Druhá strana (255 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Já mezitím nahoře likviduji zbylé pavouky...;-)

(19:37) Ketryn: A pak to opatrně přelijem.
(19:37) Morigan: "Mohly bychom vzít té vody víc, když to poneseme dvě, tak to uneseme..." přemýšlím. Mimochodem ta voda je pěkně studená...
(19:37) Ketryn: No:-)
(19:36) Morigan: Vytáhneme to jen tak, aby bylo dost dlouhé lano a dalo se to položit na okraj studně.
(19:35) Ketryn: Tak vytahujem nejspíš zas obě najednou.
(19:35) Morigan: Dojdeme ke studni a jdeme vytahovat. Jo, tu vodu vyleju na nejbližší trávník (nebo spíš hlínu, když je zima:-)
(19:31) Ketryn: :-D to zas musí být pohled. Mám docela dobrou náladu a usmívám se.
(19:30) Morigan: A táhnu sebou ten závěs:-)
(19:30) Morigan: Vydáme se ke studni i s vědrem. Cestou hradem nám svítí koule, venku ji samozřejmě odčaruji.
(19:29) Ketryn: Tak hned přijdu k tobě. "Super, to nařežeme a máme hadrů hafo. Tak teď ke studni."
(19:24) Morigan: Najednou začnu vítězoslavně vytahovat cosi zpod všech těch věcí. "Tady to vypadá na pořádnej kus!" zvolám nadšeně a vytahuji celý zaprášený a trochu potrhaný závěs. "To vezmeme celý, kdybychom ještě chtěly vytírat v průběhu našeho pobytu, ne?"
(19:22) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:12) Morigan: k6
(19:04) Ketryn: "Pěkná, s koulí to půjde dalo líp.":-) Tak se vydám k tomu místu, kde jsem našla tamten kus a pokouším se tam najít ještě nějaký.
(19:03) Morigan: "Je tu tma," usoudím a vyčaruju světelnou kouli, aby se nám lépe hledalo. "To je dobrý odkladiště. Snad tu něco najdeme."
(19:02) Morigan: Tak se nechám dovést do té místnosti.
(18:47) Ketryn: Tak vyrazím tím směrem.
(18:46) Morigan: "Tak se tam radši podíváme," souhlasím.
(18:44) Ketryn: "V tom bordel kumbálu za hlavní místností. Třeba tam bude ještě něco, už jsem se pak nedívala. Můžeme se tam cestou mrknout."
(18:38) Morigan: Jdu s tebou. Vzala jsem ten hnusnej hadr, abychom ho přinejhorším vymáchaly, když nenajdeme nic jinýho. "Kde jsi ten hadr vlastně našla?" zeptám se.
(18:35) Ketryn: Tak vemu vědro a můžem vyrazit.
(18:33) Morigan: "No...to nevím," uvědomím si. "Tak jí vezmeme na nádvoří a kdyžtak vylejeme někam na trávu. Z okna jí radši lejt nebudeme."
(18:32) Ketryn: "Právě jsem to chtěla říct." :-) "Tak jdem. Ale kam s touhle? Napadlo mě, že se asi někde vylévá z okna...ale to se nějak neopovažuju."
(18:30) Morigan: "Tak tam můžu dojít já s Katryn," navrhnu. "Abychom byly rychle zpátky."
(18:29) Ketryn: No, tak s hadrem to bude asi složitěší...jedině že bychom ho pořádně vymáchaly...Novou vodu to asi opravdu bude chtíít, úplně vidím, jak je černá:-)
(18:28) Ketryn: Manufaktura v jednom ;-)
(18:28) Morigan: Tváří se spokojeně:-))
(18:27) Ketryn: Tam se mu určitě líbí:-)
(18:27) Morigan: Jinak tedy v dračáku uklízíme, asi nejdřív podlahu, pak jsem měla v plánu omýt trochu nábytek, ale vypadá to, že budeme muset dojít pro čistou vodu a najít nějaký další hadr, tenhle je už dost jetej...

Uklízím a poslouchám vás:-)

"No já se teda do úklidu celýho hradu pouštět nebudu:-) řekla bych, že to není zrovna slušnost, přijet na návštěvu a celý to tu uklidit...Myslím si, že by jim to vadilo. Neříkám, že by to tu úklid nepotřebovalo, ale asi se budem muset smířit s takovými mužským bordelem, jaký tu je a vždycky nejspíš byl."

"Aha.. takže je příjemná? Jelikož nevím jak tě oni mohou cítit..."
"Ne. Takhle bych to rozhodně nenazvala."
"Aha... víš myslela jsem, že to všem je příjemné. Copak je ti jejich nepříjemná?"
"To nevím. Geraltovi nepříjemná není, Colinovi taky nebyla...a s jiným zaklínačem jsem se o tom nikdy nebavila."
"No to jo, ale divný se jich na to ptát, Tak maximálně Geralta...Ale třeba za chvilku to půjde... Dneska když jsme potkaly Cohena a schodech... tak se rozhlížel velice obezřetně jestli jdeš taky... Myslíš, že jim je tvoje energie nepříjemná? Já myslela, že to spíš je naopak, vždyť se o ni zajímal jak Geralt tak Colin. A nevypadalo, že by to bylo nějak negativně."
"Záleží na tom, jestli chtějí..."
"No uvidíme jak se to tady vyvrbí....ale neuškodilo aby jim tu někdo na dalších XX let někdouklidil..."
"Samozřejmě," souhlasím. "To bylo něco jiného."
"No je to divný, mě to napadlo když jsme teď ráno hledaly to koště a spol, že tady už dlouho nikdo neuklízel a teda některé věci by to tu potřebovaly, třeba okna. Ale je mi to blbý v Doupěti to bylo něco jiného."
"Jak to mám vědět?? Mě by to nenapadlo a co si budeme povídat, je to divný..."
"Co hm... myslím, že by to vadilo?"
"Hm..."
"No jen mě to napadlo, jelikož si nejsem jistá aby je to neurazilo..."
"No to sice je, ale není to naše tvrz. Tak by to možná nebyl úplně nejlepší nápad..."
"No jelikož je tu nepořádek...a velkej..." "Cože?? Proč bys chtěla uklízet celou tvrz?" podivím se.

Tak tedy uklízíme...:-) Myslím, že tam za chvilku padneme hlady jelikož jsem si tam na to ani nevzdechla... "Mor myslíš, že by bylo hodně blbý tady poklidit tak celkově. myslím v celé tvrzi?" řeknu při úklidu.

Já jsem pro, abychom se v přízemí podívaly po té hlavní místnosti, jestli ji najdeme...případně se pak můžeme jít podívat, jestli najdem věž, třeba v jejím přízemí opravdu bude kuchyně.

Když Margaret vlezla k Lambertovi, tak jsem se jí v tom pokusila zabránit, ale asi byla hodně rychlá, kort když zaklepala a hned vešla...Když jsem zjistila, co se stalo, tak jsem vycouvala a čekala, až se s ním dobaví, já s ním nic řešit nehodlala...

Tak teď nevím, jestli jsem s Margaret jako nakonec šla nebo jsem byla ponechána v pokoji...

Dobře, tak se postavím zády ke dveřím a koukám na to kde je schodiště...
Tak to ano.
No myslím vchodové ven.. Teď jsem v tom přízemí...
Myslela jsi vchodové ven, nebo do té místnosti? Předpokládám, že když jsme byly na tommostě byl Cohen v té společenské místnosti, takže to musí být výš...
No a vidím někde ty vchodové dveře?
Myslím, že jsem to zhruba popisovala, takže si to buď pamatuješ, nebo ne.:-)
Přemýšlím, šly jsme dlouho do té společenské místnosti? Nebo to bylo kousek od vchodu?

CHAT:
Zase doufám, že někoho potkám(s naším štěstím to bude vracející se Cohen...)
(Já chci potkat někoho normálního...)
Tak hledám dál... dveře už raději otevírat nebudu. teda pokud třeba nejsou pootevřené a nebo neslyším hlasy.
(Taky si myslím... my to s Kat vedeme....)
(To bys asi neudělala dobře...)
"Dobře... tak nic. Už tě nebudu rušit....Hezký den." zavřu dvěře... a ovládnu se abych mu nahlas nezanadávala...
"Vypadám jako průvodce??" řekne ostře.
"Koukám, že jste všichni opravdu moc milí po ránu..." :-)řeknu klidně. "Dobře tak kde je kuchyň, je aspoň na tomhle patře?"
"Hledáš koště?" ušklíbne se. "Stačí se podívat do zrcadla," ušklíbne se.
"Nevíš kde by mohly být??Respektivě kde je koště a kýbl??" kouknu na něj prosebně.Škodolibě čeká, jestli ještě něco řekneš.
Jak se tváří je naštvaný? Já mám fakt pech...
"No tak už to hledám poměrně dlouho... tak jsem se rozhodla, že zkusím první dveře..."
"Hm. A bereš to zhurta, koukám."
To mě tak trochu zaskočilo...:-/" promiň...No....Hledám komoru nebo kuchyň."
Tak jsi zřejmě vlezla přímo do pokoje Lambertovi. Stojí u krbu, kde má stolek s umyvadlem, je do půl těla a mírně překvapeně se po vás podívá. Ale to je jen mžik. Pak se zatváří jízlivě. "Hrajete si na schovávanou?"
(Tu věž se mi nechtělo věřit, jelikož vím jak jsem zabavila Yanika;-))
Jdu do přízemí a zase někoho najít... Doufám, že to nebude Lambert...Když tak se podívám do nějakých dveří, zaklepu a pak vejdu...
Ano.
Tak zkusím jít do přízemí... Šly jsme včera do té společenské místnosti po schodech?
Myslíš si, že tak v prvním.
To by mě zajímalo jestli říkal pravdu a nebo si z nás dělala srndu...
Tak tedy jdeme dál...v jakém jsme patře?
Na to už nic neřekne.
"Prozatím hezký den..."
"Děkuji za radu...Když tak se jí budu řídit..." ignoruji jeho poznámku...
"A ty jsi po ránu pěkně drzá," usoudí.
{color2}"Koukám, že hned po ránu hýříš vtipem...."{{/}color3}"Jistě. Ve věži," pousměje se.{/}

"A neviděl jsi Geralta?" :-)
Pokrčí rameny.
"To určitě...Od kdy jsou kuchyně ve věži? Většinou jsou dole aby se tam nemusely nosit zásoby... "
"Ve věži."
"No tak, prosim... aspoň mě nasměruj...v přízemí?"
"Ne. Takhle je to zábavnější."
"No dobře a nasněruješ nás aspoň někam kde by se něco takového mohlo nacházet, třeba kuchyň nebo komora?" řeknu mu pobaveně.
"Vypadám, jako bych s něčím takovým hospodařil?" zeptá se pobaveně. "Bohužel ne. Budete si to tu muset prohledat."
"Můžu se zeptat jestli bychom si mohly půjčit koště a nějaký kýbl?" Jdu rovnou k věci.
"Dobré," odpoví obezřetně a rozhlédne se, jako by hledal, zda s vámi nejde ještě někdo.
"Dobré ráno":-) pozdravím ho.
Tak dole na chodbě potkáte Cohena.
Tak tedy hledám nějakého ze zaklínačů...Už jsem i uvažovala o tom, že někam vlezu, ale bojím se abych nedostala vynadáno. Když tak se pokusím najít kuchyni. musí být někde dole v přízemí, jak většinou bývá a nebo tu společenskou místnost.

Snažím se tvářit mile a s úsměvem, ale asi to nejde úplně, když jsem promrzlá až na kost. Všechny jsem si je pozorně prohlídla. Vděčně se tedy přesunu ke krbu a taky se odstrojuju.

Tak to je dobré... to jse čekala víc aspoň devět...:-)
Může být tak půl šesté.
Kolik je tak hodin?
Chvilku nám to potrvá...ale doopravdy se těším na teplo od ohně.
Já se tedy odstrojuju, začínám od hlavy a pokračuju pláštěm a kožešinama, kterýma jsem omotaná.
No to já taky....jelikož jsme dost nabalené... Teď mě tak napadá, že toho z nás moc neviděli:-D.Já se začínám odstrojovat.
Jelikož se mi hlavou honí tolik věcí...Mor myslím, že tohle na mě bude mít následky..
Taky se přesouvám, ale myslím,, že jediné co dolkžu vypustit z pusy je děkuji.:-)Víceméně mlčí, ani se tomu nedivím. Geralt se snaží nás dostat ke krbu, takže ti nejbystřejší mu brzy pomáhají tam postavit křesla. Já se tam hned přesunu.Říkají něco a nebo se mlčí?Je to...nepopsatelné:-)Asi si doopravdy budeš muset zvyknout... ale není nic nepříjemného předpokládám.
NO super máme tady kandidáta na opovržení;-)Ne, pro mě ne:-)
Většina se tváří se směsí zvědavosti, odstupu a hrané přívětivosti. Kromě Lamberta, ten se rozhodně nijak nepřetvařuje.Předpokládám, že pro tebe ne:-)A pocit při podání ruky je u všech stejný a nebo je to různé. Pro tebe to asi bude stejné...Hm.... no nic, předpokládám, že bude ještě dost příležitostí:-) A jak se tváří?Tak nenápadně to asi nepostřehneš, A poznám co jsou za cech? Neprohlížím si je nijak okatě, jen když mi podávají tu ruku. Jestli to postřehnu?Protože tři jsou jen v košilích, tak ano, zbytek ne.Mají medailony vidět a nebo ne?
Jak se tváří? Negativně či pozitivně?
Tak si s nimi podám ruku, ale mrzí mě že tu není Colin.Všichni nám pochopitelně chtějí podat ruku.No tak jakmile to Geralt řekl, tak z toho mám maglajs:)
Na pozdrav si budeme podávat ruku a nebo nás zdraví když nás Geralt představuje?
Jsou to samozřejmě muži, víceméně vysokých a urostlých postav, někteří jsou samozřejmě vyšší, jiní o něco méně. Geralt to moc dlouho neprotahuje, jakmile za námi zavře dveře, řekne: "Tohle jsou mé přítelkyně - Morigan, Margaret a Katryn. A tohle je Altar, Kenneth, Rogan, Heiran a Lambert," ukáže postupně na všech pět. Lambert je ten zaklínač, kterého jsme potkaly v lese.
Jestli mi každý z nich podá ruku tam mě budou muset odnést....pomyslím si. Ale samozřejmě se na ně tvářím přívětivě..
Já sebou asi trhnu taky. Bože, na tohle si budu muset zvyknout!Tak se na ně podívám a prohlédnu si je.:-)Když vejdeme, tak sebou trhnou, někteří jen neznatelně, jiní viditelněji.
Je to velká místnost, na zemi má několik koberců různých velikostí a kožešiny. Na jedné straně je velký stůl s mnoha židlemi a na druhé straně krb a několik křesel. V místnosti stojí pět postav.Tak se tam rozhlédnu...
Ten je určitě rád, že tě vidí....Jdeme po schodech nahoru, pak chvíli po chodbě a pak otevře jedny dřevěné dveře, za kterými je světlo z ohně z velkého krbu a taky teplo. "Docela silné zachvěvy...;-)" řeknu s úsměvem.
"Aha... dobře.... tak počkám ještě chvíli" "Jsou to jen poslední záchvěvy zimy. Jaro už brzy přijde," řekne Geralt. "No, není tam úplně teplo!" uznám.
"No, moc ne," odpoví po chvíli. "Za chvíli vás představím, hned jak budeme v teple. Jste úplně ledový," řekne a znovu mi stiskne ruku. Jdu na to oklikou, ale tohle byla jediná co mě napadla a dalo mi to strašně práce, takže ta druhá už asi oklika nebude... "Gerlate?.... kolik vás tu je?"
Tak já začnu perlit... Zatím mlčky. Takže mlčím i já. Už je to tady:-)
Říká něco? A nebo jdeme úplně mlčky.
Tak se rozhlížím a koukám jestli ještě někoho nevidím...
Jak jsem napsala, Geralt nás vede přes malé nádvoří se studnou do jedněch dveří v obytné části.

Geralt nás ujistí, že Cohen se o naše koně i věci postará a vede nás po malém nádvoří se studnou ke dveřím.

"Ale ne já jsem myslela jestli je rpozdíl když uděláš bloudicí kouzlo magicky a nebo jestli tam působí třeba amulet...Nějak nimi vyrobený..."

No a to je to teprv začátek ;-)

Tak se asi za chvíli začnu modlit, jednak aby přešla ta vánice, i když to kouzlo kolem nás je bezvadný:-) a jednak, aby jsi nějak dokázala překonat to nějaké krycí/bloudící kouzlo nebo co to je...

"No budem muset počkat, než přejde ta bouře, aby jsme nebloudily navíc kvůli počasí a pak se uvidí. Třeba by jsi nějak mohlo vycítit střed, odkud to všechno vychází...nebo já nevím. Ale taky třeba si na tuhle magii za chvíli zvykneš a bude pro tebe líp čitelná."

"Ovšemže měnilo, bloudící kouzlo způsobí, že budeme bloudit víc, než obvykle!" podívám se na Margaret opět nechápavým pohledem, který naštěstí vlastně ve tmě není vidět.
Na ní ti zaklínači snad skutečně působí i na dálku! pomyslím si, ale nahlas nic neříkám.

"Taky mě napadlo bloudící kouzlo:-( No snad ho nezvládnou a pokud ano, tak by to třeba mohlo být nějak uděláno přes amulety... To by něco měnilo, Mor?" napadá mě.

Choulím se k vám. "Zůstaneme tady a nebo se ještě budeme někam přesouvat?
Je už docela tma a terén dost nevyzpytatelný."

Choulíme se všichni k sobě i s koňmi a já se pokusím vykouzlit kolem nás ochranu proti počasí, jako je déšť, sníh a nebo vítr. Naštěstí to jde bez problému a je to snesitelnější.
"To víš, že mě to napadlo. Pochopitelně nic takového nepoznám, protože je to pro mě opravdu nečitelná magie, tedy aspoň zatím. Ale to zase není úplně jednoduché kouzlo, tak si nejsem jistá, jestli jsou ho zaklínači schopni. Ale v určité formě by mohli být, takže je to docela možné. To je ovšem docela nevýhoda, teda pro nás!" odpovím Katryn.

"Myslíš, že Kaer Morhen může chránit něco jakoby bloudící kouzlo nebo něco takového, aby ho nešlo jen tak najít?"

"To je teda pěkná vichřice..."drkotám zuby a choulím se k vám. "Snad to přejde nějak brzy..."

Fascinovaná kaer-morhenským vyzařováním si uvědomím změnu počasí až ve chvíli, když už je v lese skoro tma a spustí se vánice provázená větrem.
V tu ránu je tma téměř úplná.
"Do prdele!" nadávám. "Zrovna teď!"
Ještě chvíli jsem odhodlaná jít, ale pak, když vypadáme jako sněhuláci, se aspoň narveme pod větvě stromů, abychom se schovaly před nejhorším. Vymýšlím kouzlo, které by nás ochránilo co nejlépe.

Zastavím se. "Vyzařuje tak zvláštně...je to magie a zároveň není."

"Kaer Morhen už do těchhle míst vyzařuje, cítím ho, ale nějak se tu pořád motáme!" řeknu. "Taky by mě zajímalo, jestli k němu vůbec nějaká cesta vede!"