Druhá strana (122 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

13:26) Morigan: "Oni kdyby chtěli, tak tyhle lodě předběhnou."
(13:29) Ketryn: "To jo, tomu věřím. Vždyť jak nás rychle dopluly."
(14:00) Morigan: "Ta nervozita mě zničí," přiznám a jdu se něčeho najíst a napít.
(14:55) Margare-tka: "No doufám, že to nějak vyřeší bez bojů."
(15:54) Morigan: Najím se a pak chvíli koukám na lodě venku. "Ale měl opravdu radost," vzdychnu. "Že bude táta."
(16:34) Ketryn: "To měl," konečně je něco, proč se můžu usmát :-) "Jeho modlitby byli vyslyšeny. Jen je debilní, že to zatím nemůžete prožívat spolu."
(16:42) Morigan: "Měla bych se pokusit navštívit ostatní ženy v podpalubí, aby věděly, že jsme v pořádku," napadne mě.
(16:44) Ketryn: "To určitě ano! Při tom všem stresu jsem na to úplně zapomněla. Vlastně nás odvedli a od té doby o nás nic neslyšely..."
(16:45) Morigan: "Snad mi to dovolí."
(16:47) Ketryn: "Snad by mohl, to mu přeci nic neudělá."
(16:52) Morigan: "Když bude v dobrém rozmaru," povzdychnu si. "Už tu plavbu musíme nějak vydržet."
(16:53) Morigan: Odpoledne nám Gareth nechá poslat tři pláště. Jsou velké a teplé a v duchu si říkám, které vojáky o ně asi obral.
(16:55) Ketryn: Tak nemůžu říct, že bych za něj nebyla ráda. Ale asi o ně opravdu musel někoho obrat, jelikož pochybuji, že by tu měl tři náhradní pláště.
(16:55) Ketryn: "Myslíš, že to na pevnině bude lepší? No minimálně asi budeš moct víc času trávit s Nicolasem."
(16:57) Morigan: "Já pevně doufám, že to na pevnině bude lepší! Tu naději mi radši neber," ušklíbnu se. "

(10:26) Margare-tka: "Já už ho tak chci aspoň vidět."
(10:36) Morigan: "Já doufám, že tam jarl bude, protože jinak se to celé jednání určitě nějakým způsobem potáhne dál...a to bych nechtěla."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(12:10) Ketryn: "Taky doufám, že tam Ari bude.." A to jak kvůli Margaret tak kvůli tomu vyjednávání.
(12:14) Morigan: "To taky doufám. Pokud za námi plují, musí jim být jasné, že k nějaké dohodě o neútočení - nebo nějaké její formě - bude muset dojít, protože jsme v dost velké nevýhodě. To všichni vědí."
(12:19) Ketryn: "No, snad jim to dochází a snad se s tím i smíří... To nebude vůbec jednoduché."
morigan: "když je potřeba, tak udělají takovou taktickou věc, i když je nevýhodná...hodně nevýhodná...Ragnar taky složil tu pitomou přísahu jen kvůli mě."
(12:58) Morigan: "Bojovat tady nemůžeme a to přece vědí. I bitva na pobřeží by byla hodně ztrátová..."
(13:03) Ketryn: "Bitva by byla krizové a nevím, jestli bychom ji vůbec i třeba s velkými ztrátami mohli vyhrát. Už teď mají přesilu a kdo ví, kolik dalších vojáků je na Attisu," :-/
(13:10) Morigan: "Hlavně pro nás jako pro zajatce by to byla konečná...to neudělají," jsem si čím dál tím víc jistá. "Jinak by za námi ani nepluli."
(13:13) Ketryn: "To je fakt.""

(21:47) Morigan: "Nejradši bych tam zůstala zavřená s nimi," řeknu upřímně.
(21:49) Ketryn: "Na to jsem myslela už hodněkrát," souhlasím :-( "Raději bych byla tam s nimi v nepohodlí, než tady jako polozajatec nebo co s Garethem. Stýská se mi... Modlím se, aby to na pevnině bylo s frekvencí kontaktu lepší."
(21:51) Morigan: "Modlím se, aby to nezáleželo na mě..." řeknu ironicky.
(21:52) Margare-tka: "No doufejme, že to lepší bude."
(21:52) Ketryn: "No..." zatvářím se krizově. "Chtít víc už ale fakt nemůže!"
(21:53) Margare-tka: "A jinak jsou v pořádku?"
(21:53) Ketryn: "Jo, jinak ano..."
(21:54) Margare-tka: "No chápu, že se ti nechce, ale kdyby chtěl víc, tak prpstě budeš muset udělat tu totální deprimaci a snad jak má pro tebe slabost, jak říkal tak to s ním snad nějak hne."
(21:59) Morigan: "Hm..." odmlčím se. "Ale na druhou stranu, kdyby to nějaká privilegia zajistilo, říkám si, jestli bych toho neměla využít...částečně..."
(22:01) Ketryn: To mám výraz něco mezi překvapením a zděšením. "Jak...jak to myslíš? Kam až bys to chtěl nechat dojít?"
(22:04) Morigan: "No...takhle to úplně nemyslím...jen jestli ho prostě přece jen nemám nějak...udržovat v napětí," řeknu nejistě.
(22:05) Ketryn: "To nevím...aby se ti to nevymstilo. "
(22:06) Morigan: "To je asi pravda," uznám.
(22:08) Morigan: "Já nevím. Prostě bych chtěla pro Ragnarovo bezpečí udělat maximum...a pro bezpečí všech, co tam jsou," vzdychnu.
(22:10) Ketryn: "Já vím," dívám se po tobě soucitně. "Ale představa, že to bude ničit tebe, že se to může nějak zvrtnou a ještě to zhoršit, anebo že by se to Ragnar nějak dozvěděl..."
(22:10) Margare-tka: "No tak hlavně pro Ragnarovo bezpečí je nejdůležitěší to aby se to nedozvěděl..... jinak to asi bude problém."
(22:13) Morigan: "To jo, dozvědět se nesmí vůbec nic! Divila bych se, kdyby jim už teď nevrtalo hlavou, jak to, že si můžeme chodit na návštěvu na vedlejší loď a jsme tak vymydlené..."
(22:15) Ketryn: "Já se obávám, že už jim to vrtá..."
(22:16) Morigan: "Hm, možná ano," vzdychnu opět. "Komu by to nevrtalo...jen nebyl jaksi zatím čas to řešit."
(22:18) Ketryn: "To nebyl... Možná bychom si měly něco vymyslet, kdyby se někdy náhodou zeptaly."
(22:18) Margare-tka: "No tak jim budete muset připomenout, že jsme tu byly a že je známe.... možná to bude nejlepší řešení."
(22:19) Margare-tka: "Lepší než zase lhát, když už chcete zatloukat děti, což si myslím, že fakt oc nevyjde... kort když na Attisu bude Linet. A když už to neuvidím nikdo jiný, tak ten kdo s ním bude vyjednávat asi ano...."

Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(11:11) Morigan: Gareth se s námi zastaví před kajutou. "Pošlu vám něco teplejšího," rozhodne se, když mě opět chytí za ruce, které mám asi studené. "Neboj se princezno, nikdo jim zbytečně neublíží. Pokud neprojeví tu svou seveřanskou nadutost."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(11:32) Ketryn: Kéž by mě to dokázalo uklidnit. Navíc se bojím i o tebe.
(11:33) Morigan: "Ono není jednoduché být zajatcem!" sdělím mu.
(11:42) Ketryn: Kort pro sveřany, pomyslím si hořce :-( Mlčím, ale nedokážu ovládnou zamračený výraz.
(11:43) Morigan: "Zní to, jako byste s tím měly nějaké zkušenosti," pousměje se.
(11:51) Morigan: "To máme!" potvrdím.
(11:58) Ketryn: Elundi se překonali, ti už nás zajali podruhé. Tahle myšlenka mě asi krizově pobaví.
(12:01) Morigan: No, to jo :-D
(12:21) Ketryn: "To je fajn, že jsi z toho tak hezky pobavený," ujede mi ironicky.
(12:23) Morigan: "Protože i když si to nemyslíš, jednou to může potkat i tebe. Měl by ses k zajatcům chovat tak, jak bys chtěl, aby se v případě tvého zajetí někdo choval k tobě."
(12:24) Morigan: Podívá se na tebe a pak zpátky na mě. "To má být jako výhružka?" je pobavený snad ještě víc.
(12:36) Morigan: "Ne, to má být jen rada, Garethe."
(12:38) Morigan: "Tak to ti za ni děkuji, princezno," políbí mi opět ruku. Nemáme ale pocit, že by si z té rady vzal něco k srdci. Rozloučí se s námi a zanechá nás v kajutě samotné.
(12:42) Ketryn: "To opravdu není možné..." vzdychnu, když odejde. "Myslím, že nás s ním čeká ještě x stresujících zážitků," mračím se.

(23:34) Morigan: My jsme se s Kat vrátily přes lávku a měly jsme krátký rozhovor s Garethem, než jsi k nám přišla.
(23:36) Margare-tka: Tak jsem se pak přidala k vám.
(23:50) Morigan: Gareth už se nás snažil nasměrovat ke vchodu do podpalubí.
(23:51) Margare-tka: Tak jdu do podpalubí a strašně se mi nechce a jsem zvědavá co mi řeknete jak to probíhalo.

(23:03) Morigan -> Ketryn: "Máš na mysli něco konkrétního?" chytí mě za ruku. "Máš studené ruce, nepůjdete raději do kajuty?" podívá se i na tebe.
(23:05) Ketryn -> Morigan: "Hm, asi raději jo," souhlasím a snažím se tě nějak vystrkat pryč, než se s ním pohádáš.

(20:59) Morigan -> Ketryn: "A on?" zajímá Ragnara.
(21:01) Ketryn -> Morigan: "Co on? Myslíš prince?" moc nechápu, jak to myslí.
(21:02) Morigan -> Ketryn: "Ano, prince."
(21:02) Morigan -> Ketryn: Snažím se, aby mi nebylo špatně.
(21:03) Ketryn -> Morigan: "No... občas s ním můžeme mluvit... když třeba žádáme, aby nás pustil sem," řeknu opatrně.
(21:05) Ketryn -> Morigan: Asi se na tebe raději moc nedívám, protože taky bojuji s výraze,
(21:06) Ketryn -> Morigan: *výrazem
(21:08) Morigan -> Ketryn: Sigfried s Ragnarem se po sobě kouknou, zřejmě taky spolu předtím o něčem mluvili.
(21:10) Ketryn -> Morigan: Koukám po nich a nevím, co si myslet, nebo spíš, co si myslí oni...
(21:17) Morigan -> Ketryn: To já taky nevím. Ale nemáme už šanci si to vysvětlit, protože musíme jít.
(21:17) Morigan -> Ketryn: Mám chuť se vzepřít a říct, že prostě nikam nejdu!
(21:18) Ketryn -> Morigan: To já taky :-(
(21:19) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi nechce a loučení se Sigfriedem zdržuji co nejdýl.
(21:30) Morigan -> Ketryn: Já taky. A nemůžu si pomoct a asi si trochu popláču, zřejmě už účinkují hormony.
(21:32) Ketryn -> Morigan: Morigan, to nemůžeš. Já se snažím držet, ale když tě vidím, tak nevím, jestli to zvládnu...:-(
(21:33) Morigan -> Ketryn: I Ragnara to poněkud zaskočí.
(21:43) Morigan -> Ketryn: Pak jdeme zase stejnou cestou zpátky i po té úzké lávce.
(21:44) Ketryn -> Morigan: Tak jdu, ale musím se k tomu nutit. Jsem moc ráda, že jsme za nimi mohly, ale odejít je dost náročné :-(
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:45) Margare-tka: ....
(21:51) Morigan -> Ketryn: Gareth je pořád na palubě..
(21:53) Ketryn -> Morigan: To mě moc netěší tedy.
(21:56) Ketryn -> Morigan: Ale pokouším se aspoň o trochu neutrální výraz.
(22:00) Morigan -> Ketryn: Já se teda taky pokusím, ale nevím.
(22:00) Morigan -> Ketryn: "Všechno v pořádku?" zeptá se, jako bychom byly ve skutečnosti na procházce.
(22:05) Ketryn -> Morigan: To nevím, co mu odpovědět, zas mě vytáčí. "No, ano... v rámci nějakých možností. " řeknu nakonec. "I když jako v pořádku bych to nenazvala..." dodám.
(22:14) Ketryn -> Morigan: "Budeme mít ještě možnost se s nimi vidět, než přistaneme?" odhodlám se zeptat a snažím se tvářit prosebně,
(22:14) Morigan -> Ketryn: "Můžeme přestat s tou hrou, že jsme na téhle lodi hosty??" nevydržím to.
(22:15) Ketryn -> Morigan: Hodím po tobě pohledem, že tohle není dobrá taktika, jak s ním vycházet.
(22:16) Morigan -> Ketryn: Já vím!
(22:17) Morigan -> Ketryn: "Já ale sám nevím, co na téhle lodi jste," hodí po mě odzbrojujícím pohledem.
(22:18) Ketryn -> Morigan: Bezva...
(22:18) Ketryn -> Morigan: Mnohem raději bych byla jako pravý zajatec tam s nimi dole v kajutě :-(
(22:37) Morigan -> Ketryn: "A kdo to má vědět, když ne ty?" nechápu.
(22:41) Morigan -> Ketryn: "Nebude to trvat dlouho a budeme na pobřeží," prohlédne si moje uplakané oči. "Vítr nám přeje."
(22:46) Morigan -> Ketryn: "Ale jako se zajatci s vámi zacházet nemůžeme, to by bylo nepřípustné. To jistě uznáte, i když cítíte jakousi náklonnost ke svým... lidem."
(22:49) Ketryn -> Morigan: Na jednu stranu už chci přistát, aby se to začalo řešit, ale na druhou z toho mám dost svíravý pocit.
(22:52) Morigan -> Ketryn: "Tady se dost těžko dá uznat, co je nepřípustné!"
(22:55) Ketryn -> Morigan: Mám starost, že ti začínají docházet nervy.
(22:56) Ketryn -> Morigan: Ale je fakt, že nepřípustné jsou tu další věci jako jeho chování k tobě.

(19:17) Morigan -> Ketryn: Vypadají o dost líp, než při tvé minulé návštěvě, takže jsi docela ráda, že jsem Ragnara viděla až teď. Nikdo jim zřejmě už opravdu neubližoval.
(19:20) Ketryn -> Morigan: Tak to se mi vážně uleví. "Jsem ráda, že jste... v pořádku..." vypadne ze mě úlevně. Asi je fakt dobře, že ho vidíš až v tomhle lepším stavu.
(19:22) Morigan -> Ketryn: Nenechám Ragnara ani vstát a vrhnu se mu do náruče. Měla jsem v plánu mu říct i pár faktických věcí ohledně lodí a Lúúderu, ale prozatím jsme se dokázali omezit jen na polibky a šeptání.
(19:24) Ketryn -> Morigan: Já se láskyplně tisknu k Sigfriedovi a jsem ráda, že i vy se mlž
(19:24) Ketryn -> Morigan: Já se láskyplně tisknu k Sigfriedovi a jsem ráda, že i vy se můžete konečně vidět :-)
(19:35) Ketryn -> Morigan: "Víte, že za námi plují dva naše drakkary?" ptám se, když se trochu vzpamatuji. Mám ale pocit, že bych Sigfrieda nejraději už nikdy z obětí nepustila. "Až se dopluje do Lúúderu, tak by se mělo nějak vyjednávat."
(19:41) Morigan -> Ketryn: To vůbec nevěděli, protože z jejich okna v kajutě není skoro vůbec nic vidět. Způsobí to všeobecné překvapení. Ragnar rozmýšlí, jestli se má odtrhnout od tulení k mému břichu a něco prohlásit a zatím se mu moc nechce. "To je ale dobrá zpráva!" usoudí Sorren. "Na cizí půdě a jako zajatcům se nám ale bude těžko vyjednávat," uvažuje Sigfried nenadšeně.
(19:44) Morigan -> Ketryn: "Nic jiného nám nezbyde a navíc ti, co plují na drakkarech přece zajatci nejsou!" míní Sorren.
(19:44) Morigan -> Ketryn: "Zatím," ušklíbne se Sigfried pesimisticky.
(19:44) Ketryn -> Morigan: "To bude..." :-( souhlasím zamračeně. A navíc s Garethem.
(19:46) Ketryn -> Morigan: "V Lúúderu budou mít hodně přesilu..." vzdychnu.
(19:47) Morigan -> Ketryn: "Bojovat nemůžeme. Zatím," prohlásí Ragnar. "Tohohle budou litovat."
(19:49) Ketryn -> Morigan: Představa nějaké budoucí války s Lúúderem mě tedy vůbec neuklidňuje :-(
(19:52) Morigan -> Ketryn: Mě to taky zrovna neuklidní. "Ragnare," řeknu opatrně. "Možná že bude možné k nějaké dohodě dojít. I když...tohle všechno je dost potupné, to nepopírám..."
(19:53) Margare-tka: Tak sleduji Garetha, jak se tváří, když jste tam.
(19:56) Ketryn -> Morigan: To souhlasím.
(20:03) Morigan -> Ketryn: Ragnar se zřejmě rozhodl, že na logické úvahy nemá sílu. "Nejdřív se musíme dostat zpátky s nejmenšími ztrátami," usoudí Sorren místo něho. "Pak se uvidí."
(20:04) Morigan -> Ketryn: "Starají se o vás dobře, že?" usoudí Sigfried zřejmě podle tvých čerstvě umytých vlasů. "To jsem opravdu rád."
(20:08) Ketryn -> Morigan: "Jo, o nás si nemusíte dělat starosti," vzdychnu tak nějak všelijak. "O nás je postaráno... Jen vy a domov nám chybíte," :-( opřu se mu o rameno.
(20:17) Morigan -> Ketryn: "Je mi tak líto, že to vlastně zažíváte znovu," vzdychne Sigfried.
(20:19) Morigan -> Ketryn: "Takhle o tom nepřemýšlejte!" zamračím se.
(20:21) Ketryn -> Morigan: "Co, únos?? Tak s tím si opravdu nedělej starosti!" dám mu pusu.
(20:24) Ketryn -> Morigan: "Nepopírám, že se mi zpátky do Lúúderu vůbec nechce. Ale snad se to nějak vyřeší a my zas poplujeme domů," snažím se si uchovávat naději. "Musí! Nějak si nedovedu představit, co by si v Lúúderu z praktického hlediska s varjagy jako zajatci počali."
(20:29) Morigan -> Ketryn: "To je pravda, není to jejich styl," souhlasí muž, jehož jméno neznáme.
(20:46) Ketryn -> Morigan: "Moc nevíme, jak to bude po příjezdu a kdy a jestli nás k vám pustí..." říkám raději, aby si když tak nedělali starosti. Ale pevně doufám, že Garethovi nehrábne a normálně nás k nim pustí.

(12:03) Morigan: Třeba opravdu dá.
(12:04) Morigan: Když se vykoupeme, káď nám odnesou a my si můžeme jít lehnout, ale je těžké usnout.
(12:05) Morigan: Druhý den ráno nás opět probudí změna pohybu lodi a protože zpomaluje, dostanu naději, že bychom se mohli spojovat s druhou lodí.
(12:14) Ketryn: "Zpomalujeme!" konstatuji jasnou věc. "Třeba... bychom mohly..." úplně se tu naději bojím vyjádřit nahlas.
(12:14) Ketryn: Hned vstávám a jdu se oblíkat.
(12:18) Morigan: Taky se obléknu. Elundský kabátec pro tentokrát nechám ležet na židli.
(12:20) Ketryn: Já mám asi furt ten svůj původní teplý.
(12:24) Ketryn: Pevně doufám, že to je to spojování, o které nám jde.
(12:26) Morigan: Já mám tuniku i ten kabátec.
(12:44) Ketryn: Koukám z okna nebo nervózně přecházím po kajutě. A doufám.
(12:45) Morigan: Někdo zaklepe na dveře.
(12:45) Morigan: "Vstupte," řeknu.
(12:46) Ketryn: Napjatě se dívám, kdo jde.
(12:47) Morigan: "Dobré ráno," vstoupí Laergen. "Mám vás a lady Katryn doprovodit na palubu."
(12:50) Ketryn: "Dobré ráno..." odpovím mu. A jsem tedy celkem zaskočená z toho oslovení lady. Ale začne mi hodně svítat naděje, že bychom je za chvíli mohly vidět.
(12:50) Ketryn: Jsem připravená s ním samozřejmě hned jít.
(12:52) Morigan: Já jsem taky připravená hned, takže ho můžeme následovat nahoru.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(13:08) Margare-tka: Ta jdu taky nahoru, vezmu si co jsem měl na sobě, když tam bude foukat a jdu s vámi. Pokud jsem měla tu niť tak jsem si ty své kalhoty zašila po tom uschly a mám ty.
(13:08) Margare-tka: "Dorbé ráno jsem taky pozdravila a těším se až uvidímte Ragnara a Siegfrieda.
(13:09) Margare-tka: "Dorbé ráno" jsem taky pozdravila a těším se až uvidímte Ragnara a Siegfrieda.
(13:30) Morigan: Na palubě čeká Gareth a druhá loď je připojena opět úzkou lávkou. "Dobré ráno," pozdraví Gareth. "Co jsem slíbil, to splním."
(13:30) Ketryn: "Dobré ráno," pozdravím ho taky a jsem ráda, že aspoň sliby je schopný plnit. Nemůžu se dočkat, až už budeme na druhé lodi!
(13:37) Morigan: "Laergen vás tam doprovodí," pokyne mě a Katryn, abychom se mohly připravit na přestup po úzké lávce.
(13:38) Ketryn: Tak jdu podle pokynů.
(13:42) Margare-tka: Já asi počkám tady....abych tam nepřekážela.
(13:42) Morigan: Jdu taky a snažím se být opatrná, abych nespadla do moře.
(13:56) Morigan -> Ketryn: Vedou nás pak do podpalubí, do těsné kajuty, ve které jsi byla už předtím.
(13:57) Ketryn -> Morigan: Hned, jak to jde, se hrnu dovnitř a Sigfriedovi do náruče :-)
(14:03) Morigan -> Ketryn: "Ragnare!" vyhrknu, jen co ho najdu očima. Oba jsou překvapení.
(14:08) Ketryn -> Morigan: "Sigfriede..." vydechnu úlevně a políbím ho (jakmile mám možnost). Zas je ve mně bouře pocitů a lásky. Vypadají v pořádku?
(14:26) Margare-tka: No myslím, že po té myšce co jsi tam hodila ten druhý den, to zvládnete-D
(14:27) Margare-tka: Tak já tam čekám a doufám, že to dobře dopadne a že vám Gareth nechá nějaký hezký čas.

(22:23) Morigan: "Nejradši bych to přeskočila! Ale stejně by to nebylo nic platné."
(22:24) Morigan: Procházka nám ale trochu prospěla a udělala dobře, ačkoliv jsem ráda, že jsme se ten den už s Garethem nepotkali. Za to nám poslal do pokoje káď s horkou mořskou vodou, sice se tam sotva vejde, ale jde to.
(22:25) Ketryn: "To mi povídej...!" vzdychnu. "Snad se lodě budou spojovat co nejdřív."
(22:26) Ketryn: "Já fakt nevím, co si myslet..." kroutím nevěřícně hlavou, když to vidím. Do horké vody se ale těším a začnu se tam chystat.
(22:30) Morigan: "Jeho logika je opravdu nepochopitelná," řeknu.
(22:36) Ketryn: "Je...neprosto."
(22:39) Morigan: "On asi ale žádnou logiku nepoužívá."
(22:40) Ketryn: "V tomhle případě asi ne. Přijde mi, že dělá, co chce a co ho zrovna napadne."
(22:42) Morigan: "No, to není zrovna dobré. Ale asi to bude pravda. I když jestli naplánoval takovouhle plavbu, tak to musel mít dobře promyšlené a zorganizované."
(22:45) Ketryn: "To jo, to musel. A ještě ke všemu asi tak napůl tajně."
(22:45) Morigan: "To si taky myslím. Nějak v tom s Nicolasem a Bren´anem jedou, ale netuším jak a jaksi proti komu. Igrainovi?"
(22:47) Ketryn: "No asi proti Igrainovi. Kdo jiný byl vládl, když je Gareth stále ještě princ. To by mě docela zajímalo, v kolika letech už bude moct být králem."
(22:48) Morigan: "Asi až bude normální!" neodpustím si.
(22:49) Ketryn: To mě asi krizově pobaví. "Tak to jen tak nebude.ů
(22:55) Morigan: "No...asi ne."
(23:00) Margare-tka: "Tak to se králem nestane nikdy.... jelikož tohle už je opravdu porucha kat."
(23:00) Margare-tka: "Teda Mor."
(23:01) Margare-tka: Za vodu jsem ráda a těším se na to až se uvidíš s Ragnarem, když už jsi konečně splnila ten jeho požadavek.
(23:08) Morigan: Jdeme si pak lehnout, ale asi se mi bude špatně spát.
(23:09) Ketryn: To jo :-(

(21:06) Morigan: "To je pravda," vzdychnu.
(21:10) Morigan: Snažím se z toho pak nějak vzpamatovat.
(21:11) Morigan: "Kdyby tohle věděl Nicolas s Bren´anem," neubráním se povzdechnutí.
(21:11) Ketryn: Chtělo by to to panáka nebo Thórovo kladivo.
(21:12) Margare-tka: ůale zvládla jsi to dobře. " snažím se tě uklidnit. "No začínám mít pocit, že by to vědět měli.... třeba by se to už nedělo."
(21:12) Ketryn: "To by je švihlo..."
(21:13) Ketryn: "Celá situace by byla ještě horší. Nemá cenu, aby se rozhádali, protože pochybuji, že by to Morigan nějak pomohlo.!
(21:13) Margare-tka: "No to asi ano.... ale je hnusný jak jim lže!!"
(21:14) Margare-tka: "No Morigan možná ano, ale Ragnarovi ne."
(21:33) Morigan: Gareth se za celý den už neukázal.
(21:33) Morigan: "Šla bych se projít na palubu, ale nevím, jestli je to dobrý nápad," přemýšlím nahlas.
(21:33) Ketryn: To je dobře.
(21:34) Ketryn: "To taky nevím. Ale je fakt, že mi z té kajuty za chvíli hrábne."
(21:39) Morigan: Tak asi nakonec nahoru vyrazíme. Pokusíme se najít cestu na palubu.
(21:41) Ketryn: Když nás nezamyká, tak to snad nebude vadit. Čerstvý vzduch už asi docela potřebujeme.
(21:42) Morigan: Je tam docela chladno, ale dost to vítám.
(21:51) Margare-tka: To asi taky uvítám a nedá mi to koukám směrem na naše lodě.
(21:51) Margare-tka: Je tam hodně živo?
(21:54) Margare-tka: Předpokládám, že jsme ostře sledovaný.
(21:55) Morigan: To asi jsme. Všude jsou vojáci, protože loď je plná, ale nikdo nám v procházce nebrání a už vůbec se nechová neuctivě, dokonce nás všichni zdraví.
(21:59) Ketryn: Na pozdravy asi automaticky nějak odpovídám, ale jsem z toho taková nesvá. Jsem ale ráda, že jsme se mohly projít. Docela hypnotizuji naše lodě.
(22:02) Morigan: No to já taky hypnotizuji lodě, jak naše, tak tu vedlejší, kde je Ragnar se Sigfriedem.
(22:03) Ketryn: Jo, tu taky a fakt bych tam nejraději doplavala :-( Tedy jestli poznáme, která to je.
(22:04) Morigan: Spíš jen asi tušíme.
(22:07) Margare-tka: A jak dlouho tam jsme? Už to bude k týdnu, ne?
(22:08) Margare-tka: Taky se zdravím. A jsem z toho pořád celá nesvá.
(22:10) Morigan: To už bude víc, než týden.

(19:50) Margare-tka: Ani se na něj moc nedívám a jsem z něj znechucená.
(20:32) Morigan: Opravdu toho moc nenamluvíme a je to dost napjatá snídaně. "Pošlu pro vás, až se k nám připojí druhá loď," řekne Gareth, když se zvedne k odchodu.
(20:35) Ketryn: Aspoň něco! Chtěla bych poděkovat (v rámci hodné strategie), ale je to těžké! Nakonec ze sebe nějaké "Díky..." vypravím, ale zní to dost všelijak.
(20:36) Morigan: Já zvládnu jenom přikývnout.
(20:37) Margare-tka: Nemáš za co děkovat, díky si zaslouží až to udělá z dobroty duše.
(20:40) Ketryn: Já taky neříkám, že si to zaslouží :-/
(20:40) Morigan: "Bohové!" řeknu, když odejde.
(20:41) Ketryn: "Jsi... v pohodě?" zeptám se starostlivě. "Byla to krize." :-/
(20:42) Morigan: "No...asi jo."
(20:43) Ketryn: "Mysli teď na to, že uvidíš Ragnara."
(20:46) Morigan: "To se snažím. Doufám, že to bude brzy."
(20:46) Ketryn: "To já taky, ale snad by mohlo."
(20:49) Margare-tka: "Jako myslíš, že bude chtít víc?"
(20:50) Morigan: "No to doufám, že ne!"
(20:51) Margare-tka: "No myslím, že řekl, že pro tuto chvíli je spokojený. Tak nevím...:"
(20:52) Ketryn: "Bude mu to muset stačit."´
(20:53) Margare-tka: "Ale aspoň, že se z Ragnarem budeš moct vidět."
(20:53) Morigan: "Já myslím, že toho bylo až dost."
(20:58) Ketryn: "Právě! A co bude dál, tím nemá cenu se teď ještě víc trápit."

(18:46) Margare-tka: To jsem řekla ještě něž dorazil. "no ale to fakt budu úplně s nervama v kýbli."
(18:48) Morigan: Vstanu a počkám, až zavře dveře. Pak mu položím ruce na hruď, zatlačím ho ke zdi, chytnu si ho víc a políbím ho.
(18:50) Ketryn: Chtěla bych odvrátit pohled, ale nakonec jsem z toho tak konsternovaná, že se mi to povede až po chvíli. (Na jak dlouho ti to hodilo?) Doufám, že z toho bude aspoň zaskočený!
(18:54) Morigan: 12!
(18:55) Ketryn: Tak to je dlouho :-/ Ale berme to tak, že by to mohlo být i horší a aspoň nemůže říct, že bys ho ošidila.
(18:57) Morigan: Asi tři vteřiny je zaskočený, pak převezme iniciativu a skončím zády na zdi já.
(18:57) Ketryn: Je mi špatně :-/
(18:57) Margare-tka: No to mě taky trochu překvapí. Cože?
(18:58) Margare-tka: No mě taky, asi nebudu snídat. Myslím, že tuhle plavbu na nervy zhubnu.
(18:58) Ketryn: Je hrozný, ani to překvapení mu nevydrží a místo toho dostane nás!
(18:59) Margare-tka: Asi tam fakt začnu uvažovat o tom jaký v posteli....
(18:59) Morigan: Cože??
(19:01) Ketryn: Margaret definitivně zešílela!!!! Jak tohle můžeš říct???
(19:02) Margare-tka: Já nevím... tak mě to tak napadlo, když ho vidím u té zdi.... tebe jsem vytěsnila.
(19:02) Margare-tka: Raději.
(19:03) Margare-tka: Ale hned mě to přešlo, jen jsem vám musela sdělit mojí chvilkovou myšlenku.
(19:04) Morigan: No ještě, že to neřekla někdy nahlas.
(19:09) Ketryn: To jo! To už fakt nevím, jak bych rozdýchala!
(19:09) Margare-tka: //Holky já jsem úplně vylítaná... od ohně sem a zase zpět je strašně fyzicky náročné.//
(19:09) Margare-tka: A už je konec?
(19:12) Morigan: Nakonec se od sebe odtrhneme, pokusím se co nejrychleji (ale moc rychlé to není) se mu vyvlíknout a sednout si zpátky ke stolu. Jsem ráda, že se trefím na židli.
(19:13) Morigan: Zůstane stát u zdi a docela dlouho se na sebe díváme.
(19:16) Ketryn: Já jsem bledá a dívám se po vás. A modlím se, aby to tímhle skončilo a on tě pustil k Ragnarovi.
(19:16) Morigan: Otřu si rty. "Spokojen?" povede se mi ze sebe vypravit.
(19:18) Ketryn: Musí! A teď snad splní, co slíbil! Jinak je to definitivní hajzl.
(19:19) Morigan: Ještě stále trochu zaskočeně přikývne.
(19:21) Ketryn: Aspoň že to zaskočení ho potkalo!
(19:21) Ketryn: Mlčím a přemýšlím, jestli se zvládnu nějak nasnídat.
(19:28) Morigan: "Pro tuto chvíli...rozhodně...spokojený," dodá. Já se asi opravdu nenasnídám.
(19:33) Morigan: Tak se aspoň napiju a snažím se si ho už nevšímat.
(19:36) Ketryn: Pro tuhle chvíli?! Zas to se mnou cloumá. Snažím se sníst aspoň něco, ale leze to do mě dost pomalu.
(19:42) Margare-tka: Pro tuto chvíli????!!!!!!
(19:42) Morigan: Sedne si k nám, ale mlčí, většinu času na mě zírá.
(19:43) Margare-tka: Morigan myslím, že ho budeš muset nějak uvést do transu magicky Jinak do konce plavby skočíš u něj v kajutě.
(19:43) Ketryn: Margaret, to vůbec ani neříkej!
(19:43) Margare-tka: No doufám, že mu to pořádně projde hlavou a bude už v klidu.¨
(19:43) Ketryn: Myslím, že máme dost mlčenlivou snídani.
(19:43) Margare-tka: Co to o jeho kajutě?
(19:44) Margare-tka: Já asi moc nesnídám, ale snažím. jsem z toho a z tebe tak nervozní, že mi asi hrábne.¨
(19:44) Margare-tka: Já asi moc nesnídám, ale snažím. jsem z toho a z tebe tak nervozní, že mi asi hrábne.

(17:53) Morigan: "Já vím, že by se nezlobil na mě, ale mohl by si to chtít s Garethem nějak vyřídit a to by nemuselo dopadnout dobře..."
(17:54) Ketryn: "To jo... už teď říkal, že ho zabije, jakmile bude mít možnost," vzdychnu.
(17:56) Morigan: "Cože???"
(17:57) Ketryn: "No..." zatvářím se nešťastně. "Byl hrozně naštvaný, že jsi nemohla přijít."
(18:03) Ketryn: "Snažila jsem se jim vysvětlit, aby nedělali problémy a neprovokovali a tak, ale nevím, jak moc mě vnímali..." :-(
(18:04) Morigan: No tak to mám z toho ještě větší depresi. "I když by mě to nemělo udivovat tak moc, na palubě ho vyzýval na souboj," uvědomím si zoufale.
(18:06) Ketryn: "Mně to asi ani neudivuje..." zakroutím hlavou. "Jen bych to fakt nechtěla zažít."
(18:08) Morigan: O to víc chci být aspoň na chvíli s Ragnarem.
(18:09) Morigan: A Gareth jako naschvál ten den už vůbec nedorazí, i když večer slyšíme, že je v kajutě.
(18:09) Ketryn: "Snad aspoň ty na něj budeš mít trochu uklidňující vliv."
(18:10) Ketryn: (Tohle čekání po rozhodnutí je tedy taky celkem stresující!)
(18:11) Morigan: (No to tedy je!)
(18:16) Margare-tka: "neboj to neřekneme, pokud se to nedozví od Garetha."
(18:17) Morigan: "Tos mě teda uklidnila!"
(18:17) Margare-tka: "No tak nevíš co má Gareth v mozku.... a asi moc toho nebude."
(18:17) Margare-tka: "No snad dorazí zítra na snídani."
(18:18) Ketryn: "Snad ne!! Na to fakt nemůžeme myslet, stejně to jinak udělat nejde..."
(18:20) Ketryn: "Stejně už jste se líbali, tak je to možná i jedno..."
(18:21) Morigan: "No právě..."
(18:30) Ketryn: "Doufám, že se zítra dočkáme, ať to máš za sebou."
(18:31) Morigan: Ráno se vzbudím brzy, jdu se jako obvykle zase podívat z okna na varjagské lodě a i na ty další lodě, už je to takový zvyk. A pak čekám. Když nám nesou snídani, jsem obezřetná, jestli přijde i Gareth.
(18:32) Ketryn: Taky se jdu podívat z okna a snažím se nějak nabít nadějí pohledem na naše lodě.
(18:32) Ketryn: Jinak jsem ale dost nervní.
(18:35) Margare-tka: Asi taky vyhlížím z okna. A jsem zvědavá kdy přijde a at už to máš za sebou.
(18:36) Margare-tka: "Doufám, že to bude opravdu jen tohle."
(18:36) Margare-tka: "Až se dostaneš k Ragnarvi, tak budu strašně závidět. Potřebuji vědět že je Ari v pořádku a je na cestě za námi."
(18:37) Morigan: "To se ale nejspíš dozvíme až když přistaneme."
(18:38) Ketryn: "Určitě je v pořádku. A až přistaneme, tak se to dozvíme."
(18:40) Morigan: Snídaně je na stole, když Gareth skutečně dorazí.
(18:40) Morigan: "Dobré ráno, dámy," pozdraví.
(18:40) Ketryn: Tak to se leknu i za tebe, že je to tady, a podívám se po tobě, jestli to budeš schopná udělat.
(18:41) Ketryn: "Dobré ráno..." odpovím mu s myšlenkou, že se musíme chovat slušně.

(14:44) Morigan: Tak to mě dost vyděsí. "No tak to snad ne!"
(14:45) Morigan: "To už by byl vážně magor!"
(15:22) Margare-tka: "No raději to udělej tady. Nevíš co si ten rozmazlenec vymyslí."
(15:35) Morigan: Začíná mi být špatně.
(15:43) Margare-tka: "No myslím, že ideální bude, když mu u toho omdlíš, aby viděl, že ti to nedělá dobře."
(17:19) Ketryn: "Bylo by nejlepší se od toho nějak odpoutat..." přemýšlím krizově.
(17:20) Ketryn: "Ale když ho opravdu políbíš nečekaně, když přijde, tak by to asi bylo nejlepší."
(17:28) Morigan: "Mrzí mě to, ale budu to muset udělat před vámi," řeknu depresivně. "Nechci s ním být sama někde v kajutě..."
(17:28) Ketryn: "Já tě chápu..." řeknu, ale už teď je mi z toho zle. "Já odvrátím pohled."
(17:38) Morigan: "No to je strašný," konstatuji.
(17:40) Margare-tka: "No myslím, že je to před námi Jistější Mor. Ještě by toho mohl nějak využít."
(17:43) Ketryn: "Je... ale jinak to nepůjde."
(17:44) Morigan: Tak jsem připravená, až přijde. Ale to už opravdu ten Máj recituju a pak následuje Kytice.
(17:48) Margare-tka: Nedivím se ti. taky bych byla na citace.
(17:49) Ketryn: Recitace ne citace :-D
(17:49) Ketryn: Ale Kytice je opravdu příhodná!
(17:49) Morigan: "Holky ale Ragnar se to nesmí dozvědět!" napadne mě asi po dvou hodinách.
(17:50) Ketryn: "Samozřejmě že nesmí! My mu to určitě říkat nebudeme."

(12:52) Ketryn: Já už nevím, co k tomu říct. Je to na palici. Ale doufám, že se stále bavíme jen o tom polibku! Možná bys mu ho měla dát, aby pak dal pokoj. Tedy jestli by ho dal...
(12:55) Morigan: "Přece ji nežádám o ruku," zasměje se pobaveně. "A navíc je to jen nějaký seveřan," ušklíbne se.
(12:57) Ketryn: To se zamračím ještě víc.
(12:59) Ketryn: "Fajn, řekněme, že kdyby se Morigan rozhodla ti nějaký polibek dát, necháš ji pak v klidu být?" zeptám se, když už mi myšlenky nejdou zadržet.
(13:16) Morigan: "Co to má být za smlouvání?"
(13:18) Morigan: Na dveře někdo zaklepe. "Princi Garethe? Jste žádán na palubě."
(13:19) Morigan: "Ovšem, Eirine, už jdu," odpoví a odstoupí ode mě. "Musím jít," ukloní se zlehka. "Určitě se ještě uvidíme."
(13:19) Morigan: A pak odejde z kajuty.
(13:20) Ketryn: "Tohle je marné...!" zaúpím zoufale, když odejde, a dívám se po tobě soucitně.
(13:21) Morigan: "Já už to asi vzdávám," prohlásím. "Chci Ragnara aspoň na chvilku vidět!"
(13:22) Ketryn: "Asi by ses s ním měla snažit nějak vyjít a už ho nebít. Já vím, že je to těžké a absolutně hrozné, ale by byl asi schopný mu znovu ublížit jen tak..."
(13:22) Ketryn: "Tak mu ten polibek dej... třeba bude aspoň na chvíli klid."
(13:24) Morigan: "Bít už ho nebudu, to se fakt bojím," uznám.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(13:35) Margare-tka: "Hm..."
(13:35) Margare-tka: "Stejně je to šmejd, myslím, že bychom si měly domluvit přesun k Nicolasovi."
(13:41) Ketryn: "To by nebylo vůbec jednoduché, když nechce. Navíc, kdyby si to Morigan domluvila s Nicolasem za jeho zády, tak by se mohl dost naštvat a mohl by to odnést Ragnar..." :-(
(13:41) Ketryn: "Bylo by asi nejlepší jít mu co nejvíc na ruku, samozřejmě v rámci mezí."
(13:43) Morigan: To, že by mohl něco odnést Ragnar, se mi vůbec nelíbí.
(13:45) Ketryn: Mně taky ne, vůbec! Ale když jsem to tak viděla, tak to bude muset brát v potaz :-/ :-(
(13:46) Margare-tka: "No tak tu zůstaneme. a Morigan mu půjde na ruku, jiné řešen nevidím, Třeba fakt dá pokoj, jen ho fakt nechápu co z toho jako bude mít."
(13:46) Morigan: "Co z toho bude mít to taky nechápu."
(13:49) Ketryn: "To taky nevím. Prostě ho to baví. A když už to jednou řekl, tak podle mě neustoupí už z principu. Tak mu dej polibek a on tě pak pustí za Ragnarem. Co bude dál budeme když tak řešit pak..." snažím se to vzít nějak racionálně.
(13:57) Morigan: "Asi mi nic jiného nezbyde," usoudím.
(14:02) Margare-tka: "Hm."
(14:10) Morigan: "Protože já už se jinak zblázním!"
(14:11) Ketryn: "Já tě chápu..." :-((
(14:12) Ketryn: "Říkej si, že je to jen blbý polibek..."
(14:16) Morigan: "Prostě jen zavřu oči," rozhodnu se.
(14:21) Ketryn: "Jo, to bude v pohodě," snažím se tě nějak uklidnit. "Říkej si, že pak uvidíš Ragnara a že to za to stojí."
(14:24) Morigan: Jdu se koukat z okna a začínám mít chuť recitovat. Nejlépe Máchu.
(14:27) Margare-tka: "To bude nejlepší."
(14:27) Margare-tka: Nedivím se ti.... pak když tak ještě zkusit tu metodu psychické deprimace, kde by se mu tě snad želelo.
(14:28) Ketryn: Já si sednu na postel, koukám do blba a jsem z toho všeho hodně nešťastná.
(14:34) Margare-tka: A vidíme něco z oka?
(14:34) Margare-tka: "taky se můžeme jít projít ven."
(14:37) Margare-tka: "Já už vidím, že s jeho egem, ude ten polibek chtít na palubě předevšemi...." řeknu krizově.
(14:44) Morigan: Tak to mě dost vyděsí. "No tak to snad ne!"
(14:45) Morigan: "To už by byl vážně magor!"

(23:02) Morigan: "Například poznám, že ve mě Yanicka vidíš. Mám z něj hodně, říkají všichni a i ty to vidíš, princezno."
(23:03) Ketryn: To se opravdu nedá přehlédnout...
(23:04) Margare-tka: No to si dělá srandu... jako Bren´an je mu podobný víc. On si jako myslím, že ho budeš chtít, že je mu podbný??
(23:16) Margare-tka: A díky Garethovi... on jako vůbec nechápe, že jsi vdaná. "A Morigan je vdaná, proboha."

(22:04) Ketryn: Už mi zas došla slova. Tohle je prostě zlý sen!
(22:10) Margare-tka: "No papírově nebyla..... to je pravda. Ale předpokládám, že on to tak nebral."
(22:13) Morigan: "Ach, ty myslíš tohle," zvedne mou dlaň, na které mám Lúúderský prsten. "Důkaz lásky."
(22:15) Margare-tka: "Byla válka hodně ošklivá, ono asi nebylo moc času na to řešit tohle. "
(22:18) Morigan: "Není potřeba ho omlouvat," pousměje se.
(22:27) Morigan: "A navíc už je to tak dávno. Nezáleží na tom," dodá.
(22:32) Margare-tka: Já jsem ho nijak neomlouvala!!!!!
(22:35) Margare-tka: Já na něj fakt nevěřícně koukám. A koukám na tebe jestli to s tebou neseká.
(22:40) Ketryn: "Dávno to sice je," souhlasím. "Ale přeci záleží na tom, jak to Morigan cítí."
(22:41) Margare-tka: Koukám, že nemáš slov.
(22:42) Morigan: No to nemám.
(22:48) Morigan: "Garetha moc nezajímá, jak to cítím," pronesu hořce.
(22:51) Morigan: "Jsi ke mě nespravedlivá, jsem citlivý muž," zahraje si na dotčeného.
(22:52) Ketryn: To tak... Tomu se cit asi nějak úplně vyhnul.
(22:56) Margare-tka: No... vyloženě. Pomyslím si. Je po babičce.

(20:33) Margare-tka: Taky už o ni uvažuji a nebo fakt nevím. A nebo tě prostě zkouší. Ale proč by to dělal to tedy nechápu. Já chci na loď k Nicolasovi.
(20:42) Margare-tka: Já už na něj tedy moc smířlivě nekoukám. Ale pořád mu dávám naději....
(20:47) Morigan: "Nechci, aby ses mě bála," řekne a políbí mi ruku jako kluci, jenomže do dlaně. "Jenom si zkrátka nemůžu pomoct."
(20:50) Ketryn: To je jako omluva "nemůžu si pomoct" ?! Někdo v jeho výchově udělal chybu!
(20:50) Margare-tka: To jsi řekla?
(20:51) Ketryn: Ne, to jsem neřekla, to dusím v sobě.
(20:57) Morigan: Nakloním se k němu pro změnu já. "Tak to asi budeš muset zkusit!"
(20:59) Margare-tka: Tak ani na chvilku mě nenapadne, že by nevyužil téhle příležitosti a nepolíbil tě. A jestli to neudělá, tak už to zkouší.
(21:00) Morigan: Chytí mě za rameno a přitiskne rty na moje. Ani to není polibek, spíš jen taková pusa.
(21:00) Ketryn: Mám na jazyku spoustu věcí, ale raději mlčím a už se do toho nepletu, abych to ještě nějak nezhoršila.
(21:00) Ketryn: Při tom pohledu zblednu ještě víc!
(21:00) Morigan: Tak se odtrhnu a dám mu facku!
(21:01) Ketryn: Řekla bych, že to je první facka v životě, tak doufám, že si ji bude pamatovat!
(21:02) Morigan: Ani není moc velká :-/
(21:02) Margare-tka: No to je škoda.
(21:05) Morigan: Rozhodně je ale nemile překvapen. Vyskočí na nohy a chytí mě za pravou ruku. "Tímhle způsobem ses mě dotkla naposledy!" sykne.
(21:07) Ketryn: A co čekal??
(21:08) Ketryn: Za chvíli mi šokem asi praskne hlava.
(21:11) Morigan: "To platí i pro tebe, chlapče!"
(21:11) Margare-tka: Asi budeme muset jít na tu Nicolasovu...
(21:12) Morigan: To ho naštve ještě víc. "Dej si pozor, aby se tvému manželovi v zajetí nepřitížilo, protože to se klidně může stát!" prohlásí. "Záleží to jen na tobě princezno, i to, jestli ho uvidíš dřív, než se vaše lodě obrátí zpátky na sever!"
(21:13) Ketryn: Tak to mi srdce spadne až do kalhot.
(21:14) Margare-tka: No tak to je fakt hajzl.....
(21:16) Ketryn: "Garethe, prosím, je to hrozně vypjatá situace... nemohli bychom se všichni uklidnit?" zasnažím se a pokouším se klidnit svoje zoufalství.
(21:23) Morigan: "Ale já jsem klidný," donutí se a zmírní stisk na mém zápěstí.
(21:23) Margare-tka: Jo je nemocný... je to nějaká porucha....
(21:24) Morigan: //Facebook :-)//
(21:25) Ketryn: //Já tam jsem stále :-)//
(21:26) Ketryn: "Výhrůžky... přeci nejsou potřeba..."
(21:26) Morigan: "Taky bych řekl," souhlasí s tebou.
(21:27) Ketryn: Ne, s ním fakt není rozumná řeč :-/
(21:34) Margare-tka: //Já už taky.//
(21:39) Margare-tka: "Garethe, máš určitě tolik žen kolik jen můžeš mít. Přeci nejde aby jsi si nárokoval Morigan nijak jinak než jako ženu tvého zesnulého otce. Co by na to řekli Nicolas s Bren´anem. Jestli ti na ni záleží, tak ti přeci musí stačit ji udělat radost tím, že ji tam pustíš." řeknu mu naprosto klidně.
(21:40) Margare-tka: ((Tak ještě, že jsi to poslala před tím než jsi to poslala. Okamžitě chci z téhle lodi k němu.)
(21:40) Ketryn: To zas koukám, jak se Margaret rozpovídala.
(21:44) Morigan: Já taky.
(21:49) Morigan: "Ve skutečnosti nebyla jeho žena," opraví tě. "A Nicolas s Brennem do toho nemají co mluvit a upřímně - neměli by vědět všechno."
(21:56) Morigan: "Ne, to by vážně neměli!" ušklíbnu se.

(18:55) Morigan: Posadí se k nám a sám si dolije z našeho džbánu víno.
(18:57) Ketryn: To jsem přestala jíst a dívám se na něj nechápavě, co tohle znamená?
(19:04) Morigan: Já jsem udělala asi něco podobného.
(19:05) Morigan: "To teď už nebudeš jíst u sebe, ale tady?" podivím se.
(19:16) Morigan: "Je to lepší, než jíst sám, nemyslíš?" odpoví mi.
(19:19) Ketryn: Mlčím a jen si pro sebe říkám, že jestli tu s těmi svými poznámkami bude jíst pravidelně, tak z toho všechny dostaneme žaludeční neurózu.
(19:20) Morigan: No to tedy ano.
(19:23) Morigan: "Upřímně, napadlo mě, jestli jsi náhodou nezměnila názor ohledně návštěvy vedlejší lodi."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:27) Ketryn: Bohové :-/
(19:28) Morigan: "A ty?" zeptám se.
(19:28) Margare-tka: No to jsem zvědavá s čím přijde.... ale je to tedy podvraťák, když se takhle přetvařuje před Nicolasem a Bren´anem.
(19:28) Morigan: "Já nemůžu jen tak měnit názory, jsem princ," pousměje se.
(19:30) Margare-tka: "U svojí nevlastní matky by jsi mohl udělat vyjjímku, ne?" neovládnu se.
(19:30) Ketryn: "Kdybys tu měl bratry, tak bys mluvil jinak a tohle po Morigan nechtěl..." vzdychnu unaveně.
(19:34) Morigan: "Smůla, že tu nejsou, že?"
(19:35) Ketryn: I když už bychom si za ty dny měly zvykat, tak stále nevěřím vlastním očím!
(19:38) Morigan: Margaretinu poznámku ignoruje.
(19:41) Morigan: "Jak to můžeš vůbec udělat??" nechápu.
(19:44) Ketryn: "A proč?!" dodám. Začínám se obávat, že je fakt trochu zvrácený
(19:47) Morigan: "To ti rád ukážu," nakloní se blíž a sáhne mi na koleno. Se zděšením odstraním jeho ruku. "Garethe, u všech bohů!"
(19:48) Morigan: "Co je to za otázku "proč"?" nenechá se rozhodit.
(19:48) Ketryn: To jsem zas zděšená a bledá.
(19:50) Margare-tka: Mám chuť volat o pomoc. Jáko asi mu fakt budeš muset říct, že jsi těhotná.... jelikož myslím, že fajn tak pojď by dal.....
(19:52) Ketryn: Na to mu neodpovídám, jelikož jsem znechucená ještě víc, když mu to připadá tak normální. Jako kdyby tě neznal, tak neřeknu ani slovo, ale takhle!!?
(19:54) Morigan: "To je docela důležitá otázka, protože jestli to má být nějaká forma revolty, tak jsem si jistá, že to není nejlepší způsob!" řeknu.
(20:01) Morigan: "Proč hned revolta? Muži zkrátka touží po ženách. A navíc stále se bavíme jen o tom polibku. Nebo už ne?"
(20:05) Morigan: "Už se nebavíme o ničem!" vstanu.
(20:07) Ketryn: Mračím se a musím polykat, abych to rozdýchala. Já snad začnu uvažovat o té psychické poruše! Chtěla bych ti nějak pomoct, ale vůbec nevím jak :-((
(20:22) Morigan: "Počkej," chytne mě za ruku poněkud smířlivěji.
(20:24) Ketryn: To by mě zajímalo, čím to chce vylepšit :-/