Druhá strana (251 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"No, já bych byla třeba vyloženě adept na to, zůstat tu s Tarikem..."řeknu sarkasticky.

"Taky mě to napadlo, ale jak jsi řekla, kdyby tam někdo přišel, tak bychom toho moc nezmohly:-( "
"Třeba až najdeme Tarika, tak bychom se tam mohly vrátit a někdo tam s ním zůstane. Pokud nás sám nebude chtít sežrat."

"Super, toho floutka nám byl teda čert dlužnej! Jestli zas přijdem o všechno, co máme, tak budu opravdu nepříčetná," hudrám naštvaně, ale proti tomu, abychom pomohly nevinnému, neprotestuju.
"Ještě mě napadlo, jestli bych třeba neměla u věcí počkat, nevím, jak budem někoho zachraňovat takhle ověšené...Jenže kdyby mě někdo objevil a chtěl mě okrást, tak teda nevím, čemu bych zabránila..." :-//

(22:42) Margare-tka: "A to kde je vězení můžeme zjistit cestou aspoň okoukneme kolik je tam strážných."
(22:42) Margare-tka: "A nezavoláme nejříve toho Tarika, aby ho nezabili??"
(22:40) Morigan: Takže vypadáme jako vánoční stromečky. Ale je to nutné. Jakmile to jde, vyrazíme zpět do města. "Bude asi ve vězení. Musíme zjistit, kde to je." řeknu. Obloha už pomalu světlá, je brzo ráno.
(22:36) Margare-tka: Když tak vám pomohu, když mi zbyde volné místo....pobírám šperky, peníze a osobní cenosti. Pokud se mi ještě vejde, Tak nějaké to oblečení navíc a třeba hygienické věci
(22:33) Morigan: "No, ty tady asi necháme..." Snažím se pobrat hlavně peníze.
(22:32) Margare-tka: Takže poberu co se dá a hlavně to nejcenější.... "Asi jediné co bychom tu mohly nechat jsou zásoby jídla... A možná deky pokud to nepobereme co vy na to??"
(22:31) Margare-tka: No to já taky, nechce se mi tam nechávat vše co máme...."To je situace.... Musíte tu koníčci vydržet...."říkám jim.
(22:27) Morigan: Po delším hledání najdeme nějakou docela vhodnou uličku, tak je tam přivážeme. Věci si ale snažím vzít sebou, pokud to jde.
(22:23) Margare-tka: Snažím se koukat po něčem kde je hodně tma a kde se nepotuluje moc lidí.
(22:22) Morigan: Tak hledáme.
(22:18) Margare-tka: "Pod svícnem je největčí tma... ale dobře, tak najdeme nějakou odlehlou osamocenou uličku...."
(22:14) Morigan: "No, tam je fakt nikdo neukradne!"
(22:14) Margare-tka: "Hm.....a co je přivázat k nějaké hospodě?"
(22:12) Morigan: "Musíme najít místo, kde je přivážem a kde je nikdo neukradne. To jsem tedy zvědavá..."
(22:12) Morigan: "No teď už to asi nepůjde..."
(22:09) Margare-tka: Jsem zabalená do pláště.
(22:08) Margare-tka: "No a to by šlo se potom pro ně vrátit??" Chtělo by to jít někam stranou a zavolat Tarika."
(22:01) Morigan: Vykrademe se i s koňmi na ulici, abychom se ztratily ve tmě. Vzápětí zjistíme, že chodit ulicemi nenápadně s koňmi opravdu nejde. "Měly jsme je tam nechat!"
(21:55) Margare-tka: "Jasně, tak rychle.....aby mu nic neudělali" Dobalím a jdeme ke koním, nenápadně. ještě si zkontroluji aby tam nikde nic nezustalo. pod postelí a taků.

(21:44) Morigan: "Bude mnohem lepší, když nás nikdo neuvidí. Ale předpokládám, že někam táhli Desmonda, tedy aspoň o tom mluvili, takže máme šanci nepozorovaně zmizet. Snad."
(21:43) Margare-tka: vechno to tedy sneseme ke koním. "JO Mor budeme tajně a nebo vadit když nás někdo uvidí?"
(21:41) Margare-tka: Já taky.
(21:40) Morigan: Balím a oblékám se.
(21:31) Margare-tka: "Hm, to je pravda... no každopáně si musíme hejbout, než se k Desmondovi vrátí..."
(21:29) Morigan: "Není nepříčetný, právě je nasycený a pravděpodobně už není ve městě. Zajímalo by mě, jak jsem ho mohla nalákat za sebou sem, když jsme v podkroví. To by si vůbec z toho davu nikdo nevšiml, že ten pes běží nahoru!"
(21:23) Margare-tka: "Hlavně si nech veku tu rukavici a tu stříbrnou dýku.... kdyb náhodou."
(21:22) Margare-tka: "No skvělí to jsi ho měla nalákat za sebou sem.....A prej, že e umí postrat o sebe sám..." drmolím při uklízení.
(21:21) Margare-tka: Začnu balit věci. stejně to tam nemáme moc rozbalené v tom malém prostoru. jen bude dost nbezpečné se potulovat po městě, když je tu nepříčetný upír."
(21:21) Morigan: "Samozřejmě, že neutekl sám, bez kouzla by neopustil Desmonda a ještě by někoho doopravdy pokousal, jak by ho chránil. Musela jsem se opravdu snažit a nevím, jak dlouho mu to vydrží," řeknu.
(21:20) Margare-tka: "Snad se Desmondovi podařilo útéct."

Margaret: "Jo to bude asi nejlepší.....A Tarika ji někam poslala a nebo jim utekl sám? "
(21:09) Morigan: "Běhá někde venku. Obávám se, že se budeme muset sbalit a vypadnout odsud HNED, pokud to vůbec půjde. Najít a přilákat k sobě Tarika a zjistit, kde je Desmond."
(21:07) Margare-tka: "A kde tem kluk?"
(21:07) Margare-tka: "No super Chudáci. to musíme něco vymyslet a kde je teď Tarik??"
(21:05) Morigan: "Byla jsem ráda, že nezlynčovali mě a že se mi povedlo dostat Tarika pryč. Toho by nejspíš ubili. Musím vymyslet nějaký plán..."
(21:01) Morigan: "Chytli."
(20:58) Margare-tka: "A to je tam ještě jedna oběť ten druhý řev? A nebo to byl řev z toho, že pachatele chytli?"
(20:56) Margare-tka: "leda, že by jsi veřejně řekla, že jsi čarodějka a že v té místnosti cítíš upíří přítomnost...."
(20:54) Margare-tka: "Hm... super. Jak se něco takového jako upíří kousnutí dá ještě dokázat?? To by chtělo zaklínače."
(20:54) Morigan: "Docela je. Rozhodně tam úplně není vidět upíří kousnutí."
(20:53) Margare-tka: "No to je fakt skvělý....Někdo jim, ale musí vysvětlit, že pes přece obět hodně potrhá, a toho není tak moc ne? "
(20:52) Morigan: "No přepokládám, že mu hrozí smrt, když nedokáže, že to nebyl on."
(20:51) Morigan: "Předpokládám, že se ani nikam nenachomítl. Prostě se pohyboval poblíž hostince a Tarik zřejmě vzbudil podezření, že je viníkem..."
(20:50) Margare-tka: "Co mu hrozí?? Už ho nějak zavřeli? Třeba když bude ještě jeden takovýhle útok, tak pochopí, že on to být nemohl.""
(20:48) Margare-tka: "No super, já toho spratka rozthnu, jak se tam proboha nachomítnul??"
(20:47) Morigan: "No, prakticky psa. Teoreticky je samozřejmě viník Desmond..."
(20:46) Margare-tka: "Nebo toho psa?"
(20:46) Margare-tka: "A koho?? Neříkej, že tohéo kluka?"
(20:45) Morigan: "Chytili viníka. Tedy myslí si to."

"Proč proboha??? Co se stalo, uzavřeli město?"

Nepůsobím šokovaně, spíš naštvaně.

Chvíli vůbec nemluvím, i přes vaše naléhání a dožadování se vysvětlení.
"Nikam zítra nejedeme," pronesu pak. "Musíme tu zůstat, dokud...prostě musíme tu zatím zůstat. Do hajzlu!"

Trvá to chvíli, než se vrátím zpátky, s tesákem v ruce, jen v kalhotách a košili a rozcuchaných vlasech, jak jsem vyběhla.
"Doprdele!!" prohlásím a prásknu sebou na postel, čímž málem tesákem rozštípnu pelest, ale vůbec si toho nepovšimnu. "Doprdele."

(18:27) Margare-tka: Tak neustále poslouchám. "Co se to proboha může dít??"
(18:17) Morigan: Za chviličku hluk nabere na hlasitosti a štěkot ztichne.
(18:14) Margare-tka: "No už neuslým vůbec....:-/"postesknu si.
(18:13) Morigan: Tentokrát je to spíš ještě níž, než posledně, a rozhodně je tam nějaké srocení lidu a nějaký konflikt. A do toho všeho ten štěkot.
(18:06) Margare-tka: jdu zase poslouchat ke dvěřím... snad už tentokrát něco uslyším.
(18:05) Margare-tka: "Buď opatná a přijď brzo...."
(18:05) Margare-tka: "Buď opatná a přijď brzo...."
(18:04) Morigan: "Já jdu ven!" prohlásím a otevřu dveře, abych jimi rychle proklouzla na chodbu.
(18:04) Margare-tka: "Ten řev byl venku a nebo vevnitř??"
(18:02) Morigan: Za oknem se už v tuto chvíli neděje nic.
(18:01) Margare-tka: "Tady je snad upířís sraz nebo co." Jdu se podívat k oknu obezřetně..

Do všech výkřiků a dusotu venku se ozve ještě pronikavý štěkot.

sem okamžitě na nohou a u dveří s tesákem. Zatím je však rozhodně neotevírám. "Bože, tohle je hrozný město!" pronesu si spíš pro sebe. Je mi ale jasné, že jste taky vzhůru.

Morigan: Zavřeme se v pokoji a pokoušíme se usnout. Máme v plánu vyrazit hned brzy ráno pryč. I když se nám podaří upadnout do jakéhosi spánku, není nám dlouho dopřáno v něm setrvat, protože nás všechny tři opět probudí hluk v domě, tentokrát ještě větší. Už to ale nezní tak vyděšeně a hystericky, zvuk má spíš útočný charakter.

(21:04) Ketryn: "Já se ho nezastávám! Kdybych ho poslechla a neprovedla tu bláznovinu, tak to teď všechno mohlo být jinak. Ale to je jedno, jsem na něj naštvaná, ale teď to sem nepatří! Ten pablb se za náma táhne, otravuje a ještě mi přerušil pouto! Pravda, třeba bych nic nezjistila, ale třeba taky jo!! Prostě z něho nejsem nadšená a opravdu bych byla ráda, kdyby zmizel!"
(20:52) Margare-tka: "Já jen říkám, že se zachoval podobně. Když se rozhodl stát čarodějem!! A ke všemu se ho přestaň konečně zastávat. Kdy on se tě naposledy zastal! Je to je pokrytec."
(20:49) Ketryn: "Richieho sem do toho netahej!" řeknu naštvaně...
(20:40) Margare-tka: "Tak si vzpoměň na Richieho... ten taky chtěl...A nedal Orgonovi pokoj dokud ho nevzal."
(20:31) Ketryn: "Hm, bezva, mě je docela jedno co dělá jinak...mě stačil tenhle útok. Já měla pocit, že mistři si vybírají učně sami a ne že přijde floutek se slovy: Já chci! Ale stejně je to na Mor, my dvě tohle nevyřešíme."
(20:28) Margare-tka: //Jdu do obýváku, je tady strašná zima....Budu to samozřejmě kontrolovat.//
(20:27) Margare-tka: "Uvidíme, měla jsem na mysli Reyvana...třeba by chtěl někoho učit."
(20:27) Margare-tka: "Ale říkal, že poslouchá jinak na slovo....:-)"
(20:20) Ketryn: "Rozhodnutý viditelně je, ale měl by najít taky trochu slušnosti...styl: Chci, abys mě učila s podtextem ty musíš, mi opravdu leze na nervy. A psa asi vychovanýho nemá, když na mě zaútočil jenom proto, že jsem mu nesedla...já ho ani neviděla, prostě se na mě najednou ze strany vyřítil."
(20:13) Margare-tka: "Hm... já myslám, že jen jen prostě rozhodnutý. A pokud vím, tak vytrvalost je jedna z předpokladů stát se čarodějem. Disciplíny by se naučit. Jo a myslím, že toho psa vychovaného má... ale mu nesedíš..."
(20:09) Ketryn: "Já teda nevím, jestli tohle individuum zasloží nějakou šanci..." :-/
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(19:56) Margare-tka: "bylo by zase pěkný mu dít šanci, ale nevázalabych hop na krk Cedrikovi a Dannymu.;-)"

16:51) Ketryn: "No asi nám nezbyde než doufat, že ho to časem omrzí, namyšlence jednoho. Ten jeho přístup mě fak naprosto vytáčí."
(16:50) Ketryn: "No, asi ho moc nezvládá..." řeknu hořce a s ironií v hlase.
(16:48) Morigan: "To věřím," řeknu. "Doufám, že teď si toho psa už pohlídá."
(16:19) Ketryn: "Mně to pijde taky jako blbost, ale nic jinýho mě nenapadlo...ale je to šelma, tak by reagoval na strach jinak než koně....Jinak nevím, co by mu tak vadilo, že by na mě zaútočil...Jen doufám, že se to opravdu nebude opakovat. Málem jsem umřela strachy."
(16:16) Morigan: "No to by se ale spíš bál, jako koně...aspoň myslím..." nejsem si jistá.
(16:11) Ketryn: "Mě napadla taková střeštěná myšlenka, jestli to nemohlo mít něco společného s tím poutem, jestli mu to třeba nějak nevadilo..."
(16:09) Morigan: "No...proč na tebe zaútočil ten pes, to je mi taky záhadou..."
(15:48) Ketryn: "Hm, jenž já bych byla nerada, kdyby se na mě ta obluda zas vrhla, až budu opět zkoušet pouto :-/ Podařilo se mo konečně spojit a mohla jsem třeba přijít na to, o co jde, jenže pak mi to tenhle blbej ignorant překazil!" řeknu hodně naštvaně.
(15:45) Morigan: "Hm, o tom jsem přesvědčená taky," zamračím se. "Ale nemusíme si ho všímat, předtím jste si toho taky nijak nevšimly, já nebýt čarodějka, tak to taky nevím...já bych ho zatím ignorovala."
(15:40) Ketryn: "No to já si taky nemyslím. Ale jak se ho zbavit? On za náma pořád poleze..."
(15:39) Morigan: "Já nevím...já jsem neplánovala dělat nic, to Margaret tady má pečovatelské sklony. Navíc bych mu moc nepomohla, kdybych ho nasměrovala na nějakou věž a on tam bušil na dveře...navíc Cedrik i Danny jsou dost daleko. A hlavně nemám pocit, že by si nějak zasloužil naši pomoc nebo radu!" zakončím.
(15:33) Ketryn: "Co s ním teda uděláme...?Nebo spíš uděláš..."
(15:32) Morigan: Já se tvářím, že sdílím tvůj názor na něj, když jsi mluvila, tak jsem asi přikyvovala.
(15:31) Ketryn: Pořád jsem za ten incident a jeho chování dost naštvaná, takže se to zobrazuje i v mém výrazu.

"Ten je ale opravdu arogantní a namyšlenej a ještě vůbec nemá na co...Jeho přístup ´já chci´ místo ´mohl bych tě o něco poprosit´ mě teda pěkně vytáčí. Být to na mě, tak ho pošlu do háje. I když Margaretin nápad poslat ho za nějakým čarodějem možná nění tak špatný. Obávám se, že když ho naprosto odmítneš, tak za náma pořád pojede a jen tak se ho nezbavíme, ignoranta jednoho! No je to na tobě, já bych mu nejradši zapálila pod zadkem ;-)"

(20:19) Margare-tka: "No já bych to tak nerealně neviděla...."
(20:10) Morigan: "No, to určitě!" obrátím oči v sloup.

(20:08) Margare-tka: "A nebo se do tebe zamiloval... to by taky neylo zas tak nenormální;-). A vymyslel si způsob, jak se tě držet.ů
(20:07) Margare-tka: "No to ne, je pravda. Ale arogantní je dost....:-)"
(20:06) Morigan: "A navíc řekl - a ne zrovna slušně - že se chce učit ode mě. A to mu splnit nemůžu."
(20:06) Margare-tka: "Aspoń se o to pokusit po dobré svědomí. Vždyť mu můžeš vysvětlit, že ty nikoho zatím učit nemůžeš. A jsi se snažila se s někým spojit, a buď mu řekneš ano či ne. "
(20:06) Morigan: "Není mu pět, proboha a rozhodně za něj nejsme zodpovědné! Mimochodem, mluvila jsem s ním sice chvíli, ale vsadím se, že kdyby slyšel tohle, moc by se mu to nelíbilo," zasměju se.
(20:04) Margare-tka: "Když to vezmeš prakticky, tak tohle bude jediný způsob jak se ho zbavit a přitom si být jisté, že se mu nikde nic nestane a s námi jet prostě nemůže."
(20:03) Margare-tka: "Třba by ho někdo vzal rád. To ty nepoznáš třeba v co by měl nadání??"
(20:02) Morigan: "A co ti najednou záleží na jeho štěstí?" divím se.
(19:59) Margare-tka: "S někým kdo by ho vzal do učení...."
(19:58) Morigan: "S kým spojit?" nerozumím.
(19:56) Margare-tka: "No, jestli bude mít stejnou vytrvalost jako Richie, tak pojede za námi pořád. A myslíš, že by bylo hodně troufalé se s ním spojit?"
(19:54) Morigan: "Co tě to prosím tě napadlo??"
(19:15) Margare-tka: " A nebo ten.... vypadlo mi to. Reivan aspoń by si chlapec užil..."
(19:13) Margare-tka: "No dobře a co kdybchom ho někumu dohodily. třeba cedrik se učí na Mistra, tak třeba by ho vzal..nebo danny."
(19:09) Morigan: "Nadějný předpoklad má v podstatě polovina lidí."
(18:59) Margare-tka: řknu ti při balení.
(18:59) Margare-tka: Ano byla. "Mor a má předpoklad být čarodějem? Přece to poznáte ne??"
(18:28) Morigan: Beze slova se vrátím na provizorní tábořiště a začnu se chystat k odjezdu. (Byla to myslím obědní pauza).

(18:26) Morigan: Polkne, ale neustoupí. Zamračí se ještě víc. "Tariku!" Pes nastraží uši a je rázem na nohou. "Jdeme!" Ještě, než oba zmizí mezi stromy, věnuje mi jeden pohled.
(18:25) Margare-tka: "hele když mě posledchneš, tak si možná dáš nějakou naději....!!"
(18:24) Morigan: "Ne!" odseknu. "V nic tě proměňovat nebudu. Ale docela hrozí, že ti uříznu hlavu!" pozvednu zlehka svůj tesák, jen aby ho viděl.
(18:23) Morigan: "Když neodejdu, co uděláš? Proměníš mě v žábu?" zeptá se napůl naštvaně, napůl se zájmem.
(18:22) Morigan: Ignoruje tě.
(18:18) Margare-tka: "Hele....my si promluvíme, ale zatím syp." podívám se na něj docela mile.
(18:14) Margare-tka: (MÁŠ;-))
(18:14) Morigan: Ne, stále se nemá k odchodu.
(18:13) Morigan: (A nemám pravdu?:-)
(17:55) Margare-tka: Už odchází?,
(17:48) Margare-tka: To se pousměju.....