Nejsem si úplně jistá jak se cítit z toho jak to všechno dopadlo. Ten muž je zdá se naživu, takže ho budou moci vyslechnout a uvěznit. Je to ale dobře? Co když jim zase uteče? Určitě by si jen tak nenechal líbit jak jsme ho dopálily!

Né že bych někdy někomu přála smrt, ale tenhle člověk toho má na svědomí opravdu hodně... Během chvíle jsou tu ochránci a Bdělý. Ti už se o toho neřáda doufejme postarají.

Moc se mi nechce procházet nějakou bránou, ale asi by bylo neslušné říct že půjdu raději pěšky a tak nakonec vlezu dovnitř s ostatními. Zpět v táboře se podívám na Bdělého a pak na Elisu. "To jsi řekla, jako bychom byli nějací kriminálníci.." Řeknu trochu nabručeně.

Vím že bych neměla, ale už to nemůžu vydržet. Podívám se na Bdělého a začnu. "Omlouvám se pokud to bude znít drze, ale.. Jak je možné že vždy když se něco stane, tak to řešíme my? Někdo unesl Panenku, pak ti mizerové na té lodi, teď tohle.. Proč jste už něco neudělali dříve?

Přijde mi, jako by Ochránci svoji práci nezvládali moc dobře. Vždy když se ukáže nějaké nebezpečí,tk jsme to "MY" kdo ho nějak vyřeší!" Já vím, takhle bych se asi chovat neměla, ale sem naštvaná. Mám toho všeho už dost.

Když zjistí, že je živý a jen ho znehybnil drak, tak se trochu uklidní a doufá, že třebou ochránci třeba trochu mrsknou a vezmou si to na starost.
*Díky* utrousí k Plamovi a trochu se uklidní. Štíty však udržovala, čistě pro jistotu.

Mlčky sledovala Ochránce jak prolézají bránou a jen se poklidně ušklíbla a zavrtěla hlavou. Vzápětí přišel i Bdělý a tak si svůj výraz už odpustila a tvářila se raději neutrálně.
"Leží a asi nějakou dobu ležet bude, dokud Plam nebo vy nezrušíte kouzlo. Ještě sem hodil nějaké kameny, když procházel bránou a už tu nejsou, tak možná byste to potřebovali vědět" přizná a pokrčí rameny a ukáže k místu, kde byli.

Původně chtěla protestovat, že do tábora zvládnou doletět sami, ale když už se nemáhal otevřít bránu, tak pokrčila rameny, vzala své prkno a prošla skrz. V táboře už všechno vypadalo normálně a tak si jen povzdechla a poslala Erikovi informaci, že už jsou zpátky v táboře, že je tam vzal Bdělý.
"Teď máme asi co vysvětlovat, že?" zeptá se opatrně Bdělého, protože si nebyla jistá, jak moc vědí co se stalo a jak se to bude řešit.

Nikdo se k němu moc nechce přibližovat a drak odpověděl na Elisin dotaz: [Nebojte, žije jen jsem ho kouzle znehybnil. Aby neutekl než přijdou ochránci.]

Za chvilku se objevila brána a z ní vyskočili dva ochránci. Když vidí to co vidí tak zakřičeli zpět do brány a vylezli další.

Nejsou tak zřízení jako ten chlap, co tam leží, ale taky je na nich vidět, že si zabojovali.

Podíváte se a ty kameny už na zemi nejsou.

Bdělý vás zahlédl a usmál se: "No děcka, tak to jste mě velice překvapili! Navíc jestli dobře vidím a jestli dobře cítím své kouzlo, tak támhle leží ten hajz.. chuligán."

"Necháme ho ochráncům a já vás vezmu do tábora," řekl a vykouzlil bránu kterou vás vzal do tábora. Tady se mezitím už všichni vzbudili.

Vůbec sem si nebyla jistá jak tohle dopadne, ale jak už sem řekla, ten muž už uškodil více než dost, nemůžu ho jen tak nechat odejít!

Sama se pak docela divým jak můj útok dopadl. Dle všeho to ten mizera pěkně schytal a jeho brána je pryč, takže už nemůže jen tak odejít. Chvilku ho jen tak sleduji jak leží na zemi a pak mrknu na Elisu. Má pravdu, mohl by to jen hrát. Byla by veliká náhoda kdyby ho vyřídilo jedno kouzlo... Ale možná že sem ho překvapila, kdo ví.

"Raději bychom měly počkat". A doufat, že to aspoň někdo z těch hlupáků přežil a přijdou sem, nám pomoci. Asi nám nezbude nic jiného. Nad námi je ještě ten drak a tak by to mohlo toho lumpa donutit se zamyslet. Určitě by se mu nevyplatilo kdyby chtěl znovu utéct.

I tak sem ale připravená a kdyby to bylo zapotřebí, vrhnu po něm ze země nějaký větší kamínek a nebo další oheň abych ho zastavila!

Mlčky sledovala co všechno se stalo najednou a tak nějak nevěřila tomu, že ho všichni nějak zasáhli a vlastně nechápala, co všechno se stalo. Každopádně ten člověk hořel, bránu neudržel a najednou se prolétl daleko. Nevěděla, zdali se to povedlo jí, nebo se sešlo několik kouzel dohromady, každopádně to zabralo.

Velice rychle se tam objeví Plam, který je pochválí, ale jakmile uhasnou plameny, tak si není jistá, zdali je za co chválit.
"Ehm, žije? Já bych ho šla zkontrolovat a pomoci mu, ale bojím se. Co kdyby to jen hrál?" utrousí tiše a doufá, že třeba Plam bude vědět, nebo třeba že Ochránci hnou prdelí a objeví se tu.

*Plame, nezabili jsme ho?* zeptá se opatrně v symboličtině draka a pořád se drží v uctivé vzdálenosti od muže.
"Možná pozor na ty kameny, co tu hodil. Mohli by být nebezpečné i bez něj" přizná a dál raději kolem všech drží štít.

Bylo to skutečně dost rychlé, ale i tak se některým podařilo zareagovat dřív než ten chlap zmizel v další bráně.

Nejdřív ho Panenka zasáhla inkoustem a pak po něm ještě Anna hodila ohnivou kouli, kterou by asi neměla být schopná zvládnout. Nejenom že plameny obalily, ale ozvala se i velká rána a muže to odhodilo do vzdálenosti několika metrů. Jeho brána pohasla a on tam teď leží a na něm hoří ten magický inkoust.

Během dvou úderů srdce je tam ten drak a všem svou symboličtinou říká: [Dobrá práce mládeži. Já už ho zadržím než si pro něj ochránci přijdou.]

Plameny uhasly a muž ztuhl.

Zdá se že není nač čekat a tak rovnou vyrážíme. Vděčně při tom kývnu na Panenku, asi je nakonec přeci jen škoda že sem si nevzala své prkno. Ale co, nevadí, když je mají ostatní..

Chvilku to trvá, ale nakonec to místo najdeme. No tak, no tak.. Už sem se bála že je pozdě, když v tom se ten lump konečně objevuje! Je jasné že bojoval s těmi Ochránci, ale dokázal jim utéct! Jsou oni vůbec k něčemu?

Elisa zase cosi vymýšlí, ale nejsem si jistá zda to bude fungovat. Dle mého bychom se všichni měli soustředit a jít naplno do něj! Přeci už je oslabený, tak bychom ho snad mohli porazit.. Docela naštvaná z toho všeho zkusím v ruce zformovat ohnivou kouli (asi velikosti pomeranče) a pošlu ji prudce přímo na něj!

Možná že se nám ho nepodaří porazit, ale hlavně abychom mu nedali čas aby opět použil tu bránu!

Když je většina pro, tak kývne na Annu s tím ať naviguje a zjevně jejímu úsudku věří a rozhodla se to nechat na ní. Mezitím stihla informovat Plama a pustit Hanku do svého krystalu, aby se mohla dívat co se děje a případně podávat zprávy jinam. Stejně tak poslala komunikací Erikovi místo a trasu kde jsou, aby je mohl snadno najít a dohnat.

Poté dorazili na místo, kam je Anna navigovala. Mlčky se podívala kolem a pak na Panenku.
"Zbyl inkoust? Jestli jo, tak ho vylej na kohokoliv, kdo se objeví" řekně jí a doufá, že třeba trochu zůstala. Mlčky si prohlédla okolí v rychlosti co mohla a pak už cítila poměrně tichou bránu. Vzhledem k tomu, že ovšem znala jednorožčí, tak jí tahle nepřekvapila a ještě nežli člověk prošel, tak ostatní informovala slovem "bacha, brána".

Jen co dotyčný ovšem prošel, tak případně vyčkala jen ten okamžik, aby na něj mohla Panenka vylít tekutinu a pokud už jí neměli, tak instinktivně ihned použila energii k tomu, aby dotyčného odmrštila telekinezí pryč od nově vytvořené brány. Kolem všech pak bleskurychle zvedla ochranný štít a čekala co se bude dít. Pokud by dotyčný chtěl bojovat, tak se měla v plánu bránit, pokud by chtěl utíkat, tak mu chtěla buď překazit soutředění podpálením oblečení, hodit něco do brány (třeba kámen), aby mu narušila funkčnosti či cokoliv dalšího. Očividně byla odhodlaná nenechat ho projít dál, protože očekávala, že Plam, nebo Ochránci tu budou brzy.

Všichni jsou teda pro. Naskočí na prkna. Annu vezme zase Panenka a vyráží.

Celá jejich třída (bez Erika) se dostane na místo, které není ničím zvláštní, ale u kterého je Anna zastavila.

Za okamžik se tady objevila docela tichá brána ze které vyšel trochu ohořelý člověk s výraznou jizvou v obličeji.

S úšklebkem pohodil na zem nějaké kamínky a chystá se zmizet v další bráně.

//Kdo chce reagovat, tak si musí hodit k6 a musí mu padnout 3,4,5,6 ;)

Koukám na Elisu a poslouchám. Leccos sem o Ochráncích slyšela a teď když sem je viděla v akci, tak mi spíše přijdou jako pěkní troubové, včetně toho Bdělého. Pokud jsou tak skvělí jak si myslí, tak proč už nedělali něco dříve? Proč nepomáhali těm lidem a nebo nám nepomohli bránit tábor?!

Je tedy fakt, že ten východ nenapadl ani mně. Když se nad tím ale zamyslím, tak je to zcela logické. Kdybych byla nějaký padouch, tak bych se určitě na takový scénář dobře připravila...

"Můžeme se na to podívat". Odpovím souhlasně Elise. Uvědomuji si, že ten kdo to udělal, bude určitě silný a prohnaný. Možná že na něj ani nebudeme stačit, ale nemůžeme ho nechat jen tak utéct. Kdo ví co by ještě napáchal!

Je to jen chvilka, ale najednou mi hlavou projde nová vize. Nikdo kromě mně to zdá se neviděl. "Žádné východy.. Já vím kam půjde!" Řeknu tak nějak všem. "Teď není čas na vysvětlování. Ale musíme letět. Rychle!" Pokud to Panence nebude vadit, tak si opět vlezu k ní na prkno a musíme vyrazit! Samozřejmě neví kam, takže jí budu navigovat.

//No jo no. Erika beru zpět :D Díky za upozornění. Erik tam není, ale Roland tiše souhlasí s tím, že by tam klidně šel.

//Kde se tam najednou vzal Erik??

Dospělí jakoby na ně zapomněli.

"Určitě a rozhodně bych tam měla těch východů víc..." souhlasila Panenka.
"Ale měla bych je tak skryté," přemýšlí, "a rozhodně bych to udělala tak, aby je nikdo nenašel."
Vypadá, ale že by do toho určitě šla.

"No já bych šel, kdybych věděl kam," vyjádřil se Erik a Roland jenom tiše kývl.

"Já bych se raději vrátila, ale pokud budete chtít jít, tak taky půjdu..." řekla trochu váhavě Justýna.

"To je jednoduché, protože nevěděli, kde ta jeskyně je. Nebyli schopní ji najít. Vždyť to Raf říkal, že jí hledali mnohokrát... Bez nás a Plama nahoře by byli namydlení" oznámí s klidem a ušklíbne se. Bylo zjevné, že si velice dobře uvědomovala jejich význam.

"Ale napadá mě jedna věc, které naše drahé ochránce asi nenapadla. Jeskyně občas mají zdalší východy. Nebo bych si minimálně jeden udělala, kdybych chtěla dělat něco takového. To je asi nenapadlo, když šli všichni dovnitř vchodem, co?" zeptá se s úšklebkem a podívá se na Panenku, která v tomhle byla zběhlejší.

"Chcete se vrátit zpět, čekat na ně, nebo omrknout, zdali třeba někdo nevezme čáru? Přeci jen pokud není úplně blbý a došlo mu, že se vrátila jen část netopýrů, tak jim tam mohl nebo mohla připravit pasti a jít jinudy, ne?" navrhne ostatním a nechá se vyjádřit i zbytek.

Během chvilky dorazíme na místo, ale zároveň se všechno mění. Ten Ochránce si volá posily, včetně Bdělého a jdou dovnitř. Jako by na to přišli oni sami, jako bychom my museli všechno oddřít a oni přijdou až na konec a slíznou smetanu!

Vůbec se pak nedivím jak je Elisa naštvaná, já to cítím podobně. "Proč nás sem tedy vůbec vytáhli? Proč něco ti Ochránci nezačali dělat dřív?!" Řeknu naštvaně, kouknu na ostatní a pak zpět na Elisu.

Má pravdu, asi se budeme muset vrátit do tábora, kde tedy už také nebudeme dělat nic, ale co.. Ať je v té jeskyni čeká cokoliv, tak si s tím určitě poradí, nás tu není třeba. Takže já jen čekám jak se rozhodnou ostatní a klidně se můžeme vrátit zpět.

Chytila stopu a držela se jí. Jakmile jí jednou našla, tak jí odmítala ztratit a tak byli během chvíle u vchodu do jeskyně. Jak se dalo ovšem očekávat, tak je do toho dospělý odstrčili a raději si to řešili sami. Ostatní tak mohli cítit, že je poměrně naštvaná. Přeci jen chránila celý tábor, Erik dodával hromadu energie, navíc i našli stopu a jeskyni a co? Mají to nechat na dospělé. Bylo cítit, že se cítí ukřivděně.

"Nechtějí, aby se nám něco stalo? To je asi vtip, že? Kdybyste neměli tu vidinu, tak je nakažený celý tábor a nikdo by nám nepomohl. Kdybych neřekla Hance co se děje, tak o tom ani netuší. Pěkně mě to sere" řekne vcelku bez okolků a je to poprvé, co se nechová slušně a očividně nerespektuje dospělé a autority. Bylo cítit, že opravdu silně potlačuje emoce, aby nevybouchla. Nesnášela, když jí někdo podceňoval.
"Ať si řeší co chtějí. Stejně jsme udělali víc práce nežli oni a já se jdu raději starat o někoho, kdo to ocení" dodá popuzeně a je očividné, že se asi raději vrátí do tábora a půjde se starat o nemocné.

Elisa v jednu chvíli zachytila stopu inkoustu a vyrazila jako stopařský pes a tak jsou za chvilku u vstupu do nějaké jeskyně.

"Super, děcka, ale teď to raději nechte na Ochránce. Nechceme, aby se vám něco stalo!" prohlásil.

Soustředil se a za chvilku je tady s ním deset dalších ochránců a dokonce Bdělý.

Všichni vykouzlili nějaké štíty a pak opatrně vešli do té jeskyně.
Se žáky tady nikdo nezůstal...

Sem ráda že Panenka nemá nic proti a tak jakmile se připojí jeden z ochránců, můžeme vyrazit. Stále sem z té celé situace trochu nejistá, ale teď už z toho vycouvat nepůjde. Letíme zrovna chvíli a začíná pršet. Nemám u sebe nic čím bych sebe nebo Panenku ochránila, takže bohužel zmokneme. To by však nemělo nijak vadit... Pokračujeme tedy dále k tomu drakovi a já sem zvědavá co tam na nás čeká.

"Pak Vám to klidně řeknu daleko přesněji, ale teď potřebuji udržet stopu. Zase tak dobře to neumím" přizná a když se ukáže, že nic nenamítá a poletí s nimi, tak urychleně opustí tábor a zamíří dle navigace Hanky za Plamem.

Když doletí k pohoří, tak si všimnou velkého draka, který tam krouží a očividně něco hlídá.
"Tamhle to je Plam. Část těch netopýrů sežehl a letěl za zbytkem. Prosila jsem ho, aby se ale nepřibližoval. Obáváme se, že v jeskyni, kde sídlí ti netopýři by mohl být zdroj nákazy... Nebo ten, kdo netopýry ovládá. Ti netopýři dnes nás totiž napadli záměrně. Útočili i proti štítu" řekne ochránci i ostatním, ale ti to povětšinou ví.

Zase začalo pršet a tak zvedla slabý štít kolem sebe jen aby zabránila kapkám ve zhoršení vidění a v promoknutí. Nechtěla se moc vyčerpávat, ale jistota je jistota. Jakmile se přiblížili k Plamovi a hoře nad kterou hlídkoval, tak začala vyhledávat stopu a doufala, že je dostatečně blízko na to, aby ji chytla.

Při jejím povídání dává ochránce pozor a všechno si to ukládá do paměti. Ale pak se z vyprávění stane něco jako vzpoura.

Ochránce prohlásil jen něco v tom smyslu, že by zase chtěl být mladý, ale tomu nějak nerozumí, protože mu nemůže být víc než dvacetpět let.

Nechal všechny naskákat na prkna. Kromě Anny mají prkna všichni a ona poletí s Panenkou, takže jsou všichni hned na prknech. Ochránce si telekinezí taky jedno přitáhl a naskočil.

"Tak nás veď stopařko!" řekl Elise a mohou vyrazit.

Na tuto vzdálenost by se Elisa na stopu nechytla, ale Hanka ji dost přesně naviguje směrem k jednomu pohoří. Podívají se a nad ním ve výšce oblak krouží černý drak.

Letí blíž a zase začíná pršet. Díky dešti a tomu, že je vlastně ještě hodně brzy ráno, tak není vidět na větší vzdálenost.