Druhá strana (120 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:44) Morigan: "No nevím, jestli se to samo zruší!" ušklíbnu se. "Pořád to nějak nechápu."
(20:45) Morigan: I Gareth dost vypadá, že tohle opravdu nečekal, proto většinou mlčí, jako by nevěděl, co k tomu říct.
(20:48) Ketryn: "Já souhlasím s Margaret, že pokud ti to neřekne, tak bys měla vyrukovat s tím, že to víš."
(20:49) Morigan: "No asi ano..." musím s vámi pak souhlasit. "Nerada bych byla "nečekaně" postavena před hotovou věc ve chvíli, kdy vy se budete balit."
(20:52) Margare-tka: "No a taky až bude nejbližší možnost mluvit s Arim, tak mu řeknu, že jsi těhotná. To se teď už musí vědět. Jelikož tohle nejsi jen ty, kdo tu zůstává, když se to vezme doslova."
(20:53) Morigan: Zase si jenom představím, co by na tohle řekl Ragnar a je mi špatně.
(20:55) Margare-tka: A Ragnar se tohle nesmí dozvědět dřív než se to vyřeší. Jinak zbourá vězení.
(20:55) Margare-tka: ""
(20:55) Morigan: Je mi ještě hůř. "Já vím..."
(20:57) Ketryn: "Tohle opravdu není možné..." řeknu nešťastně
(20:57) Margare-tka: "Mor to bude dobrý, jako tohle dětem fakt dobře nedělá. Musíš být v klidu s Ragnarem, tak jak to má být. Takže to se vysvětlí." uklidňuji se.
(21:05) Morigan: "Nejradši bych byla s Ragnarem!" začnu být v krizi. "Ale poslední dobou je to fakt všechno šílené!"
(21:06) Margare-tka: Kouknu na Garetha, že to řešíme takhle před ním. "Mor, snad to půjde vyřešit. Tohle byl nějaký zcestný návrh a Yanick to určitě promyslí..."
(21:07) Ketryn: "Musí se to nějak zvládnout..." vzdychnu.
(21:08) Margare-tka: "Když uvidí tvůj stav."
(21:08) Morigan: Já jsem zapomněla, že tam je, i když mě drží za ruku.
(21:27) Morigan: "Ano, zvládnout se to musí," souhlasím s povzdechem.
(21:28) Morigan: (To bylo odpoledne, že ano?)
(21:29) Ketryn: (No, asi nějak po obědě.)
(21:36) Margare-tka: (No bylo.)
(21:42) Morigan: "Je mi z toho špatně!" prohlásím. Gareth mi znovu dolije pití. (ne víno, samozřejmě)
(21:43) Margare-tka: "Tak si pojď lehnout."
(21:43) Margare-tka: Na chvilku.
(21:43) Margare-tka: ""
(21:52) Morigan: Gareth vyskočí na nohy a jde mě pomoct uložit, aniž nějak promluví. Asi se nebráním, nejspíš má Margaret pravdu.
(21:52) Morigan: Lehnu si na postel.
(21:54) Ketryn: Já se někam posadím a začne na mě padat opravdoá krize.
(22:00) Morigan: Gareth mě přikryje a pak neví, co tam má dělat.

(19:18) Margare-tka: Jsem totálně v šoku a nevím co na tohle všechno říct. Hlavně mě dostalo, že s tímhle Yanick přišel... a že na to Ari přistoupil.... jak si to představuje.
(19:18) Margare-tka: A ještě, když jsi těhotná to si myslí, že jako nechceš být se svým mužem.
(19:19) Ketryn: Já jsem v naštvaném šoku!
(20:04) Morigan: Já jsem taky v šoku, ale momentálně nemůžu ani vtrhnout do Yanickových komnat a vysvětlit si to s ním. "Musíme počkat, až nám to někdo řekne."
(20:14) Margare-tka: "Hm.... asi to bude nejlepší. ale co když tit to neřeknou?"
(20:15) Morigan: "Jak neřeknou?" nechápu.
(20:18) Margare-tka: "No co když se to dozvíš až nějak tesně před?" napadne mě. " Mě už by tady nic nepřekvapilo."
(20:20) Morigan: "To možné je," usoudím a moc se mi to nelíbí.
(20:21) Margare-tka: "No tak aby to neodnesl Gareth, tak můžeme říct, že to tam zná Kat a že tě tam vzala....ne" koukni se po vás.
(20:21) Margare-tka: ůJako je logický, že chceme vědět co se děje, ale být tam takhle oficiálně přítomna by vzbuzovalo dost otázek a nebylo by to dobrý."
(20:23) Morigan: "Počkej, jak to myslíš? Že mu mám říct, že to vím? Že jsem to slyšela? To by se mu asi moc nelíbilo."
(20:24) Margare-tka: "Jako ne teď hned, ale kdyby jsi se o moc dlouho nedozvídala, ta ti asi nic jiného nezbyde. Bylo by fajn vědět na čem jsme."
(20:25) Margare-tka: "Jako zůstat tady nebudeš chtít, ale s námi taky jet nemůžeš... takže se to prostě musí zrušit"
(20:25) Margare-tka: jsem tam z toho tak v šoku, že plácám blbosti.

(22:32) Ketryn: "Tak bys s tím pak měl něco udělat..."
(22:34) Morigan: "Jistě jste si všimly, že se zrovna nevyhřívám v královské přízni!"
(22:35) Margare-tka: No to raději nekomentuji, jelikož kdyby se choval jinak, tak by neměl problém.
(22:36) Ketryn: "Nemůže ignorovat tvůj slib! Tím by pošpinil celou královskou krev..."
(22:37) Margare-tka: No to koukám na Kat jak je hozvášněná.... já jsem stále v šoku, že tohle je jako podmínka a že Ari na tohle přistoupil.
(22:40) Morigan: "Ona už teď není nejčistší!" ušklíbne se.
(22:43) Ketryn: "Bezva! Tohle sis mohl odpustil..." nejraději bych po něm něco hodilo. "Lúúder nás využil, aby mohl dál fungovat. Tak se s tím bude muset nějak smířit."
(22:44) Margare-tka: Bože mě tam z toho hrábne.

(21:46) Morigan: Gareth mě nenápadně nasměruje ke křeslu, aniž si toho všimnu a bleskově mi podá do ruky pohárek s pitím. Automaticky se napiju. Je v tom všem docela zručný.
(21:50) Margare-tka: "Co je neskutečný?"
(21:51) Morigan: "Yanick podal návrh, aby tu jako náhradu za nájezdy nechali mě!!"
(21:52) Ketryn: "COŽE???" teď vypadám na omdlení jí. "To přeci nemůže!!"
(21:55) Ketryn: "Sám říkal, že nejsi zajatec!! Tak jak může navrhnout takovou hovadinu!" jsem totálně v šoku. "Ari to nehodlá přijmout, že ne??"
(21:56) Margare-tka: No to koukám... "No to je bezva.... já říkala, že se tím lineritem něco změnilo." "určitě ne."
(21:57) Morigan: Gareth se na tebe podívá skeptickým pohledem a já vzápětí dost podobným. "Váš náčelník chvilku zaváhal a pak přijal," řekne Gareth.
(21:58) Margare-tka: "Cože??!!!"
(21:58) Ketryn: :-OO
(21:59) Margare-tka: Mám pocit, že to se mnou švihne. Takže úplně zblednu.
(21:59) Margare-tka: "Ale, ale..... nikdo tě tu nedrží, ne? Tedy aspoň se to ta říkalo." kouknu na Garetha.
(22:00) Ketryn: "To nejde!! Morigan má svobodnou vůli a není tu zajatec, jak bylo řečeno. Nemůžete jí tu držet! A ty jsi nám dal svoje slovo, že nám nikdo nebude bránit v odjezdu se seveřany!"
(22:00) Morigan: "Já nevím, byl jsem překvapený také," řekne Gareth.
(22:00) Morigan: "Evidentně tu nemám poslední slovo!" zamračí se Gareth.
(22:00) Ketryn: Mně je zle.
(22:01) Morigan: "Navíc nepatřím ani jarlovi!!"
(22:03) Ketryn: "Já už mám toho Lúúderu vážně dost! Už dvakrát nám převrátil život, dal nám domov, aby nás pak totálně zničil! A když se postavíme na nohy a jsme šťastné, tak zas něco chce?!" popadá mě totální krize. "Tohle je moc i na Yanicka!"
(22:03) Margare-tka: "No.... to nevím jak si to jako představuje. Přece tohle nejde. A co na to říkal Floki?"
(22:03) Morigan: Katrynin výlev mírně překvapí i Garetha.
(22:04) Morigan: "Floki ztropil docela hysterii," přiznám.
(22:05) Morigan: "Prý docela," ušklíbne se Gareth. "Museli ho vyvést."
(22:06) Margare-tka: "Bože tohle ne....." už tam sedím a jsem totální depresi.
(22:07) Ketryn: "To se nedivím. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby tam někomu utrhl hlavu. Tohle je absolutní blbost a ani jeden na to nemají právo! Za to ho Ragnar zabije přísaha nepřísaha."
(22:07) Morigan: "Já vím," dodám zdrceně.
(22:12) Margare-tka: "No...."
(22:14) Ketryn: Mám sto chutí tam něco rozbít.
(22:16) Ketryn: "Takhle si jako představuje, že ti pomůže abys byla v těhotenství v klidu?! To tedy předčil i svoje syny! A nevím, co si představuje Ari, to chce skončit mrtvej?!" popadá mě taková zlost a bezmoct.
(22:17) Morigan: "On rozhodně není svatý," posadí se Gareth do křesla a dolije mi pití.
(22:18) Ketryn: "Ne, to není! Je stejně sobecký jako vždy. Co si umane, to musí mít!" chodím tam naštvaně po pokoji.
(22:19) Margare-tka: Já mlčím a nemluvím..... a šrotuje mi hlavou jestli to není nějaký plán. ale nevím.... přijde mi to dost divný jako plán.
(22:19) Margare-tka: "No asi tak...."
(22:20) Morigan: "Nechápu ale, o co jde! Ani si nepamatuje, že mě miloval a navíc mu nejsem ani k ničemu jinému! Můj úkol v Lúúderu dávno skončil!"
(22:21) Morigan: Gareth se natáhne a vezme mě za ruku. "Měla by ses uklidnit," řekne jemně.
(22:21) Ketryn: "Tak prostě utečeš. Nemůže tě tu držet zavřenou, jsi luan-coran a jsi svobodná. Lúúder tě jednou vyhnal a basta. Tak ať jde do háje." Začínám to tu fakt nenávidět.
(22:24) Margare-tka: "Jo to si měli rozmyslet před lety. A snad pochop, že když jsi těhotná a vdaná, že chceš být s rodinou a ne tady. Jen chce aby se to všechno znovu opakovalo."
(22:25) Morigan: Jsem tak zamyšlená, že se nechám držet, dokonce si vůbec nevšimnu, že si propletl prsty s mými. "Jenže teď musím počkat, až mi to někdo oznámí, protože to vlastně jakoby nevíme."
(22:26) Ketryn: "No, bezva...! Tak doufám, že s tím Yanick vyleze rychle, jinak asi vybuchnu."
(22:26) Margare-tka: "Hm... doufám, že ti to někdo oznámí."
(22:28) Ketryn: "Ty jsi nám dal svoje slovo!" obrátím se na Garetha. "Tak to pak otci řekni, to bude muset respektovat."
(22:28) Morigan: To ho trochu překvapí. "To jsem dal," musí souhlasit.

20:45) Morigan: "Nejspíš se choval jinak, když byl zamilovaný," poznamená Nicolas zamyšleně. "Omlouvám se, to vůbec nebylo vhodné."
(20:46) Ketryn: "To jo, na Dun´anu to bylo docela vtipné," usměji se.
(20:47) Morigan: "Nic se neděje."
(20:59) Morigan: Nakonec odejdou skoro před obědem. Podle toho, že nejsme pozvány na oběd odhadujeme, že se bude zase jednat, takže očekávám Garetha.
(21:00) Ketryn: To bylo fajn dopoledne. A jsem ráda, že to vypadá, že se bude zas jednat.
(21:01) Morigan: Gareth nezklame, opět krátce zaklepe a vejde brzy po obědě. "Máme další tajnou schůzku, princezno," prohlásí.
(21:05) Margare-tka: Doufám, že mu zatím stačí tohle jako jen tvá přítomnost.

(20:13) Morigan: Nakonec to sklouzne k debatě, když jsem byla těhotná s nimi, protože jim asi moje těhotenství přece jen leží v hlavě. Bren´ana už ani nenapadne chtít se mnou cvičit. "Váš otec mě hodně hlídal, když jsem vás čekala," vzpomenu si. "Úzkostlivě."
(20:13) Morigan: "Asi ne zase tolik, když jsi se mnou chodila do bitvy," směje se Nicolas.
(20:13) Margare-tka: //ne jsem doma.... jdu až v pátek na noční.//
(20:14) Morigan: "To se mu moc nelíbilo," souhlasím. "Nemyslím, že by o tom vždycky úplně věděl. Ale bylo to nutné, aby tam luan-coran byla."
(20:14) Margare-tka: To s ním cvičíš? A přitom se bavíte?
(20:14) Margare-tka: Tak to mě baví.
(20:14) Morigan: "To ano," souhlasí Bren´an. "Někdy mě mrzí, že jsem to nezažil...ty velké bitvy, s luan-coran v čele."
(20:15) Morigan: (Viz 15:51 :-)
(20:15) Morigan: "Byla to ošklivá válka," namítám.
(20:15) Morigan: "Ale nezapomenutelné události," odporuje.
(20:16) Morigan: "Tak trochu jsi tam byl. S luan-coran v čele," usměju se pobaveně. "S tebou jsem chodila do bitev taky."
(20:16) Morigan: To se mu zamlouvá. "Proto mám rád boj. A jsem v něm dobrý," usoudí.
(20:16) Morigan: Nicolas se směje. "Jistě, proto určitě!"
(20:16) Ketryn: "To je pravda," musím se smát tomu, že tam vlastně byl.
(20:18) Morigan: "A budeme mít bratry, nebo sestry?" zajímá Nicolase.
(20:18) Morigan: "Nevím," přiznám. "Nezeptala jsem se."
(20:29) Margare-tka: To se mi líbí, že se takhle ptají, jsou roztomilí.
(20:36) Morigan: "Tak se zeptej, určitě jsi taky zvědavá," navrhuje Nicolas.
(20:37) Margare-tka: "No to není špatný nápad Morigan je to výhodný aspoň budeš moct přemýšlet o těch jménech."
(20:42) Morigan: "No ano, asi se zeptám," souhlasím. "Zapomínám, že tady je zvykem to vědět hned."
(20:43) Morigan: Stráví tam oba s námi docela hezké dopoledne.
(20:43) Morigan: "Stejně si neumím představit, že otec někoho úzkostlivě hlídá," poznamená Bren´an skepticky.
(20:44) Margare-tka: "Jo to hlídal, Morigan na Dun´anu neměla chvilku bez dozoru." vzpomenu si na věž.

(15:51) Morigan: Ráno se překvapivě se snídaní zastaví i Bren´an a Nicolas, jestli s námi mohou posnídat. Samozřejmě je neodmítnu, takže je nás tam opět víc.
(15:41) Ketryn -> Morigan: Protože jsem asi tak rozrušená :-(
(15:40) Morigan -> Ketryn: Kostičky tě nějak nechtějí k poutu pustit :-/
(15:38) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(15:38) Ketryn: "Snad jarl dojde brzy k názoru, že stejně bude muset na Yanickovy podmínky přistoupit," vzdychnu a jdu si taky lehnout.
(15:37) Morigan -> Ketryn: K6
(15:35) Morigan: Vypiju si ten čaj a jdu spát. Nejspíš funguje opravdu dobře.
(15:33) Morigan: "No to taky doufám. Hlavně pořád doufám, že na stupňující tendence nebude čas,protože pojedeme brzy domů!"
(15:31) Ketryn: "To tedy ne. Snad to nebude mít ještě nějaké další stupňující se tendence."
(15:27) Morigan: "Koukám, že moje těhotenství se tady nebere na lehkou váhu," zamračím se.
(15:22) Morigan: Večeři dostaneme mnohem rozmanitější, než obvykle dostáváme a pak mi ještě pošle Loreenův léčitel po sluhovi slíbený bylinkový čaj.
(15:21) Ketryn: "Já si to ani představovat nechci..." zamračím se nešťastně. "To by bylo hrozné! Ještě že je to tak, jak je."
(15:19) Morigan: "I tak mi to nepřipadá jednoduché. Ale souhlasím naprosto s Katryn, protože si neumím představit, co by to mohlo rozpoutat."
(15:16) Ketryn: "Tak to jim mohou říkat jejich rodiny, když u nich vyrůstaly," reaguji na Margaret. "Pro nás je určitě dobře, že o tu paměť přišly. Jinak by to teď bylo ještě daleko složitější..."

(21:39) Morigan: "Ne, to mě nenapadlo!" zděsím se. "To by snad řekl, kdyby se to stalo, ne??"
(21:39) Margare-tka: "No třeba chtěl.... proto šel do toho vězení... aby věděl jak to máš."
(21:40) Ketryn: To koukám.
(21:40) Morigan: Margaret mě vůbec nepotěšila. "Jak to tam mám??" zopakuji šokovaně.
(21:42) Ketryn: "Doufám, že to je blbost... To už by na Morigan bylo opravdu moc."
(21:42) Morigan: "To bych snad poznala, kdyby si vzpomněl!" snažím se ujistit se.
(21:47) Morigan: Ta představa způsobí, že mírně zblednu.
(21:49) Ketryn: "No nevím, jestli bys to poznala. Ale snad si fakt vzpomenout nemohl, to by byla od Lúúderu další tvrdá podpásovka," řeknu krizově.!
(21:56) Morigan: "Asi si to ani nechci představovat...ale já myslím, že oni to jen zkouší...naše přítomnost je jim divná, vědí o nás, ale neznají nás. Loreen taky držel Katryn za ruku," prásknu.
(21:56) Margare-tka: "Cože?" kouknu na tebe?
(21:57) Ketryn: To zalapám po dechu, když to Morigan takhle řekne.
(21:57) Ketryn: "To nic nebylo. jen mě chytil za ruku," bráním se.
(21:58) Ketryn: "Je mu líto, že si na mě nepamatuje. Což je rozhodně lepší... To je vše."
(22:03) Margare-tka: "Aha, no je to smutný. Takhle přijít o kus života"
(22:03) Ketryn: "No já nevím, spíš jim byl dán nový život..."
(22:08) Morigan: "Jak říkal Yanick, je to daň..."
(22:09) Margare-tka: "Jo to je...." řeknu smutně.
(22:11) Margare-tka: "No to jo, ale je škoda, že si nepamatují děti, kdo jiný jim má říkat jací byly, když byly malý...."
(22:11) Margare-tka: "Zajímá je to."

(20:21) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem se s ním ještě než než šla rozloučila. "Pokusím ještě přijít, pokud nám to dovolí." Na konec ho políbím. A vůbec se mi nechce jít.
(20:23) Margare-tka -> Morigan: "No moc jsme toho neřešili, jak tam s námi byli celou dobu, ale řekla jsem, jak na tom jsou vězni a kolik jich tam tak je. A taky jak jsme na tom mi. A Floki je lehce šílený... Jako ptala jsem se na to co je podmínkou , jelikož to oficiálně nevíme. "
(20:23) Margare-tka: "No moc jsme toho neřešili, jak tam s námi byli celou dobu, ale řekla jsem, jak na tom jsou vězni a kolik jich tam tak je. A taky jak jsme na tom mi. A Floki je lehce šílený... Jako ptala jsem se na to co je podmínkou , jelikož to oficiálně nevíme. "
(20:25) Ketryn: "A co říkali oni?"
(20:25) Morigan: Poslouchám.
(20:34) Morigan: Že je Floki šílený mě vůbec nepřekvapuje, já už jsem šílená taky.
(20:41) Morigan: "Asi to ale nijak nepomůže, co?" řeknu skepticky.
(20:43) Ketryn: "Aspoň je to mohlo trošku uklidnit..."
(20:44) Margare-tka: "No tak ví kolik nás tu je a že jsou všichni v pořádku a že mají deky a že nemrznou. Myslím, že je to trochu uklidnilo. Taky jsem Arimu řekla, jak to mají tady s etiketou, že je dobrý ji trochu dodržovat. To Floki vypadal, že to s ním švihne."
(20:45) Margare-tka: "Jako chtěla jsem je uklidnit tím, že by Yanick nikomu nějak neublížil, ale nakonec jsem to nechtěla říkat, aby to neřekli a on se nerozhodl to nějak změnit."
(20:45) Morigan: "To jsi udělala dobře...nikdy to nemůžeme vědět jistě."
(20:49) Ketryn: "To jo... je lepší se o tom před nimi nezmiňovat."
(20:51) Margare-tka: "No jinak jsem se snažila jim říct co šlo. Myslíš, že tam půjdeme znovu?"
(20:51) Margare-tka: "A jak to dopadlo u vás?"
(20:54) Morigan: "Šel s námi Yanick."
(20:58) Margare-tka: "Cože a proč? On jijm něco chtěl?"
(21:00) Morigan: "Naštěstí ne. Jen nás pozoroval."
(21:01) Ketryn: "To naštěstí ne!"
(21:01) Ketryn: "Asi se chtěl jen podívat..."
(21:02) Morigan: "Ale chvíli jsem se bála, že k nějaké promluvě dojde, ale díky bohům ne. Jen doufám, že tam šel poprvé a naposledy, tohle už bych víckrát zažít nechtěla."
(21:03) Ketryn: "Jo, promluva by nebyla vůbec dobrá."
(21:04) Margare-tka: "Jo to se nedivím."
(21:04) Margare-tka: "A jinak je u nich všechno v pořádku."
(21:05) Morigan: "Jo, celkem jo, jenom už jim z toho vězení asi trochu hrabe."
(21:11) Morigan: "Což se nedivím."
(21:15) Ketryn: "To se taky vůbec nedivím. Pro nás je to čekání hrozné a pro ně to musí být ještě tisíckrát horší," vzdychnu.
(21:17) Morigan: "Jo," sednu si zoufale do křesla. "Je to fakt hrozné."
(21:17) Morigan: "Nevím, kdy má být další jednání, tak jsem zvědavá, jestli se to někam posune. Tedy doufám, že si Gareth nějak nesčítá ty moje dluhy nebo něco podobného..."
(21:18) Morigan: "Ale taky doufám, že mě zase vezme do té tajné pozorovatelny."
(21:20) Ketryn: "Já se obávám, co za to bude chtít..." zamračím se.
(21:21) Morigan: "Já se taky trochu obávám, ale nedokážu tu jen tak sedět, no," zamračím se.
(21:28) Margare-tka: "No nedivím se, že jim tam hrabe. Jako kdy bude další jednání Ari neříkal, ale myslím, že záleží na Yanickovi."
(21:28) Margare-tka: "No já myslím, že se možná trochu vyděsil, že jsi těhotná dost ho to vzalo."
(21:29) Margare-tka: "Jo a myslíš, že to co se stalo s těmi linerity nijak Yanicka neovlivnilo. Když jsi byla mimo,tak se na tebe tak strašně zvláštně díval..."
(21:30) Morigan: "Chová se trochu zaraženě, to je fakt, tak se z toho možná ještě nevzpamatoval," souhlasím. "Mimochodem, všichni vypadají nějak mírně vyděšeně, když zjistili, že jsem těhotná," usoudím.
(21:31) Morigan: "Vlastně nevím, co se stalo," zamyslím se. "Bylo to jako elektrický proud a trochu to bolelo. Jako by mi to na chvíli vysálo všechny síly, ale to bylo jen zdání,protože pak, když jsem se probrala, nic mi nebylo."
(21:34) Ketryn: "Yanick nevypadal, že by ho něco bolelo. Tak to možná cítil jinak, i když ho to každopádně dost zarazilo."
(21:34) Morigan: "Hm, asi taky něco cítil, ale netuším co."
(21:38) Margare-tka: "NO jako napadlo tě, že by to ten kontakt s tím jeho lineritem mohlo nějak vrátit paměť?"

(19:31) Morigan: "Jak si přeješ," řekne Yanick. "Je to tvá volba. Jen abys věděla, že je to možné."
(19:31) Morigan: "Děkuji," snažím se to ocenit.
(19:32) Ketryn: Přemýšlím nad tím a asi to tak bude lepší. Bylo by sice dobré vědět, jak to probíhá, ale zas by to mohlo způsobit víc problémů a nedorozumění.
(19:34) Margare-tka: No taky si to myslím a stejně se to snad dozvíme.
(19:41) Margare-tka: Ani nevím jestli se mi trochu uleví a nebo naopak.
(20:10) Morigan: Já taky nevím. Ale rozhodně to bude takhle lepší, když to vidím!
(20:13) Morigan: "Měl bys být rád, že se to tak stalo. Náhody neexistují, říkáš, a máš pravdu," ozve se Gareth. "Pak se to tedy stejně mělo stát a díky našemu podniku jsme ti přivezli ze severu poklad, můj pane. I když si nepamatuješ, jak moc velký poklad to byl. Je."
(20:13) Morigan: Mám chuť mu jednu vrazit.
(20:15) Ketryn: To mi zas vykouzlí zděšený výraz. Jak může být tak drzý a bezohledný,,
(20:15) Ketryn: ??
(20:17) Margare-tka: No taky koukám vyjeveně. On nás nedokáže nepřekvapovat.
(20:35) Morigan: "To bylo velmi neslušné a nevhodné, Garethe!" prohlásí Yanick ledově. "Okamžitě se Morigan omluv."
(20:52) Margare-tka: Myslím, že by jsi mu měla jednu vrazit.
(21:04) Morigan: Já bych ráda, ale ovládnu se.
(21:14) Morigan: Garethovi je takové nařízení a výtka hodně proti srsti.
(21:16) Margare-tka: No dobře mu tak a měl by k tomu přidat i činy na lodi.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(21:18) Ketryn: To se nedivím s jeho povahou. A jsem zvědavá, jestli Yanicka poslechne.
(21:19) Morigan: "Omlouvám se, Morigan," pronese Gareth s významným pohledem do mých očí. "I když si nejsem jistý, co tak hrozného jsem řekl."
(21:20) Morigan: "Někdy je lepší mlčet," sdělím mu.
(21:20) Ketryn: Gareth by měl mlčet pořád, cokoli řekne, tak je jobovka.
(21:21) Margare-tka: Jako já z něj fakt asi padnu, on vždycky musí mít poslední slovo.
(21:23) Morigan: "Budu se snažit tvou radou řídit," slíbí mi. Moc upřímné to ale není.
(21:25) Morigan: "Někdy, když ti někdo radí, tak není od věci o tom popřemýšlet!" pokračuju, i když se v duchu snažím přesvědčit, abych radši taky mlčela.
(21:26) Margare-tka: No nedivím se,když je vidět, jak jen využívá toho, že se na tebe takhle dívá... a je mu jedno co říkáš.
(21:37) Morigan: "To by sis měl vzít k srdci, chlapče," poznamená Yanick ironicky.
(21:38) Margare-tka: No to muselo Garetha pěkně naštvat.....
(21:53) Morigan: No to ho tedy naštvalo.
(21:53) Morigan: Chvíli vůbec není schopen na to nic říct, jsem ráda, že je otočený na mě a na Yanicka.
(21:54) Morigan: *a ne na Yanicka
(22:11) Morigan: Tak teď by se to dusno dalo opravdu krájet. Vůbec se mi nelíbí sedět tam mezi nimi.
(22:12) Morigan: "Budu se snažit," procedí skrz zuby.
(22:13) Margare-tka: A to je teprve oběd...... asi si s tebou odpoledne promluvím jestli by nešlo vidět toho Ariho.
(22:13) Ketryn: Taky bych byla raději někde jinde :-/
(22:14) Morigan: "Pojďme toho už nechat," navrhne Nicolas snaživě, i když nemá úplně jistý tón. "Jinak se v klidu nenajíme..."
(22:15) Margare-tka: Sem ráda, že Garethovi z toho vzteku nepraskla žilka v hlavě.
(22:19) Morigan: "Máš pravdu, děkuji," řekne Yanick. "Rozhodně jsem nám nechtěl kazit oběd."
(22:21) Ketryn: Asi bychom už na ta dusnu měly být zvyklé... ale nejsem :-/ Myslím, že mě přešla chuť k jídlu.
(22:21) Morigan: Mě docela taky.
(22:30) Margare-tka: Nápodobně.....

(14:45) Morigan: "To si opravdu myslíš?" zvedne Yanick nepatrně obočí. "Že odvaha se vyznačuje vzdorem a sebevražedným riskováním? Pak ještě potřebuješ nabrat pár zkušeností, synu. A nepovažuji za dobrý nápad toto téma znovu vytahovat teď, při obědě."
(14:46) Morigan: "Přece nešlo jen o vzdor," ozve se Nicolas.
(14:47) Ketryn: Tak a klidný oběd je pryč... :-/
(14:48) Margare-tka: Hm.....chudák Yanick. Jako mít je na strarosti.
(14:51) Morigan: "Ne?" nevěří jim Yanick. "Ale přesto musím vaši touhu po dobrodružství rozřešit já."
(14:52) Morigan: "Nikdo se tě o to neprosil!" procedí Gareth skrz zuby. Zřejmě akorát pokračující debata, kterou už začali někdy jindy.
(14:58) Margare-tka: No tak to je dobrý jak nevinný návrh způsobí tohle.
(15:00) Morigan: "Nemusím tam být," prohlásím raději. "Nechtěla jsem způsobit, abyste se hádali," řeknu zamračeně.
(15:01) Morigan: "To s tebou vůbec nesouvisí, Mori," odvětí Yanick. Zarazím se a on se po chvíli taky zarazí, sám udiven tím, jak mi řekl.
(15:04) Margare-tka: Takto vykulím oči, že si to pamatuje... tedy spíš, že si vzpomněl... bože paměť nijak neošálíš.
(15:04) Ketryn: To mě taky zaskočí a dívám se dost překvapeně.
(15:11) Morigan: Je na něm vidět, že váhá, jestli se má omluvit, nebo tak něco. Asi přemýšlí, jak na to vlastně přišel.
(15:15) Morigan: "Možná by sis měl uvědomit, že dávno nejsme děti," sdělí mu Gareth.
(15:17) Ketryn: On je prostě na facku§
(15:20) Morigan: "Vy jste, milí princové, horší než děti!" sdělí jim. "Nebezpečnější. Mohli jste přijít o lodě, o spoustu vojáků a naprosto jste ohrozili svoje životy navzdory tomu, jak jsou důležité!" Všichni tři na něj upírají pohledy s velmi podobným, mírně vzdorovitým a nesouhlasným výrazem.
(15:23) Ketryn: Má to s nimi hodně těžké...
(15:24) Margare-tka: Jo má to těžký....

(11:39) Morigan: Nemůžu si dovolit mu nic říct ani dát najevo, nechci na to nějak upozorňovat, tak jsem zticha.
(11:41) Ketryn: To bohužel nemůžeš :-( Nebýt toho, tak už by ta společná jídla mohla být docela v pohodě.
(11:54) Morigan: Nemluví se ale o žádných zásadních věcech, pokud bychom asi samy nezačaly. Není to už ale tak upjatá konverzace jako minule, pomohl i ten společně strávený čas.
(11:56) Ketryn: Já o ničem vážném nezačínám. Jen doufám, že to jednání zítra začne.
(12:04) Morigan: Já taky ne. Snažím se dobře najíst, když už je tam tolik jídla.
(12:07) Margare-tka: Tak se zapojuji do společenské konverzace. Jako mám na jazyku se zeptat jestli bychom se nemohly vidět s těmi co vyjednávají, ale ovládnu se, jelikož nechci aby se to odrazilo na vyjednávání.
(14:02) Morigan: Nakonec mě ale Garethovo obtěžování opravdu otravuje, tak se zeptám Yanicka, abych odvedla pozornost (a taky protože mě to zajímá): "Už se schyluje k vyjednávání s našimi lidmi?"
(14:04) Ketryn: Jsem na rozpacích, jestli jsem ráda, že jsi s tím začala nebo ne. Nejdřív se podívám po tobě a pak po Yanickovi, co odpoví.
(14:06) Morigan: "Ano, ovšem," odpoví mi. "Chceš být přítomna?"
(14:06) Morigan: Tím mě tedy dost zaskočí. "Cože?"
(14:13) Ketryn: To mě taky zaskočí. Podívám se zpátky na tebe a doufám, že budeš chtít.
(14:15) Morigan: "Jestli chceš být jednání přítomna," zopakuje mi trpělivě.
(14:16) Morigan: "Přítomna jako KDO?" nechápu. Trochu mě to děsí, i když na druhou stranu by to asi nebylo špatné. Garetha ta nabídka evidentně taky překvapila.
(14:17) Ketryn: No, to jako kdo je důležitá otázka...
(14:20) Margare-tka: Tohle mě hodně zaujme, ale nevím jestli to je dobrá nabídka. ale z druhé strany.....
(14:21) Morigan: Vypadá to, že i Yanick to nějak nedomyslel, jako kdo bych tam měla být a evidentně se nad tím zamýšlí.
(14:24) Margare-tka: Ale jako Kdo, je docela dobrá otázka...
(14:35) Morigan: "Jako luan-coran. Ty v téhle zemi nejsi zajatec a stále zůstáváš důležitou osobou. Se seveřany jsi přijela, nevidím důvod, proč bys tam nemohla být."
(14:36) Morigan: "Dobrý nápad otče. Ještě by tam měli být ti, co ty seveřany přivezli," ušklíbne se Gareth.
(14:37) Ketryn: No nevím, jestli tam bude jako luan-coran, tak to budeš jako jeden ze zástupců Lúúderu... Doufám, že se to když tak nedostane k Ragnarovi.
(14:38) Morigan: Yanick odloží pohár, který měl zrovna v ruce a zpříma se zadívá na Garetha. Ani moc bych nechtěla, aby se na mě takhle díval.
(14:38) Ketryn: Mezi nimi to opravdu vře.
(14:39) Morigan: "Být tebou, Garethe, neodvažoval bych se to vůbec připomínat," řekne mu.
(14:40) Morigan: "Aha," odtuší Gareth. "Pak jsem asi přece jen odvážnější, než ty."
(14:42) Margare-tka: No jako z jedné strany bych tam taky chtěla být. A vidět je.... ale zase nevím jestli to jen nepřihorší situaci.
(14:43) Morigan: Trochu se zděsím a mám chuť Garetha nakopnout pod stolem, aby mlčel.

(12:51) Ketryn: Taky mě to štve :-/ Nebýt jejich splašenosti, tak bychom byli v klidu doma. Yanick by nic tak vážného a bláznivého asi nepodnikal.
(13:06) Morigan: Nikdo nás odtud nechce vyhnat tak brzo, jako na lodi, ale je jasné, že tu nebudeme moct zůstat dlouho a po chvíli začnou vojáci významně přecházet po chodbě kolem cely.
(13:17) Morigan: "Už jen pár dní," zadoufám. "A poplujeme domů."
(13:49) Margare-tka: No tak když vás tam jak si všímáte sebe, tak se jdu podívat na ty ostatní a zeptat se jich jestli jsou v pořádku.
(13:53) Morigan: Nezachází se s nimi špatně, jsou rozděleni do několika cel a mají dost místa, i deky.
(13:53) Morigan: Jsou rádi, že nás vidí, ale naše šaty je prostě udivují.
(14:01) Margare-tka: Tak je informuji, aby se vědělo, že se bude brzo jednat. Jako nedělá mi dobře, když je tam všechny takhle vidím za mřížemi. Bohové už aby o bylo vyřešené.
(14:03) Margare-tka: Máme i učesané vlasy? Nějak víc?
Morigan: Máme, česala nás ta naše nová komorná.
14:13) Ketryn: Taky doufám, že už to bude jen pár dní. A že sem budeme moct chodit každý den. Vůbec se mi od Sigfrieda nechce. Nedělá mi to dobře vidět je takhle zavřené.
(14:15) Ketryn: "Snad se to vyjednávání nebude nějak protahovat. S elundy je to občas na dýl, ale v téhle situaci to snad netěší nikoho a i oni to budou chtít mít rychle vyřešené," snažím se myslet pozitivně.
(14:16) Margare-tka: No já zase tak trochu doufám, že stihneme moje děti a tedy s nimi i Evariana, ale myslím, že to nebude problém s dobou jejich jednání.
(14:17) Margare-tka: Tak to se snažím tvojí touhu zapudit dál.;-)
(14:21) Morigan: "Zvládneme to," snažím se připojit ke Katryninu optimismu. "Hlavně zůstaňte v klidu a v pořádku, to je důležité."
(14:23) Ketryn: "Jo," přikyvuji. "Jen to musíme ještě chvíli vydržet," hladím Sigfrieda po ruce. "A co nevidět pojedeme domů."
(14:24) Margare-tka: Jo to tě taky podpořím.
(14:28) Morigan: "Nemělo by to být náhodou obráceně?" přijde Sorrenovi krizově vtipné, jak my utěšujeme je.
14:30) Margare-tka: To mě nějak nenapadlo:-D Asi nejsou zvyklí, že je někdo utěšuje...
14:32) Ketryn: "No, tak my tu nemusíme být zavřené..." vzdychnu. "I když bych byla raději, kdyby ano. Než se stále doprošovat, abychom za vámi směly. Aspoň kvůli těm informacím je to výhodné."

(11:53) Morigan: Voják se zatváří nejistě, zřejmě k tomu nemá vhodné rozkazy.
(11:53) Morigan: (Vysvětlovaly, jenže prostě vypadáme dost jinak.)
(11:55) Ketryn: "Prosím! Nic se nestane," slibuji. "Co by asi tak mohli dělat? Stejně nemáme kam utéct."
(11:57) Morigan: "Odemkněte tu mříž, prosím," řeknu jako napůl rozkaz, což ale zmírní moje dojetí. "Beru případnou zodpovědnost na sebe."
(11:58) Morigan: To pomůže, rozhodne se a odemkne. Uvnitř cely s nimi je i Sorren, Adam a Giselher.
(12:01) Ketryn: Tak Sigfrieda hned, jakmile se dostanu dovnitř, šťastně obejmu a políbím!
(12:01) Ketryn: To je dobře, že je Giselher s nimi.
(12:03) Margare-tka: To jsem taky ráda. Jako nechávám to na vás, přece jenom vy se tam potřebujete dostat víc.
(12:18) Morigan: Když několik minut objímám a líbám Ragnara, tak pak v návalu emocí obejmu i všechny ostatní přítomné, hlavně Giselhera.
(12:19) Morigan: "Jste v pořádku?" ptám se, ale vidím, že jsou, takže se mi uleví. Rozhodně to tu mají lepší než na lodi, i když je to pořád vězení.
(12:20) Morigan: Giselher nemůže odolat a dotýká se látky mých šatů. "Vypadáš jako nějaká princezna!" řekne ohromeně. Oni to nejsou zrovna prosté šaty, to je pravda.
(12:22) Ketryn: Uleví se mi, že nikomu nic není!)
(12:23) Morigan: "To vypadá," souhlasí Ragnar a pousměje se, ale vidím, že se mu tahle má podoba vůbec nelíbí.
(12:25) Margare-tka: To jsem taky ráda, usmívám se, když vidím že jsou v pořádku. jako na té lodi jsem to neviděla.
(12:25) Ketryn: S tou princeznou to docela trefil.
(12:26) Ketryn: Objímám Sigfrieda a zas se mi ho vůbec nechce pouštět.
(12:31) Ketryn: "V příštích dnech by se snad mělo začít nějak vyjednávat," vzpomenu si, že bychom je měly nějak informovat, než nás zase odvedou.
(12:31) Morigan: "Tohle je daň za to, že dostáváme dobré jídlo a spíme v teple," řeknu významně. Tohle na něj naštěstí zafunguje.
(12:32) Morigan: Přikývnu. "Nevíme ale, kdo tu za nás bude jednat, vůbec jsme je neviděli," doplním, abych taky něco podstatného řekla.
(12:32) Morigan: "Je tu jarl," řekne Ragnar. "Viděli jsme je při přesunu sem."
(12:34) Margare-tka: "Včera se říkalo, že během dvou dnů by se mohlo začít jednat." dodám.
(12:35) Margare-tka: A tam nestojím jako kůl v plotě. Jako ulevilo se mi, že je tu Ari, bude to tak asi lepší.
(12:36) Ketryn: To jsem taky ráda, že je tu jarl.
(12:40) Morigan: "Budeme muset hodně ustoupit, že?" řeknu opatrně, když vidím jejich výrazy. Ale nedivím se, jsou zdeptaní tím, že jsou zavření.
(12:46) Ketryn: Trhá mi to srdce, když je vidím takhle vydeptané :-( Ale nedivím se jim, kort oni nejsou na nějaké zavírání zvyklí. A k vyjednávání nejdeme vůbec z dobré pozice :-/
(12:48) Morigan: "Budeme," přikývne Ragnar.
(12:48) Morigan: Když si uvědomím, že to byla jen nějaká protest akce Garetha, Nicolase a Bren´ana, která se vlastně vůbec nemusela odehrát a takhle to dopadlo, tak mě to štve.
(12:50) Margare-tka: O tom mi ani nemluv. A strůjcem toho by Gareth.... ale oni dva v tom taky jedou.

(10:45) Morigan: "To se pleteš. S tebou bych se utkal rád," políbí mi ruku.
(10:47) Ketryn: Bohové, ať už jsou tu ti vojáci nebo nás z něho zas trefí!
(10:49) Morigan: "Garethe!" ozve se ostrý Yanickův hlas. Není pravděpodobné, že by ho slyšel, ale z našich výrazů a Garethova způsobu poznal, že nás nejspíš nějak otravuje. "Můžeš na okamžik?" "Jistě, otče," procedí Gareth skrz zuby a nechá nás. Pak konečně dorazí vojáci a my v jejich doprovodu můžeme jít.
(10:53) Margare-tka: Díky za Yancika....
(10:54) Morigan: Neváhám a vyrazím, dokonce asi zapomenu znovu poděkovat nebo se nějak oficiálně rozloučit.
(10:58) Ketryn: Jsem hned za tebou.
(11:05) Morigan: Kráčíme chodbami Atissu a několikrát po schodech směrem dolů. Nemáme žádné pláště, takže i když to není úplně ve sklepě, ale spíš v přízemí, je tam o poznání chladněji.
(11:07) Margare-tka: No to mi nedošlo.
(11:10) Morigan: V komplexu atisských vězení jsou tohle ty lepší cely.
(11:12) Ketryn: Snažím se si raději zapamatovat, kudy jdeme.
(11:13) Morigan: Já jsem taky dávala velký pozor.
(11:13) Ketryn: A už tam chci být! Musím se ovládat, abych držela krok.
(11:14) Morigan: "Jsme tu, lady Morigan," odpoví mi voják, když odemkne pravděpodobně poslední dveře.
(11:16) Ketryn: Jdu za tebou jakmile to jde hned dovnitř.
(11:17) Morigan: Podél chodby je několik cel, každá uzavřená dveřmi z mříží, takže je jasné, že jsou zajatci nějak rozděleni.
(11:19) Ketryn: Tak se snažím nějak zorientovat. A uvažuji, jestli nás pustí k nim za mříž...? :-/ Bohové, to je hrozné!
(11:23) Morigan: Taky jsem z toho překvapená.
(11:26) Morigan: "Katryn!" usnadní nám to Sigfried, který se vrhne k mřížím.
(11:28) Ketryn: "Sigfriede!" vrhnu se k němu přes tu debilní mříž.
(11:29) Ketryn: "Jste v pořádku? Nic vám není?" snažím se k němu dostat co nejblíž. Mluvím varjagsky.
(11:33) Ketryn: Je tam s ním i Ragnar?
(11:34) Ketryn: "Šlo by tom prosím odemknout??" podívám se na toho vojáka, co nás přivedl.
(11:35) Morigan: Za Sigfriedem se vynoří Ragnar a i když jsi tak emotivně rozložená, neujde ti jeho udivený pohled, když uvidí na chodbě stát mě v těch šatech a takhle učesanou a pak i tebe. Sigfriedovi se podobný výraz také mihne tváří.
(11:38) Ketryn: Ježiš, já úplně zapomněla na to oblečení!
(11:46) Margare-tka: Tak už jste jim to vysvětlovaly, ne?
(11:48) Ketryn: "To... byla nezbytná nutnost. Musely jsme se převléct," vysvětluji.
(11:50) Ketryn: Pustí nás k nim nebo se budeme muset smířit s těmi mřížemi :-/?

(09:33) Ketryn: Vypadá to, že za nimi půjdeme hned?
(09:34) Morigan: Ano, vypadá to opravdu tak.
(09:35) Morigan: Když už vstane král, tak vstanu taky a snažím se nevypadat netrpělivě.
(09:36) Morigan: Loreen nechá poslat pro vojáky, kteří nás budou doprovázet.
(09:43) Ketryn: Taky vstanu a snažím se vypadat v klidu, ale je to opravdu těžké! Nejraději bych všechny popoháněla a pak se tam rozběhla :-D Ale samozřejmě se ovládám. I když se mi zas zvedl tep.
(09:46) Morigan: Přijde nám dlouho, než vojáci dorazí, mezitím ani nejsem schopná Nicolasovi odpovídat, když na mě mluví, ale snažím se. Gareth má napjatý výraz, evidentně není rád, že už nemá všechno ve své režii. Zaslechneš Linett, jak tiše říká Loreenovi, že by chtěla seveřany vidět.
(09:53) Ketryn: Jsem hodně ráda, že už to Gareth ve své režii nemá!! Asi se ošívám aspoň rukama a jsem netrpělivá. Když zaslechnu Linett, tak mě to trochu zarazí. Byla bych raději, kdybychom tam mohly samy.
(09:56) Morigan: "Linett, co bys na nich chtěla vidět? Není hezké okukovat lidi, i když jsou to zajatci. Možná je uvidíš, až se bude jednat, ale sama uznáš, že na nich není nic k okukování," odpoví jí Loreen.
(09:58) Morigan: Linett se s ním rozhodně nepře. "Princ Bren´an říkal, že jsou to opravdu divoši, nikdy jsem nikoho takového neviděla," vysvětlí jen.
(09:59) Morigan: "Zase takoví divoši to nejsou, když umí naši řeči," ujistí ji Loreen s úsměvem.
(10:02) Ketryn: "Nejsou to divoši. Jen mají trochu jiný způsob života..." snažím se vysvětlit.
(10:04) Morigan: Tak to se lekne, že jsi ji slyšela.
(10:07) Morigan: "Jsou to divoši," přistoupí k vám Gareth. Linett k němu zvedne oči a znejistí ještě víc, že to slyšel další člověk. "Primitivní, ale sebevražedně odvážní," uzná. "Ale tvůj otec má pravdu, na koukání na nich nic zajímavého není."
(10:10) Morigan: "Musíš si uvědomit, princi Garethe, že má dcera neviděla zatím nikoho jiného, než elundy, proto je tak zvědavá," snaží se Loreen zmírnit Garethův pohrdavý tón.
(10:14) Ketryn: "Nejsou primitivní ani divoši," neovládnu se a zamračím se na něho. "My tam žijeme..."
(10:30) Morigan: Gareth se ušklíbne. "To bych tady zase tolikrát neopakoval, poněvadž to znamená, že jsme vlastně nepřátelé."
(10:34) Morigan: "To je snad trochu silné slovo, nemyslíš?" nedokážu se neozvat.
(10:35) Morigan: "Tak...v bitvě jsme stáli proti sobě, ne? To je fakt," obrátí se hned ke mě.
(10:38) Morigan: "Doslova rozhodně ne. To bys možná nebyl tak nadšený!" řeknu mu.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(10:43) Margare-tka: Ty jo Morgan se už neudržela..... ale máš pravdu.

(20:02) Morigan: "Mám rád boj," přizná Bren´an.
(20:02) Morigan: "To je dost slabé slovo," směje se Nicolas. "Nedělá nic jiného."
(20:18) Margare-tka: No taky budeš bojovník pomyslím si:-)
(20:19) Margare-tka: Tohle má asi hlavně po tobě, jako ne, že by yanicki nebyl dobrý bojovník... ale není den, kdy by jsi za poslední rok neměla nějakou zbraň v ruce:-D
(20:19) Morigan: "To není pravda," zamračí se Bren´an.
(20:21) Margare-tka: "No když to tak vezmu, tak ty taky neustále máš nějakou zbraň v ruce Morigan." usměju se.
(20:30) Morigan: "Neustále snad ne!" zhrozím se. Ale vzpomenu si na svou sekeru, co s ní asi je.
(20:37) Margare-tka: "No 24 hodin denně ne:-)"
(20:39) Morigan: "Kdybys chtěla, mohli bychom někdy cvičit," navrhne. "I když bude zvláštní cvičit s... se ženou." To se musím pousmát. "Za chvilku ti to ani nepřijde."
(20:43) Morigan: "Já myslím, že to může mít i své výhody," prohlásí Gareth. Úsměv mě přejde.
(20:43) Ketryn: On toho nenechá ani tady?!!
(20:48) Margare-tka: On je fakt neskutečný, kouknu se na něj jako, je už je fakt trapný.
(20:48) Margare-tka: Jo ale ty jsi těhotná.
(21:09) Margare-tka: Ale to, že s tebou chce Brenˇan cvičit mě pobaví. On je v tomhle po tobě.
(21:10) Morigan: Rozhodně budeme mít něco společného :-)
(21:11) Morigan: Z Garetha mám nervy, když sedí vedle mě. Ale v Yanickově přítomnosti je mnohem umírněnější.
(21:14) Morigan: Yanick moc nemluví, převážně nás pozoruje a to až tak, že mě to začne znervózňovat. Ale je to logické, hledá moji podobnost s kluky, nedá mu to.
(21:19) Margare-tka: To se nevidím a asi si i snaží vzpomenout... když spolu máte dvě děti:-)
(21:20) Morigan: Tenhle oběd není tak stresující, jako byla ta večeře, snad je to tím, že si už zvykáme.
(21:22) Margare-tka: No to není. Jsem docela ráda, že tam jsou.
(21:24) Ketryn: Snažím se si povídat s Loreenem a Linett a poznat ji. Ptám se, jak to tu teď mají, jestli žijí spíš tady nebo u dvora, a jak to bylo před tím. A taky se ptám víc na rodinu, jestli má někdo další děti a tak.
(21:24) Ketryn: Asi si už opravdu trochu zvykáme. I když je to stále hodně divné.
(21:32) Morigan: Linett není tak moc komunikativní, i když se odpovídat snaží a zbytek obstará Loreen. Linett u dvora vyrůstala částečně u dvora jako všichni ostatní a částečně tady.
(21:35) Ketryn: Taky se ptám, jestli se vídá se Sebastianem, že si jako děti byli blízcí.
(21:39) Morigan: "Ano, pokud to jde. Mám Sebastiana velmi ráda," odpoví.
(21:40) Ketryn: "To jsem ráda," usměji se.
(21:48) Morigan: Když dojíme, řekne Yanick. "Pokud to stále chcete, můžete navštívit zajatce. Loreen tam s vámi pošle doprovod, je to tak?" podívá se na Loreena.
(21:48) Morigan: "Ano, ovšem," odpoví Loreen.
(21:52) Ketryn: To jsem mile zaskočená, že to šlo tak rychle. "Určitě je chceme navštívit. Děkujeme." Je na mě znát úleva, že je budeme moct vidět.
(21:53) Morigan: Taky málem vstanu ze židle.
(21:53) Morigan: Gareth si nemůže pomoc a ušklíbne se.
(21:54) Margare-tka: Jo dneska to měl bez podmínky, spíš ji dostal on....
(21:54) Margare-tka: Mám chuť se na něj škodolibě usmát, ale ovládnu se.
(21:56) Morigan: "Děkujeme," řeknu.

(16:53) Margare-tka: To by mě zajímalo kdo to rozsekne.
(17:12) Margare-tka: A to tam teprve vcházíme?
(19:02) Morigan: Jsem usazena mezi Garetha a Nicolase, Katryn mezi Loreena a Linett a Margaret mezi Linett a Bren´anem.
(19:03) Ketryn: Když to tak čtu, tak mám pocit, že zas budu mít problémy s tím se najíst...
(19:17) Morigan: Konverzace tentokrát neprobíhá tak hromadně, jako na večeři, protože je nás víc, tak se spíš bavíme po skupinkách, pokud někdo nechce říct něco všem.
(19:18) Ketryn: Nějakou dobu asi mlčím, protože si zas musím zvyknout na to, kdo sedí vedle mě, a uklidnit ruce a tep.
(19:20) Ketryn: "Jak se má tvoje rodina? Jsou všichni v pořádku?" zeptám se Loreena, když seberu sílu.
(19:24) Morigan: "Ano, jsou. Logan se vrátil stejně jako já. Máš také nějakou rodinu? Pokud nevadí, že se ptám..."
(19:29) Ketryn: "Jestli myslíš rodiče a sourozence, tak ne, to už jsem neměla, když jsem tenkrát přišla do Lúúderu," odpovím. "Ale mám teď rodinu na Daërii."
(19:35) Ketryn: "Je dobře, že jste se vrátili. Jsem ráda, že má Linett aspoň tebe..." dodám.
(19:35) Morigan: "Máš nějaké děti?" zeptá se Linett.
(19:36) Ketryn: "Vyrůstala jsi u prarodičů ve Zlaté řece nebo jste po válce zůstali u dvora?" obrátím se na Linett. (Dohodly jsme se, že to byla Zlatá řeka, že jo?)
(19:36) Ketryn: "Ne a
(19:36) Ketryn: "Ne, zatím jsem další děti neměla."
(19:45) Margare-tka: No tak to já nevím jak budu komunikovat s mlčenlivým Bren´anem. :-DD
(19:47) Morigan: Tak ne, že bys zrovna musela, stejně slyšíš, co si povídáme my a Bren´an většinou poslouchá. Pak se rozhodne zapojit do konverzace. "Prý jsi byla velmi dobrá bojovnice, je to pravda?" zeptá se mě.
(19:50) Morigan: "No, snad ještě jsem," řeknu. "Doufám."
(19:52) Morigan: "Jistě je, Brene," řekne Gareth. "Vytáhli jsme ji z prvních linií."
(19:54) Morigan: "To zrovna není něco, čím bych se mohla chlubit," zamračím se. A ty taky ne, pomyslím si.
(20:02) Morigan: "Mám rád boj," přizná Bren´an.
(20:02) Morigan: "To je dost slabé slovo," směje se Nicolas. "Nedělá nic jiného."

16:13) Margare-tka: "No myslela jsem třeba nějaký čaj na sapná a na to aby jsi se uklidnila. Ale to by jsi jim musela říct, že jsi těhotná."
(16:23) Morigan: "Když to takhle bude pokračovat, tak možná ano," souhlasím váhavě.
(16:27) Morigan: Snažím se během dopoledne odpočívat, než půjdeme na ten oběd.
(16:34) Ketryn: "Uvidíš dneska, snad už se to trochu srovná a nějak se vyspíš," zadoufám.
(16:35) Margare-tka: Tak tě obskakuji aspoň přijdu na jiné myšlenky. aby jsi co nejvíc odpočívala.
(16:37) Margare-tka: "A když ale ne, tak si budeš muset za nimi dojít."
(16:38) Ketryn: "Asi by to pak ale vyšlo najevo, že jsi těhotná. O léčitele bychom stejně musely požádat Loreena."
(16:38) Ketryn: "Bohové, to je fakt divné vyslovovat jejich jména a vědět, že jsou naživu."
(16:38) Morigan: Ráno skutečně přišla komorná, která se představila jak Myrell a pomohla nám s oblékáním a úpravami. Na oběd nás vede sluha, který nás vedl včera na večeři a jdeme opět do přijímacího salonku.
(16:40) Morigan: *jako
(16:41) Ketryn: Jsem z toho společného jídla už méně nervní než včera, ale klidná tedy nejsem.
(16:41) Morigan: Tentokrát nás bude u stolu víc, přibyl Bren´an, Nicolas a Gareth.
(16:42) Margare-tka: Tak to jsem ráda. Jako jsem taky trochu klidnější.... ale ten pocit absurdity se mě jen tam nezbaví.
(16:44) Ketryn: To už je nás docela dost.
(16:45) Margare-tka: Je to fakt hezký tahle tady sedět. A to tu nemám moje děti, kdyby tu byly, tak jsem asi úplně dojatá,
(16:48) Ketryn: Já úplně nevím, jestli bych to nazvala hezký. Je to tak stresující, že si to nějak užívat nedokážu. I když vidět naše děti dospělé dojemné je.
(16:49) Margare-tka: No... jak tam tak sedí.
(16:50) Morigan: Mezi Yanickem a princi je znatelné napětí, což vlastně není překvapivé.
(16:51) Ketryn: Ona asi celkově by se ta atmosféra dala krájet.

14:42) Margare-tka: "Ale vydržíš, určitě... " snažím se tě uklidnit.
(14:44) Morigan: "Já doufám, že to s tím Garethem zůstane promlčené. Bude to tak lepší."
(14:46) Ketryn: "To bych řekla, že zůstane. Víš to jen ty a on a pochybuji, že on by se tím Yanickovi chlubil."
(14:50) Morigan: "Já se tím taky chlubit nebudu."
(14:59) Morigan: Postupně se dokopu k tomu, abych se uložila do postele a zkusila usnout.
(15:05) Ketryn: Já taky. Lehnu si a už nemluvím a snažím se nějak usnout. Mám ale pocit, že se mi tím vším rozskočí hlava.
(15:09) Morigan: k6
(15:10) Ketryn: Hm, tak teď už je toho asi tolik, že ani psychické vyčerpání na usnutí nepomáhá.
(15:12) Morigan: Já taky nespím.
(15:15) Morigan: "No tak to je bezva, ještě ke všemu nemůžu spát!" naštvu se.
(15:21) Ketryn: "Jestli tě to uklidní, tak já taky ne," odpovím ti s krizí v hlase. "Čumím tu do tmy a hlava se mi tím vším asi uvaří."
(15:29) Margare-tka: Já taky.
(15:29) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(15:30) Ketryn: "Nejraději bych se šla vloupat do vězení," vzdychnu. "Ale to nejde..."
(15:33) Morigan: "Vždyť ani nevíme kam..."
(15:34) Ketryn: "No... právě..." :-/
(15:34) Margare-tka: "To asi ne. Ani nevíš jestli jsou ve vězení a nebo v nějaké pokoji."
(15:40) Morigan: K6
(15:45) Ketryn: Jestli to je na spaní, tak stále tedy nic moc :-/
(15:47) Morigan: Já jsem na tom ještě hůř.
(15:51) Ketryn: To je tedy noc :-(
(15:53) Morigan: To tedy je. Stejně se samozřejmě snažíme spát, takže si můžeme hodit ještě jednou.
(15:54) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(15:54) Margare-tka: Hm....
(15:55) Ketryn: Tak nic... :-/ Ty jo, to budu ráno vyschízovaná ještě víc.
(15:56) Margare-tka: Nedivím se, že nesppím. Ty jsi usnula?
(15:58) Morigan: Ne, taky ne. No tak to je opravdu bezva.
(15:59) Margare-tka: No ale není divu, po tom dnešku.
(16:00) Morigan: Ráno vypadám jako zombie, snažím se to dohnat na snídani jídlem, co nám donesou, ale nemám vůbec chuť k jídlu.
(16:03) Ketryn: Taky se cítím pod psa. A pohled na tebe mě ničí ještě víc :-/ Ve svém stavu bys měla být v klidu a pořádně spát.
(16:03) Ketryn: Snažím se něco sníst, ale moc nevnímám, co to je.
(16:03) Morigan: Během odpoledne obdržíme pozvání na oběd.
(16:05) Margare-tka: "Morigan myslím, že jsi si měla zajít za nějaký mléčitelem ať se na tebe podívá. A dá ti třeba nějaké bylinky nebo něco.... Tohle není už dobře pro mimiko."
(16:08) Morigan: "To se srovná, vyspím se odpoledne. Za žádným léčitelem se mi nechce, vždyť mi vlastně nic není."
(16:09) Ketryn: "Chtěla by to hlavně klid... Což tady je prostě krize :-/ Ale opravdu by ses měla pokusit odpoledne se prospat."