Dopolední učení je u konce a třída se rozchází na oběd. Elisa zase utíká někam pryč, ale papíry s matematickými příklady dávají tušit, že se nebude vyhřívat na pláži.

Panenka se dívá za odcházející Elisou a povzdechla si. Původně si myslela, že by dneska mohli do té jeskyně, ale pochopila, že ne. Naštvaně rozkopla trs trávy, vzala prkno a zmizela.

Roland si jde do domku číst s tím, že kdyby někdo něco potřeboval, tak ho najde tam.

Anna se zeptala Justýny, ta se usmála: "Nemám s tím problém. Mám pocit, ale že jídlo máme hotové. Učit se mi nechce, co takhle se projít?"

Erik se k nim přitočil: "Nevadilo by, kdybych šel s vámi?"

Po tom cvičení sem si říkala zda by nebylo dobré trochu zvolnit, cítím totiž že je to opravdu.. vysilující. Ale né, asi by to nebyl dobrý nápad. Jednou s tím přestanu a pak už se nedostanu zpět do tempa. Raději budu cvičit dál, s nadějí že se to brzy zlepší.

První hodinu máme zeměpis, což je docela fajn. Jen je škoda že nemáme Marca, začínala sem si zvykat. I tak ale Selmu poslouchám a přemýšlím o tom co říká. Je to zajímavé, určitě si z té hodiny něco odnesu. Jen někomu kdo má loď nebo žije aspoň u pobřeží by se to hodilo více. Nevadí, i tak je dobré ty věci vědět.

Další hodina je o poznání zajímavější. Ovládání tepla a oheň, to je něco co nejspíše půjde zcela mimo mně. Říkal přeci že dokud neovládnu ty vize, tak nebudu moc používat i ostatní dary. To mně trošku štve, ale nezbývá mi než čekat a snažit se. Aspoň že s tou telekinézí je to lepší.

Nejsem tak dobrá jako Erik a Elisa, to ani z daleka. Ale aspoň něco už zvednu, což je pro mně pokrok. Na konci sem tedy docela spokojená. Jen pak chvilku sedím a přemýšlím co dál. Mohla bych třeba jen tak odpočívat, nebo se něco učit a nebo.. třeba vařit.

Podívám se na Justýnu a mile se usměji. "Máš teď něco v plánu?" Zeptám se. "Mohly bychom třeba připravit nějaký dobrý oběd... A nebo se společně učit. Či se jít třeba jen tak projít a povídat si?" Navrhuji.

Samozřejmě ji nechci do ničeho nutit, zabavím se i sama. Jen že ona je mi tu asi nejbližší a tak bych byla ráda kdyby z nás byly lepší kamarádky.

Dělala vajíčka a sice jí to unavovalo, ale zase věděla, že hned od rána cvičí. A tak to pro ní bylo užitečné. K cvičení se připojila až o něco později, protože mezitím ještě provedla ono dočerpávací meditační cvičení na to, aby se jí dočerpala alespoň trochu síla během toho, co bude normálně cvičit. Pak už se přidala k ostatním. Nějakou dobu cvičila s Erikem i magicky, zatímco Anna to odmítala. Netlačila na ní i když jí připadalo, že čím rychleji se naučí používat magii, tím rychleji třeba pochopí svůj dar.

Po cvičení v klidu všem ohřála vajíčka, aby byla teplá a najedla se. Poté již zamířila se svačinou v tašce a hotovou matematikou na další hodinu...

---

V klidu poslouchala o námořní dopravě a o celnících a jediné co jí zajímalo bylo to, jak si přivolávají pomoc. Když bylo řečeno, že je těžké najít konkrétní loď na moři, tak muselo být těžké i přivolat pomoc, ne? Po hodině našli polohu vesničky, ale dál už Panenku neřešila.

Poté trénují telekinezi a sice jim vysvětluje, jak ovládat teplotu, ale to už má tak nějak za sebou. A tak spíše trénuje, aby to uměla ohřát i pomaličku a postupně a zvyšovala teplotu jemně a né nárazově...

Jakmile je čas na oběd, tak vyrazí pryč z hodiny s tím, že se uvidí později. Měla hotové příklady a tak byl čas si dojít pro další. A tak vyrazila za Marcem.

Ráno se potkala trojice Anna, Elisa a Erik v domečku. Elisa vstala o kousek dřív než ostatní dva a tak ji našli, jak za pomoci magie připravuje snídani. Na všechno se pokouší používat magii a oni na ni mohou vidět, že kdyby to dělala normálně rukama, tak není tak unavená. Tento způsob ji stál spoustu energie a úsilí.

Erik ji pozdraví. Anna si od ní vezme i čaj, ale Erik ne. První jde cvičit.

Když se k němu přidají, tak rozhodně není proti, dokonce jim pomáhá s tím, jak se mají protahovat a jak fyzicky cvičit. Možná je někdy trochu nafoukaný, ale toto skutečně umí. Je jasné, že tak strávil ohromné množství času. Po necelé hodině čistě fyzického cvičení zkouší další hodinu cvičit magicky. Jestli se k němu připojí Elisa, tak mohou spolu trénovat levitaci a ovládání ohně. Trénují jak silově, tak i na zručnost. Anna se místo toho věnuje fyzickému cvičení.

Ostatní se zase vzbudí chvíli před tím, než jdou na hodinu.

---

Dnešní hodina zeměpisu probíhá pod taktovkou ctihodné naslouchající Selmy. Symboličtinou vykládá o největších přístavech a o námořní dopravě. Celníci dohlíží na to, aby námořníci řádně platili daně a aby neobchodovali s tím, s čím nemají. Celníci spadají pod ochránce a v případě potřeby si mohou přivolat i pomoc. Ale pašeráci a piráti využívají toho, že přemístit se z lodi na moři někam jinam jde bez větších problémů, ale otevřít bránu na loď, které je na širém moři je téměř nemožné.

Pokud chtěli (a jakože Panenka skutečně chtěla) tak si mohli najít místo, kde se nachází ta vesnička - Pustinky.

V další hodině pak po nich chce Ferinová, aby polovinu času trénovali telekinezi, ale v další hodině jim pak vysvětluje, jak ovládat teplotu a hned si to také zkouší.

Pak už je čas na oběd.

Začínalo toho na mně být nějak moc. Nějaká hloupá jeskyně, učení se věcí navíc a používání magie skoro na všechno.. sem mnohem raději, když si můžu jen tak sednout a pustit se do toho psaní.

Samozřejmě při tom i radím Justýně a kdyby si čímkoliv nebyla jistá, ráda jí to přijdu ukázat. Večeře je pak hotová a já zároveň s tím uklízím své psací potřeby a tu knihu. Najím se a pochválím s přátelským úsměvem Justýnu, že se jí to povedlo.

Po jídle když tak pomohu s nádobím, umyji se, popřeji všem dobrou noc a jdu spát. Ráno se budím docela brzy, jako pár posledních dnů. Pozdravím ty kteří jsou už vzhůru, dám si čaj a jdu ven, také si trochu zacvičit. Ať zkouší Erik a Elisa cokoliv, já se soustředím hlavně na fyzické cvičení.

Pak už se jen trošku opláchnu, vezu si věci a sem připravena jít na první hodinu.

"Mno ono i když si s ní nepromluvíš, tak je jen otázka času, nežli začne za ostatními výrazně zaostávat, protože kromě zkoumání dobrodružství toho moc nedělá" přizná s tiše si povzdechne. Tím měla asi hlavně na mysli, to že netrénuje a ani se neučí.

V poklidu připravovala čaj a najednou jí to připadalo snadnější nežli dříve, což jí dost překvapilo. Rozhodně za to ovšem byla vskutku ráda. A tak to s nadšením procvičovala a věnovala se tomu. Poté ovšem zasedla k matematice a věnovala se příkladům, které chtěla mít do dalšího dne vypočítané. Když je měla hotové a bylo udělané i jídlo, tak si ho trochu vzala a mezitím si pročítala knihu co jí vrátil Roland a pročítala jaké jsou možnosti domáchích prací a jak to stupňovat...

Večer pak ještě nabila svůj kamínek před spaním, opláchla se a šla v klidu spát. Příchod Panenky raději ani nekomentovala a jen nad tím mávla rukou.

---

Ráno vstávala tak jako vždy první. V tichu se převlékla a vytratila a dala se do přípravy snídaně. Tentokrát však magickým způsobem. Udělala pomocí tepla čaj a dala se do přípravy míchaných vajířek pomocí tepla vytvářených vytvářeném na varné desce a levitací vařečky, aby se to neustále míchalo. Když bylo hotovo, naservírovala to všem s tím, že si to přece mohou magicky ohřát... Poté už jen nakrájela a namazala chléb a připravila svačinu.

Pokud šel Erik trénovat, tak se přidala k němu a až poté se v klidu nasnídala a uložila si svačinu sebou...

Erik se podíval na Elisu a přikývl: "Máš pravdu, asi s ní promluvím..."
Kývl směrem k odlétající Panence, to aby nedošlo k mýlce, koho myslel.

Dorazili do domku a Roland jim povykládal to, co objevil, že to Elisa hned zkouší ho potěšilo, ale chování Anny ho trochu překvapilo. Asi to byl jenom jeho dojem, ale přišlo mu, že se vůči této možnosti vyhranila zbytečně ostře. No on ji do takových věcí rozhodně nebude nutit. Chtěl jenom ostatním nabídnout to, co objevil a co mu přišlo výhodné.

Pak ale s nadšením sleduje, jak Elisa připravuje čaj. Ostatně se jí to podařilo naprosto skvěle. Je pravda, že použití ohně je náročnější než kdyby použila kámen na ohřátí vody, ale vody v konvici není tolik a tak se jí to bez problému podařilo. Počítala, že bude ke konci magicky vyčerpaná, ale opak je pravdou. Má tolik energie, jako nikdy neměla a cítí se silnější. Je jasné, že sílila postupně, ale teď zažila ten "aha" pocit, kdy si uvědomila, že je silnější než na začátku. Následná levitace je pak už jenom brnkačka. A tak z radosti zkusila levitovat i těžší věci. Nakonec pro ni není problém zvednout klidně i židli.
Brzy toho ale nechá a raději se věnuje matematice u které má taky pocit, že se jí daří líp než včera.

Justýna pak s Annou připravují vývar a večeři. Teda spíš Justýna vaří a Anna jí jenom radí a pomáhá.
Do toho si Anna opisuje recepty a přitom se je tak nějak učí. Určitě bude fajn umět "vařit" i léky.

Roland si čte knížku o štítech, kterou mu půjčila Elisa. Po nějaké době toho ale nechal a prohlásil: "No, já nevím. Asi se budu věnovat něčemu užitečnějšímu."
A místo čtení této náročné knížky vzal několik hadříků a telekineticky jimi začal utírat prach a tímto způsobem uklízí.

Erik si potřeboval někam zajít. Když se po ani ne půlhodině vrátil, tak je nadšený jako malé děcko: "Tak se mi přes oběd podařilo nabít ty kamínky, které jste mi půjčili a vyměnil jsem je s Ferinovou za nějaké rea, ale hlavně! Ty kameny, co mi vrátila mají daleko větší kapacitu! Takže doporučuji provést to i s těmi zbylými."

Potom těsně před tím, než běžně chodí spávat se v domku objevila Panenka. Je na ní vidět, že je velice unavená, ale taky je na ní patrné, že je šťastná. Bez večeře a toho, že by se umyla si šla hned lehnout. Erik si s ní asi chtěl promluvit, ale když ji viděl, tak jenom mávl rukou a raději si šel hrát s kameny.

---

Den 10

Ráno už je pak hodinky budí tak, jak má obvykle kdo ve zvyku.

Bylo mi nějak jedno zda se Panenka naštvala nebo né. Chápu že pro ní je to co dělá asi vzrušující, ale pro mně je to ztráta času který sem schopna strávit momentálně důležitějšími věcmi.

Ať po svých a nebo na těch prknech, všichni se dostaneme domů. Kde pro změnu začíná Roland a s některými věcmi co říká mně docela štve. Sleduji ho a opravdu nechápu proč je tak nadšený. Dobře, chce cvičit magii, ale to jde i jinými způsoby.

Počkám až domluví a po něm i Elisa. "Vaření pomocí magie nejspíše jde. Viděla sem u Princátek jak dělali jen tak ve vzduchu polévku... Ale aby bylo jasno, mně se používání magie na domácnost nelíbí. To tak může dělat každý, je to ulejvání. A o vaření ani nemluvě. Dělejte si co chcete, ale já takovou magii používat nebudu".

Řeknu na to všem svůj názor, tak zřetelně aby to každý slyšel. Co sem řekla myslím vážně a dále se tím nehodlám zabývat... Pokud by Elise nevadilo, dala bych si také trochu toho čaje který připravila. Určitě bude výborný.

No a pak.. Pak si s Justýnou připravíme věci a můžeme se pustit do toho vaření. Nechávám to spíše na ní, aby se něco naučila. Jen jí když tak s něčím vypomůžu a poradím, jak by co mělo správně být... Až bude třeba z větší části hotovo a vývar se bude vařit, tak bych si ke stolu vzala věci na psaní a začala si z té knihy co sem dostala přepisovat recepty.

Kyselý výraz jejich spolužačky naprosto a zcela ignorovala. Byl jí jedno její názor vzhledem k tomu, že se příliš nepodílela na fungování domácnosti, tak neměla příliš v plánu vnímat její potřeby. Stejně tak ani nenavrhovala, že by tam mohli jít zítra, jen řekla, že je zítra zeměpis a tam mohou najít tu vesnici. Když zmizela pryč dříve nežli cokoliv někdo řekl, tak si jen povzdechla a zavrtěla hlavou.

"Nic proti, ale pokud vám vadí, že doma nic nedělá, s ničím bez keců nepomůže a camrá si nezodpovědně po jeskyních a dělá si co chce, tak by jí to třeba mohl někdo říci. Já už to udělala několikrát a nesnáší mě, tak by to mohl zkusit třeba někdo jiný. Ale vcelku mě přestává bavit, že všichni zapojí nějak ruku k dílu a ona si do noci trajdá po okolí, stará se jen o sebe a nic nedělá a nikomu nepomůže" oznámí klidně a prostě. Bylo očividné, že jí to vadí, ale odmítá to už dál řešit jen a pouze sama.

Zpátky pak v klidu letí na prkně, aby trénovala a zlepšovala se. Usoudila, že tento způsob dopravy teď bude asi aplikovat nějakou tu dobu, nežli se to naučí správně používat.

"Já nevím, zdali si to můžeme doma nechat. Můžu se optat v knihovně, jestli si to můžeme nechat třebas na delší dobu nebo tak. Ale přepisovat se mi to úplně nechce" usoudí, když vidí rozsah knihy.
"Mno jo, jenže oheň žere strašně energie. To zvládne momentálně tak akorát Erik a já jen na chvíli. To se dá trénovat tak leda na večeři, protože se jinak děsně vyčerpáme. Míchání je asi lehké, na vibrace jsem ještě nikde nenarazila" utrousí zádumčivě a je zjevné, že asi má novou věc, kterou by mohla zkoumat a hledat někde v knihovně a knížkách.
"A vaření bez hrnců si úplně neumím představit. Obávám se, že stačí jedna chyba nebo nepozornost a bude bordel po celé kuchyni" usoudí a pokrčí rameny s tím, že tohle bude asi ještě vcelku dlouho trvat.

Poté přikývne, že je to ale dobré pro trénink a bude fajn dělat domácí práce a zároveň trénovat. Bylo jí jasné, že některé věci stejně bude muset trénovat externě, protože jí s tím kniha nepomůže, ale proč nedělat dvě věci dohromady, že? Ráno může dělat čaj teplem rovnou v konvici a uvidí.

"Tady mám tu knížku Rolande co jsem o ní mluvila. Je o magických štítech. Přišlo mi to fajn to umět, ale je to děsně těžké a jako bonus je tam k tomu složitá matematika. Prý je to ještě i mimo tvojí úroveň, ale třeba se na to budeš chtít podívat. Ta matematika prý pro ty štíty ale není nutná. Je to jen výpočet pro to jak silný a velký štít na něco udělat, aby kouzelník věděl, zdali na to má a oc je zapotřebí" ukáže mu knížku a přeedá mu jí, pokud jí chce.
"Základ o štítech, k čemu jsou a co vše tam patří tam ovšem je a asi stačí" utorousí a podá mu knížku k pročtení či prolistování.

"Pokud nevadí, tak bych udělala čaj a učila bych se" oznámí prostě, protože asi nebylo třeba momentálně krom vaření nic dělat a už si zvykla na to, že dělá snídaně a svačiny a večeři nechá na někom jiném. Přeci jen teplé a složitější jídlo uměla Anna s Justýnou lépe.

A tak si jen vzala vodu, čaj a konvici a snažila se udělat čaj za pomocí toho, že ohřála vodu v konvici ohněm natolik, aby se čaj vylouhoval. To případně opakovala tak dlouho, dokud nebyla voda dostatečně horká. Když byl čaj hotový, vyndala za pomocí levitace sáček a odeslala ho do koše.
"Hmmm" zamumlala si a zkusila vše udělat za pomoci magie. Tudíž po chvíli levitovala hrnek na stůl a o chvíli později zkusila opatrně zvednout konvici. Zase jí ale položila, protože usoudila, že konvice s vodou co se hýbe je příliš těžká a je vážně hloupý nápad takto manipulovat s vařící vodou. A tak si čaj nalila normálně. Poté provedla cvičení na doplnění magie a vytáhla si příklady. Nejprve si prohlédla ty minulé, opravila si chyby dokud nedošla ke správnému výsledku co jí tam napsal Marco a začala počítat ty nové. Bylo zjevné, že dění v domku vnímá jen a pouze okrajově...

Paní učitelka ještě vysvětlila Elise: "No když tam bude plno, tak budete muset čekat, až se uvolní místo."

Když Anna i Elisa zavrhly to, aby se šlo ještě dneska do té jeskyně, tak si mohly všimnout kyselého výrazu na obličeji Panenky. Ten se trochu zlepšil, když z Elisina povídání pochopila, že by tam mohli jít už zítra. Tak aspoň oznámila, že jde zjistit, jak je na tom ta dráha. Vzala prkno a odletěla pryč.

"Acho, jo... chtěl jsem vám všem něco říct," povzdechl si Roland.
"Tak to doma řeknu aspoň vám a Panence pak až bude doma," vzdychl unaveně.

Justýna souhlasila s tím, že půjde s Annou pěšky a už se docela těší, až budou spolu vařit. Elisa tudíž může zpět letět. Stejně tak letí i Roland a Erik. Sice jim to moc nejde, ale oba chápou potřebu trénovat. Na Erikovy je jasně vidět, že se zlobí sám na sebe. Roland zase vypadá, že prkno asi nebude jeho kamarád. Nicméně chápe praktické výhody takového dopravního prostředku.

Doma pak začne Roland vykládat: "Něco z té knížky jsem přečetl a něco jenom proletěl. Určitě bychom si aspoň jeden výtisk měli nechat v domku."
Řekl směrem k Elise a pak pokračoval k ostatním: "Nebudu vás zdržovat většinou těch nudných keců, které ale stejně doporučuji ke čtení. Mnoho to vysvětluje. No ale k tomu důležitému. Ta knížka je navržená tak, abychom podle ní zvládali domácí práce a ještě u toho cvičili magii. A vždycky když už něco zvládneme, tak je tam návod, jak to dělat složitěji, abychom se dál zlepšovali."

Vykládá nadšeně, je na něm vidět, jak je rád, že něco takového mají.

"Divejte, třeba vaření. První je tady, že máme používat kameny jako plotýnku nebo je máme dávat přímo třeba do polévky," nalistoval si jednu kapitolu a když to vykládá, tak si to kontroluje v knížce.
"Až prý budeme umět ovládat oheň, tak je lepší používat to, pokud nechceme trénovat jenom předávání energie do předmětů. Nejdřív prý máme zkoušet ohřívat kuchyňské kameny. Ty prý akumulují teplotu. V další fázi hrnce a v poslední přímo jídlo v celém jeho obsahu. To samé třeba míchání, jako základ je tady použití telekineze na vařečku. Pak míchání přímo jídla a to buď normálně nebo nějak vibračně - tomu moc nerozumím - a pak, že by se dalo vařit bez hrnců, ale to taky nějak nedávám. Zajímavé jsou i postupy konzervování - sušení, chlazení, mražení. Nebo třeba jak za pomoci telekineze lisovat z ovoce šťávy. To samé je tady pro úklid, praní a podobně. Proto jsem si říkal, že bychom měli nechat tu knížku aspoň jednu doma, aby se každý mohl podívat na to, co bude chtít zrovna dělat, aby u toho mohl i trénovat," dokončil Roland to, co všem chtěl říct. Myslí si totiž, že toto by mohlo pomoct každému při tréninku.

Docela mně překvapilo když sem zjistila že sem mezi těmi, kterým to na těch prknech šlo lépe než ostatním. U Elisy bych něco takového čekala, ale já?

Bylo to fajn, ale i přes to sem svůj názor nezměnila. Momentálně je to pro mně zcela zbytečná věc. V budoucnu bych to nejspíše využila, ale v blízké době asi né. Energii kterou bych na to musela vynaložit raději použiji jinak.

Po hodině opět přichází řeč na tu proklatou jeskyni. Jak sem se už dříve vyjádřila, pro mně je to zcela nepodstatná věc, takže ani nevěnuji pozornost tomu co ostatní pořádně říkají. "To je od tebe milé, děkuji. Ale bohužel mám nějaké povinnosti".

Řeknu na to Panence, když promluví přímo na mně. Odmítnu i pomoc od Elisy, s tím že už to není zapotřebí, že sem si poradila. Podívám se však na Justýnu. "Půjdeš domů?

Mohly bychom připravit ten vývar, jak jsi minule chtěla". Navrhnu jí. Bylo by fajn mít něco teplého. Pokud by se rozhodla jít se mnou a pomoci mi s vařením, budu ráda. Pokud né, tak nevadí, zvládnu to i sama. Napřed udělám tu večeři a pak bych ráda opsala aspoň něco z té knihy co sem dostala v nemocnici. Receptů mi zbývá ještě spousta.

"A na tu trať můžeme chodit zkoušet jen tak?" zeptá se ještě čistě pro jistotu a podívá se, kde že ta trať je a jen s klidem kývne.

Všimla si, že Panenka dělala na prkně blbosti, ale to jí nelákalo. Jako přepravní prostředek super, bylo to rychlé a snadné, ale akrobacii vážně dělat nepotřebovala. A tak se snažila na tom dobře držet rovnováhu, používat málo síly a létat plynule. Když viděla, že ostatním to tolik nejde, tak přemýšlela proč. Zrovna u Erika čekala, že když tolik trénuje, tak mu zrovna tohle půjde.

"Aha, takže není kam spěchat, protože na to máme celý rok. Tím lépe. A drakonštinu stejně neovládáme, takže se nedomluvíme. Ale je fajn, že sis ověřila ten příklad, alespoň máš jistotu toho, že to nebude blbě" řekne jí s naprosto klidným úsměvem a asi jí je vcelku jedno, co za to musela dělat. Když se tam chce dostat, tak pro to hold musí asi i něco udělat navíc.

"Já dneska určitě nikam nejdu. Trénovala jsem během pauzy speciální magické cvičení a půlku síly mám pryč a to prkno taky nějakou sílu bere. Takže se vážně nikam nepoženu. Navíc nevíme kde je na mapě ta vesnice a ani nemáme kytku. Nemá smysl se tam hnát jen tak, ale spíše se na to připravit. Zítra máme zemák, tak tam můžeme zjistit tu vesnici a pro kytku můžu dojít až bude potřeba" řekne s klidem a je očividné, že dneska jí tam opravdu nikdo nedostane.
"A co se týče prken, nejprve by je asi měli všichni umět používat natolik, aby na nich plynule létali a nepadali a pak se můžeme do něčeho pouštět. Zase tak moc s Rolandem léčit neumíme" oznámí s klidem a zavrtí hlavou s tím, že by zbytečně riskovali.

"Klidně pomůžu s večeří, ale ráda bych si přečetla tu knihu co měl Roland o domácnosti, ať jí můžeme zase vrátit. A pak bych chtěla dočíst jak míchat pokročilá léčiva, co jsem dostala, abych jí mohla půjčit Rolandovi a dalším co budou chtít. Můžu zítra zase připravit svačinu místo oběda a můžeme třeba najít tu vesnici na mapě, nebo trénovat supervolon, ale dneska nikam nejdu" odtuší s klidem a čeká, jak jsou na tom ostatní. Pokud Anna chtěla, tak by jí pěšky doprovodila, pokud by nechtěla, tak by letěla zpátky na desce.

Helena se na Elisu usmála: "Dobrý dotaz. Nemusíte být v žádném kroužku. Stačí jenom, abyste bez problémů projeli pětkrát zkušební trať a neztratili víc než dva body na každém pokusu."

Pak jim ukázala, kde je ta trať. Je to mezi jeskyní divů a jeskyní zkoušek a prý jsou tam na trati úkoly, které se musí vyplnit, ale to všechno objeví na místě.

Na konci jsou na tom tak, že Panenka dokáže na prkně dělat i nějaké blbosti a pokoušela se pod vedením učitelky o něco jako akrobacii. Anna a Elisa se na prkně udrží bez problému a pokud se věnují jenom létání, tak s tím nemají problém a v běžných situacích rozhodně nespadnou. To ostatní (Justýna, Erik a Roland) jsou na tom hůř občas se jim podaří při nějaké prudší zatáčce ztratit rovnováhu a občas i spadli. Při té příležitosti zjistili, že jak na prkně někdo chvíli nestojí, tak to prkno spadne na zem. Sice očividně brzdí, ale spadne.

Ta prkna jim nechala s tím, že pokud ho nebudou chtít používat, tak se nic neděje a až bude končit škola, tak ho vrátí. Pokud by ho zničili, tak to budou muset nějak nahradit, ale není to prý obvyklé. Jejich verze prken není prý ani moc rychlá, ani moc obratná, ale zase je velice odolná.

Jsou na té pláži a vypadá to, že chtějí jít pryč, ale Panenka si vzala slovo: "Tady jsou ty příklady."

Ukazuje jim slovní příklad, který je v jeskyni jako zkouška. Ale nikdo (ani Roland) s ním nepohne.
"Pro jistotu jsem si to nechala od jednoho staršího kluka přepočítat, ani nechtějte vědět, co za to chtěl. A taky mu to vyšlo 235 a hned poznal, že je to příklad z jeskyně. Od něj jsem se dozvěděla, že jak jednou tu jeskyni otevřeme, tak tam můžeme do konce školního roku jít bez nějakých problémů, ale na začátku příštího roku jsou tam zase jiné úkoly a dokud je nevyřešíme, tak se tam nedostaneme," dodala vesele.

Pak na ně mrkla: "Tak co? Jdeme se tam podívat? Když to obletíme a na prknech se sneseme shora dolů, tak by to měl zvládnout i Roland s Erikem."
Řekla tak, aby si do nich trochu šťochla.
"No a když se pak zase z jeskyně spustíme na prknách na moře, tak to bude bez problémů. Nebo jste tak unavení, že to nedáme? A Anno neboj, klidně tě budu hlídat a kdyby něco, tak tě zachráním," nabídla se. Podle toho, jak se na prkně pohybuje mohou ostatní pochopit, že je na takové věci skutečně zručná a že nejspíš brzo vyzkouší i tu testovací dráhu.

"Já bych pak taky něco měl, ale to až doma," řekl jim Roland.

"Ahoj". Pozdravím mile Elisu která už na místě čeká a zadívám se na naši učitelku. Tentokrát je to Helena. Ty její vlasy mně snad nepřestanou udivovat.

Zdvořile pozdravím i ji a prohlížím si ta prkna. Už sem na tom někoho viděla a asi sem i zaslechla jak se to jmenuje, ale nějak sem to pozapomněla. No co, dříve či později se to opět dozvím.

Jdu na to pak jako Elisa. Vše pozorně poslouchám a na tom samotném prkně si dávám opravdu pozor. Napřed se pokusím vznést kousíček nad zem a maličko popojedu. Až tohle úspěšně zvládnu, tak se pouštím do něčeho složitějšího.

Hned jak paní učitelka řekne že je konec, tak si tu věc sundám. Nohy mně trochu bolí, ale co je horší, mám pocit že mi to vzalo docela dost energie. Nejspíše na tom se zásobami nebudu tak dobře jako ostatní a vzhledem k tomu že teď tu magii budu potřebovat na jiné věci, tak si to prkno už na nohy nevezmu.

Teď a ani v blízké budoucnosti. Někoho by to mohlo bavit, ale né mně. A navíc, radši ani nechci myslet na to, co by se stalo, když bych dostala nějaké vidění a třeba s tím spadla do vody. Takže ten Elisin nápad je pro mně momentálně nepřijatelný. Což však neznamená, že to tak ostatní trénovat nemohou.

Meditovala do té doby nežli přišla učitelka a nezačala vykládat. Bylo očividné, že chtěla dočerpat asi co nejvíce energie a odpočívat dokud to šlo.

Podívala se na prkno vcelku nejistě a poslouchala co a jak. Nežli na prkno vlezla, tak si dobrovolně poslechla kompletní instruktáž. Poté již trénovala všechny manévry na základní manipulaci, aby udržela rovnováhu. Také zkoumala, jak ušetřit energii při používání prkna.

"Kdyby čistě náhodou chtěl dělat tu zkoušku, tak co musí umět? Musí na to chodit do kroužku?" optá se jen tak ze zvědavosti.

V současnosti to nelétalo ani rychle, ani vysoko... Ale třeba nad mořem by s tím mohla být vcelku zábava. Cítila nohy i lehkou únavu, ale nebylo to tak hrozné, jak to očekávala.
"Hm tak mě napadlo, že by bylo vcelku fajn to trénovat nad zátokou u pláže. Můžeme tam víc riskovat a když bychom spadli, tak do vody u břehu" usoudí s klidem a pousměje se na ostatní.

Když celá třída přišla na hodinu, tak tam už Elisa seděla a meditovala.

Chvíli po všech se tam objevila Helena Stříbrná. Zase přiletěla na tom dřevěném prkně. Za ní tam přiletělo dalších šest prken.

"Tak, hned se naučíme, jak se to používá," usmála se na celou třídu.

Celou dobu kroužku nechávala všechny, aby si to zkoušeli a získali tak naprosté základy. Aby uměli udržet rovnováhu. Věděli, jak se to ovládá a mohli na tom létat. Ostatně proto jim ta prkna po kroužku nechala.

"Ta prkna jsou blokované. Nebudou vám létat moc rychle ani moc vysoko. Pokud byste chtěli tu pojistku oddělat, tak musíte složit zkoušku ze supervolonu," vysvětlila jim.

No v současné době to prkno neletělo rychleji než kolik jsou schopní běžet a taky nedokázalo vystoupat výš než je výška dospělého člověka. I tak některé na konci kroužku docela bolí nohy. Ostatně není to žádná legrace udržovat rovnováhu na letícím prkně. A taky zjistili, že si to prkno pro pohyb bere jejich magickou energii. Není toho naštěstí moc, ale i tak to na konci poznali.

Když jim Selma oznámila, že drakonštinu ještě nebudou potřebovat, ale že jim nechce kazit překvapení, tak si jen povzdechla. Bylo na ní očividné, že jí tyhle překvapení spíše otravují, nebaví jí hledat dobrodružství a naopak jí to spíše hodně vadí.

---

"Mno, taky je možné, že to ten někdo nemusel správně vypočítat, nebo to mohlo být k něčemu jinému. Všichni tvrdí, že dostat se do jeskyně je otázka na půl roku. Pokud tomu tak je, nedává smysl, proč by to u sebe měl. Očekávala bych, že se tam v prváku už dostali a vyřešili to, ne?" zeptá se jí poklidně, ale nechá to na ní.

Poté si posbírá vše a zmizne.

Selma se usmála: Aha, tak to byste drakonštinu ještě asi neměli potřebovat, ale fakt ji pak budete potřebovat a hodně vám to ve škole pomůže. Víc ale neřeknu, abych vám nekazila překvapení.

---

"No on někomu vypadl z kapsy, když se kluci rvali. Nevypadalo to jako past nebo něco takového, ale máš pravdu. Chtělo by to jistotu," souhlasila nakonec Panenka než odešla pryč.

Eriku teda svůj kámen půjčil Roland, Justýna a nakonec i Panenka, možná i Anna než odešla s Justýnou pryč.

Elisa dopočítala příklady a taky šla pryč.

Na to zdali se tam dokáží či nedokáží dostat jen pokrčí rameny. Nijak zvlášť jí to netrápilo a navíc byla toho názoru, že pokud by hodně chtěli, tak si způsob najdou. Bylo na ní znát, že jí to dobrodružství zase až tak nezajímá, ale že pomoc ostatním neodmítne.

"Asi tak nějak všechny?" utrousí klidně a neurčitě.
"Tedy nevím zdali potom nepokračují nějaké další. Ale ty co přinesla Panenka jsme dali dohromady během chvíle" oznámí prostě.

---

"Kdybych byla v matematice tak dobrá, tak se jí asi nedoučuji ve svém volném čase, že?" dodá ironicky a zašklebí se na ní.
"Jen podotýkám, že pokud to nalezené číslo někdo napsal záměrně blbě, tak už další pokus mít nebudeme. Ta kytka je tu jenom jedna... To je zkrátka fakt" oznámí jí prostě a dál si řeší své příklady. Když se Panenka opět vydá někam do háje, jen si povzdechne a pronese cosi o tom, že by občas mohla taky dělat něco užitečného.

Kdyby se nikdo nepřihlásil, tak by s Annou šla, ale tím, že se přihlásila Justýna, tak jen pokývla, pousmála se a dopočítala si své příklady. Erikovi poděkuje, že je hodný, ale že by si ten svůj ráda ponechala, kdyby potřebovala někoho léčit, nebo tak. A navíc, že chce sama trénovat, aby té síly měla víc.

Když jí Roland doporučí, aby si ona tu knihu přečetla, tak na něj překvapeně pohlédne, proč zrovna ona to má číst celé včetně nudných pasáží, poté ale kývne.
"Tak mi ji večer nech doma, podívám se na to" utrousí s klidem a jen co dopočítá, tak se zvedne a zamíří za Markem, aby jí zkontroloval výsledky a dal jí další příklady.

"Tak to je taky rozumný přístup. Navíc si myslím, že většina z vás se tam ještě nedokáže dostat," odpoví Selma Elise ohledně jeskyně.

"Můžu vědět, které hádanky máte vyřešené?" zeptala se zvědavě.

---

Začala obědová přestávka a všichni ocenili, že jim Elisa nachystala svačinu a tak mohou strávit tento čas jinak než přípravou oběda. Navíc ta svačina obsahovala spoustu ovoce a zeleniny, takže je docela osvěžující, což je v těchto úmorných parnech úžasné. Ještě kdyby tady měli tak ten čaj, co už si jednou vařili, byl docela osvěžující i když byl teplý.

Když si Elisa vzala papíry a počítá, tak to nikdo nijak nekomentuje, teda kromě Panenky, která se trochu ušklíbla. Když vidí, že je to matika, tak jí navrhla: "Když jsi tak dobrá v matice a nevěříš mi, že mám výsledek, tak ti donesu zadání a můžeš to přepočítat, nebo si to můžeme nechat od někoho přepočítat..." a pokud nebude mít nikdo nic proti, tak jde pro to. Do nějakého váčku si dává psací potřeby a papír a dívá se na to trochu nejistě. Asi se bojí, že by se to mohlo namočit. Všiml si toho Roland a půjčil jí svůj tubus na papíry. Jednak je vodotěsný a pak má na sobě popruhy.

Anna se zeptala, jestli s ní teda někdo půjde. Nejsou na to zvyklí a tak nastala trapná chvilka, kdy se po sobě dívali a nesměle nabízeli, že kdyby nikdo nikdo nechtěl, tak s ní půjdou. Rozřešila to Justýna, která prohlásila, že s ní půjde.

Než ale odešly, tak se Erik zeptal, jestli by mu nepůjčily své kamínky na ukládání energie, že by zkusil vydělat nějaké rea. O to požádal i ostatní s tím, že by jich chtěl zkusit co nejvíc nabít a vyměnit za prázdné a k tomu rea.

Roland zase prohlásil, že zkusí o této přestávce přečíst tu knížku a večer by jim z toho udělal takový výcuc, aby to nemuseli všichni číst i když aspoň Elise to doporučuje přečíst včetně těch nudných míst.