Barevná srdce (44 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Pohlížíte na dveře.
Dřevěné, pobité svislými železnými pláty vypadají docela bytelně. Pláty jsou na jednu dlaň široké a přiléhají těsně jeden ke druhému.

Naranu přistoupil ke dveřím a pozvedl ruku s klikou. Pak ale ucukl a napřáhl svoji hůl. Strčil s ní doprostřed dveří, připravený nějak zareagovat na cokoliv nezvyklého.
Ozval se zvuk nárazu pevného dřeva do kovu, ale nic jiného se nestalo.

"Krtek v díře!" vykřiknu nadšeně, když Naranu vytáhne kliku. "Možná přeci jen bídně nezhynem zde v temnotě. Snad ještě zasednem jednoho dne ve výčepu a budem pít až do rána! Kladiva a kovadliny!" halekám vítězoslavně.

"Pojďme!" souhlasím a vydávám se s ostatními na druhou stranu ke dveřím.

Chvily se vitezne divam na kliku ve sve ruce, pote kratky pohled smerem ke dverim a rozhodne vyrazim energetickym krokem smer dvere za Tarkem. Pane Tarku obavam se, ze ta deska, kterou zcela opravnene povazujete za stit, neni stitem nybrz soucast, pravdepodobne jakehosi ... mechanizmu ? mozna... to je jedno, ale i tak by bylo v nasem zajmu tento predmet neznicit. alespon dokud nezjistime k cemu slouzi. .
Paklize dojdeme ke dverim tak se pokusim vsunout kliku na jeji misto, kdyz se uprostred pohybu zarazim, klika je tak 40 cm ode dveri, hlavou mi totiz projede vzpominka, kamen mizici pred oknem, nahle nasledovan predstavou kliky menici se na prach pred dvermi. Ucuknu rukou a strcim holi do dveri, jenom male stouchnuti, a sem pripraven odhodit hul kdyby se neco zvrhlo.

Když po delší době zjišťuju, že se všichni věnujou průzkumu oné díry v zemi, usoudim že další pokusi holt nejsou potřeba a nalezenou věc určuju jako štít. Ale protože ho nepotřebuju momentálně a akorát by se moh zatim jen plést, pověsim ho na meč a lehce přitáhnu jeden z pásků (ten co se za něj drží) abych ho hned nestratil a du se podivat, co že to tam maj.
No sláva !!
zvolám radostně, když vidim konečně něco, co by mohlo bejt tady k užitku, protože sice muj nález mě taky potěšil, ale nic neřešil.
Tenhle nález snad hne s našim postupem
na chvilku se zadumám a pohlídnu, jako asi i ostatní k onu místu, kde sou dveře na který ani kouzlo nezabralo a hned vyzvu skupinu, aby sme šli hned vyzkoušet, jestli je nám ona klika něco platná.
no tak naco čekáme, berem světlo a všechno co sme tu našli a deme zkusit, jestli sme měli štěstí na naší straně.
S tim vyrážim směrem, kde sem marně zkoušel kouzlit a s loučí v ruce dělám i jako by navíděcí bod, pro ty kteří nevědí kam se vydat.

Se zatajeným dechem pozorujete Naranua, jak rukou zalovil v otvoru. Po krátké chvilce se jeho ruka vysunula zpět a sevřené prsty se natáhly.

Váš dech se uvolnil, když jste na jeho natažené dlani spatřili nevelkou železnou kliku. Její povrch je zcela bez rezu, čistý a matně se leskne.

Naranu se opřel o hůl v druhé ruce, hbitě se postavil a všichni jste pohlédli do temnoty směrem k V stěně, někam tam, kde klika snad pomůže otevřít dveře k další cestě.

Vejdu na místo kde stál Gwarg a kriticky si prohlédnu místo kam hodlám strkat své končetiny. Nejprve holí skusím jemně ťuknout na dno, nebo na věc co je na dně, když neuslyším žádný zvuk, který by signalizoval, že třeba něco přeřízlo hůl, tak si lehnu na zem a pokusím se záhadnou věc vytáhnout.

Naranu přikročil k otvoru a mírně se sehnul, aby si prohlédl ústí otvoru a rozmyslel, jestli zkusí použít svoji hůl nebo vleže, jako předtím trpaslík, dosáhne rukou přece jen kousek dál.

"Ale jistě, pane Naranu." kývnu hlavou. "Není tam nic co by kousalo. Nemusíte mít strach."
Ustoupím kousek stranou, aby měl Naranu dostatek prostoru. S napětím čekám, co vytáhne.

Kdyby k tomu byl i nějaký meč, i si to prozatim nechám, určitě to je štít.
Pomyslim si po vyzkoušení desky
ale raději to vyzkoušim
řeknu si ještě polohlasně a rozhlídnu se po ostatních, kdo nemá zrovna co na práci.
Může mi někdo na chvilku s něčim pomoci?
zeptám se a koukám po těch , kdo se nezabejvaj lovením čehosi z díry. Jen tak letmo prohodim k těm dvoum co lověj.
možná že vám na chvilinku uhnu se světlem tak se ničeho nelekejte, jen si chci něco ověřit.
Pak už se ale věnuju zbytku skupiny a čekám, kdo že se mi muže chvilku věnovat.

//pls jen takovej dotaz, jak je to s věcma, prakticky sem nahej a nevim jestli sem si moh dokoupit věci, jakoby před dobrodružstvim

Gwarg vytáhl ruku z otvoru a zvolna se zvedl. Potom, ukazuje k pravé části otvoru, říká Naranuovi:
"Úplně vzadu, trochu se to leskne."

Kdyz vidim, jak se muj spolecnik pokousi vylovit cosi z otvoru, polozim mu ruku na rameno a prohlasim Pane Gvargu paklize dovolite, zhostim se ukonu v loveni cehosy, preci jen, vase... velikostni indispozice hraje proti vam. Hmm doufam, ze to nebude past na hloupe dobrodruhy bleskne mi hlavou

Chvíli sledujete Tarka, jak zkoumá nalezenou desku a zkouší si ji jako nějaký štít.

Jak si postupně uvědomujete, že desku jako kliku určitě nepoužijete, vrací se vaše pozornost k trpaslíkovi, který se snaží vytáhnout z otvoru něco dalšího.

Jeho slova to vzápětí potvrzují.

Když se starý muž zasměje, ušklíbnu se a zabručím:"U všech Stínů! Mám moc rozložitá ramena. Něco tam je, ale nemůžu to nahrábnout."

Vytáhnu ruku, podrbu se na hlavě a přemýšlím, čím to dostat ven. Možná to zatím někdo vytáhne...

Pozoruji to, jak Gvarg skoumá nalezenou desku, po tom co ji odloží a začne se sklánět ke schránce, že ji prozkoumá dál rukou, přistoupim k desce a vemu ji do rrukou.
Pokud to nebude někoumu vadit, trochu si prohlídnu tu desku, vypadá to docela jako štít, sice ho nepotřebuju, ale jeden nikdy neví.
Louč položim na zem vedle desky, ke které sem došel, kleknu si na zem a vemu desku do rukou.
Sem hned nad loučí, takže dobře vidim na desku a tak si ji mužu pořádně prohlídnout. Hned jak si ji prohlídnu ji zkoušim použít
ty pásky tam přeci nejsou jen tak pro nic za nic
a už tam šteluju ruku.
Po chvíli co prozkoumám a i vyzkoušim desku si povšimnu že Gwarg nejspíš něco našel, protože se tak nějak podival po más v okolí, což mě okamžitě odpoutá od další činosti a začnu se věnovat Gwargovi.
Copak je Gwargu, něco si našel a nebo nedosáhneš pořádně na dno
a zasměju se. pak už jen čekám na odpověď.

Gwarg ještě doříkával svoje slova a už si přilehl na podlahu k otvoru a zasunul ruku co nejdále.
Chvílí tam zřejmě šmátrá a potom natočil hlavu a jeho pohled se vrátil k vám ostatním.

"Ha!" usměji se. "Další krtek v díře!" ukáži k pravému koutu tajné schránky. Zřejmě jsem tam ještě něco zahlédl, protože se hned pro cosi natahuji.

tech
Budu až do pondělí mimo dosah i-netu.

Přeji vám hezké dny, dívkám a ženám příjemný měkký polštářek a mužům pevnou ruku.

Otáčím desku dokola a zachmuřený si ji prohlížím. Klouby prstů zkusím jemně zaklepat, ve snaze vyzkoušet ten podivný materiál.
"Nějaký podivný štít?" kroutím hlavou a ohmatávám válcové výstupky po stranách. "K čemu je tohle? Hmrr..zase nějaká čertovina!" krabatím nos.

"Ale klika nikde. A klíč už vůbec ne." zavrtím hlavou. Desku odložím stranou na podlahu a mávnu na elfí dívku:"Paní Elienai, posviťte prosím to lampou víc sem, zkusím to ještě prošmátrat."

Z rozevřeného otvoru ve zdi nic nevyběhlo a zřejmě tam ani nic nečíhá na neopatrnou ruku, která by sáhla dovnitř.
Gwarg se sehnul, cosi nahmátl a vytáhl ven.

Nejprve se objevil okraj jakéhosi plochého předmětu. V dalším okamžiku vidíte, že trpaslík v ruce drží a zvedá obdélnou desku, přibližně půl sáhu širokou a dobře třičtvrti sáhu dlouhou. V proudu světla z lucerny se povrch desky cínově leskne. Kousek od rohů trčí na delších stranách krátké válečkové výstupky. Uprostřed jedné kratší strany je půlkruhové očko, kterým by lehce prošel silný palec dospělého muže.

Jak trpaslík deskou v ruce otočil, zarazí vás nezvyklá lehkost jeho pohybu, jakoby deska téměř nic nevážila. Hned ale pohlížíte na dva pásy, které jsou na této straně přichycené k desce. Jeden, trochu větší, připomíná popruh ze silné tmavé kůže. Podle rozměru by se jím mohla obepnout paže. Druhý pás je o něco menší. Při otáčení deskou drží tvar, asi je pevný, a zdá se, že ze stejného materiálu jako celá deska. Válečkové výstupky jsou k povrchu desky pevně přichycené a zajištěné pásky z černého kovu. I tato strana desky má ve světle matný cínový lesk.
viz Mapy: Deska

*Žeby?* Zvědavě se vydám za ostatními. Cestou překontroluji okenice lucerny, které mají být zavřené až na jednu stranu a tak vydávat koncentrované světlo daným směrem.
Pomalu už jsem se vzdala. Dosud se nám nedařilo nic objevit, až teď snad svitla naděje. Snad.
Nechci být ale předčasně optimistická, tak svou náladu držím na uzdě. Třeba nenašli vůbec nic podstatného.
Dojdu až ke stěně a posvítím lucernou do dutiny.