Kráter (134 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Na Tror­nův po­hled od­po­vím sou­hlas­ným po­ký­vá­ním hlavy...​vyrážíme...

Po­slou­chám de­ba­tu ostat­ních, zvláš­tě o por­tá­lu ve stud­ně. Když začne Trorn po­bí­zet ostat­ní, při­pra­vím svou kuši a vy­rá­žím z míst­nos­ti. "Na­vr­hu­ji taky tu míst­nost pod ku­chy­ní. Ale ještě před tím, Brensi, Pjo­tře, ne­vy­pa­dá­te stále ještě nej­lé­pe. Vy­pij­te jeden z lek­tva­rů, co jsem při­pra­vil." S tě­mi­to slovy po­dá­vám kaž­dé­mu z nich flakónek plný temně rudé te­ku­ti­ny.

"Přes­ně tak Pjo­tre. Ale tady to tak jed­no­du­ché evi­dent­ně ne­bu­de."

"He­fo­va ruka klí­čem?" znovu svraš­tím své obočí. "No, je prav­da, že za zkouš­ku zřej­mě nic ne­dá­me. Jen mu­sí­me tu ruku najít a dou­fat, že bude celá a bude to fun­go­vat."

"Pan Sil­vi­di­an­ský má prav­du. Měli bychom se vydat dál. Kam pů­jdem?" dívám se do hrubých ná­čr­tů mapy, kte­rou vy­so­ký bar­bar kres­lí. "Po­dí­vá­me se do ně­kte­rých těch míst­nos­tí, kde jsme ještě ne­by­li? Co ta pod ku­chy­ní, pan Ža­bi­kuch tam přeci na­hlí­žel."

"Pe­če­ti?" Ptám se ne­chá­pa­vě, "takže jste po­sklá­da­li ně­ja­kou pečeť a pak jste ji někam při­lo­ži­li a pak to ... se to ote­vře­lo?"

"Musím sou­hla­sit s Pjor­tem. Nezdá se mě vůbec prav­dě­po­dob­né, že by tento por­tál fun­go­val na stej­né bázi jako ten před­cho­zí. Tu ruku zku­sit můžem, i když se mě nezdá že by to fun­go­va­lo pouze na ní. Ale v tuhle chví­li je to ta nej­rych­lej­ší mož­nost. Vy­rá­ží­me?" Po­dí­vám se po ostat­ních, zdali jsou při­pra­ve­ni k od­cho­du.

"Jak jsme ten por­tál ve stud­ni zak­ti­vo­va­li? Ne­by­lo to vůbec jed­no­du­ché. Pro­lez­li jsme celou jes­ky­ni a našli různé kusy pe­če­ti, díky ní jsme ak­ti­vo­va­li ten velký por­tál." Od­po­ví­dám na Pjo­truv dotaz.

Tak somto nemyslel..​Ale ak to zostro­jil Gor­kish tak to asi spra­vil na seba...A Hef musí mať s gor­kishom niečo spo­loč­né.A možno práve to je kľúč.Ten obrys na ruku..​Možno stačí len pri­lo­žiť ruku.​Hefovu ruku.Tra­si­em sa a modré pery uka­zujú že je to hlav­ne od zimy

"Ru­di­ho spo­leč­ník Hef?" svraš­tím své še­do­bí­lé obočí. "Jak by mohl být klí­čem? Toto pod­ze­mí je již zřej­mě velmi dlou­ho opuš­tě­né a pokud jsem dobře ro­zu­měl, tak Hef nebyl žádný sta­řík, který by se tak mohl znát s Gor­kishem a spo­lu­pra­co­vat s ním, pokud to mys­lí­te takto, pane Tri­a­mo­si?"

Hľadáme kľúč od por­tá­lu.Po­chy­bu­jem že taký po­do­zrie­va­vý tvor ako Gor­kish by dal ovlá­da­nie por­tá­lu on sa­mot­né­ho por­tá­lu prí­liš ďa­le­ko.A aj na dru­hej stra­ne ho spus­ti­li do­ty­kom.Čo ak ten kľúč je Hef?Po­ze­rám na Fla­ve­ria a zase sa za­čnem tri­asť.

"Aha, ..." po­táh­nu se za­myš­le­ně za levý knír, "takže to byla vě­cič­ka po­dob­ná této. A jak jste to ote­vře­li?"

Helmu si zase na­sa­dím a během roz­ho­vo­ru se pře­sou­vám spolu s Ža­bi­ku­chem ke dve­řím. Meč v ruce mám při­pra­ve­ný a na­hlí­žím do ve­d­lej­ší míst­nos­ti.

"Uff" vy­dech­nu pře­kva­pe­ně, když si sun­da­vám helmu z hlavy a po­dá­vám ji zpět Pjo­t­ro­vi.
"To je tedy hodně zvlášt­ní vě­cič­ka. Škoda, že s ní nejsou vidět i před­mě­ty v míst­nos­ti."
Než se ostat­ní při­pra­ví k od­cho­du, tak se pus­tím s Pjo­trem do ho­vo­ru.
"Pjo­tre, ty jsi se ptal na stud­ni. Ještě než jsme tě po­tka­li, tak nás uče­nec z ves­ni­ce vy­slal do jedné stud­ně v lese, kde jsme měli zpro­voznit ně­ja­ký por­tál. Na­ko­nec se nám to po­da­ři­lo, ale ne­by­lo to vůbec jed­no­du­ché."

"Na co jste mys­lel, pane Tri­a­mo­si?" po­dí­vám se tá­za­vě na Tri­a­mo­se.

"Sou­hla­sím, třeba tam ty scho­dy ob­je­ví­me. Ur­či­tě zde dříve byly, otáz­ka je jest­li je pak ne­chal za­va­lit."

Po­sbí­rám pár lek­tva­rů do torny a opět ji upev­ním na záda. "Por­tál. Proč si ten skřet ne­u­dě­lal po­řád­ný shco­dy?" Za­hu­dru­ju. "Na­vr­hu­ji do­pro­hlíd­nout zbylé míst­nos­ti, jak říká Ža­bi­kuch, třeba něco ob­je­ví­me tam."

Znovu si na­sa­dím helmu, abych si začal tro­chu zvy­kat na nový způ­sob vi­dě­ní. Mou ble­dou tvář, zo­ha­ve­nou jizvou, si pak znovu za­kry­ji ka­pu­cou. Poté se znovu cho­pím hole.

Roz­hlí­žím se po ostat­ních a čekám u stěny, až si ro­ze­be­rou všech­ny před­mě­ty...

Mys­lí­te na to isté na čo mys­lím ja?Opý­tam sa s ne­prí­tom­ným pohľadom upre­tým na Ru­di­ho

"Hef?....​urostlý chla­pík, horal. K čemu to bude?" diví se Rudi.

"Stej­ně je už mrt­vej..." Rudi svěsí hlavu.
Vzpo­mí­ná­te si na de­pre­siv­ní scénu, když jste zde v jedné míst­nos­ti na­lez­li zu­hel­na­tě­lé ostat­ky Ganta a roz­tr­ha­né kous­ky Hefa.

Prí­dem k stolu a zvy­šok vecí ktoré tam zosta­li hodím do tašky so slo­va­mi:
Pred­sa to tu ne­ne­chá­me nie?
Potom sa oto­čím na Ru­di­ho a spý­tam sa so zvlášt­nym vý­ra­zom v tvári:A ako Hef vy­ze­ral?

Beru si od Pjo­t­ra helmu a chvil­ku si ji pro­hlí­žím. Pak si ji opa­tr­ně na­sa­dím a čekám co se bude dít.