Barevná srdce (42 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Fúúú... krutý osud potkal tohoto nešťastníka" poviem hladiac na kostru a s rukou položenou na hlavici meča.
"ostaň!" Prikážem Akbarovi a zabránim mu tak aby sa vrhol na hromadu chutných kostí.

preletím očami po misntosti a pustím sa do jej bližšieho preskúmavania,ale ku kostre sa nepribližujem

Jak vstupujete do otevřených dveří, máte pocit, že v místnosti je světlo. Hned vám ale dochází, že to bude jen dojem po pobytu v neobvyklé tmě stávající místnosti.
Světla pochodní tak stačí, aby jste v dálce, poblíž J zdi viděli na podlaze něco světlého, skoro bílého. Proud světla z lucerny, ihned zamířený tím směrem, dopadl na ležící kostru. Nehybná kostra je silným napnutým řetězem připoutána k J stěně. Její natažené paže se téměř dotýkají nevelkých předmětů na podlaze před ní.

Ihned jste se zarazili ve střehu a rychle prohlížíte svoje nové okolí. Vlevo, u SZ rohu místnosti jsou dlaždice podlahy pokryté jakousi skvrnou. Ovál s nepravidelnými okraji má kolem půl sáhu v průměru a tmavou, snad fialovou barvu.
S pohledem upřeným zpět na kostru jste udělali jeden až dva nepatrné ale opatrné krůčky, a pak jako na povel otočili zraky na psa. Ten klidně stojí a možná kupodivu nejeví žádné známky strachu nebo neklidu. Když se znovu zahledíte na kostru, uvědomíte si, co vám připadá neobvyklé.

Z očních důlků nejde zlá rudá zář, typická pro nemrtvé. Není v nich ani klidné bílé světlo jako u kostlivce obsluhujícího u stolu postavy z obrazů. Důlky v lebce jsou tmavé, tak jak by u mrtvé kostry asi měly být.

Do ticha se ozývá jen praskání plamenů pochodní. V soustředění pohlížením na podivný objev jste skoro přeslechli tiché klapnutí zámku. Dveře, které jste předtím ztěžka otevřeli ve dvou, se za vámi nyní samy zavřely.

A12: (mapy)
Místnost je obdélná zhruba 12 sáhů široká a dobrých 14 sáhů dlouhá. Strop je vyložen našedlými kamennými dlaždicemi, asi na dvě dlaně velkými čtverci, přibližně čtyři sáhy vysoko nad podlahou. Tu tvoří podobné dlaždice, jen čtverce jsou půlsáhové.
Zdi jsou z hlazených cihel. Jejich tmavohnědá barva zvýrazňuje vyčnívající světlejší desku v zadní části J stěny. Deska vysoká jednu stopu a skoro dvě stopy široká je do zdi zasazena těsně nad polovinou výšky místnosti.

Žádná okna ve zdech nejsou, přesto v místnosti není úplná tma.
Hned ode dveří tak zaujme kostra ležící vzadu na podlaze u J stěny pod místem s deskou. Kostru kolem pasu obepíná obruč upevněná silným řetězem ke kovovému oku. To je zapuštěno do J stěny, jeden sáh nad podlahou, pod světlou deskou. Řetěz je napnutý téměř do přímky. Natažené paže kostry míří do místnosti. Kousek od konečků prstů stojí na podlaze pohár a vedle něj leží nevelká miska.

Oddechnu si. Nakonec se mé nejchmurnější vize nenaplní a my v téhle místnosti bídně nezhyneme. Možná že až v té další. Zaženu rodící se naději do nejzazšího kouta své duše a jako poslední, a bez komentářů, nakráčím náležitě ostražitě do další místnosti hned v patách mých spoluzatracenců.

Když Tark poodstoupí, pevně sevřu v ruce válečné kladivo a s lampou před sebou projdu otevřenými dveřmi do další místnosti.
"Doufám, že nás tam čeká výčep!" zabručím dychtivě.

Dobrá práce
řeknu k Elienaii a kejvnu hlavou, po tom co se nám povede pootevřít dveře do další místnosti.
Kousek poodstoupim a čekám, na to tam vkročí Gwarg a hned po něm Danod.
Když tam vlezou tyhle dva, tak to tam už muž taky
pomyslim si a du s malinkym spožděnim za nima do další místnosti. Hned za dveřma v místnosti se zastavim a udělám malej krůček stranou, abych se neplet dalším co pudou za mnou.

"Dobrá práce" pochválim spoločníkov.
Popoženiem psa a vstúpim do mísnosti za mistrem trpaslíkem.

"Oh.." obdivně kývnu hlavou, "..silná paní, Elienai. Jestli se jednou dostaneme živi a zdrávi z tohoto proklatého hrádku, můžete mě vyzvat na souboj v páce." zazubím se a několikrát zacvičím lucernou v ruce, jako bych posiloval s železnou činkou.

"Drží ty dveře, nebo je musíte stále držet? Mám je vzpříčit? Jinak mě pusťte vpřed, zjistím, jestli tam na nás nečeká nějaké nebezpečí!"

Zvětšující se otvor zůstává tmavý. Přinejmenším poblíž dveří asi není nic, co by se chystalo zaútočit.

Nasvědčuje tomu i klidný postoj Danodova psa.

Sledujete jak Elienai s Tarkem vší silou tlačí do dveří, které se pomaloučku otevírají, kupodivu bez jakéhokoliv zvuku.

Dobře si vzpomínáte na některé z předchozích dveří, které, byť otevírané zcela lehce, vydávaly silný hluk a rámus.
Jakási záhada nepatrná ve srovnání s jinými na tomto podivném místě, Starém Hrádku.

tech
Na nástěnku jsem umístil první verzi popisu děje v předchozích místnostech.

Připomínky mi zasílejte, prosím, do pošty.

"Jak je libo.." převezmu lucernu od elfí dívky a ustoupím kousek stranou, aby Tark s Elienai měli dostatek prostoru.

"Možná budeme muset ještě jednou prohledat zbytek místnosti. Třeba jsme ten klíček někde přehlédli."

Neváhám a hned pomužu Elienaii¨zatlačit vší silou do dveří,
jestli sem sám lehounce pootevřel dveře, je fakt že ve dvou by nám to mohlo jít líp.
V duchu se utvrzuju v jednání a tlačim co mužu.
Jestli s tim nehnem, tak bych zkusil třeba potom strčit něco do tý škvírky,
hlesnu ještě a už jen tlačim.

"Je tu škvíra," natáhnu ruku s lucernou k trpaslíkovi: "Drž, prosím. My se do nich opřeme oba současně," vyzvu Tarka a taky se hned do dveří vší silou opřu. Otevírají se od nás, to už je mi jasné, jen jsme to asi zkoušeli moc malou silou... No a jestli to nezabere, pustíme k nim někoho silnějšího.

Elenai posvítila lucernou k levé zárubni.
Gwarg, stále s rukou na klice, učinil krok bokem a s ostatními sleduje Elenai a Tarka, jak dveře prohlížejí.

Po Gwar­go­vých slo­vech se nej­pr­ve pod­vě­do­mě do­tkne­te svých kapes, ale ihned si vzpo­me­ne­te, že každý z na­le­ze­ných klíč­ků se v zámku svých dveří sám oto­čil a potom zmi­zel.

tech
Pokusím se zpracovat nějaký popis, jak družina procházela předchozí místnosti. Následně bych ho umístil na nástěnku.
Dejte mi čas několik dní. Do konce května (letošního) mohu přislíbit, ale vynasnažím se, aby to bylo dříve.

"U všech Stínů!" zavrčím a otočím se k ostatním. "Hádám, že musíme najít ještě klíček." zachmuřím se a pohlédnu do černé temnoty v místnosti.
"Máte někdo nějaký z předchozích místností? Možná jsou zámky stejné. Zkuste prohledat kapsy!" s tím sám začnu prohlížet své kapsy a vak.

Danod Moross 18. května 2012 16:27
//Jistě pomůže Pán jeskyně.

// sem natom ještě "hůř?" :D, sem v první místnosti tohoto dobrodružství jako ty