Kráter (111 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

,,Mohli bychom si zahrát alespoň karty, když už tady máme sedět a čekat," navrhnu. ,,Čas se nebude tak vláčet a bude-li vám záležet na tom, abychom byli pokud možno co nejméně nápadní, pak myslím, že trocha toho karbanu bude vítanou činností."

Sleduji jak Žabikuch s Trornem odchází a když se za nimi zavřou dveře, řeknu: "Tak a jsme v tom až po uši."

"Jestli se to zvrtne, tak první místo kam poběžím bude sem. Raději seďte tady připraveni a čekejte na nás. Jestli půjde všechno hladce tak do hodiny jsme zpět."
Pak se zvedám a odcházím do svého pokoje. Cestou kývnu na barbara, že vyrážíme...

Triamosův dobromyslný úsměv oplatím svraštěním obočí. Zda se mi nelíbí oslovení a nebo vývojem situace si nechávám pro sebe..

Nakonec pokrčím rameny a řeknu: "Pokud si myslíte, že je krytí zbytečné, tak tedy běžte sami."

Ak sa bojíte o svoje krytie vašu stratu by som dokázal pokryť.To by nebol problém.Myslím že pán Flaverius by tu asi mohol zostať takisto.Keby na niečo prišlo moc nepomôže a jeho sila je v skúsenostiach nie v rukách takže ak by sa niečo zomlelo tak by sme skôr na niečo prišli.Nič v zlom pane ale máte svoje roky.Ukloním k Flaveriovi hlavou a pozriem po ostatných:
Dajte si však na tú drowku poriadny pozor.Majú rady jedy a čiernu mágiu.A kňažka ich boha nebude ako iné kňažky.Chcel som ísť s vami a dohliadnuť na ňu ale ak treba pomôcť odvedením pozornosti a poskytnutím krycieho príbehu pre ostatných som plne k dispozícii..Len sa tu musíte aspoň chvíľu s nimi baviť aby si vás pamätali.Hlavne tuto pán Osloboditeľ.Usmejem sa na Pjotra v spomienke na jeho snahu o slovné riešenie problému.

"Myslím si že čím víc nás bude, tím hůř. Je pravda, že když se něco zvrtne, tak nám budete moct krýt ústup, ale stejně bysme se jim mohli postavit jedině všichni najednou-takže by to prostě tak či tak skončilo úprkem a spíš někdo chcípne než když budem jenom dva. Ale jak chcete." Říkám zahleděn do sklenice s vodou.

"Nyní tady ale zřejmě není nikdo, kdo by si nás všímal. Místní se rozcházejí do svých domovů, ostatní nás neznají. Pokud se pan Žabikuch a třeba ještě několik dalších vyplíží z našich pokojů, nikdo si nejspíše ničeho nevšimne. A kdyby se vám to podařilo s vysvobozením té ženy zaonačit tak, aby její útěk nepoukazoval na nás, mohlo by vše proběhnout hladce."

,,Když se ale nyní všichni vytratíme z hostince, a kdyby se tady Žabikuchovi podařilo nakrásno odemknout té černé ženštině zámek jejího vězení, bude navýsost jasné, kdo za jejím útěkem stojí," zabručím nespokojeně. ,,Na to jste již přemýšleli, jak to vysvětlíte ráno těm hranolům ze žuly, až sem ráno přidusají s tím, že jim jejich zajatec vzal roha?" pozvednou se mi koutky úst, při myšlence na toho největšího z nich, jak by rozrazil dveře hostince a celý rozpálený z toho, že mu někdo vypálil rybník, by křičel kolem. Což o to, usměvavé by to bylo, ovšem jeno mdo té chvíle, než by osočil první, kdo měli nějaký zájem na osvobození té neznámé - nás.

No a presne to som mal na mysli keď som vravel že chcem ísť tiež!Skvelý nápad!Potľapkám Pjotra po chrbte pretože na takúto debatu som priam túžobne čakal ako aj vidno podľa jemného nedočkavého trasenia rúk.

Překvapeně se podívám na Pjotra a pak jen pokrčím rameny.

Když se vrátím ke stolu, objednám si ještě džbánek piva a usrkávám.Když se Žabikuch nakloní k Trornovi, řeknu: "Nemyslete si, že tam půjdete sami a my budeme ležet v postelích," zvlhčím hrdlo hořkou tekutinou a pokračuji: "Kdyby se něco semlelo, tak my ostatní budeme poblíž, aby jsme mohli krýt váš ústup. Teda aspoň ti kdo budou chtít. Já půjdu určitě."

Přikláním se k Thrornovi "Tak co vyrazíme? Já jsem připraven."

Večer ubíhá v poklidné atmosféře dál. Kromě dalších dvou obchodníků, kteří přijeli na noc a chtějí přenocovat do rána, nikdo další nepřišel, ozbrojenci se také neobjevili.
S pokročilou hodinou někteří sedláci pomalu odcházejí do svých domovů, pro značně zpitého řezníka Šmakala si přišla jeho fortelná žena a s nevraživým pohledem si ho odvlekla.

Pjotr, který chvíli poseděl u sedláků hrajících karty, se zase vrátil zpět k Vašemu stolu.
Žabikuch si připravuje svůj vak, kontroluje jeho obsah a ujišťuje se, že má vše připravené na noční osvobozování zajmuté černé ženy. Krátkým pohledem na vysokého barbara Trorna mu dává najevo, že je připraven vyrazit.

Po zbytek večera usrkávám pivo, po 2 orosených přecházím radši na vodu. V noci chci mít mysl čistou. Do rozhovorů se moc nezapojuji, spíše tiše přemýšlím.

Od mé poslední procházky, krom zmínky o strážných, které jsem nepromluvil ani slova. Podivná zamlklost se mne opět zmocnila a nyní sedíc na židli, ruce sepnuté jako bych se modlil k nějakému svému lesnímu bohu, jsem tělesně mezi vámi, ovšem duší se pohybuji někde úplně jinde. Diskuze vedená v tichém kruhu bližních, která by mne jinak velice zajímala, je mi nyní ukradená. Už ani bardovi písničky ani víno a uzená pečeně ani ta trocha toho karbanu, by nyní nedokázala, aby pookřály mé údy a myšlenky. Snad znaven a nevyspán, snad ponořen do jakýchsi problémů, sedím na prázdným korbelem a přemítám cosi podivného, co se mi odráží v očích podobno plamínkům světlušek.

Nič mi nedovolia..Ale keď im tá drowka pichne otrávenú dýku do chrbta ja som ich varoval.A ten barbar ešte uvidí že som nanič..Ja za to nemôžem že všetky tie beštie sú hluché.Premýšľam si súkromne pre seba mračiac sa do stola s rukami položenými na sttehnách.
Kašlem na neho..Neoplatí sa mi pre neho rozčuľovať..Dýchaj Triamos dýchaj.Tá nevychovanosť ho prejde keď uvidí plný účinok hudby.Nie som taký pomstychtivý aby som to ukazoval na ňom..Kľud.Dobre..Tak ako stráviť načatý večer?Načo zmiznú mraky z môjho čela a ja prejdem zrakom zvedavo po okolí.

Zatímco večeříte, Pjotr přešel ke stolu, kde sedláci hrají karty. Chvilku je pozoruje a pak se s nimi snaží dát do řeči.
Možná že si chce taky zakarbanit?

Technická:

Na nástěnku přidána sekce Shrnutí všech dobrodružství, kde můžete dohledat celkovou osu prožitého děje, příchody a odchody postav.

Večer se vracím po řádném spánku do společnosti a hlavně na večeři. Evidentně mě již je o trochu lépe, i když se díky hadímu kousnutí ještě opatrně sesouvám na židli. Když vidím že by měl jít Triamos s Žabikuchem na "misi", rázně zakročím: "Triamos nikam nejde, byl by tam k ničemu jako vždycky, jdu já, vím jak ji schovat a když by se něco zvrtlo tak vás může informovat Mermyr, popřípadě nás odtamtud dostanu já." Říkám klidným, ale drsným hlasem. Současně si i objednávám večeři.

"Dobře Triamosi, pojď tedy se mnou, ale zůstaneš schovaný na cestě a budeš naprosto potichu. Kdyby se něco zvrtlo tak by jsi doběhl informovat ostatní."
Jen doufám, že se nic nezvrtne... pomyslím si.
"V noci vyrazíme."
Dojím své jídlo a zajdu si taky trochu odpočinout.