Kráter (34 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Když nikdo nic nenamítá, vracíte se podle hraničářova návrhu dolů. Cestou opatrně překračujete schody spojené s bodcovou pastí, na které vás vždy Aer Thano upozorní.

Projdete kolem vstupní komnaty a sestoupíte o patro níž, kde schodiště začíná. Jednoduchý klenutý průchod zde vede do klenutého tunelu mířícího na východ.
Trorn tunel osvětluje lucernou, protože hraničářova pochodeň již dohořela.
Tunel se rovnoměrně svažuje dolů. Kameny vypadají málo ochozené a je na nich silná vrstva plísně. Vzduch je neobvykle vlhký a podlaha kluzká.

[Viz Mapy: Mapa-Dolní tunel]

"No, ... " zaváhám a poškrábu se prackou na čele. "Vlastně ne, tajnou chodbu jsem nevytvořil. Navíc to dost zadunělo, všude se rožly hvězdičky a pekelně mně třeštila hlava. Od té doby rozumím mamce, že pořád říká: Mně tak bolí hlava!"

"To je vskutku velmi netradiční metoda, pane velký Parophisi." usměji se. "Ale hádám, že jste jistě tímto svým pokusem novou chodbu vytvořil. Možná ne sice tajnou, ale rozhodně někam vedla."

Pokrčím rameny a řeknu: "Někde jsem slyšel, že na projítí tajnou chodbou ve zdi je třeba se rozběhnout proti zdi co nejrychleji a potom že se jeden dostane na druhou stranu. Zkoušel jsem to doma, když jsem byl menší, ale tajná chodba tam není. Nechce to někdo zkusit?"

Můžeme zkusit ty schody co vedly dolů.
Nápis neříká, že cesta vede přímo vzhůru. Možná tam dole najdeme něco, páku, knoflík, dlaždici. Tím se třeba tady nahoře otevře tajný přístup k další cestě.
Dopovím a koukám po ostatních, jak doplní můj návrh.

Stojíte na páté poslední podestě spirálovitého schodiště.

Barbar Parophis zkouší v několika místech zatlačit do stěny, tentokrát se ovšem nepohnula. Elf Triamos přejel dlaní po studené zdi, ale také nic neobjevil.

Pozriem sa okolo seba a na chvíľu sa pobavene zastavím pohľadom na tvárach mojich spoločníkov na cestách.
Neviem či vôbec nejakú posilu stretnúť chcem. Zoberte si ako dlho tu už je. Kamenný chleba mi nikdy moc nechutil rovnako ani uschnuté víno.
Na piatej podeste prejdem dlaňou po stene a keď nič neobjavím len o opriem o stenu a zazívam.

Vytáhnu svůj soupis, co by nás mělo čekat a přečtu nahlas: "Utajená cesta povede k posile - plným vřídlovým síním a štědrým hostinám. Hmm, to nám teda pomohlo. Zlatý dukáty tam ale asi nebudou," říkám, přičemž přemýšlím, zda ten velký barbar otázku myslel vážně.

"Myslíš, že tu je schovaná truhla plná zlatých dukátů?" Ptám se a otrávený tón z hlasu zmizí.

"Doufám, že tady bude schovaná pořádná hromada pokladů. Takovou koncentraci pastí jsem ještě v životě neviděl. Je to neuvěřitelné."

Začnu prohlížet stěny, jestli se zase na nějakou nedá zatlačit nebo něco.

"No když nechcu, aby mi někdo lez do dveří, tak si na ně dám petlici a buchadlo." Brblu dál. "Schody, keré nikam nevedou a sou zapasťované, ti trpajzlíci jsou fakt blázni."

Technická:

Přeji Vám hezké prožití vánočních svátků, mnoho dárků, ještě více radosti, spokojenosti, zdraví a štěstí!

Osud

P.S. od zítřejšího dne nebudu mít zřejmě přístup k internetu, od neděle 26.12.2010 až do konce roku budu opět přítomen.

"To víte, velký pane Parophisi, když byste měl všude kliku, pořád by vám tam někdo lezl!" usměji se na barbara.

"Jak jste ale řekl, trpaslíci si vše důkladně schovávají. Podařilo se nám najít předchozí tajné dveře, jistě nalezneme nějaké i zde. K čemu by jinak bylo takové schodiště, které nikam nevede."

Když to vidím, tak jenom kroutím hlavou: "Ti trpajzlíci jsou hrozní, furt něco někam schovávaj. Na dveře neumí dát pořádnou kliku. A to si říkají mistři kameníci. Houbelec!"

Další schod je pevný, nečíhá na něm žádná vražedná past. Pokračujete tak opatrně za hraničářem, který obezřetně zkoumá cestu před sebou.

Schodiště se točí nahoru, cestou minete tři podesty. Za třetí podestou hraničář Aer Thano objeví další past s bodcem. Opatrně překračujete schod spojený s mechanismem a vystoupáte ještě přes čtvrtou podestu až k páté. Ta je nejvyšší. Ani z jedné však nevede žádný východ, dveře či chodba.

Můžete se případně vrátit ke vstupní komnatě a ještě sejít po schodech dolů.

[Viz Mapy: Mapa-Spirálové schodiště]

Kráčím opatrně za hraničářem a brblu si něco nesrozumitelné pod nosem.

Řekl bych, že většině trpaslíků stačí jen sklonit hlavu, možná se trochu shrbit a i kdyby šlápli na ten schod a spustili past, tak jim ten bodec proletí nad hlavou.
Během těch slov zkusím přišlápnout další následující schod a když se nic nestalo, překročil jsem na něho.
Jestli tudy někdo prošel, tak ty nástrahy musel znát. Nebo tu potom někdo odklidil těla těch nepozorných. A nebo tudy nikdo nešel už tak dlouho, že se případné zbytky zcela rozpadly.

Přiblížil jsem pochodeň k vnější stěně a při stoupání ji pozorně prohlížím.
Vždy, když rozeznám otvor další pasti, odkloním se a zkusím sešlápnout schod pod ní, abych upozornil ostatní.

Při výstřelu bodce sebou trhnu a jen se dívám jak hraničář snadno uhýbá.

"U všech rohatých!" Zakleju, "ti trpajzlíci jsou jak praštění."

Hraničář Aer Thano pečlivě prohlíží schodiště a stěny. Na šestém schodu objevuje v obvodové zdi kruhový otvor, maskovaný jako štěrbina mezi kvádříky.
Opatrně vám jej ukazuje hrotem meče. Pak před ním zkouší promáchnout, ale nic se neděje. Mírně se tak zakloní a zkusí sešlápnout schod před sebou, který je právě na úrovni otvoru. Schod skutečně mírně klesne a ve stejnou chvíli se ozve rachocení a skřípění. Z otvoru vystřelil kovový bodec přes schodiště směrem ke středovému sloupku, ve výšce přibližně devadesáti coulů, možná jednoho sáhu. Jak hraničář uskočí, bodec se znovu zatáhne zpátky.

Stačí tak schod překročit, abyste se vyhnuli zákeřné pasti.