Barevná srdce (47 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Belmorg následovaný o několik kroků zpět Naranuem se pomalu blíží ke dvojici u V zdi.

"Jo...ještě kousek blíž..." snažím se nahlédnout do dutiny, když ji Tark osvětluje loučí. Plápolající oheň a tančící stíny to ovšem znesnadňují.
"Snad tam není nic, co by kousalo!" ušklíbnu se a chystám se šáhnout dovntiř rukou.

Tark s Gwargem jsou u V zdi, asi sáh na J ode dveří. Rozeznáváte světlou skvrnu pochodně v tarkově ruce a slyšíte, jak se oba domlouvají o nějakém nálezu.

Belmorg se zapálenou pochodní v ruce pomalu míří středem místnosti k nim.

Naranu se vrátil ke své pochodni ležící na podlaze. Přizvedl ji levou rukou, uhasil ji rychlým přišlápnutím a opatrnými kroky následuje Belmorga či spíše slabou zář jeho pochodně. Jeho samotného jenom tuší, sem tam zahlédne na pozadí tarkovy pochodně jeho neyřetelný obrys. Svoji hůl v pravé ruce napřahuje dolů před sebe, aby nenarazil na nějakou překážku u podlahy.

Elienai s lucernou nadále stojí v SZ rohu místnosti.

Sehnu se ke Gwargovi a loučí osvětlim tu dutinu co oběvil
Stačí tolik světla?
Optám se ho a čekám co odpoví nebo co udělá.
Snad tam bude něco užitečnějšího než sem našel já a pomuže nám to se dostat se odsud nebo nás to alespoň přiblíží k úspěchu.
Dodám ještě k věci svůj názor a celý netrpělivý čekám na vísledek oběvu dutiny.

// sry za chyby co tam nejspíš sou, píšu s horečkou a nezvládám myslet :(

"Cha! Krtek v díře!" usměji se vítězoslavně. "Nějaká skrýš zdá se. Pane Tarku, pojďte blíž s tou pochodní." ukazuji místo ve zdi, ve světle louče lze spatřit jakousi dutinu.

Tarku co jsi to našel? a vykročím směrem k němu... Možná by nám to mohlo nějak pomoci pravím s nadějí v hlase....

Zaslechnu jak na nás Belmorg volá, že má nápad a hned nám ho i nahlas přednes. Jen se tiše zasměju.
Belmorgu, to hledání ti hned mužu zkrátit, dveře sou magicky zamčený, už sem se o tom přesvědčil.
Odpovim mu a začnu se smát, je to smích zoufalce, co pomalu stzrácí hlavu, protože je ve tmě už docela dlouho a východisko zatim žádný. Jediná zatim jeho naděje se upíná na Gwarga a jeho zmačknutí kamene, které by mohlo znamenat pokračování z tohodle temného místa.

Na chvíli popřemýšlím co řekl Naranu a povídám... Jestli mu vadí sluneční světlo tak vyhodíme střechu do povětří ne? pronesu s výrazem šíleného pyromana. I když to by asi nebyl moc dobrý nápad jelikož by se nám mohla střecha sesunout na hlavu a to by nebylo dobré... na chvíli se odmlčím a přemýšlím. Jak z této podivné situace...Moc toho nenaděláme silný zdroj světla ho jen posílí a mi na tom budeme hůř... Musí tu být někde tajné dveře, ale kde mechanický zámek nenajdu ale magický ano Hej bando mám nápad... zvolám a na chvilku se pro dramatičnost odmlčím, Mohl bych se pokusit najít zdroje aktivní magické energie která vyzařuje z magicky ovlivňovaných předmětů jako jsou třeba magicky uzamčené dveře a jinése zájmem čekám na reakci okolí (mluvím tak hlasitě aby mě slyšely všichni)

Se sílícím hlasem náhle prohlásím Ano ANO je to již zcela jasssné. Spíše instiktivně prolétnu pohledem body zapálených pochodní. Pak prohlásím hlasem silným. Přátelé ! Možná jsme dosáhly úspěchu při získání čeho si. Na chvíli ztichnu pak hlasem tipu jen tak mimochodem dodam : ehm co je ta věc co držíte ? no nevadí. pak pokračuji jako bych se na nic neptal AVŠAK obávám se že jsme ohroženi silami mnohem mocnějšími, strašlivějšími a možná i krvežíznivějšími než-li bylo to pouhé ano POUHÉ slizké něco. Začnu dělat rukama až přehnaně velká gesta ZDE ! V této místnosti ! Cítím přítomnost zlých duchů ! Avšak nemějte obavy ! Zatím se nás to nechce zbavit, touží to po něčem co jsme si přinesli s sebou ! Ptáte se co to jest? Pohleďte, světlo našich loučí sotva pronikne tmou, NE tmou ale tělem ducha, požírače světla, ducha věčné temnoty ! Ve víru nadšení mávnu rukou směrem k lucerně Ale proč pase po loučích nikoliv po lucerně netuším, leč bylo by moudré produkovat co nejméně světla, ať duch nesílí. Doufejme že nalezneme východ z těchto lovišť co nejdříve ! dohovořím a vydám se uhasit odloženou pochodeň a poté ke šťastným nálezcům toho čehosi. HMM duch temnoty ? To jest stvoření nevyzpytatelné, pokouší se uvrhnout svět do tmy, avšak stejně jako se noc bojí dne, duch se bojí světla jež vrhá mocný sluneční orb, jež při svém východu svět zalije sluncem a temnotu zažene zpět do hlubin pekelných. vzpomenu si na slova svého mistra/učitele/předchůdce.

Slyšíte, jak dvojice vedle dveří se domlouvá o nějakém mačkání. Možná tam něco objevili.

Naranu položil zapálenou pochodeň na podlahu, zřejmě něco zkouší.

Belmorg také zapálil jednu svoji pochodeň a rozhoduje se, kam vyrazí.

Rozhlédnu se po místnosti a vidím slabé světlo čtyř pochodní. Vytáhnu svojí a podpálím jí alespoň nějaké světlo... když vtom uslyším hlas... na nic nečekám a vydám se ke dvoum ze čtyř pochodní které svítí blízko sebe...

// zdravim nového hráče, určitě se tu rychle usadíš, místa je tu dost :D

něco se děje, něco se děje !!!
Hrne se mi hlavou jako laviny, nevim jestli radostí nebo strachy z toho co bude následovat.
Udělám rychle krok zpět, pochoděň namířim rovnou na pohybující se kameny a čekám co bude dál. Po chvíli, když se všechno dohejbe a dopřesouvá přistoupim opět blýž a opatrně prozkoumám otvor co vznik a vtom mi něco svim leskem v plameni louče uhodí do očí, né svou mohutnou září, ale snad nadějí, který ten předmět či cotoje ssebou přináší.
Nečekám ani chvilinku a sáhnu po něm, uchopim ho a rychle ho vytáhnu ven.
Hele něco mám
zakřičim na celou jeskyni a pevně svírám věc v ruce. Pak začnu věc prohlížet a skoumat ve světle louče.

Zadumaně těkám očima po ve tmě tonoucí místnosti a mumlam si pro sebe zvláštní zvláštní, lucerna, pochodeň a přesto světla co by se do chýše vešlo ... Ještě zadumaněji pozoruju proužek světla lucerny jak se ztrácí ve tmě. Vskutku, skoro to vypadá jako,.. ne to by nebylo dobré musím se ujistit. Z torny vyštrachám pochodeň a zapálím ji, v své zahloubanosti nevnímám dění kolem mačkání kamenů, pochodeň opatrně položím na zem, aby plamen nepohasl a pozpátku pomálu odcouvám a přitom pozoruji plamen pochodně. Couvám dokud vidím plamen. Instinktivně sevřu svou hůl.

--------------------------------------------
Jinak zdravím všechny, doufam že se tu rychle usadím ;)

"Tady ten kámen je hladší než ostatní. A je v něm důlek. Podívejte se, pane Tarku." ukazuji na jeden kámen asi stopu nad zemí. "To nebude jen tak."

"Zmáčknout?" podivím se. "No, stejně nám asi nic jiného nezbývá." pokrčím rameny.
Kousek odsoupím, povolím jeden řemínek a sejmu nejdříve štít ze zad. Pak otočím své válečné kladivo a topůrkem zkusím na kámen zatlačit. Při tom se kryju za štítem.

// Zdravím všechny ve spolek :)

Cos tam našel
sehnu se k Gwargovi a loučí posvítím na místo , která Gwarg sleduje
já sem tu oběvil docela odlišnej kámen ve zdi s ďůlkem uprostřed. Zkusim to zmáčknout, co to je a ty zkus zase zmáčknout ten u tebe, snad se nic nestane.
sem dost opatrnej a tak kámen nezmáčknu rukou, ale druhym koncem louče, už jen pro to že ďůlek je jako stvořenej pro louč a čekám co se stane a taky sleduju Gwarga a reakci na to co udělá jeho zmačknutí pločky kamene.

tech
Budu příští týden mimo dosah i-netu.

Přeji vám hezké dny.

"Pcha!" ušklíbnu se. "Tady bych se ničemu nedivil. Zatracený hrádek. Samé čáry a kouzla! Tfuj!" znovu se ušklíbnu, snad i lehce otřesu, možná odporem, možná bázní, možná obojím dohromady. "Kovadliny a kladiva!" zaburácím.

"Máte pravdu pane Tarku. Pojďme hledat dál, dokud máme světlo naděje. Až bude pouze tma, budeme moci sedět jako krtci pod zemí a rozjímat nad naším osudem."
Pokračuji společně s Tarkem v prohledávání zdí.

Podle stojícího světla lucerny se Elienai zastavila poblíž SZ rohu místnosti.

Tark s Gwargem se vrátili ke dveřím a začali prohlížet stěnu směrem k JV rohu místnosti.

No nic, jestli že tady nic neni, třeba bude dál, přeci sme se nedostali do nějaký krabice bez východu.
Řeknu po tom co sme prošli jednu stěnu a bohužel nic nenašli. Myšlenka v rohu na sliz kterej tam na nás předtim číhal evidentně s Gwargem hodně zacloumala, ale naštěstí se už nic podobného neopakovalo.
Elenai je nejspíš tak zabraná do průzkumu, že se uplně zapoměla s námi bavit, nu což, snad to bude k něčemu dobrý.
Loučí projedu celej roh , abych se přesvědčil, že tam opravdu nic neni, otočim se ke Gwargovi
vypadá to, že mužem nerušeně pokraovat v dalšim průzkumu.
S tim se otočim a pamalu pokračuju v osahávání a zkoumání další stěny od podlahy až tam kam dosáhnu a světlo louče dosvítí.