Rozloučila se s Marcem a poděkovala mu a poté pobrali vše a odnesli to do domku. Tam pomohla s vybalením věcí, nabalením sladkostí každému do batohu a následně když kluci řešili nářadí, tak ona si vzala motyčku a další věci a šla okopávat záhonek, aby zasadila bylinky a květiny.

Bylo vidět, že je v tom už vcelku zručná a někdy to dělala a že k rostlinám má pozitivní vztah. Nakonec našla lahve, které naplnila vodou a otočila je do hlíny, aby květiny měli několik dní zásobu vody, když se nevrátí...

Strávila tím část doby, ale tím, že to byla jenom fyzická práce, tak se jí alespoň trochu dočerpala magie. A tak si pak sedla a znovu trénovala a tránovala vyhledávaní magických věcí a onoho inkoustu co dostala. Až když byla unavená, tak se zase zapojila do posledních balících úprav a pak pomohla poklidit domek. Večer už se jen trochu najedla, umyla se a chvíli si četla. Nabyla zbytkem energie kamínek a šla brzy spát...

Marco jim prodal nářadí. Jsou toho dvě bedýnky. Kde každou asi budou muset nést dva lidé. Když Roland nakoukl dovnitř, tak se rozzářil a všem hned oznamuje, že je to super.

Elisa dostala půjčené zahradnické nářadí a mohou vyrazit, protože prý ty sladkosti a cukrovinky najdou ve spíži.

S tím se rozloučili a vyrazili do domku.

Zabalené už v podstatě mají, stačí jen přidat sladkosti, mezi kterými nechybí čokoláda, sušenky, karamel a podobné věci, které docela dlouho vydrží. Našli tam ale i dort a tem budou muset sníst ještě teď večer nebo nejpozději ráno, aby se jim nepokazil.

Roland s Erikovou pomocí vybalují nářadí a dávají ho v domku do skříně. Roland při tom vybírá nějaké nože, pilu, sekeru a podobné věci, které by se mohly hodit.

Cestou do obchodu přemýšlím, zda Marco chodí vůbec někdy spát. Když za ním lidé chodí v takové pozdní hodiny a i Elisa se přiznala, že za ním někdy chodí i celkem brzy ráno.

"Ahoj".Pozdravím s milým pousmáním když vejdeme a nechávám mluvit ostatní. Pro to nářadí jsme tady, takže stejně jako ostatní, i já souhlasně přikývnu. Stále mi trochu vrtá hlavou proč by ho Roland mohl chtít sebou, ale nijak se v tom nerýpu. Z nás dvou je on ten zručnější.

Elisa ještě poprosí o zapůjčení nářadí na zahrádku a tak sem připravena vzít třeba i něco do rukou, kdyby toho Marco měl více. Pokud tedy vůbec bude něco mít a bude ochoten nám to půjčit.

Přikývla hlavou na to, že souhlasí také s nákupem nářadí a primárně kvůli tomu jsou tam.

"Asi stačí jen na cestu. Jinak holky pečou a máme dost sladkých věcí. Jde jen o to, kdybychom teď potřebovali cukr, nebo rychlou svačinu" přizná s poklidem, že asi nepotřebují utrácet.

Pak se ještě optá Marca na to, zdali by neměl na vypůjčení nářadí na zahradu nebo alespoň nějakou motyčku, že by chtěla zasadit pár bylinek nežli půjdou pryč, aby neumřeli nežli se vrátí...

Všichni se teda sebrali a šli nakupovat.

Marco tam skutečně ještě byl a ani nebyl moc překvapený, že tam přišli.

"Vítejte, co byste si přáli?" zeptal se, protože je mu jasné, že chtějí nakoupit něco za rea, když jsou tady všichni.

Roland prohlásil, že by chtěli nakoupit nářadí.

"Nářadí? To máme za 300 rea, souhlasíte s tím všichni?" zeptal se a všichni kývají hlavou, že ano. Ještě počkají co Anna a Elisa.

Elisa pak navrhla, že by mohli vzít i sladkosti, Marco se pousmál: "Do konce studia? nebo jenom trochu na cestu?"

"Ahoj". Pozdravím všechny když se vrátím domů. Uklidím svou knihu a připojím se k ostatním. Zdá se, že nemeškají a začali chystat všechno, co bychom mohli na cestě potřebovat. Přeci jen si poradí i beze mně.

Mám trochu hlad a tak si vezmu aspoň hrušku. Hned se do ní zakousnu a podívám se na Rolanda. "Nářadí? No když myslíš.." Tady by se nám hodilo určitě, ale co by chtěl spravovat když budeme někde pryč?

Elisa potvrdí že má Marco ještě otevřeno a tak tedy všichni vyrazíme. "Proč né? Může se to hodit. Lepší než to tu jen tak nechat zkazit". Odpovím s pousmáním ohledně těch sladkostí a sušenek. Kdo ví co nás bude čekat, lepší je když se něco navíc k snědku najde.

Až to dořešíme u Marca, tak bych si doma sama zabalila a ještě chvíli počkala, zda se bude probírat něco dalšího. Než půjdu spát, tak bych ráda dala do kamene co mám od Vrona co nejvíce energie to půjde a doplnila si trošku tím co nás učila Elisa. Zbytek se mi pak určitě doplní sám až se vyspím.

//Oprava, omlouvám se.

V těch batozích mají všichni váčky s jídlem a od Elisy i nějaké základní věci na první pomoc jako je dezinfekce, obvazy.

Justýna teda nemá ten pytel, který nabízí Anně ;)

//Ještě jednou se omlouvám

Jelikož pomalu dobalila vše a měli víceméně nachystáno, tak se chystala zasadit rostliny, které si přinesla. Už už se chystala vyrazit za Marcem, aby zjistila, zdali by neměl na půjčení motyčku, rýč, lopatku nebo něco podobného, čím by vytvořila záhon.

"To víš že bude. Chodí teď za ním často někdo a bývá tam skoro pořád. Občas ho s učením otravuji i v sedm ráno" dodá se smíchem a přikývne, že mohou vyrazit pro nářadí.
"Stejně jsem si od něj chtěla půjčit nějaké zahradní náčiní, abych zasadila ty kytky než odejdeme" vysvětlí s klidem a tak pokud Anna nic nenamítá, tak mohou vyrazit do obchodu.
"Co ty sušenky a sladké. Nevezmeme to raději také, ať máme cukry, kdyby to bylo potřeba?" zeptá se jich.

Večer se do domku vrátila i Anna a vidí, jak v domku probíhají přípravy na ten "výlet". Už jsou tam nachystané batohy. Většina je nabalená, ale jeden vypadá, že u něj jsou nachystané jen věci jako je deka, náhradní oblečení, jídelní souprava, křesadlo, dvě svíčky a podobné drobnosti, které jí nachystali ostatní, aby si je mohla vzít, ale nechtěli jí to balit, aby v tom mohla mít vlastní systém.

"Ahoj," řekl jí Justýna, "zdá se, že máme nějaké sušené maso, ovoce, udělali jsme i placky. Kluci našli spoustu věcí, co by se nám mohlo hodit. Kluci si rozebrali stan, aby ho mohli nést. Já s Panenkou bereme nějaké kastrólky a taky jsem připravila základ na přípravu kaše. Mělo by nám to v případě potřeby nahradit tak deset jídel pro všechny, ale váží to pár kilo. Myslíš, že to uneseš? Nebo si to rozdělíme?"

Roland se na Annu podíval: "Ještě že ses vrátila. Chtěl bych skočit ještě za obchodníkem a koupit nářadí. Myslím, že se nám tam bude hodit, ale musíme být všichni..."
Pak se zeptal Elisy: "Eliso, myslíš že tam ten obchodník ještě bude?"

Anna utekla s knihou někam pryč, Elisa taky a ostatní se taky nějak zařídili.

Na odchodu ještě viděli, jak se Ferinová usmívá.

Nikdy sem ve stanu nespala. Sice pojedeme kvůli jistým povinnostem, ale i tak sem už teď docela zvědavá, jaké to tam bude. Ani s vybavením na cestu si starosti dělat nemusíme, dostaneme vše co je třeba.

Včetně oblečení, což je tedy aspoň pro mně opravdu dobré. Jiné oblečení totiž sebou nemám a pořídit bych si ho také nemohla. A to z jakého materiálu to bude, to je mi upřímně jedno. To co nám Ferinová ukazuje je fajn, ale spokojila bych se i s něčím méně kvalitním. Hlavně aby to zahřálo.

Ještě dostaneme nějaké peníze a pak máme volno. Jako obvykle se i tentokrát Elisa vydá někam pryč. No, nevím jak ostatní, ale já bych také měla něco co chci zvládnout. Takže zamířím domů a vezmu si tu knihu, kterou sem si dnes půjčila.

I teď ji zakrývám aby ostatní neviděli o co jde, nemusí vědět všechno. Zamířím do toho altánku kde jsme byli s Justýnou a doufám, že si tam budu moci v klidu číst, dokud bude světlo.

Poklidně poslouchala Ferinovou a její vyprávění kde co najdou a dostanou. Přikývla a už se příliš dál neptala. Na teplé věci nakonec přiznala, že by jeden teplý světr a nějaké ponožky asi taky využila, protože měla sebou jen jedno teplé oblečení a to ve kterém došla. To, jak to vypadá neřešila, protože hlavní bylo, že nebude zima. Poslouchala Rolandovo prohlášení a se zájmem zjistila něco o spolužákovi.

Pak už tedy dostali volno, aby mohli balit a řešit přípravy. Podívala se po ostatních a pousmála se.
"Tak já běžím zase trénovat. Pořád mi to nejde, ale prý se to lepší. Dorazím asi až později, tak na mě nečekejte. Všechny užitečné knihy co by se mohli hodit jsou v domku" dodá pak ještě a odběhne za Marcem.

Ferinová se usmívá. Líbí se jí, jak se to pěkně rozbíhá.

"Batohy, různé vaky, pytle a podobně dostanete. Stejně jako stany, deky a jídelní soupravy. Jestli si chcete vzít i nějaký hrnec nebo něco takového, tak klidně použijte všechno, co máte v domku." přisvědčí.

Na další dotaz uznale pokývá hlavou: "Ano, vaši zákonní zástupci o tom ví. Proto jsme si je tady nechávali o chvíli déle. Všechno jsme jim vysvětlili a všichni souhlasili."

Oblečení prý taky není problém. Pokud někdo z žáků nemá své, tak dostane samozřejmě školní. Když jim ukázala jak vypadá to školní, tak si všichni mohli všimnout, že sice vypadá nenápadně, ale materiály a střihy jsou skutečně kvalitní. Nebo aspoň to hned prohlásil Roland a všichni se hned dozvěděli, že jeho otec je krejčí.

"Ano, naše školní oblečení vypadá nic moc, ale šijí nám to ti samí, co šijí pro ochránce," souhlasila Ferinová.

"Za to, jak jste se zapojili do příprav dostáváte 100 rea. Víc už vám toho asi neřeknu a tak máte do zítřejšího rána volno, abyste se mohli nachystat jak budete potřebovat," propustila je třídní v polovině dopoledne.

Maso sem sušila jen jednou a ovoce nikdy. Trochu sem si říkala, že to možná nebude jako když se to třeba někde koupí v určité kvalitě, ale určitě se to podaří udělat tak, aby to bylo aspoň poživatelné. Holkám ukážu jak zhruba na to a pak se pustím do těch placek.

Napadlo mně do nich leccos přidat, jako třeba kousky masa a zelí, ale nakonec sem udělala jen čisté placky, nechci přeci aby se to začalo kazit.

S díky si od Rolanda rovnou vezmu jednu píšťalku a pochválím ho, že se mu moc povedli. Upravím se, ujistím že na rukou nemám ani kousíček schnoucího těsta a můžeme vyrazit na tu hodinu. Docela se divím, když pak uvidíme Erika. Co ten blázen dělal? Vypadá, jako by ho někdo vyžvýkal a vyplivl.

Po tom co udělal on pro mně, mně hned napadlo že bych mu měla nějak pomoci. Ale dát mu svoji energii.. Nevím jak by to dopadlo. Mám o dost méně zásob než on, takže bych nerada abych mu dala jen trošku a sama se tím vyčerpala. Naštěstí je tady Ferinová, ta si jistě bude vědět rady.

Začne nám vyprávět jaké to tam vlastně bude a nebýt toho důvodu proč tam máme jít, tak bych se docela i těšila. Bylo by to jako výlet, poznání nějakého nového místa.. No co, snad si to půjde užít i takhle.

Vše víceméně zařizuje Elisa, takže není důvod se do konverzace zapojovat. Teprve až když osloví přímo nás. Podívám se na ni a zavrtím hlavou. "Já nemám.. Nemyslela sem, že bychom někam šly. A tady by mi k ničemu nebylo". Což je tedy pravda, kdo by v takovém horku potřeboval teplé oblečení?

Možná ještě to by nám mohla Ferinová zařídit. Jinak začínám mít pocit, že budeme víceméně připraveni.

Již na ně čekala na hodině, dočerpávala energii a četla u toho knihu o netopýrech. Třídní tam již byla také a tak se začalo jen co přišli všichni. Mlčky si všimla, že Erik to s energií už trochu přehání a je rád, že sotva leze.

Když všichni vyjmenovali, že si poradili s tím, co se naplánovalo, tak se pousmála, přesto bylo vidět, že jí trápí asi ten inkoust. Nedařilo se jí to i když dělala pomalý progres a byla z toho trochu smutná. V rychlosti si zapsala co vše si mají zabalit a mít určitě sebou.
"Možná by se nám hodil nějaký batoh a různé vaky a pytlíky na věci. Toho tu asi moc nemáme" přizná tak nějak váhavě, protože jí došlo, že když budou chtít balit bylinky, placky, jídlo, oblečení, léky a hromadu dalších věcí, tak to budou muset něčím obalit.
"Nebo alespoň plátno, jehly a nitě a my si poradíme" dodá ještě pak a pousměje se na třídní.

"Tak mě napadá, rodiče o tom vědí? Aby neměli strach nebo tak" optá se jí pak ještě, aby věděla. Mlčky se pak otočila na holky a přemýšlela.
"Máte teplé oblečení?" zeptala se nakonec přímo, protože nevěděla kolik toho u sebe mají.

Erika se na hodinu sotva dovlekl. Je jasné, že ze sebe vydal ohromné množství magie.
Roland hlásí, že má pro všechny vyřezané píšťalky.

Holky nechystaly nějaké placky a dali na slunce sušit maso a ovoce. Snad se to do zítřka dostatečně vysuší.

Ferinová se na ně podívala a jenom se pousmála.

"Všimla jsem si, že to berete dost zodpovědně, což je super," pochválila je.
Pak jim začala vysvětlovat, s čím se tam pravděpodobně setkají.

"Možná to pro vás bude nepochopitelné, ale bude tam chladněji než je v naší škole, takže si vemte teplejší oblečení, ale sníh by tam být neměl. Spát byste měli ze začátku ve stanech, které si vezmete s sebou. K tomu budete mít nějaké deky. Jídlo se tam bude vařit hromadně, ale měli byste s sebou mít něco z čeho budete jíst, to znamená misku, hrnek a příbor. Všechno byste měli mít v domku, kromě těch stanů a teplých dek, ty si půjdete odpoledne vyzvednout k našemu obchodníku. Budou tam pro vás připraveny," vysvětlila jim.

Pak se na ně podívala: "Je ještě něco, co si myslíte, že by se vám mohlo hodit a škola by vám to měla zajistit?"

Ještě než stihnou odpovědět, tak chytila Erika za ramena a dodala mu trochu energie, aby tady neusnul.

Elisa dala Anně lahvičku dezinfekce a odběhla za obchodníkem.

Ostatní se připravují. Teda kluci pokračují ve své práci.
Justýna s Panenkou už mají snídani hotovou a jdou na ty placky.

"Aničko, víš jak na to sušené maso? Že bychom ho zkusily nasolit a třeba hodit ven, co to udělá.." navrhla Panenka.
Justýnu taky něco napadlo: "A co sušené ovoce? To by taky mohlo stát za to, ne?"

Když se vrátila Anna, tak jí pozdravila a pokračovala dál v hovoru a vysvětlování. Po večeři pak místo uklízení připravovala dezinfekce a masičky a každému něco předala, aby měl. Věci na řezné rány, popáleniny, dezinfekce a tak dále.

Večer utekl rychle a všichni byli dost unavení a tak vytuhli opravdu rychle. Vypadala hodně utahaně a asi to, co se narychlo učila bylo dost náročné, protože vzdala i to, aby se prokousávala pěti knihama, které přinesla.
A tak zalezla, uložila energii a prakticky hned usnula.

---

Ráno pak vstala brzy, oblékla se a když vstali i ostatní, tak už si balila věci na vyučování a jen v rychlosti do sebe hodila nějaké jablko a pečivo s vodou.
"Prý tam jídlo bude. Ale někteří žáci se obchodníka ptali po trvanlivých surovinách a říkal nám, že chtějí mít jistotu, že nebudou o hladu. Napadlo mě, co vzít mouku? Třeba trochu? S vodou se dají placky udělat kdykoliv i na ohništi, ne? A když prosolíme maso, tak nějakou dobu také vydrží a na slunci se tady maso i ovoce vysuší asi docela rychle a mohlo by vydržet, ne?" navrhne, ale mezitím dobalí věci a pousměje se.
"Uvidíme se až na vyučování, jdu se snažit naučit používat to magické barvivo a stopování" řekne jim s klidem a hned zamíří pryč. Bylo zjevné, že chce využít každý volný čas k tomu, aby se to naučila a nic nepodcenila.
"Nějakou jsem už udělala a ještě je támhle v zásobě minulá" řekne a podá jí lahvičku z tmavého koutu, kde je chladněji.
"Část bylin ještě zpracuji odpoledne a zbytek bych pak vzala sebou, kdyby byly potřeba" navrhne, ale pak už jen mávne a zmizí za obchodníkem.

"Ahoj". Pozdravím všechny s milým úsměvem, posadím se a pustím do večeře. Samozřejmě při tom poslouchám co zjistila Elisa.

Tak nějak sem si myslela, že by oheň mohl fungovat. S tím bych tedy nemusela mít problém, ale ty píšťalky zní ještě lépe. Aspoň bych zbytečně nemusela plýtvat magii. Po večeři pomohu s nádobím a pak už si jdu lehnout.

Všem popřeji dobrou noc a během chvilky usínám.

----

"Dobré ráno". Pozdravím všechny když vstanu a ještě rozespale zívnu. Jdu se trochu opláchnout a pak převléct. "Nasušit maso? To tedy nevím. Obvykle to docela dlouho trvá. Ale s těmi plackami by problém být neměl". Myslím, že o nějaké jídlo tam bude postaráno. Ale bude dobré mít něco s sebou. Když bychom se třeba oddělili od ostatních, nebo by došlo k něčemu nečekanému.

Tak nějak sem myslela, že dnes budeme mít volno, abychom se mohli připravovat, jak říkala Ferinová. Ale co, budeme to muset zvládnout i tak. "Co ta dezinfekce? Pustíme se do toho hned?" Zeptám se Elisy. Kdo ví, kolik bychom jinak měli času.

Zatímco všichni večeří, tak se vrátila Anna. Taky si naložila jídlo a poslechla si zbytek vyprávění Elisy o tom, že na zahnání netopýrů by měl fungovat oheň, světlo a nebo vysoký zvuk a optá se Rolanda, zdali by nezvládl vyrobit píšťalky.

Roland souhlasí s tím, že buď večer nebo ráno začne vyřezávat píšťalky.

Ti, kteří ještě neměli řemínky na kameny, tak si je rozebrali. Chvilku ještě vykládali a pak už usnuli.

Ráno se všichni vzbudili tak nějak naráz. Do vyučování jsou skoro dvě hodiny. Erik si dneska dokonce hodlá odpustit raní trénink a místo toho jako zběsilý ukládá do kamenů energii. Roland se vrhl na vyřezávání píšťalky. Panenka s Justýnou připravují snídani.
"Myslíte, že bychom zvládli během dneška aspoň nasušit nějaké maso? Nebo něco, abychom s sebou měli kdyžtak zásobu jídla? A udělat nějaké trvanlivé placky?" zeptala se Panenka, která asi dobře znala, jaké to je bez jídla.