Druhá strana (254 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Jsem ráda za dobrou náladu:-) a samozřejmě se bavím...jo kdyby jsme pili tak se hlídám. (Už dlouho jsem nepila.)
Je řeč o něčem konkrétním??

U oběda byl Geralt, Kenneth, Cohen, Rogan a my tři a vládla neuvěřitelně uvolněná a veselá nálada. Takováhle poprvé od doby, co jsme tady. Dokonce i já mám dobrou náladu, přestože nejsem uzdravená.
Oběd všem chutnal a docela jsme se pobavili, takže tam potom ještě chvíli sedíme.

Já jsem pak od oběda s váma v pokoji.

No tak tam můžem prošmejdit, co tam je, udělat tu polívku a něco k tomu. Za odnos a asistenci jsem ráda:-)

To jsem ráda, že nám pomůže. "No tak mi něco vymyslíme....":-)

Postupně se tam sejde pár zaklínačů, kteří jsou docela vděční, že jste něco uvařili. Geralt, Rogan, Kenneth a Cohen.

Kenneth pokrčí rameny. "Nijak se v jídle nevyznám a ani o něm nepřemýšlím. Když je, tak je a když není...no tak se musí sehnat. Nic proti tvýmu vaření."
Zůstane tam, dokud nedovaříte a dokonce se nabídne, že vám to pomůže donést tam, kam chcete (pokud to někam chcete nosit). Což předpokládám využijete a budete to chtít donést do té společenské místnosti, kterou už znáte.

Vařím tedy. "Co mám udělat k večeři? Nic mě nenapadá:-) něco speciálního?." Otočím se na Kenetha a Katryn.

ČTI NORMÁLNĚ:-) SNAD SE V TOM VYZNÁŠ.
PO VEČEŘI.
Dobře tak jo. Jíme tedy. A je vidět, že jsem spokojená. Po dlouhé době jsem dělala něco platného:-)
Večeře probíhala dobře, jedli všichni přítomní a s chutí, dokonce i Lambert s Cohenem. Lambertovi ovšem kazila zřejmě chuť moje přítomnost, protože se na mě nepokrytě díval celkem znechuceně.
Už jsem poučená, že šeptat u stolu se zaklínači nemá zádný smysl, tak si svůj postřeh nechám do pokoje. Ale fakt to nechápu...Teda spíš bych řekla, že ho dost dráždíš a jeho to štve proto se tak mračí. Nazvala bych to Derekův syndrom.
Jo zbytky a nádobí jsme předpokládám odnesly a tak ho asi budeme muset umýt.
My jsme to asi s Kat odnášely postupně, teda až jsme dojedly.
Já jsem vzala co jsem pobrala, takže o poznání méně než vy:-).
Potom všechno myjeme, ale vodu nám ochotně nanosí Geralt s Kennethem (naštěstí). Ani nám to mytí nevadí a jak tě znám, určitě jim tu kuchyň v rámci možností uklízíš.
Jo to jsem chtěla napsat, že jsem to tam v rámci mytí nádobí vypulírovala;-) úplně mi čteš myšlenky
Tak myjeme a jsme docela spokojené. Pak se asi pomalu odebereme nahoru do pokoje, když to máme všechno hotové.
Myslím, že jsem docela i unavené, jen by ještě nebyla špatná nějaká knížka před spaním..."Myslíš, že je tu knihovna Mor?" řeknu po cestě nahoru.
"Myslím, že je, ale asi nic, co bys chtěla číst," řeknu.
"Tak předpokládám, že tady červená knihovna nebude, tak cokoliv, léčitelství, historie, legendy...“
"Hm, nevím, myslím, že tady budou jen zaklínačské věci...nebo si snad chceš přečíst něco o upírech?"
"Ani to by nebylo marné, aspoń příště až nějaké potkáme bude vědět na čem jsme hned....:-) Tohle byla samozřejmě vzácná vyjímka.."
"Já se spíš obávám, že by asi Lambertovi hráblo, kdyby se dozvěděl, že čteme něco z jeho knihovny! Už moje běhání po stezkách a přítomnost na cvičišti s ním málem švihla, tohle nejspíš Geraltovi jen tak neodpustí..."
"Hm... to je fakt, nedráždi zaklínače bosou nohou;-)." řeknu tišeji. "No ale bylo by to zajímavé. Třeba by tam někde byla ta příšera co nás stáhla v bažinách v Akárii...:-) A to je jeho knihovna a ty už jsi tam byla?"
"Neříkej, že si tu příšeru nějak vybavuješ??" nevěřím ti.
"No moc ne, jelikož jsem většinu času byla pod vodou:-/" přiznám. "Jen mě to tak napadlo...a rozhodně si pamatuji když mi Nial vypaloval to její kousnutí..."
"No já se obávám, že s knihovnou máme smůlu..."
"Hm... tak nic:-(, ale vlastně jsme nějaké kupovaly nebo ne??"
(Myslím, že ne...)
(Už jsme v pokoji a rozestýláme si)
(Hm... jen pokus o spásnou myšlenku.:-))
"Jdeš zase ráno s Geraltem cvičit?" rozestýlám si. A pokud je tam v něčem voda, tak si opláchnu obličej:-) jsme určitě od toho vaření pěkné umaštěné...
"Jdu."
"A jdeš za ním až ráno a nebo dřív??:-)" zeptám se;-)
"Samozřejmě, že až ráno!"
"Tak se nečerti, co by na tom bylo špatného..."
"Jediné co by z toho mohlo být jsou kecy“
"Neboj, nebudou..."
"Já se nebojím... jen jsem to konstatovala:-)"
Obléknu se tedy jen do spacího, takže asi košile a kalhotky. jo přiložím do krbu... Spíme pořád v té jedné posteli?
Asi jo, je velká... Taky si lehnu.
"Nějak se mi nakonec nechce spát...:-("
"To máš blbý..."
"Hm....A tobě ano?" No aspoň si vyndám obrázek Charlotty. A když tak jdu na chvilku k oknu pokud tam není velká zima.
"A co bys chtěla dělat? Jít šmírovat zaklínače?" usměju se
"No a kam bych jako měla jít... S mím štěstím nějak spadnu... Ale aspoň na chvilku budu koukat ven...Teda přes zavřené okno."
"To jsi hodná, že ho neotevřeš!"
"Já vím;-). A jak se zlepšila tvá komunikace s Geraltem? Už je to lepší??"
"Já jsem přece nikdy neměla problém s komunikací!" prohlásím.
"Tak ne úplně s komunikací, ale řeč jsi ztrácela... to jsem měla na mysli:-)"
"Ale ne ne!"
"Nene?? Ale já si pamatuji něco jiného... Sirky... Geralte co tu děláš, když se tam toulal vampír.. a to, že trpíš mlčenlivostí;-)... Jen se ptám jestli jsi už zvykla..."
„Naštěstí jsem zatím nijak zvlášť neperlila:-D"
"No pravda je, že dlouhé hovory zrovna nevedeme..." uznám.
"Takže jednoslovné odpovědi...:-) necháp proč se tak trápíte;-)"
"Ale to špatně chápeš, my se netrápíme! To není jako když ses ty bavila s Dannym! Nám je spolu docela dobře, tedy aspoň mě s Geraltem. Až mám pocit, že ho využívám, protože ho používám jako balzám vždycky, když je nějaká krize. Tedy pokud je zrovna nablízku. Na nic se neptá, ale ví, že se stalo něco fakt blbýho. A když chci, tak mu to můžu říct."
No to jo a přemýšlela jsi jak to bere on? a já jsem se s Dannym nijak netrápila... jen jsem chtěla zkusit jestli by byl jen si užít, ale evidentně ne. Tak jsem to pak neřešila."
"Geralt jde dost těžko přečíst."
"To je, ale stejně... má tě moc rád. A myslím, že naposled yse trochu víc projevil. myslím tím poslední rozhovor v Akárii."
Tvářím se tázavě.
"No já nevím, ale poslední doibou, tam mi připadalo, že uvažoval o tom, ti třeba něco říct. Znáš zaklínače... citlivý jsou velice, ale neumí to rozebírat:-). Tak zkus navést řeč. "
Ale vím, mě se to říká:-)"
To mě pobaví. "Jako třeba někde uprostřed stezky??"
"No třeba pokud nebude někde nad propastí..."
"Mě třeba mrzí, že jsem Colinovi nikdy neřekla co k němu cítím. třeba by to vůbec nic nezměnilo, ale bych ten pocit, že jsem mu to řekla. Nerada bych aby si myslel, že jsem se k němu nějak nechtěla přiznat veřejně. nebo, že jsem ho brala jen povrchně. Ale snad to pochopil. Většinou co jsme spolu byli, tak se na to nějak nedostalo.:-/"
"To je mi jasný..."
"No a Geralt se nechová, tak, že by chtěl víc??"
"Co víc? Jako domeček na předměstí? To myslím, že ne...myslím, že to ani není možný..."
"Nemyslím domeček na předměstí... Asi všichni jako Colin nejsou. Ale myslela jsem víc než jen ranní stezky. Přece je to chlap, tak musí být něco poznat, A nebo jsi to zatím nezkoumala??"
"Ty máš teda otázky! Já na to nějak nemyslím...snažím se nemyslet na nic a tady to jde líp, než kdekoli jinde."
"Já vím, že tady to jde asi lépe když máš hodně velké energetické výdaje a Geralta u sebe. Ale prostě jsem myslela na to jak bere tou přítomnost on. Pokud jsi taky balzám na nervy, jako on pro tebe. A nebo jestli se musí ovládat a do ničeho tě nenutit:-) nebo já už nevím jak to říct:-)"
Pokrčím rameny.
"No to je fuk... Asi se pokusíme usnout, určitě brzo vstáváš na stezku:-)"
Pokusím se tedy usnout... (třeba se mi bude zdát tak pěkný sen jako dneska
Taky jdu spát.
No vidíš, tak usneš bez problémů.
To jsem ani nečekala....:-) Až do rána??
No jasně.
Když se ráno probudím předpokládám, že už tam nejsi?
Ráno se ale probudíš hodně brzo, ovšem já už tam nejsem. Kat spí.
Teda v kolik vstáváš.. Obleču se do šatů, rozdělám potichu oheň nebo do něj už jen přiložím. A jdu si dolů udělat čaj. Z našich bylinek. Vezmu ještě plášť.
Do kuchyně trefíš už bez problémů. Otevřeš dveře a zrovna myslíš na to, jak to tam ještě nenápadně poklidíš, když tě překvapí Kenneth, který sedí na stole.
To mě opravdu překvapí, jelikož jsem nikoho nečekala. ".... dobré ráno...." řeknu překvapeně.
"Dobré ráno," řekne méně překvapeně, protože tě slyšel přicházet. "Nějak brzy vzhůru, ne?"
"Už jsem vyspalá:-) šly jsme si brzo lehnout. A kolik je hodin?"
"Něco kolem sedmé."
"To brzo je, ale není to zas tak strašné a v kolik jsi vstával ty??:-)" A během toho stavím na vodu.
"Já vstávám brzo každej den. Moc toho nenaspím," odpoví.
"A to můsíš? Nebo nemůžeš spát? Cvičit se dá přeci i dopoledne ne?" zeptám se zájmem.
"Já prostě moc nespím, nikdy jsem nespal. Teda co si pamatuju."
"Aha... no můžu se zeptat. Teda pokud to nevadí. V jakém jsi cechu, teda jestli to říkám dobře, nějak jsem znejistěla jestli je to cech...." "Geralt má vlka a Colin rysa." řeknu pro upřesnění.
Sáhne za tuniku a ukáže ti medailon, na kterém je taky rys.
"Taky rys." usměji se. "A co ostatní, můžeš mi to prozradit.?" Ještě, že zaklínači neumí číst myšlenky....
"Rysové u tebe mají plus?" zasměje se.
"Nevím nijak jsem to zatím neřešila...:-). Ale možná ano co já vím. Rozhodně je to moc krásná šelma..."
Vyprskne smíchy.
"Co je na tom vtipného??" zeptám se nechápavě.
"A o ostatní se zajímám, jelikož nevím co ještě může být..."
"Geralt a Cohen jsou v cechu vlka, Altar patří do cechu medvěda, Lambert a Rogan v cechu pantera," odpoví na tvou otázku.
"Aha...:-) Díky. A ten co odjel?"
"Kdo?"
"No určitě to zkomolím... Herain..."
To už jsem si tam nejspíš sedla a popíjím ten čaj. "Chceš taky?"
"Ne, díky," odmítne.
"Aha... A kolikrát denně cvičíte?"
"Jak kdo chce. Nás už k tomu nikdo nenutí, ale už je tu skoro jaro a nikdy nevíš, co tě ten další rok čeká...já cvičím většinou tak dvakrát."
"To je fakt člověk nikdy neví....:-)"

"Ale tipuji, že ostatní zaklínači nebudou takhle ohleduplní."

"No s tou magií by to bylo docela logické. A myslíš, že bychom se taky někdy mohly jít podívat? Zeptáš se...?"

"Na stezkách jsem byla. Mají tři stezky a jedno cvičiště kousek u hradeb. Nebyla jsem na všech, jen na té krátké a ještě na jedné."

"Znáte Geralta, neptá se na věci, na které by se jiní zeptali. Je to příjemná změna, někteří by se od něj měli učit!" poznamenám. "Takže mě nechal mluvit jen o tom, o čem chci. A já moc mluvit nechci. Naznačila jsem, že jsme z Akarie odjely trochu s popraskem, protože jsem něco provedla, ale nic víc jsem neřekla. Předpokládám, že si domyslel, že jsem nějak neovládla svou magii. Tak jsem ho v tom zatím nechala."

Taky si užívám procházku a ten zvláštní klid :-) "Je to opravdu příjemná změna." :-)

"A něříkal něco Geralt, třeba proč tu jsme a nebo proč to trvalo tak dlouho?"

Tak si to prohlížím a užívám si venkovního vzduchu.
"A to chodíš s Geraltem na ty stezky?"

"Líbí se mi ty zaklínačské stezky, ale je to tu celé poněkud strmé, takže to asi nebude úplně nejvhodnější na procházku..." usoudím. "Půjdeme jen tam, kde je to schůdný. Ale jsou to krásné husté lesy, skoro jako v Lúúderu. Skoro. Myslím, že tady nám prospěje procházka kdekoliv," usměju se a zhluboka se nadechnu.
Procházíme se pochopitelně pomalu, aby to pro Margaret nebylo nepohodlné a je nám, myslím, docela dobře.

"Je to tu fakt moc pěkné. Už jsi to tu byla prozkoumat je tady nějaké zvláštně hezké místoi??"

Po krátkém obědě, který si sníme samy v kuchyni, si necháme Roganem otevřít bránu a vyrazíme (pochopitelně řádně oblečené) na procházku. Nemáme v plánu chodit nikam daleko, navíc já se tvářím, že se v okolním lese docela vyznám.
Obloha je šedivá, ale jen světle a je docela teplo. Kolem nás je mokrý tající sníh, ovšem v lese je ho ještě docela dost.
"Mě se tady vážné líbí!" pronesu spokojeně, když přejdeme stažený padací most (ještě nikdy jsme ho neviděly vytažený nahoru) a ocitneme se skoro hned v lese.

Myslím, že jsme skočily u toho jak jdeme z pokoje do té koupelný... Mám tedy vše co budu potřebovat. Mýdlo, šampon, šaty, hřeben a něco na utření, ještě boty (Pokud máme ještě nějaké nevzpomínám, jestli jsme je kupovaly:-))