//Asi jsem to napsal tak nějak nijak a tak to trochu posunu ;)

Nakonec šli spát, aby byli na zítra dostatečně odpočatí. Vždyť mají jít pracovat do přístavu.

Elisa, Anna i Justýna ráno stihli asi hodinu trénovat s Erikem. Dokonce stihli posnídat a vzbudit další dva jejich spolužáky a už pro ně přišla Ferinová.

"Tak pojďte," řekla jim a vykouzlila bránu, kterou prošli do nějakého přístavu.
Tady na ně čeká jeden z celníků: "Čau děcka, já jsem Sigurd a dneska mám na povel přístav tady v Arkidě. Vy mi a našim lidem budete pomáhat počítat lodě a kontrolovat náklad. Potřebuji dva lidi do strážného koše, kdo se hlásí?"

Všichni jsou docela rozpačití a neví jestli chtějí, snad jenom Panenka se nejistě hlásí.

// "Námořnické příběhy"

Elisa zůstala na pláži a i Justýna se šla někam projít, ale zbytek šel s Annou do domku. Sice jim řekla, že už jí ty vize neublíží, ale i tak se zdá, že se o ni Erik bojí a tak ji tak trochu hlídá.

V domku si pak Roland samozřejmě zase něco čte, Panenka uklízí a Erik sedí v jídelně a hraje si s levitací.

//Kataro: Jakou knížku dostali všichni? Nějak si nemůžu vzpomenout.

Nemohla sem si nevšimnout že někteří z nás využívají ta létající prkna. Když jsme s nimi měly hodinu, tak mi to docela šlo, ale.. pořád si nejsem jistá. Nechci aby mi to spotřebovávalo příliš energie když bych někam letěla.

Dříve či později se na tom budu muset naučit.. Ostatně něco takového řekla i naše učitelka. Na místě se samozřejmě převleču do plavek a snažím se při hodině dávat pozor. I když tedy není moc na co, cviky a tak můžeme aspoň z části dělat samy.

Bude to asi ještě trvat, ale díky tomu ranímu cvičení cítím že sem na tom aspoň o trošičku lépe, než když jsme sem přišly. Ještě pár týdnů a mohla bych se dostat do slušné kondice.

Po hodině máme volno. A jelikož mám už to psaní hotové, tak bych dnes vážně jen odpočívala. Takže pokud někdo nebude mít nápad na něco jiného, zamířím domů, kde si dám trochu jídla od oběda, předtím sem se moc nenajedla. No a pak bych si asi jen tak sedla a začala číst z té knížky kterou jsme všichni dostaly.

Doletěla na hodinu na prkně, aby tam byla včas. Bylo očividné, že se někde zdržela a tak pospíchala a použila prkno, protože to bylo asi jako kdyby běžela...

V poklidu cvičila cviky na výdrž a nedělalo jí to až takové problémy. Přeci jen už pár dní trénovala i s Erikem a občas i sama a tak její fyzická zdatnost na tom byla vcelku dobře a bavilo jí to. Byla to jediná aktivní věc ve výuce dneska. Poslouchala o anatomii a během toho dělala cviky dle Heleny. Poté se převlékla do plavek a v poklidu plavala. Když pak mohli blbnout v moři, tak vyvolala vodní bitvu, protože začala cákat po ostatních a čekala kdo se chytí s blbnutím.

Po hodině řekla ostatním, že se trochu zdrží na pláži, že když už sebou má prkno, tak bude nějakou tu chvíli trénovat a pak se vrátí...

Došli jste na místo, teda někteří přiletěli na prknech.

Tady už na celou třídu čekala Helena. A doporučila i těm, co tady nemají prkna, aby si je příště vzali, že budou trochu trénovat i na prknech, ale dneska už to tak nechají.

Tentokrát jim předcvičovala nějakou pomalou rozcvičku která obsahovala spoustu statických pozic na výdrž. A tak nic nebránilo tomu, aby jim u toho nemohla vykládat zase něco z anatomie a fyziologie. Pak se vrhli na další cviky a nakonec je nechala plavat a blbnout v moři.

Po skončení hodiny je tady nechala a doporučila jim, aby si dneska odpočinuli, protože zítra budou mít službu v přístavu a může to být docela náročné.

Ano!! Konečně.. Se spokojeným úsměvem zavírám a odkládám tu proklatou knihu. Měla sem strach že to do víkendu nestihnu, naštěstí toho nebylo zas tak moc. Teď se už jen aspoň nějaké ty recepty naučit.

Vaření šlo v celku dobře, i přes to že sem více méně nezasahovala. Trochu mně mrzelo že se holky rozhodly používat magii, ale nic sem jim na to neříkala, je to jejich věc. Každý ať trénuje jak může.

Přes to že je oběd výtečný, dám si asi jen tolik jako Erik. Určitě zbude i na večer, tak se to sní když tak později. Uklidím si všechny věci a společně s holkama se postaráme o nádobí.

Pak už si jen vzít plavky a hurá na tělocvik. Možná to aspoň trochu pomůže od té mé pobledlosti, když se trošku protáhnu.

Holky to zvládají bez tebe, ale jsou rády, že jim tu a tam poradíš a tak máš čas si dopsat všechny ty recepty, které ti ještě chyběly.

Pokud bys moc neprotestovala, tak by používaly magii. Ale v podstatě jenom telekinezi k tomu, aby si podávaly věci a aby tím míchaly vařečkou.

Erik se vrátil tak, aby se stihl trochu najíst, ale jí skutečně jenom trochu, protože máte jít na tělocvik.

Už je čas jít na tělocvik, hodinky vám asi zbytečně doporučily, abyste nezapomněly vzít si plavky.

Nějak nevím co jim na to říkat. Vlastně si toho tolik ani nepamatuji, neměla sem moc času na prohlídku. Kromě vody a sirén to prostě nějak pořádně popsat nejde.

"To ano, sem za to moc ráda". Odpovím s pousmáním Elise a nechávám ji běžet. Zřejmě má opět nějakou práci. "Dobře, já budu jen pro". Řeknu mile Panence. Je fajn že se aspoň trošku snaží zapojit.

Doma se tedy pustíme do vaření. Spíše se do toho pouštějí holky, já jim jen radím, kdyby si nevěděly rady. Ať si to taky zkusí a něčemu se přiučí. Je docela klid a tak se pokusím si aspoň ještě opsat nějaké ty recepty. Do víkendu už není tak dlouhá doba a tak bych to ráda stihla.

Všechny překvapilo to, že byla Anna u sirén a někteří i vyzvídali jaké to tam je.

Elisa vystřelila, tak jak to měla v posledních dnech někam pryč. Panenka taky chtěla jít pryč, ale pak se podívala na Erika a jen povzdechla a nabídla se: "Holky pokud budete vařit, tak bych vám ráda pomohla aspoň s nádobím."

A tak Anna, Justýna, Panenka a Roland vyrazili do domku. Holky vařily, pokud využily i Panenku, tak byla ráda. Pokud by ji nevyužily, tak by se ztratila někde za domkem a čekala, až ji zavolají na to nádobí.

Roland si bude v domku u jídelního stolu číst knížku a Erik je někde pryč.

Hodina o obchodování jí příliš nebavila. V první řadě proto, že s Markem trávila poměrně dost času a tak viděla obchodování v praxi, za druhé proto, že sama často smlouvala o ceně a dohodách a hlavně to zkrátka nebylo žáživné téma. A tak si kreslila a poslouchala mezitím výuku, kdyby bylo něco zajímavého.

Další hodina byla tak očividná, že jí to připadalo také trochu nudné. Ale jak levitaci, tak teplo trénovala poctivě a na trochu vyšší úrovni společně s Erikem nežli zbytek. Hlavně tohle věděla že použije ještě v jiné výuce a tak se tomu věnovala i kdyby měla jen dokola opakovat. Nakonec ovšem byla ráda, že skončil dopolední blok a nastala pauza.

Během toho, co si balila věci do tašky se přiřítila Justýna a ptala se Anny na vše možné. Mlčky vyslechla jejich rozhovor a zabalila všechny věci.
"Je dobře že ti s tím alespoň trochu pomohly" řekne jemně Anně, pousměje se na ní a poté zmizí pryč, tak jako posledních několik dní za sebou. Bylo zjevné, že má zkrátka na pauzu jiné plány nežli bylo jídlo, nebo povídání si.

Přiznávám že mně první hodina poněkud nudila, ale.. určitě by nás tu neučili něco, co by nám k ničemu nebylo. Takže i když se mi to nelíbí, dávám pozor a snažím se pochytit aspoň něco.

Druhá hodina je o poznání zajímavější. Na Erika a Elisu pořád nemám, ale i tak je u mně znát pokrok. Levitace s menšími předměty jde bez problému a teplota.. to není nijak slavné, ale aspoň něco.

Končíme a během chvilky je u mně Justýna, ani si nestačím pobrat věci. Zadívám se na ni a mile se usměji, opravdu mně těší že se aspoň někdo takhle stará. "Byla jsem u sirén.

Pokoušely se mi pomoci s těmi vizemi. Není to nic moc, ale aspoň už si budu moc sednou, než to přijde". Odpovím s pousmáním. "A jsem v pořádku, neboj. Jen trošku unavená".

Určitě bude stačit se vyspat a bude to v pořádku. Je to už nějaká chvíle co sem byla pryč, takže by se hodilo něco uvařit. "Pomůžeš mi s obědem?"

Nebýt toho, že na třídu mluvila siréna symboličtinou, tak by to někteří mohli považovat za ztracený čas. Takto se aspoň trochu procvičili. Dozvěděli se něco o tom, jak fungují obchody, nějaké základy obchodního práva a nejčastější pojmy. Prostě se už budou chytat, když budou mluvit s obchodníky.

V druhé hodině je pak jejich třídní zase nutí zkoušet levitaci a ovládání teploty. Sice to není nic nového, ale Ferinová má schopnost najít hranici každého ve třídě a dát mu takové úkoly, aby to pro něj bylo přiměřeně obtížné.

Při hodině se najednou Justýniny schopnosti posunuly v telekinezi.

Pak už přichází oběd a Justýna se vrhá na Annu: "Kde jsi byla? Co jsi tam dělala? Vypadáš nějak pobledle!"

Bylo to velice náročné. Tedy né že bych něco dělala, spíše sem nechávala sirény ať dělají ty své čáry. Přišlo mi to jen jako chvíle, ale evidentně to bylo mnohem déle.

Doufám že se v budoucnu najde i jiný způsob, tohle bylo nejspíše docela užitečné, ale neskutečně vyčerpávající. Mám i docela hlad, ale to vyřeším později. Teď se vydávám se Selmou na první hodinu.

"Ahoj". Pozdravím s milým úsměvem ostatní. Je fajn je zase vidět. Zajímalo by mně zda si vůbec všimli že sem byla pryč... Posadím se a můžeme začít s hodinou. Obchod není něco co by mně extra zajímalo, ale i tak se snažím dávat pozor.

V pátek ráno to vy­pa­da­lo jako vždy. Opět při­pra­vi­la sní­da­ni a sva­či­nu, tré­no­va­la s Eri­kem a poté za­mí­ři­la na ho­di­nu. Když zjis­ti­la, že budou pro­bí­rat zá­kla­dy ob­cho­du, jen si tiše po­vzdech­la a po­mys­le­la si v duchu cosi o tom, že celý ten týden je ne­sku­teč­ně nudný a jen dou­fa­la, že ta ho­di­na uběh­ne rych­le.

Usmá­la se na Annu a po­ky­nu­la Cti­hod­né na pozdrav. Vy­táh­la si blo­ček a kres­li­la si me­zi­tím co po­slou­cha­la po­ví­dá­ní. Pokud bylo něco za­jí­ma­vé­ho, tak si to za­psa­la, ale jinak dou­fa­la, že od­po­led­ní vy­u­čo­vá­ní brzy skon­čí. Přeci jen jí bylo jasné, že v magii budou zase řešit le­vi­ta­ci a oheň a byla by ráda, kdyby třeba pro­cvi­čo­va­li i jiné věci.

V pátek máte zase první hodinu obecných základů. Hodinky žáky zavedly do altánku, kde už čeká ctihodná naslouchající Selma a s ní je tady Anna. Anna vypadá trochu pobledle, ale tak nějak vyrovnaněji.

"Vítejte, dnes bych vás měla seznámit se systémem obchodu v civilizovaných zemích," začala.

Měla sem za to že se půjdeme jen tak projít, jedno kam, hlavně abychom šly společně. Moji společníci však chtějí mít určený cíl. Podívám se na ně a chvilku přemýšlím. "Já.. Neměla sem žádné určité místo... Ale mohly bychom se zkusit podívat k místu kde kdysi byla ta bitva s draky. Třeba?" Navrhnu. Nejdu přeci sama,i oni se mohou vyjádřit.

Justýna neměla nic proti a tak vyrazili pěkně ve třech.

"Kam půjdeme?" zeptal se Erik.

Justýna jenom pokrčila rameny, protože ona šla s Annou a absolutně netušila kam. A tak oba čekají, co Anna řekne.

Panenku nijak neřeším. Chápu že byla nadšená, ale nemůže počítat s tím, že s ní budeme řešit takové věci. Něco, co je pro většinu z nás zcela nepodstatné. Co čeká že v té jeskyni najde?

Beru tedy své věci a poslouchám Justýnu. Mile se pak na ni usměji, sem ráda že souhlasí. "Tak jo, to by bylo fajn". Už tu nějakou dobu jsme a určitě ještě neznáme vše co kde je, tak se tu můžeme pořádně porozhlédnout.

Překvapí mně však že se ozývá i Erik. Kouknu na Justýnu a pak zpět na něj. "Mně tedy né. Co říkáš?" Zeptám se ještě své společnice. Nevidím důvod proč by nechtěla aby šel Erik s námi. Až mi to tedy potvrdí, tak můžeme všichni vyrazit.

Už teď začínám přemýšlet o čem bychom se tak mohly bavit, abychom se lépe poznaly.

Sebrala se a s omluvou zmizela. Ušetřila tak všechny scény s Panenkou, protože jí bylo jasné, že by zase zkusila přemlouvat, jak tam všichni potřebují. Také jí ovšem bylo jasné, že polovina spolužáků na něco takového není připravená a bylo by to riziko, které nechtěla podstupovat. A tak raději zvolila variantu tichého zmizení, nežli dohadování se s ní. Ještě koutkem oka zaznamenala její naštvání, ale dál už jí to příliš netrápilo.