, Morigan," odpoví.
(21:16) Morigan: "Otče, to jsi opravdu udělal?" nevydrží to Nicolas.
(21:19) Margare-tka: Koukám na ně něj dost úkosem. a jsem z toho v šoku.....
(21:25) Morigan: Gareth mlčí.
(21:27) Morigan: "Řekl jsi, že tu nejsem zajatec, takže nechápu, proč mě chceš nutit, abych tu zůstávala!"
(21:29) Morigan: "Váš jarl příliš neváhal s tím, aby na mou podmínku přistoupil. Ale to jistě také víš, že? Celkem by mě zajímalo, jak je možné, že znáš výsledek neveřejného jednání, na kterém jsi odmítla být přítomna?"
(21:30) Morigan: "Jarl nemá vůbec co mluvit do toho, kam já půjdu, jsem svobodná žena!!" zvednu levou ruku, na které mám náramek. "Ať ti slíbil ohledně mě cokoliv, je to naprosto neplatné!"
(21:30) Morigan: "To jsem rád, že to vím," ušklíbne se zlehka. "Nějak se o tom zapomněl zmínit."
(21:34) Ketryn: Modlím se, aby tohle všichni vzali na vědomí a přestali s tebou obchodovat!! Vůbec nechápu, jak to mohl jarl udělat!? Nemůžou tě nutit tu zůstat a doufám, že si to začnou plně uvědomovat.
(21:40) Margare-tka: No tak to je dobrý ještě ví, že mu Jarl slíbil, něco co by asi neměl.....Jako jsem tam jetě bledší.
(21:42) Morigan: "V tom případě jsem zvědavý, jak jarl své slovo dodrží," řekne Yanick.
(21:43) Morigan: "Tati, to jsi přece nemohl udělat!" nevychází z údivu Nicolas. "Vždyť přece víš, že má na severu muže, že čeká dítě...děti! Nechápu smysl toho všeho!"
(21:43) Morigan: "To ani já!" dodám.
(21:44) Ketryn: Nicolas mi mluví z duše!
(21:46) Morigan: "Jsme se seveřany prakticky ve válce."
(21:46) Morigan: "Co to s tím má co dělat??" vyskočím ze židle.
(21:47) Morigan: "Má to s tím hodně co dělat!" postaví se Yanick taky automaticky.
(21:50) Morigan: "Tak se ale pak rozhodni, co jsme my!" mávnu směrem k nám třem. "Jsme z toho vyčleněny? Nebo jsme seveřanky? Tak nás zavřete do vězení! Nebo jsme v Lúúderu vítány, ať přijedeme s kýmkoli? Tak z nás nedělejte věci! Měl by sis ujasnit, co chceš, Nicku a proč to chceš!!"
(21:52) Ketryn: Koukám se zatajeným dechem.
(21:59) Margare-tka: Jo tak t jsi řekla dobře A teď to bude mít buď kladný a úspěšný dopad a nebo ne.
(22:01) Morigan: Přistoupí blíž. "Zapomínáš, že mluvíš s králem. Jak bych ti to mohl připomenout?" přivře oči.
(22:04) Margare-tka: No když vás tak vidím, tak mi připomeněte stáré časy.

(21:03) Margare-tka: No tahle odpověď se mi fakt nelíbí. Chci aby ti odpověděl normálně. A ne jeho stylem.
(21:15) Morigan: "Co prosím??" užasnu taky. "Co to má být za odpověď? Připadám ti jako nějaká věc, o kterou můžeš požádat nebo co??"
(21:16) Morigan: "Rozhodně si nemyslím, že se žádá jen o věci, Morigan," odpoví.
(21:16) Morigan: "Otče, to jsi opravdu udělal?" nevydrží to Nicolas.
(21:19) Margare-tka: Koukám na ně něj dost úkosem. a jsem z toho v šoku.....
(21:25) Morigan: Gareth mlčí.
(21:27) Morigan: "Řekl jsi, že tu nejsem zajatec, takže nechápu, proč mě chceš nutit, abych tu zůstávala!"
(21:29) Morigan: "Váš jarl příliš neváhal s tím, aby na mou podmínku přistoupil. Ale to jistě také víš, že? Celkem by mě zajímalo, jak je možné, že znáš výsledek neveřejného jednání, na kterém jsi odmítla být přítomna?"
(21:30) Morigan: "Jarl nemá vůbec co mluvit do toho, kam já půjdu, jsem svobodná žena!!" zvednu levou ruku, na které mám náramek. "Ať ti slíbil ohledně mě cokoliv, je to naprosto neplatné!"
(21:30) Morigan: "To jsem rád, že to vím," ušklíbne se zlehka. "Nějak se o tom zapomněl zmínit."
(21:34) Ketryn: Modlím se, aby tohle všichni vzali na vědomí a přestali s tebou obchodovat!! Vůbec nechápu, jak to mohl jarl udělat!? Nemůžou tě nutit tu zůstat a doufám, že si to začnou plně uvědomovat.
(21:40) Margare-tka: No tak to je dobrý ještě ví, že mu Jarl slíbil, něco co by asi neměl.....Jako jsem tam jetě bledší.
(21:42) Morigan: "V tom případě jsem zvědavý, jak jarl své slovo dodrží," řekne Yanick.
(21:43) Morigan: "Tati, to jsi přece nemohl udělat!" nevychází z údivu Nicolas. "Vždyť přece víš, že má na severu muže, že čeká dítě...děti! Nechápu smysl toho všeho!"
(21:43) Morigan: "To ani já!" dodám.
(21:44) Ketryn: Nicolas mi mluví z duše!
(21:46) Morigan: "Jsme se seveřany prakticky ve válce."
(21:46) Morigan: "Co to s tím má co dělat??" vyskočím ze židle.
(21:47) Morigan: "Má to s tím hodně co dělat!" postaví se Yanick taky automaticky.
(21:50) Morigan: "Tak se ale pak rozhodni, co jsme my!" mávnu směrem k nám třem. "Jsme z toho vyčleněny? Nebo jsme seveřanky? Tak nás zavřete do vězení! Nebo jsme v Lúúderu vítány, ať přijedeme s kýmkoli? Tak z nás nedělejte věci! Měl by sis ujasnit, co chceš, Nicku a proč to chceš!!"
(21:52) Ketryn: Koukám se zatajeným dechem.
(21:59) Margare-tka: Jo tak t jsi řekla dobře A teď to bude mít buď kladný a úspěšný dopad a nebo ne.
(22:01) Morigan: Přistoupí blíž. "Zapomínáš, že mluvíš s králem. Jak bych ti to mohl připomenout?" přivře oči.
(22:04) Margare-tka: No když vás tak vidím, tak mi připomeněte stáré časy.

(20:10) Morigan: Každopádně už rozhodnutá se obléknu do jedněch šatů, co nám byly přineseny (jsou světle modré), nechám se učesat "naší" komornou a jsem připravená. S dalších šatů jsou tam šedostříbrné, světle zelené, světle fialové, světle růžové, zlatobéžové a bílozlaté. Margaret nebudou všechny přes prsa, ale ty volněji střižené ano, jen asi dlouhé.
(20:11) Morigan: Vyrazíme do hodovní místnosti, kde opět sedí všichni, kteří tam sedávají obvykle a když vejdeme, tak povstanou.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(20:23) Ketryn: Tak si taky nějaké obleču, moc nad tím nepřemýšlím, ale asi mi automaticky padne ruka na ty zlatobéžové nebo bílozlaté.
(20:23) Ketryn: Když vejdeme, tak se mi úplně sevře žaludek.
(20:30) Morigan: Mě taky, ale přivítám se s ostatními normálně (pokusím se) a posadím se na místo vedle Garetha a Nicolase, jako obvykle. Gareth se neubrání, aby po mě nehodil zvědavý a starostlivý pohled.
(20:34) Ketryn: Taky pozdravím a snažím se tvářit normálně. To bude Gareth koukat, jestli to vybalíš.
(20:38) Morigan: Margaret: tak jsem si oblékla ty co mi jsou asi je jedno barva, ale prioritně bych sáhla po fialových a nebo zelených.
(20:40) Morigan: Margaret: Taky jsem je pozdravila, když jsme vešly. A jsem z toho všeho fakt nervozní. Jako tohle nám o nervy připraví.
(20:43) Morigan: Přinesou předkrm a začneme jíst, přemýšlím, kdy začít mluvit a pozoruji Yanicka.
(20:47) Morigan: Nakonec to moc dlouho nevydržím. Položím příbor na stůl. "Potřebuji se tě na něco důležitého zeptat, můj pane," obrátím se přímo na Yanicka.
(20:51) Morigan: "Prosím," nezatváří se ani moc překvapeně. "Rád ti odpovím."
(20:51) Morigan: "To ráda slyším," ušklíbnu se. Gareth mírně strne.
(20:53) Morigan: "Vím o tom, že jsi jarla požádal o náhradu za škodu způsobenou jarními nájezdy a taky vím, co jsi tou náhradou myslel. Mě."
(20:53) Morigan: Teď jsem ho překvapila a všechny ostatní taky, ačkoliv ne všechny ze stejného důvodu.
(20:54) Morigan: "To ale není otázka, pouze jsi to konstatovala," řekne Yanick.
(20:54) Morigan: "Otázka zní proč?!"
(20:54) Morigan: Podívá se na mě vyzývavě. "A proč ne?"
(20:56) Ketryn: Přestanu jíst a dívám se na něho docela zděšeně. Jak proč ne?!? Nejsi přeci žádná věc! A ani zajatec, tak s tebou nemůže jen tak obchodovat!! Drtím v ruce příbor a mám co dělat, abych mlčela.
(20:57) Morigan: Margaret: Jsem taky strnulá. A dívám se na vás.
(21:03) Margare-tka: No tahle odpověď se mi fakt nelíbí. Chci aby ti odpověděl normálně. A ne jeho stylem.

(13:05) Ketryn: V tom lámání bych ti s radostí pomohlo!
(13:05) Ketryn: Taky myslím na Sigfrieda a modlím se, aby se tohle nějak konečně vyřešilo a my byly s nimi!
(13:12) Morigan: Ráno doufám, že nám přijde pozvání na oběd a naštěstí se nemýlím, dopoledne nám vzkážou.
(13:13) Ketryn: Tak jsem ráda, že to pozvání přijde. Mám z toho obavy, co bude, ale musíme to nějak rozseknout.
(13:28) Margare-tka: No díky bohu, že přišlo.... to zase bude konverzace u oběda. ¨
(13:29) Margare-tka: Asi se hodně nasnídám.
(13:35) Margare-tka: Asi musíme počítat s tím, že se moc nenajíme.
(13:36) Morigan: To je pravda, ale to mi nedojde. A ještě ke všemu nám dopoledne někdo (asi Loreen nebo Yanick) nechá poslat několik dalších šatů.
(13:39) Margare-tka: "Oni si snad plánují, že tu zůstaneme..." řeknu když odejdou a vidím to
(13:44) Morigan: To mě trochu vyděsí, protože takhle bych to teda vůbec neřekla!
(13:59) Ketryn: To jen naprázdno polknu. "To fakt snad ne..."
(14:00) Ketryn: Obleču se a přichystám se na oběd. Jsem na to fakt zvědavá :-/ S tím, že se moc nenajíme, počítám.
(14:00) Morigan: "Ale i kdyby, o vás ta dohoda nebyla! To už by se museli úplně zbláznit, kdyby věřili, že tu jarl nechá svojí ženu!!"
(14:05) Margare-tka: "No, ale já myslím, že možná spoléhá na to, jak jsme na sebe vázané a nebo je anick jako vždy soběc."
(14:06) Margare-tka: "No já nevím co si jako myslí.... myslím ari tohle proti němu poštve dost lidí."
(14:07) Margare-tka: "otřebovala bych s náím mluvit, ale bez Floki přilepéno na zádech."
(14:07) Margare-tka: "Ale hlavně musíme pomluvit s tím Yanickem.... jelikož ten mě přijde ještě šílenější, když tojle vůbec navhnul."
(14:08) Morigan: "To nevím, proč ti to přijde o tolik šílenější," odtuším.
(14:13) Morigan: "Já myslím, že s ním asi můžeš mluvit...teda uvidíme, jak to bude potom, co si pomluvím veřejně s Yanickem...abych to zase na druhou stranu nějak nepokazila v tomhle směru," začíná mi docházet.
(14:15) Morigan: "Do hajzlu, to je zase situace!!" kopnu do stolu.
(14:31) Ketryn: "Já nevím, jestli to vůbec ještě víc pokazit jde... je to na hovno!"
(14:35) Morigan: "Dobře...nebudu o tom přemýšlet, prostě mu to řeknu."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(18:04) Morigan: Margaet: "Jak jako pokazit? Jako, že bychom už byly vězni??"
(18:06) Ketryn: "To snad ne, ne?? Vždyť mu jenom řekneš pravdu... Co když by nám to neřekl vůbec?"
(18:19) Morigan: "To jsem nemyslela, ale aby nás za nimi ještě pustili," upřesním.
(18:29) Morigan: Margaret: "No tak jako stejně se to bude muset řešit. A myslím, že to snad ano. Co by z toho měl, kdyby ne?"
(18:32) Morigan: "Já to jenom říkám...nevím, co udělá."

(11:27) Morigan: Tak se navečeřím. Opět toho máme hodně a dost různorodé jídlo, což mě na jednu stranu těší.
(11:27) Morigan: Ale jak už předpokládáme, nikdo za námi ten den už na návštěvu nepřijde.
(11:28) Ketryn: Snažím se taky najíst. Ale jsem z toho všeho tak znechucená a celkem psychicky vyčerpaná z té přetvářky odpoledne, že se k jídlo musím docela nutit.
(11:28) Margare-tka: No tak to nekomentuji, ale jsem naštvaná. A snažím se aby jsi myslela na něco jiného.
(11:29) Ketryn: "Jsem toho názoru, že bys měla Yanickovi říct, že to víš. Jak to víš je prostě jedno," říkám ještě, než jdeme spát.
(11:35) Morigan: "Jako že to mám na něj vybalit při obědě?"
(11:35) Morigan: "Teda jestli ještě vůbec nějaký bude," dodám.
(11:39) Morigan: "Vlastně proč ne," uvědomím si škodolibě. "Když konflikt, tak konflikt."
(11:41) Ketryn: "Jo, já si myslím, že bys to měla udělat. Je hrozné, že něco takového dělá! A neomluvitelné! A ještě ke všemu se neobtěžuje tím, že by ti to sdělil. Takže si prostě myslím, že bys ho měla konfrontovat."
(11:43) Morigan: "Asi ano!" začínám souhlasit.
(11:43) Morigan: "Bude to asi nakonec jednodušší než přetvářka."
(11:45) Ketryn: "Taky bys mu měla připomenout, že podle jeho slov nejsi zajatec. Nemůže s tebou zacházet jak s nějakým zbožím."
(11:47) Morigan: "To je pravda a to řekl. On i Gareth."
(11:50) Margare-tka: "Jo... tak to jsem na to zvědavá."
(11:51) Margare-tka: "Holky a co když je to Yanickův plán. Ví že nejsi zajatec, ale jen on a Gareth svým způsobem. Takže tě dal jako kompenzaci a přitom je to na tobě jestli tu zlstaneš. tudíš by se vyhnul řešení té materiální náhrady."
(11:51) Morigan: "A proč by se tomu chtěl vyhýbat, když to sám navrhnul, to přece nedává smysl!"
(11:55) Margare-tka: "No já nevím, elundi někdy neměli úplný smysl v řešení problémů. Třeba to chce už vyřešit. Ale tohle ti nebrání v tom, že bys to s ním měla řešit.
(11:55) Margare-tka: "
(11:57) Ketryn: "Víme to my, kluci, Loreen... A pokud by rozhodnutí nechal na Morigan, tak tím líp."
(11:59) Morigan: "To jo, ale to by mi snad nejdřív měl říct!"
(12:01) Ketryn: "Právě... A jelikož se k tomu nemá, tak s tím budeš muset začít ty. A pak se uvidí. Tahle nejistota a přetvářka je prostě na palici."
(12:02) Morigan: "Proč si tak často někdo myslí, že jsme věci??"
(12:12) Margare-tka: "Nechápu mají muži okolo nás pocit, že není potřeba nám sdělovat určitá rozhodnutí."
(12:12) Ketryn: "Taky to nechápu. O nás bez nás už mě opravdu přestává bavit..."
(12:16) Margare-tka: "hm.... jako tíhne se to tady už docela dloho tímhle způsobem."
(12:18) Morigan: "Jo, to jo! Takže to zítra rozsekneme, tedy pokud se nám teď nebudou vyhýbat, pro změnu!"
(12:20) Morigan: Jsem rozhodnutá to zítra rozseknu a s tím rozhodnutím si jdu lehnout. Samozřejmě nemůžu usnout, protože jsem ležela celé odpoledne a navíc jsem rozčílená.
(12:22) Morigan: *rozseknout
(12:27) Margare-tka: Tak si uděláš čaj. Ta možnost určitě je.... jako já taky asi nejsem unavená, když jse tam byla s tebou. Ale snažím se.

(20:45) Morigan: Gareth nakonec usoudí, že by měl odejít, tak se potichu rozloučí a odporoučí se. Evidentně ho Yanickovo rozhodnutí taky překvapilo. Neusnu sice, ale aspoň zůstanu ležet. Rozhodně to v následujících hodinách nevypadá, že by chtěl Yanick přijít a něco nám říct.
(20:46) Morigan: Odpoledne pošle Loreen Katryn pozvání na čaj s Linett do salónku, ale nic jiného se nestane.
(20:49) Ketryn: Tak jdu. Ale stojí mě opravdu hodně sil, abych se chovala a tvářila normálně. Jsem z toho hodně na nervy a ještě se to stupňuje tím, jak se nic neděje.
(20:49) Morigan: "Já myslím, že to dost potrvá, než nám někdo něco řekne," usuzuji skepticky. "Tady jsme v Lúúderu!"
(20:50) Ketryn: "Hm, to je fakt..." musím souhlasit s úšklebkem. "Po začínám Lúúder nenávidět opravdu hodně!"
(21:11) Morigan: Loreen se chová normálně jako vždy, ačkoliv jsi si jistá, že na tom jednání také musel být.
(21:12) Morigan -> Ketryn: Linett se už od té doby, co jsme přijeli v tvé přítomnosti uvolnila a trochu i rozmluvila, i když je evidentně v její povaze být spíš málomluvnější a do ničeho se sama neplést.
(21:13) Ketryn -> Morigan: To mám opravdu co dělat, abych nedala nic najevo, jelikož mě to hrozně vytáčí! Nemám daleko k tomu, abych na něj začala z to pokrytectví křičet.
(21:14) Ketryn -> Morigan: Snažím se s povídat spíš s Linett a věnovat se jí. Jsem ráda, že už je trochu uvolněnější. Na Loreena se stejně nemůžu ani podívat.
(21:14) Morigan -> Ketryn: Linett pravděpodobně nic netuší.
(21:15) Margare-tka: Tak jsem tam s tebou a dělám ti společnost. A nevím co budeme dělat, ale neříkám ti to.
(21:51) Morigan -> Ketryn: Loreenovi tvoje chování nijak divné nepřijde, proto usoudíš, že jsi se ovládla dobře.
(21:53) Morigan -> Ketryn: Navečer tě oba doprovodí až do našich pokojů.
(21:56) Ketryn -> Morigan: Tak se s nimi rozloučím a poděkuji za strávené odpoledne. Snažím se chovat společensky a konverzativně. Ale asi mě to síly vynaložené na sebeovládání zabijou.
(21:57) Morigan: My jsme pořád v pokoji a akorát nám přinesou večeři. Zdá se, že ji strávíme samy, což jsme ale rády.
(22:00) Ketryn: "Mě z tý přetvářky hrábne!" rozčílím se a mám sto chutí něco nakopnout.
(22:01) Morigan: Zatvářím se zvědavě. "Před Loreenem?"
(22:02) Margare-tka: "a co jsi se přetvařovala?"
(22:03) Ketryn: "Jo! Z mojí! Z jeho! Je mi z toho fakt na nic!! Měla jsem stavy, kdy bych na něj nejraději začala křičet, že vše víme, tak ať si tohle společenské přetvářkové odpoledne strčí za klobouk!"
(22:04) Ketryn: Podívám se na Margaret, jestli tuhle otázku myslí vážně??
(22:04) Morigan: "No on v té jednací místnosti byl," řeknu.
(22:04) Margare-tka: "Aha...." trochu mě vyděsí Katryn, že to s ní takhle lomcuje..."No třeba s tím taky nesouhlasí. a zatím nic nemůže."
(22:05) Margare-tka: "Tahle blbá situace se prostě musí zvládnout. budeme muset Yanicka nějak přesvědčit, že je to kravina."
(22:05) Morigan: "No já nevím," jsem skeptická. "Loreen určitě souhlasí s tím, co dělá Yanick!"
(22:06) Ketryn: "To bych taky řekla. Vždycky s nim souhlasil!"
(22:07) Ketryn: "Možná jsem mu to měla říct. To by mě fakt zajímalo, co by mi k tomu řekl."

(21:15) Margare-tka: Tak jsem tam s tebou a dělám ti společnost. A nevím co budeme dělat, ale neříkám ti to.
(21:15) Morigan -> Margare-tka: Ten čaj mě aspoň uklidnil.
(21:16) Margare-tka -> Morigan: Tak to jsem ráda. "Jsem zvědavá jestli budeš mít holčičky a nebo kluky a nebo páreček:-) Ragnar bude úplně mimo až mu to řekneš."
(21:17) Morigan -> Margare-tka: To docela moji pozornost odvede. "Taky jsem zvědavá, co to bude. Ale řeknu mu to až na lodi na cestě zpátky, protože už teď je mimo," usoudím. To mi ale zase připomene, že možná odtud jen tak neodplujeme.
(21:19) Margare-tka -> Morigan: "No to bude koukat. Docela se těším. Až bude zase mimo, tedy ještě víc. jsem zvědavá jak moc tě bude hlídat." snažím se to přejít.
(21:57) Morigan -> Margare-tka: Katryn se vrátí až navečer, těsně před večeří.

(20:35) Margare-tka: "Doufám, že se to zruší."
(20:44) Morigan: "No nevím, jestli se to samo zruší!" ušklíbnu se. "Pořád to nějak nechápu."
(20:45) Morigan: I Gareth dost vypadá, že tohle opravdu nečekal, proto většinou mlčí, jako by nevěděl, co k tomu říct.
(20:48) Ketryn: "Já souhlasím s Margaret, že pokud ti to neřekne, tak bys měla vyrukovat s tím, že to víš."
(20:49) Morigan: "No asi ano..." musím s vámi pak souhlasit. "Nerada bych byla "nečekaně" postavena před hotovou věc ve chvíli, kdy vy se budete balit."
(20:52) Margare-tka: "No a taky až bude nejbližší možnost mluvit s Arim, tak mu řeknu, že jsi těhotná. To se teď už musí vědět. Jelikož tohle nejsi jen ty, kdo tu zůstává, když se to vezme doslova."
(20:53) Morigan: Zase si jenom představím, co by na tohle řekl Ragnar a je mi špatně.
(20:55) Margare-tka: A Ragnar se tohle nesmí dozvědět dřív než se to vyřeší. Jinak zbourá vězení.
(20:55) Margare-tka: ""
(20:55) Morigan: Je mi ještě hůř. "Já vím..."
(20:57) Ketryn: "Tohle opravdu není možné..." řeknu nešťastně
(20:57) Margare-tka: "Mor to bude dobrý, jako tohle dětem fakt dobře nedělá. Musíš být v klidu s Ragnarem, tak jak to má být. Takže to se vysvětlí." uklidňuji se.
(21:05) Morigan: "Nejradši bych byla s Ragnarem!" začnu být v krizi. "Ale poslední dobou je to fakt všechno šílené!"
(21:06) Margare-tka: Kouknu na Garetha, že to řešíme takhle před ním. "Mor, snad to půjde vyřešit. Tohle byl nějaký zcestný návrh a Yanick to určitě promyslí..."
(21:07) Ketryn: "Musí se to nějak zvládnout..." vzdychnu.
(21:08) Margare-tka: "Když uvidí tvůj stav."
(21:08) Morigan: Já jsem zapomněla, že tam je, i když mě drží za ruku.
(21:27) Morigan: "Ano, zvládnout se to musí," souhlasím s povzdechem.
(21:28) Morigan: (To bylo odpoledne, že ano?)
(21:29) Ketryn: (No, asi nějak po obědě.)
(21:36) Margare-tka: (No bylo.)
(21:42) Morigan: "Je mi z toho špatně!" prohlásím. Gareth mi znovu dolije pití. (ne víno, samozřejmě)
(21:43) Margare-tka: "Tak si pojď lehnout."
(21:43) Margare-tka: Na chvilku.
(21:43) Margare-tka: ""
(21:52) Morigan: Gareth vyskočí na nohy a jde mě pomoct uložit, aniž nějak promluví. Asi se nebráním, nejspíš má Margaret pravdu.
(21:52) Morigan: Lehnu si na postel.
(21:54) Ketryn: Já se někam posadím a začne na mě padat opravdoá krize.
(22:00) Morigan: Gareth mě přikryje a pak neví, co tam má dělat.
(22:12) Margare-tka: Asi ti dám napít toho čaje jestli tam máme nějaký zbytek. Aby jsi usnula..