Kráter (130 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Ja som vedel že je to hlúpy nápad..Vypadnime!Zakričím v slabšej panike a hneď sa tlačím k východu a všetkých predomnou tlačím tiež:
Nezdržiavajme sa!

Nahlašte své akce a proveďte příslušné hody.

Bestie se ohnala po barbarovi a několikrát naprázdno zacvakala svými ostrými zuby.
Překvapený Trorn Silvidianský se dokázal nečekanému útoku vyhnout, kryje se za lucernou jako za štítem, jedinou poslední ochranou mezi ním a hrozivou tlamou na dlouhém krku.

Bestie neustává a dál se po barbarovi zuřivě natahuje.

Omlouvám se za zpoždění, byl jsem mimo domov a net. Jinak přeju taky šťastnej novej rok. První hod je na past, druhej(a třetí) na obranu.

Přeji všem, aby jste šťastně vstoupili do Nového roku a dařilo se Vám i všechny následující dny.

"Ssssss..chrrrr..grrrr...."

Jako opařeni jste sebou trhli. Tohle nebyla žádná šalba, žádná slyšina. Bylo to...je to tak skutečné, nervy drásající, tak blízko.

"Aááááááá...." zapištěl Rudi a v panice odskakuje co nejdál od studny. Arion vytřeštil oči a svalil se na záda, rychle se však snaží vyhrabat zpět na nohy a odvalit se někam stranou. Pjotr sebou trhl, prudce ustoupil vzad a tasil nalezený meč, modré žilky uvnitř zvláštního kovu se jasně rozzářily.
Barbar Trorn Silvidianský také překvapeně ustupuje, lucernu drží před sebou jako štít a nevěřícně sleduje dlouhý šupinatý krk, který se tak náhle vynořil z černoty hloubi studny.
Na konci silného krku na Vás podrážděně shlíží protáhlá hlava, podobná ještěří. Rozeklaný jazyk se kmitá vzduchem a protahuje se skrze hrozivé mordy té bestie.

Svýma žlutýma očima se nenávistně podívala na barbara a s hrůzným zavrčením se po něm vymrštila.

(Viz Mapy: ilustrace Hlava bestie)

Trochu se mi uleví, když se ze studny ozve šplouchnutí a zasyčení - naštěstí nebudeme muset procházet další podlaží tohoto podivného podzemí, kde se nepřátelé zjevují jak chtějí a mohou se měnit v různé předměty. Navíc ta zima, kterou silně pociťuji i já.

V tichosti čekám až se ostatní rozhoupou a opustí tuhle místnost, kde asi nic užitečného neobjevíme. Ještě jedna místnost a možná se dostanem zpět, říkám sám sobě, abych se trochu povzbudil...

Spolu s ostatními koukám do studny a snažím se odhadnout hloubku či spatřit nějaký boční tunel. "Nevypadá to tady na to, že by se do ní někdo spouštěl. Teď už nám nezbývá nic jiného, než se vydat tam, kam se nám vůbec nechce..." Pochmurně zakroutím hlavou.

Při vystrašených slovech Rudiho se s kuší v ruce otočím, pozorujíce, jestli neslyšel i něco jiného než žblunknutí louče.

Soustředěně se dívám dolů a pak se otřesu zimou jako kdybych se dotkl ledové hladiny vody až na dně. Pak, když se ozve Rudi, přísně se na něj podívám a řeknu: "Co by to mělo být, pochodeň spadla do vody, tak to žbluňklo."

"Co..co to bylo?" Rudi náhle vytřeští oči a trhne sebou. "Sss..lyšeli ste to?" polkne a ustoupil o další krok vzad, dál od studny.

Trorn zapálil pochodeň a ruku, kterou ji drží, předpažil před sebe přímo nad otvor studny.
Barbar ještě chvíli pozoruje, jak se plamen zvětšuje a pak pochodeň upustí.

Plápolající pochodeň se za letu několikrát otočila, než se zasyčením žbluňkla do vody.
Tak, studna vyschlá rozhodně tedy není...

Hloubku k vodní hladině odhadujete na patnáct, možná dvacet sáhů.

Mlčky hledím do studny, dolů to tmy. Trornovi uhnu trochu opožděně a pak dál zírám do tmavé díry. Stojím na samém okraji a nakláním se jako kdybych tam dole něco hledal.

Beru si od Žabikucha pochodeň, pak ji zapaluji a vhazuji do studně.

Chvilku šmátrám ve vaku.
"Pochodně mám dvě. Na tady máš jednu." a podávám barbarovi jednu pochodeň.

"Máte někdo pochodeň? Nebo popřípadě kus nějakýho hadru - mohli bysme ho trochu namočit v oleji a hodit dovnitř." Říkám, ale neustále pozorně sleduji hladinu.

"...pffff....to je hloubka..." vydechne Rudi a o malý krok ustoupí vzad, zřejmě ze strachu, aby do studny nespadl.

Vysoký barbar Trorn Silvidianský, zachumlaný do své vínové róby, přistupuje k okraji studny a osvětluje její tmavé útroby lucernou.

Kam lampa do svítí, jsou vidět jen hrbolaté svislé stěny. Vodní hladina není vidět, ale podle zdejší vlhkosti lze soudit, že studna vyschlá nebude.

"Uhněte stranou," říkám a jdu k díře podívat se kam vede.

Rudi se také pomalu přišoural k okraji díry a postavil se vedle Pjotra.
"...pffff....tudy se ven nedostanem...chcípnem tady..."

Rozhlížíte se po chladné a vlhké místnosti, ale kromě díry, která zřejmě slouží jako studna, zde nic jiného, co by Vám snad mohlo pomoci, nevidíte.

Díra má v průměru dobrý sáh, je hrubě vykopaná. Trorn s lampou stojí stranou, mihotavé světlo se láme přes okraj, na hrbolaté stěně studny vytváří zlověstné stíny a kousek pod okrajem se ztrácí v černotě, kterou již nedokáže rozehnat.